Strana 6. Číslo 346

ToerKv

r var v

Dne 19. prosince 1902.

že mlnisterstvo s ohledem na nouzí učitelů v Čechách podrobilo otázku sankce českého zákona o platech učitelů a souvisícího s tím zákona o zemské dani z píva ještě jednou podrobné poradé a že jest nyní ochotno, zákon o učitelstvu k nejvyšší sankci před- ložiti, bude-li zákon o zemské dani z plva tím způso- bem změněn, aby sazba snížena byla na 1 kor. 70 h. a aby do zákona pojat byl dodatek, že pro případ, že by stát zemi stejný obnos, jaký daň z píva vy- nese, přikázal, má daň ta přestati. Bude-li tato změna ve dvoudenním zasedání před novým rokem schválena, mohla by sankce obou zákonů ještě v čas se státi, tak že by zákou o učitelských platech již 1. ledna 1903 v platnost vstoupil. Poslanci vzali toto sdělení na vědomí. Zemědělské ústředí a čeští poslanci. Z Vídně, 18. prosince. (T. k.) V dnešní schůzi zemědělského ústředí protestoval posl. Maštálka proti krltice, které ústředí podrobilo politiku Mladočechů, dokládaje, že by se čeští po- slanci za těchto okolností prací ústředí nesúčastnili. Předseda hr. Kottulínski odpověděl, že se ústředí poli- tiky vždy vzdalovalo, ale ža vzhledem k vlivu politických poměrů na hospodářské poměry upozornilo minister- stvo na vážnost sítuace a požádalo předsedu mlado- českého klubu, aby podporoval hospodářské zájmy. aniž by však bylo politiku mladočeského klubu kriti- sovalo. Ústředí bylo k tomu vázáno a nechá polítiku, jako dosud, stranou.

Z uherského sněmu. Z Pešti, 18. prosince. (T. k.) Sněm pokračoval v rokování o předloze o vy- stěhovalcích. Ministerský předseda Széll pravil v řeči k jednotlivým dodatkům, že by nebylo účelno ke každému průvodnímu listu do cisiny přidávati ob- jasnění o dotyčné zemi. Postačí prý, když politický úřad na žádost vystěhovalca podá žádané objasnění. Ostatně dává prý ve všech lidových kalendářích země uveřejňovati poučné články ve všech jazycích, z nichžto se obyvatelstvo doví pravdu. K pověstl, že by dopravu vystěhovalců měla dostati společnost »Adrla«, praví mínisterský předseda, že jest ta věc dosud nerozhodnuta. Vláda vyzvala všecky domácí paroplavební společnosti ke konkurenci a přijme nej- výhodnější nabídku. Ža by se vláda s »Adrlí« mazlila, ministerský předseda popírá. Předloha o vystěhoval- cích byla s malými změnami v podrobnostech schvá- lena, načež sněmovna ministerskému předsedovi blučné ovace uspořádala. Na to jednala opět o peticích, tý- kajících se zrušení zákonů proti Rakoczymu a Ber- csenylmu, jakož i immatrikulane zásluh Ludvíka Ko- šuta a honvédů z r. 1848. Posl. Lad. Ratkay (Košutovco) prohlásil, že si jeho strana v té věci vy- hražuje právo podávání návrhů a formálních osnov zákona. Šněmovna schválila pak návrh petičního vý- boru, aby petice byly prostě vládě přikázány. Na to následovala debatta o petici hlavního města, aby říšský sněm povolil příspěvek na pomník Košutův. Posl. Ratkay navrhl, aby sněm na důkaz uznání povolil jeden dukát na Košutův pomník. Po delší poradě přikázána byla i tato petíce vládě.

že naprosto nikoliv. Charles Dilke (lib.): V Ně- mecku jsou zprávy, jakoby Spojené státy odmítly po- stavení neutrální moci, poněvadž není zde stran ve- doucích válku. Byly podány v Londýně námitky? Balfour: Dotaz týká se sporné otázky, může-li býti nějaká blokáda v míru. Je pravděpodobno, že se Spojené státy domnívají, že takové blokády není. Osobně sdílím týž náhled, že blokáda involvuje stav válečný. Dále uvádí, že nebylo zakročeno proto, aby požadavky akclonářů byly dobyty, nýbrž po velikém vzpírání se a dlouhém trpělivém vyčkávání, poněvadž vláda venezuelská anglické poddané napsdala a an- 2lícké lodi zabavila; podobné důvody mají prý i Némci. Irčan Healy tázal se, byla-li válka vy- povězena. Balfour se pak vzájemně tázal, má-li Healy za to, že mohou býti bez válečného stavu clzí lodí zajímány a blokáda vyhlášena. Keir Hardie (délnická strana) se táže, zda Balfour můžs dáti ně- jaké vysvětlení, bude-li nějaké smírčí zřízení anglickou vládou přijato. Balfour odvětil, že nemůže ve věc té dáti dosud patřičné odpovědl, a k další otázce, tý- kající se nového zasedání parlamentu, praví, že ne- bude así před 17. únorem nutným. Na dotaz konserva tivce G bsona Bowlesa, zda vláda schválí cukerní konvenci, dříve než neshody s ostatními mocnostmi budou odstraněny, odpovídá, že vláda nemá žádné pohnutky, aby přes určsnou lhůtu schváiení odklá- dala. Ve skutečnosti není prý žádné sporné otázky mezi Avglií a ostatními státy, vyjma jedíně málo dů- ležitou otázku ručení Anghe za kolonie se samo siatnou vládou. Myslí, že vývoz kolonií proti velikým na cukerní trh přivezeným zásobám, nepadne na váhu.

Vláda výslovně prohlásila, že tato smlouva jí ne- neukládá povlnnost říditi se dle trestních pravidel za porušení úmluvy. Vláda prý by sice vyslovila nad tím svou nevůli, kdyby kolonie dávaly premie, ale přadpisovati tresty jen za to nebude; to je výslovně ujednáno. V odpověď na různé dotazy odvětil pod- sekretář Cranborne, že vláda anglická dostala přímou odpověď jen od Rakousko-Uherska, jež uznalo použití trestních ustanovení cukerní konvence protí anglickým koloniím. Rusko jest jedinou mocí, jež pro- hlásilo, že pokládá uložení vyrovnávacích cel za po- škození klausule o největších výhodách.

Anglicko-německý spor s Venezuelou. Z La Guayry se oznamuje, že blokáda tohoto města dnes započala, a že se obraní jen paoti vene- zuelským válečným lodím. »Kölnische Zeitung« pole- mísuje s částí amerických listů a praví, že Německo má tak málo v úmyslu zabrati ve Venezuele nějaké území, jako vztýčiti svcu vlajku na horách měsíce. I kdyby Německo bez odporu se strany Spojených států mohlo Venezuelu zabratl, neučinilo by tak, po- něvadž by to přece musilo vésti k zápletkám se Spo- jenými státy. Jedná se jen o to, aby stát, jenž po- rušíl smlouvu a pak ještě porušil mezínárodní právo donucen byl, aby dostál spravedlívým požadavkům Na válku na pevnlně Německo nemyslí. List po ukazuje na ostatní účastníky výpravy a na oloupení německých příslušníků pod záminkou válečné kontri buce. Na zaplacení toho trvá se v první řadě. Dále žádá Německo zkoumání poměru Venezuely k veliké venezuelské dráze. Nároky bankéfů mají býti před- loženy smíšené komlsi. V ultimatu žádá se jen oka- mžité zaplacení požadavků již prozkoumaných. Ně- mecká vláda jednala prý přese všecku vyzývavos Venezuely s největší umírněností.

děje se zmínka o událostech, které se od ledna sběhly, jako jsou: čestné (!) ukončení války v jižní Africe, nemoc a korunovace krále a pod. Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Pro v bídě postaveného dělníka. Anna Fialova ze Zbraslavic kor. 1.—

Král. české zevaské divadlo v Prage NÁRODNÍ DIVÁDLO. 69 hra (1. čtvrtka) v předpl Carská nevěsta. Zpěvohra o třech dějstvích. Složil N. Rimskij-Korsakov. S textem od J. F. Tumeněva dle Mejova dramatu. Z ruštiny přeložil Rud. Zamrzla. Konec o třech čtvrtích na 10. hod. Začátek o 7. hod.

MADONNA. Maloval Adolf Liebscher. Svým pochopením zbožné prostoty lidové i mi- strným provedením činí toto dílo na pozorovatele hluboký dojem. — Jakožto oar je »Valašská Ma- donna« krásnou, jímavou ozdobou českých příbytků. Třídílný obraz, zarámovaný v jednom 155 ctm. dlouhém a 75 ctm. vysokém zlaceném rámci s bohatým národn. ornam. . K 60.— Pouze střed obrazu (hlavní obraz) v nádherném zlaceném rámci . . . K 30.— Komu by nebylo právě pohodlno slo- žení celé částky najednou, může obdržeti obraz bez zvýšení ceny i na splátky. Tím způsobem může dárce svůj dar i bez vě- domí obdarovaného u nás spláceti. Nakladatelství J. Otty v Praze Karlovo nám. 34., ve Vídni-VII,, Burggasse 79. Objednati lze také v každém knihkupectví a ve všech obchodech s obrazy. 5312

Macedonská otázka. Ze Srědce, 18. prosin ce. (T. k.) Ve včerejší schůzi sobrání pravil ministerský předseda Daněv při odůvodňování předlohy úvěru pro podporu macedonských uprchlíků, že by bylo nejlépe, kdyby se uprchlícl opět domů vrátili a čln- nost bulharské vlády také prý k tomu směřuje. Po- něvadž se však uprchlíci ze stachu před hrůzo- vládou, která v Macedonii panuje, bojí domů se na- vrátiti, bylo by nehumánním násilím je k návratu donutiti a jejich bídu při tuhé zlmě nezmírnitl. Míní- sterský předseda vyslovil knížeti Ferdínandovi, prln- cezně Klementině a slovanskému blahočinnému spolku díky za pomoc uprchlíkům poskytnutou a sdělil dále, že car ruský daroval k témuž účelu deset tisíc rublů.

TELEFON č. 882. Anglická sněmovna poslanců. Z Londýna, 17. prosince. (T k.) V dolní sněmovně žádal Campbell- Ban- nerman (lib.) vládu za sdělení o stavu venezuelské záležitosti, a tézal se, zda-li prohlášení ministra zahr. záležitostí of Lansdowne, podané ve sněmovně horní, bude učiněno také v dolní sněmovně. Př. mln. Bal- four odpověděl: V případě, že zabavení venezuel- ských člunů dělových neuspíší námi všemi očekávaué výsledky, bude nutno přistoupíti k blokádě, jež bude provedena náml a Německem. Harcourt (lib.) tázal se, bude-li oznámena příslušná notifikace o blo- kádě mocnostem. Na tento dotaz odpověděl Balfour, že všechny směrodatné podmínky budou v příslušnou dobu neutrálním mocím oznámeny. Bowles (kons) táže se, bude-li se člniti nějaký rozdíl mezi loďmi té které neutrální mocnosti. Na to odpověděl Balfour,

Z Caraeasu, 17. prosince. 300 vážených ve- nezuelských zástupců obchodu a finančnictví odevzdalo dnes presidentu Castrovi notu, ve které protestují proti násilnému jednání Německa a Anglie. Zároveň žádají, aby presldent, poněvadž je nemožno násilím se brániti, vybledal nejlepší praktické prostředky, aby se dosáhlo dohody. Vedle toho nechť prý působí k tomu aby vyslanec Spojených obcí, Bowen, jmenován byl smírčím soudcem s plnou mocí k řízení vyjednávání poněvadž je persona grata u Němců, Angličanů, Italů i Venezuelských. Z Caracara, 18. proslnce. Venezuelské lodl byly s výjímkou »Mirandy«, která se zachránila do Orinoka, zabaveny. Venezuelské majáky jsou od ny- nějška nespoleblivé. Z La Guayry, 18. prosince. Venezuelská do- pravní leď »Assun«, zabavená německými lodmi byla dnes vrácena svému francouzskému majiteli. Z Berlína. 18. prosince. Komodore Scheder oznamuje z Willemstadtu: Zprávy amerlckých listů o ztrátách při bombardování Puerta Cabella jsou ne- pravdivé. Lodní demonstrace provedena byla beze všech ztrát.