Dne 4 listopadu 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 303.

Strana 5.

Dr. Auředníček: Červenou šňüru jste tam určitě neviděla. Svědkyně: Neviděla. Dr. Auředníček: Je to právě ta šňůra, která s k ničemu nehodila. Chalupa ji viděl také, patřila patrně pachateli. Hilsner nenamítá ničeho Svědek Rudolf Marhan alias Stohanzl, 22letý mlynářský pomocník z Boru u Polné. Přísahá Vypovídá známé věci o nalezení kostry Klímové. Hilsner k udání nemá nic. Svědek K. Chládek, 27letý četnický závodčí v Polné. Přísahá. Hilsnera nezná Vypráví, že dne 2. pro- since oznámil na četnické stanici hajný Chalupa, že nalezeny 2 sukně v lese. Při pátrání nalezli četníci as 4 kroky dál černý kabátek na jednom rameni roztržený a v pravo as 3 kroky límec od sukně odtržený na kolika místech roztržený. To vše bylo pod stromky. Sukně byly v chomáči; zdálo se, že sukně byly svázané, byly vlhké vespod, nahoře by y zvě- tralé. Jupka ležela pod mechem pod smrčkou. Mech byl kyprý. Předseda: Co jste v té jupce našli?

Svědek: Kousek od sukně — od které, na to svědek se nepamatuje. Věci se vzaly, daly se do košíkua pak se odnesly starostovi do Věžnice — tam to poznali ro- diče Klímové Svědek uvádí k dotazům, že je 175 cm dlouhý — Klímovou neznal. Dále čten protokol o místním nálezu zbytků šatů v lese »Mršníku« blíže borského mlýna; konstatovány ombrome- trické zápisky. Dále čten nález pražských pp. znalců o chemickém a mikroskopickém pro- zkoumání sedmi kusů spuchřelého odě- vu Klímové Rozbor předsevzali pp. dvorní rada prof. Gintl a prof. dr. Bělohoubek a jest v něm uve- deno, že sukně ukazuje na mnoha místech skvrny dro- bounké, zarůžovělé. Ostatní nález obírá se čistě vědeckým rozborem látek. Na to vyslechnuti znalci [pp. Fr. Holeček a J. Vy- hlídka, obchodníci z Kutné Hory, kteří dali svůj posudek o tom, v jakém stavu nalezli zmíněných 7 kusů 9. pro- since. Vše bylo mechem zamazino, hnilobou prosáklé, ba na jupce i mech rostl, vše zapáchalo plísní. Nic nebylo pevné, vše povolovalo.

Znalec Vyhlídka tvrdí, že věc byla s tříha ná a ne trhaná. Zkoušel místa, která pokládali za stří- haná nůžkami. Znalec Fr. Holeček vypovídá totéž. Sukně byly zelenou šňůrou zavázané; ta červená šňůra rozhodně kšatům nepatří. Shledal taktéž, že jupka je stříhaná a ne trhaná. Všude bylo dobře jasně vidět, kde bylo stříháno. Na obrubě nemoh' to žádný přetrhnout. Kdyby to trhal někdo, to by látka po- volila, kde byla sešitá. Hilsner k posudku znalců neuvádí ničeho. Pan prof. dr. Bělohoubek dává posudek svůj Předseda: Jak dlouho asi ležely ty předměty na místě nálezu? Znalec: Povudek náš učiněn dle látky samotné. Setlelost jest jen na jedné části sukně. Látka ta sestává z bavlny, šňůra z vlny. V přírodě látka rostlinná mnohem dříve setlí, než látka živočišná. Zbytky žluté sukně jsou setlelejší, než šedivé sukně. (Ovšem jedna byla starší, jedna novější.) Než to setlelo, vyžadovalo to delší doby. K posouzení setlelosti nestačí 5 měsíců. Že to šatstvo as poň jednu letní periodu vegetační prodě- l alo v lese (8—9 měsíců), to je pravda, ale bylo-li to tam 2 leta, rok, či méně, to s učitostí říci se nedá, ač nedá se to také vyloučiti. (Znalec uvádí, že znalecký sv ůj úsudek musili vypracovati za 8 dní.) Pak demonstruje p znalec způsob řezání a stříhání a tvrdí, že to nenítrháno a stříháno, ale řezáno nožem. Státní zástupce: Ten stav připouští, že to tam mohlo ležeti delší dobu. Znalec: Ano, ta možnost není vyloučena. Dr. A uředníček: Mohlo to tam ležet 2—3—4 leta či méně.

Znalec: To nedá se s určitostí říci. Zima nečiní valné změny. Mech roste na podzim a z jara když mrzne, neroste. Na setlelost není tu škála. To se vymyká zašim vědomostem, neboť to má hranice své přesnosti. Podle nálezu soudíme na minimum 8—9 měsíců Podobně vypovídal p. dvorní rada prof. Gintl ně- mecky, ježto nenímocen českého jazy ka. Vyslechnuti ještě svědci: hrobník Jan Ka- šík, Jan Jaroš a R. Čumpl a lékařští znalci pp. dři. Malkovský z Písku a V. Michál ek z Polné. Svědkyně Jarošová A. se nedostavila. Výslech protáhl se do pozdních hodin večerních za všeobecné únavy. Pokračování bude v pondělí o půl 9. hod. ranní. Z Písku, 3. listopadu. (Zvl. tel. „K. L.“) V dnešním jednání vzbudil velikou veselost dotaz dra. Vodičky. Na konec podal dr. Pevný návrh, aby předvolány byly Be- dřiška a Filomena Brožovy a muž této, aby dokázali, že se konala mezi židy rozmluva, v níž se jednalo o zavraž- dění Anežky Hrůzovy. Žaloba dra. Karla Motejla proti úřed- níkům finanční prokuratury. Jak známo, došlo při nedávném líčení o dědictví po zesnulém rytmistru Bergrovi k srážce mezi zástupcem eráru JUDrem. Juliem Eisen- bachem a advokátem p. JUDrem. Karlem Motejlem, jenž se výroky uvedeného úředníka cítil uražen. Podobně cítil se p. dr. Motejl uražena také obsahem odpovědi, kterou dala fi- nanční prokuratura na žalobu Ústřední Matice školské. Pan dr. Motejl podal následkem toho na dra. Eisenbacha a na radu při c. k. finanční prokuratuře JUDra. Rohlenu žalobu pro urážku na cti, a včera konalo se před okresním soudem na Starém Městě líčení, jehož výsledek byl ten, že soud postoupil spisy c. kr. státnímu zastu- pitelství k podání eventuálního návrhu žalobního pro zločin na cti utrhání.

Zprávy denní. * Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup pražský Lev svobodný pán Skrbenský odjede zítra o půl 2. hod. odpol. vlakem dráhy císaře Františka Josefa do Vídně. * Iška pod křídloma »N. Fr. Pr.« a »Ná- rodních Listů«. Píše se nám: Nelze popírati, že Iška činí pokroky. Nedávno se mu dostalo cti, že ví- deňská židovka věnovala mu celý úvodník a teď skoro denně dělá mu reklamu známý list z Marianské ulice. A proč? Iškovi stala se mrzutá věc, že se v Praze »falešně meldoval«. On sám zapsal se jako staro- katolický farář české národní církve a zatím z Warnsdorfu byl ohlášen pouze jako vý pomocný kněz pro starokatolíky české národnosti. To je ovšem značný rozdíl. Farář zní přece jináč, než výpo- mocný kaplánek. A čí kaplánek? Snad papínka Nittla z Warnsdorfu? Tam se mu bezpochyby řeklo: »Jdi a hledej si v Praze štěstí. Odpadlíkem jsi, to by bylo zle, abys v celé Praze nenašel trochu těch červivých padavek se stromu katolické církve. Zakládati staro- katolickou církev někde v Číně je předně trochu da- leko a pak i nebezpečno. A tak šel raději do Prahy.

Avšak trvalo to hezky dlouho, nežli několik hniliček na pražských ulicích sebral. Ta nittlovská, v rozkladu se nalézající pečeně, nikomu v Praze nevoněla. Avšak Iška uměl si pomoci. Přismažil k ní trochu českého zelí, přidal trochu husích škvarků, zjednal si káču s bubnem a teď to šlo. Čeští Vaškové jsou na české zelí jako posedlí, dokonce s husími škvarky. Tak po- vstala německo-česko-starokatolická církev v Praze. Jenom že policie v té pečeni našla veliký chlup. Ká- pla totiž na to, že Iška vlastně »falešně se meldo- val«. Začala se Išky dotazovati: Ty, kdo jsi? Pověz, kdo tě poslal? Kdo tě živí? Iška dlouho nechtěl s barvou ven, konečně ale musil přece. Jeho cesty do Čech vedou z Německa od evangelického bundu, který sám doznal, že živí celý tucet kněž- ských odpadlíků, aby v Čechách lovili duše. Síť mu ze zvláštní ochoty pomáhají držet bratří Ši- máčkové, »Nár. Listy« a vídeňská židovka. Hezká to společnost.

Apoststi. Obraz z moderního života. Číslo 1. „Srdcematky“, od Petra Kopala. Dříve nežli spisovatel odhodlal se přistoupiti ku zodpovědění otázky svrchovaně časové: Proč dnes je tolik kněžských apostatů!? bral si útočiště ku zkušeným kněžím i laikům, aby mu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí pověděli, co sami o věci té myslí. Jejich odpovědi lze zahrnouti v následu- jící: Duch času, odeizující se křesťanskému přesvědčení, jenž i na mnoze ovládá střední školy, neblahé a čati po- horšlivé poměry, v nichž více méně všecky ideály z let studentských mrznou a konečně osobní aspirace, stávají se příčinou apostasie kněží. Vedle této však bují ještě více apostasie v širokých vrstvách lidu. Látka to přímo nevy- čerpatelná, jež by vyžadovala celého sboru spisovatelů a jíž proto nelze vyčerpati jedním obrazem. — V prvním obraze vyvolil si spisovatel obraz ze života takměř nejne- vinnější, v němž ale nicméně musilo se zasáhnouti hloub do bolavých stránek kněžského a sociálního živeta. Apo- stasie je chorobou akutní a tu nelze spisovateli-léksři za- z ivati, zasáhl-li do rány apostasie tolik hluboko, že mnoký při tom bolestí téméř vykřikne. V tomto obraze: „Srdce matky“ líčí spisovatel velmi dojemně boj matky kněze novosvěcence s jeho láskou. Boj ten končí ovšem vítězně, avšak s obětí života. Duch matky staví se neúprosně mezi kněze syna a mezi milenku, pro niž stav svůj zradil. Spi- sovatel má v rukou vyznání známého kněze apostaty, že že v objetí své — tak zvané manželky — nikdy nepocítil nezkaleného štěstí, a že všecka blaženost byla mu otrá- vena. Na vyznání tom staví též spisovatel své líčení.

„Srdce matky“ vyjde příštím týdnem. * K činnosti socialistů. Jakými despoty soc. demokraté jsou, kde mají moc a vládu, viděti z případu v okresní nemocenské pokladně na Smíchově. Tam byli propuštěni dva úředníci, protože se nedohodli nebo nepodro- bili nezřízené sociálně-demokratické agitaci. Jeden z úřed- níků jest těžce nemocen i celá rodina. Tak pracují sociálni demokraté. * Sociálně- demokratická panama. »Česká Demokracie« píše: Už abychom si zařídili zvláštní rubriku pro nenechavostoudruhů. Jeden kousek za druhým se vy- klubává, jeden podařenější, než druhý. Z továrny Breitfeld a Daněk se nám oznamuje: Během letošního roku bylo v naší továrně defraudováno několik dosti načných obnosů, a to od dělníků, kteří mají (na starosti vydávání pivních známek. Sociální demokracie házela taková individua na krk straně nár.-sociální, aby ji zostudila. Aby bylo tomu na příště vyvvrováno, konstatujeme, že obč. K—ý (zpronevěřil asi 250 korun), občan B—k (zpronevěřil 351 korun), občan K—s (zpronevěřil přes 100 korun) byli — sociálními demo- kraty. Také o úředníku F., jenž byl propuštěn, poněvadž nedělal rozdílu mezi mým a tvým, jest známo, že svou kno- flíkovou dírku rád zdobil rudým karafiátem. Jsou ovšem znýmy ještě jiné případy, ale ty ponecháváme si v zásobě. Zajisté postačí to, co bylo uvedeno. Sociální demokraté pášou nepěkné kousky, ale na tom nemají dosti a strkají je zlomyslně na príslušníky strany národně-sociální. Kdo v té peci sedá, jiného tam vždycky hledá,

Pomník moravského kukátkáře. Na ústřed- ním hřbitově v Brně byl v pátek vysvěcen pomník Václ. Kosmáka za účastenství vdpp prof. bohosloveckého semi- náře dra. Nenschla, dra. Krupky a dra. Bully, regense Adamce, dra. Eichlera, děkana Oharka a cetných jiných hodnostářů duchovních i světských, jakož i množství obe- censtva. O půl 3. hod. zapěl pěvecký kruh bohoslovců u hrobu Musilův sbor „Za Václavem Kosmákem“, načež vsdp. kanovník Wolf za asistence vlpp. Pavla Vlasa a Ant. Buriana z řádu sv. Augustina za příslušných církevních modliteb nový pomník a hrob vykropil. Vsdp. kanovník Wolf promluvil pak pohnutě několik slov vyzvav přítomné, aby se pomodlili za zvěčnělého třikráte „Otče náš“ a „Zdrávas“. Na konec zapěli bohoslovci žalm „Miserere“ a odebralí se ke hrobům buditelú našich Sušila, Pro- cházky, dra. Chmelíčka a Křížkovského a zapěli tam rov- něž sbory. Slavnému aktu byli dále přítomni: předsed- kyně „Vesny“ pí. Adéla Koudelová, prof Rypáček, za spolek katol. učitelů slč. učitelky Holánková, Rubrováa

Cbytilová. * Pohřeb veterána učitele. Dne 30. října o 10. hodině dopolední konal se z farního kostela v Pyšelích po- hřeb pana Jana Hrubeše, řídícího učitele v. v. 73 roky sta- rého, kterýž působil nepřetržitě jako učitel ve Velkých Po- povicích a teprve 2 leta žil na zaslouženém odpočinku. Týž pro zásluhy o školství a občanstvo popovické a okolní byl vyznamenán stříbrným zásl. křížem s korunou a jmenován čestným občanem obce V Popovic, okr. Vinohrady a při- školených obcí. Jaké lásce a oblibě zesnulý se těšil, svědčilo- o tom nejlépe to, že pohřbu súčastnili se, ač počasí bylo deštivé, vldp. farář a kníž. arcib. sekretář Jos. Charvát z V. Popovic, kterýž za assistence vldpp. faráře Ješuty a kaplana Stiebora z Pyšel pohřeb vedl, dále pp. úředníci panství p. barona Ringhoffera z Vel. Popovic, páni učitelé z V. Popovic se školními dětmi z Pyšel, Kamenice, Kříž. Kostelce, Kři- váčku atd., ct. hasičské spolky z Kunic a Pyšel, pak přečetní občané z V. Popovic, Kunic, Pyšel, Dnespek a okolí, četní příbuzní, přátelé a ctitelé zesnulého. Byl to pohřeb důstojný a dojemný, v obci Pyšelích nevídaný, jak toho zesnulý v plné míře zasluhoval. Při slavných zádušních službách Božích, konaných vdp. farářem z Pyšel Ješutou za assistence vdpp. faráře Charváta z V. Popovic a kaplana Stiebora z Pyšel, přednesli smuteční sbory přítomní pp. učitelé za laskavého řízení říd. učitele z Kamenice p. Jar. Metlického. Zesnulému bude zachována památka nehynoucí.

* Český klub Dnes v neděli o 6. hodině večer má „Český klub“ schůzi. Pan prof. dr. Albin Bráf před- náší o českých problomech národoho- spodářskýc h. Hosté uvedení jsou vítáni. Zvláštní pozvání rozeslána nejsou. * Z české university. Mimořádný profesor dr. Kamil Henner jmenován byl řádným profesorem církev- ního práva na české universitě v Praze. * Schválená změna stanov. Ministerský před- seda jako správce ministerstva vnitra v souhlasu s minister- stvem obchodu schválil změnu stanov akciové společnosti: Akciová zásobárna »Blahobyt« v Cholticích. * Protestantský pomník v Přerově. V Pře- rově vysvětil na Vše Svaté superintendent Haase z Tě- šína pomník padlých protestantských pruských vojáků z r. 1866 * Mladý lidumil. Mladistvý mistr Jan Kube- lík zapsal se do dějin lidumilství krásným činem. Slyšelt hráti v Kluži v Uhrách 14letého syna Františka Koláře- poddůstojníka vojenské kapely klužské, Viktora Koláře, Chlapcova hra se Kubelíkovi tak zalíbila, že otci nabídl. že Viktora si vezme do Čech a dá ho vyučiti důkladně ve hře na housle. A mladý Kolář jest od té doby na Ku- belíkovy útraty v Praze; učitelé o něm říkají, že má ve- liký talent. Arcivévodské hony na Konopištsku. Píše se nám: Honů těchto se účastnili: baron Rummerskirch, kníže Hohenlohe, princ Löwenstein, baron Wutenau, hrabě Clary, hrabě Vožicki. Hony konány byly od 22. do 25. října a zastřeleno bylo 1195 bažantů, 302 koroptve, 20 divokých krut, 3 rozličné, zajíců 285, králíků 72 a v oboře u Vra- no a zastřeleny dne 28. října 32 kusy zvěře vysoké, celkem 1909 kusů. * Odsouzení záložníci. Při kontrolním shromá- ždění v Novém Strašecí hlásili se dva dělníci z Maxova česky, začež byli odsouzeni první na jeden den, druhý na tři dni. Trest si musili ihned odpykati.

* Nehoda na stavbě. Na stavbě vinohradské ne- mocnice spadl včera odpoledne se žebříku 30letý zedník Jan Hanzl bydlící v Noslích č. 277 a zlomil si levou nohu Zraněnému poskytl první pomoc lékař ochranné stanice p. dr. Fresl, načež byl odvezen ambulančním vo- zem do všeob. nemocnice. * Nebezpečné kopnutí. V obci Močedníku u Č. Kostelce cídil včera 24letý čeledín Josef Čádek mladého koně, který z nensdání vyhodil a udeřil Čádka kopytem do obličeje. Nebožákovi byla roztříštěna dolní čelisť a vyraženo několik zubů, pročež byl dopraven do zdejší všeob. nemocnice. * Zatčený násilník. Na polní cestě n Zaječi na- padena byla dne 25. m. m. 19letá dívčina Františka Ja- koubova jakýmsi mužem, který dopustil se na ní zločinu, načež prchl. V ničemníku tom zjištěn záhy 26letý barvíř- ský pomocník Josef Novotný z Březnice, a ponévadž jej Jakoubkova s určitostí pozuala, byl zatčen a dodán do vazby k trest. soudu. * Pohozené dítě. Dne z6. m. m. nálezen byl na cestě nedaleko Staré Vsi na Moravě do peřinky zabalený chlapeček a odevzdán byl do ošetřování. Po krkavčí matce se pátrá. * Úkladná vražda. „Hl. N., přináší zprávu, že ve Stružinci u Lomnice nad Popelkou byla paní Pekár- ková, choť býv. starosty, zastřelena oknem, následkem čehož skonala. Vyšetřování zavedeno.

* Světová výstava v Paříži v padesáti nových, překrásných obrazích, zdařile kolorovaných, vystavena jest tento týden v panoramatě Národní Jednoty Pošumavské na Ferdinandově třídě. * V pravdě lidovým prostředkem, který v mnohých rodinách po více než 40 let vždy pohotově se chová, jest »Pražská domácí masť« z lékárny B Fragnera, c. k. dvorního dodavatele v Praze. Jest to nejlepším důka- zem, že prostředku toho s nejlepším prospěchem a výsledkem se použív, jednak ku bezpečnému pokrytí poranění, jednak ku zamezení nebezpečných zanícení, tak že poranění chla- divým, bolesti zmírňujícím účinkem masti nejrychleji se sce- lují. Pražská domácí masť z lékárny B. Fragnera v Praze, jest i ve zdejších lékárnách k dostání. * Starý závod s koloniálním zbožím, nesčísl- nou řadu let v Dominikánském klášteře v Jilské ulici se na- lézající, převzal po p F. Schleglovi (nyní censoru ve svato- Václavské záložně) p. Ladislav Rataj a prosí o laskavou přízeň ctěných pp. čtenářů. * Známá česká firma Ant. Dřeva, velkosklad specielních druhů kávy a vína v Praze, vydala svým ná- kladem obšírný cenník svého zboží, který do všech končin Čech, Moravy a Slezska právě rozesýlá. * První česká akcijní továrna na zužitko- vání plodin v Třebenicích za nové správy a nového vedení uvedla veškeré výrobky své do prodeje, které možno v každém řádném závodě najíti. Výrobky této továrny vy- znamenávají se výtečnou úpravou svou a chutí velejemnou.

Směs. ** Opět pokladník na útěku. Z Bělehra- du, 3. listopadu. (T. k.) Jeden z pokladníků zdejší Národní banky Michal Ilič prchl včera do ciziny. Mluví seo