1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu ane I. června 1904.
Praha
5
masthead
Na ranní a odpol. listy
předplácí ser
v Praze v adminisšraei
us něsíe . . . . .
n čint leta . . . .
s drejí čonáškeu
na něsí
Praha
6
masthead
něnt lets . . . . 7 K 50h
ve fllalkáchs
na něilo . . . .
Poštout
8
masthead
Bätvrt lefa . . . . 9 k 60h
s dvojí zásilkou
a něsíe
nětnt leta . . . 1i K eo
9
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 31. května. (C. B.) Reuterova
hancelář sděluje: Rusové opustili Dalný
na kvap, když byli se pokusili mě-
sto sbořiti. Japonské hlídky sdě-
lují, že bylo shledáno poškození
100 budov, kasáren, skladiště, že-
lezničních a telegrafních úřadoven
a nepoškozeno 200 železničních
vozů. Rusové pobořili velké ná-
břeží a uzavřeli vjezd do přístavu
potopeňými loďmi. Mosty, ku při-
stání sloužící, neporušeny. Soudi
se, že armáda gen. Oku neprodleně
obsadí Dalný
Z Čifu, 31. května. (C.-B.) »Reuter.
kancelář« sděluje: Dnes večer sem
došlá zpráva čínská sděluje, že Ja-
ponci dne 29. t. m. obsadili bez
odporu Dálný.
Z Petrohradu, 31. kvělna. (C. B
Úřadní sdělení gen. štábu praví
30. t. m. k polednímu počal u že-
lezniční stanice Vagannu boj mezi
naší jízdou a japouským oddílem,
který s 8 setninami, S škadronami
a4 mitrailleusami postoupil v před.
Za boje napadly naše sotně tři-
kráte japonskou škadronu na le-
vém křídle nepřátelském a sko-
rem úplně ji porubaly. Po-
tom napadly pěchotu, můsily ale
před palbou mitraileusami ustoupiti.
Pochod japonské pěchoty,
kteráž pravý bok náš obe-
jíti chtěla, byl palbou naši
baterie, jež nepříteli způ-
sobila značné ztráty, zad-
žen. Naše ztráty nejsou ještě
známy.
(Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
Reuterův
Rus
Tokio
Most
Petrohrad
Vagann
Reuter
10
article
Velmocenské jubileum císařstv
rakouského.
Velmocenské jubileum císařstv
rakouského.
Zcela nepozorovaně blíží se zvláštní a nad
jiné významné jubileum politické, na kteréž ve
hk mozu nynější velkoněmecké politiky ze stá-
nikův vídeňských do té chvíle patrně nikdo an
nevzpomněl, ale které právě v těchto dnech na-
bývá památnosti větší, než jaké by bylo nabylo
za pravidelných poměrů v tomto soustátí. Máme
na mysli prohlášení monarchie habsburské z
eísařství. V některých kruzích pokládá se titui
císařství rakouské za věc, sahající snad ješte
v doby předpotopní, za největší starožitnost, jížte
dějiny světové vykázati se mohou a která svým
stářím vzbuzuje obdiv a úctu v pokolení ny-
nějším.
11
article
Tím časem bude tomu dne 11. srpna t.r.
leprv sto let, co o císařství rakouském
vůbec se počalo mluvit. Poněvadž pak minuléh
téhodne v delegacích rakousko-uherských a po
jejich podnětu i ve vládních listech vídeňských
a peštských z titulu „eisařství“ odvozovala se
po soustáti rakousko-uherské důstojnost vel-
mocenská, jeví se nutno poukázati blíže na sám
původ toho titulu a zároveň na závažnou okol-
nost, jaká mezinárodní změna z něho pro po-
slavení monarchie habsburské v tomto díle světa
následovala. Když r. 1804 první konsul fran-
couzský Napoleon všeobecným hlasováním dal
se povýšiti za dědičného cisaře francouz-
ského, tehdejší panovník v soustátí rakouském
a zároveň říšsko-německý císař František II..
uznal za vhod, přidati si titul císaře rakou-
ského. Chtěl tím zabrániti, aby Napoleon I.
na novém svém titulu císaře francouzského ne-
htěl si snad zakládati nijaké přednosti před
jinými panovníky evropskými. Titul Františka II.
„esař rakouský“ neměl však ani účelu a tím
méně významu, aby snad znamenal více, než
slarší názvy téhož panovníka „král český a král
uherský“. V bojích, kteréž František II. vedl
s Napoleonem od r. 1805—1812, byl přinucen
petoupiti ze své říše na 3000 čtver. mil a sic
po bitvě u Slavkova v míru prešpurském 1000
čtrer. mil a po bitvě u Vagramu v míru vídeň-
ském 2000 čtver. mil.
František II
Napoleon
Slavkov
Napoleon I
12
article
Patrno, že mocnářství, nazývané už tehdy
císařstvím, za tu krátkou dobu doznalo ohrom-
ného seslabení, tak že podobalo se spíše všemu
jinému, než nějaké velmoci, zvláště, když
i v starém římsko-německém císařství současně
se udály změny, kteréž na „velmocenství“ ra-
kouské měly nemalý vliv. Již mírem lynne
villským r. 1801 ve staré, spuchřelé říši něme
cké staly se veliké proměny, ale po míru preš
purském (1805), jenž „ásledoval po bitvě
u Slavkova, staroslavné císařství německé roz
padlo se úplně, když knížata německá, báden
ský, virtemberský a bavorský, uzavřela s Na
poleonem spolek porýnský a samo Prusko ně
jakého boje proti Francii účastniti se nechtělo
Tenkráte r. 1806 římsko-německý císař Fran-
tišek II. složil korunu německou a od toho roku
nazýval se jen jako František I., titulem „cisaře
rakouského“. Však o nějakém velmocenstv
tohoto nového cisařství nemohlo býti a nebylo
ani potuchy, poněvadž tato říše ohromnými po
hromami a ztrátami, utrpěnými po porážkách
u Slavkova a Vagramu, byla tak seslabena, že
ještě r. 1812 císař František I. nemohl odepříti
Francouzům pomoci proti Rusům. To byl stav
„velmocenský“ tím smutnější, když rok pře
tim, totiž r. 1811, přinesl obyvatelstvu této říše
Fran
František
Francouz
Rus
Slavkov
Prusko
Francie
František I
13
article
pohromu finanční pověstným patentem, kte-
rýmž všechny papírové peníze v celé říši uve-
deny byly na pětinu (!) své jmenovité hodnoty
Slabost politická a vojenská, která vedla cí-
sařství rakouské ve vleku Napoleonově do Ruska
a bankrot finanční, pověstný svými černými
bankocetlemi, sotva asi byly příznaky nějaké
velmocenské důstojnosti rakouské . ..
V polovici minulého století mluvilo se
v mezinárodní politice ovropské o pěti přednich
státech tohoto dílu světa. K těm se počítalo
Anglicko, Rusko, Francouzsko, Rakousko a Tu-
recko. Titulu velmoci se tehdy ještě neužívalo
To pojmenování stalo se modou teprve po pří
kladu názvův „velkokupec, velkoobchodník“ atd
Pokud se týče císařství rakouského, nazývalo
se i v učebných knihách, uvedených vídeňským
ministerstvem vyučování do gymnasií celé říše.
soustátím; „velmocenské“ pak jeho posta-
vení roku 1849 u Világoše zachránili — Rusové
a r. 1859 u Magenty a Solferina silně otřás
Napoleon III.
Napoleonův
Solferina
Napoleon
Rusko
Rakousko
Világoš
Rusová
14
article
Po bitvě u Hradce Králové udeřila konečně
hodina, kdy soustátí rakouské mělo před sebou
volnou dráhu, aby v řadě tehdejších velmocí do
bylo si a zaujalo také pevné místo. Vyloučeno
z buntu německého, mohlo a mělo pracovati
povznesení sebe sama, o utvrzení a zabezpečen
své vlastní existence a budouenosti. Však k tomu
bylo potřebí, aby ředitelé této říše byli úplně
vyzuli se ze starých tradic německých a po-
němčujících, aby byli měli vědomí opravdu ra-
kouského, aby spravovali toto soustátí v politice
domácí i zahraničné na základech, na nichž ona
roku 1526 byla vznikla. Místo toho všechna
možnost, státi se samostatnou, na všechny strany
úplně neodvislou velmocí rakouskou, velmocen-
ství této říše hozeno za oběť záludnému spolku
s Německem, jež od té doby provozuje nad říší
rakousko-uherskou poručenství v politice zahra-
ničné a zasahuje rušivě a mocně i do poměrův
politiky její vnitřní. Od zřízení trojspolku pod
náčelnictvím pruským Rakousko-Uhersko jest
toliko filiálkou politiky všeněmecké, nad níž
vlajou prapory černo-bílé. Už na třicátý rok celá
Hradec Králové
Německo
Rakousko
Uhersko
15
article
Evropa vidí, že Rakousko-Uhersko přestalo pro-
vezovati politiku zahraničnou vůbec, stavši se
v ní toliko ochotným vykonavatelem pokynův
rozkazův berlínských. A jakou měrou politika
jeho vnitřní shoduje se s podmínkami a zá-
rukami jeho vlastního života, jakožto státu neod-
vislého a mnohonárodního, není potřebí zevrubně
vypisovati, zvláště za posledních pět let, co zde
panuje dr. Körber. Každá urážka, kterouž tento
ministr učinil národu českému, každá křivda
kterou provedl na státních, ústavních a jazyko-
vých právech našich, jest posilou politiky vše
německé, usilující o konečné vyhlazení posa-
vadního soustátí rakouského.
Každý čin ministra Körbra, poškozující ná-
rodnost českou v jejím volném rozvoji a v jej
zabezpečené budoucnosti, jest hřebíkem do rakve
budoucího „velmocenství“ této říše. Neboť tolik
už jest všemu světu jasno, že dvě samostatné
velmoci německé a to ještě těsně vedle sebe
v Evropě dlouho existovati nemohou, nýbrž že
jedna přirozeně musí usilovati o pohlcení druhé.
doktor
Körber
Körbr
Evropa
Rakousko
Uhersko
16
article
Výklady, které o velmocenství soustátí ra-
kouského proneseny byly v letošních delegacích
se strany ministrův a jejich časopisectva, maj
ještě jinou velikou vadu, spatřujíce toto vel-
mocenství vyjádřeno a zabezpečeno jen množ
stvím vojákův, kanonův a torpěd. Kdyby vůbec
bylo možno v dvacátém století založiti velmocen-
ství nějaké říše toliko na moc její brannou, vra-
cely by se dějiny světové do doby Čingis-chána
Však na štěstí theorie o „velmocenství“ rakou-
ském, hlásaná s křesel ministerských v letošních
delegacích, jest naskrze klamná a nepravdivá
Důkazem toho jsou ony skutečné velmoci evrop-
ské i americké, v nichž péče vlády o rozkvěo
zemědělství, o pokroky v průmyslu a řemeslech
rozvoj obchodu není mnohem menší, než starost
o rozmnožení vojákův a zdokonalení vražedne
zbraně. Jest až úžasno, jak při rozpravě o „vel
mocenství“ rakouském se strany vládní, vídeň
ské rovněž jako uherské, kladen důraz jedině na
militarism, jemuž všechny úrodné a plodné síly
občanstva mají přiněsti nové veliké oběti, a jak
úplně zapomenuto, aby tyto úrodné a plodné
síly byly zachovány ve své svěžesti a působi
vosti. Dle výkladův ministerských „velmocen
ství“ rakouské spočívá toliko na moci branné.
Na tuto jedinou kartu vlády vídeňská i pešťská
sázejí budoucnost této říše, tak, jakoby nebylo
zde posud zkušeností velice žalostných, když se
provozovala podobná politíka. Rakousko-Uhersko
jako „velmoc“ už dávno žije nad své síly a nad
své prostředky. Národové pak, žijící v jeho ob
vodu, jsou přesvědčeni, že možno býti říší dobře
a spravedlivě řízenou a šťastnou, a že k tomu ne-
třeba býti velmocí.
Rakousko
Uhersko
17
article
Tou monarchie habsburská po staletí ne
byla a k vůli své šťastné budoucnosti býti ne-
musí. Ale jiného jest potřebí, čehož čeští čle-
nové delegací s důrazem pronesli: úcty ku prá-
vům všech národův, stejné spravedlnosti k nim
všem, stejné péče o rozkvět a blaho jich všech.
R. 1526 bylo soustátí rakouské zřízeno, aby
bylo záštitou a hrází práv národův mnohojazyč-
ných. Naplní-li někdy poctivě tuto velikou úlohu.
bude velmocí, třeba nemělo půldruhého millionu
zdravého mužstva ve zbranil
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 29. května. (Utraquismus
a ruština v haličských středních
školách.) O Letnicích konal se v Krakově
sjezd spolku professorů vyšších škol, jehož se
účastnilo na 150 zástupců učitelstva středních
i vysokých škol z celé Haliče. Sjezd pojednal
též o utraquismu na haličských středních ško-
lách, o němž svým časem mluveno i na sněmě.
Zpravodaj o této otázce, prof. Kurpil, zcela
správně prohlásil, že dvoujazyčnost mohla by
středním školám býti jen na škodua
sjezd většinou hlasů přijal resoluci ve smyslu
profesor
Kurpil
Lvov
Krakov
Halič
spolek profesor vysoký škola
19
article
návrhu Kurpilova. O druhé otázce, ke které dal
podnět také zemský sněm haličský, totiž o za-
vedení povinného vyučování oběma zemským
jazykům, polskému a maloruskému na halič-
ských středních školách, podával zprávu prof.
Ljachowski. Referent byl pro závazné vyučo-
vání oběma jazykům; sjezd však návrhu jeho
nepřijal a vyslovil se pro takovou úpravu, aby se
každému žáku středních škol poskytla mož-
nost, naučiti se i druhému zemskému jazyku,
bude-li si toho přáti.
profesor
Ljachowski
20
article
Ze Zadru, 28. května. (Nová opevněn
boky kotorské.) „Narod. Listu“ sdělu je se
z Kotoru, že příjezd náčelníka generálního štábu,
bar. Becka do boky kotorské jest ve spojení se
stavbou nových třítvrzí v boce a s pro-
dloužením vojenské železnédrá hy
od Zeleniky dále na jih směrem k Albánii.
Z Pešti, 29. května. (Školní refor ma
v Uhrách.) V Pešti konají se nyni za před-
sednictva ministra osvěty Berzevicze porady
zvláštní školní komise, jež má rozhodnouti o ná-
vrzích ministrových stran reformy národníh
školství uherského. Hlavním účelem reformy jest
zjednati maďarštině ještě větší platnost v ná-
rodních školách, než má dosavad. I v nemaďar-
ských školách má se maďarštině věnovati tolik
pozornosti, aby se děti naučily správně madar-
sky mluviti a psáti. Konfessionálné školy mají
se trpěti i nadále, ale učitele má na příště do-
dávati i školám konfessionálným jen stát, to jest
zvláštní zkušební komise, která uzná za způso-
bilé jen takové kandidáty, kteří mluví a píšou
správně maďarsky a o jichž politickém smýšlení
komise nabude nepochybných zpráv. Mimo to
má se zostřiti dozor na školní dochůzku a ne-
dbalí rodičové mají býti citelně tresláni. Nej-
nižší plat učitele národní školy má obnášeti
aspoň 800 K ročně. V Uhrách jest nyní 17.299
národních škol, z nichž jest konfessionálních
13.416, ostatní jsou státní. Maďarština jest vý-
hradným vyučovacím jazykem již nyní v 10.682
školách, 3274 školy mají vyučování smíšené.
v 3343 školách vyučuje se jazyky nemaďarským
a z těch ve 2245 školách rumunsky. Proti těmt
posledním školám míří především ostří chystano
školní reformy.
Beck
Kotor
Albánie
Pešť
Uhry
národní škola
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Selská obecní samospráva v království
Zvláštní komise při ruském ministerstvě
vnítra vypracovála a přehlédla projekt selské
obecní samosprávy v království polském a brzy
přistoupí k přehlědnutí projektu, jak upravi
velmi obtížnou a složilou otázku cervílutů. Ob
projekty byly pračovány na místě samém, ve
Varšavě. Předsedou komise byl tajný rada Pod-
gornikov. Obecné záležitosti selských obcí budou
se řešiti zvolenými zastupitelstvy. Deset voličů
majících méně půdy, nežli 60 jiter, bude vždy
voliti jednoho zástupce. Soused, mající půdy
nad 60 jiter, bude míti v obecním zastupitelstvé
hlas virilný. Z účastenství při obecní samo
správě vyloučeny budou osoby, které třeb
v obci bydlí, ale nezabývají se rolnietvím
Obecní tajemníky jmenovati budou náčelníc
krajů.
Varšava
22
article
Návštěva Alfonsa XIII. v Paříži a Vatikán.
Návštěva Alfonsa XIII. v Paříži a Vatikán.
Madridský »Pais« tvrdí, že král. Alfon
XIII uchystán jest k cestě do Pařiže pro 23
neb 24. června, načež by král 3 dny v Pařiži
prodlel, že ale oficišlně datum nebude sděleno.
dokud konflikt Francie s Vatikánem trvá. Došlo-i
by ale na úplnou roztržku mezi Francií a Vati
kánem, odložil by král Alfons XII.
cestu svou, aby prý papeže neurazil. Prola
prý také vláda španělská zatím nic oficiálního
o cestě králové nevyhlašuje. V průvodu krále
nalezati se má nejdokonalejší typ zpátečníka,
Maura, předseda ministerstva.
Hrozné ukrninosli v Arménsku.
»Daily Newa« sděluje z Batumu, že se
udály opět hrozné ukrutnosti proti Arménům.
4000 osob, mezi nimiž četné ženy a děti,
bylo prý pobito. 55 vesnic bylo pobořeno.
Ukrutností zúčastnilo se 15.000 Kurdů.
Rakousko-italské napjetí.
»Gazzelta di Venezia« sděluje nový připad
vlídnosti, jakéž si oba spojenci v poslední době
častěji projevují. Na palubu lodi italské.
jež před 10 dny přibyla do Zadru, dostavili se.
aniž k tomu oprávněni byli, finanční
strážníci, i měli loď tu »po dva dny ne-
přetržitě — jak italský list píše —
obsazenu«. Teprve na zakročení italského
konsula byli finaněníci odvoláni.
Pruská svoboda shromažďovací.
Pořadatelé IV. všeobecného sokolského sjezdu
v Poznaňsku byli vyrozumění úřady, že v šec ky
projevy pod širým nebem, tedy i vítá ní
hostí i pochod v semknutých řadách v kroj
sokolském jsou zakázány; rovněž zakázány jsou
všeliké jiné barvy mimo zemské a říšská ně-
mecká. Také všechny schůzky v uzavřených
místech nutno prý jakožto politické (
schůze předem policii oznámiti.
Alfonso
XIII
Alfons XII
Maur
Armén
Gazzelt
Paříž
Vatikán
Francie
Arménsko
Poznaňsko
Kurd
23
article
Liberální úspěchy v Belgii
jeví se býti ještě značnějšími, nežli první oſlci-
osní telegramy z Belgie přiznávaly. Získali na
útraty klerikálů 4 mandáty senatorské a n
útraty klerikálův i socialistův 9 mandátů posla-
neckých. Socialisté ztratili na prospěch liberálů
nejvíce hlasů v průmyslových okresích (v Lu-
tychu, Charleroi, Monsu a v Tournai) a kleriká-
lové v okresích vlamských, jež dosud platily
za nejklerikálnější. V Gentu, volebním okrese
klerikálního předsedy ministerstva de Smeta, ztrá-
cejí klerikálové jeden mandát, rovněž tak ve
volebním okrese vůdce klerikální strany Woesta,
v Alostu. V provincii Limburku byl pak od
r. 1830 zvolen vůbec na poprvé liberál. Pří-
růstek liberálních hlasů v 15 volebních okresích
činí 40.000. Nová sněmovna poslanecká číá
91 klerikálů, 43 liberálů, 30 socialistů a dva
křesťanské demokraty. Liberální listy projevují
naději, že za voleb příštích — jež za 2 lěta
se konají — Belgie zbavena bude panství
klerikálního.
Nebezpečí tibetské výpravy.
»Köln. Ztg.« sděluje na základě zprávz
Omska od znalců Sibíře, že hnutí mezi Mon-
goly není vyvoláno Japonci; budhisté nejsou
rozniceni událostmi v Mandžursku, nýbrž zprá-
vami z posvátného místa Lhassy. Nenávi st
proti Angličanům vzrůstá. Mezi
Kalmyky a mezi budhisty vůbec sbírají se pe-
níze. Čiňané jsou prý odhodláni pro případ, že
by Angličané vnikli do Lhassy, vyhlásit
jim svatou válku, již by všichn
budhisté podporovali.
Köln
Japonec
Angličan
Kalmyk
Belgie
Lu
Charleroi
Mons
Tournai
Gent
Alost
Limburk
Omsk
ministerstvo jít Smet
24
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 31. května.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
O 7. hodině večerní, po devítihodinném
rokování, schváleny byly mimořádné úvěry, za
které žádal polní zbrojmistr Pitreich, všemi
hlasy proti 15. Delegát dr. Stránský navrhl
sice hlasování dle jmen, ale pro ně vyslovili se
pouze poslanci čeští; dle jednacího řádu dele-
gačního může se konat jen v tom případě, je-li
formální návrh podporován nadpoloviční vět-
šinou. Také němečtí nacionálové byli proti ná-
vrhu dra. Stránského. Proti úvěrům hlasoval
delegáti čeští: dr. Fořt, dr. Kram ář,
dr. Pacák, dr. Pantůček, dr. Stránský
a dr. Žáček, Slovinec dr. Šusteršíč.
zemský hejtman předarlberský
Rhomberg, poněvadž ministr vojenství ne-
zedpověděl uspokojivým způsobem jeho dotaz
v příčině soubojů ve vojsku, předarlberský de-
legát Thurnher, němečtí lidovci Dobernigg, We-
ber, Nowak, Fr. Hofmann a Kienmann a konečně
německý agrárník Peschka. Před hlasováním vy-
šel antísemita Schneider, čtyři Vlachové, dal-
matský Chorvat, dr. Zaffron a německý lidovec
Walz. Při článku 3., který se týká refundace
mimořádných úvěrů vojenských, vyšli konserva-
ttvní poslanci bar. Parish a hr. Lažanský. Proui
tomuto článku hlasoval s jmenovanou opposieí
dr. Lecher, dr. Pergelt a dr. Tollinger.
Podle dnešního hlasování můžeme s celou
určitosti očekávati, že budou zejtra také schvá
leny mimořádné úvěry na marinu.
doktor
Stránský
Fořt
Kram
ář
Pacák
Pantůček
Žáček
Slovinec
Šusteršíč
jítlegát
Thurnher
Dobernigg
Nowak
Hofmann
Kienmann
Peschek
Schneider
Vlach
Chorvat
Zaffron
Walz
Parish
Lažanský
Lecher
Pergelt
Tollinger
Pešť
Francie
Iber
25
article
Byl dnes nejkritičtější den delegační kam-
paně na rok 1905. Jednalo se a rozhodlo se
mimořádných úvěrech pro vojsko. Tyto jsou sen-
sací celého zasedání, jsou jeho střediskem, jsou
jeho hlavní agendou. Jest v podstatě odbyta
Tak, jak vojenská správa sobě
přála. Dostala, co chtěla. Kdyby byla
žádala milliardy korun, byly by se jí povolily.
Ve sboru, ve kterém členové panské sněmovny
jsou právě třetinou, ve kterém sedí letos 6 bý-
valých ministrů, ve kterém velkostatek má silné
procento, jest militarismus předem jist svou ma
joritou, svým úspěchem, svým vítězstvím
Ondyno v rozpočtovém výboru proto bar. Op
penheimer pronesl zbožné přání, by P'ánbok
ráčil zachovati toto složení delegace eislajtán-
ské vlády.
Na tento zjev ukázal v názorném výkladu
delegát dr. Stránský, který také pravil, že
není suma, vojenskou správou žádaná, momen-
tem rozhodujícím, ale náhled, se kterým se
vymahá a dovodil velmi zevrubně, že sama po
litika zahraniční neposkytuje pražádné příčiny
k ukvapenosti.
doktor
Stránský
panská sněmovna
26
article
Vznesl těžkou žalobu na vládu Körbrovu
která odpírá vysokým školám českým potřebno
místnosti, která českému rolnictvu odepřela
státní podporu po živelních katastrofách, ale
současně, dle doznání ministra financí dala ho
tově, protizákonně a protiústavně, z kasovní
hotovosti 38 mill. korun vojenskému eráru, která
s lehkým srdcem svolila k mimořádným vý-
dajům na neplodné vojenské účely, ale zdráhá
se poskytnout 5 mill. K na opatření slušných
poslucháren vysokoškolských, která udržela se
před 4 roky dluhem tisícimillionovým a ted
udržuje se dluhem o polovinu menším. Proto
shrnul tento přehled finanční činnosti nynějšího
syslému dr. Stránský v to, že kabinet byrokra-
tický, kterým oblažen je stát na pátý rok, je
hodně drahým. Zakončil pak moravský mluvči
filipiku svou prohlášením, že Čechové chtěji
především míru vnitřnímu, míru, který jesl
ovšem vyloučen, dokud nebude Němcům vzata
troufalá vypínavost, jakoby měli v Rakousku ná-
rok na právo větší, než ostatní národové.
doktor
Stránský
Čecho
Němec
Rakousko
27
article
Svěží a jarý ton zanesl do debaty delegát dr.
Kramář. Dal finanční a politický komentář
k celé vojenské finanční akci. Vypočetl, kterak
bude zatížen rozpočet roční novými 40 mill. K
a jak právě chudé vrstvy ho pocití. Vysvětlil ná
sledky operace té pro měnu rakouskou a zná-
zornil nebezpečí, jakým provázeno bude mi mo-
parlamentní, protizákonné a proti-
ústavní opatření peněz vládou cislajtánskou
Celá delegace, všichni ministři, všichni zá
stupci vládní sledovali napjatě řeč dra. Kramáře
Značně bylo pohnutí, když děl, že Orient se po
sunuje se svým hospodářstvím finančním k Vídn
a že by obchodník, jenž by stejně
jednal, byl stíhán pro lehkomysl-
nou kridu. Mohutným byl epilog, kterým
zakončil dr. Kramář svůj dnešní výklad a zá-
roveň politickou debatu v letošních delegacích
Hrobové ticho bylo, když vypočetl křivdy ny
V Praze, 31. května.
polském.
V arobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8b
odpolodlní
. . . . za 2h
Ve flialkách na vezkovět
10h
ranní číslo. . . . . .
od polediní
Inseráty
platí se hožové rspřed.
Předplacení a interty přijímá zdmini-
straco v Mariansk é ulici č. 3.
Tams nacházejí se též redhakce
tiskárna a expedice „Národních Listá“
Eukopisy se novrncvji.
doktor
Kramář
Praha
é ulice
národní Listat
28
article
nější vlády a když způsobem, veškeru pochyb-
nost vylučujícím, prohlásil, že Čechům nic
nezáleží na ústavě, kterou ničí sami
Němci, nemajice dosti, že jim volební řády po-
skytují výhody a chtěji ještě, jakkoli jsou men-
šinou, ovládati většinu národů ostatních. Zá-
stupce městské skupiny táborské vybízel české
voličstvo ku pevnosti a vytrvalosti v zájmu če-
ského lidu, v zájmu celé monarchie a vyslovil
přesvědčení, že nynějším zlořádům, které pojí
se ke kabinetu Körbrovu, bude a musí býti uči-
něna přítrž. Tak vyzněla debata o mimořádných
vojenských úvěrech v debatu vnitropolitickou,
v debatu o českých věcech, o postavení českého
národa nejen k armádě, nýbrž ke státu, vyzněla
v novou válečnou ohlášku.
Rozhodně lidový ton nalezl k odůvodněm
negativního vota svého dr. Šusteršič. „Kdy-
by zejtra — volal — vykonalo se referendum
o vojenských úvěrech, lid by je zamítl.“ Rakou-
ský stát nazval oligarchií úřadnickou, pronesl
zdreující kritiku nad byrokratickým režimem
Körbrovým a ve shodě s drem. Stránským, žádal
pacifikaci vnitřní, či, jak on to nazval, politickou
pohotovost doma.
Německá strana lidová poslala proti úvě-
rům místo posl. Walze, nadporučíka ve vojsku
arciknížete Maxmiliana, opavského professora
dra. Františka IIofmanna. Tento pán neumí
mluviti vůbec a německy již docela ne. Českým
auskultantům se zazlívá a zanáší se jim do jich
kvalifikační listiny, klopýtnou-li někdy o nějaký
drát německé stylistiky. Ale tady učitel střední
školy německé metal takové kotrmelce jazykové,
že i Maďaři mnohdy se popadali za břicho.
Čecho
Němec
Körbrův
Šusteršič
Stránský
Maxmilián
IIofmann
Maďar
29
article
Stanovisko jmenované strany je zamitavé. Pří-
čina: dr. Körber nezatlačuje prý dosti Čechů!!
Obhájce nalezly požadavky vojenské horli-
vého, ale nešťastného. Na dru. Ebenhoch o vi
se osvědčilo, že všeho moc škodí.. „Kdyby pan
Pitreich — pravil dr. Ebenhoch — vyhověl žá-
dostem za některé polevy ve službě vojenské, lid
by nesl břemena vojenská ještě radostněji (!).“
Což pak nese je někdo radostně? Podle zem-
ského hejtmana hornorakouského domníval by
se člověk, že všichni mužové, povinní brannou
službou v monarchii rakousko-uherské, mají jen
jednu touhu: dát se porubati na bojišti.
Zemský hejtman předarlberský Rhom-
berg velmi se rozčilil pro soud, vynesený drem.
Stránským o převaze Šlenů panské sněmovny
v delegacích. K těmto protestům připojil se po-
tom zcela zbytečně ještě bývalý koaliční ministr
vyučování pan Madeyski. Zajisté, delegát
je jako delegát, ale pan Rhomberg a pan Ma-
deyski nenamluví nikomu, že panská sněmovna
je zástupkyní lidu! Tou není, nemůže býta
nemá býti; ona je předurčena naopak k omezení
vlády lidu. To dělají také její delegáti, jak v
Vídni, tak v Pešti.
Neobyčejně prudkými akcenty ozvals
tento konservativec předarlberský proti vše-
německé velezradě a proti souboji v armádě.
Stručné prohlášení bar. Parishe po-
strádalo vůbec momentů politických.
Zejtra odbude se rozpočet mariny a roz
počet pro země zabrané.
Körber
Čecho
Pitreich
Ebenhoch
Stránský
Madeyski
Rhomberg
ma
Parish
Vídeň
Pešť
panská sněmovna
30
article
Z Pežti, 31. května. (C. -B)
Plenární schůze rakouská zahájena byla před-
sedou ryt. Jaworským o 10.15 hod. dopol.
Na jednacím pořadu jest mimořádný roz
počet vojenský. (Rel. del. Popowski.)
Ke slovu jsou přihlášeni proti delegáti Fr. Hofman,
dr. Stránský a dr. Šusteršič, pro delegáti dr. Ebenhoch,
Duleba, hr. Merveldt a Parish.
Del. Fr. Hofmann praví, že poplatníci byl
ohromnými požadavky vojenské správy překvapeni
tím více, protože až do nejnovější doby označovány
byly obnosy mnohem menší než patnáctina jako do-
statečné k zachování brannosti mocnářství. Jiných
požadavků třeba pro překročení a provedení usnesení
o alpských a vodních dráhách, zařízení přísjavu
v Terslu atd.
Ale stát s 10 milliardami dluhů nesnese tak
náhlého jich rozmnožení pro velké úrokové břemeno.
Nové úvěry musí uhraditi poplatníci. Ví to vojenská
správa, vědí to i oba ministři financí. Proto je celá
akce zakryta, neupřímna a musí vzbuditi velikou ne-
voli. Rečník přimlouvá se za upevnění spolku s Ně-
meckem, jenž měl by se dále vyvíjeti. Ale pak musí
se uplatniti v Rakousku také německý život, německá
vzdělanost a německá stální řeč a německý živel
nesmí se více zatlačovati. Jazykový výnos ministra
vojenství, povolnost k Uhrám nejsou znamením, že
Němci v Rakousku jsou hýčkáni, jak Čechové tvrdí.
Ano Němci jsou ochotni k velikým občtem, uvidí-li
jen, že vláda blíží se patrně k německo-rakouskému
lidu, podporuje víc jeho přání, nepokládá jeho berní
sílu stále jen za prostředek k upokojení jako na př
v zemích sudetských zvláště Čechův a přihlíží klidně,
ba dokonce to podporuje, že država Němců čím dál tím
více se zmenšuje. Německý lid seslabuje se tím také
hospodářsky. Proto německá strana lidová odmjtá
předlohu z důvodů hospodářských.
Jaworský
Hofman
doktor
Stránský
Šusteršič
Ebenhoch
Duleba
Merveldt
Parish
František
Hofmann
Němec
Čecho
Čechův
Francie
Rakousko
Uhry
31
article
Del. dr. Ebenhoch (pro) prohlašuje, že v plném
vědomí své zodpovědnosti před vlastí i lidem bude
hlasovati pro všecky položky mimořádného rozpočtu
vojenství i pro rozpočet námořnictva. Uznává, že
mimořádná spotřeba znamená veliké břemeno pro
poplatnictvo. Ale hlasuje pro ni především proto, že
zbrojení čelí k zachování míru a odražení útoku. Dů-
věřuje ve vojenskou správu, že nepožaduje více než
jest nezbytně třeba. Dále bude hlasovati pro mimo-
řádnou spotřebu také vzhledem ke spolku s Něme-
ckem, s nímž on a jeho strana výslovně souhlasí
Spolek s Německem je jaksi pokračováním v dřívějš
politice s ním, osvědčil se a musí býti zachován.
V tomto spolku Rakousko má býti rovnocenno s ostal-
ními činiteli, poněvadž by jinak bylo jen trpěným chrá-
něncem.
V jiném ohledu pokládá řečník zachování branné
síly mocnářství zvýšenou měrou za potřebno vzhle-
dem ku přátelství s Ruskem a dohodě o úpravu bal-
kánských poměrů. O postavení k Rusku souhlasí úplně
se slovy del. Bärnreithra.
Na námitku, že lid nesnese více velkých břemen
řečník poukazuje k tomu, jak prý poměrně nízké jsou
roční vojenské výlohy Rakouska u porovnání s ná-
klady ostatních evropských států. Ty jsou značně větší
v Italii, v Německu jsou téměř dvojnásobné, ve Francii
a Anglii téměř trojnásobné. Škoda prohrané vojny
byla by mnohem značnější než nynější přemena. Ale
i vzhledem k udatnosti synům národů rakouských
musí se dáti do rukou zbraně, aby v daném případě
dobyli vítězství. Nebylo by prý možno omluviti se,
kdybychom je vydali na pospas dělům.
Pravilo se také, že vnitřní situace naší říše je
velmi smutná a již proto jest těžko povolovati nová bře-
mena. Ale i kdyby situace vnitřní ulvářila se ještě
smutněji, delegace musila by povoliti tím spíše
Del
doktor
Ebenhoch
Německo
Rakousko
Rusko
Francie
Anglie