Dne 26. září 1902

KATOLICK LISTY.

Číslo 264. Strana 3.

hod. dop. odbývá, bude po čtyřikráte vystřeleno. Od- poledne shromáždí se pozvané spolky a síce: Spolek obchodníků potravinami »Vlastímil« s praporem, spolek vyjenských vysloužilců na Král. Vyšehradě s prapo- rem, spolek pomocníků obuvnických s praporem, spo- lek vzájemně se podporujících členů sv. Václava na Král. Vyšehradě a Jednota sv. Václava s praporem a hudbou, která přicházející spolky uvítá Shromáždění spolků jest ve 2 hod. odp. v místnosti Jednoty n Výtoní »U Koppů«, odkud se průvod o půl 3. hod. odp. přes Výtoň, Plaveckou ulicí, Vyšehradskou třídu a Král. Vyšehrad odebere do chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla. Po ukončené pobožnosti koná se zpá- teční pochod do místností Jednoty s hudbou, kde bude poděkování za laskavé účastenství a rozchod.

Z kraje. Z Bystřice u Libáně. Den 21. t. m. zů- stane dlouho v paměti zdejšího i okolního obyvatel- stva. Zavítal k nám na své vísitační cestě J. Ml. ndp. světící blskup dr. Krásl v zastoupení J. Exc. ndp. biskupa dra. Schöbla. Aš na hranice jeli bande- risté z Bystřice a z Važlc a doprovodili J. b. M. at k slavnostní bráně, kdež jej očekávalo celé obesní zastupitelstvo, sbor hasičů z Bystřice a ze Sedlišť, školní mládež se svými učitelli a veliký zástup zdej- šího i okolního obyvatelstva. U brány byla J. b. M. přivítána družičkou, říd. učitelem a starostou obce, načež každému J. b. M. milými slovy poděkoval a byl po té za zvuku hudby do chrámu doprovozen. Zůstape v milé paměti všem přítomným řeč J. b. M. při skoušce z náboženství o thematě »Přísaba« pro- nešená. Nejdůst pán vzpomněl na Chody, obyvately Domažlicka, vzpomněl na pána z Lamingen, který, křivě přísahav, práva Chodů za neplatná prohlásil, vzpomněl na Jana Kozinu, vůdce jejich, který k smrti připraven na lešení stál a pro křivou přísahu pána svého do roka k soudu Božímu zval. Trest Boží právě za rok pána stihl. — Krásná slova J. b. M. dlouho v paměti sl zachováme. Před odjezdem J. b. M. shro- máždily se opět spolky, školní dítky a četný zástup osadníků a přáli nejdůst. pánu, banderlem prováze- nému, by Bůh za jeho obětavost a lásku jej lidu če- skému dlouhá leta ještě zachoval.

Zprávy denní. * Mladočeský výkonný výbor sešel se včer o 4. hodině odpolední za předsednictví poslance dra. V. Škardy v Měšťanské Besedě pražské — v celku bylo 19 přítomných. — Přítomni byli, pokud se dalo zjlstiti, pp. poslanci H. Janda, Spindler, König, prof. dr. Blažek, dr. L. Dvořák, Březnovský, dr. Fořt, dr. Podlipný, lnž. Kaftan, dr. ryt. Plačsk, dr. Pacák, dr. Stránský, rada dr. Pantůček, dr. Brzorád. Jaroš a dále pp : dr. Šauer, dr. Vejvar a nezbytný MUC. Prokop Grégr. Pan dr. Pacák podal tu zprávu o politické situaci, kterak se vyvinula v době psrlamentárních prázdnin. O věci té rozpředla se dalekosáhlá obšírná dlouhotrvající debatta, jíž súčastnili se pp. poslanci dr. Brzorád, inž. Kaftan, dr. Podlipný, prof. dr. Gab. Blažek, dr. Stránský, dr. Ladislav Dvořák, dr. ryt. Plaček, dr. Fořt a řada jiných pánů. K návrhu drs. Brzoráda jednomyslně usneseno schváliti projev posl. dra. Pacáka, jenž oznámen před několika týdny z Misdroy a uveřejněn v »Nár. Listech«. (Vš ak z toho vysvítá, že výkonný výbor se usnesl setrvati na zásadní opposici, právem trvá na revotování jazyko- vých nařízení) Na to jednáno o přátelském příplsu posl. dra. Špinčiče, jejž tento zaslal posl. dru. Pacákovi a v němž se jedná o poměrech

Istrle, dnešní akcl Chorvatů, Slovinců a jižních Slo- vanů vůbec. V dopise žádá se za podporu. — V zá- ležitosti posl. dra. Dyka (znáného z sféry Kalno- kyho) usnešeno zálešitost tu ponechati šetření. Vy- šetřováním pověřen byl posl. dr. Pantůček. Po- dotknouti dlužno, že ne příliš lichotivě promlouváno bylo o redaktoru »Slovana« p. Jančovi. — Reslgnace říš. poslánce za Staré Město p. arch. Bělské ho, jemuž byla stavba hotelu milejší, než poslanecký mandát, nebyla po návrhu důvěrníků Starého Města pražského přijata, a usnešeno, požádati p. posl. Běl- ského, aby si mandát ponechal. — S mnoha stran přednášeny byly stížnosti na nápadný způsob, kterak vláda nyní praktikuje a provádí obsazování různých míst u státních úřadů, čímž znovu dává na jevo své protízásadní ste novisko proti národu českému. Usne- šeno v té věci učiniti potřebné kroky. Na to pan dr. Pacák sdělil přípis konsortia Národního Dl- vadla v Brně, v kteréž příčině usnešeno po jeho návrhu akci Čechů brněnských pro divadlo to co nejúčelněji podporovati, a oba kluby, jak říšský, tak zemský strany mladočeské vyzvati, aby v době parla- mentární kampaně peněžitými obnosy event. sbírkami divadlo podpořili. Dále usnešeno, aby výkonný výbor mladočeský deputací súčastnil se slavnosti otevření městského divadla v Plzni. Na konec pak předse- vzaty volby do organisační komise a zvoleni následu- jící pp.: Dr. Škarda, chefredaktor Anýž, Barták, dr. Lad. Dvořák, dr. Herold, H. Janda, advokát dr. Matys, dr, Podlipný, Schnal, advokát dr. Schauer, advokát dr. Vejvar z Karlína a dr. Viškovský — Schůze byla dostí pohnutá, jen litovati toho, že schá- zeli tu hlavní »machři« pp. dr. Herold, dr. Grégr, dr. Engl a dr. Kramář. O schůzi vydáno »obvyklé- commun'que.

* Maďarština na českých školách. V ně- kterých listech — toť se ví, že také v »Čase« — doporučuje se zavedení maďarštiny do českých škol a uvádí se, že na některých jest již zavedena. Jako ar- gument uvádějí se ovšem zase ty famosní hospodářské zájmy. Bůh sám ví, nač ti naši vlastenci ještě nepří- jdou. Nedosti na tom, že se u nás pěstuje němčina na úkor studla odborného, teď už také s meďarštinou na nás lezou; nedosti na tom, že ji Maďaři Slovákům násilím vtloukají, teď už se jí Česhové sami budou učitl bez nucení. A to všecko proto, poněvadž Msďařl měli dost kuráže státl se panujícím národem, Čech však podle mínění některých pánů nejlépe udělá, když bude všem jiným dělat vzdělaného podomka.

A ty zájmy. Maďarština, přes to že jest v Uhrách pa- nujícím jazykem, má málo obchodního významu. Obchod jest tam ponejvíce v rukou židů, a s těmi už se doroz- umíme pomocí známého panslavistického jazyka — němčiny, které se učit musíme, jako Slovácl jazyku maďarskému. K čemu tedy máme jazyku maďar- skému dodávati většího významu? Pro zajímavost do- volíme si uvéstl, že pěstování maďarštiny i proto jest zbytečné, poněvadž mezl Maďary čl Maďarony jest mnoho takových, kteří se s námí pomocí slovenštlny znamenítě dovedou dohodnoutl. Známý český učenec ukázal nám před dvěma roky dopis, psaný členem maďarské akademie věd, a ten napsán byl slovensky maďarským pravoplsem. Důkaz to, že když se Ma- daři s námí chtějí dohodnouti, dovedou si pomocii bez němčiny, ale my, my budeme pěstovati maďarský státní jazyk, abychom tak indirektně sami k maďari- saci napomáhali. Toť se ví, že jazyky slovanské, pro svět obchodní nepoměrně důležitější, nikdo nedopo- ručuje. Zde kladou se s hora dokonce i překážky. * Sociálně-demokratický předák o so- ciální demokracil. Minulé neděle konala se v Bottsbachu v Dolních Rakousích voličská schůze, jíž přítomni byli křesťanští soclálové i sooiální demo- kraté. Zejména rolníci byli četně zastoupeni. Když byli promluvili různí řečníci, vstoupil na tribunu bý- valý redaktor sociálně demokratického listu »Glelch- helt« občan Doubrava a promluvil následovně:

»Mnozí z přítomných mne budou znát. Byl jsem 18 let v soclálně-demokratlcké straně, nejsem žádným křesťanským sociálem ani klerikálem; ač jsem dne 1. června za soclalistické strany vystoupil. Předřečník zmínil se o sjezdu štýrsko-hradeckém, byl jsem na něm přítomen a na základě tam nabytých zkušeností a důkladného studla dospěl jsem k přesvědčení: Mar- xova theorie, tak výtečně vymyšlená pro průmyslové dělnictvo, pro rolníky se nehodí. To nejde, hlásat rolníku zproletarisování, nezbytný úpadek, jak to činí soclální demokracle. Organisací musí býti docílena zá- chrana. A čím více jsem tuto myšlénku sledoval, po- znával jsem, že právě strana křesťansko-sociální v tomto oboru něco vykonala. Rozlíšujte stranu kře- sťansko-sociální, jak se jeví ve svých činech od osob vámi nenáviděných, a poznáte to zcela jssně. Při- pomínám vám to, co občan Schlinger řekl na sjezdu floridsdorfském: »Nesmíme pojišťování již proto za špatné označovati, poněvadž pochází od křesťansko- soclálního zemského výboru.« — Na to probíral řečník kandidáty různých stran, a označiv křesť.-so- ciálního za nejschopnějšího, pravil: »Znám průběh vratislavského soclálně-demokratického sjezdu. Tam zvolena byla za účelem vypracování socialistického rolnického programu 24členná komise, do níž přibráni byli i rolníci. Nedospělo se však k žádnému výsledku, poněvadž vypracovaný program později byl zamítnut.

Rolník nemá tudíž nijaké přičiny, aby aby důvěřoval sociální demokracil.« — Přítomní socíalisté zůstali po těchto slovech jako zmoklé slepice, za to rolničtí voličové provázeli slova ta nadšeným: »Výborně! Tak to bylo poctivě ře- čeno!« — Obč. Doubrava ovšem je člověk, který nebyl jen tak nějským slepým následovníkem těch různých Adlerů et cohnsortes. To je to. Ale hledejte takové myslící lidi mezi sociální demokracií. Jsou-l tam někteří, udělá Adler z pytláka hajného, a má zase povolný dav za sebou. U Doubravy se mu to však přece nezdařilo. * Občan Němec už je zase doma. Asi týden měli klerikálové od »Práva Lidu« jakž takž pokoj. Redaktor Němec totiž byl na sjezdu v Mni- chově, následkem čehož potírání klerikálů leželo po tu dobu ladem. Veni, vídi, víci — řikalo se o Juliu Caesarovi a občan Němec si také chtěl zahráti na malého Caesara, proto, jakmile přišel a víděl, co vše. za jeho nepřítomnosti bylo zanedbáno, myslil si, že okamšitě musí zvítěziti. Proto se hned pustil do- »šmoka« z »Katol. Listů«, že prý na sjezdu mnl- chovském nemluvil žádný pastor. Občan Welker pa- storem není, ač jej německé listy nazvaly »kazate- lem«, to rádi již v zájmu věřících protestantů opravujeme, poněvadž týž jest sice také protestantem, ale nevěřicím. Ostatně ani pastoři nejsou v sociali- stické straně ničím vzácným, jak o tom svědčí pastor Göres, Domela Nieuwenhuls a j. A že protestantismus jest sociální demokracii daleko bližší než katolicismus, dokázali jsme již častějl. My jsme ale čekali od obč.

Němce něco jiného. Vytkli jsme totiž »Pr. Lidu« již asi před čtrnácti dny podvod, jakého se dopustili so- cialisté s domky dělníků arcibiskupských, vystavenýml na »dělnické« výstavě, a podotkli jsme zároveň, že obč. Bebel usídlil svého domovníka ve sklepním bytě. »Právo Lidu« se o tom dosud ani slovem nezmínilo, poněvadž by patrně nerado vidělo, aby se jeho čte- náři o tom dověděli. Pak jsme si ale pomyslili, že celou věc vysvětlí obč. Němec až přijede z Mnichova, kdež se o věci mohl Informovat u samého Bebla, který na tomto sjezdu byl přítomen. Ale obč. Némec jako by byl opravdu němec či němý. Zase ani slovo.

Za to ale vyrukovalo »Právo Lidu« s následující zprávou: »Smělosst klerikálů. Jest všeobecně známo, že klerikálové vynalézají všechny možné pro- středky, by lid dostali do svého područí, by jim zvět- šoval jejich tučné příjmy. Tyto dny hlásal farář v Přerově s kazatelny, by dělnícl každou sobotu po 6. hodlně večerní, když se ubírají z práce, šli do kostela, kde bude pro ně sloužena zvláštní mše svatá. Kleriká- lové počínají si tedy velice chytře, když zvou na so- botu večer dělnictvo do kostela, by hned, jak jde od výplaty, také jim dary odvádělo. Po těžké a namá- havé práci, kdy dělník hledá posilu, přicházejí kleri- kálové, by otupováním mysli zdržovali pracující vrstvy na jich cestě proti kapitalistickému vyssavačství. Ka- pitallsté by proti tomu sotva protestovalí, kdyby děl- níci na místě do organisací chodili do kostelů, kdež by je klerikálové preparovali pro bezmezné vyssávání.« — Tak vypadá pravdomluvnost »Práva Lidu«. V so- botu po 6. hodlně večerní sloužena jest v Přerově pro delníky »zvláštní mše svatá«. To musí býti opravdu zvláštní mše svatá. Zvláštnější ale ještě musí býtl čtenáři, jimž se takové nesmysly mohou předkládati. Jak napíše socialistický list něco o klerikálech, musí v tom za každou cenu býti lež. Tato jest životním nervem socialistického tisku.

* Los von Rom. Tak daleko došlo to v ka- tolickém Rakousku, že dnes zcela klidně hlásá se heslo protidynastické »Los von Rom!« a že nikdo z vlády nevzpomene si na poslední věci státu. Sem tam slce vypovězen jest některý protestantský kněz čl neuděleno mu rakouské státní občanství, ale co to znamená proti vší protestantské propagandě — toť kapkou do moře vlastizrádné vody, toť začátek bez konce. Možno-li — jak dí »D. Bl. — vydávati u nás časopis »Los von Rom«, který vyjde 1. října a zabývati se má propagandou svého jména, pak možno faktlcky řícl, že j me dospěli liberalismem tam, kam žádný přítel Rakouska a církve nechtěl. Spějeme ke katastrofě, jíž by se státníci měli varovati. Taktéž řekl Palacký: »Nebude-li Rakouska, nutno je utvo- řiti.« — Ale těžko tvořiti, když jiní boří. Církev katolická tvoří a protestanté němečtí boří.

* Zapomenutý novinář. Úděl českého no- vináře obyčejně je truchlivý. Pracoval po celý život svůj pro jiné, ale tito lidé, kteří jeho prací dostali se v popředí a na vynikající valnou částí postavení, ne- mají ani tolik uznalosti, aby aspoň doprovodili ho ke hrobu. Tak zřeli jeme to při pohřbu bývalého re- daktora »Pražských Novin« — ne vládních — p. Jos. Šestáka. Co muž ten zkusil, jak trpkou školu života prodělati musil, kolika lídem prodělal cestu ke karleře a j. v. — a na jeho pohřbu, který konal se z chrámu sv. Haštala, shromáždil se fakticky jen hlouček vlastenců. »Vlastenecké« redakce zůstaly klidně doma. Pohřební obřady vykonal dp. farář Ho- nejsek za assistence dvou duchovních. A mezi ne- četnými přítomnými byli pp.: dr. T. Černý, posl. Víšek, městský rada Eckert, prof. dr. Čelakovský, spisovatel Arbes, sochař Heidelberg, dr. Filip, spiso- vatel Rank, dr. Řezníček, býv. starosta žižkovský Hartig, spisovatel Kolář a deputace spolků »Barák« a »Sladkovský«, konečně za redakci pražských úřad- ních novin pp. dr. Svátek a Filíp. Jednoduchý po- hřeb na Olšany, jehož naše representační kruhy se nesúčastnily. * Při restauraci kostela sv. Štěpána pamatováno bylo i na obnovu starobylých obrazů. V té věci již v červenci sezvána bylo komise, ale ne- sešla se. Teprv v těchto dnech sešla se komise, k níž dostavili se: dp. farář svatoštěpánský Baťhs, dále pp. řidítel záduší Sulc, vrch. Inž. Bilý, arch. Mikeš, obec. starší A. Koubek a konečně pp. Hartvig, Hlaváček a Kostečka. Jako znalec povolán byl akademický malíř pan Bartoněk. Za radu městskou dostavil se cís. rada p. J. V. Novak. Jednalo se o vyčistění ně- kolika obrazů a tu neodborník p. Novák uvedi