1
title
Telegrafické zprávy.
2
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 18. října. »Wiener Zeitung« ozna-
muje: Císař jmenoval dvorního radu nejvyššího
soudu Jana Hellmanna presidentem senátu
tohoto soudu.
Hellmann
Vídeň
Wiener Zeitung
3
article
Udělení titulu.
4
article
Z Vídně, 18. října. (C.-B.) Dnešní »Wie-
ner Ztg.« oznamuje: Císař propůjčil dv. radov
nejvyššího a kasačního soudu Ferdinandu svob.
pánu z Czoernigů titul a charakter presi
denta senátu.
Ferdinand svobodník
Vídeň
Wie
5
article
Nová řeč hrab. Tiszy.
6
article
Z Pešti, 18. října. (C.-B.) Terezínské ka-
sino konalo včera večer oslavu Deákovy
památky, ve kteréž se zúčastnili ministerský
předseda hr. Tisza, někteří ministři, státní se-
kretáři a poslanci, jakož i četní zástupcové mě-
šťanstva. Na proslov, v němž vládě činěny po-
klony, odpověděl ministerský předseda hrabě
Tisza delší řečí, ve kteréž nejprve podal pře-
hled třicítileté periody bezpříkladného
rozkvětu, jenž na Deákovo dílo v Uhrách
následoval. Ministerský předseda vzpomenul cho-
robných zjevů, jež zejmena loňského roku do
popředí vystoupily a rozvoji země překážky či-
nily. »Příčina těchto zjevů,« pravil hr. Tisza,
»spočívá v tom, že je náš parlamenta-
rismus stížen chorobou a to proto.
že instituce, jež za Deáka zřízena byla, pro
jinou dobu určena byla, než ja
kou je doba nynější. Tehda nemohlo se
předvídat, že kdysi 20 nebo 30 lidí celou životn
funkci zákonodárného sboru malichernými pro-
středky mařiti bude. Nikde na světě není dnes
ještě takového jednacího řádu, jako je řád par
lamentu našeho,
Deákův
Tisza
Pešť
Uhry
Tisza
7
article
Dnes mají se věci tak, že je provedení uži-
tečné práce, kteréž dle mínění ministerského
předsedy potřebí jest, úkolem jenom liberáln
strany.“ Řečník považuje za přirozené, že „či-
nitelové, kterýmž je zachovávání nynějšího stavu
otázkou existence, všechny síly napnou, aby
uzdravení našeho parlamentu překazili, a ježto
cíle toho pravdivými důvody dosíci nemohou
že začínají také nyní již, na samém počátku akce.
pracovati nepravdou. Máme nyní všechny zájmy
národa v šanc dáti proto, že by snad někdy
nadejíti mohla doba temnoty, ve kteréž by ne-
vlastenecká většina k veslu se dostala a že by
pak některá ustanovení jednacího řádu úpadek
národa prodloužila? Musíme potírati jisté před-
sudky, musíme smésti ty, kteří rozvoji národa
překážky činí, ale musíme se také chrániti všeho
přepínání a nesmíme jíti ani o vlas dále, než
vyžaduje prospěch národa.“ — Ministerský před-
seda doufá, že pravé a osvícené veřejné míněnt
Uherska vládu bude podporovat. Řeč hr. Tiszy
přijata byla bouřlivou pochvalou.
Tisza
8
article
ruku a on řekl: „Ich gebe Ihnen 2 fl. 71 kr.
Vytáhl šuplík a dal mi je. Na to jsem odbyl ri-
gorosum z mathematiky. V máji zemřel mi ote
a v červenci jsem promoval a stal se potom pro-
fessorem na akademiekém gymnasiu, kde potom
jsem byl z největší nouze venku.
Posledně bavil nás prof. Axamit na sjezdu
kollegů z r. 1880 před čtyřmi léty. Vyprávěl nám
rozmarné historky ze svého učitelského půso-
bení. Zejmena s veselostí vzpomínal případu,
jak otec žáka přišel se ho ptát na syna. Dr
Axamit tázal se, jak se vede synovi v ostatních
předmětech. Otec odpověděl na to: Ve všech t
jde dobře, jenom u toho sakramenckého Axa-
mita se mu vede špatně. Tehdy chodili Axamit
a Šohaj spolu jako nerozluční bratři a nebohý
otec spletl si Axamita se Šohajem. Když pak se
o svém omylu přesvědčil, přišel opětně k Axa-
mitovi a prosil pokorně za odpuštění. Axamit ne-
dbal arci té příhody a syna nechal projít.
Také s interessem přečetl k našemu sjezdu
vydaný Almanach žáků akad. gymna
sia (1872—1880), v němž uveřejněny byly
vzpomínky kollegů na šťastná léta gymnasijní
Když bylo po sjezdu, přišel jednou ke mně do
kanceláře, podával mi svou tištěnou autobio-
grafii a pravil: „Vy jste to spletl v tom Alma-
nachu. Já jsem nezůstával u Uršulinek, ale u
Nány Konstantinovy.“ Omlouval jsem se mu tím,
že zvěčnělý dr. Vecko, který jeho autobiografii
stenografoval, nezachytil správně jeho slova.
Slíbil jsem, že to opravím, což tímto činím a
pronesl přání, aby nám zůstal zachován do té
doby, až budeme slaviti pětadvacetileté jubileum
naší maturity. S úsměvem loučil se milý stařeček
— bohužel, našeho jubilea se nedočkal.
Axamit
Šohaj
Konstantinův
doktor
Vecka
Alma
9
article
Anglické loďstvo v Terstu.
Z Terstu, 17. října. (C.-B.) O půl osmé
večer konala se ve ville kontreadmirála Je-
diny hostina, při které pronesena řada pří-
pitků. Zúčastnili se jí admirál anglický Dom-
ville, kontreadmirál Bustande, Villiam
Hamilton, sir Balduin Walker, přednosta
námořního úřadu Ebner, podesta Sandii-
nelli, kapitánové loďstva rakouského a četní
zástupcové jiných úřadů. Kontreadmirál Je-
dina pronesl přípitek králi Eduardu, král
Jiřímu řeckému a anglické marině. Admirál
sir Compton Domville pronesl pak přípitek
císaři rakouskému a rakouské marině. Hudb
97. pěšího pluku zahrála anglickou a rakou-
skou hymnu, načež uspořádán ve ville přátelský
večer.
Villiam Hamilton
Balduin Walker
Ebner
Eduard
Jiří řecký
Compton
Terst
Sandia
anglický Dom
Hudb 97
10
article
K úmrtí princezny Asturské.
Z Madridu, 17. října. (C.-B.) Na znamení
smutku přerušily sněmovny rokování. Smutek
obyvatelstva jest všeobecný.
Z Madridu, 18. října. (C.-B.) Princezna
Asturská skonala včera odpoledne ve 2 hod.
5 m., přijavši svátosť umírajících. Při úmrtním
zápisu intervenoval ministr spravedlnosti. Di-
vadla a zábavní místnosti byly včera zavřeny.
Mrtvola princeznina bude dnes balsamována.
Zejtra ve středu dopravena bude mrtvola do
pantheonu v Escurialu. Zdravotní stav novo-
rozené princezny není v žádném směru uspo-
kojivý.
Intrikánská role Anglie v povstání Hererů?
Z Berlína, 17. října. (Patrie.) Vždy více
šíří se v Německu přesvědčení, že Anglie
hraje roli podněcovače a intri-
kána v povstání domorodců Da-
marů v německých částech Afriky a že do-
dává jim hojnost střeliva a zbraní. Veřejné mí-
nění jest o tom úplně přesvědčeno. Diplomacie
německá zahájí v této věci tajné šetření.
Pobřežní obchod v Marokku.
Z Tangeru, 17. října. (C.-B.) Zástupcové
cizích mocí podali sultánovi ostrý protest proti
zákazu pobřežního obchodu. Záležitost není
dosud vyřízena. Soudí se, že bude zákaz po-
břežního obchodu na 3 měsíce odročen.
Ministerská krise v Portugalsku.
Z Lissabonu, 17. října. (C.-B.) Ministerstv
podalo žádost za propuštění.
Herero
Lissabon
Madrid
Anglie
Berlín
Německo
Afrika
Maroko
Tanger
Portugalsko
Patria
11
article
Povstání Hererů.
Z Berlína, 17. října. (C.-B.) Generál Tro-
tha oznamuje ze dne 16. t. m.: Deimlin-
govi podařilo se, s třetí a šestou setninou a
s polovinou sedmé batterie za velení majora
Meistra při dalším pronásledování značně
silných čet Hererů napadnouti tyto u Ot-
jimanangorbe a rozprášiti je všemi směry.
Dělostřelectvo způsobilo jim značných škod. Na
straně naší není žádných ztrát. Ukořistěno bylo
na 350 kusů dobytka. Deimling odtáhl přes
Windhuk k jihu. Také hlavní štáb sem
směřuje.
Zákaz szbského meetingu.
Z Bělehradu, 17. října. (C.-B.) Jak se pro-
slýchá, zamýšlí vláda překaziti uspořádání táboru
lidu, jenž svolán býti má s tendencí proti-
bulharskou.
Nový finanční ministr v Řecku.
Z Athén, 18. října. (C.-B.) Bývalý ministn
poslanec Kalogeropulo jmenován byl mi-
nistrem financí
Řecký král do Paříže.
Z Kodaně, 18. října. (C.-B.) Řecký krá
Jiří odcestoval včera večer do Paříže.
Herero
Tro
Meistra
Kalogeropula
Jiří odcestovat
Berlín
Bělehrad
Řecko
Atény
Paříž
Kodaň
Deimlin
12
article
Pohřeb saského krále Jiří.
Pohřeb saského krále Jiří.
Z Pilnice, 17. října. (C.-B.) V době, kdy
mrtvola králova veřejně vystavena byla ve hlav-
ním sále Vodního paláce, stála před vchodem
a na kolonádě jako čestná stráž družina dvou
důstojníků, dvou poddůstojníků a dvaceti mužů,
vybraných z pluků králových. O šesté hodině
byla mrtvola vykropena v přítomnosti vysokých
hodnostů i panstva. Výkrop mrtvoly vykonal
bývalý zpovědník králův. Na to byla rakev dvor-
ními sluhy vynesena na estrádu, zřízenou na
lodním můstku, vyzdobeném smutečním balda-
chýnem. Před tím čestná stráž zaujala místo na
levo od středního vchodu Vodního paláce na
balkoně. Na hlavním schodišti stály po obou
stranách čestné stráže, na lodním můstku gon-
doliéři s planoucími pochodněmi. Na zádi lodní
sestoupil se oddíl zákopnictva. Povozy jely po
obou stranách rakve. O půl sedmé hodině lod
z Pilnice vzjel.
Jiří
13
article
Z Drážďan, 17. října. (C.-B.) Když se lod
s mrtvolou královou z Pilnice blížila k Drážda-
nům, byla pozdravena smutečným hlaholem
zvonů a střelbou děl. Brzy na to objevili se na
upravenén nábřeží král Bedřich August,
přine Jan Jiří, velkovévodové Karel a František
Josef, korunní prine Jiří, princ Kristián a prine
Arnošt Jindřich se svými družinami. Přítomné
oddíly vojenské, sestávající z osmi setnin drá-
ždanské posádky, z jedné setniny pěšího pluku
čís. 106, dvou škadron gardových jezdců a dvou
baterií dělostřelectva, jichž chefem byl král
Jiří, vzdaly zesnulému česť za velení generála-
poručíka z Kirchbachů. Dostavivší se účastníci
smutečních obřadů, zástupcové měst a měst-
ských kollegií, členové státního ministerstva,
generalita, zástupcové armády, dvorní a státní
hodnostové, vzdávali hold králi. Když loď při-
plula a rakev poddůstojníky, třemi generály a to-
likéž komorníky do pohřebního dvorského vozu
byla donesena, nastoupil průvod cestu dc katoli-
ckého dvorního kostela ulicemi, vyzdobenými
prapory a pyramidami. V čele ubírala se četa
gardových jezdců; setnina tělesného pluku čís.
100 uzavírala průvod. Král s ostatními přísluš-
níky dvora kráčel bezprostředně za pohřebním
vozem.
Když průvod stanul před kostelem, umlkly
zvony a účastníci pozdraveni katol. duchoven-
stvem; odebrali se do kostela, kde již meškaly:
královna-vdova, princezna Matylda a velko-
vévodkyně Marie Josefa. Rakev byla umístěna
na katafalku a duchovenstvo ji vykropilo. Pe zá-
dušních modlitbách shromáždění účastníci
pohřbu se rozešli. U mrtvoly setrvala pouze
čestná stráž, sestávající z dvorských úřadníkůa
příslušníků generality.
Bedřich August
Jan Jiří
Karel
František Josef
Jiří
Kristián
Arnošt Jindřich
Matylda
Marie Josef
Drážďany
Kirchbach
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O nedělní demonstraci za všeobecné
volební právo v Mor. Ostravě sdělují se násle-
dující podrobnosti. Po táboru lidu v zahradě
hostince »U lípy« vyšlo asi 3000 demonstrantů
na ulici. Když rozvinut rudý prapor, vyhrnuli
se z radnice policajti s úřadníky komisařstvív
čele a prapor zkonfiskovali, což demonstranti
klidně snesli. U německého domu ostravského,
kdež průvod vzrostl až prý na 6000 lidí, za-
staveno a soc.-demokratický redaktor Prokeš
vystoupil na rampu před německým domema
odtud jal se řečniti k lidu proti německým
poslancům, zejmena proti posl. Johannymu,
který pozván do schůze »U lípy«, zaslal omluvný
dopis, podle kteréhož nemohou prý býti poslanci
němečtí lupiči všeobecného volebního práva,
ježto lid tohoto práva dosud nemá a kdo nic
nemá, tomu nemůže býti nic uloupeno. Tento
ryze německý úsměšek patrně způsobil, že posl.
Johannymu provolána před německým domem
hanba. Sotva že se tak stalo, vyrazil z něm.
domu zeleně oděný muž a srazil red. Prokeše
s rampy dolů tak prudce, že se napadený na
ruce poranil. Německý provokatér ihned zmizel
zase ve vratech něm. domu, jež byla okamžitě
uzamčena. Na obranu něm. nacionálů přikvačilo
četnictvo, až dosud v »hotelu National« skryté.
Prokeš
Johanny
Ostrava
U lípa
National
15
article
Demonstranti počali však v téže chvíli již ustu-
povati od německého domu a rozcházeti se z
volání: »Hanba německým lupičům
práv moravského lidu.« V německo-
nacionálním provokatéru zjištěn pragermán
Skryba, sklenář. Pokrokový denník ostravský
vyslovuje domněnku, že tento sklenář — ze
ziskuchtivosti chtěl podrážditi lid k vybíjení
oken v německém domě, že však účelu svého
nedosáhl. Demonstrace ostravská měla tudíž ne-
popíratelně ráz, ne-li národnostní, tedy roz-
hodně protiněmecký jako v Brně.
Jinak jest ovšem v Praze a v Plzni. V Plzni
dokonce vedeni v neděli demonstranti proti Mě-
šťanské besedě, v jejichž místnostech konal
se právě krajinský sjezd národní strany
svobodomyslné. Tu ovšem vedl demonstranty
soudruh — L. Pik, který prohlásil, stoje na lavici
před »Měšť. besedou«, že za další pronikavější
boje činí zodpovědnými české vládnoucí
strany v zemském sněmu, jako brněnští dělníci
činí zodpovědnou vládnoucí sněmovní většinu
německo-liberální. Soudruh Pik ukázal, že neví,
co mluví a že nemá ponětí o zákonodárných
podmínkách, na nichž zavedení všeobecného
hlasovacího práva závisí. Kdyby byl slyšel ně-
kdy něco o kvalifikované většině parla-
mentní, od níž změna volebního řádu závisí,
nebyl by mohl vypustiti z úst slovo o vládnou-
cích českých stranách sněmovních. Ale panu
Pikovi nejednalo se ani tak o volební právo
jako o demonstraci proti národní straně svobo-
domyslné. Toť vš
Pika
Brno
Praha
Plzeň
moravský lid