2
masthead
„Nový Jihočeský Délnik.*
4
article
zemřel, zůstal Neruda jediným duchem na českém
Parnase a byl si také této vůdčí úlohy
vědom. Vždyť Vrchlický, Čech a Arbes v těch
letech teprve debutovali. Teprve vystoupili
s prvními svými plody, kdežto Neruda byl již
hotovým mistrem.
Nikdy však nepřestala zvučeti ona bolavá
struna v jeho lyrice. Zvuk její však stával
se postupem doby stále měkkší a měkkší, až ve
stáří rozplynul se v tichou elegii. Vzpomeňme
jen jeho »Písně kosmické« a »Zpěvy páteční«.
Tam Neruda dostoupil vrcholu své tvorby. To
jsou práce zralého ducha, dokonalého umělce.
R. 1883 počal Neruda redigovali »Poetické
Besedy«, čímž postavil se v čelo tehdejšího hnutí
básnického. Místo to náleželo mu plným právem.
Jako první svazek těchto »Besed« byly
jeho »Ballady a romance«, jež jsou perlami
jeho poesie. Lidový prvek v nich působí bez-
prostředně úžasnou jednoduchostí. Jsou to
vyňaté přímo ze srdci lidu a formované rukou
skvosty, umělce.
Stísněné poměry tohoto velikého básníka
přinutily ho věnovati se žurnalismu. Celá desetiletí
redigoval feuilleton »Národních Listů«,
(jichž obsah byl ovšem tenkráte zcela jiný) pod
značkou trojúhelníku.
Neruda
Vrchlický
Arbes
Parnas
Čechy
balada a romance
5
article
Kde jiný byl by se spokojil tonem žurnalistickým,
Neruda vytvořil z feuilletonu literární
kousek prvního řádu. Neruda jest vůbec zakladatelem
českého feuilletonu, jemuž dodal hodnoty
přímo umělecké. Byl to prostředek, jímž pojednával
o všech stránkách a projevech života
českého, o myšlénce kterékoliv.
Feuilletonem dovedl zachytili humoristický
posun života, vtip i říznou bodající ironii. Touto
lehkou formou literární, pružnou až do nej-
zazších možností. Neruda bičoval nesváry českého
života veřejného a posměchem hleděl při-
voditi nápravy. Feuilletony jeho sebrány v několika
svazcích a jsou perlou v české literatuře.
Avšak Neruda pracoval nejen na poli románu
jakožto lyrik, epik a žurnalista. Jeho
duch snažil se tvořiti i dramaticky. Ačkoliv na
tomto poli úspěchy Nerudovy nebyly tak velkolepé,
přece drama »Franceska da Rimini« a
veselohra »Prodaná láska« jsou kusy až podnes
repertoirními.
Vedle činnosti žurnalistické, lépe řečeno ve
spojení s ní, Neruda nalézal dosti podnětu ku
kritice. Jeho články v obor ten spadající pod
názvem: »Studie krátké i kratší« prozrazují
mistra každým coulem. Zejména krásná pojednání
o italském básníku, sochaři, staviteli, malíři,
geniu obrazenské doby, »Michel Angelo Buona-
rotti«, pak. »Moderní člověk a umění«, »Vidlička
a civilisace« a zejména »Báby a baby« jsou
práce literární, které projevují velikou jeho duševní
pronikavost a schopnost k pochopení.
Neruda
Nerudův
Buono
Vidlička
Báb
Franceska da Rimini
6
article
Neruda byl též rozhodným a upřímným
demokratem. S lidem, trpícím lidem cítil a tato
láska k trpícímu lidu obráží se ve všech jeho
pracech. Tím jest nám též Neruda nejbližším.
Nejvýrazněji jeví se jeho demokratičnost ve
feuilletonu »o prvním květnu« dělnickém r. 1890
a ve »Studiích krátkých i kratších«, v pojednání
o nejzuboženější třídě lidské, t. zv. »trha-
nech«. Proti klerikalismu, jakož i kramářství
v obřadech církevních byl zajat cele a napsal
proti němu celou řadu článků. Byl za to od
klerikálů velice nenáviděn.
Neruda byl od r. 1854 literárně, a od
r. 1856 žurnalisticky činným. Vedle ostatních
prací literárních redigoval: »Obrazy Života«,
»Rodinnou Kroniku«, »Květy«, »Lumír« a předem
vzpomenuté »Poetické Besedy«.
Tichým, však plodným byl život Nerudův.
A jak tichým byl život, taková též byla smrť
. . . Ku pohřbu jeho povolali kněze a nad rakví
jeho — nevěrce — dali prováděti obřady
církevní .... Kříž, jejž mu dali, ač pravil
kdysi nad hrobem svých rodičů, že nenávidí ze
srdce ty náhrobky s křížem, zdá se, jako by
byl stělesněným symbolem veškeré té podlosti,
jíž strpčován mu život. Leč přes všecka příkoří
na něm páchaná postavil si Neruda v srdcích
lidu českého spisy svými pomník nehynoucí.
Neruda
Tichá
Nerudův
Kříž
7
article
Výstavní věstník.
Výstavní věstník.
Odbor literární. Poznovu obracíme se na soudruhy
a přátele naše a žádáme, aby nám i nadále byli nápomocni.
Schází nám totiž doposud z brožur: »Soustava«
od dra Chleboráda, »Průmysl a postup výroby jeho
v působení svém k blahobytu a svobodě lidu, zvláště
pracujícího« od.dra Riegra, »Dr. Chleborád a spisek vydaný
pod titulem o dru Chleborádovi, t. zv. patriarchovi
Chleborád
Riegr
doktor
8
article
dělnictva českoslovanského« od J. S., »Pomoc z bídy«
od Kampelíka, »0 zákopnících Rochedalských«, »Spása
dělnictva českoslovanského«, »Soustava národního hospodářství
politického« od dra Chleboráda, »0 počátcích a
zřízení spolků zásobních« od Ant. Majera, »Pojednání
o otázce dělnické« od Procházky, »Boj o majetek« od
Chleboráda, »Slovo chudého dělníka« od F. M. r. 1867,
»Průmyslné návrhy« od Kampelíka, »Matice hornická«
(vycházela v sešitech), »Laciná knihovna dělnická« (vycházela
též v sešitech), »Řemeslo má zlaté dno«, »Slovo
dělníka«, »Dr. Chleborád a zásluhy jeho o dělnictvo
české«. — (Z novější doby.) »Lopatka sv. Jana- nákl.
časopisu »Zář« na Smíchově. »Verše o práci«, »Pod mamonem«,
Hlasy masy«. — Časopisy: »Budoucnost« roč.
I. až V., »Hlásnik« z r. 1848 vydal dr. Cyril Kampelík,
»Včela«, »Slovan«, »Dělník«, »Český Dělník«, »Červánky
Lipanské«, »Občan« v Brně vycházející, »Oul«, »Organi-
sace', »Spravedlnost« v Brně roč. I. až III., »Světlo«
roč. III., IV., a V., »Právo roč. II, »Pravda« roč. I. a
II., Volnost« roč. II. — Kalendáře z roku 1873 až
do roku 1877, pak 1879, 1882, 1886, 1887. — Vyhledávejte
a zasílejte soudní spisy. Současně žádáme
veškeré naše politické i odborové časopisy o zaslání
jednoho letošního májového čísla a vyprošujeme si
brzkou odpověď na zaslané jim dopisy. S bratrským
pozdravem za odbor literární Ladislav Pavel, Žižkov,
Nerudova ul. č. 9.. na kteréhož veškeré zásilky a dopisy
řízeny buďtež. Čas kvapí a doplnění toto v našem
oddělení jest nanejvýš nutné a proto obracíme se ještě
jednou s prosbou na veškeré naše redakce, aby nám
zprávu tuto otiskly.
Kampelík
Rochedalský
Chleborád
Antonín
Majer
Procházka
doktor
Hlásnik
Lipanská
Organus
Pavel
Smíchov
Brno
Oul
Žižkov
Nerudův
Slovan
Lopatka svatý . Jan
9
article
Národní divadlo vyšlo vstříc výboru První dělnické
výstavy jak volbou repertoiru tak slevou na vstupném.
Dne 15. srpna, v den zahájení výstavy hráti se bude
»Svět malých lidí« od M. A. Šimáčka, obraz z cukro-
varského života, jedno z nečetných dramatických děl,
obírajících se dělnictvem.. Na den 24. srpna určena je
»Naděje«, chmurné a úchvatné drama Heyermansovo.
V den 31. srpna hráti se bude »Vilém Tell«, opera,
jejíž děj čerpán z prvých středověkých bojů o svobodu
lidu. Na všechna tato představení poskytne se sleva
třetinová na místa předem objednaná a zaplacená. V den
7. září konati se bude slavnostní představení výstavní,
k němuž na přání soudruhů vídeňských zvolena »Prodaná
nevěsta-. Doufáme, že návštěvníci výstavy hojně použijí
této vhodné příležitosti, kdy setkají se na jevišti
Národního divadla s uměleckými a lidu blízkými hrami.
Ceny pro představení výstavní i představení slavnostní
sděleny budou později.
Vystavovatelům a zasýlatelúm výstavních předmětů!
Dráhou z Čech, Moravy a Dolních Rakous zaslané
předměty dopraveny budou zasýlateli zdarma,
když při odesýlání výslovně v nákladním listě vypíše,
nebo nechá vypsati, že jest to předmět výstavní.
Zboží vypraví se zpět na tutéž stanici, z níž bylo odesláno.
Poplatky za list nákladní, kolek, převažování,
překládání nutno však zaplatit Nechť zasýlatelé odvolávají
se na dráhách na výnos konference železničních
řiditelů č. 274 a žádají zpětné zaslání předmětů zdarma.
Výstavní výbor.
Šimáček
Tell
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
národní divadlo
Svět malý
Heyermansovo
10
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
— Tedy přece dostane pan 'arcivévoda
35 haléřů. Čtenáři naši pamatují jistě, že žalo-
ván byl kočí Fejvara, že měl ukrást v Konopišti
na zámku arcivévody z Este trašni z polní výzbroje.
Důkazu nebylo a soudce v Benešově
vynesl rozsudek osvobozující. Když pak arcivévoda
se zlobil, že rozsudek ten je nesprávný,
obnoveno soudní řízení a Fejvara byl odsouzen
k náhradě 35 haleřů a na 24 hodin do vězení.
Z rozsudku toho se odvolal a minulý týden
konalo se odvolací přelíčení v Táboře. Výsledkem
jeho bylo, ač svědkové nic určitého nedokázali,
že potvrzen byl rozsudek prvé instance,
Fejvara musí na 24 hodin do vězení a pan
arcivévoda František Ferdinand z Este dostane
náhradu — 35 haléřů.
Ted
Este
František Ferdinand
Benešov
Tábor
Est
11
article
— Klerikálové vyhrožují. V posledním čísle
»Budivoje« ozvali se již hodně na hlas klerikálové,
shromáždění pod firmou »Katolicko-poli-
tického spolku« v Č. Budějovicích a vyhrožují
»Jihoč. Listům« a »Stráži Lidu«, nepřestanou-li
v nájezdech na katolickou církev a její viditelnou
hlavu, provedou prý »klerikálové« další
důsledky až do krajnosti Nebudeme se
dnes ptát, co oprávňuje klerikály k tomu, že
smějí veřejně zakřikovati i »Stráž Lidu«, která
stále tvrdí, že od nich nic nemá; zastavujeme
se jen nad tím, že lidé tito svůj klerikalism zavírají
v úvozovky, stydí se za něj, právě jako
to činily z počátku katolicko-politické jednoty
na Moravě, ale vše, co kdo klerikálům vytkne
a vytkne jim to oprávněně, chytí a vztahují na náboženství,
jen aby mohli sváděný jimi lid hodně
klamat a štvát proti všem jiným. Že houkli si
tolik nyní, kdy mají k tomu zrovna nejméně
příčiny a že zastávají ústav Petrův, který již
dávno úředně měl býti uzavřen, poněvadž jen
pohoršení plodí, dokazuje, že cítí již příliš
pevnou půdu pod nohama a polezou pomalu
ven, aby svými rohy osvětů slabě jen se kmitající
na českém jihu poráželi. Upozornili jsme
na ně již mnohokrát, že připravují se k boji
nekalému, a tvrdíme to i dnes. Že pak zbydou
tu jedině jen sociální demokraté, kteří s nimi
budou zápolit, dočkáme se též, jakož i toho, že
Petrův
Č . Budějovice
Morava
12
article
ti, kdož zdánlivě se s nimi dnes tahají, spojí
se vždy proti sociálním demokratům s nimi. Nemusíme
jít ani daleko z Budějovic a uvidíme
to již dnes.
— Pondělník „Jihočeských Listů“ ze dne
21. července leká se všeobecné stávky stavebního
dělnictva, jež hrozí vypuknouti v Č. Budějovicích
pro utlačování dělnictva na mzdě, a
upozorňuje povolané kruhy, by předešly tomu,,
dokud je čas. Je to již jiný ton, než jakým
ozývaly se »Jihoč. Listy« v roce 1899, a my
varujeme všechny, kteří mají povinnost upozornili
stavitele, že tak vydírat lid nesmí, aby toho
upozornění nedbali. Následky nedají na sebe-
dlouho čekat, míra je již dovršena.
— Odsouzena — novinami. Všechny zdejší
listy, jak německé tak i české, a nejdříve ze
všech »Gradaus«, přinesly sensační rozsudek nad
Františkou Pauchovou, která polila nevěrného
milence. Richtra, četaře od 28. pěš. pluku, vitrio-
lem v obličeji, a odsoudily ji na dvě leta do žaláře.
V Richrovi viděly již doživotního ohavu,
plakaly nad mm, že ubožák musel býti k hlavnímu
přelíčení jako svědek dovezen, neb je prý
dosud těžce nemocen; zatím však přelíčení s
Pachovou, kdo ví, kdy bude se teprve konat,,
dosud není ani vyšetřování skončeno. Patrně
udělal si někdo z »Gradausu« legraci a jiné
listy, aby neostaly pozadu, otiskly kachnu.
Pauchův
Richter
Budějovice
Č . Budějovice
13
article
— Kliči do hlavy praštil svého učně
nerozážný truhlářský mistr B. na Pražské silnici,
že zalomil v porouchaném zámku starý klíčil
zahradních dveří, když je zamykal a nešlo to.
Pan B. nechť se příště naučí se opanovávat, jinak
by mohl svého rozčílení želet.
— Se stavbou justičního paláce v Č. Budějovicích
bude přece již započato. Dne 28. července
konati se bude ještě komisionelní jednání
na místě stavebním a pak hned budou stavební
práce zahájeny. Do doby té má býti rozhodnuto,
které stavební firmě bude stavba zadánu.
Nám úplně je lhostejným, kdo to bude, jen
když nebude vyssávat dělnictvo, jak Toufar a
Musil, kterýmž věru nepřejeme ani stavbu
českého gymnasia, seznavše jakými jsou upíry.
— Zas již dítě pohozeno. V neděli, dne
20. července, nalezeno bylo železničním hlídačem
u staroměstské zastávky v Ó. Budějovicích mrtvé
přes tři měsíce staré dítě. Položeno bylo na
kolejích.
Toufar
Musil
Č . Budějovice
Ó . Budějovice
14
article
4- Z kamenické dílny p. Loška píše se nám podruhé:
Zpráva Vaše v minulém čísle »J. D.« fala do
živého. Pan Lošek, veliký ctitel Říma, (u »sv.« Petra
pečený a vařený a domácnost hotový kostel) cítí tak
křesťansky, že jakmile se dověděl o zprávě v >J. D.,
zuřil tak, až se lidé pozastavovali. V sobotu při výplatě
četl pak dělnictvu u něho zaměstnanému litanie, ovšem
že z «J. D.« tak hlasitě, že mohl se kolem jdoucí dovědět
vše od prvého až do posledního. Pan L. křičel:
»Není pravda, že vás využiju a pak pustím.« My odpovídáme:
»Jest to pravda, p. L., a důkaz máme na
u Vás zaměstnaných Strnadech, kteří nevěděli, zač pracují
a pracují-li denně neb úkolem, ač jest Vaší povinností
dělníkovi to oznámiti, když vstoupí do práce;,
jedeu ze Strnadů si nevydělal ani osm korun za
týden a musel se péci na slunci, což myslíme, jest
pro Váš závod přece hanbou. Dále jste řekl, že dílnu
nepostavíte! Tím právě dokazujete tu svou neurvalost
oproti dělnictvu, které jste za samé lásky hned vypověděl.
Lošek
Řím
zpráva Vaš
15
article
Co se týče těch lomů, p. L., máte-li je u Trh.
Svinů neb u N. Benešova, na věci nic nemění. Radíme
Vám jen, abyste se uklidnil již a dělnictvo neplísnil a
nemstil se mu, pakli ne — budeme pokračovat — látky
dost. Jeden z posluchačů.
— Soudruhům v Čes. Budějovicích a okolí.
Pořadatelé prvního všedělnického výletu, uznávajíce
obětavost účinkovavších při něm soudruhů,
vyslovují jim za to dík, neb jejich přičiněním
a agitací se tento tak krásně zdařil. Nedostatek
nádob, nač jedině bylo si stěžováno, na příště
nebude, stalo se již opatření. Má-li i druhý náš
výlet potkati se s tímtéž zdarem, není to jinak
možné, než když tutéž obětavost soudruzi projeví
a přiloží každý ruce k dílu. Proto na shledanou
při plenární schůzi v pondělí »U srdíčka«,
kamž jistě každý, kdo plní rád své soudružské
povinnosti skutky, se dostaví.
+ Mimořádná valná hromada »Jednoty prac,
lidu«, stanovená na den 3. srpna 1902, se, z. na-
hodilých příčin odkládá na neurčito.
Dne 3. srpna 1902 odbývá se členská schůze
o 10. hod. dopolední ve spolkové místnosti »U
srdíčka« s následujícím programem: Doplňovací
volba výboru. — Přednáška. —
Volné návrhy.
Oběti drzé opovážlivosti žárlivé fintilky
stala se minulý týden dělnice v Hardtmuthově
továrně, aniž by se něčeho dopustila V továrně
této nedosti na tom, že dílovedoucí mohou s
dělnictvem, jak chtí nakládat, ale i jejich „mi-
Sviny
Benešov
Čes . Budějovice
Hardtmuthův