ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 57aa3b60-75a5-11dc-a867-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 160, place 70, org 11, work 5
1 masthead
10. července 1908. Číslo 188.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
na služné učitelů slovinských škol v Terstě, ale nynější ministr osvěty Marchet, jako se vzpírá české veřejné škole ve Vídni, tak háji i výlučně vlašský ráz města Terstu a zdráhá se tamější soukromou školu slovinskou postát- niti, ač pro Němce terstské vydržuje výtečně za- řízené a placené státní školy německé. Ale i soukromá škola terstská, vydržovaná spolkem sv. Cyrilla a Mothoda, zápasila stále s nesná- zemi. Terstští Vlachové, aby znemožnili její roz- šíření, odepřeli jí ve svých domech nájem po- třebných dvou nebo tří místností. Slovinci cho- pili se nyní svépomoci. Založili spolu s Chorvaty před několika lety „Obehodně-prů- myslovou zádrugu“, která si obrala za účel, zří- diti v Terstě slovanskou obchodní školu. Tyto dni koupila zádruga v samém středu města velkolepou budovu za 400.000 K a v ní v jedné části umístí svou školu obchodní, kdežto druhá část bude odevzdána slovinské škole národní. Tím bude spolek sv. Cyrilla a Methoda zpaven aspoň starostí o školní místnosti.
Marchet Němec Vlach Chorvat Vídeň Terst Obehodno spolek svatý . Cyrilla
5 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 9. července. Veřejná demoralisace v Srbsku. Z Bělehradu, 3. čce. Společenská a politi- cká mravnost upadají u nás čím dál tím blou- běji. Nestydaté darebáctví triumfuje a hrozí ná- kazou a otravou všeho společenského i politi- ckého organismu v království srbském. Ještě před 25—30 lety bylo vyjímkou, co se dnes děje každodenně. Čeho se dříve každý Srb děsil při pouhém pomyšlení, nad tím se dnes nikdo nepozastavuje. Podvod, šidba, kořistění z ve- řejných úřadů a kradení společných peněz pro- vozují se dnes v Srbsku jako nějaké obyčejné řomeslo. Strašný zajisté stav! Člověku stydne krev, popatří-li, co se v Srbsku na všech stra- nách děje. Dnes neplatí už v Srbsku za nečestné, uží- vá-li kdo svého politického postavení, aby se obchatil, ani se mu nezazlívá pro prostředky ne- vybírané a nedovolené. Dnes se v Srbsku ne- stydí poslanec vydírati od ministra na účet státu odměnu za to, že mu dá v skupštině hlas, an se ministr nozdráhá poslanci učinit po vůli. Francouzský system, podle něhož se při každé změně děje i změna všeho úřadnictvn v státě, provozuje se v Srbsku do té krajnosti, že se vztahuje i na dodavatelo pro vojsko. Ta část společnosti, najmě inteligence, která není při vládě, není ani při chlebě, a proto nedělá nic jiného, než podrývá postavení vlády a vládní strany. Podrývá je ne proto, aby přinesla ná- rodu nápravu, nýbrž aby se zmocnila moci úřa- dů a švelikých pramenů příjmů, Lteré plynou ze státní správy. Následkem foho rodobá se ve- řejný život v Srbsku všeobecnýmu a věčnému plenění a drancování jedněch druhými.
Srb Praha Srbsko Bělehrad
6 article
Kde společenská mravnost upadla tak hlu boko, jako právě v Srbsku, tam není divu, žo vojenšti dodavatolé mohou dodávati písek míst obilí nebo kupony státních obligaeí mohou být po druhé přodloženy k výplatě. Do obou těchto afer zapletení jsou mužové. o kterých by se do dne výzrady nikdo nebyl opovážil pomysliti si, že by jim podobná myšlen- ka mohla vstoupiti do hlavy, neřku aby ji pro- vedli. Lidé, kteří dotud plalili ve společnosti za čestné a správné až do choulostivosti, odhalen jsou aférou Balkánské banky jako mizerní kořist- níci, jako podvodníci a drancovníci slátních, pe- něz. A v aféře s kupony státní úřadníci, kteři se přísahou zavázali hájiti a chrániti státní zá- jmy, pošlapávají svoji úřadní přísahu, kradou ze skříně kupony, jednou již vyplacené, a před- kládají je k nové výplatě témuž státu, který jim dal službu, postavení a zaopatřenl. Zločin, spáchaný takovými ničemy a křivo- přísežníky, stokrát a tisíckrát je horší zločinu proti soukromému majetku. Je-li kdo vyšším státním úřadníkem, k tomu dobře placeným, ma- jícím před sebou nejlepší karieru a neznajícím nouze, a přece soustavně okrádá stát, který ho živí, je stokrát mizernější, než obyčejný zločine šené sbory Fr. Chutného (»Uprchlé mládí- »Jaro«) vykazují plný zvuk a svěžest. Vlivy Smeta- nův a Bendlův jsou rozpoznatelny, jenom však ku prospěchu skladeb. Národní ráz vyzlrá již z rythmu Nejzralejšími osvědčily se práce Milana Bal cara a Otakara Šína.
Bendlův Milan Bala car Šína Srbsko Francie Smetnův
7 article
Balcar podal tři věty ze svého smyčcovéh kvarteta C-moll, které neváže se na přesnou formu klassickou a rozvijí se v pěti větách dosti samostat- ného ražení Mladý skladatel má již dner, ve svých začáteích, krásně v moci polyfonii, jeho vedení hlaso jest ušlechtilé, myšlenky závažné a jich rozvržen mezi čtyři nástroje případné, dbající charakteristiky Andante cantabile je skutečně tím, co praví jeho název: zpěvem, který plyne skladateli z duše. Scher- zosní Allegro vivace má duchaplné rozběhy. O skladatele mnoho lze čekatl. Šín přinesl ukázky tvorby písňové, instru- mentální i orchestrální. Jeho lalent zdá se míti nej- větší rozpěti, ač v něm ještě mnoho horečného, co poukazuje na periodu bouře a kvasu. Jeho písei »Tak málo to« na slova Vrchlického jest výronem žhavého citu a jeví porozumění pro básnickou stavbu verše, jako vůbec literární pochopení a smysl poe- tický zdají se býti význakem Šinovy vlohy. Jeho kla- vírní skladby »Intermezzo«, »Píseň beze slov«, »Hu- moreska« prozrazují to poetickou náplní svých vy- broušeně a dosti klavírně podaných forem, zvláště hlásá to však symfonická báseň »Tilotlama« čerpaná ze Zeyerových Bájí Šošany. Program shrnut je tu výrazně a účelně rozčleněn, hudební zachycení ná- mětu je výstižné, plastické, zvukomalba Šlnova vzbuzuje jasně poetické představy a vše má svou výmluvnou melodickou Iinii, svůj rylhmický život, své gradace. Instrumentální kolorit je skvěly, exoti ckého pelu. Zřídka potkáváme se s prací začátečníka tak vyspělou, prohloubenou a působivou.
Balcar Vrchlický Šinův Hu Zeyerův Šošana Cmoll
8 article
Provedení skladeb, řízené samými autory, bylo vybroušeností schopnu dáti správné představy o pra- cích, ať šlo o výkon orchestru, sboru neb i solistů. Z těchto přispěli ke zdaru večera pěvkyně sl. Marie Zykova, pianistka sl. Vida Trelesniko va, houslista Kare! Thoman, velmi pěkně sehraní kvartelisté sl. Růž. Léblova, jež byla statečnou vůdkyní, Marie Bartákova, Jos. Dolejšta Václ. Kefurt. Svým očividným pokrokem pře- kvapil sbor z konservatorního žactva sestavený ato nejen sytou massou hlasovou, nýbrž obzvláště přes ností intonace. Sborový zpěv teprve nedávno na ústavě zaveden a jsou výsledky dosažené prof Spilkou velmi pozoruhodny. Ovoce nese zvláště jeho intonační methoda, kteráž i jinak může žákům i při jich odborném studiu velice prospěli.
Zykův Kare Léblův Bartákův Dolejšta Václ Kefurt Spilka Jos
9 article
+ Mařák v Covent Gardenu. Z Londýna 7. července (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) »Carmen v opeře Covent Gardenu byla pravým triumfem če- ského tenoristy Otakara Mařáka. Hrál úlohu dona José jako velký umělec a zpíval s dokonalým mi- strovstvím hlasové techniky i s velmi správným po- chopením úlohy. Byl aklamován po druhém jednání pro umělecký způsob, jakým přednesl překrásnou »Píseňo květině«. Dlouho již neměli jsme v Covent Gardenu dona José, jenž by dovedl tuto úlohu zá soveň řádně hráti i zpívati, proti sedmému přikázání, jenž kromě toho často jedná z nouze a z nevzdělanosti. Takové zločince plodí pouze doba všeobec- né korrumpovanosti a zkaženosti. Nebude-li se srbský společenský a politický život energicky léčiti z tohoto strašného ne duhu, padne i ta společnost, i ten stát, padne vlastní vinou, utone ve vlastním zlu. Nenadsazujeme, nemalujeme naschvál čer ně. Vše je tak, jak pravíme. Předáci a přívrženei politických stran, kteří si z toho učinili stálou živnost, politikáři, kteří si hledí jen a pouze osobního zisku, namnožili se v Srbsku na všech stranách, tak že se podobají mračnům kobylek, když se spustí na pole a louky. Nevzchopí-li se Srbové ku provedení rychle nápravy a noprovedou-li ji úplně, všestranně a bez pardonu, brzy bude pozdě! Německý zástupce přepaden v Teheranu. Dragoman německého vyslanectva v Tehe- ranu vyjel si předevčírem na procházku mimo město, byl ale deseti vojáky z nepravidelného vojska přepaden. Srazil prý ale dva k zemi potom ujel. Německé listy tak dlouho psaly, že hrozí ruskému vyslanectvu od Peršanů pře- padení a německé vyslanectvo v Teheranu tak dlouho štvalo, až se mu dostalo odvety za štva- nice na vlastních jeho lidech.
Mařák Carmen Srba Srazil Peršan Covent Garden Londýn Srbsko Tehe Covent Garden don José Covent Garden
10 article
Celá Italie pro Rusko. Také »Matin« zabývá se dnes cestou ca- rovou do Italie. Ministerský orgán těší se z toho že nyní i krajní levice italská vyslovila se pro společný postup s Ruskem v otázkách balkán ských. List připomíná skvělé přivilání ruského loďstva v Nespoli a slibuje stejné uvítání caru až králi návštěvu jeho oplatl. Mimosoudní odhalení o Eulenburgovi. Sensačně vskutku působí nejnovější odha lení o piklech a činnosti knižete Eulenburga. Německé listy píši nyní otevřeně, že mezi rádei a milci Viléma II. jsou lháři. Důvod k tomu jim zavdává odhalení, že kníže Eulenburg vzbu- dil falešnou zprávou nelibost clsaře Viléma proti polskému předáku Koseielskému, a tímtéž podlým způsobem přivodil pád Capriva v r. 1894. Vilému II. předložil Eulenburg sfalšované výroky Koscielského a Vilém, žel jako tak mnohé vyšší osobnosti, spokojiv se prolhanou informaeí rádce, na mlstě aby se osobně přesvědčil, zane- vřel na Koscielského i jeho polské soudruhy. Počátek protipolského směru Eulenburgova jest děkovati ledy kn. Eulenburgovi především. Mezi oběti piklů těchto náleží i tajný rada kancléřský Holstein. Praví se, že Eulenburg ve Vídni udržel se prolo jen, že byl osobním milcem Vilémo- vým, neboť jinak vzbuzoval i ve dvorních kru- zíeh vídeňskych jen nelibost, ba dokonce i eísai František Josef se velmi nemilostivě o Eulen- burgovi vyslovil. Eulenburg také, jak se prý v předběžném výslechu přiznal sám, aby od- vrátil podezření ze styků homosexuálních o své vlastní osoby, podepsal na své knihy homo- sexuální hraběte Wedela, který byl jeho důvěr- ným přílelem. Eulenburg byl také příčinou, že
Vilém Vilém II Eulenburg Koscielský František Josef Wedel Rusko Vídeň Eulenburg Viléma
11 article
Zedilitzův školní zákon v Bavorsku byl záhy po svém vydání odvolán, protože bylo Eulen- burgem Vilémovi II. namluveno, že zvedá se v Bavorsku proti zákonu tomu odpor, ač ne- bylo tomu tak. Nelze se při tom všem tedy diviti, že kníže Dohna napsal Eulenburgovi do- slovně: »Ty jsi prostě tak prolhaný, že mně těžce leží na svědomí, že jsem takového chlapa přivedl do důvěrné společnosti císařovy.« Štrasburský list »Journal d' Alsace-Lorrain obviňuje dokonce knížete Eulenburga — »Berliner Tagblatt« píse, že se tu jedná ne- pochybně o nějakého jiného Eulenburga — z zločinu zabití, jelikož prý přepaden byl jím v roce 1865 (tehdy bylo knížeti 18 let a byl právě jednoročním dobrovolníkem) a dvěma bur- šáky z Bonnu kuchař Otta a udeřen šavlí do hlavy. Zranění šavlí tou způsobené bylo smr- Carmen paní Marie Gayové nevyrovná se ni- kterak Mařákovu donu José. Tato Carmen není špa- nětskou cikánkou, jak vyžaduje libretto, ale vulgárn Španělkeu z ulice, bez nejmenší distinkce duševní nebo tělesné. Hraje s prudkostí, vášní, ale vždy val- gárně. Je to málo interesantní, vzpomeneme-li ne- smrtelné Carmen paní Calvé, této vášnivé ale ušlechtilé Carmen, dítěte přírody, rozechvělého láskou. ale hrdého a divokého. Orchestr vede si na neštěstí po italsku, to zna mená beze všeho zřetele k nuancím a s vášní pro hluk i úplnou lhostejností k tomu, co se děje na je višti a k marným snahám pěvců, kteři se slatečno pokoušejí, aby byli slyšení přes bouření orchestru. J. Coudurier.
Zedilitzův Vilém II Dohn Eulenburg d ' Alsace Lorrain Ott Carmen Marie Mařákův José Calvá J Coudurier Bavorsko Bonn císařův
12 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Odhalení pomníku. Z Vídně, 9. července (K. k.) Dnes dopoledne byl na hřbitově v Döblinkt na čestném hrobě, věnovaném obci, odhalen slav- nostně pomník Ferd. šl. Saa ra. = Zavraždil rodiče. Z Paříže, 9. července. Po delší dobu panovaly již v rodině Bouloinově v La Croix-de-Balen nesváry, poněvadž se staří man- želé zdráhali jiti na výměnek a odevzdati hospodářství 34lelému synu. Včera zastřelil syn po prudké hádce loveckou pušlou nejprve otce a pak malku, načež se sám dostavil k čelnictvu. = Požár v přístavě. Z Londýna, 8. července (K. k.) Dle telegramu z Bostonu zuří v přístavě, ná- ležejícím železniční společnosti Boston and Albany. a používaném paroplavební společností cunardskou. veliký požár. Hmotná škoda jest velmi značná. = Sebevražda ze strachu před zkouškou. Z Štyrského Hradce, 8. července. Včera zastřelil se ve svém bytě 24letý PhDr. Robert Wagner- Matce sdělil před několika dny, že se obává, že ne- obsiojí při písemné učitelské zkoušce. Zdá se, ž dohnalo jej k smrti nervosní předráždění, způsobené přepracováním.
Požár PhDr Wagner Vídeň Paříž Le CroixjítBaleno Londýn Boston Štyrský Hradec Boston and Alban
13 article
= Rýnský most se slílil. Z Kolína n. R.,9. července. Dnes dopoledne událo se při stavbě nového mostu přes Rýn u Marienburgu velké neštěstí. 40—50 metrů vysoké lešení a celá železná konstrukce sří- tily se do Rýna. Na lešení pracovalo právě asi 40 dělníků. 14 osob bylo usmrceno a 5 těžee zraněno. Lešení musilo býti již před časem se- síleno, poněvadž bylo slabě, ale přes to nesneslo zatížení. Nejdříve prolomilo se lešení u prostředního pilíře a ostatní části mostu sřílily se za ním, takže se celý most podobá nyní hromadě trosek. Dělníci, kteří se stali obětí neštěstí, dílem utonuli, dílem byli znbiti padhjícími železnými součástkami. Zpráva o neštěstí rozšířila se rychle po městě a tisíce lide stojí na břehu. Lékaři, ošetřovatelky a hasičstvo byli brzy na místě. Plavba jest přerušena. = Alpské museum. Mnichovský magistrát nabídl německo-rakouskému alpskému spolku bývalou re- stauraci „Isarluft“ se zahradou ke zřízení alpského musen s podmínkou povinného udržování stavby všeobecně volného vslupu.
Kolín Rýn Marienburg
14 article
telné, neboť nebožák v několika hodinách potom zemřel. Tento čin zůstal 21 let bez trestu, teprve v roce 1886 byl prý Eulenburg odsouzen na půl páta měsíce k pevnostní vazbě. Bývalý generální intendant královských di- vadel, hr. Hochberg, prohlašuje dodatkem k do- pisu knížete Dolmy: »Potvrzuji, že dokumenty. otištěné v drážďanském listu, jsou autentické rovněž také, že uveřejnění stalo se s mým sou hlasem.« Jest možno, že kníže Dolma bude předvolán k přelíčení jako svědek. Když byl kníže Eulenburg zatčen, odevzdal svůj řád železného orla do tresoru řádového. avšak učinil tak dobrovolně, jelikož nechtěl po odjezdu ponechati jej na zámku svém. Zálohy královské rodiny porlugalské. Ve sněmovně v útarý poslanec Fratel ze strany regenedatorů prohlásil, že lituje, že byly královské rodině způsobem nezákonným poskyt- nuty zálohy. Nemožno však prý ty, kteří to uči- nili, považovati za zločince. Někteří oposiční poslanci přerušili Fratela poznámkou, že se mi- nistr financí uznal již zločincem. Fratel pravil. že jsou tu polehčující okolnosti dostatečné, aby vyloučily žalobu na zločin. Teprve po proveden procesu možno vynésti rozsudek.
Eulenburg Fratel Dolma královský divadel
15 article
Konflikt Spojených států s Venezuelou. Následkem odvolání amerického politickéh zástupce Jar. Sleepera z Venezuely přerušeny vztahy mezi Spojenými státy a Venezuelou Sleeper byl posledním americkým diplomatickým úřadníkem v zemi, neboť konsulové byli hned po vypuknutí nákazy morové povoláni domů. Tato fakta dosvědčují, že Roosevelt nechce dále míti s Castrem žádné spojení a odkáže záležitost jeho kongresu, až se na zimu sejde. Praví se, že jsou poměry na Venezuele vážné, ba pro Spojené státy vážnější než na Panamě. Kdyby nebyly nastávaly presidentské volby, kongres proti Castrovi byl by již dříve zakročil. Valný sjezd demokzatické strany Spojených státův. V Demeru čekalo včera o polednách 12.000 osob na zahájení demokratického konventu. Korouhev s obrazem Bryanovým byla uvítána hlasitým provoláváním slávy. Předseda Bil (z Kalifornie) ve vášnivé řeči uvedl neschopnos republikánů, aby uskutečnili politiku, kterou hlá sají. Vydali tím zájmy veškerenstva do rukou nepřátel dobré vlády. Po některých formalitách byl pak konven na počest památky Clevelandovy odročen do zejtřka. Konservativní živly sjezdu jsou odhodlány ztropiti skandál, předloží-li radi kálové svoje po žadavky. Vědí, že to nebude nie platno, ale chtějí tím alespoň demonstrovati proti nadvládě Bryanově. Bryan bude program svůj nepochybně sjezdu prostě jen diktovati. Jediný ústupek, který učinil, jest, že nezmíní se v něm o sestátnění železnie a přírodnich pokladův půdy. Jest skorem jisto, že Bryan bude jmeuován kandidátem na předsednietví republiky hned při prvním hlaso- vání.
Sleeper Roosevelt Castro Bryanův Bil spojený stát Venezuela Panama spojený státův Kalifornie Bryan
16 article
Fallirova cesta. Program cesty presidenta francouzské re- publiky Falliěra je částečně změněn. Presi- dent odjede o něco dříve nežli původně bylo stanoveno a navštíví napřed Dánsko, Norskoa Švédsko. Dne 20. t. m. přijede do Kodaně, 23. t. m. do Kristianie a 25. t. m. do Štok- holmu. Dne 27. t. m. o 11. hodině dopolední setká se v revelské rejdě s carem. Francouzský vyslanec v Petrohradě admirál Ponchard odjel do Paříže. Konflikt v anglické admiralitě. O sporu velitele průplavného loďstva lorda Beresfordas admiralitou se oznamuje dále: Jak již bylo sděleno, neuposlechl admirál Scott rozkazu svého vrchního velitele lorda Beresforda při posledním cvičení loďstva v Se- verním moři. Dle zprávy »Standardu« odpovědě Scott na otázku Beresfordovu, proč neprovedl jeho rozkaz, tím, že by dle jeho názoru usku- tečnění tohoto rozkazu přivodilo nebezpečí. Lord Beresford na to signálem prohlásil, že Scott si počinal správně tím, že neuposlechl jeho rozkazu, Timto přátelským urovnáním může — dle náhledu »Standardu« — být při- voděn úplný smír mezi Beresfordem a Scottem Aféra lorda Beresforda nabývá sťále znač nějších rozměrů a neobyčejně zaměstnává angli ckou veřejnost.
Fallirův Ponchard Beresfordas Scott rozkaz Beresford Scott Beresfordův Scott aféra Dánsko Norskoa Švédsko Kodaň Kristiania štok Petrohrad Paříž
17 article
Dle poslední zprávy londýnské zaslal ad mirál lord Beresford admiralitě rázné memo- randum, v němž dovozuje, že nedosta- tečným loďstvem, jemuž velí, ne s to, aby chránil bezpečnost Velke Britanie proti cizím útokům. Též parlament zaměstnával se aférou tou Ministerský předseda zodpověděl dolaz Bellairsův o sporech v admiralitě. Prohlásil, že o neshodách mezi admirály kolují dosud jen nezaručené po- věsti, že však by vláda ihned zakročila, kdyby se vyskytly překážky disciplině a náležité prác v loďstvu. Námořní důstojníci nemají práva kri tisovati námořní politiku vlády, jejich povinnost jest ji loyálně a svorně prováděti. Poslanec Lela sdělil sněmovně text dotazu. který podá na lorda admirality. V dotazu tom se ptá, zdali je vládě známo, že velitel prů- plavního loďstva lord Boresford nežije v dobré shodě ani se svým představeným, admirálem loďstva sirem Johnem Fisherem, ani se svým podřízeným admirálem, sirem Percy Seottem Dále se táže, jakým způsobem chce vláda udržeti disciplinu v loďstvu. Druhý dotaz týká se známé události př manévrech námořních v Severním moři a zdal bylo zavedeno vyšetřování s lordem Beresfordem. Oznamuje se dále, že kabinet anglický bude žádati na podzim 80—100 milionů marek pro admiralitu. To znamená ovšem konec nadějí na provedení slibovaných reforem v Anglii.
Beresford Bellairsův Lel Boresford Fisher Percy Seott Velke Británie Anglie
18 article Události v Marokku.
Události v Marokku. Telegram něm, kab. spol. z Ca s- blanky zaslaný vyvrací zprávy evropských listů o událostech, eběhnuvších se při obsazení Azemmuru. Po prohlášení Muleje Hafldu nedoslo v tomto městě k nějským výtržnostem Spojení mezi Casablankou, Azemmurem a Ma zaganem nebylo nikdy přerušeno. Rovněž není pravda, že kaid azemmurský choval se vzpurně ku poslům generála d' Amada a ztýral fran- couzské chráněnce a tak způsobil vzbouření General d' Amade nežádal vydání kaida azem- murského ani podrobení se města Abdul-Azizovi. Kaid se zařídil dle rozkazu Hafidova a nekladí nijaký odpor Francouzům. Jeho sebezapřen svědčí o politickém smyslu. Domorodci ovšem nebyli zcela spokojeni s jeho rozvážným cho- váním. Klid v Azemmuru byl zachován i po odchodu kaidově. Francouzi po obsazení Azem- muru počali stavět most přes Usu er Rbiu silnici do Mazaganu. V Casablance prohlásil prý vyšší důstojník francouzský, jak ujišťuje totiž něm. kab. spol., jež je ovšem vůči Franci předpojata, že Francouzi hodlají, přes ujištění vlády v parlamentu, že se Francie zachová ne- stranně ve sporu o trůn, provésti, po případě vynutiti vjezd Abdul-Azize do Marakeše. »Temps« oznamuje z Casablanky, že generál d'Amade opustil 6. t. m. obvod kmene Štuka a utábořil se asi 25 kilom. od Azemmuru směrem ke Casablance. Po odchodu Francouzů obsadili město Azemmur vojáci Abdul Az ilze
Amado Aziz Francouz Franek d ' Amade Štuk Abdul Aza Maroko Ca Casablanca Azemmur Ma Francie Marakeš General d ' Amade
19 article Druhý sjezd žen českoslovanských (Závěr dne třetiho a den čtvrtý.)
Druhý sjezd žen českoslovanských (Závěr dne třetiho a den čtvrtý.) V ňterý odpoledne zahájena schůze zase e 3 hod. odpol. Sl. dr. Babáková vylíčila ve svém refe- rátě působení a vliv klerikalismu na ženy. Nikde snad nenalézá klerikalismus tak přiznivé půdy, jako právě mezi ženami. Využívá jejich náboženského cí- tění a jejich slabostí, aby si v nich zjednal oddané nástroje pro svoje černé cíle. Úkolem moderního ženského hnutí jest, vymaniti ženu z tohoto vlivu a získati ji snahám pokrokovým Sl. Bož. Zelinková zdůrazňovala potřebu rozši- ření školního vzdělání u dívek. Žádá: 1. Zřizení jed- nolutých kursů pokračovacích při školách obecných 2. Při měštanských školách v menších místecl 2—3leté kursy pokračovací. 3. Při měšťanských ško- lách ve větších místech 3 třídy lycef, při nichž by byly kursy průmyslové a zemědělské. Čtvrtou třídu při školách měšťanských nedoporučuje, poněvadž s na nich vyučuje frančině, což nemá pro venkovana významu.
doktor Babáková Bož Zelinková
20 article
Sl. Z. Wiedermannová, redaktorka „Ženské Re- vue“ z Brna, přednáší „O vyšším ženském vzdělá- ní“. Oprávněnost jeho koření ve zrušení výsad spo- lečenských tříd, je odezvou francouzského hesla- volnost, rovnost, bratrství. A poněvadž duševní roz- voj je podmíněn školami, žádá právo ženy, aby pří- stupny jí byly všechny školy. Pohlavní různost mez ženou a mužem není důvodem proti oprávněnost vyš, žen. vzdělání. Dnešní doba poskytuje dívkám příležitosti ke vzdělání všeobecnému na školách mě- šťanských a lyceích, ale ne ke vzdělání vyššímu. Na universitu sice dívky připuštěny jsou, ale stát dív- čích gympasií, nutných ke studiu universitnímu an nezřizuje, ani nepodporuje. Nechce míti na školstv dívčí peněz. Proto činěny na Moravě pokusy o koe- dukaci. Nozďařila se, vláda ji nepovolila. Proto zři- dila brněnská Dívčí akademie reformní dívčí gymna- sium ve Val. Meziřčí. Tím kráčí feministky morav- ské prvně do boje za reformu středoškol- skou v Rakousku vůbec. Po letošních prázdni- nách zřídí Dívčí akadomie druhé dívčí reformn gymnasium a sice v Brně.
Z Wiedermannová Brno Morava Val Rakousko
21 article
Klášterní školy dívčí a rakouskou guasikoedukac považují pokrokové ženy moravské za největšího škůdce moderního rozvoje dívčího školství a prote budou usilovati o to, aby vláda zřizovala latinské a roálné školy dívči, rovnocenné s mužskými; aby zřizovala lycea a aby provisorium organisačního plá- nu lycejního nahrádilo se novým, lepším statuten definitivním, odpovídajícím skutečné potřebě zivotní aby nynější rakouská quasikoedukace na gymnasifeh a reálkách byla odstraněna a aby byla nahražena koedukací v celém rozsahu a s právem řádných žáků středoškolských. Dr. Anna Fischerová referuje o universitním vzdělání. Universitní studium se vyskytovalo sice již v minulých kulturních fasích, ale patřilo k výmin- kám. Za naší doby je však otázkou, týkající se celku Bývá všude provázeno celou tendenční litera turou. jejímž předmětem je rozhodnouti, je-li žena schop na vědecké práce. V Čechách a v Rakousku vůbec začíná toto hnutí později, než v ostatní Evropě. Po- žadavek akademického vzdělání uváděn u nás ve spojení se zájmy národními. Založením „Minervy“ zjodnána náležitá průprava pro univ. a živým pelič. ním ruchem konečně vymožen přístup k fakultě filo- sofické a lékařské.
doktor Fischerová Minerva Čechy Rakousko Evropa
22 article
Dále pojednáno o sociálních a hospodářských poměroch, o organisaci studentek a o vlivu studia v psycholegickém ohledu. Jejich specifickým úkolem není pracovat v ženském hnutí, jakk bývá na nich se strany feministické požadováno, nýbrž pracovat v svém oboru, tím přinášet důkaz, že žena má schop nesti k vážné práci a že touto celý její vnitřní živoo je sílen a obohacován Sl. dr. Vozábová přednáší pak vědecky zname- nitý svůj referát o alkoholismu a povinnostech že ny, proti němu bojovat v rodině. Alkoholismus není rozmar, není jen náhodný vliv, je skutečná, vážná ba těžká choroba. Dobrá žena ovšem může na muže mnoho půscbit. Čím vzdělanější žena, tím snáze se ji to podaří — není-li již pozdě, není-li rozvrat r- dinný příliš hluboký. Není-li muži již pomoci, je po- vinnost matky tím světější, chrániti děti. Tichá re- signace, slzy, společenské ohledy — co by řekli lidé? — muže neuzdraví, poměry nezlepší.
doktor Vozábová
23 article
Pan insp. Ludv. Weigner mluví o příslupu žen do škol průmyslových a obchodních, neboť při vše- obecném pokroku nesmí žena zůstati ani v tom ohle- du za mužem. Ministerstvo vyučování konalo již loni anketu v tom směru, jež vyzněla pro požadavky žen- ské příznivě. Ale praxe je jiná. Ani v Praze není do- sud divčí škola pokračovací, živnostenská, přes 2000 dívek-učednic postrádá náležité průpravy a výchovy školní. Celé veřejnosti musí záležeti na nápravěv tom směru. Ještě horší je to k dívčím dorostem to- várním, pro nějž na př. mnohé německé továrny za- řídily zvláštní pokračovací kursy. U nás v tom se nic nestalo. A přece jsou sta a tisíce takových dívek. které po dokončeném 14. roce jdou na učení Pro krejčovství, modisství, šilí prádla, vyšívání (remeslně prováděné), barvířství a pod. bude třebe co nejdříve zavěsti potřebné školy živnostensko-po kračovací a slarati se zároveň o vhodné síly učitel- PI. Marie Trachtová zdůrazňuje potřebu odbor ného vzdělání hospodyňského. První škola hospo dyňská založena r. 1886 v Kroměříži, hned na t r. 1887 ve Stěžerách u Králové Hradce. Školy tylo výtečně obstály a rozvily se, došly následnic (v Lou- nech, Chrudimi a j), zřizování pěliměsíčních zimních kursů hospodyňských (při školách hospodářsklých, na Moravě kočovných kursů šestiměsíčních, ald.).
Weigner Trachtová Praha Kroměříž Stěžery Králové Hradec Chrudim Morava PI
24 article
Vzdělání hospodyňského je třeba dívkám všech stavů, především ovšem stavu rolnického. Mnohá. jinak šťastná domácnost ztroskolala o to, že žena neměla řádných vědomostí a schopností pro hospo- dyňské vedení domácnosti. Musí býti nejen pracovi- tou, ale i praktickou. V zájmu tohoto všeobec- ného vzdělání hospodyňského právě by bylo, aby se zřizovaly u nás ještě školy a kursy hospodyňské pro jiné dívky, než rolnické. Praktičtí Angličané, Dánové Švédové mají při školách takové „školní kuchyně“ a pokus podobný by neškodil u nás. Velmi scházejí u nás také paedagogicko-didaktické kursy pro od- borné vzdělání učitelek na školách a kursech hospo- dyňských. Schází i vhodný kurs zahradnický, ač pě- stování květin, ovocnictví, zelinářství ald jsou věc důležité, jež by znamenitě doplnily hospodyňsko vzdělání dívek. Sl. Tůmová na to předčítá protestní prohlášeni o němz jsme se nahoře zmínili. Prohlášení zní: „Protože není možno, aby účastníci pamatovali si referáty, klerých dle oznámení předsednictva jes na 50, až do středy, považujeme debatu k jed ské nollivým bodům za bezůčelnou v posledním půldn sjezdovém. Vzhledem k tomu považujeme její připu- štění pouze za iormální opatření, které nemůže věci prospěti. Ženám názorů odchylných od názorů jednotlivých referentek de facto nebyla poskytnuta možnost je vysloviti a obhájiti. Z toho důvodu prote- stujeme, aby usnesení, učiněná na sjezdu, byla pro- hlášena za výraz siýšlení žen, shromážděných na sjezdu, tím méně pak za výraz smýšlení žen česko- slovanských vůbec. V Praze, v památný den upálení mistra Jana Husn, který šel na smrt pro pravdu a svobodu smýšlení, r. 1908. F. Plaminková. Tůmová. M. Tlská. M. Tepprová. D. Teyrovská. J. Grogorová.
Angličan Dán Švéda Tůmová Husn Plaminková M Tlská M Tepprová D Teyrovská J Grogorová Praha
25 article
E. Bulířová. L. Popelková. Ž. Holubová. St. Pracnová. A. !.. Schöntagová. P. Wagnerová. A. Stránská. Š. Švarcová. M. Spindlerová. E. Zilvarová. Sedláková. Lipenská. Jitka Hořicová. Hana Hüllerová. Valerie Koulková. Frintová-Chmelařová. Alice Masaryková. Hedvika Burešová, Jindřiška Flajšhansová. Jos. Hr- dinová Teréza Švecová. Marie Štěpánková, Hhna Houdková. Zdeňka Wiedermanová. Anna Nesvadbí- ková. Anna Teyslerová. Dr. J. Puklová. Em. Trávní- ková. Krista Beránková. Pavla Bohdanová. L. Ty- michová. M. Vachtlová. — Žádáme, aby tento náš protest pojat byl do protokolu sjezdového po sdělení se sjezdem.“ K závěru ještě slč. Popelková promlouvá o tom jak by zvlášť dívka z lidu, která nemůže, když vy- šla ze školy do života, navštěvovali již žádných škol vyšších a pokračovacích, měla se vyzbrojovat pro boj životní sebevzděláním Jednání zakončeno o 1/48. hod. več. Dopoledne čtvrtého, posledního dne sjezdu, za- hájeno referátem o potřebné reformě školy mateřské. Misto původně přihlášené sl. F. Rezkovy pojednalo předmětu p. uč. Tiltelbach. Poukázav na nutnost, aby školy mateřské byly převzaty do správy státní, projevil přání, aby pěstounky hlouběji se vzdělávaly a všestranně organisovaly. O klerikalismu a výchově dívčí promluvil řed. Tuček, který hlavní váhu kladl na vyproštění ženy z vlivů klerikalismu, který jest pramenem všeho olroctví ženy a na odstranění klášterních pensionátu a zavedení koedukace na všech školách. (Potlesk.) Slč. B. Sokolova přeje si, aby ženy zúčastňovaly se hojně činnosti politické a aby četbou politicky hlouběji se vzdělávaly. Připomíná, že hlavní práce politické ženy české má spočívali v boji proti ger- manisaci a že boj ten musí býti prost veškeré so- beckosti.
E Bulířová L Popelková Ž Holubová P Wagnerová A Stránská Š Švarcová M Spindlerová E Zilvarová Sedláková Hořicová Hüllerová Valerius Koulková Frintová Chmelařová Masaryková Burešová Jindřišek Flajšhansová Teréza Švecová Štěpánková Hhn Houdková Wiedermanová Anna Nesvadbit Teyslerová doktor J Puklová Krist Beránková Pavel Bohdanová M Vachtlová Popelková F Rezkův Tuček St . Pracnová Hradec Trávný B . Sokolov
26 article
Prof. Krištož, který se nemohl dostaviti, poslal s omluvným přípisem resultát zamýšlené své před- nášky o potřebě tělocviku pro dívky na školách. Slč. Hřobíkova probrala široce olázku právní ochrany ženy, a žádala jakousi ženskou autonomii, ježto ženu nejlépe pochopí zase jen žena. Ke konci své řeči učinila návrh, aby ministerstvu vyučování byla zaslána petice za připuštění řádných a mimo- řádných posluchaček na fakultu právnickou. Návrh byl příjst. Dr. Th. Barlošek objasnil poměr Volné myšlenky k ženám. Pravil, že Volná myšlenka chce obroditi ženu, aby s prospěchem mohla přijati obrodu vyšší a že chce býti čistým pokračováním náboženství, za- loženým na rozumu, jak toho žádá doba. Chce-li žena býti rovnocenna s mutem, musí v prvé řadě baviti se všech předsudků a přežitků. Po řeči dra Bartoška ujaly se na krátko slova ještě pí. Popelková-Bilianová ku poděkování české žurnalistice za propagaci sjezdu a ku prosbě o další trvalou přízeň a pí. Pavla Malernová k závěrečnému epilogu, vzletnému a provázenému bouřlivým potle- skem. Potom svolavatelky sjezdu přednesly následu- jící svoje prohlášení, jako odpověď ke včerej- šímu prohlášení oposice : »Protest podaný jest nelogický a bezpředmětný poněvadž nikomu nenapadla myšlenka oktroyovati všechny pronesené náhledy — tak různorodé — všem ženám českým. Již sám účel sjezdu, podati ukázku současného hnutí ženského ve všech smě- rech a všech vrstvách (vyjímajíc směry klerikální, které nepovažujeme za kulturního činitele), tomuto úmyslu odporuje. Poslední půldne sjezdového hnutí určeno byl diskusím po přání velké většiny plena sjezdového. Za svolavatelky: Eliška z Purkyňů, Marie Branbergrová, Erna Scheichlová, Karla Erfurtová, dr.
profesor Krištož doktor Th Bartošek Popelková Bilianová Pavel Malernová Branbergrová Scheichlová Erfurtová Eliška z Purkyně
27 article
V. Vozábova, Zorka Hovorková, Pavlína Klenková z Vlastimilů, Pavla Maternová, dr. M. Slavíková, dn. V. Babáková. Omluvných a pozdravných přípisu došlo ještě mnoho, mezí nimi list polský, který pře- četla pl. Smíšková z Varšavy a list pl. Tůmové- Rubešové, v němž přeje sjezdu všeho zdaru. Krom toho pl. Miloslava Procházková zaslala dopis, v němž lituje, že nemohla osobně přednést svůj ohlášený referát o ženě v rodině a v domácnostia sděluje s účastníky sjezdu písemně alespoň jeho trest. Odpoledne vybraženo úplně debatám a hlaso- vání o resolucích a návrzích během jednotlivých re- ferátův ohlášených, z nich vyplývajících a častov ních i přesně již formulovaných. Debaty byly hlučné, obsažné a podrobné, i účastnila se velmi značná část všech účastnic sjezdu. Trvaly od 3. do 7. hod. večerní. Mezi přijatými návrhy sluší jmenovati také návrh pí. A. Maříkové, aby tělocvičný spolek paní a divek pražských i ostatní tělocvičné spolky a ženské od- bory sokolské v první řadě vyzvány byly k založení svazu slovanských ženských spolků v Rakousku, po- něvadž ony svou činností spolkovou i mimospolko- vou již dávno své prvenství v té věci si vybojovaly. Teprve po 7. hod. došlo k volbě pracovního vý- boru, jenž posléze zvolen — aklamací — 11členný. s právem kooptace. Zvoleny do něho pí. z Pur- kyňů, sl. Branbergrova, pl. Jehličková, sl. dr. Vozábova, pl. dr. S lavíková, pl. dr. Babáková, pl. P. Maternová, pl. Schei- chlová, sl. Jarníkova, pl. Maříková, pl. Teyrovská. — Hřejným závěrečným slovema poděkováním předsedající pl. Zorky Hovorkové (za churavou pl. Klenkovou z Vlastimilů) čtyřdenní sjezd českých žen uzavřen za zpěvu písní.
V Vozábův Hovorková Pavlín Vlastimil Pavel Maternová M Slavíková V Babáková Smíšková Tůma Rubeš Procházková A Mařík doktor Vozábův Babáková P Maternová Jarníkův Maříková Hřejný Hovorka Varšava Rakousko Zvolen Pur tělocvičný spolek paní a divka
28 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Prázdniny. Školní prázdniny, nejkrásnějšt doba života. Letos dokonce zpříjemněná vý- stavou. Zpříjemněte si prázdniny, máte na to dobré právo; ale spojte s přijemným užitečné. Výstavy jsou přehlidkou stavu průmyslu, obchodu a konečně stupně kulturního vůbec. Okamžikem, jenž jest určen k tomu, abychom na chvili postáli a změřili dráhu, která jest uražena; poučili se událostmi, které jsou z námi, povzbudili se úspěchy dobytými a pak znovu nastoupili svůj pochod v před. Výstava jest znamenitým doplňkem škol- ního vyučování. Zde se poučení podává na dlani, ve formě názorné a často i zábavné. Použijte této příležitostil A použijte ji zejména vy, mladí přátelé kteří jste na důležitém rozhraní života, kdy nastává úkol zvoliti povolání. Projděte výstavu s otevřenýma očima, uvažujte o tom, co vám ukazuje, uvědomte si nejen, v kterém oboru byste si mohli zbudo- vati pevnou existenci, nýbrž i v kterém oboru nejvíce prospějete svému národu. Vidouce na výstavě nezadržitelný pokrok svého národa, zajisté pocitite mocnou touhu státi se platným jeho členem. Uvažujte, že národu svému prospějete jen jako silné in- dividuum, silné duševně, fysicky i hospodářsky. Nezapomeňte, že jen silný člověk dospěje svého cíle, že jen silný jest oporou a záštitou své rodiny, že jen silný prospěti může svěmu národu, že jen silní jednotlivci tvoří silný. mocný národ, nezávislý na přízni a nepřízni jednollivců a vlád, kleré připlaví a odplav vlna času.
živnostenský komora