1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 21. července 1903.
Praha
4
masthead
s zs mT v lmvole p
5
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v zdmfnistraci
2a něste . . . . . . 8 R —
na čtvrt leta . . . .
s dvají čenšškeu
na maěiale
na stnílas . . . . 7 K 50 k
ve flialkárh
2 K 00
na město . . . . .
Poštent
na můsfe . . . . . .
ke
na čtvrt leta . . .
s dvají zásilke
soa
čtvrt l. . . . . 11 k a0k
na mrřsíe
Praha
6
article
Po zasedání.
Po zasedání.
Dne 17. července rozešla se sněmovna
poslanecká na letní prázdniny, vyřídivši cva
lem a úprkem svůj pracovní program. Pro
vedla jej na konec tak chvatně, že je uvěři
telno, kterak poslanci většinou nebyli s to,
by náležitě sledovali, oč se v posledních
sezeních jednalo; jisto je, že veřejnosti, která
rovněž má právo nad pracemi parlamentu
bdíti a je zkoumati, rychlost rokovánía
hlasování ve sněmovně zcela znemožnila, by
zavčas projevila své mínění o mnohé z před
loh, které v posledních dnech zasedání po
slanecké sněmovny byly tam promrskány
s rychlostí, těžko slučitelnou s pravým par
lamentarismem.
Ale to vše leží již definitivně stranou
rozhodujícím a pro posouzení poměrů směro
datným je fakt, že říšská rada provedla řadu
velikých parlamentních úkolů, a ze vláda má
vše, co od sněmovny žádala a co jí jak
nezbytnost uložíla.
Bylo řečeno: sněmovna, první sněmovna
vzešlá ze všeobecného, rovného práva hlaso
vacího, často se ocitla v krisích nebezpečných
a otřesných, avšak překonala je a dostala
se k pravidelné práci, poněvadž žádný
z vůdčích kruhů jejích nechtěl spory a roz-
pory hnáti do krajností, nikdo nechtěl pře-
vziti zodpovědnost za krisi parlamentní nebo
vládní. Jinde bylo řečeno: ministerský před
seda baron Beck je výtečný taktik, oslňující
státník, nepřekonatelný vyjednavač, nezdolny
vyrovnavač rozporů, muž zářivých vlastností
vůdčich, proto měl úspěch neočekávaný.
Beck
7
article
Není věcí vzdáleného, nezúčastněnéhoa
tudíž nestranného pozorovatele, aby baronu
Beckovi upíral co v sobě spojuje vynikají
cího; leč známo je, že v daných okamžicíeh
padli státníci nejvyššího řádu, když odpůr
cové jejich, třeba duchem i významem
menší, se byli odhodlali, provésti boj proti
nim do všech krajností.
V minulém zasedání parlamentu vídeň
ského patrně nikdo toho nechtěl; tím byí
pro úspěchy bar. Becka dán jeden z nut
ných předpokladů. Bylo li tedy veřejnosti po-
věděno, že nikdo nechtěl krisi způsobiti, jde
nyní o to, proč toho nikdo nechtěl.
Také na tuto otázku dává svoji odpověd
skutečny průběh parlamentního zasedaní
hybnou silou jeho byla nikoli přitomnost
nýbrž výhledy a naděje do budoucnosti
Není pochybnosti, že tento zřetel působil na
sněmovnu takovou měrou, ze baron Beci
mohl z ní vyčerpati všecky státní nezbyt
nosti nynějšího svého ministerstva.
Je jisto, že parlamentní oposice ne
využitkovala zbraní, které v předlitavské
sněmovně má po ruce oposice, na všechny
případy odhodlaná. Z toho baron Beck při
rozeně těžil. A řada stran, vládu podporu-
jicích, »držela situaci«, ačkoli dané kritické
případy jednou na tu, po druhé na jinou
z nich těžce dolehaly. Jejich postup tedy
opravňuje mínění, že situaci držely ne tak
pro přítomnost, jako k vůli budoucnosti. České
strany, v »Národním klubu« soustředěné,
v ministerstvu zastoupené a pro vládu hlasu-
jící, projevily několikráte, že dané poměry
udržují se zřetelem na chystanou osnovu
jazykového zákona pro království české.
Osnova zůstávala však předmětem pouze
bezobsažných zvěstí; potom i formální zá
znamy o ní přestaly, leč postup »Národního
klubu« zůstal stejný jako byl v zorném úhlu
nikoli osnovy, nýbrž pouhého hesla jazy kově
Beck
Bek
národní klub
8
article
předlohy. Dle toho tedy vedle něho ještě
jiné motivy politické určovaly cesty »Národ
ního klubu«.
Nejen to: patrný obrat mínění se ob
jevil! Na samém sklonku zasedání vyskoči
z německých řad z království českého poža
davek, aby osnova jazykového zákona záhy
dána byla na jednací pořad parlamentní
Byl to sám německý ministr krajan, byl to
odcházející, svými soukmenovci na konec
neuznaný a bezohledně stepaný ministr Prade.
který položil důraz na potřebu jazykového
zákona — a to v zájmu národní politiky ně-
mecké, která právě v něm nalézti má, ze
jména v oboru otázky národně úřadnické, ty
opory, kterých se jí dosud nedostává, a bez
nichž žádný německý ministr nemůže vyho-
věti německo národním požadavkům při jme-
nování úřadnictva. Nejmenší, co z toho vy
voditi lze a je potřebí, je vědomost o obdob
ném obsahu německých požadavků, k jazy-
kovému zákonu upínaných.
V tomto znamení zůstala otázka jazyko-
vého zákona otázkou — budoucnosti.
Prade
9
article
Vláda rozmnožuje znaky téže budoue
nosti ohláškou celého souboru prvořadých
osnov pro roční i parlamentní podzimek
A připravuje se na ně svým způsobem. Ja-
kým, povědě! již 12 t. m. křesťansko-so-
ciální ministr veřejných prací dr. Gessmann
svým voličům v Mistelbachu. Dojista nikoli
bez vědomí ministerského předsedy barona
Becka pravil jim, že na podzim musejí se
vyjasniti poměry stran, ve vládě zastoupe-
ných, ježto parlamentarismus v Předlitavsku
předpokládá parlamentní vládu; proto je také
potřebí utvoření pevné většiny jako podkladu
pro vládu parlamentní
Timto projevem, kterého se může odvá
žiti pouze ministr, vědomý své síly a vy
znamů svéhopostavení, především dr. Gess
mann projevil stejně svým kolegům v mini-
sterstvu, jako poslancům a jako veškeré po
litickě veřejnósti, že vláda v nynějším svém
složení je hotova, totiž dalšího působení ne
schopna. Mimo to naznačil směr, jakým roz
hodující činitelé ministerstva působiti budou
na vývoj věcí budoucích, pro něž zasedán
sněmovny právě skončené bylo předehrou.
provisoriem.
doktor
Gessmann
Beck
Gess
Mistelbach
Předlitavsko
křesťanskýso
10
article
Učinil li tak dr. Gessmann, jeden z vůd-
čích mužů strany křesťansko-sociální, je pa-
trno, že křesťanští sociálové se odhodlali být
středem příští situace, býli jednou z hlav-
ních hybných pák, z jichž působení má vze-
jiti nová majorita poslanecké sněmovny s
vládou ne li novou, tož aspoň obdobně ob-
novenou.
»Národní Listy« oznámily již, že se
pro podzimek chystá nová organisace vlád-
ních stran. Jinak organisace dosavadní ne-
byla vůbec na veřejnost patrna, takže vše
obecně a právem se mělo za to, že vůbec
není žádné organisace stran, zvaných vlád-
ními. Připravuje li se tedy již nyní organi-
sace stran vládních, nelze si přípravy ty
mysliti a představiti jinak, nežli v souvislosti
s ohláškou a přípravou nové vládní většiny
a jejího parlamentního ministerstva.
Tím způsobem ocitá se teď už v po-
předí otázka, jaká bude talo majorita,a
kdo budou jejími součiniteli. Že tam budou
především křesťanští sociálové, jeví se dnes
pravdě nejpodobnějším, ne-li jistým. Kdo tam
bude ještě, o tom se sice ničeho ani nepro-
slýchá, ale naprosto jisto je, že tam musejí
býti také Slované. Musejí tam býti, má-li se
vůbec dosíci většiny, aťsi jakékoli, neboť při
Gessmann
Slovan
poslanecký sněmovna
11
article
rozloze sil, nynějším volebním řádem dané
již předem, bez Slovanů není žádná majo
rita ve vídeňské sněmovně možná, bez
Němců však theoretický možna jest, ač po-
liticky snad ještě nikoli.
Z fakta, že bez Slovanů není v posla
necké sněmovně předlitavské majority, plyne
pro slovanské členy vídeňského parlamentu
samozřejmá povinnost nejen politická, nýbrž
ještě více kmenová a národní: aby se oní
dohodli v první řadě oni.
Tuto povinnost zvýšil přípravný slovan
ský sjezd pražský mnohonásobně jak po
stránce kladné, tak po stránce záporné
Parlamentní podzimek předlitavský bude
první příležitostí, při níž se osvědčí a do-
svědčí síla a praktický význam pražského
sjezdu.
Také zkušenost i události politické mi
nulosti dávají tu slovanským poslancům vo
dítko zřetelné. Jeho podstatou je program
Mají-li jej, shodnouti se o něm a uvésti jej
v souslavu, je tudíž nyní bezprostředním
úkolem slovanských poslanců říšské rady
předlitavské. Program takový nevylučuje
ovšem účastenství slovanských, tedy také
českých zástupců ve vládě. To vyslovil jiz
dne 8. dubna r. 1880 ve vídeňském parla-
mentě dr. Julius Grégr, připustiv tehdy
koaliční ministerstvo, avšak s jednotným
programem, stojícím nad stanoviskem jedno-
stranně národním, ovšem s programem, který
by původní státní ideu staré habsburské
monarchie oživil k nové tvůrčí síle. Mecha-
nickou konlici s protichůdnými zásadami dr
Julius Grégr zavrhoval; že správně, doká
záno jest událostmi od té doby až po
naše dny.
Dojde veliká myšlenka dra Julia Grégra.
myšlenka opravdu positivně politická, svého
uskutečnění aspoň nyní, kdy politické děje
mnohonásobně ji potvrdily, a kdy volebn
řád ji usnadnil
Němec
doktor
Julius Grégr
Mech
Grégr
Slovan
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. července. (Polské hlas
o pražské konťerenei.) Časopisy všech
slovanských národů přinášejí už vlastní zprávy
o slovanské konferenci pražské. Většina z nich
zejména slovinské, chorvatské, srbské, sloven
ské omezují se zntím pouhými referáty o praž
ských udalostech. Z časopisů ruských, o nichž
podáváme zprávu na jiném místě, nejpilněj
pražské udalosti sleduji orgány síran liberálných
Nejvíce pozornosti věnují však výsledkům kon
ference listy polské ve všech třech záborech
mají zprávy velice podrobné a — což můžem
zaznamenati jen s povděkem — shodují se tž-
měř všecnny v tom, že účastenství Poláků n
konferenci může býti polskému národu jenna
prospěch.
Uvedeme aspoň některé polské hlasy. V
zprávě o debatě o všeslovanské výstavé v Mo
skvě, při níž došlo na významné prohlášení v
M. Krasovského, píše krakovská „Nová Ref.“
Okamžité nadšení sice nerozřeší otázky tak sple
tité, jako je spor polsko-ruský, ale také situsc
nezhorší, naopak způsobí, že otázka ta bude
rychleji dána na jednací pořad. Jestliže nepře-
ceňujeme výsledky pražského sjezdu, bylo by
chybou, kdybychom je podeeňovali. V dějináel
udalesti se nedají předvídati. Na všechen způ-
sob, co učiněno v Praze se strany polské, ne-
může nám způsobiti nijaké škody, nýbrž dle pří
pustných kombinací může býti našemu národu
jen na prospěch. Přítomnost polských dolegátů
na sjezdě jeví se tedy věcí dobrou. Kdybychom
nebyli přítomni, byli bychom v neprávu. Praž-
ský sjezd zůstane velikou diversí slovanského
světa proti náporu německému. Když nie jiného
už tato okolnost musila by býti rozhodující pro
naše účastenství ve sjezdě.
M Krasovský
Praha
Nová Ref
13
article
Konservativný krakovský „Czas“ praví
Uvítání delogátů v „Sokole“, srdočná ovace.
připravená tam delegaci polské, řeč hr. Boprin
ského, politické řeči na bankotě města Prahy
zvláště řeč del. Maklakova, který svým upřím
ným, poctivým stanoviskem dobývá si srdeí de
legátů polských: to všechno jsou fakty, které
jen nevyléčitelný skeptik může snížiti na stupei
bankotových opisod. Nutno míti na mysli, že to
všechno konaji politikové, lidé vzdor sve-
mu temporamentu rozvážní a pamatující si, že
na pražské konference upírají se oči celého
světa. Pisatel zaznamenává dále jako charakteri-
stickou známku pražského sjezdu, že zástupei
monších slovanských národů snaží se všemožně
své vlastní požadavky přizpůsobiti přáním dvou
největších národů a všemožně se střeží všeho
co by mohlo kaziti zaseté zrnko sblížení. Koně
pak slovy: Co z toho velkého programu vejde
v život a ce zůstane pouhým snem a přáním
náleží rozřešit budoucnosti. Na všechen způsol
možno už dnes vytknouti s důrazem, že usku
tečnění požadavků a organisací bude zálěžeí
netoliko od podmínek hmotných a hospodář
ských potřeb, ale také od vytvoření národníe
a politických poměrů mezi jednotlivými slovan
skými náredy. Jest to junetim tak přirozoné
že zavírati nad ním oči znamenalo by lehko
myslně vydati v záhubu dobrou v zásadě věe
mající za přiměřených podmínek velikou budou
Maklakov
Praha
Kona
Sokol
14
article
„Dziennik Poznaňski“ píše o prohlášen
Krasovského: Jest zřejmo, že z deklarace této
není možno odvozovati bezprostředních prakui
ckých výsledků. Delegace ruská, ač je většinou
blízka ruské vládě, není přece představitelkou
této vlády, která asi nebude příliš spěchati, aby
splnila požadavky, vyslovené Krasovským. Mle
tomuto ruskému prohlášení nemožno upříti ve
lice vážného mravného významu ... Přesvědče-
ní ruských delegátů bude nade vši pochybnos
nabývati půdy ve společnosti ruské a dříve nebo
později zvítězí nad živly zpátečnickými a úzce
nacionálnými.
slog o
Dziennik Poznaňski
Krasovský
15
article
Varšavské „Slowo“ píše o téže věci: Zprá
vy z Prahy svědčí, jak žádoucí jest jednota slo-
vanská, byť jen ideová a platonická. Nejsme
svědky uzavírané v Praze nějaké „entente cor
diale“, ale jsme svědky výbuchu něčeho jako
živelního plebiscitu. Nedá se popříti, že ústy
delegátů promluvila novodobá moe: vůle ná-
rodů. Národové slovanští to chtějí! Chtějí, ab
nastalo takové neb onaké sblížení Slovanstva
Jaké konkretní formy ono sblížení obdrží, o tom
není přece možno rozhodnouti na prvé pražské
konferenci, věnované vzájemnému poznání
Pražský sjezd může udati jen hlavní tón dalšt
slovanské akce . .
Mimochodem dodáváme, že Poláci, jako de
legáti ostatních Slovanů, vzdávají všechnu mož-
nou čest a chválu Praze a českému obecenstvu
Citujeme na doklad jen „Dzien. Pozn.“. Ten
praví: Průběh sjezdu je spanilý. Mezi delegáty
jednollivých národů panuje harmonie plná srdeč
nosti. Ba i mozi polskými a ruskými delegáty
jest poměr úplně přiznivý. Zásluha o vytvořen
léto harmonie náleží především Čechům, ktel
uměli zorganisovati sjezd nejen imponujícín
způsobem, ale nešetří pěče, aby sbližovali na
vzájem delegáty jednotlivých národů a odstranil
všeliká nedorozumění a antogonismy. Nedostiž
ným mistrem v tomio oboru jest zejména původ
ce a předseda sjezdu, dr. Kramář. Povšimnut-
hodnou jest ještě jedna podrobnost. Čechové
platí za nejhospodárnější národ slovanský
Polák
Čecho
doktor
Kramář
Praha
17
article
V drobném prouejtt
ranní číslo o sobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za 2k
Ve dlislkách na veskově:
ranní číslo. . . . . . . .
vdpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotově napřed.
Předplaconí a Inserty přijímá ndmini-
strace v Marisnské ulini č. .
Tam nacházejí se těž redlakce
Ulskárna a ezpedica „Národnich Listů“
nakopisy so nevraesjí
18
article
A proto přímo překvapuje, ba chvílemi i zaráží
pohostinnost, s jakou přijímají účastníky sjezdu.
Není dne, aby nebylo na čest delegátů nspoň
jednoho banketu; k tomu projíždky, divadla,
koncerty atd. A vše to na účet hospodářů ...
Za tuto poklonu českým hospodářům ne-
zbývá, než poděkovati po slovansku: Čím bo-
hati, Ulm rádi!
Ulm
čí bohať
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 20. července.
Praha
21
article
Ruské listy o pražské konferenci.
Ruské listy mají zprávy o úvahy teprv
o prvých dnech sjezdových. Avšak oba hlavní
tábory, pravý i levý, píšou o pražské konferenci
příznivě, nikterak nepodceňujíce její význam.
Hlavní orgán „kadetů“, „Rěč“, otiskuje ostrou
polemiku proti „N. F. P.“, která se pokusila
konferonci sesměšniti, „Rěč“ uznává za vý-
znamné i slavnostní řeči, poněvadž mívají své
psychologické důsledky. Jest jen třeba — praví
— vyslechnouti projevy ruských delegátů n
sjezdě, jako M. V. Krasovského a hr. Bobrin-
ského, aby bylo možno zavírati, že pouť do
Prahy nemine se pro ně účinku ve smyslu poli-
tického vychování. Pokud se týče politi-
ckého významu sjezdu, „Rěč“ shledává jej
ve zlepšení vnitřních vzájemných poměrů
mezi Slovany. Další účinky tohoto zlepšení ne-
dají se zatím předvídati, ale důležito je prý, aby
se Slované na sjezdě zabývali jen sami sebou
a o jiných mluvili pokud možná nejméně.
M V Krasovský
Slovan
Praha
22
article
Moskovské „Russkoje Slovo“ přeje si, aby
se v Praze vysvětlil co nejvíce možno pomě
rusko-polský. Bylo by morno rusko-polskoa
otázku odkládati. Jednou na její rozřešení dojíi
musí. Tedy čím dříve, tím lépe. Prozívá-li se
nová doba, budou jen další zbytečné svízele,
nové vzájemné dráždění, nové uzly a zmatky
beztoho až přílis zamotaného klubka. Usnesení
sjezdová neriohou sice míti právní závaznosti,
ale mravný význam každého úsudku o sporu
rusko-polském byl by veliký a zůstavil by ne-
vyhladitelnou stopu v dějinách slovanskéhu sbli-
žování. la
a „Birževyja Vědomosti“ píšou: Doufáme,
že tentokrát slovanský sjezd nemine se účinku,
že se stane úhelným kameném slovanského sblí-
žení, bude počátkem velikého budoucího díla ..
Otázka slovanská nachází se nyní v dobrých
rukou. A proto možno očekávati, že také ukli-
zení sporu rusko-polského dostane se na jednaeí
pořad ne snad hned, ale také ne později, než
vymáhá prospěch věci.
Praha
23
article
Co Rus vypozoroval v Praze.
Moskevský liborálný denník „Russkoje
Slovo“ poslal do Prahy zvláštního zpravodaje
na slovanskou konferenci. Zpravodaj přijel o ně-
kolik dní dříve a užil volného času, aby se po-
ohlédl po našich poměrech, zejména také o po-
měru česko-německém. Jeho překvapila spousta
německých škol, počínaje od obecné až do
vysokých, v české Praze. Vysvětlili mu, že
německá Vídeň háj práv německého jazykai
v krajích čistě slovanských a zřizuje pro své
Němce školy i tam, kde je nemá kým naplniti.
Vtipný Rus vzpomněl si při tem na dlouho-
letý spor v Petrohradě, má-li býti v království
polském škola ruská anebo polská. Proč prý
toto „anebo“? Jestliže ve slovanské Praze
mohou býti vedle sebe dvě školy, česká a ně-
mecká, proč by ve slovanském Polsku
nemohly býti vedle sebe dvě slovanské
školy, polská a ruská? Ať je tam obecná škola
polská i ruská, ať je střední škola polská i ru-
ská; a konečně, může-li v Praze vedle české
Rus
Němec
Praha
český Praha
Vídeň
Petrohrad
Polsko
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Praeludium
Byl oděn posud jako na „Senegalu“. Opu
stiv plovoucí palác „Messagerie mautime“, ode
bral se přímo s cestovními vaky na „stazione
meridionale“, málo kroků od přístavu. Po jízdě
téměř nepřelržitě 24 hodin trvající, vystoupi
z kupé první třídy, chodem nespořádaným otře-
sy a dlouhým nepohodlím, na malé stanici, zpol
skryté v nádherných korunách kaštanů. Od sta-
nice k osadě šlo se stínem ovocných stromů
v plném květu. A Polabí zná se vyšňořiti z jara,
umí se pochlubit svou podivuhodnou živostí a
rafinovaným vkusem seenerie. Sombrero pa-
namský, či střecha jeho sklopená pečlivě stínita
a současně kryla „stříbro“ kadeří kdysi kašta-
nových. Ale tvář nevěstila oku znalce ani čtyři
citku.
Oči domorodců pátraly, hlavy se otáčely, okn
se oživovala. Cizinec, exoticky oděný v surovém
hedvábí a v bílých kamzičinách maje malou nohu
obutou, nepozdravovsl, neohlížel a neplal se
Šel přímo.
Za městečkem zvolnil krok; bylo mu stou
pati ke kosleliku, kol něhož zeď hřbilovní šípko
vými keři byla maskována.
Vešel. Jediný náhrobek tu byl z černéh
mramoru, deska černá a lesklá se zlatým ná
pisem, sklopená na hrob zesnulé, kol něhot
pečlivě pěstěna zahrádka, ohrazená živým plo
Klesl na kolena a pokryl tvář rukama. T
Bylo po létech shlodání s matkou. Kmitla-li s
dřive kdy myslí jeho představa možnosti věčného
odloučení, řikával si: „Půjdu za Ní ...
Nemodlil se. Trpěl tiše a přemítal: přetí
niť Parkou předonou? Srdce mé pod jižním slun-
cem tropů uvadlo. Půjdu-li za Ni?.
Adagio. Do paroxysmu zoufalství jako
paprsek slunce jarního temným oknem v celu
pudzemni padl zvuk varhan. Nebyla doba služeb
božích, snad udebník kůru cvičil. Tóny se vy-
bavovaly lahodně jako pod laskáním něžného
tem.
Senegal
25
article
milence, odrážely se sonorním echem gótickou
lodí a vlny jarního vzduchu je čistě přenášely
a misily do vůně květů v ústředí neposkvrněném
lidskou vášní... Šplouchající vlny Lethe.
Cizinec procitl z duševní mdloby, jaká
vzniká pod úderem náhlého bolu. Hudebnik
v chrámu byl zajisté mlád, neboť po těžkých
fugách přišly Mozartovy trilky jako stříbrokřídle
vážky a šťastné dětství nad rovem klečícího se
zobrazilo jako vybledlá podobizna v rodinném
albu. Fořtovic Boženka s plavým cůpkem ..
Jak často se s ní pohašteřil a smířil...
Leth
Mozartův
Fořtův
Boženek
26
article
Až potud četl redaktor slavnostního listu
„Orchidea“ zvolna a pozorně. To tedy byl s tou
hou očekávaný „exotický“ příspěvek. Zbývajíe
tři strany jen přelétl. Dověděl se, že zoufalee
je malý diplomat, oddaný kouření opia někde
v Tien-Sinu a teprve na oznámení smrti matčiny
starostou městečka: „Spí pod černou mramo-
rovou deskou na hřbitůvku našem,“ odebralse
do vlasti. A slyší celou sonatu, již matka tal
často hrála... Vše bylo jen halucinací, vznik
lou nedostatkem obvyklé dose narkotické a rán
ho najdou bez života na černé dosce mramo-
rové. Obrna srdce v abstinenci opiové.
Redaktor, na štěstí povahy zdravě vealisti
cké, sedl a psal:
„Milý pane autore Sonáty! Váš příspěvek
je příliš ponurého obsahu pro naše účely. Ne
mohl byste, s ponecháním základní idey, učini
jiné finale?. Znáte přece Murgerovu „La vie
de Bohéme“. Pamatujete se, jak malíř Marcel
z „Přechodu Rudým mořem“ vytvořil „Napo-
lecna u Bereziny?“
Vložte tam „skřivánčí trilky““ a „šepot list
v parku starém“ atd. a uvidite úspěch. Takto
by nám kritika vytkla staromódní světobol
snad reminiscenci na Kielandovu „Siestu“. Tedy
s chutí do práce atd. atd.
olosí algna v
tsde Kořineka oe o d
městský tajemník, 4. č. redaktor
a lz slavn. listu „Orchidea“. n
nob vl * neboiob
e iibdoentvotovzí odcb i zo -
dn no
Murgerův
jít Bohéme
Marcel
Berezin
Tien
Sina
Napa
Le via
27
article
Autor poslechl. Po „adagiu“ dal hned při
jíti „Scherzu“, kleré tu podávám, jak jsemje
našel v redakčním archivu „Orchidejí“, jež ni
kdy nevyšly, neboť v městě vypukla epidemi
neštovic a slavnost byla odřeknuta.
Seherzo. Mlad, muž s úžasem naslou-
chal „Menuettu“, přednosenému s porozuměním
něžnosti sujetu a vynikajícímu úhozem v kla
vesy. Kdo je ten hudebník, jehož hra technikou
a vkusem tak podubá se Její? Rozhodl se.
Zadní brankou vešel v prázdný chrám a po při
krých schodech brzy byl na kůru. A spatřiv
rušitele či interpreta svých snů, jakoby do prsou
udeřen, se zapotácol. Ale již paže měkké h
podpíralo. Starší, posud slatná paní ho objímala
plačíc, a zírala mu v oči s láskou a nezměrnou
radostí. „Mami!“ — „„, Odpusť mi, hochu
Podvedla jsem tě, abys mi přišel domů. Ostatně
máš nastoupit malé dědictví. Teta otce tvého
jež spí pod černou deskou mramorovou, ti cd
kázala několik tisíc . ..
Jak volno bylo mladému diplomatovi do
ma... Máti mu vařila jeho zamilované knedliky
všech odrůd, jichž po léta v dalném Orientě po
hřešoval. A máj s delikátními odstiny barev
vůní, jež neunaví a neopojí. . ..
28
article
Přoce za týden se dostavila nuda. Nutn
si najít nějakou funkci. Anebo se seznámit se
sousedy. Asi sto kroků od malého, roztomilého
domečku, kde trávila matka jeho své vdovstv
po ředitoli volkostatku, stála elegantní vila in-
dustriálního kavalíra, již sám si vystavěl a která
sloužila jeho choti a dcerušce, vyšlé nedávno
z penstonátu, za tetní byt. Obě dámy byly ná-
hodou pro noobvyklá horka předčasně tu již
čtrnáct dní. Ač Němci, stýkali se přátelsky s ro-
dinami venkovské elity a nově založené huříšté
tennisu ve stinné části velké zahrady vily opa-
třilo našemu „čínskému“ hostu pozvání k úča-
stenství. Za dvě neděle měl být okázalý pik-nik
k němuž zavitati hodlaly známě dámy a ctitele
slečny Olgy z Prahy.
Němec
Olga
Praha
29
article
Zatím pan ataché a továrníkova dcerušk
ilně evičili, Kouzolník „Máj“ v půvabné sarmot-
venkovské zotavil trópy sžehnuté srdce a vý
borná pomáda od Procházky pár stříbrných nitel
v kadeři našeho reka. Ještě než došlo k pik-
niku, našla pečlivá máť na hedvábných spodcíeh
v krajině kolen zeloné olisky vegetace, svlažené
večerní rosou. Přiznal se, že byl dojat zvuky
zvonu sobotního „Ave“ a kleče vykonal svou
pobožnost...
Dvanáct párů bělazkvoucích tennisovýel
oděvů, pečlivě vyžehlených, bylo rozvěšen
v podkroví malého domku. Jeho švihácké toilett;
nonašly místa v šatnicích a také před poma
čkáním byly jisty v suché mansardě.
V neděli, kdy mejdan tennisový se konal
přijel pan továrník s řadou hostů. S velkým po
těšením přijal nového známého. Ale když spozo
roval jisťé symptomy jarní expanse v pohledeel
své dcerušky a souseda jich, tvář jeho se za
smušíla. Nemiloval románů a přál si pro slečnu
Olgu ženieha z finaněních anebo aristokrati
ckých kruhů. A pak rozdíl let, jenž v připadu
našem obnášel skoro dvě decennia, vryl mu hlu-
bokou vrásku mezi obočím, znamení negativn
determinace.
ženieh
30
article
Nicméně po malé úvaze se upokojil. ŘRek
sám k sobě po tichu: „Nevinný flirt a la mode
Jarní mraky bez lijáku . ..“
... Byla to malebná podívaná na společ-
nost ve světlých, vzdušných dressech spor
tevních... Pan attaché v podkroví se pečlivě
upravil, vtiskl monokl pod pravé obočí a s ra
ketou podnikavě pílil k sousedovic. v onm
Již se hrálo. Hovor vedon anglicky, jak se
na horní vrstvy sluší. Slečna Olga měla již
partnera. V tom chybila raketou míč, jenžs
zakutálel do křoví. Attachě skokem byl za mi
čem, ale jedva se sehnul, vykříkl slabě, nápadně
zbledl a šeptaje nervósními rty jakousi omluvu
pádil ze zahrady.
Co se stalo? Brzy ne to přišlo vysvětle
Šlápl v křoví na malou zmíji, která ho štípl
do lýtka. Hned povolán lékař... Ještě večer
slečna Olga potají zašla k sousedce a zdržel
se dobrou hodinu. Papá se o tem dověděl př
druhé její návštěvě druhého dne a zavolals
deerušku k této a téte, z něhiož odešla velm
uplakána a pan továrník hrozně zamračenýa
starostlivého výrazu
V okresním městě vycházel radikálně-soci-
alisticko-nacionální časopis a za týden po pik
níku čílo a bavilo se výborně publikum malo
městské touto novinkou
„Aristokratický“ piknik, raj-
ská zahrada a exotický had v nl. Po-
slední neděli odpoledne viděl redaktor tohoto
listu, na výletě v sousední osadě, mladého
sportsmana, prchajícího divoce z vily jednoho
pražského Kroesa, známého sympatiemi panger-
manskými. Očitý svědek tohoto útěku poznal
ve sportsmanu bývalého kolegu z gynmnasia.
ŘRek
Olga
31
article
Ovšem tohdy kolega nosil čamaru a říkal „Na
zdar!“ Redaktor ze srdce soucitného šel v pa-
tách za prchajícím, jenž ani nedočkal přístře
blízkého domu a ohlédnuv se a zjistiv, žeje
samoten, úžasnou rychlostí se sprostil svých
„novyslovitelných“. Jaké bylo podivení očitého
svědka, když z běloskvoucích spodků vylétly
bzučíce nepřátelsky — zahradní vosy. Pátráním
dalším zjištěno, že „nevyslovitelné“ visely
v podkroví domku, vhrazeného zahradou, plnou
růží a jiných květů, jež vosy milují a odtud
do podkroví zalétly a rozbily stánek svůj, či
uhnizdily se v záhybech sportovních oděvů bý-
valého vlastence. Polukaná jedna mladá dáma,
již rečeno, že had ušiknul exotického hosta,
spěchala (jak je to v modě v Anglii i u prin-
cczen) „nursing“ či ošetřovat uštknutého part-
nera. Doufejme, že obklady, podávané něžnou
rukou, byly antidótem proti uštknutí — českými
vosami.“ —
Pan továrník si dal článek přeložit. Byla to
mrzutá, ač směšná věc. Ale nezbývalo, než pro-
hlásit, že pan attaché se slečncu Olgou je za-
snouben „en famille“ delší dobu a jen nehoda
při pik-niku překazila slavnostní ohlášení sezva-
nému kroužku.
Odejeli brzy po svatbě do ciziny, kam mla-
dý manžel byl jmenován. Matinka jeho vede
domácnost a tak na štěstí vnoučátkům jejím jest
zachován — český jazyk.
J. E
Olga
Anglie