Číslo 299.

V Praze, dne 31. října 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200 - Nefrankované dopisy se nepříjímají. rukopisy se nevracejí. Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujere výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté h dině polední Jednotlivé číslo za

KAl Telefon redakce č. 1126 Slunce vychází v 6 hodin; 49 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 38 minut večer

ILKt

Středa; Sv. Volikanga, biskupa. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně v Loretě (Hradč.) od 29. října do 2. listopadu, Předplatne pro Prahu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- le. Anglie a Ruska: 3.20 vrtletně . .. celoročně . . . K 52.80 Teleron redakce č. 1126.

Výklad uherského finančního ministra Lukácse. -a. Zajímavou jest ona část řeči finančního ministra kde se obírá s výdaji v položce ministerstva orby. Ministr Lukács pravil: »Pokud se týče výdajů mini- sterstva orby, přiznávám se, že výdaj ten jesto 2,128.000 korun větší. Ministerstvo orby má větší výdaje proto, poněvadž se budou rozsáhlé plochy spustlých pozemků vysazovati lesem. Chceme také účinně zvelebovati plemenné sta- nice dobytčí, zařizovati vzorné mlékárny, zakládati ovocné školky, z kterých se již nyní do roka na sta- tisíce štěpů rozdává zdarma, chceme zřizovati rolnické obilní špýchary pomocí státních podpor. To jsou plány našeho ministra orby a k tomu je potřebí vět- šího výdaje. Zároveň se zmiňuji o rozmachu rolni- ckých společenstev v Uhrách. Od r. 1898, kdy jsme zřídili ústřední státní společenský úvěrní ústav, jest k němu přihlášeno 868 společenstev rolnických. Fl- nanční ministerstvo dalo ústřednímu tomu svazu k dis- posici 30 milionů korun, aby rolnictvo mělo s dosta- tek laciného úvěru. Z obnosu toho jest 24 milionů korun skutečné rozpůjčeno mezi rolnictvem. Lituji jenom, že u nás hlavně katoličtí kněží zřizují spolky Raffeisenovy bez součinnosti státu. Jsem jist, žese neudrží.č A d - aníai Na tento výpad zednářského ministra proti so- cální činnosti katolického kleru v Uhrách odvětil poslanec Rákovsky panu ministru, že tyto záložny jistě nepřijdou k úpadku jako záložny v Aradu, Ma- lém Zetleru a jinde. Rozumí se, že zednáři ve sně- movně přítomní velice kysele se na výtku tu tvářili. Pravda bolí. Hlavní bilanci státního rozpočtu na r. 1901 udává ministr na 1056,582.297 korun příjmů a 1056,546.417 korun vydajů.

Při rozpočtu tom vedla si komise rozpočtová velmi opatrně. Dokladem toho jsou závěrečné účty z r. 1899. Tehdáž se ustanovil předem veškerý příjem přímých a nepřímých daní na 687 milionů korun, kdežto skutečně do pokladen splynulo 699 milionů korun. Tak si vedeme i nyní obezřetně. Na sklonku řeči obíral se min. Lukács předmětem pro nás nejvíce zajímavým. Je to nový ústupek, povo- lený Maďarům, aby spotřební daň z oněch potravin a požitkovin, které se zašlou z Rakouska do Uher se počítala za příjem onomu státu, ve kterém se skutečně spotřebují. Tedy Uhrám. Na příklad když pošle plzeňský pivovar do Pešti za rok 1900 tisíc hektolitrů piva, platí z toho vypadající daň z piva ne pro naši berní pokladnu v Plzni, nýbrž pro berní maďarskou pokladnu v Pešti. Toho zde dosud ne- bylo, toho si vymohli Maďaři novými smlouvami vyrovnávacími, kt ré ovšem parlamentem našim pro- jednány nebyly, ale jsou již v platnosti na základě famosního § 14.

Maďaři touto novou vymožeností získali za prvních šest měsíců r. 1900 z daně piva, petroleje, cukru na spotřebné dani 6,008.000 korun. O tento obnes jest rakouský erár zkrácen. Ministr Lukács pravil na konci své řeči, že Uhry získají ročně na cukru 8 milionů korun, a na pivu o 3 a půl milionu korun a finanční uherský ministr není nucen domácí daň zvýšiti. Tím končíme vývody obsažené v exposé finanč- ního ministra uherského Lukácse. Podivno jest nám, že žádný list český těchto zjevů si nevšímá. Kdežto volební boje u nás zabírají všecku činnost politických stran, má z národnostních rozmíšek v Rakousku nej- větší prospěch Maďar, dle známého pořekadla, že tam, kde se dva perou, třetí z toho má radost neb Maďaři tyjí z nás, mohou si vystavěti v Pešti sněmovní budovu, která dosud stála stavebního ná- kladu 13 milionů zlatých, mohou se pouštěti do stavby místních drah, kterých chtějí nově vy stavěti v délce 5600 kilometrů a my v Rakousku nemáme kdy, abychom svého souseda, který z nás svléká kabát, odehnali. užitek.

Zprávy politické.

V Praze, 30. října.

Nové nařízení ministerstva na základě S 14. Pověděli jsme již, že mandát mnohých členův obchodních komor vyprší dříve, než nadejdou nové volby do říšské rady a že následkem toho přistoupily by obchodní komory ku provedení těchto voleb jen ve své kusosti. Aby vyvarováne bylo všem odtud vyplývajícím závadám, vydalo právě celé ministerstvo na základě § 14. st. zákl. zákonů nařízení, jež má následující zněuí: »Funkce oněch nynějších členův obchodních a průmyslových komor, prodloužená zá- konem ze dne 27. prosince 1899, jejichžto mandáty sahaly dle zákona o komorách obchodních z r. 1868 do 31. prosince t. r., se prodlužují na novo až do oné doby, ve které budou nové volební řády (pro ob- chodní komory) schváleny a nařízeno bude rozpuštění komor za účelem nových voleb. Nařízení to nabude platnosti dne 31. prosince t. r. Jeho provedením po- věřen je ministr obchodu.« Úřední »Wien. Ztg.« do- provází toto nařízení následujícím vyjádřením: »Nová osobní daň z příjmův učinila nezbytnou změnu volebních řádů pro obchodní a prů- myslové komory. Ježto však příslušný návrh zákona následkem rozpuštění říšské rady ústavním způsobem nemohl býti vyřízen, mandáty pak zákonem ze dne 27. prosince 1890 jenom do 31. prosince 1900 prodlouženy byly, vydáno nyní nové, žádnou určitou dobou neobmezené nařízení, jež platnost má až do rozpuštění komor za účelem nových voleb. Vláda při- činí se, aby tuto dobu co možná ukrátila.« V uherské poslanecké sněmovně dostane se dnes poznovu na přetřes sňatek arcivé- vody Františka Ferdinanda d'Este.

Ohlásil totiž posl. Hol16, že podá jménem skupiny Ugronovy následující návrh: »Sněmovna poslanců není s to, aby meritorně projednala osnovu zákona ve příčině manželství arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, poněvadž se v ní odkazuje k domácímu řádu panovnického domu, kterýžto řán domácí nikdy nebyl sdělen národu a jím nikdy ne- byl schválen, a který tudíž musí býti pokládán je- dině za rodinné dohodnutí, nemající pro národy ni- žádné závaznosti. Následkem toho ukládá sněmovna vládě, by předložila vzpomenutý domácí řád říš- skému sněmu uherskému k ústavnímu projednání, resp. k inartikulaci. Dokud se tak nestane, nechat sněmovna nečiní předlohu ani podkladem podrobného rokování.« — Není ani dosi malé pochybnosti, že tento návrh nebude přijat, ale na druhé straně zase lze bezpečně očskávati, že zavdá podnět k velikým politickým debatám, ve kterých bude hojně mluveno o státoprávním postavení Uher a jejich poměru vzhle- dem ku pragmatické sankci.

Hraběnka Lonayová vévodkyní. »N. W Jour.« oznamuje, že císař jmenoval arcivévodkyni- vdovu Štěpánku, provdanou hraběnku Lonayovou vévodkyní a že jí zároveň udělil predikát »Výsost«. Dětem, jež narodí se snad z tohoto manželství, pa- třiti bude titul a hodnost vévodů, vztažně princů. Záhadných 12.000 marek rozviřuje až po- dnes všechno veřejné mínění v Německu. Čtenáři pamatují, že říšské ministerstvo vnitra officiosně při- pustilo, že učinilo jistý krok, aby dostalo r. 1899 od ústředního spolku průmyslníků 12.000 marek. Ale známý list jednatele ústředního spolku dra. Buecka, kterýž uveřejnil lipský orgán sociální demokracie, a následkem toho dostala se celá tato záležitost na veřejnost, pochází z r. 1860. Orgán ten ubezpečuje, že datum listu od něho uveřejněného je správné. So- cialistické listy soudí následkem toho, že tedy říšský úřad ministerstva vnitra ucházel se v ústředním spolku průmyslníků dvakráte, aby mu opatřil peníze, potřebné na agitace ve prospěch chystaného zákona.

Není žádné pochybnosti, že socialističtí poslanci uve- dou celou tuto záležitost v říšském sněmu německém na přetřos. A »Vorwärts« píše již posměšně, že jest jen žádoucno aby pánové Posadowski a Woedtke zů- stali ve svých úřadech až do zahájení říšského sněmu německého. Doplňovací volby do pruského sněmu. Při včerejších doplňovacích volbách do zemského lnib sněmu ve Slezsku byli tři liberální kandldáti: Schmie- der, Gothein a Wetekamp, jejichž volba byla prohlá- šena za neplatnou, opětně zvoleni. Nepokoje v obci Budě v Rumunsku. Zpráva »Ag. Roumaine«, dle které v obci Budě došlo k nepokojům za příčinou opatření ku vybírání nové daně z alkoholu, se úředně pozvrzuje. První obětí ne- pokojů byl podprefekt, jenž sedláky jsa pronásledo- ván, padl, raněn byv srdeční mrtvicí. Ku zjednání pokoje povolané vojsko bylo uvítáno kamením a ho- lemi, při čemž velitel oddílu a několik vojínů těžce byli raněni. Vojsko po té dle předpisů použilo zbraně ku svému obhájení a výsledek toho byl, že tři se- dláci byli zastřeleni a sedm jich zra- něno. Na to zavládl klid. Generálnímu prokurátoru galackého soudu bylo svěřeno vyšetřování. Jiné z růz- ných obcí téhož okresu ohlášené nepokoje, jakoži výtržnosti v jiných okresích utuchly, aniž bylo třeba zakrečiti. Vláda se rozhodla vystoupiti vůči sedlákům mírněji, ale vůči původcům vzpoury se vší přísností. Laciná sláva. Včera vrátili se do Londýna dobrovolníci vnitřního města z bojiště jihoafrického.

Třeba že nemohou se pochlubiti žádným zvláštním hrdinstvím, přece uvítalo je celé město nad míru nad- šeně. Dobrovolníci prošli dle programu od padington- ské stanice celým městem, vítáni a provázeni jsouce všude ohlušujícím jásotem nesčetných davů. Davy prorazily na několika místech řady dobrovolníků, při čemž mnoho lidí bylo povaleno, pošlapáno a pora- něno. Jest obava, že několik osob utrpělo těžká po- ranění. — Při banketu, jenž pořádán byl včera na počest vrátivších se dobrovolníků, předčítal lord Wol- seley poselství královny, v němž přidružuje se k nadšenému vítání dobrovolníků, jež jim v Londýně bylo připraveno. Královna tlumočí ve svém poselství také svou radost a uznání jejich udatnosti (?) a vy- slovuje nad smrtí padlých soudruhů svou soustrast. Dodává pak ještě, ona sama že želí smrti svého dra- hého, tak udatného vnuka, který zrovna tak jako mnozí soudruzi dobrovolníků padl ve službách krá- lovniných a vlasti. — Dodatečně se oznamuje, že při slavnostním pochodu z jižní Afriky se vrátivších dobrovolníků, byly v tlačenici čtyři osoby usmrceny a na 140 jiných že bylo zraněno. Francouzským velevyslancem v Berlíně jmenován byl, jak oznamuje »Eclair« po dohodnutí se s Německem Bourgecis. Nové ministerstvo ve Španělsku není ani dnes ještě doplněno. Největší potíže spojeny jsou s obsazením ministerstva pro námořnictví. Nejnověji odmítl je Arreland, jemuž bylo nabídnuto. — V Jo- naladě vynořila se nová, 20 mužů čítající tlupa kar- listův. Zástupce dona Carlosa prohlašuje, že ne- dal rozkazu ku tvoření takovýchto tlup. Ministr vy- jádřil se, že objevování se karlistických rot je spojeno s bursovními manévry.

Ruská politika v Číně. Z Petrohradu ozna- mují z pramene prý naprosto spolehlivého: Cara jeho rodina meškají pořád ještě v Livadii. Car ne- vrátí se do svého sídelního města ani dne 3. listo- padu, na kterýž den připadá památka jeho nastoupení trůnu. Prodloužení carských letních prázdnin zaviňuje jakési váznutí v toku všech vnitřních záležitostí ru- ských, nemá však ani nejmenšího vlivu na otázky zahraniční politiky, nejméně pak na čínskon otázku. Car Mikuláš vyhledával patrně zúmyslně osamělost, jen aby tím horlivěji mohl se věnovati rozluštění této kardinální otázky, kteráž dotýká se budoucnosti celé ruské říše. V ohledu tomto jest car Mikuláš beze všeho sporu svým vlastním kancléřem. Car jest na- dšen těmi velikými cíly, kterým Rusko kráčí vstříc na dalekém Východě a v Tichém oceanu, a přeje si vroucně, aby Rusko jich dosáhlo. Celý objem a roz- sah těchto snah, jakož také cesty a prostředky k je- jich uskutečnění nejsou každému známy. Jisto však tolik, že car úplně zaujat jest myšlénkou, jíž jej opojil jeho první ministr zahraničních záležitostí, ze- snulý kníže Lobanov-Rostovský o bu- doucnosti Ruska v Asii. Jsou to tytéž idey, kteréž měly za následek, že Rusko zasáhlo v čínsko- japonskou válku a že obsadilo Mandžursko. Rusko chce rozvinutím své nejkrajnější vojenské a politické moci mravně podrobiti si země a národy východoasijské,