ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7105df70-92d2-11dc-b2fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 18 celkem · entity: person 90, place 41, org 7, work 5
1 article
chodem řečeno hanebným — Loüvsových prací? Kolika lidem vadil úplný překlad memoirů Casanovy, Chevaliera Faublasa, vydávaných pro nejširší vrstvy z pohnutek více než průzračných? Zdá se mi, že z této literatury, která dnes má býti určena jen pro literárního historika, mnohem větší nebezpečí hrozí ethickým zásadám, než z Wildových spisů. Nechci tím říci, že by měly býti překládány jeho romány, a zvláště ne pro »širší vrstvy«. Umění jeho je příliš složité, vybroušené, řekl bych příliš umělecké, než aby upoutalý k sobě širší zájem a svedly naše podnikavé obchodníky s literárními sensacemi k publi- kaci. Merrill končí svůj článek upřímnými slovy; »Volám při smrti člověka, nejnešťastnějšího v této době, po soucitu a vzývám zapomnění. To, čím byl trestanec C 3. 3., je na vždy vězněm velké žalářnice. Nechť se nám od nynějška jeví díla O. Wilda v jasné kráse anonymity. Buďme alespoň tak soucitní jako hrob.« Čtenář.
Casanova Chevalier Faublasa Wildův O Wild
2 article
Ze slovanských listů.
3 article
* V Moskvě zemřel ještě jeden populární mil- lionář Kuzma Těrenťjevič Soldatěnkov. Příčinou jeho popularity nebylo však jen jeho bo- hatství, nýbrž i ta okolnost, že byl posledním zá- stupcem slavné družiny Hercenovy, Bělinskéhoa Granovského. Jako prostý kupec seznámil se se slavnými mysliteli a přilnul k nim vytrvalým přátel- stvím. Rozumí se, že nejednomu z nich stal se ště- drým mecenášem. Vychování dostalo se mu velmi povrchního, přes to však neutratil vzněty své čisté, hluboké a prosté duše v honbě za ziskem, ale oblíbil si z celé duše pokrok a osvětu, snaže se dle sil svých všude je podporovati. Jsa povoláním průmyslníkem a továrníkem, zamiloval si literaturu a přičinil se nemálo o to, aby dobrá kniha vnikla do nejširších vrstev lidu. S takovým účelem vydal spisy Bělin- ského a překlady vynikajících děl cizích. Knihy jím vydané, po většině poučná a nákladná díla, tvoří pěknou knihovnu a zajišťují »pologramotnému« kupci pěknou vzpomínku v literatuře. Mimo to Soldatěnkov skupil slušnou galerii ruských mistrů, druhou po známé obrazárně treťjakovské a rovněž odkázal ji městu Moskvě. Spisovatelé i umělci nalezali v něm pravého přítele. Pomáhal Surikovu, Bělinskému, Le- vitovu, Něhedovu, Karoninu, Černyševskému a mno- hým jiným. Listy se hemží podobnými upomínkam na tuto prostosrdečnou »staroruskou« duši, která věřila do posledního okamžiku v dobro a snažila se je všude konati.
Hercenův Surikov Bělinský Le Karonin Černyševský Moskva Bělinskéhoa Granovský Bělina
4 article
* Známý spisovatel Vladimír Spasovič slaví 35leté jubileum své advokátní činnosti. Z té příčiny některé polské i ruské listy přinášejí podrobný jeho životopis a líčí jeho literární činnost, vyplýva- jící z upřímné snahy po rusko-polském sblížení. Špa sovič narodil se 16. ledna 1829 v Rěčicí, v minské gub., kde otec jeho byl lékařem. Vystudovav gymna- sium, věnoval se právům na universitě petrohradské a obhájiv magisterskou dissertaci »O pravach neutralj- nago flaga«, přednášel na universitě, jako soukromý docent, dějiny polského práva občanského až do roku 1861. Dosáhnuv r. 1863 doktorátu knihou »Učebnik ugolovnago prava«, stal se professorem v Kazani. ale brzo vzdal se professury a věnoval se advokacii, v níž ještě více vynikl, těše se zároveň nevšední re- putaci i jako kritik, historik a publicista. Drobnější články své vydal v knize »Za mnoho let.« 1859 až 1871. Mimo to o sobě vydal »Padesátiletí petro- hradské university«, »Nejnovější dějiny Rakouska«. »Pokus základů sociologie«, »Markýz Wielepolský«. »O autorském právu«, »Puškin a Mickiewicz u po- mníku Petra Velikého«, »Byronismus u Puškinaa Lermoutova«, »Černá Hora a zákonník Bogišičův«. U nás jsou nejznámější jeho »Dějiny polské litera- tury«. Po několik let vydával ve Varšavě časopis »Ateneum« a jest též pilným spolupracovníkem »Věstníku Jevropy«. Záhřebský »Vienac« přináší delší referáto knize Františka Kvapila »Životem k ideálu«. Refe- rent přimlouvá se, aby stať Mažuraničova byla pře- ložena do chorvatštiny. Delší studii o Brožíkovi uve- Slavjani n. řejnila sarajevská »Nada«.
Spasovič Wielepolský Puškin Mickiewicz Petro Veliký Bogišičův Kvapil Mažuraničův Brožík Slavjan Rěčice Kazaň Rakousko Puškinao Lermoutov Černá Hora Varšava
5 article
Odborné spisy-
6 article
rozsáhlou a státem bohatě podporovanou literaturou zeměpisnou, paterou universitou, čtverými vysokými školami polytechnickými, nesčíslnými vyššími ško- lami, nedocenitelnými umělecko technickými pro- středky státní tiskárny a generálního štábu, těchto deset millionů nepustilo se dotud na dílo, jež v ná- rodě českém podnikla soukromá společnost mužů pro pěstování vědy na národním základě zanícených a obě- tavý vlastenecký nakladatel! Nákladu podjal se J. Otto, technické pak provedení připadlo grafické společnosti »Unii«. Oba tito činitelé úlohu svou vykonali vzorně. Jasnost textu, vkus ve výběru barev a označení, pře- hlednost a ladný způsob písma ve všech jeho dru zích — jsou hlavní přednosti prvých map atlantu našeho. Lví podíl v práci připadl ovšem redakci, již »Česká společnost zeměvědná« svěřila prof. dru. Jin- dřichu Metelkovi. Koncepce map, rozvrhy úkolův, péče o správnou nomenklaturu i jednotné názvosloví a kontrola, aby mapy jednotlivé dbaly nejnovějšího stavu zeměpisných vědomostí — toť úloha, již dr.
Otta profesor doktor Metelka
7 article
Metelka na se vzal a znamenitě i provedl. Nomen- klatura jest základem česká nebo slovanská, což zplna schvalujeme, rovněž i, že bez újmy přehled- nosti podány jsou aequivalenty jinojazyčné, mnohdy i dvojí, jako na mapě Anglie, kdež jmena v Canalu jsou anglická i francouzska. Také názvosloví upra- veno pečlivě, při čemž užito označení buď tvořených v duchu jazyka českého, anebo přejatých ze slovan- ských jazyků, zejmena z ruského. V názvosloví země- pisném má býti zřejma konkretnost jazyka našeho a proto by bylo si přati, aby i poslední zbytky z Ně- mecka k nam pronikající abstraktnosti, zejmena mon- strosní pojem »úžiny«, ze zeměpisného atlantu če- ského byly vymýtěny. Veliký foliový formát map pře- vyšuje formát všech německých atlantů kromě starší již kartografické publikace zeměpisného ústavu vý- marského. Na mapě číslo listu 3 znázorněny jsou planigloby s tvárností půdy i rostlinstvem na země- kouli a se zeměmí kol severní točny, na mapě číslo listu 29 podán jest obraz ostrovů britských se třemi menšími mapkami, průmyslnou oblastí středního Skotska, hlavní průmyslnou oblastí anglickou a okolím londýnským. První mapu zpracoval prof. dr. Fr. Brdlík, druhou prof. Otakar G. Paroubek. K atlantu přidána bude »Rukověť zeměpisu«, která nahradí nám nedo- statek vědecky zpracovaného kompendia země- pisného. Nebudiž české školy, české pisárny, české úřa- dovny, českého spolku, české vzdělané rodiny, která by odepírala podpory své prvnímu velkému českému atlantu.
Metelka profesor doktor Brdlík G Paroubek Anglie Canal Skotsko Francie český spolek
8 article Z cizích spisů.
Z cizích spisů. * R. Muther: »Studien und Kritikene Wiener Verlag, 1900. I. 8°. 10 K. Muther je u nás dosti znám. Jeho dějiny malíř- ství 19. věku, dějiny francouzského malířství a pře- hled tohoto umění od nejstarších dob až do dnes, uveřejněný v malé sbírce Göschenově, hojně bývá čten. Muther chce si také všímati Čechů. Je to dnes v Německu úkaz dosti vzácný. A tak nalezámev jeho nejnovější silné knize mezi skizzami z vídeň- ského umělecbéko života, mezi vzpomínkami na mrtvé umělce, recensemi uměleckých knih a j. také několik stránek, věnovaných Schwaigrovu albu »Volných Směrů«. Muther je nadšen Schwaigrem; neskrblí obdivem a lichotnými epithety, píše česky i s klič- kami »Volné Směry« a »Jindřichův Hradec«, dobré vůle tudíž není nedostatek — ale ty informace ne- šťastné! Bůh ví, mají-li v Prusku špatné mapy, či je-li tak těžko vypraviti se do Čech nebo na Moravu — ale zdá se, kdybychom leželi mezi Tjencinema Kiao-Čan, že by byli v Německu o nás lépe infor- mováni. Jen poslyšte: »V Jindřichově Hradci, malém místě jihočeském, byl (Schwaiger) 1854 narozen, v onom Slovácku, kde krajina je ještě tak špinavě šedá a kde chudý, prostý lid ještě žije v týchž ha- drech, v téže otupělosti (Stumpfsinn) jako před sta- letími.« Je k tomu potřebí opravdu dosti — odvahy. nahromadit tolik, řekněme podivností najednou. Jižní
R Muther Muther Čecho Schwaigrův Schwaigr Kiao Čan Schwaiger Stumpfsinné Německo Jindřichův Hradec Čechy Morava Jindřichov Hradec Slovácko Studien und Kritiken Wiener Verlag bůh vědět
9 article
Čechy před staletími v hadrech, Stráž, Hluboka, Krumlov, Rožmberk, Jindř. Hradec, Třeboň, Tábor — krajina špinavě šedá, tradicionální zabedněnost lidu, v němž měl nejsilnější oporu husitism — avšak možná, že se mýlím. Možno, že Muther mluví tu ne o českém lidu, ale o těch několika německých osa- dách kolem Jindřichova Hradce; nechci o nich pro- nášet tak ukvapený soud jako Muther, ale ukázky, které jsem z tohoto území viděl v Jindř. Hradci, ne- odporovaly tak docela Mutherovu líčení. Jak se dostal Muther s Jindřichovým Hradcem na Slovácko, je mi prostě — záhadou. Písařská chyba to není. Opakuje s důrazem o několik řádek níže, že kulhaví, hrbatí, blbci, které Schwaiger viděl v Nizozemí na obrazech starého Brueghela, byli titíž jako »ubozí, zvířečtí (l) slováčtí sedláci, které znal z Hradce«. Je téměř ne- pochopitelno, jak může intelligentní muž podlehnout vlivu špinaveho tisku a takhle škodit sám své dobré pověsti nestranného a dobře informovaného kritika, jíž jinak právem požívá.
Muther Mutherův Schwaiger Čechy Krumlov Rožmberk Jindřichův Hradec Třeboň Tábor Jindřichov Hradec Jindřichův Hradec Slovácko Nizozemí starý Brueghel
10 article
dobýti si tuhým bojem místa, aby si dobyl zároveň mladé dívky, již miluje a jejíž existenci chce zajistit. Ukazují nám též jitřní dobu mladého básníka, jehož příští díla měla jej na první ráz povznésti na vrchol slávy a jenž důvěřuje již ve svoji hvězdu, tvoří pro vlastní svoji potřebu komentáře ke Corneilleovu »Cidu«, při čemž mu v zápětí připadá myšlenka, porovnávat se s ním. »Chceš-li vědět,« píše kdesi své nevěstě, Adéle Foucherové, »chceš-li vědět, kterak si mohu stvořiti neodvislou existenci, přinutila bys mne, abych Ti líčil Viktora Huga, jakého neznáš. Je to Viktor Hugo, jemuž vojenská hodnost otcova dává právo, objeviti se všude jako rovný komukoli, jenž děkuje několika pokusům velmi slabým výhody a nepříjemnosti před- časné slávy, o němž ve všech salonech se domnívají, že se zabývá vážnými záměry, kdežto on sní toliko o mladé dívce, něžné, roztomilé, ctnostné a na štěstí pro ni neznámé salonům.« Konec tohoto listu, jemná chvála nevěsty, nahra- žuje, co v počátku jest poněkud příliš osobníhoa řekněme hned, poněkud ješitného. Ale nemá-liž právo, býti ješitným ten, kdo jest »báječným dítětem«, jak jej naznačil Lamartine skorem v téže době a kdo splní, a více než sliboval, toto slavné označení? Co se týče Adély Foucherovy, hrdinky, jíž platí tyto dopisy, cítíme prosvítati její duši v této dlouhé korrespondenci a cítíme též, kterak jsou pravdivaa správně použita epitheta, jimiž mladík poctívá svoji roztomilou nevěstu.
Cid Foucherová Hug Hugo Lamartine Foucherův
11 article
Jest to mladá dívka, něžná, roztomilá, cnostná, především věrná této lásce, jež jest jejím životem, stavíc proti všem překážkám vůli něžnou, ale ne- zvratnou, jsouc bezpečna, že na konec zvítězí nad odporem svých rodičů, poněvadž jest především bez- pečna stálostí své lásky. Adéla Foucherova jest sku- tečnou hrdinkou lásky, jež nepostrádá nijakých vlast- ností, jimiž si zasloužily tohoto titulu jiné, jež ji nepředstihly ani láskou ani heroismem. Bylo-li pro ni velkou nehodou, že se stala že- nou slavného muže a právě tím podrobena byla za- stínění, jaké přináší s sebou postavení, vzbuzující takovou závist a přece mnohdy tak bolestné, pří- tomná kniha ukazuje, že byla v každém ohledu hodna skvíti se po boku svého slavného manželaa osvětluje fysiognomii ženy, jež náleží rovněž literární historii, zasluhu,e zejmena, aby náležela historii lidstva. M. Wolff. Z cizích revuí- * Nouvelle Révue otiskuje informativní studii A. Godfernauxa o vzniklém nedávno ve Špa- nělsku novokatolicismu. Původcem hnutí toho je kněz Pey Ordeix. Jeho požadavky jsou zřízení reformy u vnitřní správě, utvoření ve Španěísku zvláštní církve, jež by byla samosprávnou a jež by papeže považovala pouze za nejvyššího rozhodčího a zákono- dárce v oboru dogmatickém. — Táž révue otiskuje dva zajímavé a dosud nevydané listy malíře Cour- beta, z nichž jasně vyniká, v jaké finanční tísni ne- zřídka se geniální umělec nacházel. * Révue des deux Mondes přináší zna- menité vylíčení onoho pochodu duševního, jímž při- veden byl Tacit k rozhodnutí oddati se dějepisnému spisování. Autorem této výborné literárně-psycho- logické studie jest G. Boissier.
Foucherův M Wolff A Godfernauxa Pey Ordeix Tacit G Boissier Špa Nouvelle Révue
12 article
* W. T. Stead pronáší v Révue de Paris velice otevřený úsudek o budoucnosti, jež čeká krále Edvarda VII. na trůně anglickém. O politické hod- notě nového mocnáře nemá anglický žurnalista val- ného mínění. Je to dle něho prostě starý pán, jenž má rád pokoj a jenž vše nechá běžeti svými kole- * »Quarterly Review« přináší životopisné příspěvky o zesnulé královně Viktorii. Její oblíbeným autorem byl vždy Walter Scott, její pýchou — byli Stuartovci! Ona sebrala veškeré pamatky, vztahující se ke Karlovi I., Karlovi II. a Jakubovi II. Netrpěla, aby v její přítomnosti byla vláda Stuartovcův od- suzována. Hudbu milevala velice. Nejmilejším skla- datelem byl jí Mendelsohn, za to Wagnera a Brahmsa nikterak nechápala. * Spanělská révue »Lectura« seznamuje nás s literárním ruchem v Katalonii. Jest především vy- volán několika znamenitými básníky, jimž v čele stojí Margall autor proslulé sbírky »Visions y cants«, největší naděje Katalonie, a pak básník Apeles Mestres, autor idyll dle vzoru Theokritova. * »Nuestro Tiempo« referuje o tom, jak se ve Španělsku vzmáhá směr sociálně demokratický. Roku 1891 bylo jen 5000 voličů socialistických, roku 1899 bylo jich již 23.000. Ústředním orgánem strany té jest madridský list »El Socialista«. * »La Révue« přináší hojnou sbírku myšlének Lva N. Tolstého o významu života. Aforismy vyňal ze spisů Tolstého A. Čertkov. Hlavní z nich považují za cíl životní sloužiti bohu a vybavovati lidí od hříchu a utrpení. Čertkov vydá v krátce v Londýně celou knihu aforismů, vybraných ze spisů L. Tol- Mr. Penn. stého.
Stead Edvard VII Walter Scott Stuartovec Jakub II Stuartovcův Wagner Brahmsa Apeles Mestres Theokritův Tiempo Tolstý A Čertkov Penn Révue jít Paris Karel II Španělsko Londýn Quarterly Review Viktoria El socialista Le Révue myšlénka Lev N . Tolstý
15 article
* Český atlas zeměpisný. Když v letech třicátých a čtyřicátých minulého století energiea světový rozhled Františka Palackého určovaly přední potřeby budoucího kulturního života českého, jme- nován vedle české encyklopaedie na prvém téměř místě český zeměpisný atlas a za prvých let pade- sátých stal se i prvý pokus řízením Merklasovým. který přes experimentativní povahu svou zůstane vždy vzácným památníkem duševních snah našich. Od té doby netoliko kruhové odborní toužili u nás po samostatném českém atlantu. Ale poměry nebyly příznivy myšlence ani tehdy, když založením české university a později České Akademie dostalo se duševnlm, zejmena pak vědeckým snahám našim nového a doufejme i trvalého vzpružení. Nebylo na snadě umělecko-technických sil, ku provedení po- dobného díla nezbytných, nebylo zorganisovaných v pevný vědecký šik zeměpisných interessentůva nebylo ani nakladatele, který by s energií a myslí vlasteneckou podjal se díla velikého.
Palacký Merklasův Český akademie
16 article
V Táboře firma Janského šťastný učinila po- čátek v samostatné kartografii české vydáváním Erbe- nových map království českého a jednotlivých poli- tických okresů, v Praze pak dřevorytec Vilím vzbudii radostné překvapení prvou velikou mapou království českého, již sám dle návrhů Kotyškových vyryl a ti- skárna Wiesnerova provedla. Znamenitý úspěch tento opravňoval naději, že lze výlučně českými si- lami poříditi i veliký český atlas zeměpisný, který by vyhovoval všestranně vědeckým i uměleckým po žadavkům doby. Myšlenka stala se také předním heslem »České společnosti zeměvědné«, jež sou- středivši v sobě největší část zeměpisných inter- essentů českých jala se systematicky řešiti otázku. Společným úsilím české vědy, českého umění a pod- nikavosti české umožněno dílo, jímž nemůže se do- posud prokázati žádný národ rakouský. Deset mil- lionů rakouských Němců, honosících se bohatě na- danou akademií věd, říšským ústavem zeměpisným.
Vilím vzbudie Kotyškův Wiesnerův Němec Praha daný akademie věda
17 article
* Dopis z Paříže. Viktora Huga Do- pisy nevěstě. Nakl. Charpentier. Zase pěkná kniha, jež připomíná jako vznešená inspirace dopisy Micheleta a Quineta, o nichž jsem se onehdy zmínil. K tomu ještě sám předmět, věk a osobnost hrdin připojují vůni půvabu a poesie, jež činí tuto sbírku poutavou. »Dopisy nevěstě« jsou listy, jež zasílal Vikton Hugo zcela mladý, skorem ještě dítě, po dvě léta. 1820 až 1822 té, jež se měla stát jeho ženou, ale po řadě překážek, starostí o kariéru, jichž veškeré podrobnosti nám líčí přesně tyto dopisy. (Jsou tudíž především, a to není nejmenší jejich zásluhou, velm zajímavým příspěvkem k historii prvních let slav- ného básníka.) Sesíleny vystupují zde některé známé rysy bás- níkovy povahy. Jest známo, že Viktor Hugo po celý svůj dlouhý život byl pravidelným pracovníkem. Do- pisy jeho ukazují jej připravujícího se k velkému úkolu; jeví nám jej, kterak se odhodlaně vrhá do výhně, mladý, horoucí, neznámý, avšak odhodlaný
Hug Charpentier Michelet Quinet Hugo Paříž
18 article
* Ottův Atlas zeměpisný. Pomocí řady od- borníků vydává Česká společnost zeměvědná. Redi- guje prof. dr. Jindřich Metelka. Seš. 1. Nakl. J. Otto. Planigloby: tvárnost půdy a rostlinstvo na zeměkouli; země kol severního pólu. Britské ostrovy, průmyslová oblasť středního Skotska, hlavní průmy- slová oblasť Anglie, okolí Londýna. Text obsahuje stať »Z dějin kartografie«. * Václav Brožik. Prémie »Zlaté Prahy«. Nakl. J. Otto. První sešit alba obsahuje reprodukce obrazů: »Karel IV. odmítá návrhy tribuna Coly di Rienzi« v barvách, dále »V lese«, »Jaro« a »Večer«, prove- dené barevným tónovým tiskem. Průvodní text K. B. Madla. Vady a řeči a jak se jich chrániti, Napsal MUDr. Zikmund Janke, odborný lékař. Bibliotéka lék. klas. spisů, IV. Rediguje MDr. D. Pa- nýrek. V Praze, Hejda a Tuček, 1902. Dr. Václav Melichar: »Karlstein«. 1901. Im Selbstverlage des Verfassers.
Ottův profesor doktor Metelka Otta Brožik Karel Iva Col Rienzi Madla MUDr Janke Hejda Tuček Václav Melichar Skotsko Anglie Londýn Praha