1
masthead
Ročník padesátý třetí.
4
masthead
V Praze, ve čtvrtek 4. prosince 1913.
Praha
5
masthead
e mot žte se lctouola svosla žeodaj aj
10
masthead
ranni čislo o sobě
za 8h
večerní
nask
11
masthead
V drobném podeji
12
article
Na rannt a vočerni linty
předplácí se
v Praze v administracii
na měsle
na čavet leta. sR —
s dvojí donaškou
na měsle
na strbintaik
HliAlká
na měsle 9 K 30
na měsi Poštous
nk vriista. 3 k oni
a dvoil zásilkou
isk
Praha
13
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
s nřílohou pro venkov o 18 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
s nřílohou pro venkov o 18 stranách.
Proč odstoupil Barthouův
dsoř a nkablnel?
švPád francouzského ministerstva Bar-
thouova, jež v posavadním svém složení tr-
valo od druhé polovice měsíce března t. r.
vystřídavši ministerstvo Briandovo, stal se
pro širší veřejnost jakýmsi překvapením,
ač jest následkem příčin, jejichž nepříznívý
vliv na postavení vlády bylo možno pozo-
rovatí již po delší dobu. Nejvýznamnější z
nich zdá se nám býti rozladění, kteréž ve
valné části rozhodných republikánů zůsta-
vilo po sobě obnovení tříleté činné služby
vojenské; ale vedle toho působily i různích
se názory o finanční politice vlád francouz-
ských v posledních letech, kdy otázkou
marockou byl francouzský rozpočet mimo-
řádně a značně zajížen. Z těchto finančních
rozporů vzešel i bezprostřední podnět, že
Barthou a jeho soudruzi odstoupili a že
president republiky Polncaré
přijal jelich
n od
demisi
Další okolností, jež přinbívala k urych-
lení propuklé vládní krise jsou a byla růz-
nící se hlediska o záradách školní politiky
a konečně připomenouti třeba i to, že za
nedlouho se očekávají nové volby do sně-
movny, pro něž si oposice, vedená Caillau-
xem-Jauresem, věas připravuje půdu.
Barthouův
Briandův
Barthou
Jaures
Praha
14
article
Oposice totiž a i někteří členové ze
skupiny nerepublikánské odsuzovali to, že
vydání na marocké záležitosti uhraženy
byly operací úvěrní, čímž dle jejich názorů
se stalo prohřešení na přesnosti finanční
správy, jež dopustila výdaje a důchody re-
publiky neuhražené a rozpočtem neopa-
třené. Výtky tyto nabyly zvláštní prudko-
sti, když ministerstvo Barthouovo se od-
hodlalo opatřiti si půjčkou i potřebný pe-
niz, jaký vyžaduje provedení zákona o tří-
leté činné službě ve vojsku republiky. Cel-
kem mělo Barthoucvo ministerstvo zapo-
třebí půjčku 1300 milionů franků, z čchož
na 400 mil. připadalo na věci marocké. Již
za rokování o této půjčce rozeznávala část
oposice mezi oběma položkami a při hla-
sování dosáhla vláda pro povolení celkové
sumy půjčky jen nepatrné většiny dvaceti
hlasů. Když pak se hlasovalo o otázce,
má-li býti oůjčka osvobozena od daní —
oetls se vláda již v menšině a podala de-
epr
Z toho patrno, že ve sněmovně uči-
nila oposice značnou propagandu svým od-
porem proti tomu, aby se obcházela nut-
nost zavěsti nové daně a udržeti rovno-
věhu rozpočtovou — novými půjčkami.
ministerstvo Barthouovo
15
article
Zavésti však nové daně před blížícími se
volbami nezdálo se býti radno posavadní
většině vládní. Ve většině, jež vládu pora-
zila, měli převahu radikální a sociální sku-
piny, k nimž se přidalo i několik ſinančních
theoretiků ze skupin ostatních.
Vůdcem oposice, jež porazila kabine!
Barthouův, byl Caillaux, bývalý předseda
ministerstva a před tím člen ministerstva
Waldeck-Roussenuova. Caillaux napadl
v nedávné své řeči prudce republikánskou
jednotu demokratickou, jejímž býval ná-
městkem předsedy a jež mu pomohla k po-
litickému věhlasu; útok tento měl za ná-
sledek, že se jednota ta rozpadla. V řeči
té zaujal velmi příkré stanovisko proti
všem umírněným republikánům a proti po-
litice vládní zvláště, podezřívaje je, že na-
držují — reakci. Pravil, že jedině radikální
republikáni a sociální radikálové jsou pro-
misi
Caillaux
ministerstvo Waldeck
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Berlínská ulice a komunikace.
V Berlíně, v listopadu.
nobol
Hučí a šumí od rána berlinská elice. Má chví-
le, kdy se vzedme, kdy burácí zástupy epěchaji
cích lídí, hlukem sršících automobilů, supajících
autobusů, těžce klusajících omnábusů a řetězem
elektrických tramwayi. Ale nikdy, aní v nejvyžších
vlnách hřmotů a tonů nezalehnou vám uži tak, jak
v naší mnohozvučné Vodičkově, Jindrišské neh
Spálené úlici při rachotivé jizdě jednoho náklad-
ního vozu a jedné těžkopádně řvoucí tramwrave.
Tlumící asfalt berlínských ulic má mnoho vý-
hod pro chodce i vehilly. Lehká jízda po této
dlažbě užetří ročně statisíce a miliony na energi
i amortisaci tramwayových vozů, aulemobilů
fiskrů i trojkolek (ne motorových), kterých uživá
se tu hojně jako dopravního prostředku drobného
obchods. A nejcenačjší výhodou je jistě tíchá jízda
šetřicí sluchu a nervů jedoucích i passantů. Nej-
prudši vír na Potsdamském náměstí, v této úžasné
křižovatce celého Berlína, nepůsobí tolik hluku.
jako náš Můstek, kde zuřivě večer tlukou zvonce
třamvayi, houkají zoufale automobily, vozkove
vztekle řvou do publika, které je stejně bezradné
a bazhlavé, jako ty naše vehikly vzechny dohro-
mady.
Pořádek na ulicích je hlavní péčí berlinské
policie. A fřebaže někde pruská přesnost zabíhala
daleko, měla by se u nás v Praze aspoň trochu na-
podobil v tom, jak upravit komunikaci. Mrzáci, pro-
efcí o dárek, nemuseli by míti sice u nás z úřadní-
ho neřízení viditelnou tabulku s ožnačením svého
neštěsti jako v Berlíněj ani nemusíme v Praze na-
říditi holičům, aby uživali v označení svého obcho-
du určitý český název „coileur“ nebo „friseur
jako to činí Němci v Elsasku-Lotrinsku, zakazujíce
název „coifeur“, poněvadz je to francouzské slovo
Němec
Berlín
Potsdamský náměstí
Praha
Lotrinsko
17
article
sti vší slabosti vůči zpátečníkům. Obví-
ňoval smířlivé živly, že oslabují postaven
Francie. Náležel i k „jednotě Carnotově ,
jejíž vůdčím členem byl i nynější presideni
Poincaré a v níž nacházeli se i Barthou,
Loubet, i Deschanel a Jounart; ale nyni
vidí, že jednota se přiklání přiliš pravici.
Mluvil dále proti vojenskému tříletí, prol
finanční politice Dumontově a prohlásil se
„pro krajní formu organisace veřejného vy-
učování“. Jaké jaou vlastní záměry Cail-
lauxovy, jest těžko předpověděti a sotv
asi po tom touží, aby již nyní povolán byl
alnre
do vlády.
Ač ministerstvo těžce neslo rozklad,
jejž Caillaux a jeho přátelé způsobili v re-
publikánké jednotě demokratické, přece
se asi ani předseda Barthou nenadál, že
úspěch Caillnizův ve sněmovně jest tak
blízký; vždyť ještě za rokování o výši
půjčky vyzval cposici aby podnikla přímý
útok na ministerstvol
I oposice, i vláda byly si zajisté toho
vědomy, jaké výhody má ten, kdo řídí vol-
by, a proto asi oposice připravovala pád
Barihouňv, aby o příští volební kampani
nerozhodoval. Vzbudil prý podezření v kru-
zích oposičních tím, že odstranil několik
prefektů, kteří bylí přívrženci někdajšího
radikálního kabinetu Combesova, z obavy
aby nepracovali pro své bývalé protektory
Očekává se, že ještě, než se utvoří no-
vé ministerstvo, dostane se Briandem ostré
odpovědi na útoky Cajllausovy.
Carnotův
Poincaré
Dumontův
Caillaux
Briand
Francie
Caillnizův
18
article
Ze souhrnu všech okolností, kteréž
provázejí pád kabinetu Barthouova a kte-
réž od nás se dají postihhouti, zdá se v-
plývati, že bude sestaveno jakési spojené
přechodní ministerstvo, kteréž by přede-
vším provedlo půjčku v zásadě sněmov-
nou schválenou, na dobudování vojenské
organisace nutnou, a kteréž by asi tak
mělo provésti nové volby, jakmile nový
volební zákon bude vyřízen senátem, což
se očekávalo v nejblizších dnech.
Celkem asi správně chárakterisuje
„Figaro“ danou situaci, když dí: Krajní
strany jsou původci všech oněch chyb, pro
něž finance Francie jsou zatíženy. vojevské
sily země ohrožovány a obyvatelstvo zne-
pokojováno výklady o hrozících, tíživých
daních. Byly věcra provázeny výkřikyá
„Pryč se zákonem o tříleté době služebníl“
Figaro
Francie
19
article
Odstoupivší minieterský předseda L o u i
Barthou, narozený v Oleron-Sainte-Mari
Brases Pyrónées), je výnikajícím advokátem
a poslancem od r. 1389. Byl již několikráte mi-
nistrem a sice veřejných prací v kabinetě Du-
puyově tod května 1394 do ledna 1895), vnitra
v kabinctě Málincově (od dubna 1895 do červ-
na 1898), veřejných prací v kabinetech Sar-
rienově (od března do října 1905) a Clémen-
cenuově (odziaa 1906 do čcrvence 1909), spra-
vedlnosti v kabinctě Briandově ſod července
1909 do lietopadu 1910), i v novém kabihete
Briaudově od 21. ledná dlo 18. března t. r., na-
čež, ledyž Briand byj naicen odstoupiti, protože
senát zamítl sněmovnou schválenou předlohu
volební reformy na základě zastoupení menžin.
přijal Barthou dne 21. března nabídku, aby
sectavil kabinst.
vebeleniot
Hlavními zásadami jeho programu, které
president Polncaré schválil, bylo hledati do-
rozumění mezi senátem a sněmovnou v otázce
volební opravy dle zásady zastoupení menšin
a provésti co nejdříve třiletou vojenskou slaž-
bu dle návrhu, vypracovaného dřívějším mi-
nistrom vojenství Etiennom. Jeho ministři pal
se úplně shodli také o jiných důležitých otáz-
kách, jimiž se již zabýval parlamení, totižo
obraně světských čkel a berní reformě.
vc
a nařizujíce užívání nážvuí „frišeur“, poněvadž t
je správné slovo — němeské! K takovým „přesno-
stem“ nepotřebujeme u nás sahati, sle měli by-
chem se postarati o přesnos! a pořádek v komuni-
kaci pěší i jřzdní.
Briand
Polncarý
IronSainte
Mari
Sara
BraSES Pyrónée
Clémen
20
article
Můstek v hodinách peledních i večernich b
potřeboval pěti strážníků, kteři by znameními ří-
dili a uvolňovali pasáž. Naše vehikiy by měly byt
přidržovány k tomu policejně a třeba okamžitými
resty a pokulami, aby se řidůly platniým jnzdaím
řádem; aby v vlicích jezdily jen jedním určeným
směrem a nikdy proli něru, na protější strane
ulice; sby nejezdily bez potřeby nutné po jizdná
dráze tramwayí: aby poslouchaly na slovo pokyní
strážníka, řídísího pažnáž. A niače obecenstvol .
Ach, naše obecenstvo!
Je deštivý den v Berltně. Záslupy lidín čekaí
u zastávek elektrických drah. Déšť se v drobžých
krůpějích řine se čedivé oblohy, rozlévá se po chod-
nicích a asfaltované ulici, která hned se čisti. Mla-
dí, silní lidé s dlouhými, tvrdými a hustými kurtáě
na bidlech a plachými deskami ze zvláštní mást.
shraují blátivou voda a očístí ulici, že se leskn
jako sklo. Tím čistícím náčiním nelze nikoho po-
stříkat při dešti, poněvadž se jimi zvolna slrká neb
shrabuje. A za sucba nelze jimi zvedat prach. C z
je v Praze jinakl Mátonpzi slařečkové ohánějí se tam
košťaty, mazi jejichž dleubými a rozeuchanými
proutky může proklouznout celý Botič špíny třeb
na lakové střevice neb hedvábné punčbšky nie ne-
tušících lidí v polovici chodníků. A prachu kze jim
zvedat takové oblaky, že říjnové mlhy v Praze le-
tožního roku neměly takových účinků na zrak, ne-
řku-li na pllicel
Ale, vědyť já chtěl mluvit o obecenstvu na-
šem. Přenesl jsem si ho v duchu sem ke stanici
tramwayové křižovatky na Lützowstrasse a Pots-
damerslrasse. Vyšel jsem k polední z domu a po-
ěvadž ze mi v dešti příjemně chodí a pozoruie
zvlášť tu v Berlíně, stál sjsem a pozoroval. Přijel
tramway. Uvnitř místa k sezení obsagenaj nikdo
Můstek
Praha
Berlín
21
article
Se stanoviska politického byli v kabinetě
čtyři radikálové: Louis Barthou. Clémentel
Henry Chéron a Paul Moreti čtyři radikáln
socialisté: L. Klotz, Charles Dumoní, Alíre
Massé a Paul Bourély; tři členové demokra-
tického sdružení senátu: Stéphen Picho
Pierre Baudin a Jean Morel: čtyři členové de-
mokratického sdružení reublikánské levice
Eugěne Etienne, Antony Ratier, Joseph Thier-
rý a Léon Bérard; jeden republikánský socia-
lista: A. de Monzie.
Hned na počátku však musilo nové mini-
sterstvo zápasiti s velkými obtížemi, ježto opo-
siční skupina radilální a radikálně-socialisti-
cké strany, která se vzpirala vládní předloze
v otázce tříleté vojenské sdužby a v otázce vo-
lební opravy trvala nh zásadě většiny bez
kompromisu ve smyslu zastoupení menšin-
byla pobouřena, že někteří členové těchto
stran vstoupili bez výhrady do vlády a přijal
její program. Barthou však osvědčil velko
státnickou rozvahu a rozhodnost, a tak poda-
řilo se mu prověsti aspoň jeden z hlavních bo-
dů svého programu, totiž tříletou vojenskou
službu jako odvetu na ohromné sesálení ně-
mecké armády, při čemž dovedl také s plným
důrazem vysloupiti proti revoluční agitaci v
armádě, prováděné sjpdnocenými socialisty.
Barthou
Chéron
Moret
L Klotz
Charles Dumonit
Alíre Massé
Paul Bouréla
Baudin
Morel
Eugěne
Ratier
Thier
Léon Bérard
Anton
Stéphen Picha
22
article
Shodu mezi senátema sněmovnou v otázne
volební opravy nepedářilo se mu provésti,
proto si přál, aby v nýnějším zasodání parla-
mentu otázka tato nebyla již uvedena na pře-
třes, ale když sněmovna rozhodla jinak a při-
jela kompeomisní návrl snažil se, aby sonát
avjal stejně smářlivé, stanovisko.
Úspěch Barthouův v otázce třileté vo-
jenké služby však podráždíl oposici radikální
levice k prudké kamnpení a sjezd radlikálních
stran v Pau za parlamentních prázdnin, jenž
postavil bývalého ministerského předsedu
Cahlauxa v čelo radikálů, přispěl ke konsoli-
daci oposice, která nyní podnikla soustředčný
útok na vládu zejména v otázkách finanční po-
litiky a podařilo se jí skutečně v otázce osvo-
bození papírů nové státní půjčky od veške-
rých břemen rozvrátiti vládní většinu, keterá
již při hlasování o vládou žádané výšce půjčky
1200 milionů činila jen 21 hlas.
Že celý tento boj směřoval především pro-
ti hlavnímu dílu Barlhonovu, tříleté vojenské
dlužbě, dokazovaly výkřiky oposice po výsled-
ku hlasování sněmovny, která 290 proti 265
hlasům odepřela vládě důvěru.
Z Paříže, 3. prosince. Situase je dosud ne-
řjezněnt, ale zdá se, že není dtleko ke kabi-
netu Milleranďovu, jehož politické ně-
zory v důležitých věcech blíží se názerům pre-
sidonta republiky. Millerand jest od doby, kdy
byl ministrem vojenství, neobyčejně populární
Bude-li pověřen utvořením kabinetu, ponecha
si poriefouille minictra zahraničných věcí.
Barlhonův
Millerand
Paříž
23
article
Skandál v Saverac.
Skandál v Saverac.
Pobouření, které skandální příhody v Sa-
verne způsobily ve všech svobodomyslných
kruzích Německa, bylo ještě zvyšováno přímo
provokačním chováním vojenských kruhův
Saverne. Tak nejnověji plukovník sl. Reutter
svolal na dvůr kasáren mužstvo první setniny,
které minulý pátek řádilo proti savernskému
obyvatelstvu, a pronesl k němu řeč, v níž mu
blahopřál k jeho statečnému chováníl-
Proto cčekávala slušná čásí německé ve-
šejnosti zadostučinění v říšském sněmu a s na-
pětím očekávala na včerejšek ohlášenou od-
pověď říšského kancléře na podané interpe-
lnce. Tato cdpověď však oncho zadostučiněn
nepodala. Kancléř hr. Bethmann-Hellweg sice
přiznal provinění poručíka šl. Forstnera a také
nezákonnost zakročení vojenských úřadů, ale
tam npolojí. Na přední plošlně stojí 8 lidí, na zadn
5. U zastávky čeká 30 lidí. 10 se jich žene k vezu,
z něhož vžak nikdo nevystupuje. Průvoděí stručně
řekne: „besetzt“. trhne zvoacem a jede se dále.
Obecenstvo se klidně postaví na chodník a čeká
dale na drahý, pátý, denátý vůz. Kandý ví, co
slůvko „obsazeno“ znamená a nikoma nozapedne.
že někde na světě by bylo možno, aby v takovém
vocu, ktorý je tu obsazen, nažlo se ještě 30 míst k
stání uvnitř vozu na nchách sedících, na předaí
plošině na zádech řidíče, a na zadní na rchůdeíck
voen. A nikomu nenapadlo z těch lidí, že někde
na světě je možno, aby se lidé natlnčili na sebe
jako slanešei, požlapalí si boty, vráželi si do těl.
poteačkali si klebosky, zlátali deštníky, popálil
drchému šaty doučníkem a ještě výnadáli ubohému
průvodčímu, který slůvkem „obsazeno“ je chtěl o
ov
těcě kalamit zachránit.
Forstner
Německo
Saverne
24
article
Bozi, co by si takový berlinský Hidič a pro-
vedčí počal, kdyby měl oposlit Berlia a nastoupit
plužbu na elektrické dráze jednoho čarokrásného
rěšta, na dráze, jejiž trati projiždějí krásnými kou-
ly. otyšrají překrásné pobledy na královský hra
a lesnaté zlráně, na slřibrný tok řeky, na dráze.
jejíž pasažéři jsou zvyklí dávati dvrouhslčřové (při
nojmenším) zpřopitnčí Jostli by se nozbláznil z pře-
stepních stanic, pásem, proštipování, čtsel a kon-
rol, zcela jintě by se zbláznil z našeho obecen-
ptva. Nechci se tu plésti do „společenského kate-
chismu“, ale prof. Guth jistě by učinil záslužný čin,
kdyby odslaveček o chování se v tramwwayi na str
0. svého spisku rozšířil o řadu pravidel, které
všude ropumí se samy sebou, ale u nás ještě ne.
A při těch tramwayích ještě jedno slůvko. Nesčet-
někráte se v Praze přihází, že průvodčí se dostane
do pře a pasažérem při měnění peněs. Jeden tvrdi
že dostal dvacelihaléř, druhý tvrdi, že dal korunu
Tyto konflikty způsobují denně mnicho mirzutosti
a l2e je odotranit zeela jednedoše ro zdejřim vac-
ru. Doslane-li průvodčí větší peniz než činí cena
lístku, musí hned, jak ho přijme a dokud ho má je-
profesor
Guth
Praha
25
article
celkem je omlouval a celou událost bral n
lehkou váhu.
Jestliže však říšský kancléř snažil se sv-
mu prohlážení aspoň dodati nátěr objektivno-
sti, byla další řeč pruského ministra vojenstv
šl. Falkenhayna hrubou vojáckou vyzývavostí
schvalující šmahem všechny vojenské přehma
ty a gurovosti a proto způsobila v říšském sně-
mu ohromnou bouři odporu.
jednání o skandalu v říšském sněm
německém.
a1 n
Z Berlína, 3. prosince. (K. k.
h mr e
Návátěva ve sněmu jest velmi dohrá. Galerio
jsou hustě naplněny. Ve dvorní a diplomatické
loži jsou přítomní četní členové dvorní společnost
a diplomatického sboru. Sněm projednává
interpolace o událostech v Savernu.
Za všeobecného napětí uděluje president slove
prvnímu interpelantovi posl. Röserovi (pokr. str
lid.). Tento praví, že celá afěra vznikla jenom tím
že spáchané Bezpráví nebylo ihned napraveno, ja-
kož i bezmocností eivilních úřadů, které následkem
nedokonalého zřízení a své odvislosti od Berlína
nebyly ihned s to zalročiti. (Souhlas na levlci.)
Řečník pak dokazuje, že slovo „Wackes“, kterého
použil poručík Forstncr, jest urázžkou. Přes zákaz
daný v plukovním rozkazu, nazýval poručík šl.
Horstner elsaské nováčky denně
wackes“. Řečník dokazuje, že obyvatelstv
města Saveřnu naprosto nesmýšli nepřátelsky s voj-
skem a vytýká důstojníkům, že svými pro-
vokačními proehizkami v rozjitřeném
lidu dali jenom vítanou záminku k událostem
Praví, že obyvatelstvo v Elsasko-Lotrinsku cít
německy a nepřeje si žádného rozporu mezi Něme-
ckem a Francii, nýbrž vítá každé sblížení mez
oběma těmito státy. (Pochvala.)
Röser
Berlín
Saveřn
Elsasko
Lotrinsko
Francie
26
article
Řečník líčí pak zevrubně jednotlivé událost
v Savernu. Při tom zejména poukazuje, jak n elid-
sky se zacházelo s osobami, které byl
zatčeny vojenskými hlídkami a praví, že mu
býti učiněna opatření, aby se takové události ne-
opakovaly. V Elsasko-Lotrinsku bydlí svobodo-
myslné obyvatelstvo. Tu se nesmí provozovati po-
litika „silné ruky“, nýbrž jenom politika práva
spravedlnosti. (Hlučný souhlas na levici.) Řečník
na konec prosí, aby tato záležitost byla sprave.
dlivě posuzována, neboť spravedlnost povznáší ná-
rod. (Hlučná pochyala na levici.)
Druhý interpelant pocl. Pelrotes (soc. dem.
projevuje naději, že řížský sněm učiní přitrž
svévoli vojenské diktatury, šavlí řin-
čícfmu militorismu, aby v říšských zemích mohly
nastati spravedlivé a spořádané poměry. Dříve
mluvivalo se v Elsasleu o vedlejěí vládě vojen-
ské. Dnes neměže se o tom mluviti, dnest jest v ej-
skovládou, obyvatelstvo neznamená nic. Vzhle-
dem k těmto poměrům musíme se tázati: chce-l
říšský kaneléř zasábnouti a může-li to skutečně
učinili?
Řečník končí apelem na říšského kaneléře,
uby dohonil, co jeho předchůdci zanedbali, a spo-
lečně se sněmovnou aby pracoval na přetyořent
německé říše v moderní svobodný stát. (Souhla
v levo, veselost v právo.)
Třeti interpelant posl. Hausa (Elsasan) prohla-
čuje, že naprosto nedovede pochapití, že
ministr vojenství neměl ani slo va
politování pro chování se poručika
šl. Forstnera, který jestchřánění plu.
kovalkem Revterem. Snad řišský kanclér
pronese epásné slovo, aby tak bylo viděti, že přece
ještě jsou v Berlině spravedlivi soudeové. (Souhlas.
Forstner
Lotrinsko
Hausa
Berlín
27
article
Prohlášení říšského kancléře.
Řišský kaneléř šl. Bethmann-Hloliweg li-
či nejprve události v Savernu dle výsled ku
ketření a nezývá ustanovení poněžní promin
pro určitou eventunliiu a výraz „pobadové“ ne-
přípustnými u poručika. Za tyto nepřístojnosti byl
důstojeik napomenut a potrestán. Časo-
3tě na dlani, hlásil jeho cenu, aby platící moh
hned rokamoval, mysli-li, že dal vice, a zároveh,
aby průvodči mohl hned, dokud peníz ještě nevho-
dil do brasny, posnati svůj omyl nab dokázati bez-
pečně omyl reklamujícího. Kdo bez okamžitéh
protestu vyslechne jmenovanou cifru odevzdaného
penize, pozbývá práva pozdčji něco reklamtovat.
Jednoduchým nařízoním mchou clektrické podnily
odstraniti příčiny věíšiny konflikctů mezí obecen-
štvem a zřízenci. A stejné nařízení by platilo pee
čtšaíky na př., obchody atd.
Kromě pedzemních a mistních drah jsou ry-
chlými komuninačními prostředky aslodrožky
fiakry, všechny s taxametry a minimální základná
taxou, a pak omnibusy s koňským potahem a auto-
busy. Ulice jeou jimi oživeny. Omnibusy i autobusy
jezdí pravidelně, seslupování i nastupování děje s
v zadu po schůdku rychle a téměř za jízdy. Ob
tyto vehikly jsou dirigovány hlavně mezi nádražími
s důlezitými body města, jedou nejkratšími cesta-
i a nají ceny pět a deset feniků, tramwaye, n
nichž ja přestupní lístek neznám, deset a patnáct.
28
article
Vyšsích cen není, jea na dráze podzemní neb míst-
ní. lde za projstých pět stantc cena 10 fen., za8
slanic 15, za 12 slanic 20 atd. Rychlost zejména
podzomní dráhy je veliká a umcžňuje laciné by-
dlení ve velnějších prostranstvích na obvodu mě-
sta, blizko lesů a uprostřed zahrad a zároveň ud-
žuje ve stálá a živé souvislosti veškeren ruch ob-
rovského města, které má tím jednotný, konccatro-
dsěmniet o je
vre
vaný doch.
Ulice berlinská ráno, po poledni, večer i posdě
v noci jest ošivena jedním, co Praha nemá: proda-
vači novín. A k večeru, zejména na živých ulicícl
a uzlech komunikačních prodavači a prodavačkamí
květin, dovedně vázaných kytek z fialék. karafiátů,
růží, aster ald. Prodavači novin jsou jakýmsi mat-
ným oživoním ulic. Větřinou starši muži z ženy
chvějí se chladem avyvolávají třaslavým hlasem
jména čazoylsů, tučné řituly saneačních článků
cesu listů. Ráno prpdávaji vkechny morné denník
Praha
29
article
Ve ališlkách na venkové jo v
Ve ališlkách na venkové jo v
ranní čislo
večerni
lnnerátu
plaší se hotové napředk
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul.. v
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a szpedice
„Národních Listů
Rukopiay se novraceil.
30
article
pisecké zprávy, že poručík pohaněl francouzský
prapor, jsou dle výsledku vyšetřování nepravdivy.
(Slyštel Slyštel) Protože dle tohoto výsledku, je-
muž se s jisté strany odporovalo, jest nutno, aby
v tomto směru získáno bylo jasno, bylo vyšetřo-
vání opět zahájeno, a není dosud skca-
čeno. Urážky armády, s níž jsme příd
40 lety tak čestně skiížili zbran
nesmějí samozřejmě býti trpčny v německé armátě
(Souhlas.)
Říšský kanclér nechce právě tak jako ministr
vojenství něco okrašlovati nebo něco zatajovali.
Avšak o co se jednalo při těchito událostech?
O nepřistojnost mladého důsťojník a, kteréž
se dopustil mezi stěnami kasáren, nepotěšitelnou
sice, avěak nijak neotřásající světem. (Velmi dobreí
v pravo)) S poměrně nepstrným významem tohoto
začátku věcí není pozdější rozvoj její v žádném
poměru. (Velmi dobřel v pravo.) Články místního
tisku bylo vzrušení v Savernu i mimo Savern dále
rozšiřováno, sl o
Řízský kaneléř osvětluje pak význam slova
„Wackes“ a praví: Pobuda jest přezdivkou, kterou
Elsasnn rád pokřikuje po venkovském občanu,
avšak uražen na cti cití se, jakmile slovo to se vy-
pustí z úst Neelénsana, poněvadž se domnívá, že
on mábýti na cti uražen. (Trvalé pohnuti. Výkřiky
na levici.) Říšský kandléř poukazuje na to, že dříve
na jednotlivých místech, též na vojenských, bylo
výslovně zakázáno používatí slova onoho, prohla-
šuje, že může v dohodě s ministrem vojenství vy-
sloviti naději, že po nynějších událostech a zkuše-
nostech slova toho nzpříště u vojenských oddílů
nebude již používáno. Říšský kancléř projevuje
názor, že Elsasané by neměli býti citlivějšími než
ostatní (Odpor na levici) a poukazuje na to, že
Slyštel Slyštel
Elsasnn
31
article
Elsasané nazývají Prusy rádi „Šváby“. (Nepokoj
a výkřiky.)
Posl. Ledebour volá: Při tak vážných vě-
cech nesmějí se dělati takové žertyl
Řížský kaneléř: Ať je tomu jakkoli,
Elsasané cítili se skutečně použitím tohoto slova
uraženými, to však není přece ještě nižádným
ospravedlněním pro to, že později skutečně dů-
stojníci a mužstvo veřejně byli uraženi a potupeni,
Chci při tom podotknoutí, že tvrzení o ztýrá-
níjednoho poddůstojníka jest výmy-
slem. v
Řísšký kancléř líčí pak na základě služební
zprávy generálního velitelství zevrubně událostí
v Zabernu ze dne 11.—28. listopadu. Pokud jde
o tento den, poukazuje říšský kancléř na to, že
za tělocvičné hodiny důstojníků shromáždil se před
městskou tělocvičnou zástup lidí. Když důstojníci
vyšli, dav výskal a řval. Jeden dělník, asi 18letý,
volal na poručíka šl. Forstnera nadávky. Byl
zatčen. To bylo nesporně oprávněno. (Výkřiky:
Ohol) Na to bylo pokražováno v křiku a výskání.
Přede dvěma důstojníky, kteří šli z kasáren domu
a při tom nušili jíti hlavní třídou, shromažďovali
se lidé a pokřikovali. Na to rozkázal plukovní ve-
litel, aby důstojníky ochránil před dalšímí nadáv-
kami, aby na Zámecké náměstí vytrhla setnina a
je vyklidala.
Prus
Šváb
Posl
32
article
Ikdyž k tomu nebylo zákonného
oprávnění, tedy se to přece stalo ze snahy.
aby se pžodešlo věcem horším. Pänově
mluvili zde o roztrpčení, jež se objevilo v posled-
ních dnech listopadu. (Trvalý hluk a neklid.) Ve
chvíli, kdy důstojníci byli na Zámeckém náměstí
shromážděným obocenstvem uraženi, bylo postu-
pem vojska konečně zabráněno tomu nejhoršímu.
Že to trpěti nelze, je samozřejmo. (Velký nepokoj.
Předseda zvoní.) Dovolte, abych pokračoval. (Trvalý
hluk a nepokoj.) K vyklizení Zámeckého náměstí
připojily se pák další výjevy na ulicích. při čemž
— toje potvrzeno— 30 osob. mezi nimi
bezpochyby několik nesúčastněných.
bylo zatčeno a až do příštího dne
držáno ve vazbě ve sklepě kasáren.
Pokud záležitost dosud mohla býti prozkoumána,
nobylo k tomu zákonného oprávnění, pokud nešlo
o zatčení při činu. Pánově, vojsko zakročilo
ráno vycházející, v jednu hodinu vyvolávají po ce-
lém Berlině „Bezet, to jest „Beri. Zlg. am Mit-
lag“, nejrychlejží časopis berlínský podniku Ullstei-
nova, v 5 hodin slyšite jména večerníků „Berl.
Tageblatlu“, „Vossische Zeitungu, „Börsencon-
rieru“ atd., v 8 hod. večer se vyvolává „8 Uhr
Abendálatt National Zeitung“, a konečně ve 12
hodin v noci na živých passážích, zejména na Frie-
drichetrasse a Unter den Lindcn nabízejí vám pro-
davači „12 Uhr Nachthlatt-Stautsbürger Zeitung“ .
Beri
Berl
Pánov
Berlín
Mito
Uhry
Vossische Zeitung
Börsencon
Stautsbürger Zeitung
Ullsteinova
33
article
Tento časopis jde ovšem nejméně na odbyt. Ho-
dina je už pozdní na širokou kolpertáž a časopis
sám nemá velkých kvalit.
V poulidních stáncich prodávají se i týdenníky,
revue, brožury, knihy. Na větších stanicích pod-
zemní dráhy jsou dva, tři takové stánky. I po uli-
cích jednotlivě slyšíte prodavače vyvolávati a vy-
chvalovati neúmorně nabízené brožury. Ale marně
byste se tu sháněli po nějakém „Echu Prahy“. „Za-
jímavých novinách“ a ostatní špíně žurnálové, jaká
v Praze bestrestně bují za výkladními skřiněmi
všech naěich trafsl.
Také prodavači drobností všelijakých oživují
za dae postrarní ulice a s jermareční výmluvností
nabízejí své zbožíi vložky k vázankám, šňúrky,
brousky, mikroskopy atd. Večer choulfvají se v kout-
cích domů a na schodech, vedoucích k podzemní
nieb místní dráze, starci a stařeny, prodávající zá-
palky. Krabička tu stojí 5 fchiků. vře
Pomalu živol hasne, aby z rána počal na novo.
Z poštovních budov v pravidelných přestávkách
rozjíždějí se pak na iříkollách zřízenci pošty aby
vybírali schránky, vyjíždějí poštovní povozy a zu-
tomobily, potravináři táhnou po ulicích své va-
zíky se zeleninami ponejvíce a vyvolávají dům od
domu své zboží. A denní ruch. který již začal
vzrušeně obrovskými proudy lidi mezi 7.—8. hodí-
nou ranní z vnějího měsla dovnitř Berlina, zkrácí
chvili na své rychlosti, aby vzentupnou linií dosáhl
obvyklé tóniny, kterou zumí a zní berlinská ulice
Dr. Frant. Šelepa.
dlouho do noci.
doktor
František
Šelepa
Praha
Berlín