Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6. Číslo 230

2

KATOLICK

3

Dne 22. srpna 1900.

4 article

Uherské koně do Afriky. Z Rěky, 21. srpna. (T. k.) Anglický parník »Suffolk« připlul sem dnes, aby vzal na palubu 1000 koní určených pro jižní Afriku. Telegramy- K císařským narozeninám. Z Cařihradu, 21. srpna. (T. k.) Jeho V. císař František Josef vzdal nejsrdečnější dík sul- tanovi za vyslovená blahopřání k Nejvyšším naro- zeninám. Rumunský král návštěvou do Išlu. Z Vídně, 21. srpna. (T. k.) Zdejší místní korrespondence oznamuje, že dne 29. srpna při- bude král rumunský na zapřenou do Vídně, aby navštívil císaře v Išlu, odkud dne 30. srpna ode- bere se k paní arcikněžně Alžbětě v Traunkirchenu. Večer téhož dne vrátí se král zase do Išlu, a dne 31. srpna bude pokračovati ve své cestě přes Mnichov do Ragace, kde pozdrží se k léčení. Perský šach do Vídně. Z Vídně, 21. srpna. (T. k.) Dle jisté lo- kální korrespondence přijede sem perský šach 18. nebo 19. září ku čtyřdennímu pobytu a bude ho- stem Jeho Veličenstva. Zatčený anarchista. Z Pešti, 21. srpna. (T. k.) Policie zatkla zde francouzského anarchistu jménem Stagnaka, jenž pronesl výhrůžná slova proti císaři.

František Josef Stagnak Afrika Rěky Suffolk jižní Afrika Cařihrad Išlu Vídeň Mnichov Ragace Pešť arcikněžna Alžběta

5 article

Divní anarchisté. Z Ostende, 21. srpna. (T. k.) Dnes ráno byli zde zatčeni 3 Italové považovaní za anarchisty. Výsledek vyšetřování proti nim zavedeného se přísně tají. Praví se, že v jejich zavazadlech na- lezeny byly revolvery, dýky a kompromitující papíry. Z Ostende, 21. srpna: (T. k.) Policejní vyšetřování ukázalo, že tři zatčení lidé jsou Per- šané, kteří na pařížské výstavě zanechali všecko svoje jmění a přišli do Ostende, chtíce šacha pro- siti o audienci, aby jim dal peníze na cestu domů. Peršané byli propušťěni, načež je šach přijal a jim poskytl peníze na zpáteční cestu do Persie. Rumunsko a Bulharsko. Z Bukurešti, 21. srpna. (T. k.) »Ag- Roumaine« oznamuje: Ve své odpovědi na druhou rumunskou notu, která jest smiřlivěji sepsána, prohlašuje bulharská vláda, že státnímu zastupi- telstvn ve Srědci nařídila, aby zavedlo stíhání ve věcech vydírání rumunských poddaných ve Srědci, jakož i útoku proti Krašovi. Bulharský ministr zahraničních záležitostí prohlásil dále, že srědecká vláda učinila vše, aby udržela přátelské styky s Rumunskem. Nový italský král. z Říma, 21. srpna. (T. k.) Jak se ubezpe- čuje, uloženo bude co nejdříve speciální komisi, aby nastoupení na trůn krále Viktora Emanuela zahraničním panovníkům a náčelníkům států oznámila. Proces s vrahem Bressim. Z Říma, 21. srpna. (T. k.) Advokát Turati rozmlouval včera s Bressim, jenž setrval, jak sdě- lují listy, na své žádosti, aby bylo přelíčení s ním odloženo. Žádal, aby byli povoláni svědkové z Ameriky. Turati žádal prý po včerejší rozmluvě čas na ro zmyšlenou, aby se vyslovil o tom, pře- vezme-li obhajování.

Italos Peršan Viktor Emanuel Bressi Turat Ostende Persie Rumunsko Bulharsko Bukurešť Řím Amerika Aga Roumaine

6 article

Z Wilhelmshöhe, 21. srpna. (T. k.) Kníže Ferdinand Bulharský přijel sem dnes a byl na snídani u císařských manželů. Z Paříže, 21. srpna. (T. k.) Zasedání ge- nerálních rad bylo beze zvláštní příhody zahájeno. Většinou zvoleni byli dřívější předsedové. Několik generálních rad usneslo se na odeslání blahopřejné adresy presidentu republiky Loubetovi a vládě, ně- které jiné zaslaly francouzskému vojsku v Číně projev svých sympatií. Zprávy hospodářské. Nákupní uhelný spolek. Sdružení rakou- ských průmyslníků se sídlem ve Vídni zadalo k mi- niste rstvu stanovy nákupního uhelného spolku. Činem tím chtějí se průmyslníci vybaviti z moci uhelných židů Weinmanna a Petschka, avšak pochodí při tom asi sotva. Vývoz strojů z Německa R.. 1899 prodalo Německo do ciziny za 42 a půl milionů marek strojů proti 33 a půl milionu marek roku 1898. Nejvíce hospodářských a průmyslových strojů z Německa šlo do jižní Ameriky. Německo dnes stojí v přední řadě v oboru elektrotechniky. Zde překonalo Anglii, Francii a sev. Ameriku. Zásobování Anglie potravinami. R. 1899 koupila Anglie z ciziny pro vlastní spotřebu za 211 milionů liber šter, tedy za 2532 milionů zl. našich peněz potravin, to jest obilí, mouky, masa a pod. Tam dospěje země, která zanedbává zemědělství. Není pochyby, že za několik desítiletí bude Anglie hospo- dářsky vysílena.

Ferdinand Weinmann Petschek Wilhelmshöhe Paříž Čína Vídeň Německo cizina jižní Amerika Anglie Francie severní . Amerika

7 article

Co se má přihnojovati k ozimému obilí. Ti, kteří mají hlavní zájem, by hojně super fosfátu se odprodávalo, každoročně na podzim dopo- ručují hospodářům vzdor mnohem vyšším cenám ky- seliny fosforečné v nich obsažené, by jen superfosfátu k ozimému osení upotřebovali. Mnozí prozíraví hospo- dáři byli toto nesprávné jednání dávno již prohlédli, neb jasně jsou přesvědčeni, že právě kyselina fosfo- rečná v Thomasově strusce obsažená mnohem lépe a výhodněji byla se osvědčila, nežli sám superfosfát; ale vzdor tomu jest velmi důležito i širší kruhy hospo- dářské na to upozorniti, aby před každou škodou nejen varováni, ale i chráněni byli. Doporučovatelé superfosfátů hlavně odvolávají se na to, že kyselina fosforečná v superfosfátech je ve vodě rozpustná, a tím samým i hned kořínky rostliny přijmuta býti může. Ve skutečnosti ale není tomu tak, neb jen velmi nepatrná čásť kyseliny fosforečné stává se jemným, útlým kořínkům rostliny přístupná, neb superfosfát obyčejně zároveň se semenem do půdy se dostává a i zadělává; ze semena vyvinují se jemné, útlé výhonky, které částku nepatrnou v půdě obsažené kyseliny fosforečné přijímají, a sice pro oka- mžik ze superfosfátu kyseliny fosforečné trochu více nežli z moučky Thomasovy. Následkem čehož snadno pozorovati možno, že osení, ku kterému bylo super- fosfátu upotřebeno, mnohem tmavší bývá, nežli tam, kde superfosfátu užito nebylo, čímž mnozí hospodáři dají se svésti, a domnívají se, že tam, kde k ozimému žitu bylo superfosfátu upotřebeno, docílí se vydatnější sklizeň a větší výnos, nežli tam, kde bylo moučky Thomasovy užito.

Thomasův

8 article

Mnohý zapomíná, že kyseliny fosforečné hlavně třeba jest tehdy, až rostlina zrno vyvinuje, což jest teprve v budoucím létě, kde se účinek kyseliny fosfo- rečné v plné síle objeviti má, co při kyselině fosfo- rečné úplně opomenuto jest, což jasně poznáváme z toho: Kyselina fosforečná v superfosfátech obsažena rozděluje se v půdě a spojuje s mnohými částěmi půdními, tak se stává, že se mnohem méně a těžčeji rozpouští. Kyselina fosforečná v superfosfátech obsažená. spojuje se s vápnem v půdě se nalézajícím ve fosfát vápenitý, se železem na fosfát železitý, a s hlinikem ve fosfát hliničitý, kterážto veškerá spojení jsou útlým kořínkům rostlin velice nepřístupné, a tím sa- mým ani využitkovati se nemůže. Uvedené přeměny superfosfátu provedou se v ně- kolika nedělích na jaře, takže o rozpustnosti kyseliny fosforečné, kdy by ji nejvíce k vývinu zrna potřeba bylo, již ani řeči býti nemůže. U moučky Thomasovy má se věc zcela jinak: Kyselina fosforečná v moučce Thomasově zůstává nezměněna v původním svém stavu v půdě; jakmile útlé jemné kořínky rostlinné ve styk s ní přijdou, tak stává se kyselina fosforečná vlivem šťav kořen- ných hned rozpustná a rostlině přístupná.

Thomasův

9 article

Tímto chodem a způsobem snadno se vysvětluje že v hnojivu půdě přiváděné kyseliny fosforečné, stejně — je-li v superfosfátu nebo moučce Thoma- sově, rostliny v prvním roce sotva 25 až 30 proc. přijímají, takže větši část kyseliny fosforečné v půdě zpět zůstává a zbývá. Při tom objevují se výhody hnojení Thomasovou struskou naproti hnojení superfosfátem velice zřejmě a jasně, neb první sklizní (žní) nespotřebovaná kyse- lina fosforečná přichází následujícím rostlinám velice vhod, což u superfosfátu není, neb účinek jeho ky- seliny fosforečné na budoucí úrodu zcela, vylou- čen jest. Dle toho snadno možno si vysvětliti, že vždy, pozorujeme li po leta vliv a účinek super fosfátu moučky Thomasovy, účinek této poslednější vždy stá- lejší, trvalejší a znatelnější jest, kdežto u superfos- fátu po letech vlivu žádného pozorovati nelze. Z toho následuje, že všude tam, kde po leta se pozoroval účinek jak superfosfátu, tak i moučky Tho- masovy, že výsledky po moučce Thomasově všude byly znatelnější, trvalejší a i skvělejší.

Thoma Thomasův

10 article

Mnozí příznivci superfosfátu také tvrdí, že nyní kyselina fosforečná v tomto hnojivu bude levnější, kdežto cena kyseliny fosforečné v moučce Thomasově stejnou zůstává. Podíváme-li se věci na kloub, tak shle- dáme, že velmi účinná kyselina fosforečná v moučce Thomasově stojí v říši naši všude kilo o 16 až 20 haléřů levněji — tudíž méně — nežli stojí v super- fosfátech. Za cenu co platíme v superfosfátech za 100 kg kyse- liny fosforečné, dostaneme v moučce Thomasově asi 140 kg trvale a vydatněji účinkující kyseliny fosforečné, čímž opravdu půda značně se obohatí, mimo to ještě obsah vápna v moučce Thomasově zvláště výhodně působí a mnohé půdě, scházejíc, velmi jí prospěje. Vápno v Thomasově strusce (bývá ho až 50 proc,) je snadno rozpustné a proto též pro zimní osení velmi vítané, čímž také moučka Thomasova ve své hodnotě a ceně získá. Konservování vajec. Nejznámější způsob uchovati vejce jest dávati je do vápna, vejce ty však jsou chuti velmi odporné po delší době a hodí se jen do těsta. V domácnosti se velmi dobře osvědčuje za- strkávati vejce do žita, do písku, popele, řezaček; vše- cky tyto materialie musí býti však dokonale suché a nesmí vejce dotýkati se jiného.

Thomasův kg

11 article

Vídeňská peněžní bursa. Dne 21. srpna. (Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97.50. Květnová renta 97 60. Rakouská korunová renta 97 75. Stříbrná renta 97.20. Rakouská zlatí renta 116.65 Uherská zlatá renta 115.20. Uherská kor. renta 90 50. Losy z r. 1860 celé 133 50. Losy z r. 1860 pět. 160 00. Losy z roku 1864 193 —. Losy kreditní 384.00 Losy z roku 1854 171.— Komunalní losy 379 —. Tisské losy 139.00 Turecké losy 106.—. Úvěrní akcie 663.—. Anglobanka 276.50. Unionka 551.00 Banka pro země rak. 415.00. Uherské kreditky 682.00 Bankovní jednota 492 —. Ústav pro úvěr pozem. 855 —. Unionky pražské —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov -Černo- vická —.—. Státní dráha 650.50. Lombardy 110.00 Št. Hr. Köfl. 515.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha 448.—. Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 459.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) ——. Buštěhradská B) 1075. Pražsko-duchcovská dráha —.— Duchc.-Podmokelská —.— Ústecko-Teplická ——. Vídeň. tramwayky 282.—. Nové víd. tramwayky 275.—. Dunaj. paroplavba 765.—. Tur. tabák. rež. 286 50, Tov. na zbraně —.—, Alpinky 451.50. Rim- Muráňské 511.00. Pražské železářské 1860. Záp.- české uhelné —.—. Sev. české uhelné —.—, Mostecké uh. Česká montaní spol. 1265. Napoleony 19.30. Paříž 96.22 Loudýn 242.20. Německá města 118.25. Ruble papír. 255.25.

Lombardo št Tov Lvov Černo Hradec Ústecko Vídeň Dunaj Zápy Paříž Bank pro země Unionka živnostenský banka Loudýn 242.20

12 article

Schodnica ——. Z Vídně, 21. srpna. (T. k.) Mezinárodní hodnoty na slabé záznamy berlínské zanedbávány. Místní trh za ob- mezeného obchodu pevný. Některé místní hodnoty značně vyšší. — Eskontní sazby 43/2 až 43/4. Pražská plodinová bursa. Dne 21. srpna 1900. Cena za 50 kilogramů, Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 76 -82 kg. na 1 hektolitr 8.35—9 00. Žito 71—74 kg. české 8 25—8 60. Ječmen výběr 9.00—9 59, obyčejný 8.— až 0.—. Oves bílý 6.20—6 30, obyčejný 6.15—6.20. Kuku- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.60—3.70, nelisované 380—4.25. Sláma cepy mlácená 2.90—3.20, sláma ku stlaní 2.00—0.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.00—00.00, č. 1: 29.00—00.00, č. 2: 27 50—00.00, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23.50—00.00, č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 20.00—00.00, č. 7: 18.00—-00.00, č. 8: 13.50—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. I.: 24.50 a 00.00, č. II.: 23.50—00.00, č. III.: 19.50—00.00, č. IV.: 15.00—00.00. Pženiéné otruby 11.00—00 00, žitné otruby 11.50—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9 00—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9 25—10.50, k vaření zelený 10.50 —11.50. Čočka 13 50 nž 17.50. Zemčata k jídlu 0.00—0.00, k pálení líhu 0.00 až 0.00. — Olejnatá semena: Řepka 14.75 až 14.95. Mák 25.00—26.—. Kmín 37 50—39.—. Sušené ovoce: Švestky 18.00—18.50, hrušky —.00—00.—, křížaly 8.00 a 10.—. Jetelová semena červená 64.00— 68 —, bílá 45.— až 70.—. Sušená čekanka: 9.25—0 00. Pražské tržní ceny ze dne 21. srpna. Prodáno bylo 100 kg. bramborů za K 520—5.6), sena za 6.80—8' 30 slámy krmné K 0 00—0.00, slámy žitné (dlouhé) za K 6.00 až 6 80.

Kuka Sláma Řepka Vídeň kg 9 00 00 00 až 6 80

13 article

(Zasláno.) Dle úmluvy slíbili si účastníci letošní pouti římské na cestě z Říma do Neapole a zpět, že se sejdou na krajinské výstavě v Kutné Hoře pod heslem »Tutti quanti pellegrini«, aby se opět na- vzájem pobavili a tak krásné upomínky milé pouti římské obnovili. I ustanovuje se pro schůzi tu na druhý týden úterek a středa, t. j. 28. a 29. srpen a očekává A. V., farář. se hojné účastenství. Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Knězi žebráku. Rudolf Rádl, kaplan v Toužími . N. N. z Malé Strany . . . . . . . . . . . . ..

Tutt Rádl N N Řím Neapol Kutná hoře

14 article

Česká dětská nemocnice. K jmění spolku pro zřízení a vydržování dětské nemocnice a chorobnice v Praze darovali: Paní Helena Riegrová v Dolní Roket- nici 50 kor., správní výboři cukrovaru v Chrudimi pp. A. Deckert, K. Horký, J. Jírek, Ed. Just, F. Wagner a F. Wiesner po 6 kor. t. j. 36 kor., pan Frant. Procházka, řiditel Zemské banky král. českého k uctění památky paní Milady Ottové 30 kor., k fondu českých lékařů pan MUDr. Vl. Preininger sbírku při schů i mediků, kteří r. 1888 absolvovali českou fakultu lékařskou 27 korl, pan Vojtěch Mastný, řiditel Živnostenské banky místo věnce na rakev MUDra. V. Medala 20 kor., nejmenovaná paní V. F. 20 K, vrchní štábní lékař p. MUDr. Müller v Štýr- ském Hradci 10 kor., pan V. Trunec 4 kor., časopis „Čas“ od p. dra Vaníčka z Letovic na Moravě místo věnce na rakev p. Jindřicha Reegra 10 kor., „Národní Listy“ od p. JUDra. A. Stompfe k uctění památky dra. Qaidona Poláka 10 kor. Listárna redakční. J. S. Jak se dovídáme, roku 1888 vyšly v Brně u benediktinů »Básně a nápisy Lva XIII.« překladem P. Sarkandra Navrátila. Na pravé stránce jest latinský text. Cena 2 zl. Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. Ve středu, 22. srpna. 282. hra (2. čtvrt.) v předpl.. Král to řekl. Komická opera o třech dějstvích. Složil Léon Délibes S textem od Edm. Gondineta. Začátek o 7. hod. Konec o půl 10. hod.

Riegrová A Deckert K Horká J Jírek Ed Just F Wagner F Wiesner František Procházka Ott MUDr Mastná Mudra V Medal Müller Štýr V Trunec Vaníček Reegr A Stompfe Polák Lev P Sarkander Navrátil Král Léon Délibes Gondinet Praha Dolní Roket Chrudim Hradec Letovice Morava Brno zemský banka král český fakulta lékařský 27 živnostenský banka národní divadlo