1
masthead
V Praze, ve středu dne 7. prosince.
Praha
2
masthead
K číslu 338
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Cís. jedn. Pr. I. 114/4.
6
article
Jménem Jeho Veličenstva císaře!
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne4
prosince 1904 čís. Ss 80/4 takto právem:
Obsah článku: »Čechy byly německými
jsou německými a zůstanou německý
mi« — v odpoledním vydání v Praze tištěného
vydávaného periodického tiskopisu »Národní Listy
ze dne 3. prosince 1904 k čís. 334 uveřejněného za-
hrnuje v sobě v místech: 1. »Abychom se stal
epickými« až »vlastnoručně by jej zkor-
rigovali.« 2. »Ano, ale tuk tohoto« až »furiant-
ství — německé —«, skutkovou povahu přečinu proti
veřejnému pokoji a řádu, v § 302 z. tr. nazna-
čeného.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy-
odpolední vydání k čís. 334. ze dne 3. prosince 1904
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.
Důvody:
Obsahem nahoře naznačených míst podněcuje
se k zášti proti národnímu kmenu německému.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 5. prosince 1904.
C. k. zemský jako trestní soud v Praze
Dr. Wokaun.
Panu Josefu Anýžovi, zodpovědnému redaktoru
»Národních Listů« v Praze.
doktor
Wokaun
Anýž
Praha
Čechy
národní List
8
article
Kapitán Kladov o vyslání třetí
Kapitán Kladov o vyslání třetí
eskadry.
Z Petrohradu, 7. prosince. V »Novém
Vremeni« prohlašuje kapitán Kladov,že
pověsti o vyslání třetího loďstva jsou nesprávny.
Bylo zjištěno, že loďstvo toto potřebuje mnoho
oprav a že nemůže býti hotovo před květnem-
Zničení největšího japonského
křižáku.
Z Petrohradu, 7. prosince. »Ruskému
Slovu«, jak již ráno stručně jsme sdělili, te-
legrafují z Vladivostoku: Japonský
křižák »Azuma« poblíž ostrovů miau-
tauských narazil na minu a utonul.
Byl největším křižákem japonským o 9450 tu-
nách, 1600 koňských silách a rychlosti 20 an-
glických mil.
Kladovo
Petrohrad
Vladivostok
9
article
Opevňování Vladivostoku. — Gene-
rál Linevič do Mandžurska.
Z Petrohradu, 7. prosince. Z Vladivostoku
se oznamuje, že opevňovací práce v městěi
přístavu jsou skončeny. Posádka bude zmen-
šena a veškerá armáda, jež v kraji vladivo-
stockém doposud byla umístěna, odejde za ve-
lení generála Lineviče do Mandžurska.
Najímání nákladních lodí pro
Rusko.
Z Antverp, 6. prosince. Ruští agenti nabí-
zejí značné ceny za menší nákladní lodi, jež
by byly způsobilými, dopraviti potraviny do Port
Arturu. Najata byla celá řada menších lodí.
Linevič
Mandžurska
Artur
Vladivostok
Petrohrad
Rusko
Antverpy
Genus
10
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
11
article
Z parlamentu.
Z parlamentu.
Z Vídně, 7. prosince. Dnes sejde se pan-
ská sněmovna k diskussi, ve které se
vyřídí některé předlohy. Předcházeti bude celá
řada posmrtných vzpomínek, neboť panská sně-
movna od poslední kampaně ztratila velký počet
členů. Chystá se tam také projev proti poslanecké
sněmovně, pokud jde o řeč posl. Perners-
torfera a Bergra.
V poslanecké sněmovně bude po-
kračovati rozpočtový výbor ve své poradě
o předloze nouzové a spojené s nírefun d aci.
Myslí se však, že dodělá se jen jakási všeobecná
diskusse a že k podrobnému rokování vůbec
nedojde. Ve vládních kruzích se ujišťuje, že
pro celou sumu refundační, t. j. pro 69 mil.
nalezla by se většina ve výboru také bez Čechů,
německých lidovců, Slovinců, Chorvatů, sociálních
demokratů, Rusů a českých agrárníků. Podobá
se však, že ke zkoušce nedojde, zdali tento
odhad se shoduje lse skutečností. Vůbec jest
dojem, že veškero další jednání ve výboru roz-
počtovém zvláště a v parlamentu vůbec jest
marno a neplodno a že doporučuje se
nynější kampaň, veskrze neplodnou, z avříti
co nejdříve.
»Neue Freie Pressle« však tvrdí,
že v pátek vídeňský parlament odročen ne-
bude. Polští poslanci chtějí se prý pokusitio
nějaký kompromis s poslanci českými. Nevíme,
zda Poláci takový úmysl mají, ale pochybujeme,
že plán, »Neue Freie Presse« uveřejněný, se
zdaří. List dodává, že prý Poláci již pohrozili
Čechům jakýmsi ultimatem. Tím patrně je mí-
Bergr
Čecho
Chorvat
Neue Frei Pressl
Polák
Vídeň
Neue Frei Presse
12
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
13
article
něno usnesení klubu polského, jež před týdnem
bylo sděleno, totiž kdyby Čechové setrvali na
svém dosavadním odporu, že by kolo polské
uzavřelo allianci se stranami německými.
V rozmluvě, kterou měl v sobotu předseda
klubu polského hr. Dzieduszycki s re-
daktorem »Fremdenblattu« a která je
v nedělním čísle našeho listu uveřejněna, pro-
hlásil sice vůdce polské delegace na říšské radě
o plak tvrzení toho, pravě, že se Poláci proti
Čechům s Němci nespojí, ale i kdyby na
krásně spolek takový se utvářil, minulost uka-
zuje, že jest neudržitelným. Taková alliance již
zde byla dvakrát. Jednou za pověstné kampaně
1893—1895, po druhé r. 1900, když Jaw or-
ski rozbil majoritu pravice, ve formě tak zv.
pracovní většiny. Německo-polská alliance však
vždy vzala brzy a bídně za s vé.
Vyjednávání s Vlachy.
Z Vídně, 7. prosince. K ministerskému
předsedovi dru. Körbrovi a k ministru vy-
učování dru. Hartlovi dostavil se včera jme-
nem vlašského klubu předseda bar. Malfatti a
odevzdal oběma pamětní spis, ve kterém Vla
chové žádají, aby konečně se vzal zřetel na jich
požadavky a záležitost universitní se rozřešila.
Přetřásána též záležitost vlašských studentů,
kteří zapsáni byli na zatímní inšprucké fakultě.
Ministři slibili, že stane se opatření, by tito stu-
denti neztratili celý semestr. Ve všech jiných
věcech však rozmluva positivního výsledku
neměla.
Čecho
Polák
Němec
Vlach
Hartl
Vídeň
Jawa or
14
article
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníkn.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníkn.
Z Vídně, 7. prosince. (C.-B.) Císař pro-
půjčil biskupovi nitranskému Emeri-
chovi Bendovi hodnost tajného rady s pro-
minutím tax.
Ministr kultu a vyučování jmenoval ad-
junkta ředitelství c. k. knihoskladu v Praze
Karla Malce ředitelem tohoto knihoskladu.
Události v Uhrách.
Z Pešti, 6. prosince. (C.-B.) Spojená
opposice konala včera večer konferenci, na
které bylo rokováno o taktických otáz-
kách. S politováním bylo vzato na vědomí, že
posl. Košut nemůže následkem onemocnění
zúčastniti se chystaných schůzí lidu.
Císař
Benda
Malec
Vídeň
Praha
Uhry
Pešť
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pomsta.
16
article
Z lesa u naší vesničky bylo slyšeti houkání
„Aha, to zase starý Pomsta volá,“ říkali lidé.
A toho dne, kdo nemusil, do lesa nešel.
Pomsta byl tichý blázen a jmenoval se
vlastně Jirák. Proseděl často mnoho hodin na
svém zamilovaném místečku, na skále nad řekou,
kde tato hlubokým lesem protéká a volal.
„Pomsta!“ křičíval a měl radost, když
ozvěna mu odpovídala. Proto říkali mu Pomsta.
Neublížil ani kuřeti, lidé se ho ale přece
bálí. Jeho bratr byl největším sedlákem ve vsi
a říkalo se, že se Pomsta proto zbláznil, že jej
bratr jeho i o milenku i o statek připravil.
Povídalo se to, ale jenom tajně. Přímo se
to tvrditi nikdo neodvážil. Jednou prý Jirák, když
se o tom dověděl, žaloval toho, kdo to o něm
říkal a vymohl si jeho potrestání.
Ke svému bratru Pomsta nikdy nešel. Ně-
jaký ten útulek si vždycky našel a když ne-
našel, vyspal se v lese. Od čeho byl živ, bylo
tajemstvím. Nikdy nikoho o nic neprosil, jenom
když mu lidé sami nabízeli, vzal. Často zmizel
úplně a po mnoho dní nikdo o něm nevěděl.
Pak opět přišel a usednuv na svou skálu, volal.
Zvláště na večer zachvěl se každý i otrnulý,
kdo náhodou šel lesem a zaslechl jeho volání, jež
příšerně se od skalisek protějšího břehu odráželo
a po lese neslo.
Jirák
tichý blázen
17
article
Někdy se zdálo, že je Pomsta úplně při roz-
umu. Pracoval hospodářům a mluvil zcela roz-
myslně, tak že se našli i lidé, kteří pochybovali,
že by byl pomatený. Optal-li se ho ale někdo na
věci, týkající se jeho minulosti, nepromluvil již a
odebral se na své místo do lesa. Několik dní pak
neobjevil se ve vsi.
Tak žil Pomsta již velmi dlouho a nikdo ne-
pamatoval se na jeho mládí.
Až konečně jednoho dne událo se něco, co
pobouřilo tichou naši vísku.
Následkem déle trvajících deštů rozvodnila
se silně řeka a zatopila některá níže položená
stavení, mezi nimi pak i statek Jirákův.
Voda stále stoupala a Jirák vynasnažoval se,
aby aspoň čásť svého majetku zachránil. S nej-
větším úsilím dopravoval lodkou svůj majetek na
břeh a mnoho sousedů mu v tom bylo nápo-
mocno.
V panujícím zmatku nikdo nepovšimls
Pomsty, kterak až k samému člunu se připlížil.
V okamžiku, kdy Jirák opět do loďky vstoupil,
vskočil do ní také Pomsta a nežli se kdo vzpa-
matoval, odrazil ji od břehu a hnal do středu
řeky ..
Výkřik hrůzy ozval se mezi sousedy, když
vstal a ponechal loďku rozvodněnému proudu,
který ji počal otáčeti.
V hukot vody mísil se divoký chechtot jeho
„chachacha“, smál se příšerně, stanuv proti
bratru, zděšením téměř vlády pozbyvšímu, „už
jedeme, bratříčku! Chacha! Víš kam jedeme?
Na svatbu jedeme, budeme se vdávat, spolu,
ty a jál
Jirákův
Jirák
18
article
„Pro boha, smiluj se, odpusť mi!“ Jirák
svíjel se ve smrtelných úzkostech.
„Chacha, bratříčku, ty se bojíš? Už nám
hrajou, slyšíš muziku? Ha, pomsta!“
„Pomozte, lidé, chce mne zavraždit! Po-
moc!“ Hlas jeho ztrácel se v hukotu.
Lodka hnána proudem letěla, otáčejíc se po
vlnách a každou chvíli musila se překotiti.
„Sláva, už jedeme na svatbu! Ichuchu!“
„Pomoc!“
„Pojď tančit! Hejl hrajte, muzíkanti, do
kola!“
„Pro vše svaté, pusť mne, Bratře! Pama-
tuj sel“
„Nech se vzíti kolem krku. Hej, do kolat“
A Pomsta táhl Jiráka, aby s ním tančil na
kolísající loďce.
„Už mou milou od oltáře vedou — —
zpíval a otáčel bratrem, „tenkrát jsi má — —
Jirák s výkřikem překotil se přes okraj. Ně-
kolik okamžiků nesl jej proud podle lodky, pak
jej pohltil.
„Chacha, bratříčku, proč utíkáš? Vždyť jsme
ještě ani netančili. Chachacha, pomsta!
Člun letěl, potáceje se jako šipka.
„Chachacha, pomsta! Pomstal?
Prudkým nárazem smeten byl blázen do vln.
Překocené plavidlo hnalo se dále.
„Pomsta!“ odpovídala ozvěna lesů.
„Pomsta!“ zavznělo od skalin.
Pomsta vykonal svou pomstu.
M. Schäfer.
Jirák
Hlas
Hejl
M Schäfer
Ichuch
Pam