ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5172c4e0-75a2-11dc-8cb3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 30, person 77, work 3, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 104.
4 article
Na ranní a odpol. list, předpláeí se- v Praze v sdulnislrsti měsle na čtrrt leta . . . . 6 K— s dvojí donáškou a měsíe na dtrit Iadta . vo slisách: a K 30h na něsíe . Poštou: něsj Rarta . . . . Kot s dvojí vlellkou na nišste nt.. . :ke
Kot Praha
5 title
Dnešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Po příměří a po jazykovém zákoně Beckově.
Po příměří a po jazykovém zákoně Beckově. Neprohádali jsme ani o atom, když jsme předem označili chomútovský ten sjezd P. poslancův, okresních starostův a měšťanostův německých za holé opětování sta rého triku, k němuž pokaždé sáhnou za přísáhlí nepřátelé národa našeho, kdykoliv ta která vláda vídeňská rozhodne se urov nati nějak spory jazykové a národní v ze mích českých. Starý německý ten trik spočívá v tom že vyškolení političtí kejklíři němečti strhnou nesmírný nářek nad utrpením Němectva zdej šího, ze všech stran prý námi ohroženého vládou zrazovaného, načež pak začnou vá šnivě vyhrožovat svou zoufalou sebeobranou a zastrašovat rozhodujíe kruhy zkázou říše i trůnu, kdyby jen dost málo mělo býti vyhověno »zpupným, neopráv- něným a nebezpečným požadavkům Čechův«, neřku kdyby oslyšány býti měly známé » spra- vedlivé, jedině k míru a spáse říše vedoucí požadavky Němcův zdejších« —: »Národ- nostní rozdělení Čech, co největší národní autonomie Němcům, — rozdělení vrchních státníchi zemských úřadů v Čechách dle národnosti, německá vnitřní i vně jší úřadní řeč a výhradně němečtí úřadníci a soudcové pro něme- ckou zemi v Čechách« . . ., jak to právě formuloval pro Chomútov bývalý ně- mecký ministr krajan p. Prade. — Ano, neprchádali jsme ani o zblo, když jsme pravili předevčírem na tomto místě »Chomůtovský sjezd Němců má za úče zakřiknout a zastrašit vládu Beckovu, aby ve svou chysta nou předlohu jazykového zákona pro Čechy nepojala již ani toho nařízení Stremavrova, dle něhož aspoň ve vněj ším styku se stranami jsou veškeří sou dové a političtí úřadové v Čechách povinni přijímati a vyřizovati podání česká tak dobře po česku jako německá po německu. Cho- můtovský sjezd ten má donutit vládu, aby vydědila a vyhnala jazyk český z celé těměř třetiny zněmčených Čech jako psancel«.
Čechův Němcův Němec Beckův Čechy
7 article
Doslova to potvrdil včerejší »Pragen Tagblatt«, an o významu a duchu odbytého sjezdu toto pověděl; »Jeden duch, jedna vůle ovládaly toto shromáždění: všickni Němci v Čechách jsou odhodláni brániti svého duševníh práva na existenci(!!) veškerou silou, odmítati svorně všeliké bezprávnéa posupné vpády do německého jazykového území a ochrániti německé soudce před zná- silněním (!). — Po chomůtovském sjezdě jest velmi nepodobno k pravdě, že bude návrh jazyko- vého zákona vládního předlo- žen v té způsobě jaké dosuď na- byl, nýbrž musí býti ještě po změněn, ježto se nedá najiti žádný poslanec německý, kter by hlasoval pro zákon neulzná- vající uzavřeného německéh území.« — Což prohlásil také za všeobecné h potlesku v Chomůtové pověstný K. Her mann Wolf, když se vysoptil proti »bez- mezné arroganci Čechů«, která záleží v tom, že prý »opovažujeme se« žádati na Němcích v Čechách, aby uznali státní právo českého království, anebo požadovati rozšíření právo- moci sněmu českého na veškeré školství soudnictví v zemi — když se zběsile vyzuřil proti našemu Národnímu divadlu, že chce k oslavě císařova jubilea uspořádat ve Vídni několik českých her, čehož prý však praví »Němci nestrpí, ani kdyby měla téc krev« — německý ten výtečník ohlásil pak ministerskému předsedovi Beckovi: »Němei mohou přijati pouze takový ja- zykový zákon, bude-li v něm nepo- píraná platnost uzavřeného něme- ckého územi jazykového bez podmínečně uznána.« Jinak, při nej- menší dvojsmyslnosti, anebo kdyby něme- ckým soudcům, zamítajícím česká po- dání, mělo býti i jen vlasu zkřiveno, sáhnou prý Němci k nejostřejším zbraním proti Beckovi, jako druhdy proti Badenovi.
Němec Wolf Čecho Beck Baden Čechy český království Vídeň Pragen Tagblatt
8 article
»Dnešní náš sjezd jest přípravo k boji. Pokládám za inemožné, aby při smýšlení Čechů a vlády došlo té doby k nějaké zákonné úpravě otázky jazykové.e Bouřný potlesk odměnil, dle referátů něme- ckých listů, paličskou řeč Wolfovu. A řeči ostatních? Chebského Karga, B ach- manna, Eppingra, Schreinera byly rovně tak mělké, jako sočivé; žádný z uve- dených řečníků neohlížel se za mák na pří- měří ministerským předsedou Beckem — »od obou stran snažně vyžádané« — ale všickni je rušili a protrhovali jako o závod, velebíce chebské soudce za to, že neuznávají platnostStremay. rova nařízení a pobádajíce je, aby jen dále neohroženě odmítali česká podání a vůbec češtinu od prahů »něme- ekých soudův«, že mohou býti při této své zákonné oposici bezpečni záštitou všech ně- meckých poslancův do jednoho. Dr. Karg zapovídal vládě, aby se ne- opovážila jmenovat nástupcem odcházejícího presidenta vrchního zemského soudu krá- lovství českého snad Čecha dra. Pantůčka; toť prý by bylo »nejkrutější urážkou Němců«.
Čecho Wolfův Eppingr Schreiner Beck Pantůček Němec
9 article
Článek XIX. státních základních zákonů jest mu pouhým dýmem — »pouhou poňkázkou na budoucnost.« — Za to proslulý historik německý p. prof. Bachmann koří se před »historickým právem«, jež způsobilo během dvou staletí po bitvě bělohorské germanisu- jící absolutism vídeňský, zava- dějící němčinu do všech úřadů císař ských v zemích českých: Co staletími se osvědčilo, toho prý se má Rakousko držet. úřadní němčina jest nejsilnějším svorníkem, držícím říši Habsburků pohromadě a proto státu věrní Němci se za ni bijou »prot mdlobné, neb snad dokonce ne přátelské vládě« i jsou odhodláni, případě nutnosti, Čechy i vládu co nejne- šetrněji potírat. — Všeněmec dr. Déger hrozil odepřením německých daní vládě Beckově, která prý vždy jest Čechům k službám, ale Němce ke zdi tlačí. (Potlesk o volání »Heil !«) Pan dr.
profesor Bachmann Němec doktor Déger Čecho Rakousko
10 article
Eppínger jako právník nesmrtelně se bla- moval svým opáláním stokráte vyvráceného německého tvrzení, že prý zemský jaz yk český není jazykem v zemi ob- vyklým, svým neuznáváním plat nostijazykového nařízení Stre- mayrova, ale za to uznáváním pověstného nařízení Claryova ze dne 14. října 1899 a »erlassu« Kindin- grova jako pramenů práva jazykového v Če- chách i na Moravě. Celou řečí svou jen zuřivě udával české soudce a české úřadníky. že prý se opovažují svémocně a proti- zákonně užívat češtiny ve vnitřním jed- nání úřadů a soudů, což prý Němce strašlivě ohrožuje v jejich bytu národním. což prý otřásá veškerým právním cítem obyvatelstva a podkopává úctu k zákonům atd. Rozumi se však, že nemohl uvésti a ni jediného zákona, který by stanovil němčinu za výhradní jazyk vnitřního úřado- vání a zapovídal soudům i úřadníkům če- ským užívati vlastního jazyka rodného. — Charakteristickým byl též výkřik dra. Schrei- nera: »Německý sedlák chce být ovládán a souzen po německu!« Jako by někdo v tom německým sedlákům bránil.
Němec Morava Stremayrův
11 article
Také on jako Wolť pochybuje, že dojde k nějakému zákonu jazykovému: »Zde stojí voda a oheň proti sobě, dva živlové, již se nedají spojit. Zásadu dvojjazy čnost pro Čechy nemohou Němci nikdy uznati a budou se proti ní vždy co nej prudčeji vzpírat.« — Na to přijata tato n stoudná resoluce: »Shromáždění v Chomůtově poslanci atd .... prohlašují zavedení vnitřní ho českého úřadního jazyka při c. k. soudech a úřadech v Čechách za s vévol stojící v odporu s platnými zákonnými usta- noveními i nařízeními i nemohou jinak, než v naprosto nečinném přihlížení vrch. úřadů v zemi, jakož i vlády vůči tomuto z lořád- nému počínání spatřovati zanedbávání po- vinného dozoru k řádnému a zákonnému po- stupu právní péče a státní správy v Čechách Shromáždění vzdávají nejv řelejš uznání německým úřadnikům v Čechách, kteří dovedou nejsvědomitější vykonávání svých úřadních povinností podle zákona spojiti se zmužilým osvědčováním svého na- cionálního smýšlení a nezlomným vytrváním na svých místech za nynějších poměrů v Čechách vykonávají svou nacio- nálnl povinnost. Pro vyrovnání obou národnosti v zemi, má-li vésti k výsledku. jeví se nevyhnutelným proveden národnostního ohraničení so ud- ních okresů ve všech směrech.e Důkladněji nemohli věru už páni Němc roztrhat a zničit Beckem vyžádané »příměří« v Čechách, než učinili touto resolucí a celým tím chomůtovským odbojem svým. Avšak nejen po příměří, ale vůbec po chystaném jazykovém zákoně a smiřovačkách všakých je veta, vděk nezkárané zpupnosti a nesnášelivosti vyhýčkaných nenávistníků vlasti a národa našeho.
Němec Beck Čechy
12 article Tragedie Ivovská.
Tragedie Ivovská. Atentáty na panovníky a členy různých dynastil, na hlavy demokratických států a ze- jména celé hekatomby povražděných ruskýeh státníků a vyšších i nižších orgánů ruské vlády za posledních let přitupily již do některé mlry cit ošklivosti a rozhořčení nad samosoudy tohoto hrozného druhu, takže zprávy o novém atentátě
13 article
se přijímají jako věc souzená nebo jako výkor trestající, ale slepé spravedlnosti. A přece nej novější politická vražda, jejíž obětí se stal ha ličský místodržitel, hrabě Ondřej Potocki, vzru- šuje neskonale, vzrušuje zejména každého my- slicího Slovana, poněvadž oběť vraždy, její při- čina a osoba zločincova se vymykají z dlouh řady politických vražd, zaznamenaných v po- sledních letech ve sloupeích časopiseckých. Atentát lisabonský dal se vysvětliti rozporem mezi králem, hovícím despotickým choutkám svého prvého ministra a utlačovaným národem vražedné útoky na ruské ministry, gubernátor a podřízené jich orgány jsou výsledky osvobodi telného hnutí, jež se vyrodilo v revoluční boj Tu i tam stojí na jedné straně státní moc a na druhé straně lid. V tragedii lvovské hr. Potocki padl sic také jako nejvyšší politický úřadník v zemi, ale tragická vina jeho nespočívá v lom, že by představitelem určitého stáťního systemu. nýbrž že i jako místodržitel byl representantem polského nadpráví v Haliči a smrticí střela řízena byla rukou příslušolka strany ukra- jinské, tedy člena národa ruského, jenž s v Haliči citi potlačeným: Neupírajíce lvov- skému alentátu nikterak významu politického shledáváme konec konců přece, že posledním důvodem, který Sičynskému vnutil do dlané vražednou zbraň, byl dávný národnostní spor halíčských Rusů s Poláky.
Potocki Slovan Sičynský Rus Polák Halič
14 article
Hr. Ondřej Potocki sám nikdy politick nevyníkal a nebyl také nikdy vůdcem politické strany krakovských stančíků, nýbrž jen řadovým jejím vojákem. Mezi stančíky vynikal jen uroze- ností a velikým bohatstvím a jen pro tyto sve vlastnosti postaven r. 1901, když se ustavoval nový haličský zemský sněm, jako zemský mar šálek v čelo zemské samosprávy a po dvou letech po pádu místodržitele hr. Lva Pininského vymohli polští konservativci, kteří tehda měli ještě rozhodující slovo v polském kole, že jich stoupenec jmenován mistodržitelem a hlavou politické správy zemské. Hr. Potocki, jenž s dřive nezabýval politickou správou a neměl tedy předběžných zkušeností, zaujal svůj nový vysoký úřad vlastně jen jako representant pol- ské šlechty, kdežto skutečná politická správa v zemi zůstala v rukou starých polských byro- kratů v místodržitelství i na hejtmahstvích.
Potocki Hradec
15 article
Hr. Potocki, dav si vnutiti úřad míslo držitelský, vyhověl jen nátlaku svých přátel z krakovské konservativní strany a hlavní jebo snahou bylo, míti, pokud je to v úřadé tak od- povědném možno, svatý pokoj. Proto vydal oběžník všem politiekým úřadům, v němž vy- žadoval přesné, i k obyvatelstvu ruskému úplně nestranné úřadování; proto i na sněmě ve svých proslovech nejednou — a věříme, že upřímně — nabádal ke klidnému soužití obou národností v království haličském. Ale po dojmem rozumných slov nevyprchal starý kva z polské byrokracie, jež svůj úkol viděla v službách velmožným pánům a v tlumení osvo boditelného hnutí v lidu ať polském nebo ru- ském, a většina politiekých úřadníků haličských úřadovala za Potockého dle staré, navyklé ša- blony, jako za jeho předehůdců. Nebylo sic v poslední době již tolik nešvarů volebních, jak za dávnějších let, ale byly i při posledních sně movních volbách nesprávnosti, násill, opůt tekla krev — polská i ruská, a když hledán vinnik. ukázáno bez náležitého rozmýslu na vrchníh šefa politické správy, ačkoli místodržitel svou
Potocki Hradec
16 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . sa B k odpeledni . . . nalk Ve šlialkách na venkovš- ranní číslo. . . . . . . . 10t odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát platí se hotově napřsi. Přečplacení a inserty přijímá sdminl- slrace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí se těk rodakne Ulskárna a ezpodice „Národnich Liste“ Bukoplay so navracejl
17 article
hodností jen kryl nesprávnosti a nezákonnosti svých podť zených, vlastních vinníků Při posledních sněmovních volbách přibyla k hořkostem v táboře ukrajinském ještě nová. V četných ruských okresích voličové se odvrá- tili od kandidátů ukrajinských a volili Staro- růsy, kteří již před volbami projevíli ochotu vyrovnati své spory s Poláky po dobrém. Po- měrný neúspěch strany ukrajinské, poměrné ví- tězství rusko národní strany zapsáno v táboř ukrajinském opět na vrub místodržitele a tu vývstal z tábora poražených mladík, jenž se pokládal za oprávněného mstitele a vystřelil vražednou střelu na hr. Potockého jako před- stavitele panujícího v Haliči polského národa. A tak hr. Polocki padl vlastně obětí jednoho z čelných vnitřních sporů mez'slovanských, těch neblahých sporů, které už půl století maří všechny pokusy o svornou obranu všem nám společných zájmů, o společné odrážení bez- ohledných útoků všem nám společného nepřítele.
Polák Ruska Potocki Halič
18 article
Pro srbsko-bulharský spor o národní pří- slušenstvo několika vesnie celá Makedonie jest už po lela zbrocena slovanskou krví: pro ju- stament starčevičovců, kteři nechlějí Srbům při- znati právo na zvláštní národní jmeno, Chor- vatsko nemůže se vyprostiti z drtivého objetí Maďarů; pro spor rusko-polský v říší carově Prusko smi beztrestně vyhlazovati Poláky v Po- znaňsku; a pro domácí spor haličských Slovanů padá mladý muž, janž si nepřál ničeho vřeleji, než aby Rusové i Poláci žili klidně a šťastně vedle sebe a mezi sebou. A přec musí nastati jednou konec této mezislovanské anarchie, z niž jen my máme škodu, kdežto našim odpůrcům přináší hojnou kořist. Myslící slovanské hlavy musejí na konee se přesvědčiti, že chceme-li v závodění světo- vých národů uhájíti své existence jako Slované, musíme nechati sporů o tom, jak se kdo z nás jmenuje, jakým písmem píše, jak se modlí k bohu, ponechávajíce každému slovanskému kmenu, aby se doma zařídil, jak sám uzná za nejlepší, varoval se pouze jednoho? aby nerušil rozvoj druhého slovanského národa.
Srba Maďar Polák Rus Slovan bůh Makedonie Chor Prusko
19 article
Tragedie lvovská, již odsuzujeme jako lidé, ale zejmena jako Slované, může býti novou vý- strahou nejen pro Halič, nybrž i pro šechino Slovanstvo, kam povedou naše věčné spory, jestliže ještě v čas nenalezneme pro ně vhod- ného léku. Kdo šlape právo jiného, nenabývá tím nových práv, nýbrž budí si nového ne- přitele. Statky hmolně i duševní nejen u jedno- tlivce, nýbrž i u celých národů mohou, zdárně vzrůstati a rozkvétati jen v záři paprsků, jež šíří kolem sebe spravedlnost. Tclegram y: osv Vrah před atentátem. Ze Lvova, 13. dubna. (K. k.) Útočníkův bratr byl zapleten do procesu proti ruským universitním posluchačům pro přepadnutí univer- sitní auly ve Lvově a spáchal před nedávnem samovraždu. Den před atenlátem neopustil Miroslav Sičynský svůj byt. Teprve večer odešel do kavárny. V den krvavého činu odebral se k ruskému kolegovi z university, prose ho, aby mu zapůjčil černý kabát. Jak se zdá, koupil si Browningův revolver už dřive. Poslední okamžiky místodržitelovy. Ze Lvova, 13. dubna. (K. k.) Umírající místodržitel učinil před svou smrtí některým důvěrně známým osobám prohlášení o své po-
Slovan Sičynský Browningův Halič Lvov
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Atavismy Historka z Kaira. Napsal dr. Jaro F Ia š n er. „Semiramis“ byla již v plném trysku z pří slavu domácího, když druhé zvonění volal k breakfastu o polednách. Modrooká, zlatoplavá paní Dollie Steven nepopíratelný typ sličné Angličanky, se skrom nou elegancí upraveně, seděla na palubě zadí vána v seznam spolucestujících. „Msr. et Mme Kohn.“ (Lehýnké zakašlání. „M. et Mme. de Chlopowski. „Karamboch Bej et trois de famille.“ (Pa trně harem.) „M. le baron Kasperlzwang.“ (Snad n z „Tafelrunde“ !) „M. le professeur dr. Streng.“ — Streng — zde! — Na štěstí většina byla již v jídelně. Dollie vykřikla skoro svůj údiv Úetyplný sleward hlásil pokrytý stůl a Mrs. Ste- vens hned použila toho k žádosti, aby jí posadil k diner po bok prof. Strenga. Steward ujistil. že se vynasnaží. K diner — bylo na štěstí tiché meře — přišla většina paré. Evening dress, smoking, de- koletáže, lakové střevíčky. Dollie jedla trochu nervósně polévku, když v pravo od ní usedl úplně obolen, čtyřieátník v bezvadném večer- ním úboru, v zlatých brejlích, trochu prošedi- vělý. „Jsem profesor Streng“ — s úklonou se- daje hovořil — a velmí lichoti mi přání dámy neznámé, po jejím boku býti umistěnu. Dollie nepřišla do rozpaků. „, „Steward mne tedy prozradil? Tím líp. Jsem Mrs. Dollie Stevens —“na Profesor nedočkavě vpadl: „Dé Stevens. autor monografie v Amenhotepu II. ?“ „ „Autor či autorka práce té je Mis D-ora Stevens, sestra měho zesnulého chotě, starš učená dáma, k. níž na návštěvu do Caira právě jedu. A právě ona často vás jmenovala jako autoritu v šelbě klinového písma a znalce egypl ského pravěku“ „ A tak, Mrs. Stevens — prohodil s úsmě- vem učenec — si přála mne seznat jako kurio- situ . ..“
Semiramis Dollie Steven Angličanka Kohn Chlopowski Kasperlzwang doktor Streng profesor Steward jítkoletáž Dollie Stevens Amenhotep Mrs Kairo
21 article
„„ a““, pokračovala klidně Dollie jím po- čatou periodu, sloužíc si volně stewardem jí po- dávané páté de macearoni — „ „slyšet z jeho vlastních úst něco bližšího o Menephtovi, fa- raónu, jenž prý zahynul v rudém moři pronásle- duje Israele, a jehož mumie zatím v loni prí byla agnoskována ...“ „S největší radostí posloužím svým drobten vědění. Zejtra. Po snídaní —“ Dollie chvátala připojita „ „Jsem nezpůsobna a ruším pokojný požitek výborného diner. Přijt mám vděčně pozvání na zejtřejší výklad!“ Zábava trochu vázla. Dollie se odebrala brzy do své kabiny, Streng se uchýlil v kuřárnu. Modré oči anglosaské racy! Není národa, jenž by měl tak suverénně nádherná zreadla duší. Krásou, útvarem a výmluvností! Profesor se zamyslil. Byla to úvaha etnu- logieká? Zcela lehýnké, příjemné mrazení jím prochvívalo, vzpomněl-li Dollina pohledu. Hlou- pé staromládenecké parestesie, zabručel. A pře- ce, projelo mu myslí, proč přišla vstříc? Fa- raoni ! Haha! e rt Zapálil si doutník a pustil se do čtení tlusté Laihy „History of lower Egypt. by H. Smith.“ Ale místo hlav princezen viděl stále bohaté zlatoplavé kadeře nad nízkým římským čelem a oči barvy lesních fial .. . Zavřel knibu a šel do kajuty. Ulehl a — běda — on, muž vědy, jal se snít ...
Krása Hla H Smith Izrael Histor of lower Egypt
22 article
Po snídani uvelebili se v křesla na palubě Byl vlažný den, trochu pod mrakem, a z dál byl víditelný úzký pruh země jako tmavomodrá linie, pobřeží Italie nad Brindisi. „Devět let ležela mumie v museu Cairav svých obalech. Nalezl ji M. Loret v Thebách v kryptě Amenhotepa. R. 1907 v červenci pro fesor Eliot ji obnažil. Byl jsem při tom a čeka jsem, že uvidím výraznou tvář, prozrazující vůli ne-li umíněnost a neoblomnou pýchu vládcovu Nebyl jsem sklamán. Ač z rukou uloupeno byl drahocenné žezlo, patrně před dvěma tisíci. lety asi, rysy tváře v pravdě jsou královské. Vysoké čalo, orličí rázný nos, úzké, pevně sevřené rty hranatá dolní čelist. Reknete snad: mumie, změny... Pohledte na mumii Ramsesa dru- hého, vládce za doby prodání Josefa; intellekt a vznešenost vládce je tu, ale shovivavost. vulgárního cos, kompromisního rovněž.“ Mrs. Stevens naslouchala bedlivě. „Souhla síte, profesore, s jeho tyranismem Israele?“ Streng se zahleděl mlčky v dálku.
Amenhotep Eliot Josef Mrs Stevens Brindisi Izrael
23 article
Dollie se zasmála hlasitě: „Jste opatrný Já řeknu přímo: lituju, že se mu nepodařilo za- držetí ve jhu a v zemi kmen, který pro vlastní utrpení jen a na škodu jiných národů unikl vy hynutí . .. Profesor paloironicky se zeptal: A Kristus „ „Kristus byl by poslán býval božským určením, či osudem, jak jmenovati to chcete stejně . .. Streng hleděl dáti rozhovoru mírnější spáu „Víte-li pak, madame, v jaké řoči Kristu kázal?“ „ „Soudím, že hebrejsky!““ „Nikoli. Aramejsky. Již za jeho dob byl lebrejština mrtvým jazykom. Hovořili dále o faraonech, moderním Egypte a Dollie mezi řečí se zeptala, jde-li pro nové objevy dolů. Téměř smutek, cosi sensitivního, nezvyklého vážné líci vědátora, změnilo jeho „Jedu pouze do Caira, na týden asi. Dom nomobu odpočinout. Cesta mořem a několik dn v Egyptě bez práce mi poslouží... Cítím, že jsem unaven, že jsem obětoval svému povolán nejlepší mládí a nyní jsem osamělý. Čím je m jméno, profesura a uznání? Ano, smějte se jen, jsou taková královská mumie živoucí . .. „ „Nesměji se, profesore!“ " Podala mu s po-
Kristus Krist Egypt Cairo
25 article
hnutim ruku, kterou déle podržel a náhle a váš- nivě políbi. Mrs. Stevens se zarazila. Utrhla podanou ruku od úst jeho a pod malichernou záminkou se odebrala do své kabiny. Večer před příjezdem do Alexandrie pro- fesor dr. Streng po obvyklém šampusu rozchodu vyznal se paní Stevensové z lásky své k ní z touhy, aby se stala jeho ženou. Mrs. Stevens téměř podrážděně odmítla a dodala: Bude m to dobrou školou, nejit vstříc žádnému muži. Jste všichni stejni. Přes veškeru superiórní inte- ligenci a kulminující eivilisovanost v otroctví starých instinktů samečka. Smutné vítězství at- vismu!“
Mrs Stevens Streng Alexandrie
26 article
Streng beze slova s hlubokou úklonou se vzdálil, jako by byl dostal ránu bičem. Byl první časně ráno při vjezdu do Alexandrie na nohou a »dešel nepozorovaně z parníku. Arabovi, jent mu přišel vstříc a chtěl dáti na dráhu k rych líku do Caira zavazadla, sdělil polichu: „Mla fiš! Bukra.“ (Ne dnes. Zejtra.) O týden později vraceli se oba účastníei zmíněné jízdy zpět do Evropy. Steward, netuše přihodivší se vády, usadil je opět u jabule podle sebe. Profesor Streng byl korektně zdvořilý. N tváři jeho sousedky byla vepsána únava. Oe pozbyly síly výrazu a modré kruhy je vroubí je činily umdlenými a vpadlými. „ „Neviděla jsem vás v Cairu, profesore Byl jste snad v Heluanu?“ “ otázala se mez jídlem nedbale. „Byl jsem tu i tam, ale nové objevy v kata kombách Alexandrie mne brzy přivábily zpátky
Steward Streng Alexandrie Evropa Cairo Heluan
27 article
Bydlil jsem v Ramleh, abych ušel neveselé spo lečnosti v městě... „ „Neveselé společnosti?“ „Což jste neslyšela o krisi roku 1907 Úžasný bankrot, zaviněný spekulací pozemků nesolidní, spekulací na burse „on margin“, kles nutí cen úpadkem bank v N. Yorku, je černým obrovským ptákem z báchorky, jenž sedí s roze střenými perutěmi nad Alexandrií a jeho drápy jsou citelny ve všech vrstvách společnosti. Mla lidé, kteří nedávno měli svůj automobil, jsou vděčni za nabídnutou cigaretu dnes . „ „Bydlila jsem s tetou v idyllickém zátiš a tak —“u. Profesor obrátil se o půl úhlu k Dollie upřel na ni pronikavý pohled, opakuje bez děčně: v idyllickém zátiší. Hluboký purpur se rozlil po celél tváři dámy oslovené. Až ke konci diner nepromluvili oba slova. Téže noci začal hvízdat severák, povlovn vzrůstal a příštím večerem se rozpoutal v bouři Jakoby rukou titanů smrště vln házeny na bol parníku zavodňovaly palubu, bily ustrašujícím údery v okna kajut, ba prorazily jedno oknoji- delny, takže malý zbytek ušetřených nemocí mořskou s hrůzou se omeziti byl nucen na n- řárnu a dámský salon.
Dollie Alexandrie
28 article
O půlnoci začly se ozýval každých pět mi- nut smutné zvuky mlžného rohu. Nikdo snad nespal. Náhle loď se začla chvít jako zděšený neb raněný oř drobnými, ale prudkými otřesy Po chodbách zmatené pobíhání. Po palubě těžké kroky námpřníků. Parník stanul. Co se děje? Mrs. Sterens vběhla profesoru téměr v náručí. Streng klidný nabídl jí rámě a uvedl ji do kuřárny zcela osamělé! Dollie se nepřemáhala skrýt své zoufalství. „Jsme ztracení, vím to,“ děla, „loď je po- rouchána a záchranné čluny by byly smeteny do vln za minutu. Odpusťte mi, nejsem hodna snad uni toho, ale miloval jste mane .. „ „Proč ne hodna odpuštění, madam?či ono idyllické zátiší . .. Dollie nelkala. Ale po bledé tváři slza z slzou kanuly. „Nechci s hříchem na duši umřít. Slyšte a mějte slitování. Ve zmatený ruch ustrašených cestujících, ve hvízdání vichru a řev dn, signály důstoj- níků zněla Dollina zpověď zrozená úzkosti přen smrti v sluch Strenga. Líčila pochybené man- želství první, muže-starce, jemuž nebyla nikdy Víc než dcerou, zápasy proti pokušení a pád před málo dny v Cairu.
Sterens
29 article
Pád hluboce ponižující, neb jejím milen- cem se stal Arab, krásný brutální svěžestí a silou těla syna lidu, svůdný svou smělostí. Neboť ne- byla ona první anglickou dámou „Světa“, jíž Aehmed svou aírickou zhavostí nahradil spleen v lásce synů Albionu ... Vešel doktor lodi a uklidnil novou zvěstl. Lodní šroub ztratil jedno z křídel a voda vniká do kanálu poškozením ligna sancta. Signalována rakotami blízkost jiné lodi. Není nebezpečí, neb Candia je v dálce 15 mil (asi 11/ hodiny). Vyšli na palubu. Červený a zelený signa blížící se jiné lodi mlhou prosvital. „Odpustil jste mi, profesore? A — máte mne ještě rád?...“ Streng se usmál. „ „Láska nepodléhá kursu moře a rozmarů ženských: Atavismus — nemám práva soudit. Ale pro manželství se nehodím, sestárl jsem v posledním čase e — léta!... Hle, maják krétský ...“