Dne 24. května 1900.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 14I. Strana 7.

městí roku 1743«. Obraz proveden ve dvou barvách. Z menších illustrací obdivujeme pěkné fotografie ze Slo- vácka; na prvý pohled zdají se býti reprodukcemi uměle- ckých studií charakteristických typů ze Slovače. Umělecky cenným je obraz Vittora Car- paccia »Sv. Štěpán rozmlouvá se zákon- níky«. Z ostatních vyniká celostranný obraz A. Häus- lera »Jaro« a m. j. Obsah je velice bohatý. Vřele do- poručujeme rodinný a umělecky vedený illustrovaný časopis »Obrázková Revue-.

Ze soudní síně. Když se přátelé rozejdou. U okresního soudu pro přestupky na Ovocném trhu konalo se včera líčení, které vyvolalo právem sensaci. Jednalo se o urážku na cti. Žalobu podal městský radní knih- kupec p. Alexandr Storch a sice na svoje někdejší politické přátele, advokáty dra Friče a dra. Černo- horského, kteří se ve schůzi, kterou Klub novoměst- ských voličů odbýval dne 27. dubna t. r. u Choděrů o něm vyslovili způsobem nanejvýš hanlivým. Ve schůzi oné mělo se jednati o regulaci čtvrtě Svato- vojtěšské, ale poněvadž mysli byly nedávnými udá- lostmi na radnici ještě rozčileny, zapleteno do debaty vše možné a nemožné, padla ostrá slova a v odpo- věď na ně zase jiná, ještě ostřejší a konec konců byl, že ve schůzi nepřítomný p. Stoch, aby se nestal ve veřejnosti nemožným, musel se uchýliti o pomoc k soudu. To však není ještě jádrem historie, nýbrž to nejzajímavější jest, že dle tvrzení obou obžalovaných původcem hanlivého tvrzení o panu Štorchovi nebyl nikdo jiný než jeho politický přítel a v tomto pro- cesu též jeho zástupce, pan dr. Podlipný. Žaloba o této nešťastné události praví následující: Alexandr Storch, člen rady král. hlav. města Prahy a knih- kupec, žaluje na pp. JUDra. Karla Černohorského, advokáta v č. 1919—II, JUDra. Vojtěcha Friče, advokáta a člena městské rady pražské, a Bedřicha

Münzbergra, architekta v č. 359—III. pro přestupek proti bezpečnosti cti. V pátek v noci ze dne 27. na 28. dubna vynadali mně pp. dři. Karel Černohorský a Vojtěch Frič veřejně před více lidmi v mé nepří- tomnosti v restaurantu Choděrově v Praze, pokud se týče mě veřejně pohaněli, nazvavše mne »policejním špiclem«, »že jsem v policejních službách«. Jak se mné sdělilo, pronesl slova ta nejen pan dr. Frič, do- tvrzuje to, že to dokáže, nýbrž také pan dr. Černo- horský. Oba obžalovaní učinili tak před přítomnými učiteli, vědouce, že jsem členem okresní školní rady; učinili tak před shromážděným voličstvem, vědouce, že jsem městským radním; učinili tak před přítom- nými čieny jednot sokolských, vědouce, že jsem sta- rostou jednoty i župy sokolské. Cítě se citelně a hlu- boce na cti poškozeným, žaluji na p. dra. práv Karla Černohorského a p. dra. práv Vojtěcha Friče pro urážku na cti, žádaje za jejich potrestání. K oběma pánům právníkům přidružil se pan Bedřich Münz- berger, kterýž pravil, »že je to pravda, že jsem jím — totiž špiclem — byl.« Proto jsem nucen také p. Bedřicha Münzbergra žalovati a za jeho potrestání žádati. — Po zahájení líčení učinil zástupce žalobce p. dr. Podlipný následující, z výše uvedeného vysvě- tlitelný návrh: Ačkoliv nemá žalobce pan Stoch pří- činy obávati se průběhu této pře, přece vzhledem k tomu, jakým způsobem se veřejnost chápe podob- ných záležitostí o osobách ve veřejné hodnosti půso- bících, žádám, aby líčení bylo prohlášeno za důvěrné. Dr. Černohorský se opřel této žádosti, podotý- kaje, že nemá příčiny veřejnosti se lekat. Pan dr. Podlipný: My také ne. Když pak také pan dr.

Schauer vyslovil se proti tajnosti líčení, prohlásil soudce, že líčení konati se bude veřejně. Pak byla přečtena žaloba, načež soudce tázal se stran, zda jsou ochotny přistoupiti na smír. O smír tu jednáno již dříve, ale jednání nevedlo k cíli, ježto p. dr. Frič složiti měl 500 K ve prospěch staroměstského Sokola a p. Münzberger 100 K a mimo to měli učiniti prohlášení. V dalším jednání žádal p. dr. Schauer, aby jednání proti jeho klientům pp. dru. Fričovi a Münzbergerovi bylo vedeno odděleně, jelikož jest třeba jejich svěde- ctví, aby se dokázalo, že žalovaným scházel animus injurandi. Tomu odporoval žalobce a soudce tajem. zem. s. p. Hofbauer sdělil pak, že žalovaný dr. Frič odevzdal mu dne 19. t. m. plnou moc pro svého zá- stupce s žádostí, aby za svědky voláni byli také páni dr. Podlipný, Ferd. Šiller, Ferd. Mellan, V. Prášeka Adolf Prokop, na důkaz, že žalovaní neučinili výrok přímo, jak v žalobě se praví, nýbrž že opakovali pouze výrok dra. Podlipného, učiněný kdysi vůči deputaci, v níž se žalovaní nalézali, a která k tehdejšímu sta- rostovi přišla, aby ho žádala, by p. Štorchovi nepo- přával tak veliký vliv na obecní záležitosti. Dle vý- povědi dra. Černohorského řekl prý tenkráte dr. Pod- lipný: »Ale, pánové, jak se můžete domnívati, že já k p. Štorchovi stojím v důvěrných poměrech? Já jsem naproti němu naopak velmi opatrný. Což nevíte, že se o něm povídá, že udržuje styky s policií? Dr. Černohorský a pan Münzberger líčí ve svých výpovědích hádku u Choděrů, v níž věc tato přišla k řeči, velmi dramaticky, a dle jejich

líčení jednalo se při sdělení výroku dra. Podlipného jen o to, aby žalovaní, obviňovaní z chabrusáctví, ukázali, jak se dr. Podlipný k p. Štorchovi zachoval, dr. Černohorský pak prý ještě dodal, že v pravdivost výroku dra Podlipného nevěří. Po výslechu svědků bylo líčení odloženo na sobotu. Než se strany rozešly došlo ještě k prudkému výstupu mezi dry. Černohor ským a Podlipným. Tento onomu totiž vyčítal nevděk an prý dr. Černohorský stal se poslancem a městským radním jenom na jeho přímluvu, čemuž se však dr. Černohorský s rozhodností opřel. Hádka byla tak bouřlivá, že konečně soudce musil rázně zakročiti V sobotu nadejde pokračování tohoto nechutného sporu a pak nejspíše podá pan Štorch žalobu na svého ob- hájce, jenž zajisté opět poví, kdo jemu o domnělých stycích p. Štorcha s policií sdělení učinil. O gaudium tedy nebude asi nouze, ale ovšem sluší toho v zájmu pražské veřejnosti české jen litovati.

Surový čeledín. Josef Sýkora, 21letý čeledín z Prádla, sloužil posledně u direktora círku Frant. Kell- nera. Jelikož byl surový na koně a jinak nedbalý, byl dne 25. dubna t. r. z práce vypovězen. Kellner přijel dne 1. května t. r. se svým cirkusem z Libně do Vysočan, a tu v hostinci sešli se jeho kočové Ševčík a Baudala s pro- puštěným Sykorou Tento se při hovoru vyjádřil k Ševčí- kovi: „Jak Kellnera potkám, tak dostane řezu, nebo do něj vrazím nůž“. Ševčík vyhrůžku tu sdělil Kellnerovi, v němž vzbudila odůvodněný strach a obavu. Proto ohlásil to policii. Neboť jak líčí svědci Sýkoru, jest to člověk surový a všeho schopný, který dle svědectví svědka Bra- bence s koňmi jemu u Kellnera svěřenými zle nakladal, je nemilosrdně tloukl a dokonce jednoho z nich nožem bodl a druhého hřebikem tak udeřil, až mu oko rozbil. Mimo to se vyslovil obviněný před kočím Baudalou, že Kellnerovi nafackuje a konečně i jednou před kočím Dvo- řákem řekl, že kdyby mu Kellner dal vyhodit kufr, že by se mu pomstil, že by mu rozřezal cirkus neb jej zapálii Tyto veškery okolnosti byly Kellnerovi známy a jest tedy zcela přirozeno, že byla svrchu uvedená vyhrůžka způso- bilou vzbuditi v něm strach a nepokoj. Sýkora byl proto postaven před zemský soud, jemuž předsedal president p. dr. Wokaun. Veřejným žalobcem byl p. dr. Berg. Sý- kora byl odsouzen na pět měsíců do těžkého žaláře s de- síti posty.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 23. května. (T. k.) Zpravodaj časopisu »Daily Mail« oznamuje dne 19. t. m. z Pre- torie, že dostalo se mu ujištění, že vláda trans- vaalská nezamýšlí uvažovati o bezpodmínečné ka- pitulaci, nýbrž že provede boj až do konce. Z Londýna, 23. května. (T. k.) »Daily Telegraph« oznamuje 23. t. m. z Kroonstadu: An- glická pěchota táhne ku předu. Hlavní stan bude posunut ku předu zítra. Stav vojska jest dobrý a ne- mocných ubylo. Železniční trať jest opět znovuzří- zena. Poslední zpráva dí, že nepřítel se usnesl, aby boj byl protahován. Armáda zabývá se na řece Rhenosteru upevňováním většího počtu děl, mezi ni- miž nalézá se také více šestiliberek a děl Creuzoto- vých. Boerové transvaalští se prý vychloubají, že je- jich branné síly budou klásti zoufalý odpor a že po- razí Angličany. Z Londýna, 23. května. (T. k.) Generál Buller vydal ku svému vojsku armádní rozkaz, ve kterémž oznamuje, že nové oddělení boer- ské vtrhlo poznovu do Svobodného státu a že obsadilo Laingsnek.

Z Londýna, 23. května. (T. k.) »Times« ozna- mují dne 22. t. m. z Laurengo-Marquesu: Zpravoda- jové dovídají se z bezpečného pramene, že president Krüger dal v posledních šesti týdnech velikou část, ne-li všecko své jmění v Transvaalu zanésti na jména svých rozličných přátel. Učinil to prý z opatrnosti, aby Angltčané nemohli po případě zabrati jeho jmění. Z Londýna, 23. května. (T. k.) Podle poslední listiny uveřejněné od ministerstva války, obnášejí úhrnné ztráty britského vojska až do 19. května 26.619 mužů. Ale do tohoto počtu nejsou zahrnuti přečetní nemocní, kteří nalézají se právě v nemocnicích. Z Kimberleye, 23. května. (T. k) Obyvatel z Mafekingu, jenž sem přibyl, oznamuje: Cesta jest úplně volná. Povstalci ve Vryburgu vzdali se úřed- níkovi, jenž doprovázel létací kolonu. Tím jest válce v oněch končinách učiněn konec. Někteří z neod- vislých uprchli do Transvaalu. Ve Vryburgu řádí zimnice dosti prudce. Zavlečena byla z tábora Boerů.

Několik osob z létací kolony, zimnicí onemocnělých, leží v nemocnici ve Vryburgu. Z Londýna, 23. května. (T. k.) Lord Roberts telegrafuje z Honigsspruitu ze včerejška: Obdržel jsem od generála Baden-Powella zprávu, že dne 17. t. m. osvobodil Mafeking, když byl dne 16. t. m. nepřítele napadl a po ostrém boji s velikými ztrátami úplně porazil. Angličaně ztratili 3 mrtvé a 22 raněných. Spojené vojsko osvobozovací a vojsko Baden-Powel- lovo vykročilo z Mafekingu, napadlo hlavní leženía vyhnalo z něho nepřítele. Velitel Snyman byl by málem býval padl do zajetí. Angličané ukořistili jedno dělo, jeden prapor a veliké množství nábojea zásob. Bylo nalezeno 5 mrtvých a 15 raněných

Boerů. Nepřítel, jak se zdá, všude ustupuje, s vý- jimkou jednoho oddílu, jenž ee chová tiše, snad proto, aby kryl ústup ostat- níc h. (!) — Lord Reberts oznamuje dále: Ge- nerál Hamilton dorazil dnes ráno do Heilbronu, po řadě bitek s Boery Kryštofa Dewetta, který ustoupil. Plukovník Broodwood ukořistil 15 vozů. Ztráty Ha- miltonovy obnáší až dosud 75 mužů. Přišli jsme dnes ráno. Z Dundee, 23. května. (T. k.) Nedatovaná depeše z New-Castelu praví, že dráha bude rychle opět obnovena a na mostě u Washbanku že se pra- cuje ve dne v noci. V New-Castlu byla po odchodu Boerů zřízena městská garda. Z Oranžska do New- Castlu přišlý farmář oznamuje, že Boerové u Laings- necku obdrželi další posily a čítají nyní 5000 mužů. Přes to jest pravdě nepodobno, že by kladli vážný odpor. Z Londýna, 24. května. (T. k.) »Reut kanc.« oznamuje z Honingsspruitu ze včerejška: Generál French překročil řeku Rhenoster severozápadně od Honingsspruitu. Tento pohyb spolu s operacemi Ha- miltonovými činí postavení Boerů 20 mil před čelem Angličanů skoro neudržitelným. Dle poslední zprávy však nepřítel, jenž má 15 děl, činí připravy k sil- nému odporu.

Boerské poselstvo v Severních státech. Z Washingtonu, 22. května. (T. k.) Boerští delegáti navštívili dopoledne presidenta Mac Kin- ley e. Poněvadž jim nebylo povoleno oficiální při- jetí, nepodali pověřovací listiny. Jednání dělo se přá- telským způsobem. V jeho průběhu bylo vysloveno jméno presidenta Krü gera. Delegáti vyslovili se při tom o účelu svého poslání, projevili své mínění, že včerejší prohlášení státního tajemníka zahraničního úřadu, Haye, je konečné, a že Spojené státy pro- středkovati nemohou. President Mac Kinley po- tvrdil tento dojem, a podotkl, že nedávno nabídl Anglii své služby. Učinil prý tak rád a doufaje, že by tím mohl býti učiněn konec boji. Nabídka nebyla však Anglií přijata. Spojené státy nemohly dále nic učiniti. Delegáti boerští odvětili, kterak vědomí, že mají ve Spojených státech přátely, naplňuje je spokojeností. Na to se s presidentem rozloučili. Z Londýna, 23. května (T. k.) Časopisy pro- hlašují, že odpověď, již dal president Mac Kinley Boerům, vypadla tak, jak směla britská vláda čekati od náčelníka národu spřáteleného. Z New Yorku, 23. května. (T. k.) (Reuter.) Odpovídaje na dotaz, zda-li transvaalská vláda žádala za mír, telegrafoval president Krüger »Worldu«, ž je tato pověst nepravdiva.

Telegramy. Delegace.

Z Pešti, 23. května. (T. k.) Rozpo- čtový výbor delegace říšské rady. Při poradě o rozpočtu námořnictva ujal se po ob- šírném referátu del. Pergelta slova nejprve delegát Kozlowski, pak delegáti Hinterhuber, hr. Monte- cuccoli a Demmel. Tento vital s radostí stavbu nového pancéřníku. Velitel námořní moci baron Spaun pravil, že není vždy možno, aby se na výpravnou loď vzal obchodní zpravodaj, a také prý při krátkém pobytu lodí v cizích přístavech nejsou spolehlivé informace možny. Výpravné lodi podá- vají zprávy, jež se doručují oběma ministrům ob- chodu a obsahovaly opětovně cenná data. Jinak jest námořní správa ochotna, pokud jí to pro- středky dovolují, obchodní zájmy podporovati. Do- dávky pro námořní moc neodpovídají kvotě, neboť Uhry dodávají 15.6 a Rakousko 84.4 proc. Pod- mořským lodím věnuje se všechna pozornost.

Jeden rakousko-uherský důstojník účastnil se do- konce v Americe plavby takové lodi, ale není peněz na drahé experimenty a se stavbou tako- vých, zejména k obraně přístavů vhodných lodí, přikročí se teprve pak, až se vyskytnou patrné a příznivé výsledky. Že námořní správa vzala si naučení z americko-španělské a japonsko-čínské války, to dokazuje přeměna děl na dvou válečných lodích v rychlopalná a výzbroj rychlopalnými děly vůbec. Nyní se všecka děla, s výjimkou 24centi- metrových, vyrábí v zemi, a podaří-li se Škodovy pokusy, bude námořní moc i v tom ohledu a také v ohledu na náboj od ciziny neodvislá. Po doslovu zpravodaje Pergelta přijímá se ordinarium i extraordinarium námořního rozpočtu, jakož i dodatečné úvěry beze změny. Námořní ve- litel Spaun vzdává pak výboru, a zejména zpravodaji, díky za projevenou ochotu. Na to se schvaluje rozpočet říšského finančního ministra bez debaty, čímž výbor skončil svoji práci. Příští ple- nární schůze koná se v pátek o 4. hod. odpol. Na denním pořádku nalézá se rozpočet ministra zahraničních záležitostí.