ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a92fc730-7108-11dc-a6cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 45, person 57, org 6, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 25. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 25.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodylácí sn v Praze v administrani na měsíe na čtrrt leta .. s dvají čonážkeu na měsle na dvit leta .. ve nliakách: 2 K nok na měsic- Toštou: a mněsne na čtert laia s drejí zbailke na měnt na aivrt leta . .
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K situaci. Z Vídně, 25. ledna. V pondělním listě, ve kterém ukládá své informace, dává vláda prohlašovati o vnitřní situaci toto: »Řeči delegátů Kramáře a Pergelta — jak se podobá — naznačují, že smýšlení na obou stranáeh aspoň ve vnitru srdce stalo se poněkud mírněj- ším, třeba že obě strany na venek staví se ještě nesmiřitelnými. Snad vyplyne z těchto lepších disposic nějaký získ. Vláda byla by pravdě ochotna, vystavěti Čechům zlatý most, kdyby se navzájem ukázala ochota, vstoupiti na tento most a kdyby vůdcové levíce nesvázali vládě ruce. Co se ostatně dosud stalo k obnovení dělnosti říšské rady, nemá žádné povahy ofieiální. Hledají se styky, ale dosud nen žádného spojení mezi ministe - stvem a poslanci českými.« Ve své »Montagsrevue« dává dr. Körber odpovědi českým agrárníkům, již uveřejnil v »Abendpostu«, tento výklad Když dr. Körber poslal sdělení své do listu úřadního, věděl asi, že bude dáván odhodlání jeho, jako každého jiného, v opposičním tá- boře nejnepříznivější smysl. Byl tedy připraven, že bude vykládána odpověd jeho jako nepřátelská českému na- rodu. Tím však není dokázáno, že minister ský předseda svojí zprávou skutečně zamýšlel více, než jest v ní praveno.
Čecho Körber doktor Vídeň
6 article
Ministerský předseda byl povinen k telegra mům odpověď dáli. Mohla býti jenom takovou že vláda povoli podpory císařským nařízením anebo že považuje povolení jich za nemožné Právě v tomto druhém případě byla vláda po- vinna udati příčinu svého zdráhání To učinila veřejně, poněvadž lidové schůze byly veřejné, a ministerský předseda nemohl přece každému jednotlivému poslanci poslati na jeho depeši zvláštní odpověď. Konečně a hlavně poněvadž jde o věc velkého dosahu. Jeli pravda, že dr. Körber vzhledem na hlu- bokou propasť, která jest mezi po- slanci českými a jim, považoval za ja kousi satisfakci, že tolik poslanců se naň obrátil . pak nemělo by teprve žádného smyslu, užiti za účelem další nějaké akce formy, kterouž by český tisk svým způsobem mohl vykládati. Sdělení ve »Wiener Abendpostu« bylo tudiz jenom vysvětlením pro český národ o příčinách, proč vláda tak zdrželivě se chová Tohoto účelu bylo také skutečně dosaženo.
doktor Körber Wiener
7 article
»Montag s-Prosse«, rovněž officiosní, uveřejňuje k situaci toto: »Jako se stalo zvykem v parlamentech také tentokráte vnitřní politika zabrala v delega- cích slušný prostor. Došlo k výměne smířlivých slov a závažných vý- roků mezi národními stranami. Třebas i toto faktum samo nesmi býti přeceňováno protože v delega cích podle zkušeností mluví se toninou mírnější, zasluhujepřece jako přispěvek k obrazu politického smýšlení býti registrováno Jest nade vši pochybnost, že třebas i zá- klad dorozumění v těchto debatách nedozna přesnějšího vytčení, přece ochota ke spořádán mezi stranami v poslední době učinila pod- statné pokroky. Smiřlivější nálada se vy vijí. Bude nyní potřebí, aby se vykořistila jak stranami tak i povolanou instancí ku sprostřed- kování — vládou samou.« O známém návrhu prof. Albim Bráfa vyslovuje se týž list, že v politických kruzích došel povšimnutí. Jest nesporno, že když pražská universitu byla rozdělena, nezachován stejný krok při péči o vědecké potřeby obou universit. Vývoj studii od oné doby ukázal tento nedostatek ještě citel- něji. Návrh Bráfův je tedy věcne oprávněn. Že ovšem by způsobil veliké finanč- ní výdaje, bude momentem stejně rozhodujícím jako že při zvýšené péči pro českou universitu by se musil také vzíli náležitý zřetel na universitu německou. Důležitost 1 ep- šího vývoje obou těchto středisek kulturních pro hlavní město království če- ského a tím pro obě národnosti, uznává s z obou stran. Tento návrh bude moci býti pod- kladem pro daší jednání.«
Montag profesor Albi Bráf Bráfův
8 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Oděssy, 24. ledna. (C.-B.) Pomocníkem velitele makedonské žandarmerie jmenovaný generalmajor Šustak odplul dne s některými důstojníky, kteří mu přiděleni byli. odtud do Cařihradu. Z Brusselu, 24. ledna. (C.-B.) Krá Leopold odjede 26. ledna ráno zvláštním vlakem z Laekenu přes Herbesthal a přibude do Berlína téhož dne večer. Zúčastní se v Ber lině dvorního plesu dne 27. ledna a setrvá tam do 28. nebo 29. ledna. Z Washingtonu, 23. ledna. (C.-B.) Jest už naprosto rozhodnuto, že nebude kongressu v nynějším zasedání předložen žádný zákon o po- měrech finančních. Ozývají se četné hlasy, aby zákonodárství v tomio směru něco učinilo. Ze San Dominga, 23. ledna. (C. B.) V mi nulé noci byly zapáleny domy v před- městí. Turecko žaluje a Bulharsko odpovídá. Z Cařihradu, 24. ledna. (C.-B.) Porta sdě- lila velevyslancům spolčených velmocí, že re- voluční komitét obyvatelstvo mě- sta Ochridy (ve vilajetu monastýrském) podněcuje, aby na jaře nové po- vstání zahájilo a za tím účelem přípravy konalo. Čtyři bulharšti důstojníc očekávají prý se tam, aby přev zali vedení. Jednatelé komitétu vydírají prý na
Leopold Cařihrad Brusel Laeken Berlín Washington San Domingo Turecko Bulharsko
9 article
zámožnějších občanech peněžní příspěvky na pořizování zbraní. Zejmena bulharský metropolita v Ochridě pokračuje prý v za- hájené pobuřující činnosti. V metropolitní bu- dově a na jiných místech je prý složeno velké množství zbrani. Komiti usnesli prý se, že způsobí řeže mezi mohamedány a křesťany,že pobijou Bulhary, kteři se bez svolení komitétu podrobí a že tyto vraždy připíšou tureckým vo jákům, zkrátka, že všude způsobí nepokoje, aby provedení oprav v makedonských vilajetech za- mezili. Ze Sofie, 24. ledna. (C.-B.) »Agence T legr. Bulg.« vyvraci odstavec za odstavcem stížnosti turecké vlády na Bulharsko (obsažené v posledním sdělení, jež Porta učinil velevyslancům rakousko uherskému a ruskému) prohlašujíc je za výmysl turecké vlády jímž má býti zjednána záminka, aby žá dané reformy se neprováděly, ja- kož aby zastřeny byly válečne přípravy turecké i záměr, udeřiti útočně na Bulharsko. Ze Sofije, 24. ledna. (C.-B.) »Agence Telégraphique Bulgare« oznamuje: V posledním sdělení turecké vlády, učiněném velevyslancům rakousko-uherskému a ruskému, na Bulharsko vznešené stížnosti jsou naprosto bezdů vodny. Obyvatelstvo na pomezí nebylo ozbrojeno, nestalo se také žádné jiné zá- sobení pluků potravinami, než jak obyčejně z pravidelné potřeby se děje a nebyly tak práce v arsenálu a v továrnách na střelný prach rozmnoženy. Tolikéž nebyly do pořádku uvedeny silnice, což v zimě vůbec ani není možné. Dále nebyly zřízeny žádné nové telegrafn linie. Tvrzení, že byly rekvirovány polaby.
Bulhar Port Telégraphique Sofie Bulharsko
10 article
povozy pro pěchotu, jízdu a dělostřelectvo jest docela nepravdivo, tolikéž je vymyšlena stížnost, že byl utvořen zvláštní pluk na pro- vádění rekvisic a že byly konány zkou- šky, jak dovedou pracovat v Bulharsku mlý ny a pekárny, kterážto opatření by v dobře zorganisované armádě byla nesmyslna. Nebylo také řeči o žádném mimořádném úvěru na účely válečné. Nikde nebyla prove- dena žádná nová opevnění, nebyly vysta- věny mosty a nebyl kupován ani prodáván dynamit. Upisování peněžních pří- spévků nedělo se nikde za jiným účelem. než toliko na podporu uprchliků. Konečně ne- obdržel žádný důstojník dovolení. aby vstoupil do řad povstalců. — Jmenovaná »Agence« prohlašuje všechny toho smyslu stížnosti turecké vlády za smyšlenky. jež mají toliko za účel zmařiti provedení oprav v Makedonii a zastříti vlastní válečné přípravy turecké, jakož i záměr udeřiti útočně na Bulharsko. Ministr Pellelan. Z Bordeaux, 23. ledna. (C-B.) Zde byla uspořádána hostina, na níž odmitl ministr ná- mořnictví Pelletan v delší řeči obviňování, jako by desorganisoval námořnictvo. Pravil, že je chce jen zreformovati. Hájil politiku předsedy mini sterstva Combesa a appelloval na svornos republikánů. Sdružení elsasko-lotrinské. Z Paříže, 24. ledna. (C.-B.) Ústřední komi tét svazu elsasko lotrinských sdružení- konal včera za příčinou vypovězení Delsora schůzi na kteréž bylo usneseno vyříditi bratřím za Vo gesami nejsrdečnějí pozdravy a vyzvati je, aby ve svých nadějích vytrvali.
Pellelan Bulharsko Makedonie Bordeaux Paříž sdružený elsaskýlotrinský svaz elsaský lotrinský sdružený
11 article
Rusko a Japonsko. Z Londýna, 24. ledna. (C.-B.) »Reuterově kanceláři« oznamuje se z Port Artur u z dne 22. ledna. Hlavní čásť loďstva, jež v Port Arturu na kotvách stálo, obdržela na rozkaz admirality stanoviště mimo přístav stojí nyní na zevní straně vjezdu. Tento rozkaz byl dán po všechny možné případy. Vyšší důstojníci v Port Arturu soudí prý, že otázka, bude-li mír či válka, za den anebo z dva dni bude rozhodnuta. V poradě, již měli dne 18. t. m. přednostové různých oddílů správy v Mandžursku, byly prý vydány rozkazy za účelem, aby mohl býti učiněn soupis v šeh volného mužstva mandžurské re- servy. Obnáší prý asi 80.000 mužů. Ruské vojsko, jež na sever bylo komandováno, začalo dne 19. ledna Port Artur opouštět. Dva pluky vstoupily prý ve dnech 21. a 22. ve vnitřním přístavu na lodi, aby byly dopraveny na řeku Jalu. Telegram, který dne 21. ledna ze Soulů do Port Arturu došel, obsahuje prý slova: Válka byla zahájena. Z Tokia, 23. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář oznamuje: Zde soudí se, že se Korea za nestrannou prohlásila na nátlak Ruska. Povstání v německé jihozápadní Africe. Z Berlína, 24. ledna. (C.-B.) Dle došlého sem včera večer telegramu velitele dělové lod »Habicht« nestala se ve stavu věcí žádná změna Železnice až do Karibibu je prozatím vojensky zabezpečena, ale trať je následkem dvoudenních ustavičných dešťů u Chanu nesjízdnou učiněna
Artur Reuterův Chan Rusko Japonsko Londýn Jal Soul Port Tokio Korea jihozápadní Afrika Berlín Reuterův kancelář
12 article IX. Pirogovský sjezd ruských lékařů
IX. Pirogovský sjezd ruských lékařů V Petrohradě, 18. ledna. Pirogovské sjezdy mají mnohem širší hlubší význam než podobné sjezdy kdekoli na západě. Na programu jsou nejen čistě vědecké otázky, probírají se a posuzují nejen vědecká themata, nýbrž i otázky applikace lékařské vědy ve společenském životě a zařízení v nejširším smyslu. Pirogovské sjezdy na př. posoudily s ethické a zdravotnické stránky tělesné tresty, vytknuvše jich nepřístojnost, zabývaly se otázkou zaveden
Petrohrad lékařský věda
13 article
samosprávy do západních gubernií, poukázavše na velikou důležitost nejen sanitární, nýbrž i kul- turní zemstev. Což však je hlavní — Pirogovské sjezdy vydobyly si seriosni svou prací velké auto- rity. Otázky, probrané a schválené na těchto sjezdech, nezůstanou obyčejně na dlouho ne- respektovány u vládních kruhův. To je tím více pochopitelno, vzpomeneme-li, že sami nejvyšš státní úřadníci berou v pracích jich činné úča- stenství. Práce sjezdu neohraničuje se na těch 8 dní. co sjezd trvá. Práce ty trvají vlastně stále, Na sjezdu jednou zvolí se řada komisí, jimž při- kážou se nerozřešené otázky a komise jsou za- vázány na následujícím sjezdu podati odborný posudek. Kdyby ministerstvo bylo povinno, vy konati vůli takového usnesení sjezdu, měli by chom před sebou ideální odborový parla ment. Devátý sjezd zahájen byl dne 17. ledna slavnostní schůzí ve „Dvorjanském sobranii““. Schůze byla veřejná a účastenství bylo tak hojné. že rozsáhlé místnosti daleko nestačily pojmout všechny hosty. Tvářnost takového shromáždění je docel jiná než u nás. Pozoruhodné je hojné účastenstv žen-lékařek a lékařů praktiků z nejvzdálenějších končin — mnohých až ze Sibíře. Dlouze za- rostlé, zasmušilé tváře dávají vám tušiti končiny nehostinné, tvrdé. Za předsednickým stolem zaujímají místo organisační komitét s předsedou Lukiano- vema generálním sekretářem Dmitrije vem v čele; dále na estrádě jsou deputace učených společností, ústavů, zdravotních institucí, spolků, mezi nimi dvoučlenná deputace Spolku če- ských lékařů v Praze. Ze zahraničných je jediná a proto těší se tím větší pozornosti.
Dmitrij Praha spolek če
14 article
Předseda organisačního komitétu a zároven pomocník ministra národní osvěty MDr. S. M. Lukianov vítá přítomné a konstatuje mohut nící sílu ruského lékařstva, které v krátké době za sebou pořádá tři sjezdy a na všech dokumen- tuje svoji odbornou zdatnost zdařilými pracemi. Doufá, že i v jiných směrech krok za krokem poroste kulturní niveau ruského národa. Se zvý- šenou všeobecnou vzdělaností národa ruku v ruce půjde zlepšení hmotného postavení praktikujících lékařův. Přeje sjezdu všeho zdaru. Procítěná řeč šedivého lékaře, jenž dříve než vysoký úřad, zlatem vroubenou a nesčetnými řády zdobenou uniformu, vysloužil si jméno slavného učence, jež s uznáním vzpomíná se v odborných kruzích všude za hranicemi, od- měněna byla nekonečným potleskem. Generální sekretář dr. Dmitrijev uved ve své zprávě, že přihlášeno na sjezd 350 před- nášek a na 2000 účastníkův. Sjezd dostal tyte subsidie: 5000 rublů od ministerstva financi 2000 rublů od ministerstva národní osvěty, 50 rublů od města Petrohradu, 300 rublů od zem- stva petrohradské gubernie a j.v.
S M Lukianov doktor Dmitrijev Petrohrad
15 article
Golova města, Petrohradu, N. J. Lelja- nov, muž v plné síle, uhlazeného zevnějšku, vítá sjezd ve stolici říše a zve na „raut““ do dumy. Český delegát dr. J. Semerád přednes pozdrav Spolku českých lékařů Praze, na nějž odpovědělo shromáždění ne utuchajícím potleskem. Z ostatních deputací nemluvil nikdo a při kročeno bylo po přečtení pozdravných telegramů k vědecké části programu schůze. Přednášeli prof. Diakonov na chirurgi cké thema a prof. Chlopin o otázce, je-li al kohol potravinou. Otázku zodpověděl záporně akcentoval škodlivé vlivy nemírného i mírného pití alkoholických nápojův. Mezi oběma přednáškami sdélen byl výsle dek lístkové volby čestného předsedy sjezdu, jímž zvolen byl dr. Rarumovskij, professo chirurgie v Kazani. Po závěrečné řeči čestného předsedy, jenž znova vytkl důležité úkoly sjezdu na poli věde ckém a sociálním, schůze skončena. Večer těšili se účastníci pohostinství du
Golův J Lelja doktor J Semerád profesor Chlopin Rarumovskij Petrohrad Praha Kazaň spolek český lékař
16 article
V Petrohradě, 20. ledna 1904. V pondělí dne 18. ledna počaly práce v sekcích. Všech sekcí je 27. Sekce jsou utvo řeny takto: 1. Anatomie a anthropologie, 2. hi stologie a embryologie, 3. fysiologie, 4. fysiologi cká lučba, 5. všeobecná pathologie, 6. patho logická anatomie, 7. bakteriologie a parazito- logie, 8. soudní lékařství, 9. farmacie a farma- kognosie, 10. farmakologie a balneologie, 11. vše obecná therapie, 12. chirurgie, 13. vnitřní lé- kařství, 14. choroby ušní, nosní a krční, 15. po- rodnictví a ženské nemoci, 16. oční choroby. 17. dětské nemoci, 18. kožní, příjičné a vene rické nemoci, 19. duševní a nervové choroby 20. zdravotnictví, 21. zemská a městská medi cina a lékařská statistika, 22. vojenská medi cina, 23. námořní medicina, 24. tovární a hor nická medicina, 25. lékařství železných a vod ních dráh, 26. lékařská stavovská medicina 27. veterinářství a epizootologie. Tímto prostým výpočtem odborů chci nazna- čiti obrovský rozsah sjezdu. Samozřejmě ne- mohu ve sloupeích tohoto listu referovati nic více než několik více méně nahodilých fragmentův z odborů, širší veřejnost zajimajících.
Petrohrad
17 article
Některé sekce zasedají jen jednou denně jiné i třikrát (od 10—1 odpol. a od 2—5 odpol. a od 8—10 hod. večer. Otázky, zasahující do více odborů, probírají se na společných schůzích 2—4 sekcí. Tak dne 17. ledna večer konala se společná schůze odborů pro tovární a pr autonomní (zemskou a městskou) medi- cinu. Probrána themata: Pojišťování dělníkův. Dělnická otázka dere se v posledním čase vždy houževna- těji i na Rus. Hlavně vlivem bývalého ministra
Rus
18 article
Wittea oživen byl domácí průmysl, mnoho závodů sice brzy po svěm narození zahynulo, ale na jich rozvalinách větším dílem rostou zá- vody nové v rukou nových majitelů, kteří v kon kursu získali závody, zařízené lacino a snad- něji už se ziskem pracovati mohou. S hojnějším průmyslem objevilo se i hojnější dělnictvo se všemi svými potřebami a požadavky. Hlavním reforentem o otázce byl dr. V. S. Kaněl. Re- ferent hovoří nejprvé o zhoubném vlivu továrn práce na zdraví dělníka. Vliv tento jeví se roz- manitým způsobem, podle druhu závodu. V kaž dém případě však trpí tu mladý lid, jehož zdrav v samém květu se podlamuje. Lid tento před- časně stává se neschopným k těžkému boji o život. V jiných případech tato neschopnost při- hází se katastrofálně — následkem nahodílého neštěsti. Ať jakkoliv stane se dělník invalidním vždy vinu jeho neschopnosti nese průmysl — průmysl tedy je povinen platit dělníka, když tento v jeho službách stal se dalšího výdělku neschopným. Avšak samotnému průmyslu po- nechat starost o dělníka, práce již neschopného — není pro něho dost bezpečným. Tento slab stav potřebuje silnější garantie. Tu může po skytnout jenom stát. Nejvyšší formou zabez pečení dělnictva pro případ neštěstí, choroby stáří a invalidity je státní povinné pojišťován dělnictva. Tento systém vykazuje se pěkným výsledky v Německu, kde klesla úmrtnost o ce ku třetinu. Na konec navrhuje, aby sekce vy slovily se pro všeobecné povinné státní pojišťo vání dělnictva a aby požadavek tento předložen byl ke schválení celému Pirogovskému sjezdu Přijímá se jednohlasně.
doktor Kaněl Re Německo Lido
19 article
Druhý referent o tomto thematu dr. F. Blumental obral si za hlavní předmět sve rozpravy roli lékaře při pojišťo ván dělníkův Toho času, praví, radí se ruské nejvyšší zákonodárné kruhy o pojišťování dělní ctva. První krok v tomto volikém díle ruského státu učiněn byl dne 2. června minulého roku vydáním zákona „O náhradě dělníkům a osobám služebným, kteří byli utrpěli náhodný úraz“ Ježto tento zákon jest zajisté teprve prvním člán kem v celém řetězu zákonodárných reforem na poli zabezpečení dělnictva pro případ nemoci úrazu a invalidity, jest zajisté právě čas, pro mluviti o účasti lékaře, jemuž určeno jest hrát důležitou roli při samém provádění těchto zá konův a nařízení. Činnost lékaře jako therapeuta se rozšiří při pojištění nemocenském protože stane se pravidelná pomoc lékař ská každému dostupnou. Mimo to přibude lékař nových, velmi vážných úkolů — stane se ek pertem při pojišťování pro případ úrazu a in- validity. Pojišťování dělníkův uloží lékaři řadu nejvážnějších úkolů, které vyžadovati budou speciálního důkladného vzdělání, praktické theoretické přípravy. Denně bude skládati zkoušku z nestrannosti, humannosti a citu pro spravedlnost. Nechceme-li, aby u nás v Rusku dopadl lékař při novém zákonodárství jako
doktor F Blumental Rusko
20 article
Německu (a Rakousku a j.), jest nám v čas po- zvednouti hlasu, aby nedělaly se zákony bez vy slyšení nás o nás, jako se to dělo tam, aby lé kařstvo ruské neutrpělo těch těžkých ran jak německé (a rakouské a j.). Tam pozvednuto so siální a ekonomické postavení lidu, ale sociál nímu, materiálnímu a mravnímu postavení lékař ského stavu zasazena ohromná a těžko zhojitelná rána, téhož lékařského stavu, který sympaticky uvítal veliké reformy a „pozvedl na svých ple cech gigantskou práci, uvedení v život všeho pojišťovacího dělnického díla“. Ani ku poradám o nových zákonech, ani ku poradám o organisac pojišťování dělnictva, které tak úzce souvis s lékařem a lékařstvím, nebyl přibrán lékař lékaře od samého počátku traktovali jako „quan tité négligeable“. Lékař vydán na milost a ne milost různých pokladen a společenstev. Na zá padě vyvinulo se takové neslýchané pokladensk rabstvo, jemuž Němci říkají „Kassesklaverei které nešetří ani vědeckého přesvědčení lékaře předpisujíc mu, jaké smí a jaké nesmí dávat léky a kolikrát by měl nebo neměl navštíviti svého ne- mocného. Tak krutě zranili cit pro osobní dů- stojnost a probudili nejnižší špatné instinkty
Němec Německo Rakousko
21 article
vnesli svár i demoralisaci v sám střed kollegiál- ního lékařského života. Díky tomu, upadla i dů věra nemocného k lékaři, jedna z hlavních pod- mínek úspěšné činnosti lékaře therapeuta a lé- kaře experta. Tak jest v Germanii (pokud insti- tuce podobné existují i v Rakousku a j.) v insti tuci státního pojišťování, tak i při pojišťován pokladenském (nemocenské pokladny). Pan před nášející líčí sytými slovy a obrazy dále stav lékařského stavu na západě, kde dělaly „vlasti“ „dělnické zákony o lékařích bez lékařův““, zmi ňuje se o sílačení honorářů na neslýchaně nízký stupeň. Jak vším tím na mnohých místech i ke stávkám byli lékaři, nevědoucí jiného východu ze zoufalého postavení, dohnáni .. . U nás v Ru- sku, pánové, jest ještě čas, toho všeho se vy- varovati a mám plné přesvědčení, že naše zá konodárství bude se bráti lepší cestou než na západě. Jsem přesvědčen, že nezůstane hlas na šeho Pirogovského sjezdu neslyšen vysloví-li své mínění. Za nejvýhodnější bych po važoval, kdyby k hájení interessů lékařskýc přibráni byli do zákonodárné komise sami zá stupci Pirogovského obščestva vračej.
Rakousko
22 article
Na konec mluví L. V. Bertěnso „O první pomoci při zranění hospo dářskými stroji a kterak těmto ne hodám předejíti“. K hospodářským str jům nesmí se bráti mladší dělníci než 15 le a nejlépe by bylo, kdyby se nebrali negramotní Protože většinou je lékař daleko, bylo by dobře kdyby na venkově bylo co nejvíce lidí, obezná mených s pravidly o první pomoci v případeel zranění. V selských hospodářských školách měl by se žáci učit nejen, jak se strojem se pracuje ale i jak může zranit dělníka a jak třeba ošetřit raněného, než lékař přijde. Z Petrohradu, 25. ledna. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Sjezd pirogovský skončil dnes čestný pře seda prof. Razumovski přáním, aby budoue V drovnem prodejti ranní číslo o sebě . . . za f odpolelní . . . . za žk Ve Hillalkách na venkovět ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3 Inserá t platí se hotově napřel Přečplacení a inrerty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházají se též redakne tiskárna a expodice „Národních Listě Rukopisy se nevraceji.
L V Bertěnso profesor Razumovski Petrohrad
23 article
sjezdy přispěly k uskutečnění zdravé myšlénky sblížení Slovanův na poli vědy, k níž krásný podnět dali Čechové. Mezi ruskými lékaři panuje rozezlení proti židovským kollegům, kteří organi- sovali nelékařské elementy, chtěli sjezd rozbí a demonstracemi i pro budoucnost všechnu váž- nou práci znemožnit.
Slovanův Čecho
24 article Proti nové zemské dani ze služnéh soukromého úřadnictva.
Proti nové zemské dani ze služnéh soukromého úřadnictva. Pro docílení rovnováhy v letošním rozpočtu zemském království českého byly různé návrhy činěny. Jeden z nich, na zvýšení zemské při rážky z 55 na 72, vyvolal mocný odpora také proti druhému návrhu, na zavedení nove zemské dávky ze služného soukromého úřad nietva, projeven mohutný protest na včerejšt schůzi soukromého úřadnictva z celého králov- ství. Tato organisace úřadníků vždy úsilovne hájí zájmy svých příslušňíků a uznala za vhodně a potřebné, aby v čas vyslovila protest prot zamýšlenému sanování zemských financí uvale- ním nových dávek na soukromé úřadnictvo. Sezvala zástupce místních skupin na schůzi do Prahy a ti sešli se ve velkém sále Měšťanské besedy v počtu přes 400 členů. Dojista velk to shromáždění, vzbuzující respekt. Do schůz dostavili se z pozvaných poslanců pp. Anýž, Macháček, dr. Pantůček a dr. Baxa, nepřítom- nost svoji omluvili pp. slarosta dr. Srb, poslani Březnovský, dr. Fořt, dr. Škarda, inž. Kaftan, Karbus, Němec, inž. Neubert a hr. V. Schön- born. Schůze zúčastnili se delegáti železničních úřadníků a zástupcové jiných kategorií úřad- nických, v Zemské jednotě nesdružených. Všichni byli nadšeně a vřele uvítáni.
Anýž Macháček doktor Pantůček Baxa Srb Březnovská Fořt Škarda Ing Kaftan Karbus Němec Neubert V Schön Praha
25 article
Schůzi zahájil předseda Zemské jednoty p. Skalička uvitáním poslanců a delegátů a p označení příčin svolání schůze udělil slovo ta- jemníku p. Hašourkovi, jenž pravil : Dnes již každý kulturní stát se zajímá a stará o otázky sociální politiky a také u nás při každé příleži- tosti chef vlády dr. Körber sladkými slovy tvrdí, že i v Rakousku se tak děje. Ale kromě slibů skutky žádné se neobjevily. Z vratev, které oče- kávaly, že sbor zákonodárný na zlepšení jich existence zasáhne, jsou to především soukroml úřadníci, kteří jsou pokládáni za kategorii vrstev středních, jsou však to vlastně dělníci v užším slova smyslu. Když jim invaliditou zahyne pra- men práce, jsou rodiny jejich zničeny. A ve- škeré stižnosti a přání stavu soukromých úřad- níků zůstávají u nynější vlády bez povšimnuti.
Hašourk doktor Körber Rakousko
26 article
(Souhlas.) Ani otázka pensijního práva, připra- vená k řešení z dob minulých, není dosud vy- řízena. (Bohužel !) Zákonodárství i veřejnost znají soukromé úřadnictvo jen fehdy, jde-lio nějaké povinnosti občanské. Tak na př. nový berní zákon z r. 1896 zcela přesně zjistil exi- stenci soukromých úřadníků a zachytil příjmy jejich s podivuhodnou, nebývalou přesností. Na požitky ty uvalena vzestupná daň z příjmů a spolu s ní daň ze služného vyššího, které jest takto zdaněno dvakrát. Jak ohledně zachycení každého úřadníka, tak pokud jde o výši jeho příjmu, učiněna opatření tak be- dlivá, že berní komisi z výdělku soukromého úřadníka neunikne skutečně ani haléř. Jaký ne- poměr jest v tom ohledu mezi úřadníky a ostat- ními kategoriemi poplatníků, ukazuje ta okolnost, že za dobu od r. 1898 do 1902 ze všech při- znání nejvíce vypadá na požitky služební, totiž 57 poplatníků se 34 přijmů. Jestliže tak silně přispívá úřadnictvo k výnosu oné daně, jejíž zavedením bylo umožněno snížiti kontingent vše- obecné daně výdělkové až o 25, daň pozem- kovou o 15, daň domovní o 1212%, ano snížiti i daň z podniků, veřejnému účtování povinných, není správným tvrzení, že úřadnictvo k potřebám jiných ničím nepřispívá, dokonce pak už nesmi býti tvrzeno, že úřadnietvo nepřispívá ničím ku potřebám země, když ono přece do takové míry podrobeno je dani, z jejíhož výnosu dostává s určitého údělu finaneím zemským! (Souhlas.) Ostatně od zemské daně z piva úřadnictvo soukromé přece osvobozeno není! Vzdor tomu vžilo se svrchu uvedené tvrzení nesprávné tak, že z něho vznikají návrhy na zavedení zvláštní zemské daně ze služného úřadniků soukromých.
27 article
Ač v roce 1899 sněm zemský po návrhu roz- počtové komise návrh podobný zamiil a vzdor tomu, že loni v říjnu zemský výbor sám označil event. návrh na zavedení zemské daně ze služ- ného soukromých úřadníků za odiosní, udržuje se myšlenka stále a znovu se ji zabýval »úsporný komitét« zemského výboru, který má o věci konati další studia, čili jinými slovy: však ono to přijde! Koná-li »ůsporný komitét« dotyčná studia, musí zajisté také zkoumati hospodářské postavení soukromých úřadníkůa má slyšeti také je. Nejde o ony úřadníky, kteří jsou řediteli neb prokuristy velkých závodů prů- myslových, obchodních, bankovních nebo řediteli velkostatků a pod. Jsou dobře honorováni, nebo ti platí vedle vzestupné daně z příjmu ješt takovoutéž daň z vyššího služného a tato dan podlehá všem autonomním přirážkám, v Praz tedy 33% obecní a 27%% školní a pak 559 zemské, tedy úhrnem 112%! (Projevy údivu.) Poznamenati sluší, že k domovní dani činžovní jest v Praze přirážka 15 obecní a 159 školní. Nová zemská daň ze služného stihla by tedy jen drobnější úřadnický personál, dílove- doucí, dozorce a pod. I se započítáním platů vyšších bylo vládním vyhledáváním dle známé publikace z r. 1898 zjištěno průměrné služné soukr. úřadníků částkou 840 zl., avšak 364 proc. úřadníků tohdy sčítaných mělo méně Takové poměry výdělkové nelze zajisté vzhledem k nárokům, jež na úřadníka činí prostředí, v němž žije, i zaměstnavatel, nazvati slušným. A poměry tyto se ještě zhoršily ! (Souhlas.)
Praha