1
masthead
Vyehaxi k«*iK den
mimo po neděli a svátku.
Předplácí m v administraci
O »«rovni «llo« Um. 1Л1Ю-11.
i • tnmmi «p«M*«i
»Mteé — *1. SO kr. í gl 26 kr.
etvrtletné .... a „ 70 . 3 „ ?ft „
celoročné IO „ M „ 16 „ — ,
Jednotlivá ólela po 4 kr.
2
masthead
Za donášesl do doma měsíčné 10 kr.
4
masthead
uezapečetinipoaýlinybudteinafrmn-
kovány.
ъшъттшт«**. j
5
masthead
frankované a podepsaaé pHjimS >
r md-mlccm
v Oatrovnl olici è. 222-П.
8
masthead
Rukopiaflv
Rukopiaflv
nevracíme a nepoJepaanýck nedbám«. ;
9
masthead
C'islo IMO. V Praze, те stredu dne IO. srpna 1881. Roènik XIIК.
Praha
10
article
Allokuce,
Allokuce,
kterouž mél sv. Otec Lev XIII. dne 4. srpna
ku shromáždényra kurdiuálAm a v jejíž první
části zmínil se o zločinném pohanéní tělesných
pozůstatků papeže Pia IX. Podáváme
zde slova sv. Otce pokud možno věrně jakž
následuje :
-.Povolali jsme к Sobě Vaše jasné Collegium,
abychom u příležito-ti jmenování některých
biskupů projevili Vám Svoji hlubo
kou bolest nad neblahými událostmi, jež staly
se před několika dny v tomto městě u pří
ležitosti přenesení mrtvoly Pia IX., blaho
slavené památky Našeho předchůdce. O těchto
neočekávaných a nedůstojných událostech po
dal к vyzvání Našemu milovaný Náš syn,
kardinál státní sekretář ihned zprávu evróp
skýrn panovníkům. Přes vše jest ale Naší povinností.
abychom se také dnes zmínili o
těžké urážce, jež stala se Našemu velikému
předchůdci, jakož i o urážce papežské dů
stejnosti vůbec, aby katoličtí národové poznali,
že hájíme památku blahoslaveného papeže,
jakož i majestátnost papežství.
Pius IX. nařídil, jakž Vám, ctihodní bra
tří, dobře jest známo, aby tělo jeho pohřbeno
bylo v basi ice sv Vavřince extra niuros.
Když tedy tato jeho poslední vůle mèla byti
vyplněna, učiněno oznámení těm, kdož o veřejnou
bezpečnost zde pečují, že přenesení
mrtvoly stane se zcela v tichosti v noci,
tedy v době, kdy obyčejně nelze očekávali
nějakého porušení pokoje. Také bylo nařízeno,
aby smuteční průvod nekonal se v takové
nádheře, kteráž by se srovnávala s papežskou
důstojností a s církevními zaříze-
' nimi, nýbrž aby vykonal se prosté, jakž
tomu dovoluje nynější stav města Říma.
Lev
Pius
Sobě
svatý Vavřinec extra
Řím
11
article
Však pověst o tom rozšířila se brzy celým
městem ; římský lid pamétliv velikých dobro
diuí a neobyčejných ctností velikého papeže
projevil ochotu, že osvědčili chce naposledy
zesnulému Otci křesíaust a dětinskou svoji
lásku a oddanost Toto osvědčení vděčných a
, milujících srdci bylo věru hodno zbožnosti a
důstojnosti římského lidu a neby o tu jiného
úmyslu, než aby mrtvola Pia IX. přiměřeně
byla provoděna, jakož i aby na místech, kudy
průvod bráti se měl, slušný způsob byl zachován.
V ustanovenou dobu opustil průvod vatikánskou
basiliku, kteráž obklopena byla
množstvím lidu ze všech tříd obyvatelstva.
\elky počet zbožných měšťanů shromáždil se
se kolem rakve a ji sté větší počet následoval
potom v tichém vážném průvodu. Zbožné
a smuteční této slavnosti přiměřené modlitby
byly konány; ani jediného slova nebylo proneseno,
kterým by někdo býval uražen či po
puzen. Však ejhle! Hned z počátku přerušo-
, vaia ne neznámá tlupa zločinných lidí zlovolným
pokřikem smuteční slavnost. Čím více pak
množila se tato tlupa výtržníků, tím více
vzmáhala se její odvážnost a zlovolnost; hluk
stával se každým okamžikem pronikavějším ;
posvátné věci b>ly zlehčovány, nej váženější
Pius
12
article
mužové byli tupeni; posuůkv, slovy a projevy
vzteku ohrožován byl průvod a konečné užito
bylo i kamení a holí proti účastníkům průvodu;
ano — čeho by se nebyl ani vztek
barbarů odvážil — ani mrtvola papeže nebyla
ušetřena.
Nejen že jméno Pia IX. bylo tupeno, «le
i na vůz, na němž rakev byla vezena, házeny
kameny. Také bylo voláno, aby mrtvola byla
shozena. Hnusné toto divadlo provozováno
bylo celou cestou po kolik hodin. Že pak
nedošlo to к horšímu, jest co děkovat! umír-
i.ěnosti těch, kdož raději snesli surových
útoků, než aby dopustili, by pH průvodu událo
se ještě větší neštěstí
Tyto věci jsou všeobecné známy a veřejnými
listinami potvrzený, tak že ani utajeny,
ani zapřeny nemohou býti tam, kde by to
rádi učinili. Kamkoli se zpráva o událostech
těchto dostala, všude vzbudila u nátodu ka
tolických hlubokou bolest a způsobila rozhořčení
mezi všemi lidmi, u nichž slovo humanita
posud něco platí. Nás pak docházejí
ze všech stran listy, v nichž zatracuje se surovost
tohoto zločinu.
Avšak největší starost a zkormoucenost
připraveny nám hanebným a žalostným případem
oním. Úřad náš káže nám, abychom
se ujímali čestné památky Našich předchůdcův
; proto žalujeme před vámi. ctihodní bratří,
na onen ohavný zločin, jenž nám slzy z
očí vynucuje, a vedeme Si stížnost na ona
zneuctění, za kteréž odpovídat! musí ti. kteříž
ani práv náboženství ani svobody občanů
nechránili před vztekem bohaprázdných lidí.
Pius
13
article
Katolický svět může z toho poznali, jak to
vyhlíží s naší bezpečností v Římě Bylo vůbec
známo, v jak bídný a namnoze nesnesitelný
stav jsme byli uvrženi, avšak nejnovější ten
pHpad objasnil to ještě lépe a dokázal
zároveň, že postavení naše, ač nyní již velmi
zlé, v budoucnosti ještě více se zhorší. Kdo
pak mohl by zaručili, že drzost zlomyslných
lidí neutkala by i Nás, kdyby spatřila Nás
tábnouti ulicemi spůsobem Naší hodnosti důstojným,
když pouhé převezení tělesné schránky
Pia IX příčinu zavdalo к nejohavnějším nepokojům
a výstupům ? Zvláště kdyby vidéli
pohnutku к tomu v tom, že Mv vedle své
povinuosti zákony zde v Římě vydávané co
nespravedlivé odsuzujeme aneb nějakou jinou
veřejnou křivdu haníme. To dokazuje pořád
zřejměji, že té doby nemůže v Římě jinak
prodlévali nežii jako zajatec.
Ano, sledujeim-li příznaky, jež se Nám
tu kdes jeví a uvážíme-li, že tajné společnosti
|na podvrácení katolicismu se spikly,
nalézá podstatného základu tvrzení, že proti
Církvi Kristové a proti papežství jakož i proti
po otcích zděděné víře Italianň ještě zhoubnější
úklady se strojí Sledujeme s patřičnou
pozorností vývoj boje toho, jenž stává se neu
stále vášnivějším a přemítáme zároveň o prostředcích,
jež by se к obraně Naší co nejlépe
hodily. Skládajíce veškeru naději v Boha,
musíme s horlivostí co největší bojovali za
zachování Církve, za svobodu papežství, za
Pius
Mv
Krist
Italianň
Řím
14
article
práva a důstojnost apoštolsKé Stolice a nesmíme
se v boji tom štítit ani namáhání ani
Obtíží.
Nejsme ostatně v zápase tom samotni,
spoléhajice v každém ohledu zúplua na vaši
sílu a vytrvalost, ctihodní bratři. Velikou
útěchou a pobídkou jsou nám dále přítulnost
a zbožnost Římanů, kteříž přes všecky ná
strahy a přes všeliké lákání v poslušenství
Církve a u věrnosti к papeži trvajíce, každé
pHležitosti se chápou, aby dokázali, jak hlu
boce cnosti tyto vryty jsou v jejich ;-rdcích.
Říman
15
article
Stav věcí v ftímě.T
Stav věcí v ftímě.T
Krátkým telegramem z Říma oznámeno
v neděli večer: „Asi 3<>00 osob pořádalo dnes
tábor proti zákonu o zárukách
papeži. Uřadové zakázali čtení resoluce,
v niž se přihlašuje zrušeni zákona tohoto ;
schůze byia rozpuštěna, aniž by pokoj býval
porušen. ' Z toho poznáváme, že italská vláda
v poslední chvíli opírali se chce agitaci proti
zákonu o zárukách, ačkoli byly to nejprve
listy vládní, kteréž hnutí toto způsobily. O
příčinách tohoto obratu sděluje se, kterak
prý vláda italská pojednou poznává, že v čele
celé této agitace nalézají se rozhodní
nepřátelé monarchie a zuřiví republikáni.
Hojí se tedy italská vláda
0 vlastní S'oji kůži a proto obrací.
Řím
16
article
Pořadatelé nedělní schůze jsou skutečné
vesměs republikáni a nejzuřivějším z nich jest
Mario, žák Mazziniho, jehož nejvyšším jest
přáním, aby stáli se mohi presidentem příští
republiky italské. Týž Mario jest také duší
čas ěji zmíněného listu „Lega della Democrazia“,
v němž nejen proti papeži, ale
1 proti králi vystupuje. „Pnjetí monarchie
bylo naší velikou chybou“, napsal nedávno
v dotčeném listu, „nebot monarchie osvědčila
se byti nedostatečnou strážkyní cti a jména italského
“ Ve článku, v němž jednáno o zrušení
zákona o zárukách, napsal : „Překážkou
žádoucího zrušení zákona nejsou ministři,
nýbrž samotná dynastie, táž dynastie, která
bez vlastní zásluhy přišla do Říma, která papeže
o smilování a požehnání prosí, a která,
akmile vlny demokracie stoupají, zoufale se
chytá lodičky Petrovy.“ Tak a podobné píše
a smýšlí náčelník revolucinářského hnutí.
Jeho heslem jest : nejprvé odstraněn bud
z Říma papež a pak zřízena bud republika
Podobné smýšlí celá řada mužů, kteříž u veřejnosti
dosti značného mají vlivu a jichž politickým
idealem jest konfederace románských
republik (Francie. Španělska, Portugalska a
Italie) prpti ostatní monarchické Evropě. Nynější
hnutí v Itálii mělo by tedy u veliké
míře poutali pozornost monarchických států
a to tím více, kdy hnutí toto neobmezuje se
snad jenom na město Řím, nýbrž i v ostatních
městech italských vždy více patrnějšího nabývá
rozměru.
Revolucionář Mario trefné cbarakteri-
suje vládu, či spíše dynastii italskou, „kt-rá,
Mario
Mazzini
příští republika
Řím
Petrov
románský republika
Francie
Španělsko
Portugalsko
Evropa
Itálie
Lego della Democrazia
Italia
17
article
*) Opakujeme ze zabaveného čísla.
jak mile vlny demokracie stoupali, zoufale
chytá se lodičky Petrovy.“ O ministrech veřejně
jest známo, že jsou aspoň z většího
dílu přívrženci suah republikánských a Že
vše, co podnikají proti rejdflm revolucionář-
skýiu, činí jen na oko, jen tak, „aby se ne-
řeklo.“ Proto vším právem může tvrditi Mario,
že ministři nejsou na překážku tomu,
aby zákon o zárukách mohl býti zrušen, dále
aby vypuzen byl nejprve z Říma papež a pak
aby zrušena byla monarchie.
Petrův
Mario
Řím
18
article
V neděli rozpuštěný tá^or lidu v Římě způsobil
právě jen v nejbližším okolí krále Hum-
berta oprávněné obavy a protož z „vyššího
rozkazu“ přerušena byla schůze, к jejímuž
pořádání bylo ministerstvo udělilo před tím
svého svolení. Časopis „Voce della Verità*
oznámil již několik dní před povolením této
schůze : „Vládě dostaly se do rukou listiny,
jež jsou důkazem, že pod pláštíkem proti-
klerikáluích demonstrací ukrývá se néco zcela
jiného, než co právě radikáluíci předstírají a
protož usnesl se generální sekretář vnitra
po delší poradě s ministry na tom, aby nejen
v Římě, ale i v ostatních městech zakázána
byla veřejná pozvání к podobným schůzím.“
Tedy ne schůze, ale jen „veřejná“ к nim
pozvání mají býti zakazována.“
Tato polovičatost vládního opatření málo
asi prospěje a nejlepším jest důkazem, jak
malomocná jest vláda proti revolucionářům,
proti nimž ani nesmí se odvážili к opatřením
rozhodnějším a přísnějším. O této malomocnosti
svědčí také vládní listy, kteréž v pravém
slova smyslu prosí a zapřísahají ra-
dikálníky, aby „aspoň nyní“ ustali ve své
agitaci proti zákonu o zárukách papeži. „Diritto,“
kterýž nedávno ješté troubil к útoku
proti Vatikánu, musel patrně uposlechnout!
„vyššího“ hlasu a píše nejnověji: „Zákon
o zárukách jest v jistém ohledu věcí, jež
slíbena a zaručena byla před Evropou a
klamná jest domněnka, že by Evropa
mlčela, kdyby zákon ten byl zrušen.
Řím
Vatikán
Evropa
král Huma
Voc della Verita
19
article
. . . A bylo by rozumné, poskytovali cizincům
příležitost k zakr ičovánf а к porušování
našeho díla míru? A zdaž přineslo by nám
užitku, kdybychom důležitějších potřeb našich
zanedbával a pachtili se za tím, co
nám beztoho ujiti nemůže Tyto
ustavičné manifestace činí v cizině nepříznivý
dojem a uvedou konečně dobré naše jméno
ve špatnou pověst.“ — Tak a podobně snaží
se vládní časopisectvo italské konejšiti přemrštěné
choutky radikálníků. Revolucionářská
vláda bojí se cizího zakročení a proto se
aspoň tváří, jakoby zákon o zárukách chtěla
hájiti. Není pochybnosti, že tímto jednáním
podaří se jí upokojili když ne výstředníky
italské, tedy aspoň pohodlnou diplomacii
evropskou, která ještě i dále bude moci tvrdili,
že stav věcí v Římě „posud není takový,
aby třeba bylo intervence.*
Katolíci však nedají se klamali o pravém
stavu 'ěcí a budou zajisté ve všech státech
evropských žádali na svých vládách, aby zakročily
ve prospěch ohrožené hlavy křesfan >
Řím
20
title
Námoňký román od W. Clark» Raggela.
W Clark
Raggel
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
suS.plarsrčá.*)
22
article
Hlava pata. Zla noc
Hlava pata. Zla noc
(Pokračování.)
Někteří z nich byli vousatí, jiní ještě
zcela mladí ; obleky jejich byly rozdílný, ale
vesměs malebný; zde zračila se červena košile,
tu jedna z bílé. tam jiná z modré látky,
čtvrtý nosil jen hrubou bavlnu; u přemnohých
byly ruce, vmalovanými znameními líčené,
holé ; někteří měli nepromokavé boty
obuty, jiní stáli tu s bosýma nohama. Slunce
osvěcovalo jejich pozdvižené obličeje. Jak
byli biedi následkem probdělé noci a trvalé,
přílišné práce a namáhání ! Ani jeden z nich
nejévil sebe menší nedostatek uctivosti ;
naopak prozrazovalo chování všech, jakož i
pohled, jímž na bělovlasého kapitána patřili,
neta enou úctu. Uctivé vyslechli slova, jež
k nim s často selhávajícím hlasem pronášel:
.Milé lidičky! kojil jsem se nadějí, že našeho
dobrého, starého, bezstéžnébo „Zhounka“
ustavičným čerpáním plavna udržím a domů
přivedu. Pomocí vydatnějšího povánku bylo jsem vás
by to přece šlo, ačkoli jej bouře za poslední
nod zle zkřesala Ale nástojte 1 voda stoupá
v korábu rychleji, než nám ji lze vyčerpali,
23
title
•) První £á»t opnkujemr tc cabgftnébo čtii*. bezpečnosti a bez úrazn na palnbě některého
24
article
a není dokonce můj úmysl, trmáceli vás marnou
prací. Avšak za nynějšího chodu moře
zůstanou, jak se podobá, rozbitiny na nejvýš
ještě několik hodin plavnými ; máme tedy J ■
času dosti, bychom čluny vysadili a s pokli-1 místa ; zdá se,
dem všecka náležitá opatření prozřetelnosti 8« * námi zajisté podivné, kdybychom se
všickni vespolek ještě než večer nastane, v
25
article
učinili. Větší částka vás jsou Angličané, a ti,
co jimi nejsou, osvědčili podobné, že mají
hlavu i srdce na pravém místě, a to je to
nejlepší, co o člověku říci lze, at si už po
chází, odkud chce ; mohu tedy na to spolé
hati, že všecky mé rozkazy na vlas splníte a
provedete. Máme čtyryatřidcet duší na palubě
a čtyry čluny (Boote) ; do velkého člnnu
vejde se třináct lidí a každý postranní visák
(Seitenhänger) pojme sedm lidí Já převezmu
sprá'U velkého člunu; náš nadplavčí ujme se
pinasky (Binasse) a podplavčí s lodníkem
obou druhých člunů. Nepotřebujeme se nijak
prenáhlili, a dlužno, aby vše v největším po
řádku před se šlo. Šest mužův at zůstane u
čerpadel, ty ostatní mohou posnídat a později
čerpače vystřídat Napotom si pospíšíme s vysazením
velkého člunu a vynaložíme všecko
к zachování svých životův. Bab nás opatruj,
Amen !*
Po skončené řeči provolali plavci „na
zdar l" lodnická píštala zahvízdla : drnčeni
čerpadel počalo z novu a zadní paluba byla
opět liduprázdná.
Kapitán obrátil se nyní к pocestným
„Paní a pánové! Přichází mi krušno, že
do této veliké nesnáze připravil a
přál bych si, aby to dobrotivý Bůh na nás
nebyl dopustil. Jezdím teď čtyHácet let po
moři a ještě nikdy nepotkalo mne takové neštěstí.
Ale o tom ani slova více. Rozumí se
samo sebon že oprotív vám povinnost svou
až do posledního okamžení konali budu. V
'našich člunech
> najdeme všickni postačitelného
, že bade pěkný čas a dělo by
Angličan
Bab
Boot
26
article
jiného korábu nenacházeli, nebo všecky lode
ze Spojených obcí do Anglicka zpět se plavící,
dávají se touto cestou. — Někteří z vás
vstoupí do mého člunu a ty ostatní vezme
můj první důstojník pod svou ochranu. Tyž
se za nás všelijak obětoval, a pokavád v něm
jen krůpěj krve bude, neopustí ty kteří se
dají do jeho ochrany. Paničky, nepozbývijte
mysli. Zahynutí našeho korábu aí vás neznepokojuje,
budete dobrému člunu a zkušeným
vůdcům svěřeny. Pojdmež nyní dolů a posnídejme
hodně ; potom naloží se potraviny do
člunů, načež se odtud v té pevné důvěře odplavíme,
že oko Páně, které na vše strany
patří, i nás se zřetele nespustí.“
Ozvalo se několik típénlivých hlasů a
potom nastalo ticho, jež se tím končilo, že
se paní Ashtonová do hlasitého, usedavého
pláče dala Když se poněkud vyplakala, pravil
generál :
.Ctění přátelé! chcete se se mnou v
modlitbě spojití a Boha vzývali, aby nás vzal
do své ochrany?“
Pánové obnažili hlavu a kapitán pravil:
„Pane generili, tam vzadu jsou snad lidi,
kteří by se к nám rádi připojili. Dovolroež
jim toho.*
Holdsworth odebral se do mezipalubí a
vrátil se bez prodlení v průvodu veškerého
nálodnictva. U čerpadel pracující plavci zastavili
práci a seřadili se kolem velkého
loutka (velká nátoč, Gangspill) a nyní sledovali
pocestní bez výminky kapitána na zadní
palubu Start generál stál n prostřed shro-
máidéní. Poklekl na obé kolena a veškeří
učinili dle příkladu jeho.
Ashtonová
bůh
Holdsworth
spojený obec
27
article
Modlitba, již stařičký kmet beze vší pří-
pravý, tak jak mu ji srdce vnuklo, vzhůru
vyslal, byla příliš svátá, aby se na tomto
místě opakovala ; učinila však hluboký dojem
na každého, kdo ji slyšel. Nade vše líčení
velebně ší a povznášející byl pohled na tohoto
letitého, statného Američana, jenž s odkrytou
hlavou a sepjatýma rukama, lehce se chvějícíma,
svou dobrotivou, ušlechtilou tvář к nebi
obracel a přešlým hlasem Boha vzýval, aby
je neopouštěl, ale jim v hodině utrpenia nebezpečenství
svou mocnou ochranu propůjčil.
Neméně dojímavého obrazu skytali ostatní
mužové — někteří zakrývali si tvář oběma
rukama, jiní klečeli s hlavou uctivě skloněnou,
tuti hleděli neodvratné vážným okem na
modlícího a tamti plakali, nebyly to však nemožné
slzy, — nikoli, ti kteří je ronili, náleželi
к nejstatnéjším. Vdova držela klečíc,
v postavě polochránící, polo za ochranu prosící.
chlapečka svi-ho objatého ; pan Ashton
a choť jeho modlili se ruku v ruce. Kdož by
sobě v tom okamžení neuvedl na paměf
pravdu onoho pořekadla, které významně dí:
„Qui nescit orare, pergat ad mare.* (Kdo se
neumí modlili, ten a( jde na moře I)
Nad modlícími usmívalo se blankytné nebe
a jasná záře sluneční ; stále trvající hladká
zdmutiua (deining), vlny to po přestálé ЬонН
posud vzedmuté a vysoko jdoucí, obrážela se
bez přítrže o nehnnté plaňky „Zhounkn*, a
mezi řečí starého generála a mezi vážným,
po modlitbě jeho nastalým šeptotem bylo lze
klokotavé prýštění vody do lodní prostory a
přibývající váhu ■ korábu patrné znamenali ;
bylo na bíledni, že „Žhonnek* ve své nynější
opuštěnosti jenom na krátký čas zá-
hubné činností vln odolá.
Američan
bůh
Ashton