1
article
uepIAo eqop oyní mon fof peus : vunuexo AOxozodz
A n oAypos nouí soutue KÁqeu souuj2A
eonosí eisneu Ajsáws ouef pvus oqeuz gunod p9pA
ep opz es e[ z5a9 9-- sudoxd
op ony es z9f yzdo vou jo qej ogeu
dys ruenovo zau nu uAo voou jupysuid Tyo9jsuz
-ou Aqe qons ume ujeA nnysA J9u Apyuejdse Ifun
u s zÁey unueo SIAOS9JA Jn A nUonpzA eA
es nujojogyuzA Aouenouo ntjupejsod ze opuz y Ápus
po 9e záae zvzox nyonod ud up ejoad ovpAs
vysy nona noO IOAs JÁnuz ozaoJ -oqoav
nqosez nozzou enyfez ouere2
no oq Aq m I-eII IIAuzd eozd seup epuq zeí
A jset aqOp A Iuod ozqe As ÁqÁpyI —
Jojsod
vu oeí eoygu znoupuds ouzom um fnuu KyoÁpZA IÍup
s m Asunsozd 9eu eu nopueox u jmeqpvr
Izot josnodug ez9a Ased n omepínd ezqop osa oupa seup
mesÍ IeÁA 010J.V oUoaJ I2Apo [ IUOdnIS —
us 3sop omep
nqou -I IIAvad epz zÍ nosí Hpoy —
u puu
dos jesep nyypog es uojonouyse eyo9u j900 nou
u nu jezyn 1 uz uz- ojwu
Adou oo-OIIdayd vq ouí vyu es u9As nylas
oUel A u J9ÁA oJs9 poud ujq nzuo tos A
IzgA
peu ouo vu pojod e mn jsd [nAs TupoAzod ! e,ou
u u es uaoz moÁqe isod ures svu
9ozp VyIA Ádpap Iu JÍB H 9 upq e upIqvp
nozd Ájqvp omsí soup ! 9ojAozs tuÁajatu jAnoz ues
mzUdoN vaqzou oqpu oju un! zápy emjſuad ej
1ze
370 —
IOA JÁnuz ozaoj
e mn jsd
nAs TupoAzod
ujeA nnysA J 9
Apyuejds Ifun
KyoÁpZA up s m Asunsozd 9 eo
IeÁA 010 J
I 2 Apa
Asa
VyIA Ádpap ia JÍB H 9 upq e
uno
2
article
boké ticho bylo přerušováno pouze šuměním Nanconu,
smutnými, periodicky se opětujícími údery na zvon, pád-
nými kroky hlídek anebo řinkotem zbraní, kdykoliv se od
hodiny k hodině střídaly stráže. Vše nabylo tvářnosti
slavnostní, lidé i příroda.
— Je tma jako ve vlčím chřtáně, pravil v té chvíli
Pille-Miche.
— Hezky vpřed, odvětil Marche-a- Terre, a nemluv
více než mrtvý pes.
— Odvažují se sotva dýchat, podotkl chouan.
— Chce-li ten, který dal právě skutálet kámen,
dostat můj nůž do žeber, jen ať to udělá ještě jednou,
pravil Marche--Terre hlasem tak tichým, že splýval se
šuměním Nanconu.
— Vždyť jsem to byl já, pravil Pille- Miche.
— Nuže, starý měchu, odpověděl vůdce, pliže se
po břiše jako slepýš, nemáme-li tu nechati své kosti dřív
než třeba.
— He! Marche--Terre, pokračoval nenapravitelný
Pille-Miche, kterýž se doplížil po břiše k svému soudru-
hovi, šeptaje mu do ucha následující slova tak jemně, že
z nich chouani, kteříž je následovali, nezaslechli ani sla-
biky: He, Marche--Terre, mámeli věřit naší velké Garci,
bude tam nahoře skvostná kořist. Uděláme to na polo-
vic, chceš?
— Slyš, Pille-Michi! pravil Marche- a- Terre, položiv
se břichem na zemi.
Celá tlupa učinila totéž, neboť chouani byli obtí-
žemi, jež jim na postupu způsobovala sráznost svahu,
úplně vysíleni.
March
Nancon
Terre
Pille
Michi
PilleMiche
March- Terre
He , March- Terre
3
article
— Znám tě, odvětil Marche--Terre, že jsi jeden
z Janků-Nenasytů, kteří stejně rádi rány rozdávají, jako
ypensod zsouzdeu efnupeAvzdso es nen nsoIJeAv
nosuqo nA nsnpn sÁmsn is veſ nuu
po neA2p no eeuod ovÁqe pzodz nsop swrsí
ez ssÁt zop adud Ásduy z JuÁA zmep ud JRAOpun
od nuop no 91 Ko AA uensu gunsdopod
zeyzox upz e[ epZ — j gouqpejsodn oum II, —
: 9upujvo
unuoo n pe e9A nau s ofmsAeN
tnxow
9md 9u sÁqu 92d 51s12 npAvzdo r sKJ, —
upp ojue eu iepn 9zuexo
síqu euoz touotu[ n Inzueu 9A oznN —
ye 9se[ Kqe ÁpoAUp 9A8 JUI ZÁ1e OnH JePPAOdpo
qáqoeu ou es upn: nop op I-JeeA pÍÁA uo qeS
ejsod A máqo fo npludoN nmoru ms o —
npezd ny iznuu of oJ ad SIpIA 9A OH ne[dpod
oqeu iqez fal pnq : mosae8 ujet mým s ofezs es oo
ndyqeN “ . uovuojoyz vu oznuu uns os pnouqu mesí
2pIA : ouyo u o[nzn unu10 joAz Jepz er —
ojnuveu oju es pusop zogou Aysug jdon) syu z
18 UApo ez sÁm 0H IIAvad euv2qO —
J2snoded z9A OIPpBJAo z91ep
uo ujuAozozod ou9uzquz uunueo [zoju 30qn
AueqosyufoApz KÁq 9zns AA oze pyr 9eu
pes u p KUs p IÁq IA 9 A O191
R-Vo qouepeA puenouo juo,od ny pysuofoA Juagudo
sfousejdfeu oo Auon npyueto vu JeIeA IVaA e
záp Áupou 2Ap Áepn IzA Bu nyuOAz m9pnd vN
pu 1o9u ej
-oz 1s Aq zjue uouey oyn[ nsudord oup vu zu ujejmnny
os Aq ez so 9pIa ) I vpAou m z0q9u noupud
ve
— 375
March
Oippbjao
Jeiea Ivao e západní Áupa
Apa Áepn Iza
pe e 9 A
OH
AA
ko AA uens
Inzueo 9 A
up 9 A 8 JUI Zá 1 e OnH
nop op IJeeA
uno 10 joAz
J 2
eo
Iowa 9 A
4
article
— Dovolím si, občane, poslat tě k.... ., ty mi
rozumíš? Dosti! Levou nohou vykročit — nech mne na
pokoji a to ihned!
— Avšak čti přece ! pravil Corentin.
— Nenuď mne svými záležitostmi, zvolal Hulot, roz-
horlený nad tím, že má přijímati rozkazy od člověka,
jehož shledával tak opovržení hodným.
V tom okamžiku se objevil mezi nimi syn Galope-
Chopinův jako krysa, jež vyběhla ze země.
— Gars přichází.
— Kudy?
— Ulicí sv. Linharta.
— Beau-Piede, šeptal Hulot do ucha desátníku,
který stál blíže něho, dones rozkaz Gudinovi, aby zahájil
útok na dům a udržoval řádnou palbu v rotách, rozumíš
mi! — V rotách v levo v bok, pochodem pochod, proti
věži vy ostatní! zvolal velitel.
K úplnému porozumění konečné katastrofy je nutno,
abychom se vrátili se slečnou de Verneuil do jejího domu.
Když se vášně blíží katastrofě, ovládají nás moci
opojnou, jež daleko převyšuje chudičké rozčilení, v něž
upadáme působením vína neb opia. Jasnost, kteréž v pří-
padech takových myšlenky nabývají, vnímavost předráždě-
ných smyslů, jsou provázeny účinky nejpodivnějšími a nej-
méně tušenými. Potácejíce se pode jhem jediné jen my-
šlenky, chápají pak někteří lidé jasně věci co nejméně
pochopitelné, kdežto předmětů, jež možno hmatati, jakoby
pro ně na světě nebylo. Slečna de Verneuil byla kořistí
takového opojení, jež činí ze života skutečného život
člověka náměsíčného, když přečetši list markýzův v nej-
větší rychlosti vše opatřila, aby nemohl uniknouti její po-
mstě, jako ještě teprve před krátkou chvílí vše připravila
Corentin
Hulot
Chopinův
Linhart
Gudin
jít Verneuil
Beaupied