3
masthead
21. listopadu 1908
5
article
Pelitické zprávy domáci.
Pelitické zprávy domáci.
V Praze, 19. listopadu. (Bar. Bienerth
a Maďaři.) Jmenování bar. Bienertha před-
sedou rakouského kabinetu zarazilo v Pešti dosti
nemile. Bar. Bienerth platí tam za přívržence
křesťanských sociálů a tím se vysvělluje pešťsk
nedůvěra k němu. Vídeňský, rakouské vládě
blízký zpravodaj „Pester Lloydu“ pospíšilsi
tedy, aby rozptýlil obavy, jež mohou nastati
v Pešti jmenováním Bienertha. Píšeť, že bar.
Bienerth stojí věrně na stanovisku vyrovnání
z r. 1867 a nejnovějšího hospodářského vyrov-
nání s Uhrami a bude tedy všemožně dbáti, aby
se udržela pokojná a přátelská politická atmo-
sféra mezi oběmn státy monarchie. Bar. Bienerth
bude ovšem pevně hájiti rakouských zájmů; vy-
slovil se v tom smyslu k četným rakouským po-
slancům, s nimiž v posledních dnech vešel ve
styk. Ale to nepřekyapí žádného uherského mini
stra, poněvadž každý z nich pokládá za svou
povinnost, hájsti zájmů svého státu. O příšum
poměru bar. Bienerthu k Uhrám možno prý říci:
žádné nepřátelství, nýbrž vážné hájení rakou-
ských zájmů se stálým zřením ke společným
eílům a potřebám mocnářství a v duchu oně
loyality a věrnosti ke smlouvám, jichž vyžaďuje
těsný poměr mezi oběma státy. O všem tom
přesvědčí se prý uherská vláda již v pátek, ne-
boť toho dné bar. Bienerth přijede do Peští, aby
se předstvil svým uherským kologům. č
Bienerth
Maďar
Praha
Pešť
Uhry
Pester Lloyd
6
article
V Praze, 19. listopudu. (Hr. Dziedu s zy-
cki pro státní nezbytnosti.) Býv. pol-
ský ministr krajane hr. Dzieduszycki popírá, že
v konferenci u bar. Bienertha žádul tohoto, aby
do úřadnického kabinetu povolal aspoň parla-
mentní ministry krajany. Když se v konferenci
ukázalo, že koalíčné ministorstvo se na tu dobu
sestaviti nedá, hr. Dzieduszycki vyzval zástupee
ostatních stran, aby vládě, ktená má býti utvo-
řena provisorně, dali dosti času na přípravy
k utvoření kabinetu parlamentního a vzhledem
ke hrozicí situaci zahraničné schválili ve sně-
movně nejnutnější státní potřeby, zvláště zatím-
ný rozpočet a přivtělení Bosny. V tom se tedy
hr. Dzieduszycki, jehož výzva prý byla prová-
zena potleskem, shoduje se stranou křesťansko-
sociálnou.
Z Vídně, 19. listopadu. (Socialist
proti slezské volební opravě.) De-
setičlenná deputace českých, polských a něme-
ckých sociálných demokratů ze Slezska přímlou-
vala se včera u bar. Bienertha a ministra vnitra
bar. Haerdila, aby volební opravě, na níž se
uenesl slezský sněm, byla odepřena sankce, po-
něvadž touto „opravou“ neposkytuje se zastou-
pení oněm vrstvám obyvatelstva, jež byly z vo-
lebního práva dosud vyloučeny. Slezská volebn
oprava je nepřijatelna zvláště pro sociálné de-
mokraty, kteří při posledních říšských volbách
soustředili na své kandidty 45 všech hlasů
ze Slozska, ale na sněm mohli by dle nového
volebního řádu s bídou zvoliti jen jedíného po-
slance. Ministři odvětili deputaci, že nový slez-
ský volební řád nebyl vládě ještě předložen; až
ji bude dodán, ministři jej prý bedlivě prozkou-
mají, vyhovuje-li skutečně požadavku, aby bylo
zastoupení na sněmě zabezpečeno také vrstvám,
z volebního práva dosud vyloučeným.
Bienerth
Socialist
jítmokrata
Praha
Hradec
Bosna
Vídeň
Slezsko
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. listopadu.
Dva angličtí státnici o situaci.
Ve své řeči v Scarboroughu zmínil se an-
plický státní tajemník Grey také o debatách,
které vedeny byly v říšském sněmu německém
o uveřejnění císařových interviewů, a pravil
Za těchto debat jednalo se o velmi zajímavých
otázkách, které týkají se zvláště Německa a do
nichž nám vlastně nic není. Každý, kdo sle-
doval debaty v říšském sněmu, pozoroval, že
žádný ze zástupců stran nepronesl ani slůvka,
které by svědčilo o nepřátelství německého lidu
k Anglii. Přál bych si, aby se to vzalo na vě-
domí, aby se to oceňovalo, opětovalo a splácelo
při každém výroku, který se stane v naší zemi
o německém národu. Řečník pojednal pak o ny-
nějším režimu v Turecku a prohlásil: Netou-
žíme po výbojích, které by nás mohly přivěst
do konfliktu s cizinou. Jde pouze o jednu věe:
Máme velkou říši, kterou nusíme udržetie
uhájiti, a musíme rozsáhlé zájmy této řiše uvést
v souhlas se vzrůstajícími zájmy jiných moc-
nestí. Při vyrovnávání těchto zájmů mohly by
leckdy nastati obtíže, avšak i největší obtíže
možno urovnati cestou diplomatickou. Poku
řečník pozoroval, je tisk jednotlivých zemí mno-
hem plodnějším ve vynalézání důvodů a úmyslů
vlád různých států, než ministr zahraničních
záležitostí sám. Musíme si zachovali námořná
moc, která by byla s to čeliti všem možným
kombinacím, musíme však také snažiti se, aby.
chom přesvědčili jiné, že svoji moc námořní za
chováváme si k vlastní obraně, nikoliv však
k obrožování jiné země.
Pok
Praha
Grey
Německo
Anglie
Turecko
8
article
Jiný státník anglický, Balfour, pronesl včer
v Cardiífu řeč, v níž pravil: Doufáme, že státni
tajemník zahraničního úřadu a jeho kolegové
budou pokračovati v tradicích, přijatých Lans-
downem a jeho předchůdcí. Jsme odhodlá
ni pracovati k tomu, aby ani slov
ani skutky nebyl oslaben hlas An-
glie v radě Evropy. Úvahy a kritiky o za-
hraniční politice měly by býti dovoleny jen
s největší opatrnoslí. Níjak nebuďeme na škodu
národní politiky usilovati o nějaké strannické
výhody.
Francouzské demonstrace.
Francouzský ministr osad obdržel ze St.
Pierrre de Miquelon telegram, v němž se mu
sděluje, že od středy se pouliční projevy již
neopskovaly a že možno siluaci pokládati za
klidnou.
Balfour
Ana
jít Miquelon
Evropa
St . Pierrre
9
article
Nový anglický vyslanec v Berlíně.
Nový anglický vyslanec v Berlíně.
Císař Vilém II. přijal nového anglickéh
velvyslance sira Goschena za přílomnosti vy-
slance šl. Kinderlena - Wächtera ve slyšení.
v němž se mu vyslanec poprvé představil.
ab
Řecký král v Římě.
Řecký král Jiří přijal italského ministr
zahraničních záležilostí Tittona dnes o 11. hod
dopolední ve slyšení. Hovor věnován hlavné
balkánským otázkám.
lron e
Vilém II
Wächter
Jiří
Hovor
Berlín
Řím
10
article
Pokroková vláda v Číně.
Úřadně ujišťuje se z Pekina, že nová správa
bude mocně podporovati reformy, které bylr
zahájeny za eísaře Kuansi. Politické výnosy.
které byly vydány od 15. listopadu, svědčí ve-
směs, že chce býti vláda pokrokovou a mo
derní.
Persie proti úslavě.
Včera demonstrovalo se v Bagišachu opětně
proti ústavě; byli to tentokráte kupci z hlav-
ního města, které tam šach pozval. Šach sám
byl přítomen, neřekl však, co zamyšlí. Vše-
obecně se soudí, že šach bude takovými de-
monstracemi posílen v odporu proti ústavě, tím
spíše, an se domnívá, že má za sebou kněžstvo
sbud jia
Čína
Persie
Bagišach
11
article
Návštěva v Mnichově. lnennžee
Návštěva v Mnichově. lnennžee
Následník rumunský Ferdinand přijel do
Mnichova z Vídně, aby z rozkazu králova ode-
vzdal prinei vladsři domácí řád, králem nově
založený. Brzy po 9. hod. navštívil prine vladat
korunního prince rumunského. Později jel ko-
runní prine do královského zámku, kde byl
uvílán nejvyššími dvorními hodnosty a dopro
vozen k prinei vladari, jemuž odevzdal rád
Prine vladař vyznamenal jej za to řádem Hlu
bertovým. Odpoledne koná se na počest ko
runního prince dvorní hostina.
us Povstání v britské Indil.
Z Alahabadu sdělují: 600 mohmandů pře
padlo včera v noci Šabkadr. Z Pešaváru vytrh
proti nim oddil 200 mužů,
Ferdinand
Hla
Mnichov
Vídeň
Alahabad
12
article
Vzpoura německých soudci.
Vzpoura německých soudci.
Jak němečtí soudcové v král. českém málo dbaj
rozhodnutí vrchního a nejvyššího soudu a jak
šlapou zaručená práva jazyka českého, sloužíš
nejnovější případ:
JUDr. Lud. Lederer, advokát v Jaroměři
v zastoupení pana B N. v J. proti K. H. v Tepli-
cích, podal na tento soud žádost za složení vy-
jevovací přísaby, v jazyku českém, kteréž podání
vyřízeno bylo usnesením sepsaným v řeči ně-
mecké.
C. k. krajský soud v Litoměřicích k podan
stižnosti vydal usnesení ddto. 11. listopadu pod
č. R III. 374/8 následujícího obsshu:
C. k. krajský soud v Litoměřicích, jako soud
rekursní, učinil ve věci B N v J. proti K. H.
t. č. v Teplicích, peto 357 K c. s. c. o rekursu
B. N. proti usnesení c. k. okresního soudu
v Teplicích ze dne 9. října 1908 He 1354/8,
kterýmž návrh na složení přísahy vyjevovaící,
v českém jazyku podaný, vyřízen byl usnesením
v jazyku německém sepsaným, následujíeí usne-
sení: Rekursu se místa nedává. Rekurent nes
sám útraty svého rekursu.
JUDr
Lud
Lederer
K H
Jaroměř
Tepli
Litoměřice
Teplice
13
article
něsl Odůvodnění.
Čl. I. uvoz. zák. k cív. soudn. řádu z-
choval se v platposti § 13. vš. soud. ráda
kterýž předpisuje, že strany a jejich právn
zástupci ve svých věcech před soudem užívat
mají řeči v zemi obvyklé, tím jest, jak z po-
rovnání s § 14. záp. hal. soudního řádu s § 4
cís. pat. z roku 1854, s §§ 100, 163 a 198
trest. řádu vysvitá rozuměli řeč v zemí u do-
tyčného soudu obvyklou. n
Toto ustanovení v § 13 vš. soud. řádu
platí ještě dosud a nebylo, jehikož žádné zá
konité upravení jazykové otázky do té doby
se nestalo, dosud změněno, zvláště ne čl. 19.
zákl. stát. zák. ze dne 21. prosince 1867 čís.
142 f. z., protože tento zákon, jako rámový
zákon pouze všeobeenou zásadu právní vyslo
vuje, jehož uskutečnění zákonem do té doby
ustanoveno nebylo. Podle zprávy c. k. okres-
ního soudu v Teplicích, v jehož obvodu žádná
obec česká se nenachází, není u zmlněného
soudu řeč česká obvyklá. Přijal-li nicměně c.k.
okresní soud v Teplicích návrh v českém jazyku
podaný a vyřídil-li tento návrh v jazyku něme-
ckém, nemá rekurent žádně příčiny ke stížnosti,
jelikož, jak již s hora uvedeno bylo, strany a
jejich právní zástupeové povinni jsou u zmíně-
ného soudu pouze řeči německé užívati.
Jeví se tedy podaný rekurs neodůvodněným,
prolož jemu místo dáno býti nemohlo. Výrok
o útratách rekursu spočívá v §S 50. a 40.
c. s. P.
Proti neslýchanému tomuto útoku na práva
českého náruda podány bodou ovšem stížnost
a o př padě tom vyrozuměn současně minist-
krajan dr. Žáček.
doktor
Žáček
Teplice
14
article
Dne 11. září podal p. dr. Fr. Navrátíl v zastou-
pení p. D. na Král. Vánphradoch proti p. 8. upo-
minací žalobu peto. 40.— K u c. k. okresního
soudu v Jablonci n. N. Nu to obdržel něme-
cké usnesení — ač žaloba byla česká a žalo-
vaný rovněž Čech — že následkem v čas po-
daného odporu klade se rok k ústnímu jednání
na den 26. září t. r. Líčení toto, jež konalo se
desky (žalobu zastupoval v substituci p. dr-
Hliňák z Liberee) bylo odročeno ke dni 22. října
t. r. Při roku tomto zamíti soudce přes důrazný
protest p. dra. Hliňáka návrhi tohoto, aby žalob
projednávána bylh česky i aby protokolování
dálo se čosky, prohlásiv, že něnecká řeč v Ja-
blonci n. N. jest jedině obvyklou. Proti tomuto
rozhodnutí stěžoval si p. dr. Navrátil k c. k.
Král
Hliňák
doktor
Navrátil
Jablonec
Čechy
15
article
krajskému soudu v Liberci, který však stížnosí
v celém obsahu zamiitl a rekurentia
k náhradě útrat odsoudil. Usnesení
toto doručeno bylo česky, ovšem opatřepo bylo
razitkem německým, ač české razít ko
u soudu mají. V odůvodnění praví se: „Re-
kurs není odůvodněn. Neboť § 13. všeob. ř. s.
na který rekurent se odvolává, sice ustanovuje,
že mají obě strany, jakož i jich právní záslup
ve svých přednáškách použiti jazyka v zemi ob
vyklého. Výraz „jazyk v zemi obvyklý
není však totožný s pojmem jazy ka
zemského; jazyk v zemi obvyklý to-
tožný jest s jazykem v soudním
obvodu u dotyčného soudu v zemi
obvyklým a jako takový jazyk v zemi obvyklý
v okresu jabloneckém jen německý jazyk plati
může, poněvadž podle výsledku posledního sčí-
tání lidu v tamějším okresu 53.723 osob se
přihlásilo k německému jazyku, i pouze 397
osob k českému jazyku. Nestává však
pražádné zákonité ustanovení,
jímž by se nařizovalo, jakým jazy-
kem nějaká žádost se vyříditi má;
čl. 19. zákona státního základníhc ze dne 21.
prosince 1867 č. 142 ř. z. arci ustanovuje, „že
všichni národové ve státě mají rovné právo,
a každý národ má neporušitelné právo chovati
a vzdělávati národnost a řeč svou“,; avšak tento
Liberec
16
article
zákon obsahuje jen všeobecná ustanovení, která
zvláštním zákonem dosud provedena nejsou
a ve smyslu: 11 ad m. zákona státního základ-
ního o užívání jazyka u soudu potřebných pouz
říšské radě přísluší; nelze tedy na řízen
ze dne 19. dubna 1880 č. 14. z. z. platno
přisouditi, poněvadž toto nařízení takový zá
kon nahraditi nemůže. V odpor vzaté usnesen
tedy v zákoně odůvodněno jest. Podle toho
jest vše při starém, pokud se týče via facti
suspendovaných jazykových nařízení Stremayro-
vých, ano co do důvodů jde ukrácení rovného
práva českého před soudem ještě dále, než z
praxe „domácího usnesení“ libereckého soudu.
Obzvláště pamětihodno jest, že v citátu kraj-
skébo soudu líbereckého z čl. 19. zákl. z. st.
ztratil se právě druhý odstavec: „Rovnopráv-
nost všech zemsky obvyklých jazyků ve
škole, úřadě a veřějném životě je státém uzná
na.“ Bylo by z jeho znění vyšlo na jevo, že
se jedná právě o rovnoprávnost z emisky ob
vyklýeh jazyků, když zemsky obvyklý
není krnjskému soudu libereckému totožným se
„zemským jazykem!.
Denní zprávy.
— O čem a kterak vyjednávali čeští zástup-
ci v konferencích u Bienertha? Ořiciální orgán
národní strany svobodomyslné na základě pří
slušných kruhů poslaneckých konstatuje, že n
konferencích při změně ministerstva čeští zá-
stupci neuznali požadavek Němců za zři
zení krajských vlád v Čechách při národním roz-
dělení krajů za předmět, o němž jsou ochiotn
vyjednávat. Čeští zástupci podle ujištění
Bienerth
Němec
Čechy
Stremayrovýchod
17
article
„Dnova“ vyslovili se s největší rozhodnosti prol
tomu, aby Němei uváděli v program koaličo
vlády různé zákony, jako o užívání jazyků př
státních úřadech, o krajských vládách, krajskýci
zastupitelstvech, menšinových školách atd. „Ne
mělinic protitomu, aby se o těchto před
mětech jednalo, poněvadž krajské zřízoní jes
stará instituce česká, ale výslovně se ohradi
proti každěmu označení obsahu, poněvad
obsah může býtijenom předmětem
jednání budoucího.“ Jestliže Němci vi
děli v tom ochotu k vyjednávání o národnostní
ohraničení, je prý to optimismus závidění hodný
Dálo zjišťuje se v úřadním listě strany, že n
zmíněných konferoncích nebyli křesťanští soci
álové proti vnitřní úřadní češtině, nýbrž na
vrhovali ji jako kompromis, jako zachován
statu quo anto, jak byl na počátku vlády Be
ekovy via facti. Naprostou smyšlenkou jest zpr
va, že by byli čeští účastníci konferencí v un
versitní otázce ustoupili až na požadavek urči
tého dodatečného úvěru pro nové university, na-
opak pravda prý jest, že Češi stáli neobloroné
na položce pro zakoupení stavebního mista poe
druhou českou universitu bez každého zakeý
vání, aby rozhodnuto bylo konečně o místě pre
budoucí universitu. „Konečně budiž konstatu
váno,“ píše „Den“, že ani čeští zástup
cové na konferenci, ani Národn
klub nevzali na sebe nijakých za
važků ohdedně budoucnosti.“ O po
stavení k rozpočtu a annexi Bosny bude se Na
rodní klub toprve radit a usnášet a přístom roz
hodovatí bude chování vlády a zejmiéna Něm-
ců k českému s pěmu a celá politi-
cká situace. Dí „Den“. Přesněji řečena.
pro rozpočet a anekční předlohu nebude českých
hlasů, neupustí-li Němci od sněmovní ob-
strukce. Uvidíme. „Venkov“, neméně oficiáln
orgán „Národního klubu“, oznamoval bez
podmíněnou nejestřejší oposie
každému úřadnickému kabinetu.
Němei
Be
Čech
Němec
Německo
Národn klub
národní klub
18
article
— Politické schůza. Český politic ký
spolek v Břeclavě pořádá v neděli 29
t. m. o 3. hod. odpol. ve dvoraně hotelu Fiala
veřejnou schůzi s timto programem: 1. O poli-
tické situaei a o posledním zasedání sněmovním
promluví páni dr. Adolf Stránský a K. Novák.
poslanci v Brně. 2. O starobním pojišťování
promluví p. dr. K. Čermák. 3. Volné návrhy.
— Z klubů občanských. Z Občan-
ského klubu v Holešovicích - Bub
nech. Výbor klubovní ve schůzi své dne 18.
t. m. konané zabýval semímo jiné také usne-
sením finanční komise městské ze dne 17. t.i m
v níž 10 proti 6 hlasům usneseno bylo pře
protest zástupců VII. části pražské, by zaveden
byl pivní krejear z vyčepovaného piva, a to
K 1.20 z jednoho hektolitru. Ve výboru klu-
bovním po vyslechnuti zástupců a najmě pamět
níků a jiných činitelů, prokázáno, že anifi-
nanční komise, ani rada městská, ani sbor obec-
ních starších nejsou nijak oprávnění stanovi
jakékoliv dávky z píva, a to tím méně, že pti
vzájemném ujednání mezi tehdejšími zástupei
obce pražské, jakož i zástupci spojených obel
Fiala
doktor
Stránský
K Novák
K Čermák
Břeclava
Brno
Holešovice
Buba
19
article
Holešovie-Buben zvláště bylo usneseno, že pivn
krejear tím dnem, ve kterém sehválené připo-
jení obce Holešovice-Bubny ku Praze vyhlášeno
bude, přestane se vybírati v těchto spojených
obeích, což se také i skutkem stálo. Při tomto
památném ujednání tehdy přítomní byli starosta
pražský dr. T. Černý, jeho náměstek J. Vališ.
dále městští radní Baroch a Kandert. Se strany
pak obce Holešovice-Bubny tehdejší místní sta-
rosta pan V. Bureš, továrník A. Hofmann
řídicí učitel Jos. Šulc. Při dodatečném ještě
definitivním projednávání této záležitosti byli pá
nové Jos. Plichta, V. Hodek a Jan Seifert. Pře
toto jasné a právoplatné ujednání činily se již
několikráte pokusy jak se strany finanční ko-
mise tak i rady městské, aby v VII. část
pražské pivní krejear znovu zaveďen byl, jakož
i aby magistrátní expositura zdejší byla zrušena.
doktor
T Černá
J Vališ
Baroch
Kandert
V Bureš
A Hofmann
Šulc
Plichta
V Hodek
Seifert
Holešovie
Bubno
Holešovice
Jos
20
article
Avšak rozvážní činitelé tehdejší na radnici staro-
městské, uznávajíce právoplatnost základníeh
pravidel o připojení, jakož i zákonných ustano-
vení k tomu se vztahujících, zamítli všechny
činěné návrhy jak na vybírání pivního krejearu.
tak i na zrušení magistrátní expositury. Výbor
Občanského klubu protestuje jménem
veškerého občanstva VII. části
pražské co nejdůrazněji proti ja-
kémukoliv pokusu zavedení piv-
ního krejcaru ve zdejší části, od-
volávaje se opětně na pravoplatné podmínkyo
připojení a poukazuje mimo jiné také k tomu,
že obec Holešovice-Bubny při svém připojení
přinesla obci pražské velkolepý, do milionů sa-
hající dar a mimo to parcelační dávka u nás
vynese obci pražské další statisíce, čímž se
vnitřní části městské vykázati nemohou. Ob-
čanský klub v Holešovicích Bubnech apeluje
tímto na radu městskou, aby vybírání pivního
krejearu, této nespravedlivé dávky v VII. část
tte
pražské, nezaváděla, a to zvláště z toho dů
vodu, že Holešovice-Bubny obydleny jsou z velke
části lidem dělným, kterýž by touto dávkou ve-
lice byl poškozen. — Občanská besed
v Praze VII. koná v úterý 24. t. m. o 8. hod
več. v místnosti spolkové »Na kovárně« valnou
hromadu.
— Z Národní rady české. Užší komise
slovanského výboru Národní rady české koná
první schůzi svojí dnes v sobolu o 3. hodině
odpol. v zasedací síni Národní rady české (Vo-
dičkova ulice č. 20.) — Ústřední výbor Národní
rady české zasedá za účelem vyřízení předměto
jednacího pořadu z odročené schůze poslední
dnes v sobotu v 5 hod. odpol.. /he
— Dolegace městské rady pražské do Pa-
říže. Dnesráno odjela z Prahy do Račíže dele-
guce obce, a sice pánové primálor dr. Groš
náměstek Jirousek a dr. Podlipný.
Groš
Jirousek
doktor
Podlipná
Bubno
Ob
Holešovice
Praha
obec Holešovice
občanský beseda v Praga
národní rada
národní rada český
21
article
— Osobní. Tajemníkem zemské úřadovny pr
sensijní pojištění soukromého úřadnictva v Praze
jmenován byl dr. Emil Hendrych, dosud konci-
pisla pražské obch, komory, a šéfem účtárny téže
úřadovny p. Frant. Hašourek, tajemník Jednoly
soukromého úřadnictva. — Presidiom zemského trest
ního soudu v Praze ustanovilo pana Frant. Vejdélka
státým znalcem u tohoto soudu v oboru látek trba
eích a třaskavin. Pro své zásluhy jmenován byl pan
cís. rada Vejdělek čestným členem sborů dohrovol-
ných hasičů v Karlině a ve Střešovicích. — Zastu-
pilelstvo kr. kom. města Poděbrad jmenovalo v za-
sedání dne 14. listopadu svého tajemníka p. Edv.
Šebona ředilelem měst. úřadu.
— Rodinné zprávy. Pan Ph. Mr. Joseí Kej
dana s chotí oznamují, že slavili sňatek svůj dne
16. listonadu t. r. v Praze.
— Úelění památky Josefa Baráka v Karlině.
doktor
Hendry
František
Vejdělek
Poděbrad
Mister
Joseum
Kej
Barák
Karlin
Praha
Karlin
Střešovice
Zast
22
article
Dělnická beseda v Karlíně ve výroči úmrtního dne
svého čestného člena Josefa Baráka 15. listopadu t. r.-
uctila jeho pěladvacetileté výročí úmrtí lidumilným
činem. Udělila úroky z besedního fondu Josefa Baráka
v obnosu 80 K dvěmu starým, ku práci neschopným
čienům dělníkům, úroky z besedního fondu End rsove
v obnosu 40 K, obdržel jeden starý, ku práci ne-
schopný zakládající člen besedy Alous Kramenus 20K
a ku práci neschopná vdova po členu besedním 20k
uroky z nadace dělnické besední v obnosu 83 K ob-
drželi dva žáci c. k. státní vyšší české průmyslové
školy v Praze, synové členů besedních, žáci prvního
očníku z oboru strojoického a stavitelského, úhrnem
věnováno 200 K lidumiinému a vzdělavacímu účelu
a tím nejlépe uctila beseda dělnická v Karlině ne-
hynoucí pamatku českého demokrata a lidumila Josefa
Baráka.
Barák
Karlín
Praha
23
article
— Ministr krajen dr. Žáček v Brně. Z Brna.
20. listopadu. (K. k.) Ministr dr. Žácek byl dnes
při svém příjezdu uvítán místodržitelským náměstkem
Houdkem, který zastupovaí místodyžitele, dhicího na
dovoleně. Mistodržitelského náměstka Houdka pro-
vázel přednosta presidiální kanceláře Wacha. O 11.
hodině dostavil se ministr do hudovy zemského sně-
mu, aby se ve své hodnosli jako přísedicj zemského
výhoru, jehož byl členem od r. 1896 a ve své hod-
nosti jako náměstek zemského hejtmana, kterou mě
od r. 1902, rozloučil se zástupci zemské vlády a
úřadnictvem. Ministr odebral se předem do mistností
zemského hejimana hr. Sérenve, kdaž prodlel delší
dobu. O 1/412. hodině doslavil se do zasedací síně
zemskěbo výboru, aby se rozloučil s přílomným
úřadnictvem, se kterým byl po 21 let své činnosti
nejprve jako zemský poslanec, později jako přísedíní
zemského výboru a konečně jako náměslek zemského
hejtmana ve stálém styku. Na proslov rady vrch
zemského soudu Šebesty odpověděl ministr dr. Žáček,
že děkuje za srdečná slova a pravil: Byl jsem po-
velán do rady koruny. Stalo se tak skutečně
aniž jsem toho očekával a beze všt při-
pravy byl jsem nucen převzíti tento vy-
soký úřad. Mohu vás újistiti, že, pokud jsem zde
byl. nálězal jsem v tomlo sboru všechny vlastaosl
kleré, jak bych si přál, mají býti společnými všem
úřadníkům. Shledat jsem se u vás s vlustnostf, kter
si obzvláště vážím, to jesl kolegialita. Shiledal jsem.
Žáček
Houdek
Šebesta
Brno
Wach
24
article
že bez zřetele na národnostní a snad také polilické
poměry, které u nás vládnou, považovali jšte se r
členy jednoho sboru a za kolegy, kteří mají společné
služební zájmy a plní svělomitě a poctivě funkci,
zemokou správou jim svěřenou. Ministr poděkoval z
upřínnou oddanost, která mu byla prokázána a kon-
čil: Buďte ujištěni, že v každém postavení, kdykoliv
se mi naskytme příležitest, prospěji vám všem a ka-
ždému z vás čímkoliv. Učiním tak rád a prosímí vás,
abysle vždycky měli ke mně důvěru. Budu vás také
na dále považovati za své přátele a prosim vás.
25
article
abyste také mně zachovali své přátelství. Po těchto
srdečných projevech pozloučil se ministr ješťě zvláště
s úřadníky svého oddělení a odebrál se du své kan-
celáře, kde byl očekáván čelnými osobnostmi, kter
plednesly svoje blahopřání. Večer ztrávil ministn
v kruhu svých nejbližších známých. Zejtra ruzloučí
se oficiálně se zemským výborem při hostině, jemu
na počest pořádané.
— K úmrtí doc. dra. Malysa. Dnes ve 3 hodin
odpoledne bude z kostela u sv. Trojice ve Spálene
ulici tělo snulého docenta očního lékařství MUDr
Václava Matysa převezeno do Smidar, kde zejtra
o 2. hod. odpol k věčnému spánku bude uloženo
Životopisná data, v listě našem již uveřejněná, do-
plňujeme. Zesnulý byl promován na české lékars
fakultě dne 28. června 1895 a působil pak jako
externí lékař téměř na všech odděleních c. k. vše-
obecné nemocnice v Praze. Již roku 1897.8 hospito
val na očním oddělení české polikliniky prof. Deyle
s takovým zájmem a pílí, že byl na záklndě toho jme-
nován asisteniem zesnulého dv. rady prof. Schöbla
kde i po úmrtí prof. Schöbla působil jako kiinicky
asistent nástupce jeho prof. Deyla až do své sm i
po plných 10 lot. Svou čístě vědockou snahou, ušle-
chüilým chováním a neobyčejnou pílí získal si dr
Matys vážnest a úclu jak u čelných oseb ve sboru
profesorském, tak i v kruhu mladších soudruhů ne-
mocničních vůboc a klinických zvláště, u předsta-
vených svých těšil se neobmezené důvěře a pravěmn
přátelství. Vynikal vždy upřímnou a taktuplnou odda-
nosti ke všem posluchačům lékařství, vzorným cho-
váním se k nemocným a staral se a spolu vychoo
vával správodlivě a humanně ošetřovací personál
doktor
Matysa
profesor
Deyl
Schöbl
Matys
Spálen ulice
Smidary
Praha
26
article
Nehledě k výsledkům jeho praktických zkušenost
léčebních a zvláště operativních, projevil vzácnou
činnost vědeckou. Veškeré práce své uveřejnil nejprv
česky v Časopisé čoských lékařů a v rozpravách Če-
ské akademie. Předložil je však vesměs ku posou-
zení i cirině za příčinou informace o čístě vědeckém
směru a snahách české okulistiky. Zvláště jsou to b-
dání embryologická o vývinu drah slzovodných
svalstva očního, obory, na které před ním odvážil
se sofva dva až tři badatelé, tito s výsledky neurči-
tými. Výsledky hádání Matysova jsou zcela nové.
původní, zcela jeho. Zvláště budiž vytknuto, že tyto
práce, po léta trvající, nemohl konati v pracovnáen
klinických, pohodlně a účelně zařízených, jich
u nás není, jako na universitách jiných, nýbrž
přátelské podpoře anatomickým ústavem prol. J-
nošíka. Již před rokem navržen byl sborem prolesor
ským za mimořádného profesora a přiřknuta n
cestovní nadace, takže v předešlých zimních měsících
navštivil vědecké ústavy v Rakousku, Německu a
Paříži. Teprve před několika měsíci olevřel ordinac
jako praktický lékat oční, aby bohaté praklické zku-
šenosti své, kterých po celou dobu klinické činnost
své byl nabyl, zužitkovati mohl také ke blahu trp
cího obecenstva a aby rodině své zabezpečiti moh
oxistenci. Celý dosavadní zivot svůj považoval pou
ze za nutnou přípravu k tomu. Avšak tohoto ovoce
činnosti své se nedočkal. Ochuravěl zákeřnou nemoe
nadledvinek a chorola přes neipečlivější ošetrování
Matysův
J nošík
Rakousko
Německo
Paříž
27
article
jakěho se mu jak odd nejpřednějších Folegů jeho n
Iakulič, tak i v domácnosti, tragickým osudem tak
zkoušené, bylo dostalo, postupovala nedprosně dále,
takže asi před 10 dny ulehnouti musil úplně. Kdyz
již chorobou (ěžce stižen byl, proslechlo se, že jme-
nován byl mimořádným profesorem, avšak cesta
z Vídně do Prahy daleka tam, kde běží o věc českou.
K loži Matysovu kratší cestu nalezla smri, která za-
bránila, aby se mu dostalo toho, co profesorský sbor
již mu byl přiznal a čeho zesnulý poctivou, tichou
prací svou plnou měrou si zasloužíl.
— Deputace řemeslnictva a živnostnictva praž
ského u místodržitale. Řemeslnicko-živnostenská be-
seda v Praze, přihlížejíe k tomu, jakých škod hmot-
ných veškeré živnostnictvo v Praze trpí nynějšími
neklidnými poměry, buršáckými provokacemi povsta-
lými, vyslala dne 19. t. m. ze svého středu čtyř-
člennou depulaci, která míslodržitele důrazně za
odpomoc žádala. Snučssně ujala se živnostníkůa
trhovců českých v zněmčených městech Žatci, Duch-
cově, Mosta a Podbořanech atd, žádajle důtklivě za
ochranu těžce zkoušených svých kolugů.
Iakulič
Matysův
Vídeň
Praha
Žatec
Podbořany
28
article
— Služební výročí. V pátok 20. t. m. dovrši
měsiský adjunkt pan Rudolí Kutina dvacátýpátý
rok úřadnických slůžeb při měslské obci Královských
Vinohradů. Dne 20. listopadu 1883 (za starosty pana
Vilěma Vlčka) jmenován byl na záklude vypsanéhe
konkursu kancelážským praklikantem a jako adjunkt
působí již od prosince 1895. Průběhem let uveřejnil
pan Rudolf Kutína ve všerůzných časopisech. řadu
praci, některé z nich vydal v samostatných sbírkách
knihkupenkým nákladem a několik příležitostných
spisů redigoval. Radou městskou jmenován, působí
pan adjunkt Kutina po dvacet let jako jednatel a zá-
stupce ředitelův v městském dobrovolném sboru ha-
sičském. Zřídil v něm v roce 1895 záchranné zdra-
votní oddělení, od roku 1902 jest pak také starostou
župy hasičské pro okres vinohradský a žižkovský.
Rudolit
Vilěma
Kutín
Kutina
královský vinohrad
29
article
— Několik statistických dat z poštovnictví v král.
českém. Dvorní rada ryt. Šafařik Pštrosu, spravce
ředitelství pošt a telegrafů v král. českém, strávil
leta 1869—1874 v politické službě, byl koncipistou,
vicesekretářem, poštovním inspektorem v minister-
stvu obchodo, náčež koncem června 1883 bylo mu
světeno řízení pošt a telegrafů pro Moravu a Slezsko
v Brně. V roce 1890 byl jmanován dvorním radoua
přednostou ředitelstva pošt a telegrafů v králo vství
českém, kde působil 18 let. V roce 1890 bylo v Če-
ehách 70 erárních a 1062 neerárních poštovních
úřadů, kdežto nyní jest 140 erárních, 1554 neerár-
ních poštovních úřadů a 230 poštoven. Dle toho roz-
množil se také osobí stav u ředitelství pošt a tele-
grafů v naznačené době. Tento osobní stav čítal
v r. 1890: 46 administr tivních, 25 technických, 24
účetních a 1066 dopravních úřadníků, kdežto nyní
jest 146 adm nistrativních, 109 technických, 100 účet-
ních a 2155 dopravních úřadníků: stav sluhů při
erárních pošťovních úřadech sloupl z 1518 v roce
1890 nyní na 3701. Železničních pošt v roce 1890
bylo 15, nyní jest jich 152, rurálních pošt v roce
1890 bylo 185, nyní jest jich 2187. Pro sinžbu tele-
fonní v roce 1890 bylo 24 telefonních sití, 2172 tele-
fonních stanic a 5 meziměstských telefonních linií;
nyní jest v Čechách 229 telefonních síli, 16.475
stanic a 97 meziměstských linil. Veškeren peněžní
obrat u poštovních a telegrafních úřadů v Čechách
stoupl z 1.874,008.721 K v roce 1890 na 5.813,541,602
Morava
Slezsko
Brno
Čechy
30
article
K, došlé spisy u ředitelství pošt a telegrafů z 89.542
na 219.264 jednacích kusů. Tato data ukazují dosta-
tečně rozvoj poštovní a telegrafní dopravy v král.
českém za posledních 18 let. Stav poštmistrů a po-
štovních expedientů u neerárních poštovníeh úřadů,
nyní pojmenovaných třídními poštovními úřady, spolu
jejich pomocným personálem činí 3086, stav
sluhů 4830 orgánů, což davá pro ředitelství s erár-
ními poštovními úřady 8490 a pro třídn poštovní
úřady 7916 osob, tedy dohromady přes 16.000 orgánů
pro poštovní a telegrafní dopravu v král. českém.
— O reformě přípravné služby soudcovské při-
pravilo vídeňské „Sdružení rakouských soudců“ ob-
šírnou ospovu, o které jedna vídeňská korrespon-
dence praví, že se stane základem parlamentuího
projednání zálezitosti tě (Mohto by se tak státí ovšem
jenom v tom případě, kdyby osnovu tu přijala z
zvou buď vláda nebo některá parlamentní skupina a
předložila ji sněmovně. — Red.) Pokud jde o věcný
obsah roformy přípravné služby soudcovské, jak j
Red
31
article
„Sdružení rakouských soudců“ vypracovalo a navr-
huje, dlužno uvěsti: osnova žádá pro kandidáty úřa-
du soudcovského zavedení povinné praxe advokátní
a to po tříleté přípravné službě soudní, aby přišti
soudce se u advokáta stýkal s občanstvem, práva
svého se domáhajícím a aby poznal agendu advokát-
skou. Pro úřad soudcovský žádá reformní osnova
sedmilelou službu přípravnou a to u okresnich soudů,
u sborových soudů první stolice, u státního zastupitel-
ství při soudech první instance, v kanceláři advokát-
ské a při politickém úřadě první nebo druhé instance
a zkoušku soudcovskou. Praxe advokátní a u poli-
tického úřadu neměla by dohromady trvati déle nežli
jeden rok. Návrh na prodloužení přípravně služby
soudcovské ze tří na sedm let odůvodňuje se poža
davkem osební vyspělosti soudcovy, které věkem při-
bývá, déle nutností odborného vzdělá ní. Zajímnave
jest odůvodhění, kterým reformní osnova prokazuje
32
article
potrebu advokátní praxe soudcovské. Mimo jiné praví
se tam, že u advokáta má si příšti soudce zvyknouli
rozumět řeči stran a s nimi mluviti je-
jich jazykem. Na tento moment dlužne
klásti veliký důraz: soudce musí roz-
uměti stranám a strany musí rozuměti
soudci; není-li tato podmínka splněna, nemá ob-
čanstvo k soudci důvěry. „Sdružení rakouských soud-
ců“ je korporace německá, proto dlužno toto její sta-
novísko tim více zdůraznili, čím více a čím hůře
tuto zásadu, ostatně samozřejmou a nespornou, opo-
míjejí, ba šlapou zoudcové u tak zv. německých
soudů v král. českém z důvodů výlučně německe na-
cionálních. — Konečně žádá reformní osnova, aby
soudcovskému kandidátovi poskytla se příležatost,
poznati zatízení a práci úřadů schovacích a knih po-
zemkových, jakož i vězení a trestnice, a pokud le
též dražeben, burs, policejních museí atd. — Parla-
mentní projednání takové relor. osnovy ovšem nenl
ještě na dozoru.
rakouský soud
33
article
— Klub národní strany svobodomyslně. Schůze
členská konáti se bude v pondělí dne 23. t. m.o
půl 8. hodině večerní v místnostech klubovních. Na
jednacím pořadu je rozhovor: »Jak možno nej-
rychleji docíliti zodbornění pokračo-
vaclch škol pražských«, Rozhovor zahájíp.
Leop. Weigner. Snaha řemeslnictva a živnostnictva
českého vymaniti pražské školství pokračovací z ny-
nějšího stavu, který nepdpovídá modernímu vyučo-
vání učedníků a upraviti školy odborné, nabývá
vždy více potřeby a jest proto nalno užíti všech
kroků, které vedou k tomu cíli. České řemeslnictvo
se proto na schůzi tuto zvláště upozorňuje. Hosté
jsou vítání.
— Z městské rady přažské. Ve včerejší schůzi
bylo pokračováno v projednávání rozpočtu obecníhe
na rok 1909. — Vyhověno bylo 150 žádostem za
přiznání práva domovského ve smyslu zákona z roku
1896; 57 žádostí bylo zamílnuto. — Sděleno, že při-
šlího jara má býti zápočato s regulací Boliče nad
Prahou a že třeba jest prováděti kanalisační sběrače
v přiléhajících obcích; projekt jest kanceláří kana-
lisační vypracován a usneseno, aby s obcemi — ze-
jména Vršovicemi a Michlí — bylo uspíšeno jednání.
Pan Václav Novelný navrhl, aby se upravila ulice
od zastávky elektrické dráhy u vodojemů na. Letné
směrem k ulici Škroupově; schváleno, aby k tomu
cíli zavedeno bylo potřebné řízení. — Vzato na vě-
domí, že započato bylo s osazováním kopie sousoš
sv. Iva na mostě Karlově a usneseno, aby do roz-
počtu na příští rok pojata byla částka na pořízenl
Weigner
Václav Novelný
Škroupův
svatý . Iva
Praha
Vršovice
Michle
Letná
Karlov