Ročník XXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 215.

Vývoz rakousko-uherské říše: tažného a r. 1897 r. 1899 jatečnéhe kusů za K kusů za K dobytka 265.606 91,056.878 356.245 113,217.494 (v tom: krav 30.466 10,638.780 40.508 14,512.640 volů a býků 47.554 23.512.140 74.040 37,752.710). Koní . . . 57.798 49,804.080 57.150 49,988 300 ovcí . . . 90.957 1,899.016 99.465 1,514.185 377.760 prasat . . 2.181 187.710 1.722 slaniny, sá-q 338 224 3.005 309.842 dla a j. . 3.120 76.626 5.292 338.688 loje . . . 1.419 22.326 3,990.305 masa . . 21.637 3,573.220 62.216 9,657.475 másla . . 44.455 7,068.704 1.985 388.050 sýra . . 3.550 461.500 vajec . 946.992 88,087.462 1041.790 85,296.595

K článku „Služné čeledě dovoluji si z vlastní zkušenosti sděliti, že svým čeledínům, zjednaným bez stravy na měsíční mzdu, mimo byt a některé jiné dávky (mléko, pole na brambory atd.) vy- plácím — ovšem po předchozím ujednání — mzdu následovně: za leden a únor po 32 K, za březen, duben, květen a červen po 36 K, za červenec, srpen, září a říjen po 40 K, za listopad a prosi- nec po 32 K. Takto jest mzda vyměřena, že v mě- sících, kdy nejvíce a nejtěžší práce bývá, nejvíce obnáší, kdežto ve4 zimních měsících, kdy méně práce jest a i o čeleď nouze nebývá, plat nejmenším jest. Čeleď ke stravě zjednanou vy- plácím pak — ovšem opět po před- chozím dohodnutí — při 120 K roční služby takto: za leden a únor po 8 K, za březen, duben, květen a červen po 10 K, za červenec, srpen, září a říjen po 12 K, za li- stopad a prosinec opět po 8 K za každý měsíc. Jest to podobný způ- sob jako prvý a v obou případech rozděluji celoroční práce hospodář- ské ve 3 období a každé období po 4 měsících, a sice v zimní, jarnía letní. Přídavky: na pivo ve žních, při vození řepy, obilí (na prodej) atd. čítají se pak zvlášť a vyplácí se po vykonání té které práce. Vyplácení mzdy tímto způsobem osvědčuje se velmi dobře a je to také jinak vzhledem k pracím v různých dobách ročních přiměřeno. Takto zjednanému če- ledínu nenapadne, aby v letních měsících chtěl přídavky, jako čeledín zjednaný na stejnou mzdu měsíční. Jos. Šorel, rolník v HI. Kamenici u Zlonie.

Zužitkování lnu. Sděluje prof. Jan Stříteský. ak ohromný vliv na pěstování ně- které plodiny má vyšší její cena: o tom svědčí rozmach pěstění lnu v posledních 2 letech i v oněch krajinách, kde len se dříve nepěstovala kde vládla řepa. Nelze se diviti, že v po- horských krajinách rozmohlo se pěstování lnu, poněvadž jsou tyto krajiny naň tak- řka odkázány; avšak v posledních letech viděti bylo len i v okolí pražském! V Něm- cích pak rozsáhlé plochy věnovaly lnu Sasko, Slezsko a Hanoversko. Len byl proto ve větším množství pěstován, poněvadž sliboval vyšší výnos než plodiny jiné, ba i než řepa Pěstění lnu nabylo by ale daleko vět- šího rozměru při vysokých cenách, kdyby nebylo jeho zpracování tak obtížné, vyža- dující zvláštních zařízení a úpravy. A kdy- bychom počítali jen obyčejné rosení, ne- najdeme všude k provedení jeho potřeb- ných prázdných ploch, luk. palouků ani strnisk; neboť nelze při nynějším způsobu hospodaření beze škody nechati ležeti pole nezorané a palouky dávno jsou poorány. Spočívá tedy těžiště lnářství ne ve vy- pěstování lnu, ale v jeho úpravě pro trh. a úkolem družstev lnářských jest právě nesnáze s touto úpravou lnu odstraniti. O tom chceme také pojednati. Len může se — pokud se týče vlákna prodati buď co len nezpracovaný neb jako len zpracovaný. „Prodej surového, nezpracovaného lnu“ jest u nás v Rakousku spojen s velikými obtížemi. Předně nekoupí u nás v celých Čechách asi nikdo jiný takový len než firma A. Kluge v Něm. Brodě a na cizo- zemské trhy obrátiti se jest nemožno

Rov

Obr. 58. „Vítěz“, Fédův nový stroj k řezání řepy a zemáků poněvadž dopravní sazby by veškerý zisk pohltily. Surový len platí totiž totéž do- pravné na dráhách jako len zpracovaný ačkoliv není naprosto sazba taková odů- vodněna, poněvadž jest cena lnu zpraco- vaného asi 7kráte tak vysoká jako lnu ne- zpracovaného. — Dopravní tarify lnu u nás jsou tak nepříznivé, že možno na př. surový len (stonkový) s výhodou z orlického po- hoří dovážeti přes Mitlvalde do pruského Slezska, do Kronštadtu a do Nové Soli na vzdálenost 200—259 km; není však možno z téhož území v naší zemi len stonkový následkem vysokých zdejších sazeb, ani do Něm. Brodu dopraviti, třeba že vzdálenost do prusko-slezských odbytišť je mnohem větší Krom toho nedostává se našim želez- nicím vhodných vozů, aby se jejich nosnost bez drahého lisování stonkového lnu mohla využitkovati. — Vzdor tomu jest ale prodej stonkového lnu tam, kde jen trochu jde výhodný, že nutno zřetel k němu obrátiti. Předně odpadá při prodeji surového lnu veškeré nebezpečí; neboť pěkně vyrostlý

suchý a dobře odrhnutý len může se při rosení, neb močení, a při zpracování zka- ziti, což se za nepříznivé povětrností nemáme-li vycvičených dělníků k dispo- sici — snadno státi může. — Odpadne dále značně vysoký náklad na třelny, případně i na močidla, čímž jest rolníku možno pěstování lnu dle poměrů a dle cen bud rozšířiti, neb zmenšiti, ba dokonce i na čas vypustiti. — Také padá na váhu, že možno pěstovati len i v krajinách- jako ku př. v řepařských — kde nemožno z hospodářských důvodů ponechati strniska, dvouleté jetele a j. ležeti k vůli tomu, aby se len urositi mohl. — Konečně mluví také pro prodej lnu neroseného ta okol- nost, že jej můžeme dříve prodati a ji- stěji a lehčeji jakost jeho posouditi, jakož i to, že jsme nezávislými na dobré vůli a na dovednosti dělníků. Jako vždy, musí arciť i při prodeji lnu ve stoncích snaha naše nésti se k tomu, abychom docílili dobrého, dobře prodej- ného výrobku. A k tomu je třeba řád- ného zpracování půdy, aby byla pře- devším prosta plevele — a tu hřeší se nejvíce — pak ne příliš hustá, ale také ne řídká setba. Nesmí se dále hnojiti chlévským hnojem ani ji- nými dusíkatými hnojivy, za to jest velevýhodným hnojení kainitem neb síranem draselnatým. Další požada- vek správného pěstění lnu jest dů- kladné pletí, trhání v pravý čas a s náležitou péčí provedené, aby se žádný plevel do lnu nepřimíchal.

Vytrhaný len má se hned, do otýpeček vázaný, postaviti do kapliček, neb na lešení drátěné či laťové opříti, aby u- schnul; konečně se hlavičky odrhnou. Len takto vypěstovaný najde vždy dobrého odbytu a přiměřených cen. Samo sebou se rozumí, že jakákoliv nepoctivost jest největším škůdcem samého hospodáře. Zboží musí býti veskrze stejnorodé; chraňme se při- míchati len ležatý, kroupami potlu- čený neb plevelem znečistěný. Ta- kovým přídavkem i nejlepší len ztrácí na své hodnotě tolik, že kupec po druhé len od takového hospodáře ne- koupí. Len silně zaplevelený, ležatý neb kroupami potlučený ani pletí nezaplatí, a jest nejlépe jej pak kosou nechati po- sekati, močiti, vymlátiti a co poduško- vou koudel prodati. Snad namítne někdo, „že při prodeji lnu stonkového ubude hospodářskému děl- nictvu výnosné zimní práce, které se mu bez toho tak nedostává!“ Přijde ovšem na poměry, zda skutečně hosp. dělnictvo všude tohoto ohledu zasluhuje a zda vzdor zimní práci přece v letě hospodáře nenechá- valo na holičkách. Kde tedy ode dávna nestává zařízení ku zpracování lnu a vycvičených dělníků; kde výhody dopravné prodej lnu stonko- vého neznemožňují a kde konečně příliš nízké ceny se nenabízejí: jest prodej su- rového lnu nejvýhodnější a zasluhuje před- nost před zpracováním lnu na vlastní účet. Při zpeněžení lnu „více neb méně zpra- covaného“ jest nutno vzíti zřetel na násle- dující podmínky: Co se týče prodeje lnu roseného, jest tento způsob prodeje spo-