Dne 16. kvEtna 1914.

128. číslo. Strana 9.

pro svého otce, a vyhověl mu. Při návštěvě si je dr. Klíma bral sám, nebyly však vydány jeho poslu. Příhodu s papírem se slovem „Wiener“ popírá. Zadním vchodem nikdy nechodil. U okr. hejtmana Chuma byl jenom jednou, když totiž si stěžoval dv. rada Křikava na agitaci strany proti policii. Odpověděl mu, aby se nedivil, když státní policie stranu tak stihá, ale bylo mu řečeno, že tyto věci jdou odjinud, a u okr. hejtmana Chuma se o tom přesvědčil. Dru. Klímovi z Vídně nikdy netelefonoval. V císařské zahradě byl, poněvadž až do výpovědi pí. Wol- danové naprosto věřil dru. Klímovi. Netvrdí už po prohlášení posi. Klofáče, že ho tam zval, ale chtěl, aby se posi. Klofáč s drem. Klímou sešel, poněvadž se počalo štvát ve vlastní st-" iě. ,

Obrana Švihová.

Nehájil se dostatečně, poněvadž byl nervově churav. Po obvinění, neschopen akce, doufal, že svým zdravým okolím bude veden. Ve výkonném výboru však chtěli od něho jen stručné prohlášení, jež napsal tajemník Sajdl a (on podepsal. V redakci to bylo jako na táboru lidu. Žalobu podá', v redakci však mu na to sdělil', že strana nemá s ním už co dělat a předseda výkonného výboru Vojna mu jenom vzkázal, aby ho neobtěžoval, že jsou s Ыгп hotovi. Odejel ke Klo- fáčovi, kde slyšel o telegramu, jenž poslán bez jeho vědomí o resignaci do Vídně. Na radu Klofáčovu rozhodl se odjeti na jih, aby tam chystal obhajobu. Posi. Formánka žádal, aby šel к dru. Boučkovi s informacemi, ten však nešel tam hned, aizatŕm'se dověděl, že dr. Bouček hájení, přesvědčiv se o vině, odmítl. Snad by bylo к tomu nedošle, kdyby byl dr. Formánek tam šel hned. Na politickou činnost nyní nemohl pomýšle , proto napsal dru. Sylvestrovi známý list, soudě, že výrok šesti znemožňuje mu obranu před porotou. Dopis však, к vůli opravám jazykovým, přepisovala jeho choť. Lhůtu si prodloužil jen proto, ježto nevěděl, sežene-li mu red. Svozil obhájce. Ten byl marně asi u. šestnácti advokátů, až se konečně náhodou našel dr. Traub. Tehdy teprve mohl prohlásit', že před porotu ^půjde, aby docílil aspoň veřejné projednání svého případu.

Zejúmvějši po irobnosti z výslechu Švihov?. O své rozmluvě se Špačkem řekl dr. Švihá, že Špaček za služby, které mu nabízel, chtěl aby mu Švihá pomohl do Ameriky. Po odjezdu psali mu přátelé jeho Sajdl a Svozil. S drem. Klímou si netykal. Vůči svědku p. Stejskalovi tvrdí, že v redakci „Nár. Listů“ byl za života red. Anýže, ale po jeho smrti, nebo dokonce u arch. FIc- berleho, který zemřel tři měsíce po Anýžovi, vůbec nikoliv. Na dotaz dra. Rašína praví dr. Švihá, že je suspendován dočasně, poněvadž se nedostatečně hájil a že bere jen poloviční služné. Tajemníku 26. vol. kraje platí ze svého byt. Byl jím úředník nemocenské pokladny Kunc a nyní je jím Kocour, .známý z Náchoda. Povoz, jímž jezdí, zdědil po'bratranci Fischerovi a platí svému povozníku jen 2 kor. za hodinu. Automobil mu půjčoval továrník Herných. Ve Vídni prý auto na něho celé hodiny nečekal. Od bratrance Fischera, ještě když byl ředitelem v Rumunsku, dostával podpory po 3—400 francích, později, když přesídlil do Čech a koupil velkostatek Nebřice, dostával od něho více. ^olba malostranská stála nejvýše 1800 K, rteré Fischer zaplatil. Druhé volby stály ’rý asi 900 K. Celkem dostal od něho asi 0.000 K. Na dotaz dra. Rašína sdělil dr. Wiha dále, že ručí „Českému Slovu“ za Ю,—30.Ó00 К a za tajemníka Sajdla 5—6000 (. Za posi. Klofáče už neručí, ředitel Preiss io toho sprostí!. Na dotaz dra. Boučka po- vrzujc dr .Švihá, že dr. B. byl žádán o za- -ČECH- stupováuí na popud strany nár .soc. a že dr. B. vyžádal si svolení své strany.

Poslední svědci. Obhájce dr. Raš.ín vyžádal si, aby byli vyslechnuti jako svědci sociální demokraté dr. S mera í, dr. Soukup a dr. Meissner. Byli předvoláni a vypovídah po výslechu dra. Švihy. Dr. Š m e r a 1 byl tázán, byl-li někdy na státní policii vymáhati tiskárenskou koncesi. Svědek prohlásil, že nebyl, ježto taková věc tam nepatří. Byl na policii tehdy, když pro demonstraci ve Variete byl zatčen a na dva dny do vězení odsouzen. V dalším vypovídal nepříznivě o dru. Klímovi, jak penězi snaží se korrumpovati politicky činné osoby. Na to vyslechnut ještě dr. K r a m á ř, který dodatečně vypověděl, že z rozkazu místodržitelství dotázal se ho starý přítel jeho z university bar. Braun na to, zda také poslanci mladočeské strany pojedou do Bělehradu. Při tom měl bar. Braum; v ruce zprávu, napsanou na papíře. Teprve později donesl mu podobný papír právník Paštika a řekl mu, že na takových papírech jsou psány policejní zprávy. Psal-li mu o té věci také posi. Klofáč, neví. O Paštikoví praví, že nikdy nic nechtěl, přimlouval se jen za to, přijdc-li paní Woldanová o místo, aby ji bylo к jinému dopomoženo.

Svědek dr. Meissner vypověděl, že intervenoval ve věci tiskárny soc. dem. u jistého referenta na policejním ředitelství. — Dr. Soukup vypovídal podobně jako dr. Šmeral. Poté vyslechnut ještě svědek Kráňský, kter ýmluvil s drem. Švihou po schůzi v Ústí n. Ori. buď r. 1910 nebo 1911 a tu tázal se Švihá po bývalém konfidentu Steskovi. Svědek řekl mu, že se o takového lumpa nestará a tu mu odvětil dr. Švihá, že každý konfident nemusí býfi špatný- čloyěk. — Dr. Švihá popírá, že by něco takového řekl. — Soudu došlo sdělení,.že policejní ředitelství nevyhovělo jeho žádosti, aby úředníci Chum, dr. Klíma a pí .Woldanová jakož i detektiv Pondělníček byli sproštěni úředního tajemství. — Dr. Bouček obrátil se pak telegraficky na ministra vnitra, aby o- soby ty byly úředního tajemství sproštěny. Tím skončeno líčení dopolední o 2. hod. odpolední. Pokračovalo se o 3. hod. odpol.

Poslední trumf obrany. Dr. Traub sdělil, že prý tajemník strany mladočeské p. Sis chtěl získati paní Anežku Thielovou, neteř dra. Švihy, aby mu podala zprávu o poměrech a stycích Švihových. Chtěl prý tak učiniti ve formě navázání známosti s touto rozvedencu paní. Dr. Rašín řekl, že přeje si v této věci úplné jasno a žádal, aby p. Sis byl vyslechnut. Nežli byl předvolán, vypovídala svědkyně Thielová a uvedla, že p. Sis vyprávěl jí o milliomech dra. Kramáře a asi třikráte se s ní sešel. Vesměs věci tak na první pohled nesmyslné, že obecenstvo se při výslechu hlasitě smálo. Tajemník Sis, který se za výslechu dostavil, prohlásil zcela určitě, že s paní Thielovou mluvil za účelem informací o Švihovi, že nikdy jí však nic nenabízel ani nesliboval, jak je zřejmo z chování jeho s ostatními svědky. Ve 4 hod. 25 min., po výpovědi Sísově, kterou tato episoda byla odbyta, prohlásil předseda Kursch průvodní řízení za skončené a soud odebral se к poradě o otázkách.

Otázky porotcům. Porotcům byly dány 2 otázky, 1 hlavní a 1 dodatečná. Hlavní otázka zní: Je dr. Servác Heller, zodpovědný red- aktor „Národních Listů“, vinen, že úvodník s nadpisem „Národně-sociální vůdce ve službách policie“ až do slov „na nás cizí nepřítel“ jemu před vytištěním obsahově známý a do tisku jmenovaného denníku č. 61. ze dne 4. března 1914 dal, ve kterém bylo tvrzeno, že dr. Švihá pod jménem Wiener za stálý plat 800 К konal od r. 1910 státní policii špiefovské služby, jakož i zrazoval ua úkor české politiky důvěrná usnesení českých politických stran, vinil z určitého, tak nemravného činu, který by soukromého žalobce mohl uvésti v obecném míněni v o- po vržení. 2. dodatková otázka pro případ, že bude první hlavní otázka kladně zodpověděna: Dokázal obžalovaný dr. Heller, že udání jeho je pravdivé, když ukázal na nepočestné nebo nemravné činy dra. Švihy, aby konána své odůvodnil ?

Reči obžalovaného a právních zástupců. Po přečtení otázek promluvil prvý zástupce žalujícího, dr. Traub. Svaloval veškerou vinu na policii. Obžalovaný zodpovědný redaktor „Národních Listů“ dr. Servác Heller, žádal porotce, aby nebrali ohled na jeho věk a činnost spisovatelskou, aby rozhodli jedině v zájmu národním' die pravdy. Na to promluvil obhájce dr.’ Rašín a po něm druhý zástupce žalobcův, dr. Bouček. Následovaly repliky dra. Rašína, dra. Trau ba a dra. Не Пега. Po té předseda soudu dv. rada Kursch podal resume a porotci odebrali se к poradě. Když se porota vrátila do síně a hlavní porotce přečetl výrok, že 12 hlasy byí obviněný uznán nevinným, propuklo auditorium ve volání: „Výborně! Sláva!“ Předseda volal po klidu, ale nadšené uspokojení všech nebylo lze nijak zadržeti. Jásot ze soudní síně přenesl se před soudní budovu, kde dvojnásobný silný kordon poli- дуп! měl. hotovost. Klid nebyl nijak porušen.

ORELSKÝ VĚSTNÍK* Orel v žižkově pořádá na Boží Hod, 31. května, výlet na Karlův Týn v kroji s tímto programem: Členstvo, které půjde pěšky, má sraz v sobotu, 30. května o 10. hodině večer v domě Katol. Besedy, Riegro- va ulice č. 19; ostatní účastníci, ženský odbor a hosté v neděli ráno o Vsť) hod. —- odjezd v 6.03 hod. z Františkova nádraží, příjezd na Karlův Týn o V28 hod. — o 10 hodině na služby Boží v Budňanech — o 12. hod. společný oběd — o 2. hod. prohlídka památek Karlova Týna — o 4 hod. společná zábava v zahradní restauraci v Budňanech — о У28 hod. odjezd ku Praze. Přihlášky učiňte při cvičení vždy ve středu a v pátek večer. Jízdné tam i zpět К 2.40. — Ve středu 27. května jest v tělocvičně slavnostní přijetí nových členův a pořadové cvičení o 8 hod. večer. Výlet na Budeč a Okoř podniknutý minulou neděli Prvním pražským Orlem vydařil se skvostně. Ač předcházející dny dávaly nám špatnou naději na lepší počasí, neodvrátilo to bujaré Orlíky a nadšené Orlice, „pevné vůli, tužbě ušlechtilé dá nebe rádo dočkat cíle“, a ink se také stalo. V Praze pršelo, na nás kol Okoře i slunce se smálo. Vystoupili jsme v Kovárech a hned doprovodila nás polnice na Budeč, kde sloužil nám mši sv. P. Julian May, Karmelitán, který s námi rád výlet podnikl. Krásně zpívající sestry doprovázel ochotně na kůru hrou na varhany pan řídící učitel Zákolan- ský, jenž nám podal i výklad památného toho místa a zavázal si nás upřímným díkem. Mše svátá a vroucí pobožnost zůstane nám nezapomenutelnou. Po příjezdu starosty dp. Tylínka byl společný oběd v Záko- lanech a pak pochod na Okoř, kde krátký