2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. ledna 1913. Číslo 27.
4
article
kdy byla dovršena okupace a obyvatelstvo
žije v míru a shodě s vojskem.
Miljukov vrací se do Ruska.
Slk. Z Bělehradu, 27. ledna. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Dnes ráno odjel odtud d
Petrohradu vůdce kadetů Miljukov, jenž
včera přibyl sem z Bulharska. Večer setkal
se s některými zdejšimi politickými osob-
nostmi.
Důstojník o nynější vojenské situaci.
Slk. Z Bělehradu, 27. ledna. (Zvl. telgm.
»N. L.«). Vojenská osobnost mi řekla: S hle-
diska strategického nynější okamžik je vý-
hodným pro Turky ku prodloužení války.
avšak v nejbližší chvíli změní se zase vá-
lečná situace v náš prospěch, Turci budou
biti a poraženi i pod mladoture-
ckým velením — toť matematicky do-
počitatelno. Zahájilí jsme válku a pevným
přesvědčením, že zvítězíme. Nebýti evropské
diplomacie, jež nás přiměla k uzavření pří-
měří, spojená vojska diktovala by dnes pod-
mínky před samým Cařihradem. Přinesli jsme
ohromnou oběť k vůli Evropě, zadrževše ku
poslední ráně napřaženou zbraň. Já jako
voják přál bych si, aby s Turky více vyjed-
náváno nebylo. Vojsko chce míti konečné
rozhodnuti a vojenská čest spojených armád
kategoricky vyžaduje pád či postoupení Drino-
pole. Toť jasno každému vojínovi.
Miljukov
Turek
Rusko
Bělehrad
Petrohrad
Bulharsko
Cařihrad
Evropa
Drina
5
article
Ze Soluna.
Soluna
6
article
rinstlgs
Ze Soluna, 27. ledna. Veškeré bulharské
vojsko bylo ze Sěresu odvoláno na čataldž-
ské postavení. V městě bezpečnostní služba
svěřena komitům. Srbská vláda opět na
veškeré zboží ze Soluna zavedla clo.
Ze Soluna, 27. ledna. (K. k.) Následkem
přehmatů některých příslušníků křesťanského
venkovského obyvatelstva, kteří se snaži
přivlastniti si pozemkový majetek mohame-
dánů, zahynuvších za válečných událostí,
vydaly řecké úřady přísný rozkaz, aby
všechny osoby, které se vydávají za vlast-
níky takového majetku, byly nuceny přinésti
na důkaz příslušné dokumenty.
Soluna
7
article
Úsudek athénských kruhů.
Z Athén, 27. ledna. Zdejší směrodatné
kruhy domnívají se, že politická změna v Tu-
recku musí vésti k pokračování ve válce, po-
něvadž účinné zakročení velmocí při zřejmém
nesouladu, který vznikl odbočením mlado-
turků do německo-rakouského tábora, nelze
očekávat. Jednostranný postup Ruska z obavy
před všeobecnou srážkou zatím je bez výsled-
ku. Balkánské státy nikterak nebudou usnad-
ňovat vzhledem na svůj dobrý zájem další vy-
táčky Turecka, nebo případné poslední snahy
Evropy, aby záležitost v Cařihradě byla po
dobrém vyřízena, neboť každé odročován
další považovat je za nebezpečně pro balkán-
ské státy.
Srbské posily k Čataldži.
Z Říma, 27. ledna. „Messagero“ oznamuje
z Bělehradu: 30.000 Srbů v posledních dnech
vypraveno bylo k čataldži. . nv
pr
Rumunsko-bulharský spor.
Z Bukurešti, 27. ledna. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Zde rozšířena byla dnes k ve-
čeru zpráva, že Rumunsko dalo již Bulharsku
ultimatum. Je prý velmi stručné a doba
k rozhodnutí neobyčejné krátká. Ve vážných
politických kruzích, kterým nezdařilo se do-
sud arci zjistiti, je-li zpráva tato pravdiva,
tvrdi, že podlání ultimata nebylo by roz-
hodně nic překvapujícího, neboť pro Ru-
munsko naskytá se nyní skutečně nejpřízni-
vější doba, kdy mohlo by ze zmatků balkán-
ských získati prospěch. Naproti tomu však
se uvádi, že cílem takového ultimata ne-
může býti vojenské zakročení, neboť v tomto
případě musily by zakročiti ihned velmoci,
které přece prohlásily, že bude aspoň jejich
snahou balkánský konfikt lokalisovat. Jak-
mile by však dovoleno bylo Rumunsku za-
sáhnout do balkánské války, bylo by v Ev-
ropě zřejmo, že krok ten dál se za tichého
Srba
Atény
Rusko
Turecko
Evropa
Cařihrad
Řím
Bělehrad
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
Eva
8
article
krásnou, dítě, jakým já jsem byl, bojácné, něž-
né, chvějící se, které se tě bojí a vyhledává
tě, které se ti vyhýbá a pronásleduje tě, bud
k němu dobrá, nezaháněj je, dej mu jen ruku
k polibení a umře rozkoší. Ztrať svůj kapes-
ník a vezme jej a bude s ním spáti; shroutí
se nad ním v pláči. — Tento obraz minulosti
rozevřel hrob, v němž spala má uschlá mla-
dost; znpvu jsem ucítil svadlé výdechy a do
duše vstoupilo mi cosi jako zapomenuté melo-
die — které nalézáme v soumraku za dlou-
hých hodin, kdy vzpomínka jako přízrak ve
zříceninách prochází našimi myšlenkami. Ni-
koliv, hleď, ženy toho nikdy nezvědí. Řeknou
to ještě méně, nikdy: milují mnoho, snad lépe
než my, silněji, ale ne tak záhy. A pak, sta-
čí-li býti uchvácen citem, abychom jej uměl
vyjádřiti? Byla-li kdy pijácká píseň napsána
opilým člověkem? Není vždy třeba věřiti, že
cit je vše. — V uměních bez formy není ni-
čím. — To vše říká, že ženy, které tolik mi-
lovaly, neznají lásku, protože byly jí příliš za-
ujaty: nemají nepředpojatou chuť Krás-
na. — Pro ně je vždy třeba, aby se vztaho-
valo k jisté věci, cíli, praktické otázce: píší.
pro uspokojení srdce a nikoliv pro vábívos
9
article
Umění, jeho vlastního principu, kvarý se ne-
musí více opírati o hvězdu. — Vím velmi do-
bře, že to nejsou tvé myšlenky; ale jsou to
moje. Později ti je jasně rozvinu a doufám, že
i přemohu tebe, která jsi rozeným básníkem
— Včera jsem četl markýze d'Entrecas-
teaux. — Jest to psáno dobrým stylem ži-
vým a zhuštěným, to něco říká a cítí. — Mi-
luji zvláště začátek, procházku a scénu, kde
jest sama ve svém pokoji, než vstoupí její
manžel. — Dělám stále trochu řečtinu. Čtu
Chardinovu cestu, abych pokračoval ve
svých studiích o Orientě a pomohl si
v orientální povídce, o níž přemýšlím už
osmnáct měsíců. Ale od nějakého času mám
obraznost velmi sevřenou. Jak by lítala, ubo-
há včela? Nohama trčí v hrnci zavařenina
noří se tam až po krk! S bohem, milenko, žij
jako dříve, výcházej, přijímej, nezavírej svých
dveři lidem, kteří v neděli byli tam, kde já
souhlasu nebo aspoň za pouhé toleranc
trojspolku.
Z Bukurešli, 27. ledna. (»N. W. Tg.«)
Mezi obyvatelstvem je válečná nálada. V Kral-
jově konala se včera schůze, na které vy-
zývána vláda, aby podnikla ihned energické
kroky k využití situace, dané dnešní chvílí.
Dlužno využiti této k zajištění Dobrudže.
Bulharsko nahlédne, že Rumunsko žádá mi-
nimum. Vládní kruhy jsou přesvědčeny, ž
do konce tohoto týdne dojde určitá odpoved
bulharská.
Z Londýna, 27. ledna. Je pozoruhodno,
že rumunský vyslanec Mišu teprve v sobotu
předložil zástupcům Bulharska oliciální do-
kument o požadavcích Rumunska. Záležitost
tato ocítá se teď mimo studium soukromého
vyjednávání a ve stadiu vážných úřadních
konferencí. Zdejší tisk uvádí novou situaei
v Cařihradě v souvislost se zdůrazněním ru-
munských požadavků.
Entrecas
Chardinův
Noha
N W
Orient
Kral
Bulharsko
Rumunsko
Londýn
Cařihrad
Bukurejít
10
article
Rumunský parlament.
Z Bukurešti, 27. ledna. (Ag. tel. Roum.
Parlament se opět sešel. Příští schůze bude
ve středu.
Obrat v německém fisku,
Během posledních vyjednávání o notě, kterou
velmoci podaly minulý týden Turecku, začal po-
lednou v říšsko-německém liberálním tisku, jenž
až do té doby byl pro společný postup velmocí
nápadný obrat ve prospěch Turecka. Německá
vláda byla pro svou účast na akci prudce na-
padána a vytýkáno jí, že slouží jenom zájmům
trojdohody a především Ruska, které prý hrozi
obsazením tří arménských vilajetů jen proto, aby
tím mohlo zahájit rozebrání i asijského Turecka.
Poněvadž včera také úřadní orgán německé vlády.
místo aby se staral o osud velmocenské noty.
kterou Německo podepsalo, zabývá se už hlavně
polemikou proti tomu, aby bylo vůči Turecku na
podporu noty užito případně i donucovacích opa-
tření, je na snadě otázka, zda německá vláda na
ony hlasy v liberálním tisku neměla vlivu. Na-
proti tomu vysvětlují »Times« ve vídeňském
telegramu onen obrat takto:
Na několika skutečně dobře zpravených
místech je pevné přesvědčení, že mlado-
tureeký výbor souvisí s určite
mezinárodní finanční skupinou a že
z tohoto pramene dostal v poslední době velke
obnosy peněz. V souvislosti s těmito su b-
vencemi stojí náhlý obrat v tonu »Vossische
Zeitung«, »Berliner Tagblattu«, »Frankřurten
Zeituný« a také »Nene Freie Pressee.
Roa
Frankřurten
Bukurešť
Turecko
Rusko
Německo
Times
Vossische Zeitung
Berliner Tagblatt
Nene Frei Pressee
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Ústecké „řešení“ otázky učítelských platů.
Usnesení ústeckého okresního zastupitel
stva, aby učitelstvu okresu poskytnut byl dra-
hotní přídavek, nejevilo v německém tisku
krajinském onen rozněcující účinek, jakého by
se nadíti bylo v zájmu vyzvání k ostatním ně-
meckým okresům, aby ústeckého příkladu
co nejrychleji následovaly. Nehledí-li se k —
„Pilsner Tagblattu“, jehož nadšení jest ovšem
beze všeho praktického nebezpečí, z četných
listů venkovské německé veřejnosti jediná
„Reichenb, dentsche Volksztg.“ přináší pro-
pagační úvodník, v němž si přivlastňuje ma-
teřství myšlenky, panem Mareschem v úste-
ckém zastupitelství uskutečněné a odkazuje
na svůj novoroční článek z pérá posl. dra
Lehnerta, jenž znova ujal se myšlenky, že
jest věcí okr. zastupitelstev, po případě obcí
nouzi učitelstva pomocí a zmařiti „naději na-
cionálních a politických protivníků, že by
německá obstrukce mohla býti učitelskou
otázkou zlomena a zničena.“ Nyní záleží li-
bereckému orgánu na tom, jak se zachovají
ostatní německé okresy. Jestliže prý budou
následovati příkladu ústeckého, jestliže prý
si zjedná průchodu poznání, že Němcí bez
obětí nedosáhnou vítězství, že by upu-
štění od obstrukce v tomto okamžíku
bez jakéhokoliv úspěchu vydalo Němce na
celá desetiletí české zvůli, pak
prý bude nadčje protivníků zahanbena a si-
tuace pro Němce bude opět lepší než jak byla
v posledních měsících.
Maresch
Lehnert
Němec
Pilsner Tagblatt
13
article
Tento výklad situace je pamětihodný. Ně-
mecký vůdčí list počíná si nejinak, než jako
kdyby se Němci nacházeli v děsném útisku
českou nástrahou a jako kdyby učitelská otáz-
— Uvidím je rád znovu, sám nevím, proč. Mi-
luji-li, můj cit je jako povodeň, která zaplaví
vše kolkolem. — Jaký klid a v jakém zapo-
menutí jsem byl! A když jsme vstoupili, jak
jsme byli sami... Ah, neobviňuj mne už, že
vidím jen bídu života... Proč jen hodína opo-
jení je zaplacena měsícem nudy.
Němec
15
article
24. srpna 1846.
Když přijde večer a jsem sám, jist, že ne-
budu vytrhován a okolo mne všecko spí, otví-
rám zásuvku etageru, o němž jsem ti vyprá-
věl, a vybírám z ní své relikvie, které roz-
kládám po stole; nejdříve tvé pantoflíčky.
kapesník, tvé kadeře; — polštářek s tvými
dopisy; znovu je pročítám a znovu se jich do-
týkám; jest to s nimi jako s polibky, poslední
je vždy nejlepší. — Onen z dnešního rána je zde,
mezi mojí poslední větou a tou, která není do-
končena, právě jsem jej pročetl, abych tě
uviděl blíže a silněji ucítil tvou vůni. — Sním
o póse, kterou jsi zaujala, píšíc mi, a o dlou-
hých pohledech, kterými se díváš, obracejíc
stránky. — Jest to pod onou lampou, která
dala své světlo našim prvním polibkům au
stolu, na němž píšeš své verše. — Rozžehni
večer svou alabastrovou lampu; zahleď se do
jejího bílého a mdlého světla, připomínajíc i
večer, v němž jsme se milovali. Řekla jsi mi.
že ji nechceš užívati. — Proč? Jest čímsi
z nás. Mám ji rád.
16
article
Láska jako ostatní není než způsob vi-
děti a cítiti. Jest to stanoviště poněkud zvý-
šené a rozšířené, z něhož odkrýváme neko-
nečné výhledy a obzory bez mezí. — Stále
mluvíš o svých bolestech; věřím jim, víděl
jsem jejich důkaz, cítím ho v sobě, což jest
nejlepší. Ale vidím jinou bolest, bolest, která
jest zde, u mne, a která si nikdy nestýská —
ba usmívá se, a vedle níž tvá, zveličená jak
může býti, bude jen píchnutím vedle úžehu.
křečí vedle agonie. — Hle, skřípec, který mne
svírá. — Dvě ženy, které nejvíce milují, ho-
dily do mého srdce udidlo s dvojí tyčí, jíž mne
drží a střídavě přítahují láskou a bolestí. Od-
ka a její nátlak na německé poslance byla če-
ským dílem anebo aspoň nadějí, že zlomí už
německou obstrukci. Tomu tak ovšem nenía
jestliže se může mluvit o intrice, byla zosno-
vána právě na německé straně.
Láska
17
article
Německé vedení to bylo, kteréž nátlak
německého učitelstva na německé ob-
struktéry, vlastní původce učifelské bídly
a všech ostatních běd v zemi z ochromen
zemského parlamentu vyvěrajících, upotře-
biti chtělo jako taktického prostředku proti
poslancům českým a prostřednictvím zem-
ských organisací učitelských se pokoušelo
vtisknouti do rukou českých učitelů zbrai
ku případnému použití proti českým
stranám a zlomení českého odporu ve pro-
spěch německé obstrukce. To se ne-
zdařilo, neboť české učitelstvo u vědomí, že
v českém národě zaujímá postavení docela
jiného významu než učitelstvo německé v li-
du svém a v přesvědčení, že nic na světě ne-
může je příměti k tomu, aby podlamovalo po-
sice českých stran ve vyrovnání a tak do bu-
doucnosli ohrozilo krásný poměr k českému
lidu, jehož českost jetak značnou částí dílem
našeho učitelstva, zklamalo naděje německé
České učitelstvo zachová se dle tohoto při-
kazu národní kázně, jejíž kategorický impera-
tiv každý Čech v srdci nosí i na příště věrn
a stále.
Ústecké usnesení, i kdyby mělo následo-
váno býti ve všech ostatních německýe
okresech, nemění na pevnosti a nezdolnosti
české posice vyrevnací — ničehož, podobné
naděje by si Němci ani připouštěti neměli.
Němec
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Slovinšti klerikálové protí Čechům.
Česko-slovinskou srážkou ve výboru pro
ústřední úvěrní ústav společenstevní zabývá
se také „Sloven. Narod“. Naším klerikálům,
zvláště dru. Šusteršíčovi — praví — byli če-
chové mili tehda, když při sestavování no-
vého říšského volebního řádu podporovali je-
jich požadavky, když dr. šusteršič komando-
val „Slovanskou jednotu“ a když Čechové
tančili, jak pískala Šusteršičova družina. Když
však se Čechové odřekli nedůstojného pro ně
Suseršičova velení, hned jim naši klerikálové
vypověděli lásku a počali proti nim jednak
tajně, jednak i veřejně vystupovati v parla-
mentě. Klerikálný „Slovenec otiskoval ostré
články proti české delegaci, vytýkaje jí, že
provozuje jen svou sobeckou politiku a k Slo-
vincům staví se přátelsky jen tehda, když jich
potřebuje, jinak prý o slovínské potřeby ne-
dbá. České listy tyto výpady klerikálního slo-
vinského orgánu sice zaznamenávaly, ale češti
poslanci na ně dlouho mlčeli. Teprve za od-
poru slovinských klerikálních poslanců prot
vodocestným zákonům došla i českým poslan-
cům trpělivost a odpověděli Šusteršičovu klu-
bu jednak v parlamentním výboru, jednak
řečí dra. Kramáře v Nymburce
„Slov. Nar.“ cituje pak z řečí dra. Kra-
máře odstavec, týkající se klerikálních Slo-
vinců a Ukrajinců a dodává: „Čechové posta-
vili se nyní na stanovisko: Jak ty mně, tak
já tobě. A kdo bude pro vinu našich klerikálů
trpěti? Jen Slovinci neboť vše, čeho
isme dosud dosáhlí, obdrželi jsme
jedíně pomocí českých poslanc
A nyní? Nyní nás budou zachraňovati samot-
ní naši klerikálové, leda by jim příšli na po-
moc — Němci.
Čecho
doktor
Šusteršičův
Suseršičův
Kramář
Ukrajinec
Němec
RakouskoUhersko
Nymburk
Nara
19
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
F. I. Gučkov.
23, ledna zemřel v Moskvě šéfredaktor
okfabristského denníku „Golos Moskvy“, Fe-
dor Ivanovič Gučkov. F. I. Gučkov pocházi
ze známé moskevské rodiny, která dala ny-
nějšímu Rusku ještě dva významné činitele.
předsedu svazu okťabristů a nynějšího starostu
Moskvy. Zvláštní podnikavá, až dobrodružná
energie, kterou se vyznačuje politik Alexandr
Ivanovič Gučkov, byla též ví astnosti zesnulého
F. I. Fedor Gučkov stal se novinářem vlastně
pozdě, teprve konstituční život ho zlákal na
toto působíště. Nabyl původně vojenského
vzdělání a sloužil jako důstojník u různých
I Gučkov
Gučkov
Moskva
Rusko
Golos Moskva
svaz okťabrista
20
article
pusť, pohněvám-li tě tím ještě. — Mohu ti jen
říci — nyní váhám: — mluvím-li s tebou, bo-
jím se, že tě rozpláči a dotýkám-li se tě, že tě
zraním. Vytýkáš mi analysování a sama vklá-
dáš do mých slov neblahou subtilnost; nemi-
luješ mého ducha, jeho zmatky se ti nelíbí:
chtěla bys mne jednotnějšího v tónu, monoton-
nějšího něžností a řečí. — A to jsi ty, ty, která
činíš jako ostatní, jako všichni, kteří kárají je-
dinou dobrou věc na mně, má rozechvění
naivní vzněty! — Ano, ty také chceš ostříhat
strom a z jeho divokých, ale mízných větví
které vyrážejí na všechny strany, aby vde-
chovaly vzduch a slunce, udělati krásný a pří-
jemný špalír, jenž se opřel o zeď a potom nes
výtečné plody, které by dítě mohlo trhat ben
žebříku. Co chceš, abych učinil? — Miluj
svým způsobem; více nebo méně než ty? Boh
ví. — Ale milují tě, jdi, a říkáš-li mně, že jsem
snad pro obyčejné ženy učinil, co činím pro
tebe, přísahám ti, neučiníl jsem toho pro ni-
koho, nikoho — jsi první a jediná, pro kte-
rou jsem podnikl cestu a kterou jsem k tomu
dosti miloval (protože jsi první, která mne mi-
luje tak, jak ty mne miluješ). Žádná před te-
bou neplakala tvými slzami a nedívala se tím
pohledem něžným a smutným. — Vzpomínk
na středu jest nejsladší vzpomínkou mých
lásek. Ona to jest, pro niž bych litoval života.
kdybych zítra sestárnul.
Moha
21
article
Díky za dopis filosofův.“) Porozuměl jsem
smyslu poslání. Jest to nový slib oddanosti
který mně vzdáváš, oběť, kterou mně chceš
učiniti. Jako bys mi řekla: „Ještě jeden, kte-
rého kladu k tvým nohám; hleď, nechci ho.
protože tebe miluji.“ — Dáváš mi vše, ubohý
anděli, svou slávu, poesii, své srdce ... lásku
lidí, kteří po tobě touží; zahrnuješ mne svým
bohatstvím pro mé uspokojení a pro mou pý-
chu. — Nuže, buď spokojena: jšem šťasten
hrdý na tebe. — Ano, šťasten, opakují to, —
v mých myšlenkách budeš se vždy zjevovati
se vzácným půvabem.
dM. K
22
article
) Filosof, dříve Platon značí Viktora Cousína
pluků, ale používal každé příležitosti, aby s
osobně seznámil s bouřlivými událostmi svo
doby. R. 1895 se svým bratrem A. I. za ar-
ménské řeže projel arménskými krají Turecka
aby se na místě přesvědčil o brutálnostech tu
reckých. R. 1898 z Mandžurie šel zase se svým
bratrem na pomoc Burům a vytrval v řadácl
burských vojsk až do pádu Pretorie. Za bo-
xerského povstání v Číně účastnil se pochodu
gen. Rennenkampía, ale vrátil se do Moskvy
s podervaným zdravím, což mu nebránilo na
počátku rusko-japonské války, aby znovu ne-
vstoupil do vojenské služby. Když však srdečn
vada příliš mu překážela, zůstal opět spolu
se svým bratrem při organisaci lékařské po-
moci Červeného kříže.
Orgán strany okťabristů „Golos Moskvy
v jehož čelo byl před pěti léty postaven, pod
jeho vedením mnoho vykonal pro objasněn
velmocenských úkolů Ruska. Ve vnitřní poli-
tice byl přítelem mírného vývoje. Zvláště vře-
lou pozornost věnoval slovanskému hnutí, kte-
ré v posledních měsících mělo v „Golosu
Moskvy“ jednoho z nejvěrnějších přátel. V pol-
ské otázcé okťabristé nebývali přáteli auto-
nomie, ale poslední balkánské události otevřely
jim na mnohé věci oči, takže „Golos Moskvy
začal již hájit nutnost revise polské otázky
Rusku, uznání široké zásady federace a národ-
ních práv polských.
Platon
Cousín
Rennenkampía
Turecko
Mandžurie
Pretorie
Čína
Moskva
Rusko
Golos Moskva
23
article
Poláci, Rusové a Němci.
Návrh člena ruské státní rady Durno
va, aby volební census do samosprávných za
stupitelstev měst v království Polském byl
značně zvýšen, byl přijat polským tiskem
opravdovým pobouřením. Dle úsudku polských
listů měl by návrh Durnova pro Poláky ještě
horší následky než nynější stav, poněvadž by
vydal řadu polských měst do rukou — Němců.
Slovanské věci krajně beztaktní návrh Dur-
nova vykonal špatné služby; ale to patrně byle
snahou Durnova, bývalého ministra vnitra, arei
konservativního politika, kterého již jeho kon-
servativní sympatie sbližují s Němci, stejně
konservativně naladěnými. Konservativci rušt
v rozhodujících chvílích stojí blíže Němcům než
Slovanům, to je smutný fakt, který může mit
špatný vliv na poměr rusko-polský. Vůčí ta-
kovým zjevům staví zase Poláci své theorie
sblížení s Němci. Autor knihy „Sprawa pol
ska“ E. Starczewski dokonce soudí, že Polác
spíše se dohodnou s Němci než s Rusy, poně-
vadž Němci mají v Rakousku předvoj, který
přivyká se vyrovnávat se Slovany.
Polák
Němec
Durna
Durnův
E Starczewský
Polác
Rus
Rusová
Rakousko
Slovan
Sprawa polo ska
24
article
Vojensko-politické položení Ruska
Takové je záhlaví článku, který v „Slav-
janských Izvěstích“, orgánu petrohradského
Slovanského spolku, uveřejnil gen. P. Paren-
sov, nynější předseda toho spolku. Gen. Pa-
rensov byl v r. 1877 účastníkem rusko-ture-
cké války a vynikl také jako vojenský spiso-
vatel. Je důvěrníkem cara Mikuláše II. a rád-
cem jeho ve věcech slovanských. Je nejváže-
nějším přívržencem staroslovanské strany
Rusku.
Nám nelze zabývati se celým článkem
jeho, omezujeme se na konečný jeho vývod:
„Vývod je takový. Rusko vstupuje do n-
vého roku 1913 za značně zlepšených vojen-
sko-politických poměrů. Té blahovůle osudu
dostalo se nám po dlouhých smutných zkuše-
nostech. Následkem toho svatou naší povin-
ností jest opatrovati tento dar a dobře ho
užíti. Ale to přivádí k dalšímu a již nadchá-
zejícímu našemu dějství: všemi sili a m
podporovati křesťanské státy
Balkánu, jejich armády a národ-
nosti. Náš spolek s Francií je se-
sílen novým velmi silným spojen-
cem a „trojdohoda“ jest už „čtyř-
dohodou“. A to nejen pro dnešek
nýbrž i pro budoucnost. V Rusku je
nyni velké povznesení národního ducha. Bu-
de-li mu zadostučíněno vnější naší politikou
nálada ruského národa bude ještě vzletnější
Až budeme uspokojeni vnější politikou, bude
nám možno věnovati se bez závady vnitřn
práci. Bohpomozi!
Kdo si přečte tato slova gen. Parensova.
tomu se stane nepochybným, že Rusko za ny-
nějšího diplomatisování nemůže se k žádném
z balkánských spojenců zachovati netečně
neřku nepříznivě. Zprávy vídeňských a pešt-
ských listů, jež v poslední době snaží se zde-
moralisovati Černou Horu, ukazujíce jí, že je
Rusku lhostejno i když jde o Skader, i kdy
o Lovčen, vyjadřují pouze své soukromé přá-
ní a nikoli skutečnost.
Mikuláš
Parensův
Rusko
Balkán
Francie
Černá Hora
Lovčen
janský Izvěste
25
article
Vídeňská aléra Rusa Alěchina,
„Novému Vremení telegrafují z Vídně, že
ruský vyslanec Giers žádá od rakouské vlády
5000 rublů odškodného a bolestného pro
ruského poddaného Alěchina, jenž tam byl
přede dvěma měsící zatčen a nyní na svobodu
propuštěn, aníž mu jaká vina dokázána, b
ani stín viny
Mongolské poselstvo u cara.
Čína vypravila na Mongolii trestnou ex-
pedici za to, že se do Petrohradu odebralo
zvláštní poselstvo, čehož význam jsme již vy-
ložili. Poselstvo bylo carem Mikulášem I
přijato v Carském Sele. Mongolské poselstvo
vedou chan Erdení Daičin Cin Van Chando
Dorčži a Erdeni Čžoun Bejse Šírmin Damlín
Prvý je doma zahraničným ministrem, druhý
jeho radou. Při audienci byla přítomna i ca-
řice Alexandra Feodorovna a carevič násled-
ník Alexčj Nikolajevič. Poselstvo odevzdal
caru následující dary: velké mongolské sedlo.
malé mongolské sedlo s plným úborem, velký
trůn a dva malé a na nich podušky ze zlato-
hlavu s vyšitými devíti draky, dva „yrché“
t. j. náhrdélky z broušených modrých a zlati-
stých rubínů, s perlami a velkým oválným
nefritem uprostřed. Toto je znak nejvyššího
důstojenství v Mongolii. Dále dvě stříbrné
kované sošky Buddhy, zvláštní modravé šát-
ky, které v Mongolii dávají darem jen nej-
vyšším osobám a kynžal, bez něhož se v Mon-
golii nikdo nemůže objeviti ve společnosti
Po odevzdání darů poselstvo bylo pohostěno.
Rus
Alěchin
Mikuláš
Čžoun
Alexandr Feodorovna
Alexčj Nikolajevič
Vídeň
Čína
Petrohrad
Mona
Erdení Daičin Cin
Chando Dorčž
Bejs Šírmin
26
article
Obtíže Italů v Tripolsku a Cyrenaice.
Přes ujednaný mír a odchod tureckého
pravidelného vojska z Libye mají Italové je-
ště daleko do skutečného dobytí nové osady
Ve vnitrozemí kladou Arabové posud hou
ževnatý odpor a zejména u Derny mají velmi
silnou posici asi 5 hodin od městá, proti nít
italské vojsko, rozdělené po celém pobřeží
nemůže ještě nic poříditi.
Nejnověji oznamují italské listy, že B-
duini v okoli Tobruku vyvinují útočnou čin-
nost proti italským posicín a kromě toho po-
čínají se opět hrozivě chovati Senussové, je-
jichž velkého šejka Achmeda el Šerif se Ita-
lové marně snažili získati, takže jsou nutna
nová rozsáhlá vojenská opatření
Sesazený turecký sultán Abdul Hamí
ve svých memoirech, jež nedávno počala uve-
řejňovati revue „Nord und Süd“, pokládal
šejka Senussů za nejlepšího obhájce Tripolska
proti Italům, jejichž vpád do africké držav
předvídal. Uvádí, že Italům nebude snadno
zmocniti se země, zvláště proto, že Senussové
jsou sdružení s řády dervišů celého světa, jež
čitají statisíce příslušníků. Povstanou-li Se-
nussové, budou prý Italové míti krvavější
válku, než byla válka proti maddhimu v Su-
danu.
Italos
B duini
Achmed
Šerif
Ito
Abdul Ham
Tripolsko
Libye
Tobrúk
Senussová
Nord und Süd
27
article
Úspěch vlády Briandovy.
Význam hlasování v páteční schůzi poslanecké
sněmovny francouzské, kterým projevena vládo
důvěra po programovém prohlášení, vyplývá teprve
z číslic, jimiž se projevu důvěry zúčastnily jednot-
livé skupiny levice.
Pro vládu se vyslovily 324 hlasy. Jasný pro-
gram Briandův získal 60 radikálních socialistů, 7
radikálů, 69 členů demokratické levice, 29 člená
republikánské jednoty, 17 republikánských socia-
listů a 41 progresistů, tudíž 294 republikánů. Proti
vládě pak hlasovali z těchto šesti skupin jedině
3 radikální socialisté. Za to ovšem se mnozi poslan-
ci zdrželi hlasování, nemohouce ještě zapomenouti
osobních rozporů a hořkostí z volby presidenta re-
publiky. Nehlasovalo 86 radikálních socialistů,z
radikálové, 7 členů demokratické levice, 1 člen
republikánské jednoty, 14 republikánských sociali-
stů a 6 progresistů, takže z republikánských skupin
celkem zdrželo se hlasování 137 poslanců, 3 hlasy
byly proti a 294 pro.
Uváží-li se, že z pravíce dostal kabinet jen
jednu osmnáctinu všech hlasů, překvapuje stejno-
rodost jeho většiny po prudké kampaní, zahájené
proti vládě, sotva se ustavila. Blok proti ni utvořil
pouze sjednocení socialisté, ale tento blok má je
72 hlasy i možno přes něj snadno přejíti.
Již to, že odpůrci Briandovi v republikánských
skupinách nehlasovali, až na 3, proti kabinetu, ný-
brž jen se zdrželi hlasování, svědčí, že u nich zvítě-
zil hlas rozumu nad osobním nepřátelstvím, po-
něvadž pochopili, že úplná roztržka s kabinetem,
který jedině má naději provésti volební reformu
sjednocením republikánů, stali by se zodpovědnými
za zmar tohoto sjednocení a tuto zodpovědnost
nechtěli převziti, ať je k tomu již vedla svědo-
mitost nebo přesvědčení, že projevem nedůvěry
vládě by se octnuli v rozporu se svými voliči.
Briandův
Briand
poslanecký sněmovna
28
article
Anglická volební reforma zmařena.
Anglická volební reforma zmařena.
Z Londýna, 27. ledna. (K. k.) Ministerský
předseda Asquith sdělil v dolní sněmovně
že vláda se usnesla upustiti od zákona o vo-
lební reformě.
Vzhledem k obtížím, jež z volební předlo-
hy vznikly vládě Asquithově, předvídalo se,
že vláda radějí předlohu odvolá, ježto pro n
došlo k vážnému rozporu v samém minister-
stvu a nebylo vyloučeno, že by se proti ní ve
třetím čtení snad postavila i silná menšina
liberálů, kteří by ji společně s konservativcí
přivedli ku pádu, takže by vláda utrpěla po-
rážku i byla by nucena odstoupiti.
Vládní předlohou mělo býti volební právo
do parlamentu rozšířeno na 21/4 milionu no-
vých volíčů, vol. právo mělo se zakládati na zá-
kladě držby a pobytu ve volebním okresu po
6 měsíců a mělo býti odstraněno plurální hla-
sovací právo, vyplývající z držby a pobytu n
různých mástech, i zastoupení universit. Do-
datky ku předloze od druhého čtení v červencí
r. 1912 pak směřovaly k tomu, aby volebnt
právo se zakládalo výhradně na pobytu a aby
byl zaveden stálý zápis voličů proti posavadní
revisi seznamů voličů jen jednou za rok.
Asquith
Asquithův
Londýn
29
article
Kritický stav však způsobily zejména do-
datečné návrhy, dle nichž hlasovací právo
mělo býti uděleno také ženám, v kteréžto
otázce se jak liberální, tak i konservativní
strana rozdělila na dva tábory, takže by na
konec byli asi rozhodli Irové.
Konservativci však jednomyslně potíral
vládní předlohu samou, ježto zrušením plurál-
ních hlasů byli by nejvíce postížení jejich
stoupenci a kromě toho podnítili proti ní od-
por velkých obchodních a průmyslových stře-
disek, zejména londýnské City, kde by dle zá-
sady pouhého pobytu byli zbaveni hlasovacího
práva ti, kdož mají v místě největší hmotný
zájem.
Vůdce konservativců Bonar Law pak v
páteční schůzi žádal, aby předloha byla vzata
z jednacího pořadu již na základě toho, že
vládními dodatky o kvalifikací voličů i způ-
sobu registrování byla předloha podstatně
změněna, takže dle parlamentní praxe nemá
se dále projednávati, nýbrž má býti podána
předloha nová. Speaker sněmovny sice vládní
dodatky nepokládal za podstatnou změnu, ale
prohlásii pak, že by musil v tomto smyslu
rozhodnouti, kdyby do předlohy byl pojat ně-
který z dodatků v parlamentě navržených.
jimiž se uděluje hlasovací právo ženám, což
způsobilo, že vláda odhodlala se předlohu od-
volati a podá asi novou, která ovšem musí
býti od počátku nově projednána.
Irová
Law
30
article
Ze strany.
Ze strany.
Organisační odbor národní strany srobodo-
myslné koná schůzi praesidiální dnes o půl 6.
hod. večerní.
Užší výbor odboru samosprávných úřadníků
při skčním výboru ma schůzi v pálek 31. lednao
5. hod. odpolední v sekretariátu.
Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní
organisace národní strany svobodomyslné koná
první schůzi po svém ustavení ve středu dne 29.
ledna o 8. hod. večerní v místnostech restaurace
su Glaubicůsi přítomnost všech žádouci.
Na stupňované utiskování českého živlu
v Dotních Rakousích odpoví český národ
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v
Vídní, který pečuje o české školy pro české
děti dolnorakouské.
Komenský
Praha
Malá strana
Dotne Rakousy
Vídeň
organizace národní strana