2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. května 1901.
5
article
tolik, že v městech všecko hladoví a že vy toho ne-
dbáte, pak je opposíče polská vůči vám oprávněna.
ba posvátná. Vy musfte býti uklizeni a také budete
uklizeni. Vydáváte-li se ve Vídni za výkvět polského
lidu, pak nemohu najiti dosti slov, abych proti takové
nedůstojně politice vaší protestoval. Nevěříte-li mně
zeptejte se lidu sami. Můžete donutiti židy, aby vám
obětovali své svědomí, protože jsou na vás závisl
a protože mezi tímto lidem není bohužel politických
charakterů.
Mluvíme-li o nouzi způsobené živelními pohro
mami, bylo by špatností, kdybych byl nebyl. pro-
mluvil o hladovících dělnících v Haliči a nebyl při-
pomenul vládě povinnosti vůči nim a statisícům lidí
kteří nemají, co by jedli, kteří se živí jen krádeží
žebrotou a revoltami z bladu. (Hlučná pochvala.)
Předseda: Uděluji posl. Daszyňskému důtku
za slova, kterých užil proti členům polského klubu
Předseda volal řečníka k pořádku pro urážku
člena sněmovny, jemuž vytýkal nepoctivost.
Vídeň
Halič
6
article
M.-p. dr. Körber líčil příčiny bídy mezi sta-
vebním dělnictvem lvovským a prohlásil, že sám
nařídil lvovskému místodržíteli, aby bez meškání
použil úvěru na vodní a silniční stavby. Hned po
velikonocích začala se stavěti budova pro univer-
sitní knihovnu. Mnoho stavebních dělníků zdráhalo
se příjmouti práci při vodních a silničních stavhách
a proto nebylo možno nezaměstnané dostati do
práce. Vláda dala ko disposici také peníze na stavbu
Ivovského nádraží a mimo to naskytne se také pří-
ležitost k práci, až se bude pokračovati v loni za-
počatých stavbách z nouze. Vláda učinila, co bylo
možného za nynějších okolností a proto nemůže do-
pustit, aby ne haličskému mísiodřžiteli vyčítalo
nějaké opomenutí. Míslodržitel vynasnažoval se vše-
možně o zlepšení zemských poměrů a o žádoucí
pomoc. Ani on — minist. předseda — ani místo-
držitel nejsou zodpovědni za novinové zprávy o do-
mnělých jejich protivách. Oba jsou si vědomi, že
mají pracovati společně v zájmu země.
doktor
Körber
Ivovský nádraží
7
article
Posl. Gniewosz ve věcné poznámce protesto-
val proti vývodům posl. Daszyňského a prohlásil, že
lvovské nepokoje byly sosnovány. Řečník, jenž byl
často přerušován, zastával se dále polského klubu
Také on přeje si, by špatné bylo stiháno a vykoře-
něno, avšak nesmí se jen co je špatného vidělia
generalisovati. (Pochvala mezi Poláky.)
Věcné opravy přednesli také poslanci Czaj
kowski, Wielowiejski a Klofáč.
Posl. Klofáč ukazuje v české části své věcné
poznámky k tomu, že bylo dovoleno posl. Gniewo-
szovi miuviti celou řeč pod rouškou Iaktické po-
známky, jiným však, že se se to nedovoluje a že se
po té stránce jeví strannictví presidia. Pokračuje
pak německy, upozorňuje řečník vládu na nouzi.
která je v okresích hlinském, litomyšlském, žambe-
reckém a skučském a praví potom: Užívám této
příležitosti k prohlášení, které činím jménem vlast-
ním a svých přátel v ten rozum, že laké vodní stavby
pokládáme stavbami z nouze a že daleko tudíž od
nás úmysl nesouhlasiti za jistých okolností s před-
lohami, které se těchto staveb týkají. Naopak před-
lohy tyto, které jsou s to, aby zabezpečily pracují-
címu českému lidu trvalý a výnosný výdělek ve
svém domově, budeme jen podporovati, by tento
český pracovitý lid nebyl nucen se slěhovati a v ci-
zině hledati živobytí. (Pochvala u přátel řečníkových.)
Posi. Daszyňski — rovněž k věcné opravě —
odmíti vývody posl. Gniewosze a pojednával ze-
vrubně o baličských zlořádech. Udávají-li se podvody
a švindle v jiných zemích, v tak nešťastné jakoje
Halič díti se nesmějí. Vyčitá šlechticům, že jim ani
nenapadá odstraniti nynější nedostatky.
Posl
Polák
Czaj
Wielowiejski
Klofáč
Iaktický
Daszyňski
Halič
8
article
Posl. Fresl ve věcné poznámce žádá, by se
rolnictvu dostalo podpory z peněz na úlevu nouze
poskytnutých.
Konečně opravoval vývody Daszyňského také
posl. Wielo wi ejski.
Referent poslanec Steiner ve svém doslovu
litoval, že z debaty o výpomoci v nouzi vyzněla
žalostná debata politická a doporučoval výborové
návrhy.
Následujícím hlasováním výborové návrhy byly
schváleny.
Polom vykonány volhy: 37členného výboru
zdravotního a člena školského výboru a přešlo se
k zevrubnému rokování o výborové zprávě stran
zvýšení lihové daně
Při čl. 2. ujali se slova posl. Thurnher
vládní zástupce, odb. přednosta Jordasch-Kochi,
jenž rozbíral dopodrobna minorilní návrh Thurn-
herův, aby byla prosta dodatečné daně také kořalka,
vyrobená z vlastních hospodářských podníků pro
domácí spotřebu. Této změny není třeba, proto že
domácí nápoj dle platných zákonů je prost daně.
Řečník souhlasí s Kathreinovým návrhem, aby pá-
lené lihové nápoje, jež zaslány budou z Uher do
Rakouska před 1. zářím t. r., avšak dojdou sem až
po 1. září, podléhaly dodalečné dani. Borčičovu ná-
vrhu, aby se ustanovila dodatečná daň 10 h a Wag-
nerovu na zmírnění trestních ustanovení opřel se.
Posl. Foerg navrhl konec debaty, což bylo
přijato a rokování přerušeno.
Posl. Procházka byl přihlášen k dotazu, ale
jsa mimo zasedací síň, přišel o slovo.
Konec schůze o 8. hod. večer; příšti bude
zejtra o 11. hod. dop. a bude se pokračovati
v dnečním jednacím pořadu.
Posl
Fresl
Steiner
Thurn
Kathreinův
Borčičův
Polom
Uhry
Rakousko
JordaschKoch
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. května. (Z uherské sně-
movny.) Dávno připravovaná změna uherského
zákona o neslučitelnosti poslaneckého mandátu
do hloubky, kde rychle do vody se spustivše,
drželi se pevně ohonu, a mírnými šlehy po hla-
vách koní ku protějšímu břehu je poháněli. Otu-
žili synové přírody jektali ještě řádně zuby.
když tryskem od břehu za námi přijeli — voda
Jeniseje má tu svěžesť dobré pitné vody.
Za Jenisejem jsi již beze sporu v čínske
říši, v zemi Uranchů.
»Uranchi« znamená »odervanci«. Pověst
praví, že jsou potomky rodin, které neopustily
vlasť, když celý kmen na západ se stěhoval
Jsou Mongolci a příbuzní Tatarům, jakž z po
doby řeči vysvítá. Jest jich prý něco přes 30.000
hlav, určitě však nikdo neví.
Obývají pruh země větší království če-
ského s Haličí a Bukovinou, stepní kraje mez
Sajánským hřbetem a pohořím Tannu-ola. Živí
se zvláště chovem dobytka, a jen na podzim
zimu do hor se stěhují. Část žije též celo-
ročně v horách východního hřbetu od lovu
zvěře i ryb n chovem losů.
Uranchi, jinak Sajoti jsou většinou postavy
prostřední — jen několik velkých mužů jsem
uzřel — ženy jsou vesměs malé. Žlutá ple
jejich jest temnější čínské, také oči jsou méně
kosé. Muži holí si hlavu až po temeno, od-
kudž krátký cop na šíjí splývá, holení však
děje se jen před slavnostnějšími přiležitostmi.
Obyčejně hustý podrost hlavu pokrývá. Ženy.
muži i děti jsou všichni bez výminky černo-
vlasi, leč vlasy nemají lesku. Mužové jsou
většinou bezvousí, jen starším zdobí (!) velmi
řídké strniště ret a líce.
Ota
Jenisej
Tatar
Praha
Jenisej
Halič
Bukovina
10
article
Muži i ženy nosi kalhoty, v létě kratší,
z barevné bavlněné látky, v zimě další z kozi
kůže se srstí. Pro »parádu« mají modré až
k zemi sahající kabáty, proti chladu pak pro
léto i zimu dlouhý kožich. Kožešinová čapka
zvláštní pěkné formy doplňuje s botamí z vy-
dělané kozí kůže oděv mužů — ženy hlavy
nepokrývají, vlasy v rulíky zaplétajíce.
Po domácku a při práci jsou v létě muži
i ženy od pasu nazí. Děti do 12 let mají jen
proti rannímu a večernímu chladu nějaký hadřik
přes plece. Také přísti a tkáti se dosud ne-
naučili. Nevědí, co je košile. Jsou šamán-
s některým zaměstnáním dostala se dnes ko-
nečně do sněmovny. Před tím vzata vládní před-
loha o neslučitelnosti na přetřes v liberálním
klubu, v němž neočekávaný odpor Kol. Szella
proti některým ustanovením nového zákona vzbu-
dil pochopitelný rozruch. Již dávno se mluvil
o neshodách mezi přívrženci bývalých minister-
ských předsedů Kol. Tiszy a Banffa a přívržen i
nynějšího předsedy Kol, Szella, k nimž v prvé
řadě patři členové bývalé národní strany, která
se po pádu Banffově sloučila se stranou libe-
rální. Vystoupením Tiszovým proti předloze o in-
kompatibilitě, kterou, ač byla připravena již
předešlým kabinetem, vláda Szellova přijala za
svou, neshody tylo byly veřejně potvrzeny. Aby
tedy bylo úplně jasno, svolána schůze liberál-
ního klubu, aby zaujal určitě postavení jak ku
předloze, vypracované sněmovním výborem, tal
i k opposičnímu mínění Tiszy a jeho stranníků.
Tisza
Banffa
Tisza
11
article
Povšechný rozhovor o nové předloze trval v klubu
dva dni (v sobotu a v neděli) a zúčastnili se ho
vyníkající členové všech klubovních frakcí, ne
vyjímaje samého předsedu ministerstva.
Prvý ujal se slova Kol. Tísza a prohlásil
bez okolků, že návrh zákona nepokládá za
šťastný. Nemůžeť schvalovati, aby se z činnosti
na poli státního hospodářství vylučovaly osoby
jež tam dosud působily na všeobecný prospěch.
Při tom shledal, že návrh zákona neměří všem
stejnou měrou. Osobám, zabývajícím se pěstěním
tabáku a zúčastněným při lihovém kontingentu.
nebere se passivní volební právo, ale účastnie
finančních podniků vylučují se z volitelnosti.
Jest také proti tomu, aby se nový zákon rozšíři
i na sněmovnu magnátů. V celku ničeho ne-
namílá proti předloze, ale přeje si, aby byla
opravena v podrobnostech a v té věci si po-
nechává volnou ruku.
Hned po Tiszovi mluvil Kolom. Szell. Pro-
hlásil, že nepokládá předlohu za nezměnitelnou
v podrobnostech, ale stojí na tom, aby nový
zákon neodporoval v ničem všeobecnému zákonu
o neslučitelnosti z r. 1875. Budou-li některé
osoby ze světa finančního novým zákonem ze
sněmovny vyloučeny, bude to sice nemilé, ale
zákony se nemohou dělati se zřetelem na osob-
nosti. Vláda nechce prý činiti nátlak na nikoho,
ale poněvadž jednou rozřešení této otázky při-
jala do svého programu, musila by zamitnuti
předlohy pokládati za svůj neúspěch, jenž by ji
nedovolil setrvati na dále v úřadě.
12
article
Těmito dvěma řečmi vysvětleno stanovisko
obou hlavních stran liberálního klubu. Do de-
baty zasáhli bývalý ministr Hieronymi a hrabě
Štěpán Tisza ze strany přivrženců Tiszových,
hr. Széchenyi, hr. Alb. Apponyl a Desíder Szi-
lagyi se strany přívrženců Szellových, načež při-
stoupeno k podrobné debatě o prvních odstav
cích předlohy, jež klubem schváleny. Ony od-
stavce, proti nimž se strany Tiszovy vysloveny
pochybností, dosud v klubu neprojednány. Na
všechen způsob vyřízení zákona o inkompati-
bilitě, jenž pro svou přisnost nemá sobě rovna
v žádném jiném volebním řádu, bude důležilo
nejen pro složení liberálního klubu, nýbrž i pro
přiští všeobecně volby, neboť, bude-li záko
přijat, asi třetina dosavadních poslanců bude
nucena buď se vzdáti svého zaměstnání, aneh
kandidatury do sněmu.
Ze Zadru, 11. května. (Vlachové miz
v Dalmacii.) »Nar. List« obdržel zprávu
z Jelše na ostrově Hvaru, že v tamní obe
Vrbovsku obecní správa, jež se nacházela dosud
v rukou vlaských, přešla do rukou chorvat-
ských. Vrbovska v okrese starogradském byla
předposlední bašta dalmatských Vlachů. Nyní
jim zbývá jen poslední a tou je hlavní město
Zader.
jítbat
Hierony
Štěpán Tisza
Tiszový
Széchenyi
Szellový
Vlach
Dalmacie
Nara
Hvar
Desíder Szi
13
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. května.
Dopis z Bulharska.
V Sofli, 7. května. Všichni rozvážní a vla
stenečtí Bulhaři jsou pobouřeni skandáty, které
ztropili studenti zdejší vysoké a kresliřské školy
protestujíce proti postavení pomníku Caru Osvo-
boditeli. Za záminku si herou, že demonstruji
proti Rusku, že zakročilo proti výtržným studu-
jícím. Když rakouská vláda za místodržitele hr.
Fr. Thuna zavírala a odsuzovala studenty
z »Omladiny«, bulharští jejich kollegové ne-
ského náboženství, fetišisté. Hlavní kult jes
obcování s duchy, jež prostředkuje čaroděj —
šamán.
Onemocní-li někdo, jde k šamánovi, aby
podstoupil boj se zlým duchem. Ten navléká
na sebe fantastický oděv, plný kouzelných před-
mětů, do rukou bere velkou tamburinu, mručí,
kroutí se, vykřikuje, na zem padá, do bubnu
tluče jako posedlý, obzvláště, může-li dobrou
odměnu očekávati. Zemře-li kdo, šamán duši
jeho doprovodí do říše duchů přes sedm údolí,
sedm řek a sedm hor, plných hrůz a překážek.
Dá mu to celou noc práce, ačkoliv na zpáteční
cestě z říše duchů má k službám velikého
kouzelného pláka. Příbuzní zemřelého sed
kolem a s hrůzou i s požitkem sledují počí-
nání muže, jenž zdánlivě jsa přílomen, ve sku-
tečnosti s mrtvým předalekou cestu koná.
Sajoté žijí v mnohoženství, liší se všal
od mohamedánů, neznajíce žárlivosti. Jsou
národ pohostinný a rádi hostu nabídnou co
sami mají. I přenocování je volno, při čemž
jedna z žen hostu k posluze bývá.
Bulhar
František
Thun
Praha
Bulharsko
Osvo
Rusko
14
article
Obyčejná jídla, nehledé ani k tomu,ž
jedí rukama všickni z jedné mísy, jsou tak
protivné chuti, že vyhýbal jsem se příležitosti
všeho pozvání. Své příjemné kutě pod vlast-
ním stánkem nebyl bych také ani za bouře ne-
vyměnil za nocleh v jurtě.
Doroste-li mladý Sajot, obhlédá se po
první své družce pro život. Kupuje si ji o
jejího otce za 300 až 500 bělčích kužek. Dle
našich peněz asi za 30 až 50 zl. (bělky jsou
tu o polovičku lacinější nežli u Minusinska)a
sice na roční splátky. Otec mladého manžela
dá synkovi potřebné houně a on si postaví ně-
kolik kroků od jurty otcovy jurtu svoji. Je-l
dobrým hospodářem, přikupuje si znenáhla dalsí
ženy, získávaje pracovních sil.
Tam, kde Sajoti živí se většinou lovem
děli se o čerstvé maso celé sdružení jurt. Jen
kůži podržuje lovee sám.
Peněžní jednotkou v Uranchaidu, jak už
naznačeno, je bělčí kužka. I daně, jichž an
Sajoti ušetřeni nejsou, odvádějí se v bělkách
učinili žádného projevu proti Rakousku. Jes
očividno, že vzdělávající se mládež bulharská
podlehá cízím a nevlasteneckým vlivům. Dobře
jim praví »Bevepna Ioma«: Žádný normálný
člověk nepochopí, co společného má památk
a zásluhy cara Alexandra Il. o Bulharsko s tím
co se děje v Rusku, ať je to cokoli. Ale naši
studenti chtěji vyslovíti sympatie svým ruským
soudruhům. To mohli učiniti už dřív anebo
to odložit na dobu pozdější, neměli však spo-
jovati tuto otázku s demonstrací proti památce
vládce, kterému jsou naši mladí páni povino
váni za školy, ve kterých se učí, a za svo
bodu, které tak lehkomyslně zneužívají.
Uranchaid
Rakousko
Bulharsko
Rusko
Bevepno Ioma
15
article
Urážkou památky Cara Osvoboditele stu
dující mládež bulharská stala se podlobnon
Stambulovu, jenž prodal kosti ruských vojáků
padlých r. 1877 za osvolození Bülharska, Angli
čanům na spodium.
Četl jsem ve vašem listě seznam make
donských Srbův, od členů bulharského Make
donského komitétu buď zavražděných neho ra
něných. Pokládám za svou povinnost učini
k němu poznámku.
Že bulharský Makedonský komitét na Srbech
makedonských spáchal mnoho vražd, nedás
zapříti a my toho hluboce litujeme. Ale mezi
těmi vykázanými 37 zavražděnými a 21 raně-
nými nebyli jen samí Srbové, nýbrž i několik
Bulharů, což se vysvětluje tím, že občan-
ské rozbroje v Makedonii dosáhly už takového
stupně, který se podobá občanské válce. Tu
rečtí vojáci a žandarmovén mající dělati po
řádek, neumějí dělati rozdil mezi Bulhary
Srby a střílejí obojí. Podobně Arnauté neraze-
znávají, kdo je Srb a kdo Bulhar, a vraždí
šmahem. Řekové nevraždí ještě, ale denuncuj
na ty, které si přejou míti sprovozeny se světa.
Kromě toho Bulhaři vraždí nejednou své vlastn
lidi buď ze msty nebo že odepřeli podporu re-
volněným jejich snahám, anebo konečně, že je
z lmn
pokutují za zradu.
Tak mezi zavražděnými za Srby uveden
Hadži Jezekiil, převor lešskéhou monastýra,a
učitel Krsto Pejev v Gostivaru byli Bulhaři.
Stambulov
Srbův
Srba
Bulhar
Srb
Řek
Hadži
Makedonie
Gostivar
Krsto Pejev
Jezekiil
16
article
Ano Hadži Jezakiil byl dokoneo odpůrcem' Srbův
aobětavým podporovatelemu bulharské propa-
gandy. Ve Skoplji zakoupil velkou budovusod
bratří Dabčevých, opravil a věnoval ji bulharské
exarchii pro chlapecký pensionát. a-
Charakterným pro poměry makedonskéje
zavraždění Ilije Pejčinovského. Znalo jsem osobně
toho muže pestré a pohyblivé minulosti. Byl
katolickým mnichem v Plovdivě (u francouz-
ského řádu Augustianů). Jednoho dne uprehl
z kláštera, přinutiv vřátného revolverem, aby
mu otevřel. Na to se stal učiteleme frančiny n
gymnasiu v Sofií a potom školním inspektorem
v Burgase. Byl důvěrným přítelem Stambulova.
V kartách prohrál veliké sumy, které si bral
ze školských fondů. Po pádu Stambulova, svého
ochrance, pospíšil si uprchnout, aby se vyhnul
soudnímu stíhání. Uehýlil se de Makedonie, kde
se stal učitelem bulharské exarchie, a to nej-
prve v Solunuj potom v Söru. Ale prozradilo
se, že má styky s tureckou policií, pročež byl
propušťěn. Stal se potom tureckým policejním
úřadníkem v Solunu, kde společné s Tovfikem
vyšším úřadníkem policejním, špehoval členy
Mkkedonského komitětu. Když jej omrzelo sloužit
policii, nabídl se za professora srbského gym
nasía v Solunu a byl příjat. Protože minulos
jeho byla známa, nelze Srbům neučiniti vý
čitku, že ho přijali za »Srba« a svěřili mu vy-
chování své mládeže. Pejčinovský byl zavražděn
a vrahy jsou patrně členové Makedonského ko-
mitétu. Ale takových oběti jest nejménlěl
nnvobo dlee
tovati
Mezi zavražděnými uveden také Christe
Cica z Djivdjelie. Ani on nebyl Srb, a neby
ani Bulhar, nýbrž Cinear, ' turecký špicl. Stej
ného druhu je přepadení Cinesra Michala Hadž
Pope (nikoli Popoviče) v Bítolji.
Hadži
Jezakiil
Srbův
Dabčevý
Ilij Pejčinovský
Stambulov
Srba
Christus Cica
Srb
Bulhar
Michalus Hadž Pop
Popovič
Sofie
Burgas
Makedonie
Bítolja
Soluna
17
article
Evropské pošty v Turecku.
Evropské pošty v Turecku.
»Hooe Bpea« odsuzuje Turecko za bez-
ohledné vystoupení proti ovropským poštám
v Cařibradě, ale při tom dává šleh i Německu
a německému císaři. »Vzpoura turecké vládyje
výsledkem německé politiky na březích Bosporu.
Stálé koketování se sultanem, bezpočotné te-
legramy, posílané z Berlína při každé příleži-
tosti, všecky ty věnce na hirob Saladinův, fon-
tány pro pokochání pravověrných, vše to za
činá přinášet ovoce, avšak ne to, které očeká-
vali Němci.«
Nacionalistický nový orgán
„Drapeau“,
Právě vyšel v Paříži nový velký francouzský
list, barvy nacionalistické, směru Déroulědova
jemuž dali jeho zakladatelé jméno »Le Drapeau«
Mezi své stálé spolupracovníky čítá muže vel
kého politického rozhledu, zvučného literárního
jména a čistých rukou. Jest to podivný psycho-
logický zjev. Mezi tím, cp listy směru proti-
nacionalistického překonávají těžkou chronickou
krisi, jsouce nuceny zvyšovati předplatné i ceny
ve drobném prodeji, listy všech směrů naciona
listických, od reakcionářské »Gazette de Frances
až k pokrokově republikánské »République« Méli
nově, prospívají a svůj obsah rozšiřují. Ovšem
povaha lidu francouzského jest těkavá, než tolik
můžeme směle tvrditi, že, potrvá-lí toto smýšlení
a poroste-li, jako až posud, příští všeobecné
volby odstrani ministerstvo páně Waldeck-Rous-
seauovo, je-li existence jeho až do té doby po
jištěna, z arény politické.
Saladinův
Němec
Drapeau
Déroulědův
Rous
Turecko
Německo
Bospor
Berlín
Paříž
Hooe Bpea
ministerstvo pán Waldeck
Gazette jít Frances
18
article
První číslo nového listu jest vypraveno p
způsobu franeouzských žurnálů a přináší dva
velmi pěkné články, jeden od ředitele listu Mau
rice Barrěsa a druhý od Pavla Déroulěda, jenž
v tak zvané »Tribune des Proserits« pozdravuje
své čtenáře ze svého vyhnanství.
K historii vzniku tohoto denníku podáváme
co píše zpravodaj pařížský německé »Kölnische
Zeitung«, jenž praví:
»Na skvostném boulevardu de la Madeleine
poděl nádherného domu, skvěje se obrovský
plakát, oznamující obnovu a přeměnu v denní
famosního šovinistického žurnálu páně Dérou
lědova »Le Drapeau«. Vypravuje se o ohrom
ných sumách, jež jsou listu tomu k disposici
A proto se také nedivíte, že se redakce a admi
nistrace mohly etablovati v této elegantní čtvrti
Nacionalisté peněz nemají a proto otázka velm
zajímavá: Odkud tyto peníze ?. Než doufáme
že bude brzy rozřešena ve smyslu starého pří
sloví: »Cui prodest ?e
Na tuto německou zvědavost dala redak
řádnou odpověď; »Od Německa zajisté ne !«
Jinak ale, jak jsme již děli, většina list
francouzských trpí finančním nedostatkem. Minuiy
měsíc měl býti prodán »Sicle«, list, jenž druhuy
býval velmi rozšířen a vážen. Praví se, že affér
Dreyfusova, ve které tento žurnál hrál velm
vynikající úlohu, obhajuje bývalého kapitána.
způsobila mu ztrátu celé polovičky abonentů.
jichž čítal asi 18 tisíc. Jen největšímu úsil
jeho vrchního ředitele p. Yvesa Guyota se po
dařilo list zachrániti a jeho existenci na tři léta
prodloužíti
Tyto dny se prodával jeden z nejstaršíeh
listů pařížských, royalistický »Soleil«, vždy dobře
zpravený a pečlivě redigovaný. K prodeji veřej
nému sice nedošlo, ale list přešel v majetel
strany royalistů, jejichž jménem p. hr. de Muyo
de Lupé za žurnál veškeré dluhy zaplatil a b
valému majiteli p. Filipu Hervé-ovi 50:000f
jako odbytně vyplatil.
Mau
Barrěsa
Pavel Déroulěd
jít le Madeleine
pán
Dreyfusův
jít Muyo
jít Lupý
Hervé
Německo
Kölnische Zeitung
Le Drapeau
19
article
Shor obecních starších král. hlav
svd o města Prahy
Shor obecních starších král. hlav
svd o města Prahy
nokračoval včera ve schůzi ze dne 6. t. m. za úča
slenství nepříliš velkého. Z předmělů, jež měl vyři-
diti, schválil bez debaty známou již resoluci v zále-
žitosti kanalisování řek a úpravy vod
ních cest v Čechách a vzal na vědomí zprávu
o schválení koupě zahrady Klnského a sou-
sedhích pozemků ohcí smíchovskou. Návrh, kler
kiní učinil obecní starší p. řed. Šubert, aby zn-
zornil se v ní ráz života lidu českoslovan
ského aveškera příroďa zemí českoslo
vanských, doznal všeobecného souhlasu.
Dlouhů, unavující debata rozpředla se o návrh
na schválení projaktu stavby čisticí stanice kanali
sační. Podnět kní zavdala řeč a návrh obec. stan
p. Schillera, jehož osud byl však neklamným již na
jejím počátku.
Dlužno podotknouti, že schůze k vůli« předmětu
tomůto zúčastnil se též stavebni rada p. Lci n dil e
s vrebním inženýrem p. Heinemannem, a inž
p. Ryvolou
Včerejší schůze schválila konečně také návrh
aby definitivním indůstriálním učite
kám nla českých obecnýchi a měšťan-
ských školách povolilo se 209% příby
tečně.
Šubert
Dlouh
Schiller
Heinemann
Ryvola
Praha
Čechy
Ing p
20
article
Sbor přešel po zahájení schůze hned k projed
návání jednacího pořadu a schválil bez debaty jed
nomyslně návrh rasoluce v záležitosti kanalisován
řek a úpravy vodních cest v Čechách
Ke zprávě o schválení koupě zabrady Kin
skěho a pozemků sousedních obcí smí
chovskou ujal se slova obecní starší p. F. A. Suber
Přeje si,hy zahráda byla hojně navštěvována, čehož
se docilí, bude-li k jejím krásám připojeno, co by vá-
bilo obecenstvo domácí i cizince. Má na mysli, eo
zřídil si jenom Štokholm, který znázornil život lidt
skandinavského. V Kinského záhradě a na Nebo-
zízku nechť zřidí se národopisná výstava českoslo-
vanského lidu, ktará vyžadovati bude nepatrného
nákladu, protože Nátodopisné museum přenechá j
všechny své věci, jež umistily by se ve viile a kromě
toho postaví v zahradě sNárodopisnou společnosti
dvě nebo tři slavení. Dáte nechí zřídí set vo zahrad
sbírka všech nerostů a pěstují se všechny rostliny
zemí koruny české.
suber
Čechy
21
article
Řečník navrlrůje, aby sbor vyslovil závadní sou-
hlas, by v dorozumění s obeí smíchovskou znázorni
se v bývalé zahradě Kinského rázni života česko
slovanského lidu a veškerá příroda zemí česko-
slovanských.
Obecní starší, pan Březuovský vítá návr
tento, ale podotýká, že provéstí se musl společne
s okolními obcemi a zemským výborem. Žadá, b
obecní sady nezřizovaly se v rázu secesse a dozorě
komise by se postarala, aby stromoví v nich se ne
pustošilo a postarala se o záruku, by nájeme
v sadech neměnily jejich názvů, jako stalo se na
Štvaníci.
Zpráva městské rady vzata na vědomí a návr
pana ředitele Šuberia odkázán měslské radě.
Městská rada navrhla, by schválil se projek
stavby čistíci stanice kanalisačn
nákladem 1,850.000 K, a by náklad tento opatřils
půjčkou.
Obecní slarší pan Schiller nesouhlasí s ná
vrhem na stanici s čistěním cestou přírozenou a do
vozuje, že fevnějším bylo by čištění mechanick
s použitím chemikalií. Dovolává se zkušeností na-
bytých ve Frankfurtě, kde vláda nařídila, by př
čistění výkalů, jež dělo se původně cestou přirozenou,
použilo se chemíckých prostředků. Navrhuje, by se
záležitosť tato odročila na čtyři neděle a olázáni
byli jiní znalci o mechanickém zpracování kalu.
Úbecní statší pan Hudl prohlašuje, že po s-
bolním vysvětlení stavebního rady pana Lindleye
hlasovati bude pro návrh městské rady. Kdyby po-
užívalo se při čistění chemických prostředků, zniči
se vody ve Vltavě, otráví se voda obyvatelstvu n
dolejším jejím toku a výkalů nebude pak nikdo
kupovati.
Vrchní inženýr pan Heinemann vysvětluje
přednost čistění cestou přirozenou a dovozuje čísli-
se
Březuovský
Schiller
Lindley
Heinemann
Frankfurta
Vltava
zpráva městský rada
22
article
cemi nevýhodnost čistění mechanického, jak přejes
je pan Schiller.
Obecní starší pan Kasalický navrhuje odro-
čení záležitosti a žádá, by zatím vyjednávalo sese
zemědělskou radou, za jakých podmínek a v jakém
množství by rolníci výkaly odebírali.
Obecní starší pan dr. Vlček táže se pana Schi
lera, jaké mechanické čistění chce, zdali s chemnika-
liemi, které by chemicky látky proměňovaly, neb jen
mineraliemi, jako v plynárnách a jaké množství ji
bude třeba. Hlasovati bude pro návrh městské rady
Náměstek starostův pan inženýr Neubert uvádí.
že o kanalisaci jedná se již po 20 let, až konečn
vypsán konkurs na projekt a že již tehdy chemické
čistění bylo překonáno. Tím, že se kanalisace dalu
do rukou Lindleye, musí se mu věřiti. Řečník vy
slovuje se proti odročení.
Obecní starší pan Schiller praví, že k čistění
použilo by se siranu hlínitého, jehož výroba zejmen
v okolf Prahy jest levná. Táže se, zda místodržitelstv
povolilo čistění cestou přirozenour a má-li obec zá-
ruku, že později nenařídí, aby čistilo se chemikaliemi
(Hlasy: Je to povolenoí)
Obecní starší pan Vaníček má za to, že otázk
čistění rozhodnuta byla již při zadání projektu kana-
lisace. (Souhlas.) Většina techniků, mezi nimi i cho-
mikové, s nimiž mluvil, vyslovila se pro systém Lind
leyův. Hlasovati proto hude pro návrh městské rady
Po řeči obecního staršího p. dra. Růžičky
přimlouvajícího se za návrh městské rady, schválen
návrh p. Kasalického na konec debaty.
Ke slovu přihlášení byli ještě obecní starší pp
Karel Vlček a Weiss, kteří vyslovili se rozhodně
pro návrh městské rady
Obecní starší p. Kasalický mění svůj návr
ve smyslu, by schválil se návrh městské rady a ulo
žilo se jí, by vyjednávala se zemědělskou radou
o prodejí výkalů.
Schiller
doktor
Vlček
Schi
Neubert
Lindley
Vaníček
Linda
Růžička
Weiss
Praha
23
article
Při hlasování zamítá se návrh p. Schillera všem
proti dvěma hlasům (pp. Schillera a dra. Holubov
ského).
Návrh městské rady na schválení projektu stavby
čisticí stanice kanalisační (cestou přirozenou) ná
kladem 1,850.000 K schvaluje se všemi hlasy prot
třem (pp. Schillera, dra. Holubovského a Bukovského)
Návrh městské rady, by náklad na stanici opatři
se půjčkou, přijat byl všemí hlasy proti hlasup
Schillera.
Starosta p. dr. Srb konstatuje, že dle presenčn
listiny přítomno jest 65 členů sboru a že tedy návrhy
schváleny byly kvalillkovanou většinou.
Návrh na povolení nákladu 1400 K a 3000 K n
zřízení kanalisace v ulici u Daliborky se schvaluje
Stížnost p. Ant. Vaňhy, maj. domu č. 18—VIl
na předepsání stočného z připojení tohoto domu
k nové uliční stoce, se zamítá.
Městská rada navrhla, aby se zamítla stížnos
pí. Marie Bartákové a soudr. na rozhodnutí městsko
rady, kterým nebylo vyhověno žádosti za povolení
k prodejí ovoce u chodníků v Rytířské ulici. v
Obecní starší p. Kasalický navrhuje, by s
stížnosti vyhovělo aspoň na nějaký čas, pokud ne-
vykáže se prodavačkám pražským příslušnicím jiné
místo
Obecní starší p. Weiss upozorňuje, že o záka
prodeje ovoce na zmíněném místě žádalo společen-
stvo, protože od 1. června má tam přijíti th
s ovocem.
Návrh p. Kasalického se zamítá a schvaluje se
zamítací návrh městské rady
Městská rada navrhla, aby pro vystavovatele n
výstavě drůbeže a ptactva, kterou pořádati bude
v Praze (v Král. Oboře) ve dnech 16. až 19. května
spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva v krá
českém, povoleny byly ceny kr. hl. města Prahy
1 stříbrná medaille, 2 bronzové medaille a 2 diplomy
uznání.
Schiller
Srb
Vaňha
Barták
Weiss
Král
Holubov ský
u Daliborka
rytířský ulice
Praha
městský rada
24
article
Obecní starší p. Prášek poukazuje k důtez-
žitosti těchto výstav a navrhuje, by příště kromě
navržených medailií povolily se edměny: 5 dukátů
chovateli nejlepšího koně, dvě odměny po 5 duká-
tech nejlepším chovatelům hovězího dobytka a 3 od-
měny po 5 dukátech za nejlepší mlékařské výrobky.
Proti návrhu tomuto vyslovili se obecní stars
pp. dr. Vlček a Urbánek.
Návrh městské rady schválen a návrh p. Prášk
odkázán městské radě.
Městská rada navrhla, aby definitivním indu-
striálním učitelkám na českých obee-
uýchaměšťanských školách povolien
bylo 20% příbytečnén ízákladního služného,
bydlí-li v Praze, s povinností, vyučovati 24 hodi
týdně.
Obec. star. p. ředitel Rašín ohradil se prot
povinnosti 24 hodin týdenního vyučování, ve klere
věci dal mu výsvětlení referent p. radda Běle-
hliívek.
ceř oč e
Návrh městské rady pak schválen
Návrh, aby rozmnožen byl podet městských sti-
pendií universitních z 20 na 25 tím způsobem, že s
na ten čas a postupné roční požitek ustanoví na
490 K místo dosavadních 500 K pro každé sti-
pendium; návrh na, uzavření smlouvy s p. Karlem
Vaňhou o nájem místností ve staroměstské tržnic
na dobu 6 let od 1. května 1901 a návrh na uza-
vření smluv s firmou F. Odkolek o pekárnu čís. p.
502—III. a o obytné místnosti č. p. 503, 504a
527—III. v Praze na dobu od 1. února 1902, poku
se týče od 1. února 1903 do konce ledna r. 1908
schvalují se bez debuty
Schůze pro nedostatečný počet přítomných člen
sboru pak skončena.
Prášek
doktor
Vlček
Urbánek
Rašín
Běle
Vaňha
Praha
25
article
Nový kamenný most v Praze.
Nový kamenný most v Praze.
U příležitosti dokončení monumentální slavby
nového kamenného mostu u Národního divadla bude
nákladem obce pražské vydůna obšírná monografie,
již sepsalj inženýr pan Rudolf Kaplan. Monografie
podává jasný přehled o historii mostu dřívějšího,
ale i obšírné pojednání o počáteích a dokončení
stavby mostu nového a bude zajisté milou i poučnou
upomínkou.
Rudolf
Praha
26
article
Nový most kámenný, nazvaný mostem císaie
Frbntiška, vystavěn jest na místě řelězového mostu
téhož jména. Myšlenka postaviti v Praze přes Vltavu
ještě jeden most, poněvadž jediný most Karlův, vy-
stavěný v letech 1358—1507 rostoucímu ruchu nedo-
stačoval, vznikla na začátku 19. století. V čele akce
pro postavení nového mostu stál nejvyšší purkrabí
hrabě Kolovrat a po něm jeho nástupce Karel hrabě
Chotek z Chotkova v Vojnína. V roce 1827 učinéno
provolání k veřejdosti a v krátké době utvořena
akciová společnost s 2048 akciemi po 200 zl. Spole-
dnost ustavila se 15. prosince 1828, a bylo jí uděleno
privilegium k vybírání mýta na mostě projektovaném
na dobu 50 let s podmínkou, že po vypršení tohoto
privilegia bude společnost povinna most bezplatně
odevzdati státu. Později, r. 1865, bylo prodlouženo
privilegium do 5. listopadu 1914. Rozhodnutím z
dne 27. září 1838 byla stavba nového mostu přes
ostrov Střelecký schválena. Plány vypraeovali inženy
Bedřich Sohnirch. Stavební práce trvaly půltřetíh
roku. Dne 2. a 3. listopadu 1841 vykonány zatěžkací
zkoušky za přítomnosti ohromných zástupů obecen
stva. Dne 4. lisťopadu 1841 byl nový most řetězový
slavnostním způsobem otevřen. Most byl dlouhý
412.74 metru, šířka mezi zábradlími 9 m. Veškeré
součásti ze železa kujného vážily 423.800 kg, z litiny
železné 121.800 kg. zdivo kvádrové měřilo 4568 m
lomové 10.812 m, vápna zpotřebováno 692 m3i písku
3792 m. Stavba vyžadovala nákladu 333.133 zl. 49 kr.
konv. mince (699.580 K 25 b).
Kolovrat
Karel
Chotek
Sohnirch
Praha
Vltava
Chotkov
Vojnín
Most
Karlův
kg
27
article
Neuplynulo ani 30 let po otevření mostu řetě-
zového, když z kruhů odborných počaly se ozývati
hlasy, pochybující o úplné jeho bezpečnosti. Z tě
příčiny byl most r. 1870 znalci prohlédnut a zjištěno,
že hned původně neměl takovou nosnosť, jaká mu
příslušela. Proto byl jízdní řád na mostě obmezen
Mezitím jednala obec pražská s akciovou společnost
o koupi mostu a smlouvou ze dne 30. prosince 1885
koupila most za 220.000 zl. Hned potom zahájeny
porady o přestavbě neb úplné novostavbě mostu
V roce 1887 odkoupila obec od státu právo jeho ná-
padní k mdstu za 25.000 zl. a vymohla si, že jí pri-
vilegium k vybírání mýtného bylo prodiouženo a
do 5. listopadu 2004. V roce 1889 usnesl se sbo
obecních starších vypsati veřejný konkurs jak na nový
most kamenný, tak i železný na místo mostu řetě-
zového. Ve lhůtě konkursní došlo 10 návrhů a sice
5 na most kamenný a 5 na most železný. Porota
vyslovila se jednomyslně, že třemi návrhy jest úplně
dokázána možnost nahraditi řetězový most mostem
kamenným. První cenou vyznamenán byl projekt
»Budoucnost«, jejž výpracovali pp. inž Josef Janů
( 1892), inž. Jiří Soukup a arch. Ant. Balšánek.
Janů
Ing
Soukup
Balšánek
28
article
Dne 20. dubna 1896 schválil sbor obecních star-
ších návrh, aby na místě mostu řetězového, dosud
mostem cís. Františka nazvaného, postaven byl nový
most kamenný. Ve schůzi dne 26. dubna 1897 schvá-
len byl projekt a povolen na stavbu nového mostu
a na zřízení mostu dřevěného, prozatímního, nákla
1,633.305 zl. 20 kr. s ustanovením, že tento náklad
má se uhradit ze státní suhvence, 2 mill. zl. obná-
šející
Když místodržilelství výnosem ze dne 26. čer-
vence 1897 udělilo obci pražské povolení vodoprávní
ke stavbě jak nového kamenného, tak i prozatímaíhe
mostu dřevěného, vypsáno řízení ofertní na stavbu
obou těchto mostů.
František
obecní star
29
article
Zatímní dřevěný most postaven jest tak, že osn
jeho jest rovnoběžná s osou bývalého řetězovéh
mostu, spadající v jedno s osou nového kamenného
mostu a má od ní vzdálenost 33.55 metru směrem po
vodě. Most má 17otvorů, jest celkem 343 metrů dlouhý
o volně šířce 7.8 metru, z níž připadá 4.9 metru na
vozovku a po 1.2 metru na chodníky. Osm otvor
přes rameno staroměstské má rozpjetí po 21 metru,
čtyři na ostrově Střeleckém po 19.9 metru a pět poli
přes rameno malostranské po 19.2 metru; konstrukc
mostní uložena jest na 16 pilířích dřevěných a n
koncích na zdích nábřežních. Každý pilíř skládá s
z devíti jehel svislých, čtrnácti jehel šikmých, proti
působení jednostranného zatížení a mimo to jsou n
straně proti vodě i po vodě šikmé jehly, tak zvaně
»záporníky«. Jehly kulaté mají tlouštku průměrnou
35 cm., jsou asi 12 metrů dlouhé a vězí v řečišti
3.5 metru hluboko; beraniti se přestalo teprve tenkrát,
když po 20 úderech beranem 500—600 kilogr. těžkým
měřilo vniknutí jehly jen 5—6 mm. Na těchto jehlách
ztužených kleštinami, zavětrováním a stažených svor-
níky tak, že vše jest jako souvislý celek, umístěna
jsou trojdílná sedla, jakožto podklad nosníků kon-
strukce mostové.
Most
centimetr
mm
30
article
Chodníky jsou o něco vyvýšeny, z fošen 6 em.
tlustých, těsně vedle sebe kladených; po stranách
chodníků jest jednoduché, dřevěné zábradlí. K se-
stupu na ostrov Střelecký zřízeny jsou jednoramenné
schody s odpočívadlem. Most zatimní počal se stavěti
dne 1. března 1898 a již dne 11. července 1898 konati
se mohla zkouška zatěžkací, odlížením 400 kilogr. n
1 čtver. metr tak, že na chodníky narovnány cihly ve
váze zatížení odpovídající, načež na most vjely čtyři
povozy s nákladem cihel, váhy před tím zjištěné.
Jelikož byl výsledek této zkoušky příznivý, bylol
shledáno, že prohnutí v uzlových závěsných bodech
při úplném zalížení činilo jen 25—30 mm., byl most
dne 13. července 1898 o 12. bodině polední k veřej-
nému používání otevřen.
Most
mm