Strana 6. Číslo 252

KATOLIOKÉ LISTY.

Dne 14. září 1900.

Z Londýna, 13. září. (T. k.) »Times« oznamují ze Šangaje ze dne 11. t. m.: Li. Hung- Čang dostal císařský edikt, že princ Čing a generál Yunglu byli jmenováni vedle něho vyjednavateli o mír. Prine Čing nalézá se nyní ve vlastním domě ve čtvrti města, již střeží japonské vojsko. Generál Yunglu jest prý se svým vojskem blíže Pingtingu v Šansi východně od Tai-yuen-fu, kdež chrání ústup císařského dvora Li-Hung.Čang radil mu, aby doznal otevřeně, že jeho vojsko, napadnuvši cizozemce, Yungla neposlouchalo. Li-Hung-Čang prý pak uvidí, jsou-li spojenci ochotni přijati jej za vyjednavateleo mír. — Zpráva z Čang Či-Tunga oznamuje, že generál Yunglu vyslovil ochotu jíti do Pao-Ting Fu, že však se zdráhá přijati ještě jmenování vyjednavatelem o mír. Z Londýna, 13. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Pekingu ze 7. t. m.: Princ Tšing vy- slovil se soukromě k cizozemským zástupcům, že má sice plnou moc vyjednávati, že však bez Li- Hung. Čanga ničeho činiti nemůže. Telegrafoval tomuto a vyzval ho co nejdůtklivěji, aby přišel do Pekingu.

— Tatáž kancelář oznamuje z Pekingu ze dne 5. t. m.: Americký jízdní oddíl, který vyslán byl ke krytí transportu dobytka, překvapil v jednom chrámu u Šaho 300 čínských vojáků, při čemž 30 Číňanů zabito a 125 složilo zbraň. Nepřítel prchl na severo- západ. As 500 boxerů napadlo dvě setniny Rusů, které sloužily k hájení vojenského oddílu, zaměstna- ného stavbou dráhy jižně od Machiapu. Jakmile došla posila, byli boxeři rozprášeni, při čemž byli 2 Rusové zraněni. Boxeři ozbrojeni byli meči a zavěráky. Ruská jízda zajela potom na pole, kde se boxeři v obilí ukryli a usmrtila mnohé šavlemi. Také vůdce boxerů byl zabit. Poslednější ztratili asi 200 mužů mrtvých. Ruský důstojník byl zraněn a 2 kozáci usmrceni. ježto nebyl to podobný první přepad, byla vyslána výprava pod vedením ruského plukovníka Tresja- kova, která má zničiti města v okolí Machiapu.

— Admirál Alexejev přibyl sem ku pře- hlídce vojska. Z Washingtonu, 12. září. (T. k.) Li- Hung- Čangovi bude prý dána k disposici vá- lečná lod, bude-li si toho sir Robert Hart přáti. Ze Šangaje, 11. září. (T. k.) »Reuter. kanc.« oznamuje: Dle zpráv ze spolehlivého pramene zdržují se císař, císařovna-vdova a princ Tuan v Tatangfu v provincii Šansi, kde pobudou krátkou dobu. Odtamtud chtějí se odebrati do Tai-yuen- fu, kde hodlají zůstati, nebudou-li obtěžováni. Z Petrohradu, 13. září. (T. k.) »Nov. Wremja« oznamují, že pro ruské voje, které Pekin opustily, jest v Tientsinu o ubytování postaráno. Ně- které oddíly odtáhly do Taku a tam zůstanou, kdežto větší část do Port Arthuru a Talien Vanu se vrátí a tam bude přezimovati. V Saratowě jest, jak tamní listy oznamují, rozkaz, že nemají býti odeslány do východní Asie připravené baterie a jest také zasta- viti nákup koní pre vojenské potřeby. — Křižák »Dmitrij Donskoi« odplul dne 5. t. m s rodinou vyslance šl. Giersa na palubě do Taku a dne 8. t. m. přibyl do Nagasaki. Z Londýna, 13. září. (Tel.) V domorodých úřadních kruzích a mezi Japonci jest rozšířeno mí- nění, že skutečně existuje tajná německo-ruská smlouva v příčině Číny. Z Berlína, 13. září. (T. k.) Parník »Halle« připlul dnes před Taku. »Wolfova kancelář« oznamuje: Druhý admirál křižového loďstva oznamuje z Taku ze dne 11. t. m. Pohl zdráv na palubě »Hansy« se vrátil. Mužstvo dosud je v Tientsinu, leč dle možnosti se odtud vrátí.

Oddíl Sodenův jest v Taku a bude odtud převe- den do Tsingtao. Mužstvo oddílu jest velmi unaveno a trpí z části střevními nemocemi. Pro paní Kettelerovou mám připravenu ku převežení loď »Savoya«. Z Berlína, 30. září. (T. k.) Dle jisté zprávy Wolffovy kanceláře z Cařihradu ze včerejška byly ruské vojenské transporty pro východní Asii z Oděsy opětně odvolány. Včera a dnes pluly Bosporem dvě ruské lodi s důstojníky a mužstvem. Z Berlína, 10. září. (T. k.) Jak »Wolff. kan- celář« ze Šangaje ode včíra oznamuje, přibylo tam 600 japonských námořníků se dvěma děly. Z Kolína, 13. září. (T. k.) Dle zprávy » Köl- nische Zeitungu« z Washingtonu oznámil státní úřa Li-Hung- Čangovi, že vláda Spojených států severoamerických uznává ho platně za zplnomocněnce k vyjednávání o mír. Z Vídně, 13. září. (T. k.) Dle opozděného telegramu jistého velitele loďstva východoasijského přibyly lodi J. V. »Císařovna Alžběta« a »Aspern« dne 8. t. m. do Taku. Velitelské vlajky vyzdviženy na lodi J. V. »Císařovna a královna Maria Teresia«. Poručík řadové lodi Kollař s původním peking- ským oddílem a námořní kadet Boyneburg na- stoupili službu. Kadet Mayer, který onemocněl zá- nětem pohrudnice, byl ponechán v Tientsinu. Doznání vrahovo. Z Londýna, 13. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Pekingu ze 7. t. m.: Japonci zatkli vraha německého velevyslance bar. Kettelera, když tento pokoušel se prodati japonskému důstojníku ho- dinky, ozdobené začátečními písmenami Kettelerovými. Vrah doznal, že zločin spáchal, dodal však, že tak učinil na rozkaz čínské vlády. Byl pře- dán německému vojsku.

Válka v jižní Afrlce. President Krüger na útěku. Z Londýna, 13. září. (T. k.) Časopisy praví souhlasně, že úték presidenta Krügra jest pro Angličany mnohem pohodlnější, než jeho zajetí, protože odstraněny jsou jím vážné zápletky. Listy do- vozují, že tento odchod Krügrův poškozuje Krügrov- skou legendu tak, že nikdy více nebude možnoji znovuobnoviti. Z Londýna, 13. září. (T. k) »Daily Mail« oznamují včerejšího dne z Laurengo-Marquesu: V dru- žině Krügrově nalézají se také státní podtajemník pro zahraniční záležitosti Pietr Grobler a gene- rální auditor Marais. Tento vzal s sebou všecky své úředníky a všecky knihy. Státní tajemník Reitz s nimi nepřijel. Na Krügrovi jest viděti patrné známky duševního namáhání, kterémuž podléhal v po- slední době. — Jak se »Daily News« dovídají, dal se president prohlédnouti od dvou lékařů. — »Times« oznamují: Zvláštní vlak s Krügrem nevjel do stanice, nýbrž sveden byl na pob čné koleje poblíž domu nizozemského konsula Potta. Generální pokladník Malherbe očekává se do Laurengo-Marquesu dnes večer. Podle telegramu »Daily Tel.« střeží dům konsula Potta zvláštní ochranný sbor portugalské policie. Guvernér v Laurenco-Marquesu učinil včera ráno presidentu Krügrovi návštěvu. Z Londýna, 12. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Laureno-Marquesu: President Krü- ger a někteří úřadníci transvaalští meškají tou dobou u nizozemského konsula Potta.

Z Londýna, 13. září. (T. k.) Dle úřadní vyhlášky transvaalské vlády obdržel presi- dent Krüger šestiměsíční dovolenou a podnikne dne 28. t. m. cestu do Evropy k vůli intervenci států. Schalk-Burgherr je prý zvolen za jeho náměstka. Z Lissabonu, 13. září. (T. k.) Guvernér z Laurengo Marines obdržel instrukce ohledně presidenta Krügra, který zůstane pod ochranoua bezpečností portugalských úřadů. Z Londýna, 13. září. (Tel.) Generál Botha vzdal se s hlavní armádou generálu Bulle- rovi. Bližší zprávy dosud nedošly. Z Kapského Města, 11. září. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje: Generál Buller ukořistil při po- stupu na Spitzkop dělo a několik sudů spíže. Boerové sházeli těžké, dělo, několik sudů se střelivem a 13 vozů po horském svahu do propasti, aby věci ty do anglických rukou se nedostaly. Z Londýna, 13. září. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Nooctgedachtu ode včírka: Polecarew vrátí se sem podél řeky Elandsu. Generál French táhne na pravém křídle a jest utkán v těžkém boji. Hutton táhne mu ku pomoci. Z Pretorie, 13. září. (T. k.) Lord Roberts odebral se dnes opětně do východního Transvaalu. Z Londýna, 13. září. (T. k.) Večerní listy oznamují z Pretorie, že dne 11. t. m. prohlásil lord Roberts nad celým Transvaalem vo- jenský so ud.

Telegramy. Císařské manévry v Haličí. Z Jasla, 13. září. (T. k.) Dle obšírné zprávy o včerejších manévrech, došlo v dopoled- ních hodinách k prudké srážce mezi 11. a 6. ar- mádním sborem, která skončila ústupem posledněj- šího a vedla k jednotlivým šarvátkám jízdy, při čemž 5 švadron východní armády obklíčeno bylo přesilou a k výroku soudců dvě hodiny se ne- súčastnilo boje. Kol jedné hodiny byl 6. armádní sbor v pořádku na zpátečním pochodu k Chor- kowce. Dnes jest odpočinek. Z Jasla, 13. září. (T. k.) K dnešnímu diner v císařském stanu byli kromě obvyklých vojen- ských hostí přizváni místodržitel hr. Pininski, zemský maršálek hr. Badeni a arcibiskup Isa- kiewicz. Císař o parlamentě. Z Jasla, 13. září. (Tel.) V deputaci lvov- ské obecní rady, kterouž dnes císař přijal, nalézal se také říšský posl. dr. Byk. V průběhu roz- mluvy obrátil se k němu císař se slovy: »Vy jste byl po delší čas v říšské radě?« »Byl jsem ve sněmovně poslanecké«, odpověděl dr. Byk, »od r. 1891. Až do roku 1897 jsme pracovali, od roku 1897 jsme byli jenom diváky.« Císař od- pověděl: »Ano, bohužel, je to pravda. A není žádné naděje, že by bylo brzy lépe.« Na to pravil dr. Byk: »Poláci ve všech stadiích těchto smutných tří roků se vynasnažo- vali, aby říšská rada se stala dělnou.« Cís a odpověděl: »Ano, to jest mně dobře známo.- Císař k deputaci Poláků.

Z Jasla, 13. září. (T. k.) Ku dnešnímu přijetí ve dvorním staně objevilo se nejdříve duchoven- stvo za vedení arcibiskupa Isakowicz e. J. V. císař a král přijal jeho hold co nejpřívětivěji, po- dal biskupům ruku a rozmlouval s jednotlivými členy deputace. Obzvlášť slavnostně vyjímalo se přijetí dvorních hodnostů, šlechty a poslanců. Shromáždění pozdravilo panovníka při jeho obje- vení se bouřným »Niechť žije!« Zemský mar- šálek hr. Stanislav Badeni promluvil pak k cí- saři a králi holdovací řeč, v níž projevil svou ra- dost nad tím, že může pozdraviti a jemu výraz neochvějné věrnosti a hluboké oddanosti k nohoum složiti. Tyto city opětovali zástupci Haliče. To ma býti vodítkem jich veřejného působení. Na každém listě historie země posledních let nacházejí se dů- kazy císařské milosti a otecké péče panovníkovy. Řečník prosil J. V. císaře a krále, aby i na dále zemi věnoval císařskou přízeň a milost, jichž dů- kazy v tomto roce v Haliči těžkými živelními po- hromami postižení právě nyní obdrželi, ujišťoval císaře nezměrnou věrností, kterou haličský lid i po- tomkům zachová a končil s přáním, aby Bůh mi- lostivě císaře ještě dlouhá leta zachoval a ochra- ňoval pro blaho říše a země a pro štěstí všech národů. Na to odpověděl J. V. císař a král takto:

»Vidím Vás, pánové, se zvláštním uspokojením u sebe, vás, kteří jste poznovu přišli ze všech částí země, abyste Mně vyslovili svou nezlomnou věrnost a oddanost, o které jste mi podali již tolik důkazů. Řád jsem přijel za příčinou závě- rečných manévrů jedné části Mé armády, do země, jež Mou stálou péči o ní ohlásí tak vděčně pevnou oddaností k Mému trůnu. Mnohé ty po- hromy, kterýmiž k Mé hluboké bolesti rychle za. sebou byla postižena, jsou pro nás všecky jenom novou příčinou, abychom se vší silou také nadál se věnovali jejím zájmům a jejímu vývoji. Pro- dlévám s radostí opět, třebas jenom na krátkou dobu, v této zemi, jejíž zástupcové vždy- cky mají na zřeteli blaho říše a za všech dob ochotně a s moudrou roz- vahou vyhovovali potřebám státním. Vyřiďte celé zemi Můj nejvroucnější dík za její srdečné uvítání a dodejte ve jménu Mém k tomu, žeustavičněbudu bdítinadjejím bla- hem, neboť jest Mým nejvřelejším přáním, aby tato země rozkvétala a prospívala. J. V. císař poptával se pak s živým zájmem n zemské záležitosti, zvlášť interessoval se o ná- sledky povodně. Také při následujícím přijetí s amosprávných úřadů projevil mocnář znovu svou radost, že mohl zemi navštíviti a vyslovil se spokojeně o chování se obyvatelstva oproti ma- névrujícímu vojsku.

Volby do říšské rady. Z Celovce, 13. září. (T. k.) Zemská vláda stanovila následující dobu pro volby do říšské rady: pro všeobecnou volební třídu 5. leden, pro venkovské obce 10. leden, pro města 12. leden, pro obchodní komory 14. leden a pro velkostatek 15. leden 1901. Významná politická důtka. Z Pešti, 13. září. (T. k.) »Uh. tel. t. k.« ozna- muje: Arcibiskupu sarajevskému dr. Josefu Stad- lerovi dostalo se se strany řiditele nejvyšší ka- binetní kanceláře ryt. Schiessla následující, dne 8. t. m datované psaní: Obšírné zprávy, které o nedávném katolickém sjezdu v Záhřebu přinesly veřejné listy, mluvily mimo jiné i o tom, že Vaše biskupská Milost měla při banketu, sjezd zakonču- jicím, ve vřelé řeči vysloviti přání po brzkém spojení Bosny s Chorvatskem. Ježto tato otázka jest čistě politického rázu a vymy ká se povolání Vaší bisk. Milosti a její rozřešení jen voborjistých světských činitelů spadá a to v první řadě suveren- nímu právu Jeho Veličenstva našeho nejmilostivěj- šího panovníka, proto jest oprávněna domněnka, že zmíněné zprávy spočívají na omylu a že V. b. M. tento výrok neučinila. Mělo-li by to však přes to býti pravdou, pak bych k Nejvyššímu rozkazu musil sděliti V. b. M. co nejpřísnější napomenutí a co nejurči- tější očekávání Jeho Veličenstva našeho Nejmilo- stivějšího panovníka k tomu směřující, aby V. b. M. sejako v příštích svých vý- rocích tak i ve svých činech vzdalo- vala politických otázek. Německé mauévry. Z Štětína, 13. září. (T. k.) Císař Vilém, pan arcivévoda František Ferdin a nd a