ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a7b0bc40-661b-11dc-a4ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 45, person 52, work 4, org 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 245.
4 article
Na vauní a odpel, list Ppřílhalni (.Naněný Obror v střenu a „Literární Hlidka v pátek) předp lšeí se: Praze v zdmisisirani . . . . . 6 K —h s dvají čonáškon na měeis hčtvt lata . . . . . 7 K 60h ve silalkáchr ax 30h Ba měsíe Poštent m přale,. . . . . . S K not na čtvrá lele na čtvrt lete na měsíe A přece volební kompromis v sboru velkostatkářův! Prapodivná historie ! Před čtvrt rokem vůdce konservativních velkostatkářů v krá- lovství českém, hr. Buquoy, nabídl pro nove volby sněmovní velkostatkářům, spojeným v souručenství německém pod prapory a roz- kazy Všeněmcův, velikomyslně, bez vědom a svolení lidového poslanectva českého, je- hož celá věc zajisté také se týká a týkala, dvacet a jeden mandát ve skupině statkův allodních. Proč hr. Buquoy jménem nikoliv svým, jakožto osoby soukromé, ale jakožto zástupce a mluvčí celé velkostatkářské sku- piny konservativní, velkostatkářům, kteří už na čtvrtý rok ve všem všudy se podrobuj rozkazům Všeněmcův proti národu če- skému, nabídl tento veliký present politický a národní zároveň, nevyšlo jasně na jevo Národ český byl tím překvapen, uražen, ve své důvěře ve spojeneckou spolehlivost do mácího velkostatkářstva konservativního hlu- boce ochlazen a zviklán. Počítalť, že na příštím sněmě v odvěké vlasti své, v obrane dějinných a ústavních práv je- jích bude míti vedle sebe o dvacet jeden hlas méně a proti sobě o dvacet jeden hlas více; o národních, jazykových prá- vech svých ani neuvazuje.
Buquoy Praha Ppřílhalni
5 article
Velkostatkáři pod vedením všeněmeckých obstrukčníkův odmítli přátelskou nabídku velkostatkářův konservativních, kteří v cele skupině volební mají většinu a vysílají na sněm království českého padesát čtyři po- slance, způsobem nade vše pomyšlení urá- žlivým. Tím otázka kompromisu v celé kurii velkostatkářské pro volby nejen nejblíže příští, ale i pro další, veřejně a obecně po- kládána za odbytou. Tu před týdnem »N. Fr. Pr.« vrátila se k ní a bez ostychu a bez studu vyzvala vládu, aby při sněmovních volbách, nově vypsaných, užila všeho vlivu svého a zakročila v řadách velkostatkářův konservativních na prospěch velkostatkářstva sdruženého s německými parceláři tohoto království, poněvadž prý bude potřebí, uvesti do sněmovny pražské proti Všeněmcům také nějaké »Němce umírněné« Na to objevil se na veřejností z řad velko- statkářův konservativních projev, ze tito po urážlivém odmítnutí, jehož dostalo se jim se strany velkostatkářův tábora druhého, o ně- jakou dohodu pro příští volby sněmovní už vyjednávati nebudou. Tak otázka kompromisu volebního v kurii velkostatkařské vypadala koncem minulého téhodne. Zdálo se, že jest odbyta po druhé. Tenkráte se strany velkostatkařstva konser- vativního. Jest věcí zcela podřízenou a ne- rozhodující, který člen. tohoto velko statku tak důrazně se ozval proti inf a m ii vržené mu ve tvář časopisem »Neue Fr. Pr.«, jakoby vláda Körbrova neměla potřebí ni- čeho jiného, než kývnout na něj, a že ihned uloví v něm pro velkostatkářskou sku- pinu hr. Osvalda Thuna nezbytný počet hlasův a mandátův. Protest proti ha- nebné insinuaci řečeného listu byl nejen oprávněn, ale přímo povinen na- psáti každý, kterýkoliv člen vel- kostatkářstva konservativního.
Němec Neue Osvald Thun Francie
6 article
Avšak otázka kompromisu volebního v sboru velkostatkářstva, usedlého na půdě království českého, ani ráznou a říznou od- povědí z táhora konservativců není odkli- zena. Hlásí se k životu po třetí! Ačkoliv nechce o ní už slyšet ani ten ani onen tábor velkostatkářstva v království českém, přece jest tu někdo, kdo v ní kutí, kdo v ní má ruce. Včerejší odpoledník náš přinesl te- legram z listu »Neues Wiener Tagblatt«. stojícího velmi blizko ke skupině velkostat- kářstva pod vedením nyní Pradovýma oznamujícího, že vyjednává se o volební kompromis dále a že rozhodující osoby v obou táborech působí ve smyslu doroz- umění. »Formule pro takové dorozumění byla prý už také nalezena vládou ví- deňskou a vyhlášena. Zní prý takto »Kompromis jen pro jedinou (nejblíže příští) volbu netýká se ani formy ani obsahu návrhu hr. Buguoye na změn volebního řádu ve velkostatku království českého« Tedy sama vláda Körbrova má ruce své v tom čistém kompromisním machlu! Zprávu jmenovaného listu vídeň ského nejen potvrzuje, ale i některými zají- mavostmi doplňuje vládní list peštský ve svém dopise vídeňském ze dne 1. září, že už není lze pochybovati o pravdivosti její.
Wiener Pradová Ted Tagblatt
7 article
»Pester Ll.« přímo praví, že vládě vídeňské nemůže býti jedno, bude li volební kom- promis v kurii velkostatkářské v království českém zjednán nebo nebude-li zjednán, ona »že musí užiti všeho vlivu svého. aby kompromis takový sle sta skutkem.« A k čemu právě vláda Körbrova má takovou naháňku s volebním kompromisem ve velkostatkářské kurii v Čechách? — I k tomu vládní list peštský ve svém dopise, pocházejícím patrně z téhož pramene, z něhož čerpal zprávu svou i shora jmenovaný list vídeňský, podává odpověď: »Otázky ná- rodně-politické mohly býti v říši na některý čas odstaveny, ale nemohly býti na- vždy odklizeny, a jakmile přijde doba, aby byly projednávány, složení sněmu pražského bude míti rozhodny vliv na vyřízení jich, poněv a dž v první řadě půjde o urovnán poměrů v Čechách.« Tu otvírá se před námi politický pro- gram páně Körbrův. Pomocí velkostatkářův. podrobujících se a podrobených heslu ať už prušáckému nebo velkoněmeckému, nynější předseda ministerstva vídeňského chce roz- řešiti národní a politieké otázky v královstv českém? Proti národním a státním právům českým má potřebí na sněmě království če- ského rozhodných přívrženců politiky, která usiluje o rozpoltění staroslavné vlasti naší o vyloučení jazyka českého z třetiny její o uvedení jeho v porobu pod jazyk něme- cký ve dvou třetinách ostatních? Jen prý pro tyto jedny volby sněmovní dr. Körber rád by zjednal kompromis mezi obéma tá- böry v kürif velkostatkářské. Ale mandáty poslanecké, které z těchto voleb vy- jdou, budou míti platnost šest letl Jaké zlo, jaké kruté boje mohly by za ten čas uvaleny byti na národ český a na jeho vlasť, kdyby strojené volební pletichy v kurii velkostatkářské se podařilyl
Körbrův doktor Körber Čechy Pester ll
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Polsko-český spor o Slezsko. Rusové začinají si všímati těto věci. »CBT« se domnívá podobně jako »Kraj«, že p. Frydel umínil si zorganisovati nový vpád Lisovčíků do državy české ze žárlivosti, že Čechové nemilují výhradně Poláky, nýbrž také jiné Slovany. Které. »Kraj« nejmenoval, »Csbr« jmenuje Rusy mínění své posiluje fanatickým psaním »Gazety Národové« o letošním sletu všesokolském. My hledáme příčinu výpadův a štvaní proti Čechům jinde. Jsou tomu dvě léta, co z berlín- ských polských kruhů bylo nám oznámeno, že pruská vláda zakoupila šest polských časopisů v různých zemích a městech, mezi nimi jeden belletristický. Při tom bylo pamatováno i na české Slezsko. Koupeným listům — tak vý- slovně oznámil náš polský přítel — zůstaven úplná svoboda co do způsobu psaní o německé vládě a Němeích a jen ten úkol jim uložen.
Rus Frydel Čecho Polák Němee Slezsko
9 article
aby štvaly proti Rusům a Čechům. Rozum v tom je ten, že s Poláky, kleří nedovedou se opřít o Slovany, Němci budou snadno hotovia mohou si s nimi bez svého nebezpečí zahrávat jako kočka s myší. Od protičeského sjezdu v Zakopaném často si na tuto zprávu vzpomínáme. Hakatism v Rakousku. Dne 28. srpna usneslo se městské zastu pitelstvo ptujské, aby odňata byla remunerace všem katechetům na městských školách, kteří při posledním popisu lidu udali slovinčinu za svůj jazyk obcovací. Hlad v jižních Uhrách. »Budapesti Hirlap« píše: Co se děje s na šimi bohem požehnanými jižními Uhrami, něk- dejší obilnicí naší vlasti? V této nejúrodnější části Uher zahnízdily se hlad a bída. Ještě před několika lety bydleli zde bohatí, hrdí, ano trochu prehlí sedláci. Ti se nyní vystěhovali do Ameriky a z vlasti neodnesli víc, kromě že- brácké mošny. Také do Rumunska, Srbska, Bulharska, Bosny a Hercegoviny odcházejí a který z nich zůstává doma, to je jen takový, že nemá již ani na cestu z vlasti. V posledním roce z jediné župy jiho-uherské navždy se vy- stěhovalo 500 selských rodin a v posledníeh nedělích na novo přišlo na buben 500—600 selských usedlostí. Kdo je na buben dávají, jsou židovští velkoobchodníci s obilím Strasser a König, Sigmund Weiss, Karl Löwy a j. Hlavn příčina úpadku jiho-uherských sedláků je v tom, že prodávají obilí na stojato, čímž berou na sebe závazek, že tolik a tolik obilí po žních dodaji Jakmile padne jediný neúrodný rok, jsou všichn rázem na mizině.
Čecho Polák Němec Uher Strasser König Weiss Löw Zakopané Rakousko Uhry Amerika Rumunsko Srbsko Bulharsko Bosna a Hercegovina Budapest Hirlap
10 article O Morské oko.
O Morské oko. V nejbližších dnech odjede z Krakova de- putace »Tatranského spolku« do Lvova a podá náměstníkovi pamětný spis v záležitosti Morského oka. Akta, týkající se Morského oka, byla Vídně zaslána do Lvova, aby se tam o věci in- formovali. V kruzích polských poslanců se mluví že s polské strany bude Mlaďařům navrženo, aby spor společně byl vznesen na právnickou fakultu universily lausannské, aby ji prostudovala a ne stranně rozhodla.
putace Krakov Lvov Vídeň
11 article Ze Slezska
Ze Slezska Volby v Kateřinkách u Opavy, kde při po sledních volbách zvítězili Němci, byly opělně zrušeny. Tím potvrzeno, že Němci dopustili se volebních nesprávností. Z toho výsledku ovšem nenásleduje, že Němci při nových volbách založí ruce v klín anebo že příště budou užívati jen prostředků čistých a zákonných. Kdo je zná musí býti připraven, že budou dělati ještě větš nátlak a užívati ještě násilnějších prostředků. Dají se kateřinští Čechové? Trýznění uherských Slováků. Trenčanský a nitranský seniorát evangelické eírkve augsburského vyznání v posledním sedění konventu navrhly, aby změněno bylo usnesení z r. 1898, kterým slovenský jazyk byl z jed- nání konventů vyloučen a maďarčina prohlášena za jediný úřadní a jednací jazyk augsburského vyznání v Uhrách. O návrhu rozpředla se delší debata, načež byl zamitnut. Proti němu mluvili Arpád Benický, L. Lang a A. Pulský. Zástupei řečených seniorátů navrhli potom, aby profes- sorské sbory bohoslovských lyceí v Trenčině Nitře dány byly v obžalobu, že loni beze všeho důvodu vyloučily sedm posluchačů (Slováků) O návrhu nebylo rokováno, protože konvent ne- uznal svou k tomu kompetenci.
Němec Čecho Slovák Benická L Lang A Pulský Slezsko Kateřinka Opava Uhry Trenčina Nitra
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. září. Vévoda Jevgenij Maximilianovič Lejchtenberský zemřel. Dne 30. m. m. ve svém letohrádku n Kamenném ostrově klidně duši vypustil Jevgenii Maximilianovič, kníže Romanovský, věvoda Lejchtenberský, generál poručík. Narodils r. 1847, byl předurčen k službě vojenské Roku 1872 byl komandován do Turkestanu. r. 1873 vyznamenal se chrabrosti v bojích prot Chivanům, začež obdržel řád sv. Jíří IV. st.a byl přidělen k vojsku orenburských kozáků. Téhož roku byl vyznamenán zlatou šavli s ná pisem »za chrabrost«. R. 1874 slal se plu- kovníkem, r. 1877 zúčastnil se tažení proti Turkům, byl povýšen na generála-majoraa vyznamenán řádem sv. Vladimíra o meči. Tehdy jmeno jeho často bylo vyslovováno jako jednoho z hrdin, které Rusko na bojiště přivedlo. R. 1886 jmenován generálem-poručíkem. Verbování ruských dělníků do Německa. Krach německého průmyslu má zajímavý účinek na mezinárodní pohyb dělnického lidu. Průmyslové podniky, které se snaží udržeti nad vodon, ohlížeji se, jak by mohly zlevniti svou výrobu, aby se o to zvětšil jejich zisk. V po- dobných případech lidská síla vždycky je nejvíe na ráně. Továrníci hledí snížiti dělnické mzdy a protože německý dělník na vysoké mzdy si navykl a bez nich nejen nechce, nýbrž už ani nemůže pracovati, továrníci vábí k sobě dělniky slovanské. Z jedněch průmyslových odvětví je vyhánějí do vlastí, do druhých je lákají. V Rusku, jak oznamují »Hos. BpeMen« potuluji se a genti měmeckých skl áren, verbujíec pro ně dělniky a slibují hory doly tém, kleři by se dali získati. Pro jedinou sklárnu potřebují 3500 ruských dělníků. List vyzývá ruské úřady, aby kontrolovaly spády německých agentův a verbování jejieh trpěly jen potud, pokud budou s ruskými děl niky uzavírány řádné kontrakty.
Maximilianovič svatý . Jířit Turek svatý . Vladimíra Hos Praha Turkestán Rusko Německo
13 article
Jak se má s vojákem jednati? Jako s bytostí živoucí, rovnocennou, citlivou a sebevědomou a nikoli jako předmětem pouhým bez špetky hrdosti a úcty k sobě samému, jenž by povinen byl, snésti každé ponížení, nikol jako s otrlou figurou, jež přestala býti na tr léta vojny člověkem. O tom není u svobodo- myslných lidí, u duchů pokročilejších ni stínu počhybnosti, v tom veškeří neodvislí a pokrokov mužové jsou za jedno a bylo by zbytečno pr ně psáti kapitoly o tom, jak zvráceným jest mínění konservativnějších živlů společen- ských, že jako jinde také u vojáka a zvláště u vojáka lze výeviku doefliti jen a jenom kázní, chladnou, tvrdou, neshovívavou, bez ohledu k duši člověka. Hlásá-li se ale v kon- servativní části společnosti posud toto mínění — a omlouvá-li se jim často i největší brutálnost v šiku vojenském — tím potěšitelnější jest, možno-li někdy aspoň konstatovati, že ne již veškeré konservativní kruhy lpí na tomto názoru nejen tvrdém, ale i mělkém, ba že do konce i fanatický konservativní tisk stává se přístupným lepšímu poznání a že počíná také on již ve vojáku viděti nejen prostou jednotku v mrtvém vojenském organismu, nýbrž i člo- věka. Není zajisté bez významu, když list tak arcikonservativní jako berlinský »Reichsbote« jest syt týrání a ponižování vojáka ve vojsku německém. Promlouvaje o dů sledcích známého rozsudku gumbinského a řádění zabitého rytmistra Krossigka, list tento, opakujeme list z konservativních nejkonser- vativnější, dospívá k úsudku, že takým řízením soudním, jako v procesu gumbinském
Krossigka
15 article
se projevilo, oslabuje se i autorita soudů vojen- ských a důvěra lidu, načež píše takto výslovně: »Voják podřídí se jen pak ochotně kruté kázni, ví-li, že se mu nesmí žádná křivda státi a že také jeho čest a jeho osoba jsou chráněny . . . Snad bývalo jinak jindy za vojsk žoldáckých, v našem nynějším vojsku lidovém, kdež stojí v šiku nádenník vedle vzdělance, není tomu již tak, a otec, jenž syna svého dává vojsku, musí věděti, že neučiní ho tam týráním bezectným a v tomto pře- svědčení musí býti podporován veřejností soudů vojenských. Čest jest pro armádu silnějším vzpru- židlem, nežli strach před trestem. Čest dodává modernímu, vzděla- nému vojsku lidovému převahy oproti nevzdělaným četám žol- dáckým, jak dokazuje i žalostný stav žoldáckého vojska angli- ckého v jižní Africe. Jen svobodný muž, jenž nesmí býti týrán a jen se také nemusí nechat týrati, může činiti nároky na osobní čest. T se nesmí zapomínati při uplatňo- vání kázně v nynější armádě proto musí vojenské soudy býti stejně svobodny jako občanské.« Za řízení prosté všeho nátlaku a za řízení veřejné také v soudnictví vojenském žádá tedy tento list konservativní i za respekto- vání člověka ve vojáku a hlas jeho, hlas právě z tohoto pramene, jest značnou posilou a přímým povzbuzením pro živly svobodomyslné, kteréž tento pažadavek lidskosti a spravedlnosti vznesly už dávno.
jižní Afrika
16 article
Reitz o válce jihoafrické. »Rotferdam'sche Courant« uveřejňuje dopis státního tajemníka transvaalského ze dne 20. června v Standestonu datovaný, v němž pro- jevuje se naprostá důvěra v ko- nečné vítězství Burů. Budeme bo- jovati, ujišťuje Reitz, až zabezpe- číme zcela neodvislost svou. Jak známo, uveřejnily anglické listy před 6 týdny překlad dopisu Reitzova k Steijnovi ze dne 10. května, v němž Reitz prý zcela malomyslně vy- zýval ke kapitulaci. Dřívější tento list Reitzův pokládá se nyní za padělek. Přelíčení s Krausem, zatčeným v Londýně pro »velezrádu«, bylo na týden odročeno, poně- vadž nedošly ještě z Pretorie spisy. Krause býval v Johannesburgu státním zástupcem, a byl tu také u Angličanů oblíben. Za války jako velitel Johannesburgu vzdal se i s městem armádě anglické. Byl Angličany propuštěn na čestné slovo, že vojenské akce proti nim se již ne- zúčastní. Vzhledem na nynější obviňování jeho jest ovšem otázkou velikou, jakže možno z » vele- zrády« obviniti muže, jenž není poddaným krále Edvarda? Jsou soudci angličti soudei jen pro Brity a pro ostatní jen popravčími?
Courant Reitz Reitzův Kraus Angličan Brito Reitz Londýn Johannesburg
17 article
Prine Čun v Berlíně. Přijetí prince Čuna na nádraží v Postupimi bylo velmi jednoduché. Uvítán byl jen policejním ředitelem a místním velitelem. Čestné setniny vojenské a vojenského průvodu vůbec nebylo. Z Basileje do Postupimi doprovázeli prince, jak známo, general-lieutenant Höpfner a major Lutwitz. Sedli s princem do čtyřspřežního vozu dvorního, družina princova do dvouspřežního vozu a odjeli do Oranžerie, kdež uchystán zatím pro prince byt. Nádraží bylo obecenstvu uzavřeno; zvědavci před stanicí sledovali jízdu princovu mlčky. Nyní docileno prý také dorozumění o pro- slovu, kterýž bude míti Čun k Vilému II. Proslov proti původně Čínou navrženému textu byl prý na nalehání hr. Bülowa zostřen; ovšem prý ale v Berlíně nežádali (?), aby prine prosil za p ro- minutí za krveprolití pekinská, poněvadž by
Lutwitz Vilém II Bülow Berlín Postupim Basilej Čína Čuna
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 4. září. Není prý dobře užívati jednoduché mediciny účinek její prý se zvyšuje ve kvadraliekem po měru k počtu látek, z nichž je složena. Tak kázal již Theofrastus Paracelsus Bombastus a proto bývaly recepty z oné školy — ó, kéž by se zase vrátily! slyším volati všechny pány apatykáře — z pravidla loket dlouhé. Medicina moderní pracuje se třemi, čtyřm léky a proto také nic nedokáže. Jindy měli všude již arch papíru, nově péro a plnou flaštičku s in- koustem připravenou, jestliže doktora povolali dnes doktor na nemocného se podívá a řekne prostě: »Položte se do postele, nepijte žádného piva, jezte jenom lehkou stravu, nic kořeněnéh a chraňte se rozčilování!« Mnohdy dokonce ne- vybídne ani pacienta, aby jazyk vyplázl. Už už hledá hůl nebo paraple. »A což, pane doktore, medicinu ?e »A tak! Předepíšu mu tedy něco!« Zase dne, načmárá dva nečitelné řádky na úzký prou- žek bloku, který nosí s sebou a pak jde. Je té mediciny náprstek, ale 80 kr. stoji přece. Co by medicina ta stála, kdyby jí přede- psal, jako druhdy se dělo, půl litru? Ve všem jednoduchost a prostota. A nen to dobře. Staří kalkulovali zcela správné- dám-li pět látek, možno, že nepomůže žádná. dám-li jich ale dvacet, jedna dojista se vy daří. Chceme-li pit dobrou kávu, nenaházímedo hrnku jen samou Jávu nebo Kuba, nýbrž »mé- lange« — jinak smíšeninu, v níž mimo tyto dva druhy jest drobet Guatemaly, Ria, Laguayry, Sintosu, Menady a Moku. Zrovna tak se to dělá s čajem. Mělanž je dnes v módě. Me- hanž nemá sice chuti tak zvláštní, jako jedno urno, za to ale lepší aroma a větší váha.
Paracelsus Bombastus Sintos Menady Praha Jáva Kuba Guatemala
19 article
Také látky na šaty barví se na melanž a tak prý se nejlip daří lidem, kteří jsou — me- lanch. Nejhouževnatější jsou prý také národové. jichž původ je — melanž. Na příklad my- Bůh ví, jaká krev v nás víří. Kdyby prý jsme nebyli smíšenci, nýbrž Slovany čistokrevnějšími, než jakými skutečně jsme, dnes prý bychom neexistovali. Tak aspoň tvrdi znalci. Nás prj zachránilo jedině to, že jsme — melanž. Jsme prý ovšem dobře svařeni, tak že prý elementy, z nichž sestáváme, nejsou pouze me- chanicky smíseny, nýbrž chemicky sloučeny, to ale přes to nevadí jistým lidem lámati si hlavu pátráním po nějaké reagencii, kterou bychom se dali opět v součástky své rozložit. Po věky se zabývali touto bohumilou prací naší nepřátelé, kterým jsme to konečně nemohli ve zlé vyklá- dati, teď si tím mozek trmácejí vlastní naši lidé Přál-li si jeden z otcův našich v poetickém blouznění, aby každý člověk byl Slovanem a každý Slovan člověkem, je dnes u nás v jistých vrst- vách prý velmi oblibená škola, která káže, že slovem Čech vlastně jen se kumulativně ozna- čuje společnost sedláků, kupců, živnostníků. doktorů, kněží, úřadníků a vojáků, která, až n dvě kategorie poslední, uvnitř i zevně mluvi určitým jazykem, jehož nejlibozvučnější hláska je ř, jehož podstatné jméno má 7 pádů, slo- veso děsnou hrůzu forem a kterým ani pořádně zahromovat nemůžeš, poněvadž se ti pořád z něho ozývá jen samě tititi titi ti.
Čechy Slovan bůh vědět
20 article
Když před třiceti léty vycítiv velmi dobř narodní slabou stránku naši, zesnulý Šimáček nám radil, abychom vedle pěstění lásky vlaste- necké a vědomí národního nezanedbávali práci hospodářskou, poněvadž jen bohatý národ může buditi politický respekt, byli bychom jej málem byli dali do klatby. Dnes jsme všickni zfanfrnění »hospodářským povznesením« a při tom přehá- níme opět, jako při všem ostatním, dle své Prapodivné letory.
21 article
Působí v nás různé živly, jichž jsme ethnickým resultálem, jsme velice vzněttivi, do všeho hr, při tom ale nedostává se nám one solidnosti a vytrvalosti, provésti, na čem jsme s byli usnesli. Při první překážce počnem o zdaru pochybovati, při druhé již nás vůbec mrzí, že s dílem jsme započali a při třetí zpravidla praci praštime. Jako by nám byl boj za národní právo za národní existenci již fádní. Slyšel jsem na vlastní uši dvacetiletéh mladíka, jenž pravil: »Dříve musím mít padesá tisíc a pak teprve se pustím v národní zápas Co pak s holýma rukama!« Jak by to bylo vypadalo dnes v Čechách kdybychom byli zásadou touto řídili se my starší a ti ješté starší. Kdo z nás měl padesá tisíc ? Prosím vás, co se to děje s tím slovanským Perunem? Či mu germánský Odin skonfiskoval bleskovou palici? Podejte mi ruku, vykonáme malou pouť p českém kraji. »Přiteli kupčíku, jsi přece Čech a na svůj krám si's pověsil německou firmu?« »Kdo pak se po takové maličkosti ohlíží Z tebe již zase ozývá se dávno překonaná česká titěrnost, která se domnívala, že národ spasen bude červeno-bílými tabulemi na krámech. Ne Havlíčkovy barvy, ale Rothschildovy peníze nám pomohou. Dokud nebude míti každý Čech kapsu plnou tisícovek, nic nám to nepomůže, i kdyby byl každý z nás z křemene a celý národ z kvádrů- Peníze jsou jako myší zub, rozhlodají všechno. Finančně povznésti se musíme a svůj stav. « — A uvidíte, že se najde dosti těch, kteří bílo červené tabule budou snímati a nahražovati je černo-červeno-žlutými.
Rothschildův Čechy Havlíčkův
22 article
»Nalepili na nároží veliké plakáty, abychom děti neposílali do německých škol. Nesmysl. Tatikové naši do jiných škol nechodili a přece zůstali těmi, kými se narodili. Národ náš musí růsti ne pouze počtem a rozmnožovati pouze své statky ideálné, nýbrž také hmotně. Němei jsou u nás millionáři a my u nich nádenničíme to musí přestati, poměr ten se musí změniti Chceme-li se ale upřímně o to zasaditi, aby milliony přešly v naše ruce, musíme se naučiti ně mecky. Finančně síliti musíme sebe a svůj stav. « — Matice ať potom sešněruje svůj raneček. chuděrka, a vydá se do světa k cizím, vděč- nějším lidem, než byl vlastní její syn, kterýj pro peníze zapudil. A proč by kupec neučinil. co sedlák prohlašuje za svou jedinou spásu? »Přítelíčku, živnostníče, pozoruji, že své zákazníky oblažuješ jen německými účty a že vůbec, kde můžeš, lámeš druhý zemský jazyk. Poměry u nás v Čechách počínají se vyvíjeti podivně.« »Mýlíš se. Jsme nyní teprve na té pravé cestě. Spasí nás to, když všichni budem evrlikat pouze česky, při tom ale sušit hubu Jdi do severních Čech, co tam přivandrovalých z Němec barvířských tovaryšů, kteří dnes maj ohromné továrny, poohlédni se tam, co pasít- ských dělníků tam vyšinulo se mezi boháče. Kde to psáno, že jenom my Čechové máme se nuzovat? Nikoli. Dobře kážou, kdo praví, že dříve Němce obrat musíme a potom teprve, až bu- deme mít mnoho peněz, že bude rozumno n něho se vrhnouti. S plným žaludkem se nám to bude bojovati mnohem snáze, než dnes. Abych ale na něm vymámil peněz, musím se mu zdánlivě podvolniti, toť se ví, že jen na oko, jen co nabudem trochu sádla, potom hrr na něho! Finančně povznášet musíme sebe a svůj stav. —«
Němec Čecho Čechy severní Čechy
23 article
»A kam spěcháte vy, pane doktore ?e »Je co nevidět už sedm, mám svrchovaný čas do divadla.« »A tímto směrem? Snad neženete se do německého ?e »Proč ne? Jednak je umění kosmopolitické a potom už se mi hnusí ta věčná národní ta- hanice. Vám dojista také. Člověk chce mít ko- nečně pokoj. Mně konečně víc vynášejí pacienti němečtí než čeští. Je to přirozeno. Mají víe peněz. A což to také není vlastenecká povinnost, když Čech jim od nich pomáhá? A tu zapotřehí také se někdy v jejich společnosti ukázati. Není-liž pravda, že mi, příteli, rozumite ? Musím sebe a konečně i svůj stav finančně povznášet, tím zároveň prospívám též národnímu celku.« U nás teď všechno samé hospodářství, ale při tom pořád žádných peněz. Přijde to, přijde to. Zatím ale plamen národního cítění slábne víc a více. Nechci nikoho vybízeti, aby složil ruce v klín a díval se na to bez účasti, jak mu ne- přítel nejtučnější sousta vybírá z mísy před ústy, ano buďme hospodářsky čilí, obratní dovední. Rozmnožujme své statky, mějme pevnou vůli státi se zámožnými, bohatými, jako jedno- tlivci i jako národ, ale výše ještě než statků hmotných važme si oněch, jež jako svaté dědi- ctví nám odkázali otcové, abychom je opatrovali a hájili svou krví a svým bytím. To že jsou fráse, nic než fráse Lacinější než borůvková námitka, které duchaprázdní lidé uživají, když nemohou dál. Ostatně nelze popřiti, že mezi námi dost již těch, jimž národ a povinnosti k němu jsou — frásí. Tak se mi opravdu zdá, že není dobrého, jednotného zrna v nás. Že jsme sice nadaní, pružní, fešní — ale melanž.
Čechy