3
masthead
11. července 1904. Císlo 190
4
article
Ano, to jest pravda. Ale bezpráví, které
se nám stalo, zůstalo bezprávím dosud. A ted
máme zastavit? Já uznávám, že v té neb oné
době podle poměrů lze užíti jiného prostředku
bojovného. To má na zřeteli resoluce poslanecká,
ale neustoupit a nekapitulovat.
Druhý důvod, který vedl obstrukci prot
tomuto systému a této vládě byl ten, »že tato
vláda« prohlásila závazně Němcům, že bez sou-
hlasu Němců nám v ničem nevyhoví. Také
v poslaneckém prohlášení červnovém přišel k vý
razu tento důvod, co důvod odporu proti této
vládě.
Ministerský předseda popřel, že by takové
prohlášení byl učinil. Já se tomu divím, že to
může popírat, aniž by se zarděl. Mně i kolle-
gům z parlamentní komise, ktoří jsme s ním
nesčíslněkráte jednali, stále přece říkal: »Tomu
nedají Němci souhlas, s tím nebudou Němei
souhlasili.«
To přece se cti nemůže popříti.
Němec
5
article
Ale já mu mohu ještě eklatantnější důvod
říci. Mně řekl jeden velice vážný německý po
slanec, s nímž pan ministerský předseda jest
úzkých stycích: »Körber nám slíbil, že bez na-
šeho soublasu vám ničeho neučiní My takto
jsme v dobrém postavení a kdybychom dali ně-
čemu souhlas, nevím, kam by to došlo. Proto
žádný souhlas nedáme.« To jest přece klasický
svědek. Nám se vyčítá, že nám zůstávají lho-
stejnými oblíže státní. Prosím, ohlíží se stát po
našich obtižích? A co my žádáme? Žádáme
něco, co by státu škodilo? Nikoli, my žádáme,
co nám po zákonu a právu náleží a to se nám
musí dáti. My jsme loni řekli: zachovámese
proti státním faktorům tak, jak oni proti nám.
A to jsme také dodrželi. A to můžeme opako-
vati také dnes. My nejsme nesmířitelni za každou
cenu, ale chceme, co nám po právu patří. My
také nejsme proti nějaké dohodě s Němci
státem, ale jen na základé spravedlnosti. Aby
chom obětovali zájmy svého národa, k tomu
nás nikdo nedostane. A v této chvíli myslíme,
že jest nutno zachovat ehladnou my sl
zdravý lidský rozum a vytrvalost
Chci ke konci ještě promluviti o dvou veřej
ných enuncicích těchto dnů, ač již z předu na
různých místech jsem se jich dofekl.
Körber
Němec
6
article
Přicházlm především k prohlášení p. dra.
Matuše. Nezapírám, že každý myslíci politik
jest oprávněn, ba mnohdy povinen pronášetiv
dobách vážných svě rady a názory a že to
mnohdy jest velmi na prospěch věci. Ale jsou
okamžiky i poměry, které politika vážou nečinit
to veřejně. V nynější době kritické, kde jsou
okamžiky právě rozhodující a situace je na ostři
nože, jest podobné pronášení se — o tom přece
nebude nikdo pochybovat — velkou poli-
tickou chybou, seslabením naší po-
sice a sesílením nepřítele. Jinak by
ovšem věc se vyjímala, kdyby ve schůzi politi-
cké obou stran, jež dosud v koncentraci
stojí, rada ona soukromě se stala. Zde ale
stala se veřejně před tváří nepřitele. Já toto
nepravím za zády dra. Matuše, jehož si jinak
velice vážím, já jsem mu to řekl ústně a osobně
přímo. Jest pravdou, že dr. Matuš ve výkonném
výboru spojených stran, uznávaje nutnost ob-
strukce, toužil také po positivní práci.
To také celá řada nás říkala, avšak všichni
byli toho náhledu, že takový přechod nemůže
stát se ustoupením, nýbrž jak se to říkalo, vy-
stavením zlatého mostu, který nyní předseda
ministerstva dr. Körber do Haliče jede bořit.
Vůči tomuto výroku dra, Matuše chci zde dnes
podle pravdy konstatovati jeden výrok — vyni-
kajícího velkostatkářského poslance, jenž má
u velkostatku vedoucí postavení. Když jednali
Poláci s námi o různých našich požadaveícha
nalehali na nás, tu řekl tento poslanec ve shro-
máždění s Poláky těmto: »Nenalehejte na Čechy,
oni šli na kraj možnosti; nalehněte na Němce.
Matuš
doktor
Körber
Polák
Němec
Halič
Čechy
spojený stran
ministerstvo doktor
7
article
Čechové nemohou skočit z jednoho do dru-
hého, aniž by se jim vystavěl zlatý most, aniz
by ztratili v Čechách půdu pod nohama « To
bylo přece slovo pravé v pravý čas. Já se nyn
ptám, zdali jest důvod k takovému škaro-
hlídství, jaké se u nás v Čechách nyní roz-
tahuje. Hlasy z Uher a cesta Körbrova do
Haliče ukazují, že posice jeho není tak silná
jak se tvrdilo.
Jest velice pochybné, bude li moci uži
čl. 14. a 10. ke všemu, k čemu jich užiti chee
A dejme i tomu nejhoršímu, že se to stane.
zneuživání čl. 14. na dlouhou dobu stát ne-
vydrží. Nepomeňme osudu Thuna a Kaizla př
použití čl. 14. a nevím, jestli také Körber ne
užití toho článku se nezakrvácí. Nezapírám.
že nabyti vlivu na celou státní správu jest
musí býti úkolem každé politické strany. Ja
plám se jen všeobecně, zdali nabývá se váhy.
respektu a síly politické ústupností anebo roz
hodností?
Ještě několik slov chci věnovati kandidáiu
poslanectví panu dru. Janovskému. On velmi
ostře útočil na vedení naší strany i také na
moji osobu. Nechci jej následovati v této
ostrosti, odpověděl jsem již v předu na ně-
které jeho výtky sine ire et studio a chei zde
jen na jednu odpověděti, pokud se týká naší
akce při brusselské konvenci cukerní.
Chci předeslat, že pan dr. Janovský roz-
lišuje mezi akcí vedení klubu a klubu samého.
neprávem. Neboť každá sebe menší záležitos
dá se k jednání do klubu, jak jsem již řekl,
a tak stalo se také se záležilostí cukerní kon-
vence brusselské, takže, jak jsem již řekl, ve-
dení provádí jen to, co klub usnese. A tu klu
nerozhodoval jen na základě svých názorů,
nýbrž na základě úsudků odborníků v oboru
cukrovarském a zemědělském a teprve, když
oni se dohodli, na základě jich
dohody akci svoji provedl.
Čecho
Thun
Kaizl
Janovský
doktor
Čechy
Uhry
Halič
8
article
Brusselskou konvenci cukerní proto neza-
mezil, poněvadž nechtěl vyloučiti náš eukr
z anglického trhu. Neboť pan dr. Janovský za-
jisté ví, co znamená takové vyloučení, když
naše výroba jest třetinou pro konsum tuzemský
a dvěma třetinami pro export zahraniční. Pr
kontingentaci jsme pracovali ne »jako jediný
prostředek k zachránění řepařství«, nýbrh
k ochraně malých cukrovarů a malých řepařů.
Tu jsme ovšem s panem Janovským se
rozcházeli, poněvadž on stál na stanovisku vel-
kých řepuřů a velkých cukrovarů, my jsme ale
mimo to chrániti chtěli malé řepaře a malé
cukrovary. Ale konečně přece jest známo, kdo
proti kontingentaci pracoval jak ve Vídni, tak
v Brusselu a komu tedy nebyla na prospěch.
Byli to velcí rafinéři.
Ostatně vyčkejme budoucnosti. Ale nám
nemůže nikdo zazlíti, že jsme my dal
více na úsudek osvědčených od-
borných znalců v cukrovarství
zemědělství, než na úsudek pana
dra. Janovského.
A nyní ke konci ještě několik slov. Dnes,
když posloucháme řeči v Čechách mluvené, sly-
šíme jen útoky na Mladočechy. Vláda Körbrova
může býti klidna a mnout si ruce. Tak to ne
půjde. Buď nahlédneme, že musíme se společně
sraziti v koncentrovanou spolubojující armádua
společným bojem společně vílěziti, aneb že se
budem potírati a že tím také potřeme bohuže!
věc národa.
doktor
Janovský
Vídeň
Brusel
Čechy
9
article
Teď jest čas k společné práci. Na rekrimi
nace jest času dost. Má-li poselstvo české na
vídeňské půdě míti úspěchu, musí míti důvěru
svého voličstva. Není-li takové důvěry, nemůže
být pevnosti ani síly, ani respektu před takovým
poselstvem. Není-li takové důvěry, bylo by lépe,
aby národ to vyslovil a vyslal poselstvo jiné-
Věc národa jest příliš drahá, osoby jsou věcí
vedlejší. Znaje poměry dobře, nevidím žádných
příčín k důvodům nedůvěry. Ale cesty lidové
přizně jsou, byly a budou vždy podivné. Prav-
dou ale zůstane vždy, že jen posels t vo
důvěrou lidu nesené může dobř
působiti. Poselstvo bez důvěry jest loď bez
vesla. Zodpovídejme si ke konci upřímně otázkut
»Zvítězíme společným sebepotíráním nebo spo
lečnou prací?« Dle toho pak jednejme. Odložme
osobní nechutě a ohledy a jen jedno mějme na
zřeleli: dobro a zájem našeho ná-
rodal
Po poutavých vývodech dra. Pacáka, bouř
potlesku odměněných, promluvil čáslavský ta-
jemník pan H. Milinovský o nutnost
existence silné strany mladočeské v zájmu ná
roda. (Hlučný souhlas.)
Pan Václav Novotný, statkář z
Přístky děkoval poslanci dru. Paeákovy za
upřímný a jasný výklad; litoval také toho, že
poslanci agrární bez příčiny vystoupili ze sou-
ručenství.
Starosta malešovský na to navrhl k přijet
následující resoluci, kteráž byla za hlučného
potlesku jednomyslně přijata:
My dnes 10. července 1904 ve sehůzi
politického spolku podvysockého shromáždění
voličové města i okresu kutnohorského vy-
slechnuvše zprávu poslance dra. Bedřicha
Pacáka, vyslovujeme mu důvěr
a souhlas s postupem českéh
poselstva a žádáme jej, aby
ostrém odporu proti nynějši.
nám nepřátelské vládě a nyněj
šímu systému vládnímu setrvalo.
Srdečným doslovem předsedovým a za
volání »Na zdar« byla tato důstojná a významná
schůze skončena.
Pacák
H Milinovský
Novotná
doktor
Pravy
10
article
Sjezdy v Lipníku.
V Lipníku, 10. července.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Německý sjezd odborů Svazu severomo
ravských Němců, svolaný zábřežským tovární-
kem Brassem na dnešní den do Lipníka, mě
dvojí účel: Měl ukázati, že Lipník je město
německé. Ale jaké zklamání, ještě horší než
léta dřivějšl.
Prokázal jaeně a přesvědčivě všecku mi
zerii »německého« Lipníka. Severomoravský
Svaz německý jest, jak známo, prudce antise
mitský. Němce z Lipníka rodilého skoro nebylo
ani viděti, poněvadž židé se chovali ke sjezdu
němě a nehybně. Lipník má přes 500 domůa
z nich bylo prapory a květinami vyzdobeno je-
nom 271!
Jiný účel sjezdu byl organisační. Ztrála
blizkých Hranie zachvěla Němci do duše, proto
třeba pečovati záhy, aby se tak nestalo s do-
hasínajícím německým panstvím v Lipníku.
Ostatně Němci vedle oně ztráty utrpí značně
brzkým odchodom vůdce svého, dra. Plachkéh
z Hranic. Sjezd má zvoliti nebo v brzku se
dohodnouti na vůdci hranieko lipenských Němeů
a zorganisovali odbory Svazu, aby pečovalyo
udržení menšiny hranické a německého panstv
v Lipníku.
Němec
Lipník
Hranice
11
article
Nálada a chování Němeů v sobotu i v ne-
děli byly silně demonstrační a provokační. Po-
něvadž v sobotu jim přijelo všeho všudy 14
hostů, omezilo se 18 turnérů na noční potulku
městem za zpěvu »Wacht am Rhein«. Al
nežli se k tomu odvážili, přivolali so be
přes 100 četníků
Nedělní dopoledne, až na menší srážkya
zatýkání českých lidí i pro nahodilé zvednutí
hole (!), minulo klidně, přes to, že Něm e
hleděli docela zřejmě a zůmyslně
vyvolati srážku. To bylo úplně zřetelně
pozorovati, jakmile o 10. hod. přijeli Němei
z Olomouce, Šternberka a Brassem za peníze
najatý osobní štáb rváčů ze severní Moravy, tak
neblaze proslavený v Litovli. Čechové i Němei
chodili s hudbami vítati hosty na nádraží. Prů-
vody šly za sebou. Němcům hosté přijížděli po
2—6 osobách. Jakmile přijeli však o 10. hod
Němei
Čecho
Němec
Německo
Olomouc
Šternberk
Brass
Morava
Litovel
Pr
Wacht be Rhein
12
article
Němci Brassovi, vyhrnuly se všecky německé
odbory, které přijely ve vozech, na náměstí.
které bylo naplněno českým lidem, a tam po-
čali pokřikovati na Čechy. Bylo patrno.
že chtějí způsobiti aneb začít
rvačku a krveprolití. Po dlouhém od-
poru podařilo se četníkům je zatlačiti do jejich
místnosti. Přijetí hostí německých mrazivě za-
ráželo přímo naproti bouřlivému a nadšenému
uvítání hostí českých. Sem i tam ojediněl
»beil«; toliko před zemskou reálkou seskupený
hlouček studentů uchystal jim malé ovace.
Také český sjezd byl manifestací a de-
monstraci proti násilnému potlačování českého
živlu v Lipníku. Naproti několika
stům německých hostí přibylo do
Lipníka na 4000 Čechů z Hranic
Přerova, Prostějova, Olomouce,
Holešova, Mor. Ostravy, Bystřice
p. Host., severní Moravy a j. Z poslancůli-
dových přišel p. Richter z Vel. Újezda.
Všecky průvody od nádraží jak české tak
i německé byly obklopeny se všech stran řadou
četníků. Mimo četníky měla službu i obecní
policie, která se proslavila zbytečným zatýkáním
českých lidí. Tak zatkl městský strážník mla-
díka, ač sám četník mu pravil, že mladík stá
poblíže něho a ničeho nedělal. Z přibylýei
Němců stal se brzy známým syn zábřežskéh
Brassa, dr. F. Brass, jenž provokoval, ba od
vážil se lokty odstrčiti českého pořadatele sjezdu
lipenského pana dra. Vítka.
České sjezdy Národní jednoty a Politickéh
spolku pro severní Moravu končily odpoledne
po 3. hod. schůzí. V ní rozhovoru se zúčastnil
dr. Fišr, dr. Petrus a dr. Brzobohatý, jenž
jménem českého Lipníka hosty pozdravil a na-
bádal rodáky své, aby na pomoc spolehali hlavně
ve vlastních řadách.
Němec
Brass
Čecho
Mor
Richter
doktor
F Brass
Vítko
Fišr
Petrus
Brzobohatá
Čechy
Lipník
Přerov
Prostějov
Olomouc
Holešov
Ostrava
Bystřice
Morava
Vela
Újezd
13
article
Posveceni
Posveceni
prvé vlastní budovy Spolku pro české
feriální osady města Prahy v Luži
(Od zvláštního zpravodaje „Národních Listů“.)
V Luži, 11. července.
Zlato západu krvácelo posledním paprskem Phoe
bovým, bílé páry skomirajícího večera vptjely se do
snivých kadeří sosen a s obou štíhlých věží čarovnéh
kostelika, hrdě obzírajícího s majestátné výšiny šír
roviny jižního cípu Chrudimska, snášely se tklivé tóny
zvoná, když po serpentině vysokomýtské silnice sjížděl
předevčírem od Chrásti nepřehledná karavana ekypáží
s pražskými hosty do jedné z nejpůvabnějsích, ro-
manticky nejbohatších osad českého Východu, do
krásné Luže. Jako spanilá nerěsta, halící své půvaby
do floru a hedváhí, jevila se zrakům naším Luže, stře-
žená pečlivým ramenem historických rozvalin Slavatova
Košemburku. Smarngdy bujících lnk byly její kober
cem, ambra lesin vůní její kadeří, jas vlnícího se (ry-
chenburského) potoka její čelenkou z drahokamů.
vyšnořená tato dévuška ryze česká, netknutá ani z po-
vzdálí dechem cizáckých ranů, příjimala předevčírem
a včera hosty široširých končin a srdečně i vroucně
uváděla je fábory, věncovím, slavobránami a nápisy
k vlastním Penátům, něžně vítala je do své domác
nosti, aby byli svědky nevýslovně tklivé, upřímné
dojemné slavnosti, zasvěcené první ctapé vedoucí k
blahu a zdarn příští nadčje vlasti, nejmladšího dorosto
českých rodičů, našich drahých dětí
Luža
Slavatův
Penát
Praha
Chrudimsko
Luže
Luža
14
article
Bylo to před rokem, kdy jsme dleli v Luži př
slavnosti svěcení základního kamene ku vlastní bu
dově českých ferialních osad. A předevčírem o 3. hod
odpolední znova opouštělo mrivé městské ovzduš
přes sedndesát nadšenců vlastenecké i humanitní idey
feriální a se zasloužilým předsedou spolku panem m
r. Ferdinandem Mellanem nastoupilo cestu rychlí-
kem státní dráhy přes Pardubice a Chrudim do Chra-
sti, aby účastnilo se na slavnostním posvěcen
a otevření první vlastní budovy spolkové
Pražské dámy zastoupeny byly pí. B. Mellanovou
choti předsedy spolku, pí. P'arlou Baurovou, místo-
předsedkyní, paní Antonií Benešovou, chotí člena
ředitelstvi banky „Slavie“, pí. Klotildou Dvořá ko-
vou, chotí berního úřadníku z Král. Vinohradů, jako
i slečnami: Karolinou Vodovoj, divadelní umélkyní
pak slečnami učitelkami: sl. Černou, sl. Janou-
škovou, sl. Jarníkovou a m. j. Z panských
hostí uvésti dlužno zástupce městské rady pražsk
dra. Vlěka a Schröttra, zástupce městské rady
vinohrádské, stavitele Boh. Holečka, zástupce vreh
ního ředitelství chudinského ústavu, pana Brože
dále prof. arch. Ant. Bráfa, prof. Ant. Poppa, univ
prof dra. Jarníka, MUDra. Klímu, člena ředitel-
ství „Slavie“ Beneše, c. k. selníka ve výsluž é
Wagnera, cís. radu a ředitele dopravy Hoyera
řed. Klimenta, JUC. Vlka, vrchního revidente
potr. daně Purgharta, pošt. kontrolora Müllera
pány učitele: Škváru, Těšínského, Tikovské-
ho, Kamarýta, Jirsu, obecního staršího Havlí
čka, pokladníka f. o. Jul. Vihana, mag. oficiála
Bohdana Proška, členy spolkového výboru pp.
Wanderera, Příhodu, Dyořáka, Bayera atd-
atd. Vzorné arrangement průvodu obstaral soukromý
úřadník pan Karel Vlas.
Luža
Mellan
Mellanův
Baurův
Benešův
Dvořá
Král
Vodovoj
Černá
Jana
Jarníkův
Holeček
Brož
profesor
arch
Bráf
Antonín
Popp
Jarník
Mudra
Klím
Beneš
Wagner
Hoyer
Klimenta
Vlk
Müller
Těšínský
Tikovská
Kamarýt
Jirsa
Jula
Vihan
Prošek
Wanderer
Příhoda
Dyořák
Bayer
Vlas
Pardubice
Chrudim
Chr
Slavia
spolkový výbor
15
article
Cesta rychlikem uplynula při výtečné přátelsk
zábavé jako mžik oka. V Chrudimi připojil se k ho
stům pan finanční rada Formánek. Na nádraží
chrástackém, kam pražský vlak dorazil o půl sedm
hodině večerní, očekávali hosty zástupci lužské měst
ské rady pp. Václav Dulíček, Josef Flaišer, Vá-
clav Jeníček a Frant. Jelínek a uvítavše nel
čenými slovy příchozi, uvedli je do připravených po-
vozů, z nichž přední vyzdobeny byly kyticemi z poštre
směsice letních květů.
Nepřehledná řada kočárů — více než třicet po
čtem — projela obcí chrasteckou, Podlažicemi, Dobr-
kovem a Radimem. Občanstvo venkovské vzdávalo
přijiždějícím na všech stranách hold své úicty a srdečn
je vitalo. Po půl deváté hod. večerní stanuly vozy n
lužském náměstí před budovou obecního úřadu, kdei
starosta obce pan Dr. Frant. Hamza promluvilk
předsedovi f. o. panu Mellanovi případnou řeč
uvítací, již hosté i obecenstvo provázeli hlučným a ra-
dostným souhlasem. A zatím, kdy pečlivou starost
domácích pořadatelů uváděni byli jsme do soukromých
bytů, odehrávaly se na náměstí, oživeném improviso-
vanými plátěnými stany Němcova zvěřince a cirku.
sceny srdečné a dojímavé. Mlčelivými svědkyněm
jejich byly millinrdy neznámých světů, visťcích se stropu
oblohy a jakoby slzících padáním hvězdie. Tak padaly
pohnutím i slzy radosti z očí starších lidí setkávajících
se v Luži s předměty svých pokladů. .. Chovane
blahodárného sanatoria dra. Hamzy překvapeni byli
nenadálou návštěvou rodičů z Prahy a vyhledavše je
hned po příjezdu na náměstí objímali se s nimi a li-
bali se po dlouhé neviděné. Dítky stižené neduhem
krtičním vypravilo na počátku kvěmna do Luže město
Formánek
Dulíček
Flaišer
František
Jelínek
Radim
doktor
Hamza
Mellan
Luža
Chovan
Chrudim
Podlažice
Dobr
Praha
Luže
obecní úřad
16
article
Praha a zemský výbor na své útraty. A děti sežehnu
tých sluncem tváří stály před radostným zrakem ro-
dičů téměř uzdrareny, zářící blahem a štěstím nevinn
trpících stvořeníček — — —
Sobotní večer ukončen přátelským dychán-
kem v divadelním sále hostince „u Veselských“. O
animovaný průběh a zdar zábavy zasloužil se lvím po-
dílem pan Josef Wanderer, proslulý salonní mim
z Prahy, jenž bravurní a neodolatelnou komikou hosty
výtečné pobavil, jakož i slečna Karla Vodova, kte
rá zejmena skvostným přednesem „Ballady o duši Ne-
rudove“ přímo uchvátila. V pokročilé pozdní noci vy-
pálen pak městským radou panem Jindř. Havlíč-
kem z Prahy bohatý ohňostro-
Mimo pražské hosty zúčastnili se večírku místn
hodnostové a vynikající předáci jako pp. lékárník Se-
linger, Jos. Leníček, Ed. Jarkovsky, Vin
cene Řeháček, nčitelé, dále Max Alter, Bernar
Beran, R. Sgall, obchodníci atd. atd.
Za časného jiíra včerejšího dne rozproudil se
městečku čilý život budíčkem. O osmé hodině odslou-
žena ve farním chrámu mše, načež o 10. hodině shro
máždili se účastníci a spolkové před městskou radnicí
a sestoupili se v obrovský, mnoho set hlav čítající
průvad, jenž ubíral se potom k budově spolkové
V čele sokolská hudba, pak družičky, sbory hasičů
poděbradkách, místní občanstvo, deputace, venkovštá
i pražští hosté. Ke slavnosti dostavil se dále úřadující
komisař vysokomýtského hejtmanství pan Černý, ná-
městek okresního starosty pan Fr. Freidl, člen
okresního výboru pan Frant. Kavka, tajemník okres-
ního zastupitelství pan K. Panský, dále četní dele-
gáti ze všech okolních obcí, veškerých učitelských
sborů a všech národních a vlasteneckých spolků jiných.
Wanderer
Vodův
Jindřichův
Leníček
Ed
Řeháček
Alter
Bernar Beran
R Sgall
Černá
Freidl
František
Kavka
Praha
Jos
Francie
17
article
Průvod očekáván byl před budovou místním zpě-
váckým spolkem »Divišem«, jenž za řízení výtečného
sbormistra pana říd. učitele Leníčka zapěl slav-
nostní kantátu, načež účastníci rozestoupili se kolem
hlavního vchodu budovy vyzdobené prapory a chvo-
jím. Na levo ode vchodu umístěna slavnostní tribuna
nad níž v pozadí vznášel se znak zemí koruny české
Na řečniště vystoupil po doznění slavnostní kantáty
předseda spolku pan Ferd. Mellan a promluvil z
všeobecného ticha a povznešené nálady celku s lav
nostní řeč.
»Jsme u cíle svých snů a tužeb« — uváděl řeč
ník mimo jiné — »jsme pod vlastním krovem, mez
vámi. Milé kouzlo domova mluví k nám tak vý-
mluvně z vašich tváří, očí a celého toho luzného kraje
A to je zárukou, že děti, jež za krátko sem přijdou
přijmete jako své vlastní a vaše láska zajisté jim
prohřeje a prozáří dny, jež tu budou tráviti. Neza
pomeňte, že jsou to naše děti, dorost náš, budouci
nástupci naši v práci národní. Až zemdlí naše
paže a hlava nakloní se k věčnému spaní, kdo jiny
než naše děti nastoupí místo naše! A zda my, kteii
stojíme na stráži a dle svých sil a poměrů konáme
své povinnosti, jež ukládá nám vlastenectví, my
kteří jako členové nešťastného národa o každou píd
drahé půdy české chvěti se musíme, aby nám urván
nebyla, zda mohli a směli bychom okem lhostejným
patřiti na to, kdo že to bude, jenž půjde jednou v
šlépějích našich, kdo ten starý prapor nesmazatelnéh
a nezadatelného práva a pravdy jednou vílězně vztyčl
tam, kam směřovala naše práce, naše tužby, naděje
a kroky naše?
Diviš
Leníček
Ferd
Mellan
18
article
Kolikráte již zatmělo se slunce nad naší vlastí,
kolikráte již lkal genius národa českého nad jehu
osudem, kolikráte již zmocňovala se našich prvních
mužů malomoc a zoufalství? — — — Zdraví člo-
věka jest podmínkou jeho štěstí, po němž každý
touží plným právem. A tu plám se: neměly by snad
loho práva míti i děti chudé? Dětem v první řadě
náleží právo na štěstí, na něž milá vzpomínka
ozařovati jim bude leta, až hoře, slarosti a útrapy
na něž život náš tak bohat, přispěchají! A právě
my, kteří jsme prošli trpkou jeho školou, dobře víme.
že nebudou ji ušetřeny ani — naše děli! Budova
tato jest majetkem národa českého, jehož dětem jsme
ji posvětili, vždyť na postavení její přispěl chudý
dělník i boháč. Nechť každý má vědomi, že přispěl
ke blahu nebohých maličkých a tím vykonal kus
práce záslužné-
Effektní řeč, jejíž zakončení uduseno bylo bouř
hlučného souhlasu a pollesku, působila dojmem velmi
hlubokým.
Na to ujal se slova děkan P. Vlach, po jehož
řeči promluvil dále jménem rady král. hlav. města
Prahy pan Schrötter. Poukázal k tomu, že
městská rada účastenstvím na slavnosti podává opět
důkaz, jak s netajenými sympathiemi sleduje cíle
šlechetného národního spolku, jehož budoucnosti pro
volal řečník za bouřlivého souhlasu nejlepší zdar.
Slova dalšího řečníka, vrch. řed. Brože, platila
významu nového »Osadního domu« se stanovisk
lásky. České ditě toužebně zpívá píseň »Kde domov
můj?« a láska odpovídá: »Zde domov tvůj!« Osadu
tvoří vždy několik budov útulných a tato základní
Kéž rozehřívá láska všechny příznivce dosavadní a
získává četných jiných !
P Vlach
Schrötter
Brož
Praha
19
article
Závěrek slavnostního řečnění tvořila slova obe
ního starosty dra Hamzy, jenž ocenil význam
budovy pro léta příšti. Ti, kdož k dílu přispěli
odejdou, ale dilo zůstane. Mládež bude se dále síli
a tužit ve prospěch národa, kterýž ji vysílati bude
do těchto míst. Je to veliký důstojný pomník naš
práce, k níž přispěl čím kdo mohl a jež hlásati bude.
že předkové dali základ mládeži k nejdůležitějšímu
a nejdražšímu podkladu jeho budoucnosti: ke zdravi
Choroby, k vůli nimž se sem dítky vysílají, mají
také svůj boj, neboť jím zachraňuje se základ na-
šeho národního bohatství. Chceme, aby se našim
dětem lépe vedlo, nežli nám. Zde čerpej síly, mla
deži česká, síly, jaké měl biblický Samson, abys
také otřásti dovedla onou budovou, v níž by sna
pohřbíti chtěli tvou zdatnost. Ale doufejme, že k tomu
nikdy nedojde.
Nadšený lid, jakoby na povel, provolal: »Nikdy
Nikdy!« A bonřlivý příval »Slávy« a »Nedejme sel-
otřásal ovzduším.
Tomu následovalo vysvěcení jednotlivých míst
nosti budovy, načež odevzdán řediteli kolonic panu
učiteli Josefu Košťálkovi klíč nové osady. P
poděkovací řeči učitele Košťálka předsedovi spolku
i jednotlivým členům výboru slavnost prohlášena
za skončenou a obecenstvo hustými davy proudil
dovnitř domu, aby si jednotlivé místnosti jeho dů-
kladně prohlédlo
Jednotlivci pak zapisovali se do pamětních knih
města a spolkových.
O jedné hodině s poledne uspořádán ve velkém
sále bohatý banket pro účastníky slavnosti o 75 pří
borech pěčí restauratéra p. Nagla.
Hamza
Samson
Košťálek
Nagl
20
article
Při banketu koncertovala sokolská hudba říze
ním kapelníka br. Kozderky. Zároveň podán při
bankelu předsedovi p Ferd. Mellanovi pro jeh
značné zásluhy o město Luži diplom čestnéh
měšťanství. Starosta p. dr. Hamza promluvi
k oslavenci případnou řeč, nače! pan Mell a
tklivými slovy děkoval za poctu tuto, vzpomenuv př
tom účasti všech domácích i přespolních hostí na
významné slavnosti a vzdav srdečné díky laké žur-
nalistice národní, jež přispěla k docílení úspěchů v
věci samé. Diplom novému čestnému měšťanovi luž
skému podaný, velmi dovedně vyhotovil řídící učile
pan Leniček.
Po celé řadě pronesených jiných přípitků z
slavnostní nálady zakončena hostina a o 1/25. hodine
odpol, nastal rozchod odjezdem pražských hostí opě
do Chrasti.
Kozderka
Mellan
doktor
Hamza
Mella
Lenička
Luža
Chrast
21
article
Byly to rajské dva dny, zažilé v luzné krajine
české, mezi dobrým, šlechetným lidem českým.
K závěru budiž uvedeno, že pozdravné, omluvné
a blahopřejné přípisy a telegrafické z právy zaslali
nejvyšší zemský maršálek kniže Lobkovic, starosta
dr. Srb, dvor. rada Roubínek (rodák lužský), nám
starosty Seifert z Holešovic, místodržit. rada Filip
ob. starší Maděra, lékař dr. Pokorný z Král. Vino-
hradů, městská rada vinohradská, měšťanská besed
pražská, univ. prof. dr. Král, advokát dr. Vaníček.
posl. Macháček, prof. dr. Drtina a j.
Nová budova Č. F. O. jest prvním vlastním
útulkem spolkovým, jenž bude každoročně hostit
hodné, chudé, tělesně slabé dítky o prázdninách
Budova velmi výstavného zevnějšku stojí na po
zemku, kterýž obec lužská spotku věnovala. Se stav
bou započato v srpnu r. 1903. Provedení převzalo
družstvo občanů lužských dle plánů architekta pro
Bráfa z Prahy. Stavba řízena p. Ant. Bébou, sťa
z Litomyšle. Celkový náklad na budovu, mající vý
měry 736 m, obnášel okrouhle 60.000 K. Vrchn
dozor na stavbu měli pp. stavitel B. Holeček z Král
Vinohradů a Jar. Švestka, ředitel spolkové kanceláře
doktor
Srb
Roubínek
Seifert
Filip
Maděra
Pokorná
Král
profesor
Vaníček
Macháček
Drtina
Bráf
Antonín
K Vrchn
Holeček
Švestka
Holešovice
Praha
Litomyšl
Č . F
Královský vinohrad
22
article
Den zahradníků na výstavišti
v Král. Oboře.
Den zahradníků na výstavišti
v Král. Oboře.
V restauraci Bukovského na výstavišti sešli se
včera dopoledne četní zahradníci nejen z Prahya
z předměstí, ale i z dalekého venkova, Přišli poslech-
nouti o své organisaci. Nemají dosud pevného a mo-
hutného střediska, v němž hy sdruženi byli všichni
řádní a vyučení zahradníci a v němž by pracovati
mohli na prospěch svých požadavků. Zahradnicisi
stěžují, že mnoho nepovolaných dere se mezi ně, že
lidem nezkušeným svěřovány jsou zájmy zahradnické
a tím že trpí nejen stav, ale zejmena ti, kteří se
řádně vyučili k svému budoucímu povoláni. Snad
právě proto, že tato kategorie neměla dosud zorg-
nisovaného střediska, zaviněno bylo velmi kostrbatě
jednání na včerejším sjezdu. Něco schází k utvořen
mohutné organisace českých zahradníků. Úmysl, tou-
ha, snaha — to vše je málo. Ale pracovat se také
musí. Poprvé se o této organisaci mluvilo v roce 1891,
polom ještě několikrát a jak daleko dospěla myšlenka?
Král
Bukovský
23
article
Ani o píď. Rozháranost, necelistvost panuje dále mezi
příslušníky tohoto stavu, který vidí na všech stranách
nepřátele, ale sami se nemohou vzchopit jednou přece
k něčemu důkladnému. Snad konečně včerejší sjez
bude počátkem skutečné práce!
Na sjezd zavítali zahradníci z Prahy, z předměstí
dále z Pardubic, Říčan, Škvorce, Lodenic, Troje,
Brodu, Ledče, Nových Benálek, Peček n. dr., Vyklanlic
Zdic, Loun, Hříškova, Mělníka, Malešic, Duchcova
Manětína, Mšena, Vídně a i. Shromážděné uvílalp
Gal a sdělil, že sjezd koná se za účelem pojednání
jaké zákonilé ochrany má se dostati vyučenému za-
hradníku. Tajemník p. Böhm velmi obšírně pojedna
o nynější situaci zahradníků. Uvedl, že každý stav
řemeslnický a živnostenský požívá ochrany zákona
jen zahradníci jsou z této ochrany vyjmutí. Věda za-
hradnická je vědou hlubokou. Moderní zahradník mus
věděti víc, než správce třeba rozsáhlého hospodářství.
doktor
Gal
Böhm
Praha
Pardubice
Říčany
Škvorec
Lodenice
Trója
Brod
Ledeč
Nová Benálek
Pečky můj
Louny
Hříškov
Mělník
Malešice
Duchcov
Manětín
Mšeno
Vídeň
Vyklanlic Zdice
24
article
Kdo chce být řádným zahradníkem, musí se řádně vy-
učit a když je vyučen, tak má být postaráno o jeho
zákonitou ochranu před různými fušery. Jedině touto
ochranou zvelebí se zahradnictví u nás. Poněvadž
ochrany dosud nemáme, jest stav náš tak zbědovaný.
U nás nejsou zahradníci millionáři jako na př. v Ně-
mecku. My jsme pilní a přičinliví, ale nic nám to
neprospivá. Kdo nám má pomoci? Především my sami
My se musíme nejprve organisovat a pak se budeme
domáhat takových zařízení a opatření, aby náš stav
byl náležitě chráněn! Dosud je zahradnictví považo
váno za živnost svobodnou a proto nemá ochrany
To musí na příště přestat, musí být zřízena zahrad
nická komora nebo podobná instituce! (Souhlas)
Pan Černovský poukazoval k tomu, že d
odhora pčicházejí lidá bez všelikého předběžného vzdlě
lání. Lituje, že pro sjezd nebyly připraveny někter
určitější návrhy. Jest pro to, aby se ustavila komise.
která by ihned návrhy vypracovala, tak aby se účasl-
níci sjezdu navrátili domů, s vědomím, že se něco stalo.
Předsednictvo sjezdu, zdů se, že vůbec málo pracoval
— praví řečník. Tak na př. nám nesdělilo, co se stal
s interpellací, na pardubickém sjezdu podanou, ve
příčině jmenování p. Forsta inspektorem ovocnietví?
Předseda odpovídá, že v té příčině byla podána
petice zemskému výboru.
Černovský
Forst
25
article
Pan Drbohlav z Vídně doporučuje zavedení
loho způsobu, že oprávněným k provozování zahrad-
nictví má se státi jen ten, kdo byl nejméně dva roky
na učení a kdo nejméně 2 roky byl zaměstnán jako
pomocník, anebo ten, kdo navštěvoval nejméně 2 roky
odbornou školu zahradnickou.
Pan Klika vyslovil se pro solidarilu všech za-
hradníků, neboť solidaritou účinně se může pracovati
na prospěch požadavků. Pan Kubelka vzpomenul
toho, že na sjezdu všerakouských zahradníků ve Vidni
schválili čeští delegáti požadavek, aby se ziidils
živnostenská společenstva na základě zákonitéma
aby se průkaz způsobilosti vyžadoval od toho, kd
se chce státi samostatným. Doporučoval, aby taic
akce byla schválena. (Odpor. Hlasy: My si můžeme
utvořit vlastní organisaci, my nepotřebujeme do
Vidně!)
Drbohlav
Klik
Kubelka
Vídeň
26
article
Pan Löíler doporučoval zřízení užší komise,
která by vypracovala návrhy organisace zahradníků
ze zemí koruny sv.-václavské. Praví, že bude nutno
domáhati se toho, aby v ministerstvu orby byl jeden
zástupce zahradnictví dále aby se v Čechách zřídila
škola zahradnická a prozatím, než ústav takový
bude zřízen, aby na průmyslových školách pokra-
čovacích zřízen byl zahradnický odbor. Konečně do-
poručoval obmezení v přibírání uěňů. — Pan Či-
hák vyslovil politování nad tím, že doposud se
nic nestalo v záležitosti organisace, ačkoliv se o tom
už před 13 léty mluvilo
Pan Černovský shrnul své návrhy v tento
projev: Sjezd zahradníků, uznávaje potřehu a důle-
žitost vyššího vzdělání ve veškerých odborech za-
hradnictví a v uvážení, že v král, českém není
českého učiliště zahradnického, ukládá předsednictvu
sjezdu, aby bezodkladně učinil příslušné kroky ve
příčině zřízení zahradnické školy při pomologické
ústavu v Troji. Dále se ukládá předsednictvu, aby na
místech příslušných tumočilo přání, aby místo fe-
ditele v zahradnický škole bylo propůjčeno vyuče-
nému zahradníku.
Löíler
Černovský
Čechy
Trója
27
article
Při hlazování nastává chaos, hluk, rozlrpčení.
Pro návrh na zvolení zvláštní komise zvedají se
pouze dvě ruce. Nový křik a lomození. Také pro
návrh na zřízení komise za účelem vypracování
hlavních bodů organisace byly jen dva hlasy. (Trvalý
hluk a nepokoj. Pak opět demonstrativní pollesk
Hlas: Na mou duši, že žádný neví, o čem se hla-
sovalo! Hlučná veselost)
Po dalších poznámkách navrhl p. Böhm re-
soluci, v níž se sjezd usnáší, aby opatřena byla zá-
konitá ochrana řádně vyučeným zahradníkům.
O resolucích nebylo ani hlasováno při stálém
hluku. Konečně usneseno, aby čtyřčlenná komise, kter
má právo další členy přibrati, zahá jila přípravné
kroky za účelem utvoření organisace. Do komise byli
zvoleni pp. Klika, Morava, Černovský a Löfler
Za stálého hluku sjezd byl po polednách ukončen.
Názory jsou tak spletitě, že bude ještě dloulio trvat
než se čeští zahradníci semknou v tuhou organisaci
V programu „zahradnického dne“ na výstavišti
kyl pěkný průvod odvělví zahradnicko-zelinářského.
Shromáždil se na Král. Vinohradech a o 3. hod. od-
polední za zvuků veselých pochodů dorazil na Vá-
clavské náměstí, odkudž dále se ubíral po Příkopě
a Josefským náměstím na výstaviště.
Všude byl průvod očekáván velikými zástupy
obecenstva. V průvodu jelo 10 vozů allegorických,
znázorňujících obory zahradnictví umělého, obchod-
ního, trhů pražských i předměstských, školy zahrad-
nické atd. Ladnost celku byla doplňována účastníky
v historických krojích na koních i ve starodávných
kočárech. Vozy tonuly v záplavě svěží zeleně za-
hradních rostlin. Na výstavišti byl průvod uvítán čest-
ným předsedou p. Rozinkem a záhy potem rozvíři
se na výstavišti rozkošný ruch.
Böhm
Černovský
Löfler
Král
Morava
Vinohrady
clavský náměstí
škola zahrada
28
article
Výstaviště stalo se střediskem všeho ruchu. Pří-
chozí, kteří houfně za průvodem táhli, vítala z hu-
debního pavillonu kapela páně Kolátorova, jež ne-
únavně až do noci na výstavišti koncertovala. Proud
příchozích směřoval do levého křídla paláce, kde po-
řízena tombola. Každý los vyhrával a každý jeho
majitel odnášel si pěknou kvělinu, namnoze velice
cenné exempláře, Překrásné počasí mělo na zdar
celé slavnosti značný a úspěšný vliv. Naši jardiniéři,
kteří postarali se, aby na výstavišti o pohodli i zá-
bavu obecenstva dobře bylo postaráno, mají ze věe-
rejší slavnosti své effekt jak mravní, tak finanční. Po-
slední určen humannímu ſondu spolkovému
Kolátorův
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Baron Parish proti obstrukci. »Cons.
Corr.« přinesla od posl. bar. Parishe studii pod
názvem »Česká politika«, v níž rozebírají se
naděje obstrukčních úspěchů a dochází se k dů-
sledku, že nadějí těch naprosto není. Chodem
svým neliší se dedukce velkostatkářského autora
takřka v ničem od bystroumých vývodů Körbrov-
ského tisku, ba ani od včerejšího článku »Bo-
hemie«, pojednávající o témž předmětu.
Podle bar. Parishe jest hlavní příčinou bezna-
dějnosti obstrukce rychlý úpadek ústavního smý
šlení v obyvatelstvu a okolnost, že § 14. vyvinul
se jako jediná ústavní instituce, tato pohodlná vrata
východu z nouze pro stát a vládu. Toť důvodem,
pro který úspěch obstrukce na dlouho ne-li na vždy
jest vyloučen. Také od cizích států ani od finanč-
ních kruhů nelze prý očekávati jiného názoru, le
že paragraf z nouze z plna nabražuje odumírající
ústavu. Obstrukcí hypnotisovaní čelní politikové
čeští nemohou prý zhostiti se myšlenky, že jedině
obstrukcí lze uskutečniti česká přání. Ni-
kdo se nezabýval otázkou, zdali by se nedalo přání
toto uskutečniti jinými cestami. Bude-li stát jednou
nucen násilným převratem přivoditi nové poměry
nebude to český národ, který je provede, nýbrž
jeho nepřátelé, kteří si zahrají na záchranu slátu.
Baron Parish
Cons
Parish
Bohemie
30
article
Jaký boj a za jakých neblahých poměrů kyne ná-
rodu českému, nemůže dnes nikdo odhadnouti. Proti
námitce, že by český národ ztratil v Rakousku na
své váze, kdyby bez vítězství z tohoto boje odejíti
musil, namítá Parish, že není třeba změnou taktiky
zastaviti také boj. Všichni politikové staré většiny
jsou toho názoru, že cíle, jež si český lid vytkl,
dosaženy býti musí. Cesta, která k tomuto cíli vede,
musí však — dle jich mínění — býti jiná. Česká
delegace musí docíliti tolik, aby se stala, ať v oppo-
sici, ať jako strana vládní nejen drahocennou, nýbrž
i nezbytnou. Toho se však musí vystříci, aby po-
dala důkaz, že to dobře jde nejen bez Čechů, nýbrž
bez parlamentu. V české veřejnosti jeví se jakási
známka, tomu nasvědčující, že pravda těchto tvrzení
již na mnoze byla pochopena a porozuměna. Lze
prý se tudy nadíti, že najde svou cestu také vílězně
do strany mladočeské.«
Parish
Čecho
Rakousko
31
article
Přes veškeré uznání jisté vřelosti, s jakou psána
studie bar. Parishe v originále, z něhož tuto
podávám stručný výtah, nelze nepozorovati v ní
veliké vnitřní rozpory důsledkové. Dokazují
vládní žurnalisté, tisk německo-liberální z týchž
důvodů beznadějnost české obstrukce proti vše-
mohoucímu prostředku trojhlavého Körberusa,
proti § 14., jako mluvčí vůdeů bývalé většiny
parlamentu, bar. Parish. Aby jinou cestou, byt
i za dalšího trvání české opposice uskutečněn
byla »česká přání«? Bar. Parish přehlédl nej-
důležitější věc, že totiž německé souručenství
zcela automaticky a ihned nasadí nejrozhodnější
obstrukcí, jakmile i jen jediné, to či ono přání
české dojde uskutečnění. Všechna opozděná la-
skavost vůdců bývalé většiny bude proti tét
obstrukci bezmocnou. Homeopatický lék Körbrův
který českou obstrukci na říšské radě léčí ob-
strukcí německou na zemském sněmu, způso-
bil, že choroba obstrukční stala se chronickou
Parish
Körbrův