Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 104, place 31, work 3, org 13
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
6. února 1909. Číslo 37.
4
article
nářů v Paříži obdržel nepodepsané psaní, ve
kterém se mimo jiné oznamovalo, že v samém
středu strany kuje se zrada, a jmenovány vý-
slovně dva zrádci: Tatarov a Azov. List tento
vzbudil mezi revolucionáři nemalý poplach. Za-
hájili s nimi vyšetřování, ale Azef smělými a
ehytrými odpovědmi se vykroutil. Tatarov za
to byl zavražděn a třetí podezřelý, Savinkov,
spasil se útěkem za obzor revolucionářů.
Lopuchin v poslední době podal revolucio-
nářům důkazy proti Azefovi, načež Azef byl ze
strany vyloučen. Po vyloučení ze strany neměl
co zrazovati, protože již bez toho nemohl žíti,
uslanovil se zraditi Lopuchinn.
Jméno Lopuchina vzbudilo pozornost čte-
nářů povin už v prosinci loňského roku. Lopu
chin byl tehdy v Londýně, kde měl schůzky
s vůdci ruské emigrače. V Londýně tehdy ta-
jemným a dosud nevysvětleným způsobem zmi-
zela jeho dcera, jež ho doprovázela. Zmízen
její nadělalo mnoho hluku v evropském tisku;
ale po několika dnech se slečna Lopuchiná ob-
jevila živa a zdráva,
Savinkov
Lopuchin
Lopuchiná
Paříž
Azov
Lop
Londýn
5
article
Italie a Franci.
Italie a Franci.
Italské listy pokračují v komentování zná-
mého článku »Tempsu«, namířeného proti dal-
šímu setrvání Italie v trojspolku. »Avanti« pro-
jevil úplný souhlas se stanoviskem »Tempsu«
»Secolo« píše: Je na čase, nastoupiti jinou cestu
Je čas, učiniti radikální a konečné rozhodnut
Setrvati zatvrzele v umělém prodlužování života
trojspolku umělým dýcháním nebo léčivými in-
jekcemi po dobu ještě několika dnů neb měsíců.
je směšnou ztrátou času, jež ohrožuje naše nej-
životnější zájmy politické. »Mattino« píše prot
Francii. Prohlašuje oproti ujištění »Tempsu«,
že Francie je spokojena se svou situací v Ev-
ropě, že naopak Italie nemá příčiny k nějaké
spokojeností. »Avenire d'Italin« konstatuje, že
po 20 letech trojspolku Italie není ani přítel-
kyní svých spojenců ani spojencem svých přátel.
Co se tkne Rakouska, může Italie voliti jen mez
válkou neb přátelstvím. Bylo by šílené, při-
pusliti, že by Francie pomáhala Italii, kdybyse
dala do války s Rakouskem.
Franek
Secolo
Mattin
Italin
Italia
Francie
Eva
Rakousko
Italia
6
article
Stavba nových válečných lodí anglických.
Dle »Daily Chronicle« žádali námořní znalci
aby se započalo přištího roku se stavhou šest
nových lodí dle typu Dreadnoughte a aby ná-
sledujícího roku začalo se se stavbou 4 dalšíeh
téhož typů. Stavba těchto lodí bude vyžado
vati náklad 9 milionů lib. štorlinků za dva roky
Spor Pressenséa s Clemenceauem.
Známý konflikt dvou bývalých přátel
zakladatelů »blocu« nynějšího socialisty Pres-
venséa a chefa kabinetu Clemenceau je
itále v popředí všeobecného zájmu v Paříži.
Pressensé, ač socialista, interpeloval vládu
pro potrestání tří důstojníků, kteří se provinil
lim, že se zúčastnili služeb božích, neboťje
tastancem volnosti smýšlení v každém ohledu,
jedy i když se jedná o klerikály. Clemen-
seau podrážděně a jedovatě zvolal na svébo
dřívějšího spolubojovníka v Dreyfusově aféře,
jemuž byl svědkem v souboji s Mauricem Ban-
rěsem: »Byl jsem vaším sekundantem, ale
adály se věci, které je lépe nepři-
pomínati.« Clemenceau škodolibě učinil na-
rážku na zbabělost. Pressensé nedalsi
urážku libit a v »Humanité« uveřejnil vylíčení
události. Vypravuje, že trpěl rheumatismem v pravé
ruce, když se měl bít s Barrěsem. Jeho svědci,
mezi nimi Clemencesu, přáli si, aby šermoval
levou rukou. Piequart, tehdy plukovník, nyní
ministr vojenstvi, dal mu v bytě Clemenceauově
malé vyučování v šermu. Když se objevil
Clemenceau na místě souboje, slyšel již
Pressensé
Clemenceau
Mauric
Piequart
Clemenceauův
Paříž
Dreyfusův
Daily Chronicle
7
article
Barrěs o této tělesné vadě svého soupeřea
jeho svědkové prohlásili písemně, že se zříkají
souboje. Clemenceau naproti tomu líčí věe
tak, jakoby Pressensé sám uplatnil svou
neschopnost k souboji a tím docilil odřeknut
duelu. Clemenceauovi vytýkají přátelé Pressen-
néovi zlomyslnost, neboť Barrěs potvrdil líčení
Pressenséovo, který dodnes je churavý, nedu-
živý muž. Pressensé ve schůzi sněmu dne
2. t. m. žádal od urážeče své cti zadostučinění
a uvedl důkazy pro své ličení, Clemen-
seau, jenž byl rozčilen, že jeho osobní útok
byl demaskován jako lež, tvářil se přísně věc-
ným a žádal od snémovny projev důvěry, nejen
pro svou osobu, ale pro celý program vlády
Sněmovna se vyslovila pro Clemenceaua 315
hlasy proti 122.
Některé listy útočí na slabošskou sně
movnu, která podléhá diktatuře Clemenceaua.
Eduard Pétis.
Patriarcha belgických žurnalistů Eduar
Fétis, redaktor »Independence belge«, zemřel
ve stáří 87 let. Félis zabýval se původně hudbou.
studoval na konservatoři pařížské a brusselské
jejíž ředitelem byl jeho otee. Vstoupil do r-
dakce »Independence belge«, kde začal psát
hudební kritiky a ostal členem tohoto žurnálu
až do smrti. Ještě před několika dny uveřejníl
stařičký, neúnavný novinář svůj poslední článek.
umřel takřka s perem v ruce. Fétis byl horli
vým propagalorem lidového umění a nijaká kul
turní manifestace belgická neobešla se bez jeho
vynikající součinnosti.
Clemenceau
Pressen
Pressenséův
Pétis
Eduar Fétis
belge
8
article
Nedostatky české lékařské fakulty
Nedostatky české lékařské fakulty
projednány byly na schůzi, svolané Spolkem českých
mediků dne 5. února v poslncbárně dvor. radv
prof. Hlavy za účasti J. M. rektora prof. Heyrov-
ského, děkana lékařské fakulty proL. Chodounského
čelných profesorů, docentů, lékařů, zástupců Svazu
a nesčetných posluchačů lékařství. Za předsedn
schůze zvolen kol. MUC. Vališ, za místopředsedu
kol. MUC. Kňůr, za zapisovatele kol. Kolář.
První řečník kol Janů promluvil o systemati
ckém odstrkování české fakulty lékařské zvláste
v obledu finančním.
profesor
Heyrov
Janů
lékařský fakulta
český fakulta lékařský zvláste
9
article
Kol. Suchánek projednal nedostatky theoretickýeh
ústavů, kol. Valenta nedostatky klinik.
Na to J. M. prot. Heyrovský přihlásil se ke slovu
pravil
Pánové! Rektorský úřad přínáší s sebou trudné
chvíle, ale také radostné, a ty bývají zejména způso-
beny tím, že má rektor příležitost přijíti ve styk se
studentstvem ostatních fakult, jimž by byl jinak
cizím. A proto ochotně a rád jsem přijal pozvání
hned při příchodu jsem byl přívítán přívětivě, za
kterouž poctu děkuji.
S velkým zájmem jsem sledoval výklady a tak-
tiku, která svědčí o vážné práci a snaze pro povzne-
sení kultury a zvláště, že požadavky tyto jsou opřeny
lakovými fakty, které musí působiti, které mluví
laké přesvědčují, a doufam. že budou musiti pode-
příti také vaši spravedlivou a odůvodněnou žádost
To, co jste zde přednesli, by byl nejlepší referát,
který by se měl nahoru podati.
V duchu jsem prošel všemi síněmi, viděl jsem
ten trudný obraz smutných poměrů, které mne mocně
dojaly a vznitily ve mně mocnou snahu, že musí se
křivdy odčiniti, že všichni musíme spolu pracovat.
Rektor a akad. senát staví se v jednu řadu
s vámi, se studentstvem (Výborně! Dlouhotrvajíc
potlesk); télo vzácné solidaritě se přece jen podato
přes všechnu nepřízeň dojíti úspěchu! Na zdar
(Bouřlivý potlesk. Výborně!)
Na to promluvil děkan lékařské fakulty prof. dr.
Suchánek
Heyrovský
profesor
10
article
Chodounský.
Pánové! Jen několik slov — chci jen konstato-
vati, že náš profesorský sbor, jehož jménem si do
voluji mluviti, rád uvítá součinnost studentstva s nám
a chce jen vás ujistiti, že o všech těch bodechi, o kte
rých jste mluvili, které jsou založeny na spravedli-
vých úvahách a faktech, též sbor profesorský uva-
žoval a že se domáhá odstranění všech nedostatků.
kterými naše fakulta trpí. Jednou zase součinnos
studentstva s profesorstvem. Jsem přesvědčen, že
bude permanentní a volám jí »Na zdar!« (Výborně
Potlesk.)
Na to navrhl kol. Träger, aby byly informovány
o tomto kulturním skandalu i listý zahraniční, zvláště
francouzské, k čemuž se uvolil kol. Janů.
Znění resoluce, navržené kol. MUC. Kňůrem, jes
následující:
Resoluce.
Posluchači české fakulty lékařské, pojednavše n
fakultní schůzi, dne 5. února 1909 konané, o stálém
nepoměru v rozpočtu na lékařskou fakultu českou a
německou a o křiklavých nedostatcích fakulty české
prohlašují se znovu důrazně proti stálému odstrko-
vání a macešskému dotování jediné české lékařské
fakulty a kladou tyto nejnutnější a nevybnuteln
požadavky:
Aby konečně byl nejen odstraněn ponižujíe
nepoměr v rozpočtu k pražské fakultě německé
jenž vykazuje pro nás letos minus 41.890 K, ale aby
i všechny dotace byly mnohem vyšší a to v poměru
2 : 1 pro Čechy, jak jest to spravedlivo jednak pro
dvojnásobný počet posluchačů i obyvatel, jednak
proto, že jediná fakulta 6milionového národa zaslu-
huje, aby požívala toho výjimečného postavení, jako
bohatě dotovaná říšská fakulta vídeňská.
Chodounská
Träger
Janů
český fakulta lékařský
český lékařský fakulta
11
article
Nanejvýš rozhořčení protestujeme proti hrubému
porušení autonomie university proto, že proti jedno-
hlasnému usnesení profesorského sboru i přes naše
protesty ochuzena byla fakulta naše o ústav pr
nákazy a mory zvířecí a žádáme, aby ústuv
fakultě byl ponechán, jak tomu u Němců dodnes
jest a zároveň, aby fakulia byla doplněna ústa vem
serotherapeutickým, jak toho vyžaduje po
krok vědy lékařské.
Protestujeme dále proti tomu, aby povolení k
stavbě nového' ústavu pathologicko-anatomického bylo
spojeno s podmínkou, že jediný tento ústav k od-
stranění všech našich nedostatků dostačí a že dalšíeh
nových ústavů není třeba.
Jako je potřeba, aby co nejdříve přikročeno byl
ke stavbě nového ústavu pathologickéh
jenž by obsahoval i ústav pro pathologickou histo-
logi, pro bakteriologii i pro soudní medicinu, tal
spolu co nejenergičtěji žádáme a za hlavní poža-
davek svůj stavíme, aby co nejdříve povolen byo
náklad na novou budovu ústavu hygienického
novou budovu pro ústav Iysiologický, kte-
rýžto Němcí bohatě vypravený již dávno mají.
Němec
nový ' ústav pathologickoanatomický
12
article
Jen tak uvolní se místo v přeplněné budově
v Kateřinské ulici pro ústavy zbývající, jichž řadné
vypravení za nulné považujeme.
Pokud se anatomie týče, chceme řádné
studiu přístupné museum, prostrannou sludovnu, roz-
dělení materiálu dle klíče 2 : 1 pro Čechy a zřízení
pro srovnávací a topografickou ana
tomii.
Pro bistologii a embryologii žádáme řádnou
posluchárnu a laboratoře s příslušným inventářem.
Pro fysiologii, kde dle našeho přešvědčení
nelze v nynějších nedostatečných místnostech usku-
tečniti žádného zdokonalení, žádáme neodkladn
nový ústav. Vedle toho k doplnění svého přirodo-
vědeckého vzdělání urgujeme zřízení samostatné sto
lice pro všeobecnou a srovnávací fys io
logii, kterou Němci už po 4 léta majl.
Pro ústav chomický žádáme zřízení dostaču-
jících laboratoří a chlévů.
Pro experimentální pathologii žá-
dáme vypravení řádných speciálních laboratoří a
chlévů.
Němec
Čechy
13
article
Vzhledem k tomu, že ústavy pathologický, pa-
thol. histologický a bakteriologický se kupí v nedo-
statečných místnostech a vzhledem k tomu, že daná
dotace na jeden tříští se na tři ústavy a vzhledem
k tomu, že ve společných místnostech není místa pro
posluchače tří různých oborů, žádáme, aby byl za-
řízen podobně jako ústav paťhol.histologický
i ústav bakteriologický a opatřen samo-
statnou dotací, zvláštními místnostmi a svým perso-
nálem a doplněn na ústav serotherapeutický
Instrumentář v ústavu pathol. histologickém budiž
doplněn dostalečným počtem řádných mikroskopů
jichž nedostatek zavinil právě stávku posluchačů.
Pro soudní lékařství žádáme předavším
posluchárnu, řádné museum, pracovny a pitevnu.
zvláštní pro soudní sekce a zvláštní pro obdukce po-
licejní.
Pro farmakologii žádáme posluchárnu
vůbec místnosti, jich dokonalé zařízení a zvláště vy-
datnou dotaci.
Pro hygienu postrádáme řádné posluchárny
laboratoří, musea, operačních místností, chlévů, čemu
může vyhověti jen řádně vypravený nový ústav.
Jako doplněk theoretického vzdělání žádáme
zvláštní stolici pro lékařskou fysiku a bio
logli.
U všech ústavů žádáme zvýšení dotací
rozmnožení počtu demonstrátorů
sluhů, jak toho vyžaduje počet a přiměřený vý
cvik posluchačů.
Pokud se týká klinik:
Poněvadž dosavadní, 120 let stará budova ne-
mocniční samozřejmě dnes nevyhovuje, žádámeo
vybudování nových ústavů nemocnič
nlch, účelně stavěných, pavílonového systému
opatření jich všemi vymoženostmi moderními ve
směru vědeckém i therapentickém.
Vhodná plocha získána bude tím, že stát vrát
studijnímu fondu garnisonní nemocnici na
Karlově náměstí a že získá plochu nynější ho
ústavu pro choromyslné, po případě urči
k vybudování pavilonů část pozemků slup
ských.
Karlov náměstí
14
article
Podrobně pak žádáme toto:
Pro jednotlivá oddělení klinická nutným jest zří-
zení řádně dotovaných pracoven vědeckých, zejména
při druhé klinice vnitřní, pracovny bakteriologické
i chemické.
Pro speciálnější a podrobnější výzkumy bakterio-
serologické, jakož i výměny látek jest naléhavým
zřízení samostatné společné fysiologicko-che
mické a bakteriologické, řádně dotované
laboraloře nemocniční se samostatným odbor
ným chefem v čele.
Žádáme dále zřízení kliniky propaedeu-
tické jako paedagogicky nutného doplňku klinik
vnitřních. Důrazně žadáme v zájmu pokroku vědy
lékatské zřízení kliniky nervových nemocí.
Přihlížejíce k rozvoji method therapeutických.
pokládame za nutné zřízení ústavu pro fysikáln
therapii.
Pro oční kliniku žádáme vedle rozšíření je
jího řádné pracovny.
Pro ušní kliniku žádáme samostatný pa
vilon, řádně vypravený.
Pro kožní kliniku: se stanoviska etbiky a hu-
manity nutno odděliti prostitutky od ostatních ne-
mocných a zřízení řádných lazní pro nezbytnou
v kožní therapii vodoléčbu.
Pro chirurgii žádáme: zřízení druhé kli-
niky chirurgické, kliniky orthopaedick
a stolice pro všeobecnou chirurgii.
Pokud se týče gynaekologie, žádáme, aby
učiněn byl konec stálým komisím a povolen byl ko-
nečně náklad na stavbu nové kliniky.
Žádáme řádnou samostatnou kliniku
porodnickou a za neodkladné řádné vypravení
kliniky dosavadní, která ubytována je z milosti
v zemské porodnici a která postrádá posluchárny,
15
article
operačního sálu, řádného csvětlení, sterilisačních
aparátů, ústředního topení i vědeckých pracoven.
Žádáme, aby vzhledem k neudržitelným pomě-
rům v ústavu pro choromyslné stát přikročil ke
stavbě nové kliniky psychiatrické a aby
nespojoval stavbu tu s podmínkou, aby země při-
spěla státu polovicí nákladu, nýbrž aby stát nesl ná-
klad sám, poněvadž se jedná o státní ústav vy-
učovací.
Žádáme, aby pavilon pro infekční nemoci, v němž
se nachází nyní gynaekologie a ušní (), vrácen byl
účelu, k němuž byl určen.
Žádáme vybudování řádné kliniky laryngo-
logické, což dá se provésti tím, že koupeny budou
dva sousední domy s nynějším zubním ambulatoriem
a na místě jich vybuduje se řádná klinika laryngo-
logická.
Poněvadž podle nyní platného zákona jen zubní
lékař smí provozovati zubolékařskon a zubotech ni
ckou praxi, žádáme, aby nám byla za kolejne
poskytnula možnost osvojiti si všechny znalosti téte
praxe. Žádáme dále za řádné zařízení ambulatoria
rozmnožení počtu demonstrátorů, jak toho vyžaduje
ohled na řádný výcvik posluchačů.
16
article
Protestujeme proti nastěhování starého natře
ného baraburdí do nové české polikliniky, i voláme
za odklizení hrozných uedostatků v celém vnitřním
zařízení.
Žádáme řádné a včasné jmenování docentů ho-
norovanými mímořádnými prolesory
aby hmotně zajištění mohli nerušené vědecky pra
covati.
Na všech klinikách je nedostatečný počet a si-
stentů, čemuž odpomáhá nemorálná instiluce ne-
honorovaných asistentů, jichž sil a umění stát užívá
zadarmo.
Proto v zájmu vědeckého výcviku žádáme ro
množení a důstojné honorování sil asístentských.
Prohlašujeme, že požadavky tyto js o
vlastně požadavky nejmenší, a trvajíce
na tomto pronikavém a brzkém zdokonalení nasí
fakulty, chceme, aby bez ohledu na politickou kon-
stelaci, ale jen pro kulturní vývoj národa našeho
byla zřízena druhá česká universita
v Brně.
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrně podpory nejdůležitějších
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace
spolky i jednotlivci také zde svou národní po-
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v místních prodejná ch!
Čecho
Brno
17
article
Vykradená pošta česko-brodská.
Vykradená pošta česko-brodská.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Čas od času vzpomenou si vždy »poštovní spe
cialisté« navštíviti naši ubohou popelku — zuboženou
poštu českobrodskou.
Zuby času rozhlodaný poštovní dům se svými
lidomornami spíše než úřadními síněmi, kde v po
slední době dva až tři úřadníci konají svoji manipu
laci na kuchyňských stolech, s čekárnou pro obecen-
stvo podobnou fotografické tmavé komoře, konečni
zase jednou ozval se hlasem, jenž přece snad vzbud
nějakou reformační ožvěnu na slavném poštovním
ředitelství.
Byla to opětná loupež, spáchaná v noci na
dnešek (5. února) v době, kdy neutuchly ještě po-
věsti o loupeži v Kolíně a ve Zbraslavi.
Ráno, když po prvních zprávách o krádeží před
poštou hromadily se hloučky časných zvědavců, na-
skytla se roztomilá podívaná přispěchavším četníkům
z kteréž bylo možno ihned utvořiti si přesný obraz
nočního vpádu.
Nebylo snad daleko a půlnoci, kdy pachatelé.
s místními poměry patrně dobře obeznali, otevřelia
dle všebo domovní vrata, vedoucí na hlavní uliei
proti krámu obchodníka pana Becka, v průjezdě
přeřezali opatrně dráty, vedoucí nade dvermi do
poštmistrova bytu, otevřeli si pakličem a bez značné
námaby dveře do místností po levé strané průjezdu,
kde nalézá se hlavní pokladna, kterou nechali klidne
na pokoji, jsouce si vědomi své neschopnosti tuto
otevříti, za to však v pravém slova smy.
slu vyrabovali všechny přihrádky ve
stolech, jež u některých stotů lze i bez
paklíče ze spodu otevříti, a přeházeli
úřadní tiskopisy, jež ráno v malebn
nahozených skupinách poděsily sta-
rého pošlovního sluhu Vendelina.
Beck
Kolín
Zbraslav
18
article
Poněvadž však nalezli zde kolků a peněz a i
jen za 35 K, uzavřeli zase všechno a průjezdem
přešli na druhou stranu, kde umnístěna jest mísinos
pro přijímání a vydávání peněžitých psaní
poštovních balíků.
Proč neštěkali dva honfcí psi kteří v noci pobí-
hají po dvoře — není nikomu známo
Opatřeni světlem — nubo snad dokonce roz-
svítivše si plynové lampy — podrobili Iupiči ze
vrubné prohlídce dva úřadnické stoly, z nichž vybrai
z jednoho asi 120 K, přijatých za dobirky, a známky
za 80 K, z druhého známek asi za 15 K.
Zvláště však jejich návštěva patřila starodávné
pokladně, zapuštěné do dřevěného podstavce a při
šroubované asi 40 cm. dlouhými šrouby do pod-
lahy, jež utaženy byly na dně pokladny železným
matkami.
Tuto klidně vytrhli z podstavce a držíce ji za
ucha, jež slavný erár jakoby ku pohodlí pp. zlodějů
zřídil, vyšli klidně z pošty, zavřevše za sebou dveře
od kanceláří.
Hlavní domovní vratu nechali však klidně ole-
vřená, nejspíše plníce vřelé přání všech česko-
brodských kruhů, aby se konečně jednou na pošti
»provětralo«.
Pátrání po zlodějích bylo by snad bylo velice
znesnadněno, kdyby byl ráno na četnickou staniei
nepřišel erární cestář Miškovský ohlásiti, že nalezi
pokladnu za kapličkou na zádušním poli, ležícím př
říšské silnici pražské.
Myslil z počátku, že jest to snad nějská trouba
železná, zaházená prstí, při odházení hlíny však
zpozoroval, že nalezl ukradenou, bohužel však vy
páčenou poštovní — pokladnu.
Miškovský
centimetr
19
article
Dle nalezených stop lze souditi, že pachalelé po
kladnu až sem donesli, pak na okraji silnice vy
páčili ostrými nástroji a vnitřek podrobili ihned r
visi, neboť bezcenné věci a obaly naházeli do při
kopu, naplněného posledním táním, pokladnu pak p
namáhavém vyšplhání se na příkrý svah na poli as
12 m. daleko od silnice v brázdě zaházeli hlínou.
Při ranní prohlídce nalezeny byly v příkopě pod
vodou kleště k protiskování poštovních plomb, obaly
z doporučených dopisů a balíček čaje, jenž adre
sován byl na Alžbětu Bobáčkovou, t. č. v českobrod-
ské nemocnici se nacházejí.
Zanechané stopy jsou menší a ukazovaly by ne
mládí pachatelovo. Jeden z nich měl podpatky sešla-
pané, jak bylo možno zjistiti ze stop, nassáklých
dešťovou vodou.
Pokladna odnesena byla pak na poštovní úřad.
kde bylo konstatováno, že útroby její jsou —
prázdné.
Pokud bylo možno zjistiti, nalézala se v po
kladně tři peněžitá psaní v obnosech 1000 K, 600 K
a 300 K, vedle toho rolička 50 nově ražených koruu
Hlavní ovšem kořistí byla zásilka kolků, adresovana
českobrodskému bernímu úřadu, celkem za 3370 K
směnek za 117 K a zásilka z přistoupimské poštovny
por K 23.46.
Dle posledního odhadu činí celková škoda mime
poškozený inventář 6612 K 50 h, klerou asi ponese
poštovní erár, neboť on zde jest největším vinníkem
ježto protahuje do nekonečna otázku nové pošty
účelnému jejímu, třebas nákladnějšímu rozřešení se
vyhýbá jako čert — kříži.
O výsledku dalšího pátrání, jež bylo zahájeno
přineseme příště zprávu.
Bobáčkův
20
article
Rourová aféra pražská
Rourová aféra pražská
ve světle procesu-
21
title
[Před pražským soudem porotním.)
22
title
Průběh odpoledního líčení.
23
article
Odpoledne o 1/48. hod. bylo v přelíčení pokra-
čováno. K žádosti obhájce JUDra, Boučka přečetl
předseda český překlad dopolední německé řeči obža-
lovaného Kestranka.
Na to přihlásil se ke slovu dr. Černohorskýá
„Vzhledem k tomu, že p. Kestranek ve své řeči pra
vil, že jsem se vplížil k p. Hořovskému a že jsem
předložil navštívenku p. Winterbergovu, žádám, aby
tato navštívenka byla předložena, neboť na ní na-
chází se doporučení mne p. Winterbergem a nemám
pochybnosti, že kdyby byla předložena, byla by věe
vysvětlena.
JUDr. Bouček: „Bohužžel, navštívenky té ne-
máme, ale nabízím výslech p. Eplera o tom, že
na navštívence té stálo: „Wir empfehlen Ihnen čiesen
Herm, als eine besonders vertrauens
würdige Person.“ Co to znamená, doporu-
čuje-li se takovýmto způsobem obecní starší a říš-
ský poslanec, to ponechávám na uvážení soudu.
JUDr
Bouček
Černohorskýá
Kestranek
Winterbergův
Herm
24
article
První svědek Hořovský,
45letý, narozený v Pol. Ostravě, katolík, technický
ředitel pražskoželezářské společnosti, bydlící v
Vídni, po přísaze vypověděl česky toto:
„Jednoho dne bylo mi telefonováno p. Winter
bergem, budu-li příští týden ve Vídni, že mne ně-
jaký pán chce navštiviti. Na moji otázku, kdo je to
ten pán, řekl mi p. Winterberg, že mi to telefo-
nicky nemůže sděliti, ale že věc jest důle-
žitá. Já jsem mu odpověděl, že budu příští týden
ve Vídni, aby ten pán přišel
Dne 7. července 1908 přinesl mi sluha navští-
venku p. Winterberga. Nechal jsem taklo ohlá-
šeného pána vejíti. Když vstoupil, představil se mi:
Já jsem dr. Černohorský“
Neznal jsem ho. On mi vypravoval, že v Praze
jest veřejné minění pro zadání dodávky francouz-
ským závodům a ptal se mne, nechceme-li je-
ho interrvence použiti. Odvětil jsem, z
mne se tato záležitost netýká, aby se obrátil na naše
obchodní ředitelství v Praze. Na to mně dr. Černo-
horský sdělil, zo jeho postavení v Praze
jest velice prononcované a že by bylo lépe,
kdyby ho p. řed. Epter navštíwil v jeho adva-
kátní kanceláři ve Vodičkově ulici v Pruze. Řekl
jsem, že o tom p. Eplera zpravím. Dále vypravovai
p. dr. Černchorský, že naše oferta jest 19.25, fran-
couzská 20.60 a že francouzská firma má úmysl svou
nabícku snížiti a kromě toho, že pro francouzskou
firmu zvláštní zájem mají dr. Podlipný, dr. Pinkas
ještě jeden městský rada, jehož jménoa
nepamátoval a vypravoval, že v Praze postaveny bu-
dou železárny.
Hořovský
Winter
Winterberg
Černohorský
Černo
Epter
doktor
Černchorský
Podlipná
Pinkas
Pola . Ostrava
Vídeň
Praha
Vodičkův ulice
Pruha
25
article
Já jsem se ho ptal, bulou-li to vysoké pece neb
slévárna.
Na to dr. Černohorský odpověď dáti ne
mohl. Na kcnec mne upozomil, aby se věc zachoval
jakožlo valice důvěrná v přísné tajuosti.
Předseda: „Neslibil vám, že ještě jednou přijde?“
Svědek p. Hožovský: „Ne.
Předseda: „Jaký dojem to na vás dělalo ?“
Svědek: „Já měl dojem, že jde dru. Černohor
skému o nějakou náhradu za službu, kterou nán
chitěl prokázati.“
Předseda: „Mále lu navštívenku?“
Svědok: „Nemám. Poslal jsem ji p. Eplerovi
když jsem se ho později tázal, má-li ji, řekl mi, že
jí nemá.
Přodseda: „Míůžete se upamatovali, čí to byla
navštivenka v“
Svědok: „Byla od p. Winierberga.“
Předseda: „Nevíle, co na ní bylo napsáno?
Svědek: „Já nevím, co tam bylo napsino, ale
řed. Epler mi řekl, že tam bylo něco napsáno
JUDr. Brož k svědkovi: „Pravil jste, že se vám
dr. Černohenský představil slovy: „Já jsem dr. Čer-
noherský“ a že jste ho dříve neznal. Získal jst
dojem, že chce náhradu jako obecní star
nebo jako doktor?“ (Veselost.)
Svědek: „Nouvažoval jsem o jom, v jaké distink
ci přichází.
JUDr. Bouček k svědkovi: „Pamafujete se, že
hned po návštěvě dra. Černoborského jste psal ře
p. Eplerovi dopis, ve kterém jste se zmínil o dojmu.
který návštěva ta na vás učinila?
Svědek: „Ano, psal jsem takový dopis a snad
by mohl býti také přředložen. Napeni jsem tam, ž
mám dojem, že knždý chce si ukrojit z jablíčka
koussek.“
doktor
Černohorský
JUDr
Brož
Černohenský
Čer
Bouček
26
article
Captatio benevolentiae
patent dr. Benedikt.
Captatio benevolentiae
patent dr. Benedikt.
Dr. Benodikt z Vídně lituje, že není češtiny mo-
cen a proto musí mluvit německy. Snad ale pan
ovědek bude tak laskav a odpovědi své dá v obou
jažycích. A praví: „Bylo tvrzeno, že u pražské že-
lezářské společnosti Čechy jsou jen dělníci a že vyšší
mísla nezaujímá žádný z Čechů. Čím jste vy u praz
ské železářské společnosti?
Hořovský: Jsem technickým ředitelemi a zaují
mám hned místo po panu centrálním řediteli Kestran
kovi (Dlužno uvésti, že mluví o tomto svém před
staveném vždy s velikým respektem.)
„A jste Čech?
„Ano.“ (Nar. v Polské Ostravě.
„Jo vám známo, kde by se byly poury pro praz
ský vedovod lily, kdyby bývaly zadány pražsko-žele
zářské společnosti?
„V Králové Dvoře u Berouna.“
„Kolik českých dělníků zaměstnává tento vál
závod?“ (Nevole v posluchačstvu.)
„Máme jich tam na 2000 a z těch je 1600
Čechů“
„Vzhledem ke stanovisku Kestrankově k česk
národnesti — je vám něco známo o jakýchsi kla-
denských stipemndiích?
„Je mi známo, že pan úsířední ředitel v tomi
směru jest úplně objektivní. Byl jsem při tom, kdvá
navštívil kladenskou roálku a založil původně dvě
pak tři stipendia cestovní pro nejlopší žáky.)
„Ta reálka je česká?
„Ano. Ještě něco dovolil bych si poznamenal
k charakteristice našeho pana reditele. Kdysi m
vyzval zesnulý president České akademie stavební
rada Hlávka, abych se stal členem. Odmíli jsen
tulo funkci a pan c. ř. (centr. řed.) Kestranek mi t
vyčítal.“
„Kdo jesl ředlelem v Králově Dvoře?“
„Pan Kratochvíl — Čech.-
„A v Nučicích?“
„Pan Götz — má německé jméno, ale je Čech.
„Ich danke Ihne.
doktor
Benedikt
Benodiktoria
Čecho
Nevole
Kratochvíl
Čo
Götz
Vídeň
Čechy
Nara
Ostrava
Beroun
Dvůr
Nučice
Český akademie stavební rada Hlávek
27
article
(Za zmínku slojí, že při návštěvě anglických de
legátů obchodních a průmyslových komor mari
shárělo se několik českých žurnalistů v obou uv
dených místech po jediném úradníku, který by mol
podati český výklad)
Druhý svědek často vzpomknaný
ředitel Max Epler,
vyznání mosaického, po přísaze německy vypovídá
k dotazu, jk to bylo s telefonováním s Winter-
bergem, takto: „Dne 30, července byl jsem volán
k talefonu a sděleno mi Winterbergem, že ten pán
(dr. Černoherský) naléhá na odpověď. Řekl jsem mu
že uzavíráme obchody jen na legální bási, načež
jsem pozoroval, že je překvapen.
„Neobdržel jste od Hořovského nějakou vi-
sitku?
„Ano! Stálo tam s jménem Winlerbergovým
Mohu Vám dotyčného pána v záležilosti rourové o
nejlépe doporučiti.
Dr. Bouček: „Když se dostalo dru. Černobor
skému takového odbytí — nesnažil se ještě jednou
se k vám dostali?“
Eplar: Neznám dra. Černohorského, ale bylo to
28. srpna, když náš úřadník Bistroň sdělil mi.
že ředitel Janatka z Daňkovy továrny na žádost dra.
Černohorského mu oznámil, že dr. Černohorský ne-
předsedal sdružení, ve kterém so jednalo o dodáve
francouzské.“
Dr. Bouček: „Dostal jste od Hořovskéhio list
hned po návštěvě Černohorského u něho a co v něm
stálo??
„Dojem, jaký jsení z listu měl, potvrzoval te,
co jzem o dru. Černohorském za doby
6letého svého pobytu v Praze slyšel
Tak jsem si vykládal zmínku, že každý si chee
ukrojit z jablíčka provise.
„Jednalo se o nějaké slevě na dodávcer“
„Ano, s drem. Růžičkou.
„Činí se vám výdka, že cena 16 korůn byla vámi
snížena po jistém sdělení ze správní rady?
„Tak tomu nebylo.
„Byl jste přílomen ve schůzi komise správní
rady vodárenské. Byl jste k tomu vyzván?
„Ano — dne 28. července.
Epler
Winter
Černoherský
Hořovský
Winlerbergův Moha
doktor
Bouček
Černohorský
Janatka
Daňkův
Růžička
Praha
28
article
„Měl jste od Kestranka nějaký rozkaz, jak s
„Měl jste od Kestranka nějaký rozkaz, jak s
máte chovati?
„Sdělil jsem Kestrankovi vše, ce předcházelo
a upozornil jsem, že z obchodní věci stává se poli-
tikum. Na to mě upozornil, že se tu jedná jen
o obchod a že všechny ostatní momenty mají zů-
stati stranou.
„Vy jale mluvil s drem. Růžičkou a sděli
jste mu, že ta věc se vám nelíbí, a že páni ve
správní radě jsou nějak zaraženi a že se bojí skan-
dálu?
„Ano a dr. Rüžička odpověděl: „Ano, bo-
hužel, je tomu tak, to mne ale nepřekva-
puje.“ A dodal: „Ta věc se dostala na ulici,
ulice teď o ní rozhoduje a chce mít gau
dium a oběti.
„Měl jste někdy dojem, že dr. Růžička jedná
v jiném, než v obecním zájmu?“
„Ne — to musím loyálně prohlásiti,
že choval se naprosto korektně a musím dosvědčiti,
že jsem nepoznal čestnějšího člověka
Dr. Černohorský: Já prosím, aby se konstato-
valo, že na visilce Winlerbergově nebylo uvedene
mé jméno.
Dr. Benodikt k svědkovi: Nepamatujete se, zdali
na visitce Winterbergově bylo jméno dr. Černo-
horský?“
„To nemohu dnes Fíci. Nepamatuji se.
Růžička
doktor
Rüžiček
Benodiktoria
Winterbergův
Černo
Fík
29
article
Jak byl tiskový výpad při-
pravován-
Dr. Schauer: „Předmětem žaloby je také od-
stavec článku v „Pr. Tagblattu“, kde se mluvío
„zvláštních příhodách (besondere Vorkommisse)r
dodatkem „wenn jemand geahnt hätte“ (kdyby někdo
byl tušil). Miuvilo se o tom, že jste byl ve schůzi
vodárny, kde padla poznámka „ůber die besonderen
Vorkommisse“? Ta byla v článku p. Kestrankově
vyprovokována se zvláštním důrazem. Račte mně
sděliti: To by bylo jen tebdy nápadným, kdybyste
byl tušil, že se něco takového děje? V té době se
ale ještě nic nedálo a myslím, že jste přece s nikým
z vodárny tenkráte nemluvil? Panu dru. Růžičkovi
dal jste takové skvělé vysvědčení o naprosté jeho
bezúhonnosti a co mohlo tedy znamenati ty „zvlášt-
ní příhody“?
Svědek: Tušil jsem, že jsou proti nám již nějeké
proudy“
Dr. Schauer: „Věděl jsle, že se článek do „Pr
Tagblattu“ chystá, že ho p. Kestranek píše a hodlá
uveřejniti?“
Svědek žádá, aby nu tento dotaz byl přeložen
a když se tak sťalo, prohlašuje za všeobecného pře-
kvapení, že s Kestrankem před uvežejněním dopisu
o této věci mluvil, o sepsání článku vědél a jej čell.“
Dr. Schaner: Rozumějle mi dobře, táži se vás,
zdali jsle článek Kestrankův čeli přřed vytišiěním
v rukopise ?
doktor
Schauer
Růžička
Schaner
Rozumějle
Kestrankův
Tagblatt
30
article
Bvědok (po krátkém rozmýšlení): „Ovšem, čet.
než byl dán do tisku.“
Dr. Schaner: „To mě překvapuje! Prosím, aby
talo vebni důležitá okolnost byla protokolámně kon-
statována a táži se pana svědka, jak se tedy srov-
nává jebo skvělé vysvědčení, které zde veřejně dal
dru. Růžičkovi, když v listě, který, jak právě přiznal.
před tím, než de tisku byl dán, týž dr. Růžička byl
takovým způsobem alakován a vyčítáno mu, že mezi
čtyřmi stěnami je plný tolerance, loyálnosii a ochoty
kdežto na veřejnosti vystupuje jako tribun a nacionál-
ní chauvinista.
Jak můžete mi vysvělliti takový rozpor ve vlast-
ních svých názorech o dru. Růžičkovi?“
Ředitel Epler (v patrných rozpacích): „Nemobu
si to jinak vysvětliti, než tím. že si u nás vykládali,
že páni z vodárny a také dr. Růžička stojí pod jistým
terorem.
Po dalších podřadných olázkách jiných obhájel
táže se dr. Bouček svědka: „Nereagoval nikdo ze
členů komise na vaši poznámku o „zvláštních pří-
hodách“r?
Svědek: „Nildo, ani dr. Růžička ne.“
Dr. Wien: „Co by se stalo, kdyby přišel někdo
do schůze vaší správní rady a jam takovou poznám-
ku prohodil?
Svědek: „Kdybychom měli všichn
temperament Kestrankův, vím, že by
někdo z nás takového člověka popadl
za hrdlo a tak dlouho by ho držel, až by
řekl, co tím myslil.“
Dr. Scharf: Klade se tu taková váha na zvláštnt
příhody. Když jate to slovo vyřkl v oné schůzi, pře-
rušil jste další styky, zapjal jsle kabát a odešel jster
Zůstal jste seděti a jednal jste dál a neřekl jste pak,
uznávám úplně, že správní rada vodárny chovala se
korektně??
Svědek přisvědčuje a praví: „To mohu uznali
ještě dnes, že ve schůzích jednáno bylo korektně.
A s důrozem dodává: „Iu den Sitzungen .
doktor
Schaner
Růžička
Epler
Bouček
Scharf
io den Sitzungen
31
article
Třetí svědek Bistroň,
Třetí svědek Bistroň,
úřadník pražské železářské společnosti, německy vy-
povídá, že reditel Janatka z Daňkovy továrny
měl s ním známý telefonický rozhovor, načež líčí
svůj styk s ředitelem českobudějoviské fiálky Živno-
stenské banky
„Ředitel této p. Kašpárek přišel k nám do
bureau a hledal Eplera, kterého nezastihl. Mluvil tedy
se mnou a cznámil mně, že asi prod 8 dny bylu
Eplera a že mu sdělil, že Živnostenská banka zaři-
zuje železářský závod v Českých Budějovicích a žá-
dá, aby jí karlelované podníky světily prodej pro
tobo město Řekl jsem mu, že v této věci se jedná
o principiální otázku, načež mi pravil: „Vy víle, že
se jedná v Praze o rourovou dodávku a my bychom
považovati pro případ vaší ocholy za česlnou otázku
užiti svého vlivu ve váš prospěch.
Janatka
Daňkův
Kašpárek
Epler
Český Budějovice
Praha
železářský společnost
živnostenský banka
32
article
Další svědek Winterberg,
Další svědek Winterberg,
mosaického vyznání, po přísaze a k dolazu před-
sedově vypovídá: „Přišel ke mně Jan Černohoraý
a řekl mi, abych se plal telefonicky do Vídně, jak
ta věc stojí? Plal jsem se a dal jsem mu odpověd.
jakou jsem doslal: „že pan ředitel Epler dělá
velký rámus“. A dodal jsem: Já už s tou věcí
nic nechci mít, dejte mi pokoj.“ (Veselost.)
Předveda: „Věděl jste, oč se jedná?“
„Věděl a myslíl jsem, že se jedná e to, aby ty
dodávky dostal domácí průmysl.“
Dr. Bouček: „Jak se slalo, že vy jste se doslal
s drem. Černohorským do styku?“
„Pan Jan Černohorský, jsko, starý známý, k
mně přišel a ptal se mne, jsem-li ve slyku s praž-
skou železářskou společností. Přisvědčil jsem, načež
mne žádal, abych mu dal pro bratra doporučovaci
visitku. Tak jsem mu ji dal napsat jedním svým
úřadn íkem.“
„Byla to visitka s vaším jménem?“
„Ano.-
„A napsal jste koho doporučujete? Jméne Černo
borskýr“
„To jsem nedal napsati.“
lnženýr pražské železářské
společnosti Kamen
česky líčí k dotazu, jak do kanceláře přišel tovární
p. Kunz a pravil, žo má stvky s vlivnými osobami
Černohoraý
doktor
Bouček
Černohorský
Jméne
Kunz
Winterberg
Vídeň
železářský společnost
Kameno