ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7bc2f010-661d-11dc-8aa2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 122, place 59, work 5, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. října 1901
4 masthead
Číslo 288
5 article
Avšak na druhé straně nesmí zapomínati se, že vláda může podati zevrubnější zprávu o svém ob- chodně-politickém programu, než vyznívala ze vče- rejší ministrpresidentovy řečí. Také ministr obchodu hemůže říci měně. Poslední část Fořtova návrhu na hazodkladné prohlášení rakouské tarifní osnovy nemůže přijmouti, neboť by vznikl falešný obraz obchodní politiky ra- kouské. Taková publikace mohla by státi se jen za souhlasu Uher. Přecházeje k výčitce, že obstrukční taktika Němců byla příčinou špalných nařízení dle § 14., popírá její historickou pravdu. Obsah Thunových a Kaizlo vých nařízení dle § 14. jest totožný s vyrovnacími předlohami ministerstev Badenova a Thunova a o tyto předlohy vynasnažila se tehdejší většina s nej větším sebezapřením. Bez obstrukční taktiky ně- mecké špatný obsah vyrovnacích předloh býval by se stal zákonem. Němccká obstrukce to zmařila tak má parlament dosud právo mluvit o podstalě vyrovnání a podávati své návrhy. Posl. Kaftan poukazuje na obtížnou situnci. ve které se octl rakouský průmysl proto, poněvadž mu schází pevné odbytišté, zvláště v zámořských ze- mích. Ve velmi kritické situaci nachází se v Rakou- sku průmysl železářský a strojnický, kterýž jes těžce poškozen zvláště také soutěží německého prů- myslu strojnického. Následek toho jest, že nastává úplné váznutí výroby v továrnách na stroje a va- gony, že tyto podniky musí své dělnicivo propou- štěti a pracovní dobu omezovati a že jsou nuceny snižovali mzdu.
Fořtův Němec Thunův Badenův Posl Kaftan Uhry Raka
6 article
Těžce poškozovány jsou strojírny také ztrátou domácího odbytu cizozemskou soutěží. Řečník po- ukazuje po této stránce na objednávky, kteréž v po- slední době učinila městs, obec badenská pro svou vodárnu u firmy zahraniční, na zařízení měst- šké vodárny v Liberci a na zařízení strojírny cís. král. slátní průmyslové škole na Smíchově Protože běží o všeobecnou krisi, nemůže tu hráti roti malý rozdíl cen, kterýž při těchto objed- návkách rozhodnul. Jedná se o rychlou pomoc prol télo kalamitě. V posledním zasedání obě sněmovny s uznání- hodnou munificencí schválily investiční předlohu k jejíž provedení jest polřebný obnos 560 mill. K. ale nikoliv z té příčiny, aby se zbudovaly nové komunikační cesly, nýbrž také za tím účelem, aby se průmyslu, živnostem a dělnictvu poskytlo vý nosné zaměstnání. (Hlučný souhlas.) Urychlením objednávek pro investice by stát mnoho uhospodařil a mohl by zadati práce za lacinější cenu. (Hlučný souhlas.) Finanční ministerstvo dosud na základě investičního zákona učinilo půjčku 125 mill. korun. Z toho bylo ihned refundováno 80 mill. K kasovní hotovostí a nyní bude učiněna další půjčka 40 mill K, takže má vláda k disposici 85 mill. K.
Liberec Smíchov
7 article
Ministerstvo železniční posledním výnosem vy- hovělo přání průmyslnictva, také severní dráha učinila objednávky v ceně 3,400.000 K. Po- hříchu však dráha státem podporo- vaná, rakouská dráha severozápadní objednala koleje na r. 1900—1901 v uher- ské hernathalské továrně. (Hlučné: slyšte slyšte!) Zcela jinak jedná uherská vláda v po- dobných případech, tak na př. při dodávce tra- vers v Prešpurku. Uherská soukromá společnost objednala u renomované české firmy 5 parních kotlů, když ale kotle byly již zhotoveny, prosilo ředitelstvo uherské továrny, aby objednávka byla zrušena, poukazujíc na výnosy uherského finančního a obchodního ministerstva, dle kterýchž podobné předměty mají býti objednávány toliko v Uhrách. Posl. Kolischer: To se jmenuje loyalita! Posl. Kaftan: V takovéto době objednává dráha, požívající státní subvence, koleje u firmy uberské. (Hlučné volání: slyšte, slyšte !) Také správa námořnictva, která vždy se snažila vyhověti přání domácího průmyslu, pokud to bylo možno, měla by objednávky svěřovatí domácímu průmyslu, poněvad? leckdy bylo mnoho objednáno z Anglie a Německa Vyhoví-li vláda přání, vyslovenému v pilném ná- vrhu, pomůže se průmyslu a živnostem toliko pro nejbližší budoucnost. Jest však povinností vlády, aby tyto odbory také i na dále se snažila zachovali v nerušeném rozvoji účelnou organisací státní pěče.
Posl Kaftan Prešpurk Uhry Anglie Německo slyšet slyšet slyšet , slyšet
8 article
Ať se odborům těmto poskytnou všecky přípustné úlevy. Stálým zaměstnáním poskytne se našemu průmyslu jistý podklad, průmysl vzkvete a poroste. a také dělnické obyvatelstvo dosáhne trvalé výživy. (Hlučný souhlas.) Tím prokáže se cenná služba tak národnímu a státnímu hospodářství, s kterýmž jsou rozkvétající průmysl a živnosti těsně spojeny. Rečník žádá naposledy, aby sněmovna hlaso- vala pro pilnost jeho návrhu. (Hlučná pochvala a potlesk na českých lavicích.) Místopředseda dr. Žáček vyzývá k slovu při- hlášeného posl. Kozlovského, aby ujal se slova. ale on není právě ve sněmovně. (Hlasy mezi Vše- němci: Nač čekáte? Není-li zde, nebude mluviti — Nepokoj.) Posl. Kozlovský přišel teda o slovo. Posl. Chiari je pro pilnost návrhu, nebo třeba, aby tak důležité věci byly v parlamentu pro- jednány. Je přesvědčen, že obchodní smlouva Německem uskuteční se. Za úzkého hospodářského a duchovního styku mezi Rakouskem a Německem nemůže si celní vojnu ani pomysliti. Je třeba, aby rakouští vyjednávači měli dosti pevnosti, aby rakou- ské zájmy nezanedbávaly se ve prospěch Uher (Hlučná pochvala.) Posl. Schachinger navrhuje konec debaty což přijímá se. Posl. Kozlovský, hlavní řečník, připomín dotaz polského klubu po obchodně a celně politi ckých plánech vlády a soudí, že vláda pro upoko jení obyvatelstva měla by v parlamentě aspoň vy- tknouti hlavní směr příšti obchodní a celní politiky vládní.
doktor Žáček Kozlovský Posl Chiari Německo Rakousko Uhry
9 article
Uvažuje zevrubně předlohu celního tarifu něme ckého a dovozuje, nebudeli záhy chráněn náš prů mysl, bude to míti nezbytně politické následky. Přikročuje se k hlasová ní. Pilnost Fořtova návrhu byla přijata a když k věcnému pojednání o něm nikdo nehlásil se, bylo meritorní rokování uzavřeno a pilný návrh Fořtův přijat s dodatečným návrhem posl. Kozlovského aby předmět ten přikázal se vyrovnacímu vý boru. Dále rokovalo se o Kaltanově návrhu o tísni v oboru strojním a železářském Posl. Kaftau: Nesouhlasím s názorem přede- šlého řečníka, že se máme vyhnouti podrobn diskussi o jednotlivých položkách německého celního tarilu. Nejsou to také taktické důvody, které pohnuly strany německé hned na počálku nového zasedán přinésti otázku tu do sněmovny, nýbrž pochopitelný úmysl, aby sněmovna a veřejnost zavčas byla upo- zorněna na nebezpečí, nastávající v novém celním německém tarifu. Dr. Lecher mezi jiným vyčítal naší straně, že za ministerstva Thunova jsme byl ocholní vejíti v rokování o rakousko uherském vy- rovnání. Je vám zajisté dobře známo, že jsme ovšem byli odhodláni, podrobiti otázku tu diskussi ve vý- boru, že však jsme se ještě neusnesli hlasovati pro vyrovnání, jak bylo předloženo ve druhém čtení Naopak smlouva mezi námi a Uhrami ničeho by neprospěla, kdyby rakouská vláda se nesnažila, by tato smlouva byla skutečně dle ducha i písmneny prováděna. Nebudeme se rozpakoval, povoliti vládě ke které máme důvěru, celní a obchodní smlouvu s Uhrami, jež by úplně vyhovovala potřebám této polovice řišc. Řečník zabývá se pak německým celním tari- fem a praví, že tento tarif má ráz rozhodně agrární.
Fořtův Kaltanův Posl doktor Lecher Thunův Uhry
10 article
Je mně daleko, vměšovati se do záležitostí cizích slátův, avšak všecky státy, vyvážející do Německa zvláště Rakousko, bylo by tarifem lím těžce posli- ženo. Zejmena těžce poškozuje tarií ten náš vývoz ječmene do Německa. Celý vývoz ječmene do Ně- mecka obnáší přes million tun. Na tom zúčastněno je Rakousko 30 procenty a nyní zvyšuje se celní sazba ze dvou na tři marky. Na dovozu německého dobytka je Rakousko zůčastněno 60 procenty a nový celní tarií navrhuje zvýšení cla z kusu z 9 na 25 marek. Velmi citelně bude postižen náš vývoz zvý šením sazeb na vepřové maso, ovoce, drůbež, víno chmel a slad. Také nové zavedení cla z ryb je vy znamné. Velmi značně poškození budeme zvýšeným cly ze dřeva. Největším nebezpečím je však zaveden dvojnásobného tarifu. Řečník vytýká zvláště ustanovení čl. 8. německ osnovy, kterou ony státy, které budou s Německem jednati méně příznivě, než s jinými státy, budou ohroženy ohromnými sazbami až do 100 proc. ceny. To je zřejmý prostředek k nátlaku. Rakousku by se takto znemožnilo s jinými státy, na př. s Ruskem nzavříti smiouvu, kdvby smlouva s Německem ne- byla uzavřena. Nepříznivý stav, jaký nastal po uve řejnění německého celního tarifu, je způsobilý, aby vzpamatoval naši zahraniční politiku, která se dala na cesty, jež nejsou na prospéch hospodářskému se- sílení Rakouska. Německo-rakouskou obchodní smlou- vou byl vývoz Německa do Rakouska podporován bylo by bývalo mnohem lépe, kdyby rakouská vláda byla věnovala větší péči našemu průmyslu. Tu byl by rakouský průmysl dnes již sesílil a byl by s to, konsumovat naše zemědělské výrobky a dobře platiti.
Německo Rakousko Rusko
11 article
Rakousko v posledních dvou deseliletich pozbylo téměř úplně na prospěch Německa obchodu s Levan- tou, dříve tak zkvétajícího. Theorie hr. Goluchovského, že hospodářská politika nemusí se shodovati se za- hraniční, je velmi nebezpečné. Jakmile jednou bu- deme hospodářsky zničeni, budeme míti na venek málo váhy. Musíme tudíž uvítati slova předsedy mini- sterstva, že Rakousko se má postaviti na vlastní nohy. Přál bych si jen, aby slova nezůstala slovy. nýbrž aby skutečně byla provedena. Německo, jak se zdá, pociťuje již rozmrzelost, která nastala v Ka- kousku vůči jeho spojenci. V Německu se již ví, že též vyšší činitele rakouské již omrzelo, státi před pa- lácem německé říše na stráži, kdežto Německo na Balkáně a na Východě se chystá kliditi žeň ze se- mene námi zasetého. Německo vychází z jiných zá- sad, než náš ministr zahraniční. Praví: »Dobrou politiku dělá, kdo dobře hospodaří. Dnes již snaží se velmi čilý německý císař dáti do ohně dvě prosla- vená Bismarkova želízka, jenže se tato dvě želízka jmenují Francie a Rusko. Je skutečně již svrchovany čas, abychom se postavili na vlastní nohy a to nejen v otázce celní a obchodní smlouvy, nýbrž tak v otázce zahraniční. Rakousko musí především sbi- rati své síly a nemařiti je vyhlazoyacím bojem proti českému národu a proti Slovanům vůbec. (Souhla na českých lavicích.) Vláda má hlavní úkol, spravedlivě jednati se všemi národnostmi v této velké říší. Nepotřebujeme t. zv. neutrální vlády, nýbrž vlády, která se stejnou blahovůlí vyhovuje spravedlivým požadavkům všech národností tohoto stálu a v tomto znamení zvítězíme (Hlučný potlesk a pochvala na lavicích českých.) Posl. Klofač (česky): Abychom dostali se k slovu, přihlásili jsme se proti, ve skutečnosti mlu- víme ovšem pro návrh.
Bismarkův Slovan Posl Rakousko Německo Ka Balkán Francie Rusko
12 article
Katastrota, která stihla dnes dělnictvo, zejmena v oboru strojnickém, nabyla neuvěřitelných rozměrů. Můžeme bezpečně říci, že jen ve království českém je 10.000 dělníků v tomto oboru zaměstnaných, bez práce. Tato vláda, která v příčině národní jen nová roztrpčení vyvolala, ani v příčině národně-politické není si vědoma svých povinností. Žádáme-li, aby vláda podporovala jen a pouze domácí průmyl, žá dáme, aby předně dbáno bylo závodů v království českém a aby objednávky činěny byly dle jistého plánu, aby dělnictvo mělo zaměstnání stálé. Na to mluví posl. Klofáč o t. zv. pracích z nouze a o pojišťování proti nezaměstnanosti. (Pochvala.) Posl. Václav Hrubý: Jako zástupce průmy slových obvodů slezských a kladenský ch poukazuji v zájmu průmyslu, obchodu a dělnictva na to, že jest nezbytno učiniti opatření, navržené pilným návrhem; zvláště nechť se vezme při tom zřetel na hrozící nezaměstnanost mnoha tisíců děl- níků. Též živnostnictvo a obchodnictvo má zvláštní zájem, aby se sáhlo k energickému opatření, by se nynější krisi čelilo. Krise ta je sice v Rakousku všeobecná, avšak ve Slezsku, středisku to středo- evropského obchodu, hrozí pravá katastrofa průmyslu železářskému. Příčiny toho nespočivají pouze v ob- chodně-politických poměrech, nýbrž též v našich po- litických a hospodářských poměrech k sousedním říším Uhersku a Německu. Jest známo, že v Uhrách železářský průmysl v poslední době byl umělýmí prostředky se strany státní pěstován.
Katastrota Klofáč Posl Hrubá Rakousko Slezsko Uhersko Německo Uhry
13 article
Průmysl v severní Moravě a ve Slezsku jes přímo vydán na milost a nemilost uherské soutěži — mohlo by se říci dosti nekalé — také německé soutěži jest průmysl vydán na pospas, tím více, že mnoho železářských průmyslníků nebo správců prů- myslových závodů s milliony v Rakousku nabylými stěhuje se do Německa, aby tam zařizovali konku- renční závody. Tak stalo se asi před rokem s jistým závodem, kterýž jest téměř s to, pustiti se do boje se železárnami vílkovickými. Znalci ujišťují, že to jest také jednou z příčin, proč železárny vítkovick jsou krisí nejvíce ohroženy. Ve Vítkovicíc dospěly věcí tak daleko, že dnes se pracuje jen čtyři dny v týdnu.
Morava Rakousko Německo
14 article
Ale také národni otázka hraje roli při této hospodářské krisi v severní Moravě a ve Slezsku Velkoprůmysl železářský stal se v tomto obvodu ná strojem germanisace. (Tak jest! na českých lavících. Obec Vitkoviee jest na příklad místo české, ale dnes vzbuzuje dojem, jako by byla za černožlulým sloupy. Při ustanovování úřadnictva nehledí se vý hradně na odborné schopnosti, nýbrž na to, zda i se chce propůjčiti za nástroj germanisačních ten- dencí. Jestliže generální ředitel, mající ročních příjmů 100.000 zl., neostýchá se podnikati agitační cesty do českých sousedních obcí, aby tam vnucena byla českému obyvatelstvu německá škola, německ zastupitelstvo, jest to zajisté význačno. Velko- průmysl neměl by zapomenouti, že může úkoly své plniti jen ve shodě s obyvatelstve m. Asi před 10 léty uveřejnil vídeňský žurnalista v jednom listé článek o velké důležitosti průmy- slových obvodů v severní Moravě a ve Slezsku, to, jak pravil, nejen pro průmysl, nýbrž také v ohledu německo-národním. V těchto průmy slový ch krajích, pravil, rozhodne se bo mezi Němci a Slovany, t. j. mezi Ně- meckem a Rakouskel m. Následkem toho appelloval zmíněný žurnalista velice vřele na průmyslníky, aby se vší rozhodnostl podporovali v tomto území germanisační snahy. Se- mité, antisemitě, filosemité, všecko poslouchá toho německo národního rozkazu páně Höllriegela. Posl. Albrecht: Žádné neštěstíl Posl. Václ. Hrubý: To jest neštěstí pro Rakousko. (Hlučný souhlas na lavicích českých.
Vitkoviee Němec Höllriegel Posl Albrecht Václ Hrubá Morava Slezsko Rakousko Slovan
15 article
Rečník poukazuje pak dále, že na př. závody praž- ské železářské společnosti a vůbec české závodyi poměrně lépa alespoň stojí, nežli vítkovické, těšínské a j., které nemají žádných zákazek. Nemělo by s tudíž appellovati toliko na vládu, nýbrž také na pod- nikatele v tom smyslu, aby byli průmyslníky a ni koliv agitátory Posl. Pacher: Co pak dělají vaše české cukro vary a pivovary? (Souhlas na levici.) Posl. Hrubý: Ani jediný český podnik nebyl dosud v německém kraji založen za tim účelem, aby počešťoval. (Souhlas na českých lavicích.) N ě me ať si zůstanou Němci, avšak ať nám nechtějí odníti naši národnost způsobem tak barbarským, jak se to ve zmíněných krajích děje. Ministerský předseda nechať z toho sezná, žeje velmi těžko, nedotknouti se národního momentu při tak důležitých hospodářských záležitostech. Naši nepřátelé jsou to, kleří provádějí politiku národní jako v tomto případě železárny. Varujemeli před tím, nejsme to my, kteří s tím provádějí národní politiku. (Souhlas na českých lavicích. Odpor a hlas na německých lavících: »svůj k svému !e) Máme tam však ještě stále mnoho cizinců (Hlasy na českých lavicích: Prušáků !), kteří také dle tohoto příkazu pana Höilriegla provádějí německou politiku a propagují hnutí »Pryč od Říma le Posl. Pacher: Co by řekli Husité, kdyby sly- šeli, jak Mladočeši mluví proti heslu: »Pryč ou Říma!« Posl. Hrubý (pokračuje): Husité byli pobožni
Posl Hrubá Němec Höilriegl Řím Prušák
16 article
(Souhlas na lavicích českých.) Řečník praví pak, že by si ministerstvo zjednalo velké zásluhy o mír ná rodů, o dělnictvo, o průmyslové a obchodní zájmy. kdyby také v této krajině jisté kruhy napomenulo kdyby napomenulo ony velké pány, kleří tam maji své průmyslové závody a provozují svou vlastní po litiku, která by vládě neměla zůstati lhostejnou. Ti síce dělníků je v Mor. Ostravě a v okolí bez chleba V jedné schůzi byl jsem dětníky výslovně požádan abých v poslanecké sněmovně poukázal na bídu děl niciva a na následky, jež by mohly po případě na stati, kdyby se pro dělnicivo ničeho nestalo. Řečník žádá, by pilnost návrhu jeho byla při jata. (Hlučná pochvala a potlesk na českých la vicích.) Rokování uzavírá se a hlavními řečníky jsou posl Fresl a Kink. Posl. Fresl líčí, jak právě v Plzni řádí neza- městnanost a stlačuje mzdy dělnictva. Poměr ten však působí zhoubně nejen na dělnictvo, nýbrž i n živnostnictvo a obchodnictvo. V Plzni zadány práce na paláci justičním do cíziny s výmluvou, že prý to domácí průmysl nedovede. Plzeňský referent byo dílovedoucím závedu, který práci tu dostal. Obec pražská nehledí sobě našeho hospodářského povzne- sení. Kupuje u alpské železářské společnosti koleje ač bylo možno lepší obdržeti doma.
Fresl Kink Posl Ostrava Plzeň
17 article
Posl. Kink konstatuje prý s povděkem, že tento pilný návrh je předstižen včerejším prohlá šením ministrpresidentovým. Poukazuje na sympto matický význam tísně ve strojnictví pro veškeré ná rodní hospodářství. Nynější nedostatek práce a valné propouštění dělnictva je prý pouhým následkem ny nějšího průmyslového marasmu. Hlavní příčinou to hoto politování hodného stavu je protiprůmyslový duch správních a j. orgánů. Další příčinou průmy slové tísně je nedostatek důležitého akciového zá kona a přílišné zdanění akc. společností a konečně smutné obchodně-politické poměry rakouské. Polemisuje zevrubně s posl. Freslem a konečně jedná o uherském vyrovnání. Želí uherských opa- tření proti rakouskému dovozu a ptá se, co nám má prospěti dle jmena společné celní území, nepro- pouští-li se naše zboží do Uher a připustí-li, je tam vydáno rozličným šikanám. Pouka zuje na nebezpečí hrozící rakouskému průmyslu z Uher, kde domác průmysl může síliti se, protože tam nemají sociálně- politických zákonův a doporučuje konečně pilnos návrhu. (Hlučnů pochvala v levo.) Následují v ěcné poznámky. První předne posl. Lemisch, druhou posl. V. Hrubý. Tent konstatuje, že záležitost tu nezanesl na pole ná- rodní, nýbrž že varoval průmyslníky, by neprová- děli národní politiku. Prosil bych průmyslníky, aby slova má uvážili. Vůči posl. Kinkovi a Lemischovi konstatuji, že obvod od Bolrumína až po Moravskou Ostravu se germanisuje a to nikoli přirozeným roz vojem, nýbrž násilím a surovostí. (Hlasy: Slyšte Slyšte! na českých lavicích.) Jsou tam slovanské obce s německými zastupitelstvy a německými ško lami. I kněží jsou tam donuceni kázati německy (Pochvala na českých lavicích.) Přechází se k hlasování
Posl Fresl Lemisch V Hrubá Uhry Ostrava hlas : slyšet slyšet
18 article
Pilnost návrhu a on sám byly přijaty bet další debaty. Následuje rokování o pilném návrhu posl. Vychodila a sp. na zrušení erárních mýt. Posl. Vychodil (německy): Podali jsme piln návrh ve příčině zrušení erárních mýt prolože však jsme později vešli v styky s ostatním stranami a ve shodě s nimi jsme se usnesli návrl změniti, dovoluji si nyní sděliti tento pozměněný návrh; »Slavná sněmovno račiž se usnésti: Poslanecká sněmovna vyslovuje naději, že zákon v příči ně zrušení erárních mýt, usnešený posl. sně- movnou 22. března t. r. nabude platnost 1. lednem r. 1902. Odůvodním nyní pilnost návrhu tohoto. (Řečník pokračuje česky.) Veškeré rolnictvo bez rozdílu ná rodnosti pociťuje po dlouhá léta tíž a břemeno spočívající na něm ve způsobu erárních mýt.
Posl Vychodil
19 article
Důvody toho uváděti, bylo by zbytečno; jsou tak pádné a byly již tolikráte v tomto domě prone- šeny, že celá sněmovna jednohlasně schválila návrh na zrušení mýt erárních, ano i panská sněmovna uznala, že mýta erární jsou křivdou na rolnictvu páchanou a zbytečnou překážkou veřejné dopravy, a vyslovila se rovněž pro zrušení erárních mýt. V každém státě opravdu konstitučním by byla vláda nucena jednomyslné přání obou sněmoven uskulečniti a neváhala by předložiti zákon oběma sněmovnami schválený k saukci. (Souhlas.) Rolnictvo naše očekávalo takě, že vláda nepatr- nému a spravedlivému jeho požadavku vyhoví, a to tím více, jelikož sám pánovník v poslední trůnní řeči se vyslovil, že vláda jeho se bude všemožně snažili, aby rolnictvu umožnila lepší podmínky vý- roby a jejího odbylu. Bohužel, vláda ani v této maličkostí nevyhověla rolnictvu, nepředložilať k sankci zákon o zrušení erárních mýt sněmovnami schvá- laný. Vláda nevyhověla požadavkům rolnictva z dů- vodů čistě finančních, ačkoliv stát, jako takový z erárních mýt má vlastně jen získ pranepatrný.
panská sněmovna
20 article
Již jediný tento důkaz stačí a utvrzuje naše rolnictvo v tom oprávněném mínění, že vlád tato není rolnietvu nakloněna a ž nechce konati ani vůli svého pána. vyslovenou v poslední trůnní řeči, ani usnešení obou sněmoven. Zcela jinak chová se vláda a finonční ministr k velkoprůmyslníkům a kapitalistům. Když před několika dny u předsedy ministerstva deputace vídeňské obchodní komory požádala o ochranu a pomoc průmyslu železářskému, klerý prý se ocil v tísni, předseda ministerstva ihne ochotně přislíbil, že co nejdříve dostanou továrníci od státu zakázky a to mnohoslibné. A při tom dr. Körber pronesl významná slova: Každý. kdo v jakémkoliv povolání pracuje plní povinnosti vůči státu, má práv žádati od státu ochranu. Nuže, beru p. ministerského předsedu za slovo. Rolnictvo ode dávna pracuje a to v potu tváři své. ono přináší také největší oběti státu a proto žádá. aby jemu v nynější tísni poskytl stát podobné ochrany. Proslýchá se také, že u parlamentu za- koupen dům pro klubovní místnosti, který má státi 11/2 mill. K. Minisír financí prý ochotné přislibil dáti obnos ten. Je-li tomu tak, divím se, že může ještě ministr financí tvrditi, že nemůže postrádati přijmů z míst erárních, kteréž, jak jsem se již zmínil. jsou pranepatrné. Ze všeho jest však patrn a jasno, že u vlády není dobré vůle. když se jedná o oprávněnou úlevu rol- nictvu, a nám nezbývá tudíž, nežli znova jedno- myslným projevem dáti vládě na jevo, že rolnictvo podobné odstrkování déle trpětí nehodlá a trpěti nemůže.
Körber K Minisír
21 article
Já na tuto záležitost pohlížím tak, jako by se prováděla s rolnictvem neupřím n a falešná hra. Nedovedu si nikterak vysvělliti. jak jest možno, když obě sněmovny jednohiasně se usnesly, aby byla erární mýta zrušena, že vláda, ministr financi tomuto přání dosud nevyhověl usnesení ono neprovedl. Mám za to, kdyby toto usnesení sněmovny bylo upřímné, že by ministr financí se nemohl opovážiti, neposlechnouti ho. Domnívám se, že ministr financí dostal pokyn z některých stran, že sněmovna sice jednohlasně odhlasovala zrušení erár. mýt, ale jenom proto, aby sedláci byli uspokojeni, avšak, aby toto usnesení k sankci nepředkládal. Proto jest náš návrh nutný. poněvadž trvání erárních mýt jest nespravedlivým břemenem, které spočívá zvláště na bedrách rolni- ctva, bez toho již tak přespříliš přetíženého — proto, že stěžuje rolnictvu podmínky výroby a od- bytu, žádám, aby sl. sněmovna uznala pilnost měho návrhu. (Hlučný souhlas a pochvala.) Rokování přerušuje se a schůze ukončuje ve 3.50 hod. odp.
22 article
Přišti schůze bude v úterý 22. t. m. o 11. h o dopol. Posl. dr. Hynek Lang a soudruzi podal na ministra zeměbrany následující dotaz: Dne 4. září 1901 k polednímu přijeli do obc Oltýně, okresu táborského, 4 důstojníci, pak 70 mužů a 70 koní c. k. českého pluku dragounů čís. 13, jehož doplňovací kadr v Lounech se nalézá, by zde též přenocovali; 5. září ráno pak časně odjeli. Nad- poručík 5. švadrony Antonín Wellenbeck rytíř z Well- bergů při prohlídce u jednoho rolníka před více lidmi sfackoval desálníka — muže, jenž odbyl 7 tříd reálních — stojícího poholově proto, že dovolil ve velkém chlévě, kde jen dva koně stáli, státi též dvě letošní teiátka tak necitelně, že muž len až plakal při tom mu nadával: »du böhmischer Hund, du böhmisches Schwein« a pod. Týž nadporučík jiného vojína proto, že byl bos maje nohy odřeny, neboť — jak tvrdil — z trestu mnoho kilometrů pěšky jiti musil, zpohlavkoval použivaje rovněž stejných nadávék, že muž ten cely sklíčen hanbou se rozplakal.
Posl doktor Lang Wellenbeck Hund Louny Well
23 article
Jest to opět nový příklad tak často se opakují cího, brutálního a nelidského zacházení a lýrán vojínů, zpupnými, na naši národnost českou nevra- živými a hrubě ji urážejícími důstojníky, kteř mnohdy, vzhledem k nynější všeobecné povinnosti branné, daleko jsou ve všeobecném vzdělání z těmi psy poddůstojníky, ba i za prostými vojíny. A jak to pak asi vypadá za zdmi kasárními v šírém poli a pod., kam oko a ucho svědka-civilisty nevnikne a o čem se veřejnost nedozví, může sob každý lehce domysliti. Táží se proto podepsaní: 1. Jest V. Ex. a správa vojenská ochotna tyto bolestné a často se opa- kující zjevy ve vojště odstraniti zvláště o to se se vší silou a důrazem zasaditi, aby národnost česká ne byla některými důstojníky surov tupena a nevážena 2. Hodlá oltýnský případ ze dne4 září 1901 řádně vyšetřiti a nadporu- číka p. z Wellenbecků náležitým způsobem poučíti, jak se s vojíny zacházeti nemá?
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. října. (Státní rozpočět Podali jsme včera zprávu o tom, čím se roz- počet na rok 1902 liší od rozpočtu na rok le tošní. Dodatečně sdělujeme v číslech hlavní po ložky očekávaných státních příjmů a výdajů. Potře has
Praha
25 article Dvůr
Dvůr Kabinetní kancelář . . . . . .. Říšská rada . . . . . . . . .. Říšský soud . . . . . . . . Ministerská rada a správní soudní dvůr Příspěvek na společně říšské výdaje. Ministerstvo vnitra zemské obrany . . . . » osvěty . . . . . . . financí . . . . . . . obchodu . . . . . . „ žeteznic . . . . . . . » orby . . . . . . .. spravedlnosti . . . . . Nejvyšší účtárna . . . . . . . . Pense . . . . . . . . . . .. Subvence a dotace . . . . . .. Státní dluh . . . . . . . . . . Správa státního dluhu . . . . . Uhrnem
27 article
Korun 9836 Říšská rada . . . . . 1.696.10 Ministerská rada a správní soudní dvůr 2,957.314 Ministerstvo vnitra 854.578 zemské obrany . . . . 14 447.716 osvěty . . . . . . . 1183.733.24 financí . . . . . . 129,342. 19 obchodu . . . . . . 281.813.370 železnic . . . . . . 36.109.822 orby . . . . . . .. 2,554,558 „ spravedlnosti . . . . . 2,974.83 Pense . . . . . . . . . . .. 1.246.500 Subvence a dolace . . . . . . . . . . . . . . . 27,128.508 Státní dluh 21.500 Správa státního dluhu . . . . . . Prodej státních nemovitostí . . . . 1.078. 359 Úhrnem 1685,966.55 848.41 Očekávaný přebytek
28 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. října. Konflikt Herlína s Vilémem II. Berlínské obecní zastupitelstvo jednalo včera opětně o záležitosti »pohádkové studněe Ob. starší Preusz podal jménem levice návrhi. aby magistrát vzhledem k tomu, že k zřízení studně není zapotřebí svolení krá- lovského, ihned vymáhal u policejního pre sidia svolení ke stavbě, bude-li ale toto odmi- nuto, aby podána byla stížnost k dalším správ- ním instancím. Sociální demokrat Singer lituje,ž vrchní purkmistr Kirschner neupozornil z své audience Viléma II., že mýli se, myslí-li. že stavba studně závisí od jeho svolení. Bez o to, zbaviti ohec všeho vlivu a rozhodo vání o všem ponechati králi. T byla by ale pravá kabinetní justíce. Co magi strát doporučuje, bylo by tolik, jako po dr bení se absolutismu. Tomu musí intel- ligentní obyvatelstvo předejítí, Ob. st. Kämpf soudí, že také král má prý právo kritiky a že nie nevadí tomu, kdyby obec, prozkoumavši ji, uznala ji správnou, aby se dle ní i zařídila. Vrchní purkmistr Kirschner praví,ž za audience jeho u Viléma II. tento nekladl hlavní důraz na právní stanovisko, nýbrž na to, že jelikož jde o město residenční a pakže nám jest v oborech uměleckýc činným, náleží mu právo, aby na jeho pod- něty brán byl zřetel.
Vilém II Singer Kirschner Vilém Praha Ob
29 article
Sociální demokrat Singer táže se, co prospivá odvolávání se na právo vlastní, když ohec nechce právo to vykonávati. Má-li v Berlíně, jakožto v městě residenč- ním, rozhodovati vždy vůle císaře, bylo by dobrodiním pro občanstvo, kdyby residence byla jinam přeložena. (Nepokoj na pravici.) Běží opět o stare heslo císařovo: »Sic volo, sie jubeo.« Sbor obecních starších i magistrát mají se schýliti prostě pod kaudinské jho. Nejlépe bylo by, kdyby obec odevzdala král 100.000 rozpočtených marek s po- níženou prosbou, aby sám ulice náměstí města vyzdobil. (Veselost.) Stav. rada městský Hoffmann praví. že umělec, jenž kritiky nesnese, jisté mnoho nevykoná. Na konec byl návrh Preuszův 67 hlasy proti 46 zamítnut a přijat návrh Kämpfův, aby magistrát setrval sice na právním stanovisku obce, ale aby ve věci samé zkoumal podněty cisařovy a uvážil, lze-li jim vyhověti. Socialiste provázeli tento výsledek hlasování voláním »Dne 6. listopadu dáme odpověď!« Jsouť dne 6. listopadu v Berlině volby obecní.
Singer Hoffmann Berlín ulice náměstí
30 article Oslava Tycha Brahe
Oslava Tycha Brahe v České Akademii pro vědy, slovesnost a umění. V jednom ze sálů budovy musejní sešla se včora večer četná společnost učenců českých aby tichým a důstojným způsobem oslavila pa mátku třístaletého úmrtního dne Tycha Brahe jednoho z velikánů vědy. Oslava byla tím vý znamnější, že muž ten ve vlasti naší a v král. hlavním městě Praze byl více než hostěm — nalezl zde druhou domovinu a spočinul také v jejím lůněl Schůzi včerejší uspořádala II. třída, pří rodnicko-mathematická, České Akademie a hlav ním projevem byla přednáška professora astro nomie při české universitě, G. Grussa, o Bra- hovi. U stolu předsednického, kromě pana před- nášejícího, zaujali místo president Akademie stav. rada p. Hlávka a předseda II. třídy dv. rada ryt. Kořistka, jenž zahájil slav- nostní schůzi stručným proslovením, v němž uvedl, po poukázání k významu její, že Joslava Tycha Brahe má pro národ náš ještě jiný vý- znam, ježto vrhá paprsky na výši kultury národa českého, která v oné době vrchole dosáhla. Pra- vívá se a píše, že kultura naše nebyla samo- rostlou, že byla získaná, odjinud k nám při- nesená, avšak tuto výtku bylo lze učiniti všem národům západním a národ náš čerpal kulturu z onoho prazdroje, jako ostatní národové. Dů- kazem existence národní domácí kultury české jest okolnost, že muž tak vynikající a samo- statný milerád přijal pozvání císaře Rudolfa, do Čech zavítal a zde mnohé přátelské svazky na- vázal. Národ český, pokud osudy své sám řídil, vždy kráčel s ostatními národy a nebylo mu třeba učitelův u jiných vyhledávati, což již vzhledem k jeho položení bylo zřejmé. Na tento moment jest třeba poukázati. (Hlučný souhlas.) Pak ujal se slova professor Gust. Gru s a promluvil o Tyge Brahovi.
Brahe G Grussa Bro Hlávek Kořistka Joslava Rudolf Gusta Tyge Braha Praha Čechy Český akademie pro věda Český akademie
31 article
Vzpomenuv okolnosti, že dne 24. t. m. připadá 300letý úmrtní den slavného reformatora pozorova- telské astronomic, poukázal k oslavám, jež k jeho jiénu se pojí ve všem vzdělaném světě. Švédská akademie věd vydává na paměť facsi- mile jeho díla: Astronomiae instauratae mechanica v Dánsku pak vyjde jako slavnostní spis jeho první dílo: De stella nova anní 1572. Universita kodaňiská pořádá slavnost, jíž se i rodina královská zúčastní. Na (Tychonově) ostrově Hveen vykopávají se zbytky nádherné hvězdárny Uranienborg, které budou slav- nostním způsobem vysvěceny za přítomnosti členů královských rodin dánské a švédské. V tomto jubi- lejním roce vydány byly také již u nás na oslav památky Tychona Brahe následující významné publi- kace: Dv. rada prof. dr. Fr. J. Studnička upravil skvostně seznam památek po Tychonovi Brahe v Praze, jež svým nákladem vydala král. česká Společnost nauk; p. prof. L. Peprný podal v Časopisu pro pěsto- vání mathematiky a fysiky stať: Tycho Brahe v če- ské literatuře; řed. král. zemsk. archivu českého pan Fr. Dvorský uveřejnil v nejnovější době příspěvky k životopisu Tychona Brahe a jeho rodiny. Česká akademie oslavujíc památku tohoto duševního hero obmýšlí vydati dosud neuveřejněné dopisy jeho.
stell Tychonův Hveen Tychon Brahe profesor doktor František J Studnička Brahe Dvorská Dánsko Praha akademie věda Dv Český akademie
32 article
Na to řečník v delší, promyšlené úvaze vysti- huje význam tohoto koryfea astronomů, který pev- nou vůlí, sdruženou s talentem vynikajícím, se po- vznesl k vědecké slávě světové. Karakterisuje jej takto: Brahe byl člověk neobyčejný, neboť byl netoliko učencem, ale i mohutným charaktérem, jenž kladl nej- větší důraz na pouhé přednosti ducha. Vivimus in- genio, cetera mortis erunt čleme na menším pozlace- ném kvadrantu. Nadán jsa obdivuhodným talentem pozorovatelským, založil Tycho novější umění pozorovatelské. Celým proudem světla svého genia ozářil tento slavný muž dobu tehdejší.
Brahe Tycho
33 article
Přednáška prof. Grussa v plném znění dosťane se tiskem do rukou veřejnosti naší. Ze životopisní statí, vyličující živě pestré osudy Brahovy, vyjímáme jen následující odstavec, o jeho pobytu v Čechrách. Císař Řudolf II., veliký ctitel umění a věd, mi- loval též hvězdářství a chemii, jež vzkvetly tehda ovšem jen v hávu astrologie a alchimie. Osobní lékař Rudolfův, výborný astronom český, Tadešš Hájek, jenž již dříve byl ve vědecké korrespon- dencí s Tychonem, nadchnul pro tohoto místokan- eléřá Coraducia a státního sekretáře Jana Barvíka (Barvitia), jehož přispěním bylo povolání Tychonovo jako císařského astronoma a rady rozhodnuto. Povo- lání Tychonovo k císařskému dvoru dlužno čítati k největším kulturním činům cisaře Rudolía. V. Praze měla hvězda Tychonova ještě jednou zasvitnouti, zde měl Tycho opět své astronomické práce započíti ve velkém slohu. Na podzim r. 1598 opustil Tycho s svými syny, několika studujícími a některými stroji Wandesburg, pozdržel se pak ve Wittenburguu přítele professora mediciny dra. J. Jesenské ho, kdež obdržel zprávu, že pro zuření moru císa se dvorem Prahu opustil. Teprve na vyzvání Cora- ducia, když nebylo se více moru obávati, zavítal Ticho k velikonočním svátkům r. 1599 k slavnému dvoru císařskému a byl vlídně přijat od Coraducia a Barvitia. Císař sám přivítal Tychona co nejlaskavěji. jmenoval jej svým tajným radou a vykázaí mu roční plat 3000 dukátů. Aby mohl ihned konati astronomická pozoro- vání, zamluvil císař pro něj dům Curtiův s velikou zahradou. Poněvadž byl tu Tycho rušen častými nemilými návštěvami, požádal císaře za nějaké sidlo klidnější. Císař ponechal pak Tychonovi na vůli vy- brati si ke konání studií jeden z císařských zámků.
profesor Grussa Brahův Rudolfův Tychon Barvík Barvitius Tychonův Tycho doktor J Jesenský Coraducio Curtiův Tadešš Hájek Praha Řudolf II Coraducia
34 article
Tycho rozhodl se pro České Benátky, zavolal tam svou rodinu, dal stroje dopraviti a zřídil si tu hvězdárnu a chemické laboratorlum. Zde shromáždil mnoho svých přátel a studujících, sem povolal svého Longomontona a získal pro své veliké práce posléze také Keplera. Na Hveenu zbylé větší stroje byly synem Brahovým, Tychonem, za příspění Longo- montanova na podzím r. 1599 dopraveny do Bená- tek. Poněvadž Tycho ani tu nebyl chráněn pře zvědavostí okolních pánů a zvláště aby byl blíže císaři, přistěhoval se na konci r. 1600 opět do Prahy a pracoval nějaký čas v provisorním observatoii »Belvedere«, kde umístil také své stroje, nežli dům Curtiův, pro něho od císaře za 20.000 dolarů zakou- pený, byl úplně zařízen pro astronomická pozoro- vání. Rodina Brahova bydlila prozatím v domě »U zlatého noha« na Hradčanech (kde stojí nyní dům č. 76 na Novém světě). V novém observatoři usadil se Tycho 25. února 1601 (dům Curtiův stáva ná místě Černínského paláce, nynějších kasáren). Po zmínce o známé příčině smrti Brahovy, jež nadešla 24. října 1601, dovídáme se dále, že ztráta velikána byla želena téměř všude v Evropě, kam jen jeho slavné jméno proniklo. Císař Rudolf ztrativ v něm veliký poklad, dal tělo jeho s velikou slávou dne 4. listopadu r. 1601 pochovati v kostele týnském.
Tycho Kepler Brahův Tychon Curtiův Rudolf Longa Bený Praha Belveder Hradčany Evropa Český Benátky
35 article
Slovutný doktor Jan Jesenský měl pohřební řeč, Kepler složil na jeho úmrtí truchlozpěvy. Úmrtím Tychonovým zapadly v hrob dalekosáhlé plány na zřízení velikého ústavu astronomicko chemického při dvoře Rudolfově. Tři léta po tom zemřela jeho choí, jež k věčnému odpočinku uložena byla po boku svého manžela. Dědicové dali r. 1604 na pilíři v kostele týnském zříditi nádherný pomník mramo rový. Pozůstalí po Tychonovi požívali ještě několik let značný roční plat jeho. Náležité zaplacení 20.000 tolarů za zakoupené nástroje a knihy Tychonovy protáhlo se více roků, takže kapitál vzrosti s úroky až na 26.000 tolarů. R. 1608 bylo dědicům zapra- veno teprve 10.000 tolarů. Nejstarší syn Tycho oženil se s vdovou po hraběti Kinském. Jiří Brahe a jeho sestra Majdalena žili spokojeně na zakoupeném statku v Čechách. Zeť Tengnagel oženiv se ještě za života Tychonova s dcerou tohoto Alžbětou stnt ge velmi oblibeným císařským radou, u něho žily také druhé dvě sestry Žofle a Cecilie. Císařem zakoupené stroje Tychonovy byly v hlubokém sklepení domu Curtiova uschovány až do r. 1619. Po dobytí Prahy falckým kurfiřtem Bedřichem V. byly stroje ty dílem zničeny, dílem jínam zaneseny.
Jesenský Kepler Tychonův Dědicová Tychon Tycho Kinský Brahe Majdalena Alžběta Cecilie Curtiův Bedřich Rudolfov Čechy Praha
36 article
Když pak pan přednášející podal dále přehled vědecké a literární činnosti Brahovy, uvedl výmluvný odstavec z pohrobní řečí prof. dra. Jessenia z Jessena (Jana Jesenského), v němž asi pravíl: »Nepovažuji Tychona Brahe za žádného boha, neboť vím a při- znávám, že byl člověkem, jenž jako my všichni mohl se mýliti a chybovati. Nepopírám také, že měl své chyby. Tolik mohu však přede všemi směle říci, že se k bohu a lidem tak choval, jak se sluši na křesťana a učeného muže. Se svou chotí žil v nej- větší shodě a svých 6 dítek nabádal k bázní boží učil je jemným mravům . . . K cizím byl Tycho přívětivým a laskavým, k chudým štědrým. V jeho slovech byla pravda a přesnost, v jeho zevnějším chování počestnost, v jeho radách rozum a při jeho podnicích štěstí. Při Tychonovi nebylo nic lživého pokryteckého. Každému řekl Tycho vše přímo, což mu mnoho záští přinášelo. Přl Tychonovi nebyls
Brahův profesor doktor Jessenius Jessen Jesenský Tychon Brahe Tycho přívětivý Tycho Tychon
37 article
Korun 9,300.00 179.338 2,688.56 49.72 3.089.629 283.479.377 68,033.678 60,823.851 79,008269 275,499.513 130.413.080 242,592.790 46,050.002 71,337.600 460.800 60.276.090 16,618.110 353,913.52 1.304 0 5 1685,117.94