3
masthead
28. dubna 1900.
5
article
se do vnítřních záležilostí jiného státu tak úzkostlivě
a svědomitě jako v říši německé.
Poslanec dr. Fořt, aby dokázal důležitost Čech
pravil, že Čechy nalezají se mezi Petrohradem
Paříží.
Poslanee dr. Leitner: Avšak hodně daleko.
Poslanec Glöckner: Také mezi Čínou
Paříži.
Poslanec Bendel: Hrozbou touto uvede se
národ v umělé rozechvění. Rakousko se vystříhá, aby
pro německo českou otázku hnalo ještě někdy své
vojáky proti německé říši. V Německu se hroze
těchlo nikdo nelekne, ale nelze se pak přece diviti,
že, když hledají tam Češí výdělek a výživu, jsou
jako nepřátelé vypovídáni. (Tak jestD
Stěžují-li si české menšiny v německém územ
v Čechách, nechť se uváží, jak se tam chovají a že
nesmějí hráti prim.
Rečník uvádl, že do německého území dosazo-
váni jsou čeští úřadníci němčiny neznalí. V Lovosi
cích jest adjunkt, který nemůže ani diktovati něme-
cký protokol a stejné poměry jsou i u soudů ve Vim
perku, Kašperských Horách, Prachaticích atd.
Poslanec Volf: V Králikách byli včera tři
Němci zatčení českým četníkem a na jeho výpověd
bylo před nedávnem šest Němců odsouzeno. (Různé
hlasy z lavic českých poslanců.)
Poslanec Resdel: Volá-li dr. Dyk, bychoms
vzali německé úřadniky z českých okresů, odpoví-
dám: Jen nám je dejte.
Mezi poslanci drem. Dykem, Glöcknerem
a drem. Sehreinerem rozvinula se prudká vý
měna slov.
Poslanec Bendel: Všichní Němci zajisté přej
si, aby německý úřadník přišel do německého území.
doktor
Fořt
Leitner
Glöckner
Bendel
Volf
Němec
Dyk
Sehreiner
Čechy
Petrohrad
Paříž
Čína
Rakousko
Německo
kašperský hora
Prachatice
Všichní Němec
6
article
(Souhlas u německých poslanců.) Čeští úřadníci při
každé příležitosti německé obyvatelstvo provokují
(Hlučný odpor u českých poslanců, kteří utkávají se
prudce s poslanci německými.)
Nikdy nesmíříme se také proko, že přicházite
stále se svým principem většiny, ač dokazali jste,
že nelze jej provésti. Vzpomeňte si jen na říšskou
radu a toho, že feudálně-klerikální hr. Falkenhavn
předložil návrh, by princip větsiny provedl se násilně
(Odpor u českých postanců. Rězné hlasy.) a poně-
vadž poslanec dr. Kramář vrtí hlavou a směje se.
čeho jsme dále zažili? (Různé hlasy.) Když přišel ak
násilí, do sněmovny povolání strážníci, aby poslane
vyvedli násilím. (Různé výkřiky a velký hluk.)
Poslance dr. Kramář: Byl to parlament?
Poslanec Bendel: Prinčip majority nedá se
prověsti až do krajnosti. Kdyby k tomu došlo, na
velkostatkářských lavicích seděli by zcela jiní páni.
(Souhlas)
Řečník vytýká velkostatkářům, že v příčině punk-
lací nedodrželi slova a polemisuje dlouho s hr. Bu-
uoyem, pouští se do reminiscencí z dob husitských
a zahrává si na rádce Čechův oproti velkostatkářům,
poukazuje, že v některých konservativních šlechticíe
není kapky české krve a jmenuje z nich některé
řka, že jsou německého původu.
Poslanec dr. Kramář: Chlumecký? Kdyby
toho nebylo, nebylo by došlo ke zrušení jazykových
výnosů.
Poslanec Bendel polemisuje dále se závěrkem
řeči hr. Buquoye a končí slovy, že Němci nejsou
malomyslni, neboť jsou pevně přesvědčeni, že něme-
cký lid, německý duch přes vliv a moc feudální
šlechty konečně zvítězí. (Pochvala a potlesk u něme-
ckých poslanců.)
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že
se pro návrh dal zapsati posl. dr. Kramát.
doktor
Kramář
Bendel
Čechův
Chlumecký
Buquoy
Němec
Kramát
7
article
Posl. dr. Kramářr
Posl
doktor
Kramářr
8
article
Slavný sněme! Nemínil jsem zasáhnouti
do této debaty, ale některá tvrzení pana před-
řečníka nutí mne k tomu, abych mu v krátkosti
odpověděl. Pravím hned předem, že nebudu
mluviti o celém obsahu jazykové otázky, poně-
vadž bylo již ve věci té tolik promluveno, že
mnoho nezbývá mně co říci. Prosím však přede-
vším, aby velectění pánové z druhé strany se
zmínkami o jistých episodách říšské rady, jako
o návrhu hr. Falkenhayna a o tom, co po něm
následovalo, byli poněkud opatrnějšími, zejmena
po zkušenostech, které jsme včera měli o této
sněmovně (Souhlas.), kde jsme viděli, že dvěma
pánům, kteří si umínili přerušiti klidné
jednání tohoto sl. sněmu, bylo by
se to málem podařilo, kdyby náhodou
neměl náš nejvyšší zemský maršálek tolik chladno-
krevnosti.
Viděli jsme, že dva páni mají v moci shro-
máždění jinak slušných lidí přiměti k tomu.
aby nejednali parlamentně. Nechci zasahovati
nikomu do svědomí, ale zdá se mi, že včer
bylo jich mezi vámi více, kteří by
si byli z duše přáli, kdyby tu někdo
byl, kdo by byl ty dva pány ze sně-
movny vyvedl. (Výborně! Veselost.)
Poněvadž každý vidí, že se v našich parla-
mentech zahosťuje nyní ton a mrav, který dosud
panoval všude jinde, jen ne v parla-
covkou a pak jsme byli pozváni — do říšske
rady.
9
article
Tentokrát došlo na říznou odpověď. Byla
to pouť na výstavu moskevskou. Pouť posuzo-
vána v evropské žurnalistice jako politická udá-
lost prvého řádu. V Moskvě shromáždili se tehd
přední mužové všeho Slovanstva.
Vztek, utrhání a pomlouvadnost zvláště
žurnalistiky německé neměly mezí, když depu-
tace hostí slovanských v Petrohradě přijat
v audienci earem Alexandrom II.
Dosahu odpovědi porozuměno i v národě.
Co by sto řečí a brošur jindy nesvedlo, dokáže
v pravý okamžik jediné hnutí davu. Spiš vy-
cítěn než porozuměn v nejširších vrstvách vý-
znam poutě na Rus. Nadšení pro mohutnou
říši slovanskou zavládlo nevylíčitelné. Prakti-
ckého výrazu nalezlo v heslu učiti se rusky.
Moskva
Petrohrad
Spiš
Rus
Alexandrom II
10
article
Věc nebyla arci snadna. Vždyť do té doby ne-
bylo po ruce ani žádné grammatiky ruské, jež
by potřebě vyhovovala. V pravý ještě čas vyšla
»Mluvnice jazyka ruského« od Ot. Mikše, dílo,
jemuž k dokonalosti mnoho chybělo, avšak vy
hovujíc okamžité nalehavé nouzi, bylo velevi-
táno. Snad nebylo před tím knihy české, jež
tou měrou byla by šla na odbyt, jako mluvnice
Mikšova. Na potkání druh druha jsme pozdra-
vovali: »Máš Mikše ?«
Oslovený byl šťasten, mohl-li položiti ruku
na nápraní kapsu, hrdé se dmoucí želaným
exemplářem. Nemohl-li, propadal téměř pohr-
dání. J. Neruda věnoval hnutí celý feuilleton,
rozkládající o »Mikšemanii«. Lektor J. Kolál
zahájil přednášky o ruštině na technice, tehd
ještě v místnostech nynější německé techniky,
v největším, mathematickém sále. A to ještě
mnohým nedostalo se místa, a musili stát
S rusomilstvím přišla v oblibu i carská hymna
Avšak policie brzy tomuto hudebnímu symbolu
myšlénky odzvonila. Hymnu stihl zákaz. Kolik
osob bylo pro ni trestáno, těžko již udati.
Bylot málem velezradou zazpívat »Boxe Hapa
xpann !e
Kolovrátky, které měly ten kousek na vá-
lečku — a měly ho téměř všechny — zaba-
vovány. Nejpopulárnější kolovrátkář — zpěvák
Hajs — pro nymnu priscí la kes.
Naproti jedné osobě v této příčině byla však
policie zcela bezmocna. Byl to po eelé Praze
známý obecní blázen Karliček Bum. Chodil po
Otakar
Mikš
Mikšův
J Neruda
J Kolál
Kolovrátek
Hajs
Karlička bum
11
article
mentech a v místnostech jen poněkud sluš
nějších, zdá se mi, že způsob, jakým se disci-
plina posud v parlamentních sborech zachová
vala, když se všichni spolehali na dobrý mrav
a dobré vychování těch, které si lid zvolil z
své poslance, musí býti změněn a že musí snad
dojíti k tomu, aby disciplinární moc presiden-
tova byla sesílena, aby se stalo nemožným, aby
jeden nebo dva páni, když jsou zrovna v ta
kové náladě (Veselost a různé hlasy), mohl
parlamentní jednání přerušiti.
Bylo nám vytýkáno se strany posl. Bendl
že brutálně užíváme své majority. (Veselost.
Něeo odvážnějšího, ale na druhé straně také
směšnějšího jsem málo kdy slyšel
Také malá denunciace, jakou si dovolil výro-
kem, že ti, kdo mluví o loyálnosti, zasáhli př
lex Falkenhayn do práva koruny, byla nejen
příliš průhledna, ale také nehezka. Pone
cháváme obyčejně takové věci bez odpovědi
pánové je pak pořád opakují a naposled to vy
padá tak, jako by oni byli nejnevinnějšími be-
ránky, kteří svou bilou nevinou barvou příme
oslňují a my že jsme ti lidé zlí, kteří zneuží-
vají své převahy proti ubohým našim krajanům
německým.
Bendl
12
article
My zneuživáme majority? Chceme my práv
majority zde? Nikoliv, chceme jen rovne
práv o. (Souhlas. Tak jest !)
Kde najdete druhou majoritu sněmovní
která by v každé maličkosti šla vám vstříe
abyste nikdy neměli ani pocit, že jste mino
ritou? Druhý faktor pak, který zde jest, je
ještě úzkostlivější v těch věcech a ten by nikdy
nedopustil, aby se vám jen vlas na hlavě zkřivil
Činíme však tak proto, že nejen máme poci
pro právo a spravedlnost, ale proto, že milu
jeme toto své království a chceme, abystes
zde cítili doma jako my.
Vy své principy měníte každou minutu
podle potřeby. V tom jste vskutku geniální. Do-
vedete tak všechno dohromady spojiti umělým
způsobem a obestříti takovým pláštém umírně
nosti státnické, že musí šlověk žasnouti, jakje
možno, že máte v sobě tolik abnegace. Vy se
chlubite náramně tím, jak jste obětovní státu,
jak milujete armádu atd. Nezapomenu nikdy,
jak posl. Hofmann-Wellenhof, když jste byl
ještě v obstrukci, řekl v delegacích: »My tomu
státu sice nepovolíme vojáky, ale dáme
mu něco jiného, co jest asi stejně tolik: dáme
mu armádní řeč.« (Hlučná veselost.)
Jsem pevně přesvědčen, že tomu, co řekl
posl. Bendl, že jste mírumilovní a my že zne-
užíváme principu majoritního, budou ve
Vídni věřiti a budou říkati: Ach, die bo
sen Czechen ! (Veselost !)
Podivejte se na Moravu! Tam ne-
uznáváte princip majority? (Hlasy
To je něco jiného!) A což ve Sle zsku
Tam nevládnete principem majority ? Podívejte
se do Štyrska, jak tam vládnete?
Hofmann
Wellenhof
Bendl
Morava
Štyrsko
13
article
Posl. dr. Leitner: Autonomii ano, avšal
žádné státní právo.
Posl. Anýž: Pěstní právol
Posl. dr. Kramář: U nás jest, dle v
šeho principu v zájmu spravedlnosti a míru, aby
se země rozdělila. Na Moravě už to však
není v zájmu spravedlnosti a míru a ve Slez-
sku by to bylo neštěstím a hrobem
Rakouska. (Výborně! Výborně! Tak jest )
Nebudete popírati, že chceme upřímné
abychom se vyrovnali, ale když vidíme všechny
principy, na kterých chcete smír dělati, nevíme.
na čem jsme. Kdybyste chtěli spravedlnost, ne-
musili byste prineipy přehazovati. Vy jste pro
princip majority tam, kde jste ve většině, ale
máte prineip majority za nejvyšší hřích, kde jste
v menšině. To je vaše stará filosofle a dále jste
to nepřivedli. Zde jest ta hluboká příčina, že
nemůže dojíti ke smíru. Dokud budete míti pro
každou zemi jinak ustrojenou fi-
losofii, dokud budete pro chráněn
minority jen tam, kde nejste v ma-
joritě, dotud nebude smíru! (Tak
jest !)
Bylo kdy většího zneužití a sice majoritou
velice pochybnou, nežli jakého jste se dopustil
Posl
doktor
Leitner
Kramář
Morava
Rakousko
14
article
hospodách a hvizdal ruskou hymnu. Rád mu
každý uštědřil po krejcaru. Byl z toho dobře
živ. Když citován na policii, zahvízdal píser
také panu komisaři. Co dělat? Blázna zavříti
nešlo, instrument skonfiskovati také ne. —
Tak to chodilo v těch prvních dobách slo-
vanské myšlénky. Hnutí utkvělo většinou na
povrchnostech. Ale v dětském věku jinal
nelze. Pupenec nemůže býti květem, ani květ
plodem, dítě jinochem a jinoch ne mužem.
Lid český v létech 67., 68. a 69., kdy
nepřátelé idey jeho řídili kormidlo státu (Beust.
Giskra, Herbst, Auersperg) a nejrozmanitějs
prostředky na podlomení jeho síly s bezohled-
ností právě německou prováděli, ten mladý
dosud na pravém stupni vývoje se nalezajíe
lid, byl by sotva bez pohromy neodčinitelné
snášel persekuci, kdyby byl nečerpal odhodl
nost k odporu z mohutného zdroje myšlenky
slovanské, jež mu dodávala sebedůvěry ne-
zlomné.
Gisker
Herbst
Auersperg
Beust
15
article
Persekuce ukázala se marnou. Vídeň za-
toužila po smiření s českým národem. Přiše
Hohenwart, přišel umluvený za schůze povola-
ných činitelů v domě dra. Žáka v Pardubicíel
— záříjový reskript, nebo jak se říkalo, krá-
lovské poselství sněmu českému . . . . Leč
vítězství bylo jen chvilkové. Nastalo ochabnutí
mdloba tak veliká, jak veliké bylo před tím
napjetí sil. Zjev fysiologický, zcela vysvětli-
telný. V obnovené persekuci, za řádění Kolle-
rova, marně snažil se prozíravý Sladkovský
vzkřisiti zaniklé nadšoní a sebedůvěru heslen
pravoslavného hnutí. Nikdo příkladu jeho ne-
následoval . . ..
Po dlouhé době ochablosti myšlenka slo-
vanská — zdá se — obrodila se u nás v no-
vém už dokonalejším tvaru, na půdě praktické.
Návrhy na uzákonění obligátní ruštiny na ško-
lách českých a slovinských, byť ještě nebyly
přijaty a provedeny, přece jen už se octly n
denním pořádku. A z toho bohdá více ne-
sejdou.
Myšlenka odpovídající přirozeným okolno-
stem, byť sebe déle paralysována a tutlána
vlivem poměrů a soustav nepříznivých, mohut-
= vamachem jednou pronikne v ústrojí ná
rodního tělesa a zapustí trvalé kořeny.
Přiš Hohenwart
Sladkovský
Vídeň
Pardubicíel
Kollo
16
article
V. J.
při odhlasování přímých voleb a celé ústavy
Když to již mluvíte, mluvte to ve Vídni
kde vám věří, ale zde jsou svěde
vaší ušlechtilé činnosti, tady t
nemluvte.
Ještě na jednu neupřímnost chci pouká
zati. Dnes se pánové staví, jako by návrh dra
Pacáka znamenal konec smiřování a jako by
byl příčinou, proč jest všechno pochováno. Za-
pomněli jste na to, co se stalo v posledn
schůzi konferencí? S naší strany bylo navrho-
váno, aby se pokračovalo v jednání subkomitétu
v Praze. Mohli jsme více dokumentovati svou
ochotu ke smíru? A cc nám bylo odpověděno
»My v Praze nevyjednáváme !!« (Hlas ! V Be
lině!) Nic tomu smíru tolik neuško
dilo jako toto odmítnu lí.
Kde jest příznivější půda pro vyjednáván
nežli zde? Ale vy ani nechcete nezávazné roz-
hovory o smíru míti v Praze, poněvadž myslíte
že byste si zadali a nevíte ani, co to má v sob
urážlivého pro nás, když takovým způsobems
stavíte proti hlavnímu městu tohoto království.
Návrh poslance dra. Pacáka není hroben
smíru, ale prvním hřebíkem do rakve dohodnut
jest, že jste zamítli s námi jednat na půdě to-
hoto království (Tak jest !), druhým pak jest
ten, že vy stále hrozite a odporujete, aby strašná
křivda, která se stala českému národu v říjnu
roku loňského, byla odčiněna. Víte, že se zde
nejedná o váš interes národní, víte, že tím
není dotčeno vaše právo, víte, že jest lhostejňo
pro vás, jak se v našich úřadech mluví, ale
postavili jate si hlavu, kterou vám pozvedli hří-
šným způsobem ti, kteří nevěděli, co činí v říjnu
roku minulého. Nedíváme se na smír, jako . .
Pacák
Hlas
Vídeň
Praha
17
article
Poslanec dr. Pacák: Koňští handlířil
Poslanec dr. Kramář: . . . nechtěl jsem
to říci, nýbrž jako na věc loyálního smiřování.
kde si docela klidně a otevřeně řekneme: a
tam můžeme jíti, to můžeme koncedovat.
Jestli však si myslíte, že za koncessi vnitřn
úřadní řeči české půjdeme za jisté hranice, kte
rých vyžaduje nejen náš program, nýbrž prospěch
tohoto království, prospěch a budoucnost této
říše, pak se velice mýlíte. Nezachráníte
tím praničeho, ale doženete nás a to jest ko-
nečně vaší věcí, až k nejkrajnějšímu.
Jestli spoleháte na absolutismus, dělejte si to.
my se toho však nebojíme, poněvadž víme, že
daleko jsme nebyli ve svém kulturním rozvoji
tak pokročilí, jako nyní, když byl absolutismus,
však absolutismus mocnější a přece
jste nás nezdolali. Dnes jsme už
tak proniknuti národním vědomím,
že s námi nepořídíte praniče ho.
Uškodíte nám, to je pravda. Lituji, jako
svobodomyslný člověk, že se vláda dostane do
rukou bezduchých byrokratů, lituji,
že jest možno v této říši potříti parla-
mentarismus, ale tím jste vinni vy, poně-
vadž jste nechtěli uznávati práv
jednotlivých národů, chtěli jste
si konstruovati právo pro sebe
pro menšinu.
Absolutismus vám možná na chvíli pomůže.
ale pro budoucnost ani ten absolu-
tismus nikoliv. (Výborně !)
Nechci věřiti ani v právo, ani ve spravedl
nost, tomu jsme se, bohužel, již odnaučili, ale
věřím, že vašich 8 millionů neudol
našich 16 neněmeckých millionů.
doktor
Pacák
Kramář
18
article
To jest mluva skutečnosti, mluva cifer a k de
není pocit pro právo a pro spra-
vedlnost, kde všechno má býti
rozhodnuto silou, jak vy chcete,
musíte dovoliti také nám, abychom
nespolehali na právo a spravedl
nost, nýbrž na to, že nás je více
že většinu neněmeckých národ
v Rakousku ani německý absolu-
tismus nezdolá! (Výborně! Výborně
Hlučný potlesk.)
Posl. prof. dr. Fournier praví, že ke slovu
jej přiměla řeč posl. dra. Herolda. Čechové chtěl
záležitostí, o kterou jde, asi provozovati nátla k na ví-
deňské vládní kruhy, aby je co možná před konečnou
redakcí osnovy jazykového zákona přiměli k tomu
by vindikovaly Čechům výhody. Vytýká-li se Něm-
cům, že v poslední schůzí konferencí pokračování
jich kladli překážky, dlužno říci, že mají pravdu, ne
chtějíce v konferencích pokračovati v Praze. Něme
chtěli jednati za součinnosti vlády, a nikoli v Praze
poněvadž ovzduší na sněmě a v zemi není doroz-
umění prospěšno, jak dokazují řeči v posledních
dnech pronesené, jmenovitě řeč posl. dra. Herolda
Praví-li Čechové, že nechtějí než záruku pro svoj
národní existenci, nelze to bráti vážně. Němci bojují
po desetiletí za záruku své národní existence, a tente
boj o ni vyžádal si obstrukci. Němci nemají ještě
dosud záruk zákonných. Jde-li o ochranu národních
práv německých, nebudou Němci litovati ani konsti-
tučních svobod. Za německými poslanci stojí všichni
Němci od university až po poslední spolek; je po
posledních zkušenostech otázka, zda-li totéž platí
českých. Posl. dr. Herold žádal satisfakci za zru-
šení jazykových nařízení; co při tom řekl, pro Němce
asi určeno nebylo.
Posl
profesor
doktor
Fournier
Herold
Čecho
Němec
Rakousko
Německo
Praha
19
article
Mluvil-li dr. Herold o zárukách národní exi
stence českého lidu, pak třeba se tázati, mají-li je
Němci v Praze, když jsou poukázáni na kterýkoli
dopravní prostředek a nevědí si rady, hledají-li cestu
a nenalezají vysvětlení, je-li vše podáno cizí řečí
Pak žádáte od Němců jistotu své národní existence
Posl. dr. Leitner: Pak mají Němci uznávati
Prahu za hlavní městol
Posl. dr. Fournier: Byl-li vládou velký počet
českých úřadníků dosazen na vlivuplná místa
bylo-li mnoho německých úřadníků přeloženo do če
ského území.
doktor
Herold
Němec
Posl
Leitner
Fournier
Praha
20
article
Hlasy na lavicích českých: Sdělte jmena
Posl. dr. Fouraier: ... inu, za dra. Kaizla
nebyly takové případy zajisté vzácností — tu nemů
žete přece mluviti o jistotě a zárukách své národní
existencel
Posl. dr. Pacák: V Písku je německý presi
dent soudul
Hlasy u českých poslanců: Když vy to poví
dáte, je to všechno pravda
Posl. dr. Fournier: Ja vám nerozumím
proto nemohu na vaše výkřiky odpovídati. Řeční
praví dále, že Němci nepovažují za bez
práví, aby se němečtí úřadníci učil
česky; sám jako universitní professor radil něme
ckým právníkům, aby se učili česky. Pokládaj
však za bezpráví, aby úřadníci byli nuceni učiti s
řeči, jíž nepotřebují. Rečník míní, že není bezprá-
vím, učí-li se čeští úřadníci v německých okresích
německy. Mají-li však němečti úřadníci býti v ně-
meckých okresích nucení, učití se česky, je to ovšem
bezpráví.
Posl. dr. Paeák: Německá státní řeč je do
nucováním.
Posl. dr. Fournier: Kdybyste nám byli vyšl
vstříc před 10 lety, měli byste již dávno své menšinové
školy.
Posl. dr. Herold: Nedělejte se směšnými!
Posl. dr. Pacák: Prostředkovací nebo stáln
řeč je přece velikým donucováním
Posl. dr. Herold: Nechcete-li tomu rozuměti
nemluvte vůbec
Posl. Fourner: Žádáte dvojjazyčnost př
autonomních úřadech, ale při zeměpanských nechcet
o tom ničeho věděti. Což je mezi těmito úřady ně
jaký rozdíl?
Posl
doktor
Fouraier
Kaizl
Pacák
Fournier
Němec
Paeák
Herold
Písek
21
article
Posl. dr. Pacák: Tam jsou jen státní občané
zde úřadníci
Posl. dr. Fournier: Uznáváte-li jeden případ
druhý však nikoli, je to právě vaše státoprání dok
trina. Již často byli jste na tom, své stání právo
různé formě provésti. To se vám však nikdy nezdai
pro náš odpor.
Dr. Herold pravil, kterak uzavřené německ
území mělo by v zápětí, že by tam Čechové př
úřadech nemohli užívati své mateřštiny, že by tam
české děti neměly žádné české školy, krátce, že by
tam Čechové propadli germanisaci. Němci však chtěli
jednati o osnově zákona o školách menšin ! Čechov
se dali do výbojné války: chtějí proniknouti do ně-
meckého jazykového území (Souhlas u Němců) růz
nými agitacemi, tam prováděnými a tím že prosazuj
německé území českými elementy. Vy užívali jste
proti nám denunciace a spřátelené velmoci podkláda
jste nelovalitu
Posl. Hořica: Neslyšel jste žádnou řeč Scho-
nererovu?
Hlasy u německých poslanců ! Slyšeli jste ji
řeč dra. Baxy?
Posl. Fournier: Tato theorie dohospodařila.
Císař pojede v nejbližších dnech do Berlína.
Posl. Hořica: Toho litujemel
Posl. dr. Fournier: My v této záležitosti za-
ujímáme jiné stanovisko. Císař bude do Berlína pro
vázen věrností Němců z Čech i jiných zemí. Cesta
ta je zárukou
Posl. Hořica: Likvidací Rakouska
Posl. dr. Fouruier: . . . evropského míru
Také Čechové nemají příčiny, míti o ní jiné mínění
Posl. dr. Vořt pravil, že Praha leží mezi Paříží
Petrohradem. Známe tuto zeměpisnou situaci již oe
té doby, kdy byly psány listy Napoleonovi a sou-
časně se vysílaly zraky do Petrohradu.
Posl
doktor
Pacák
Fournier
Herold pravit
Čecho
Němec
Čechov
Hořica
Baxa
Fouruier
Vořt
Napoleon
Berlín
Čechy
Rakousko
Praha
Paříž
Petrohrad
22
article
Posl. Hořica: Teď je po mravním rozhořčení
teď to může jíti dále jako po žebříkul
Posl. dr. Fournier praví dále, že němečtí p-
slanci nebyli by v debatě ani promluvili, poněvadž
colý návrh považují za škodlivý, bylo však třeba
aby vyslovili své, přesvědčení, jsouce k tomu donu
ceni. Nechtějí-li Čechové nic než návrat k poměrům
jaké byly před 14. říjnem, proč chodili na dorozumí“
vací konference? V tom je odpor. Nynější debatou
dosáhli Čechové jen toho, že nedůvěra Némců se
ještě zvětšila. Provedou-li Čechové, jak ohlašují, dů-
sledky z nynější situace a znemožní-li obstrukc
parlamentní život, nezávidí jim řečník zodpovědnosti
kterou tím kladou na sebe a svůj lid.
Posl. dr. Pacák: A vaše obstrukce nebyla
ničím ?
Posl. dr. Fournler: Naše obstrukce bylo opa-
tření celým národem podporované; byl to boj zoufal-
ství a o existenci. O vaší existenci se však nejedná
Řečník nevěří v rozčilení českého lidu, jež by české
poslance k obstrukci nutilo. Němci nyní rádi mus
uznati, že rakouský stát se ve své vnitřní politice
vrátil na svůj přirozený základ.
Posl
Hořica
doktor
Fournier
Čecho
Pacák
Fournler
Němec
23
article
Posl. dr. Pacák: Na německý
Posl. dr. Fournier: Na německý. (Nevol
mezi českými poslanci.) Je přirozeným základem státu
rakouského, odkázaného na to, by se jeho prvky
spojily, když federalistické, svými zvláštními sna
hami stát rozdělující elementy jdou do opposice
(Odpor na lavicích českých.)
Před rokem vláda Němcům nepřátelská stavěla
stát na základ nanejvýš nepřirozený; Němci byli za-
hnání do opposice a to bylo nepřirozené postavení
(Sonhlas u Němců.) Vůči hr. Buguoyovi prav
řečník, že neví, způsobil-li pouze strach před ně
meckou obstrukcí návrat vnitřni politiky k jejímu
přirozenému základu; řečník soudí, že také jiné zále
žitosti zde spolupůsobily
Řečník připomíná výrok dra. Kaizla, že češt
radikálnější poslanci žádali, by vláda hr. Thuna se
trvala v úřadě; patrně proto, že za vlády dra. Kaizla
byli četní čeští úřadníci povoláni na vlivuplná místa
Posl. dr. Herold vyslovil hrozbu; vláda sna
se jí zalekne, Němci však nikoli. Dr. Herold pro
hlásil dorozumívací konferenci za rozbitou. Kdyby
však Čechové později jinak se rozhodli, Němci ne
budou se účasti na ní zpečovati, budou však na
plněni nedůvěrou, vzbuzenou v posledních dnech
Dojde-li k novému boji. Němci budou bojovati ne-
ohroženě. (Pochvala a potlesk německých poslanců
Řečníku se blahopřeje.)
Posl
doktor
Pacák
Fournier
Němec
přátelský
Kaizl
Thun
Herold
Čecho
24
article
Poslanec dr. Šamánek
ličí poměry českých menšin v uzavřeném územ
a v Liberci zvláště. Jsou smutné i tam, kde
vláda na dotyčné autonomní orgány má vliv
ještě smutnější tam, kde tento vliv jest menšl.
jako zejmena v Liberci, majícím vlastn
statut. Tam platí vůči české me-
šině jen útisk německé zvůle
Před úřadem městským v Liberci, ať v přene-
sené, ať vlastní působnosti není Čech ve svém
jazyku slyšen a žádná podání česká se ne
přijímají.
Poslanec Březnovský: Kdyby to tal
dělal pražský magistrát, tu by místodržitelstv
zakročilo ihned!
Poslanec Šamánek (pokračuje): Došlot
tak daleko, že na příklad spolek, který povin
nosti, spolkovým zákonem uložené učinil če-
ským podáním zadost, jest magistrátem poku-
tován, jakoby povinnosti své nebyl konal.
(Slyšte!) Vznesly-li se v takovém případě k místo-
držitelství stížnosti, dalo česká podání přeložiti.
zaslalo je pak do Liberce k vyřízení a učinilo
krok, který jest záhubným pro nás a který dává
našim odpůrcům další odvahy, aby jazyk český
z autonomních úřadů vyhostili. Ale oni požívají
ještě jiných prostředků; činí nátlak na rodiče
prostředkem jejich zaměstnavatelů, jde-li o zápis
dětí do české školy, vypovídají české lidi z bytů
a naposled uchopili se prostředku, o němž si
purkmistr Liberce v řeči své ze dne 11. dubna
sliboval, že povede k cíli, totiž zni če n
českých řemeslníků a živnost-
níků, kteří svou dovedností a pílí slušné
existence se domohli.
doktor
Šamánek
Březnovská
Došlot
Liberec
Čechy
25
article
Jednu záminku k tomu poskytla úprava
tržiště na náměstí Bismarkově. Městská rad
vyzvala veškeré živnostníky, kteří tam prodával
aby podali žádost za nové přidělení míst, po-
dotýkajíc, že na tato místa v první řadě budou
míti nárok ti, kteří mají již k tomu povolení
pak ti, kteří delší dobu tam prodávali. Tos
stalo právě před rokem. Došlé přihlášky vy-
řídila městská rada tak, že z tržiště vy-
loučila až na dvě osoby všechny
Čechy proto, že prý musí se uvolniti pasáži
a komunikaci.
Poslanec Březnovský: Tady prodávaj
němečtí židé o poutích růžence a o mikulášské
pouti Mikuláše. (Veselost.) Aby tak městská rad
zdejší následovala libereckého příkladul
Poslanec Šamánek (pokračuje): Byly
učiněny všechny kroky u vyšších zúčastněnýel
instancí, podány interpellace, ale již uplynul
celý rok a ještě žádný z těch 44 vy
loučených českých trhovců na
své místo nepřišel. To jen hrůzo-
vládu na radnici liberecké posiluje. Liberecký
purkmistr dr. Bayer sám přiznal ve své řeči ze
dne 11. dubna, že jest třeba, aby městs ká
správa v drobné práci národn
zakročila tam, kam prostředky
soukromých spolků národních
nesahají.
Magistrát liberecký svého času vydal pro
drobný obchod tržní řád, který neodpovída
živnostenskému řádu a který zakročením dra
Hliňáka byl zrušen. Nicméně liberecký magistrá
dále tento řád zachovává a používá
ho k tomu, aby drobné české ob
chodníky, zejmena s potravinami,
týral a na jejich výdělku zkra
coval.
Místodržitel tvrdil, že je na straně trhoveů,
žádaje, aby dokázali, že magistrát místa ta jim
vzal z důvodů národnostních.
Posl. Sokol: To on má vědětí !
Posl. dr. Šamánek: V prvním okamžiku
když jsem mu tuto záležitost sděloval a zejmena
na to poukazoval, že mezi vyloučenými 44
trhovci jest 39 Čechů . .
Čecho
Březnovská
Mikuláš
Šamánek
doktor
Bayer
Hliňák
Posl
Sokol
náměstí Bismarkův
26
article
Posl. dr. Pippich : To je přece zřejm
tendencel
Posl. dr. Šamánek: . . . sám připustil.
že jest v tom vidět tendenci náro-
nostní a slíbil, že co nejrychleji zakroči, al
za několik dní již odvolával se na odpově
libereckého magitrátu, že prý ho ani nenapadl
proti trhovcům zakročiti snad proto, že jeou
Čechy
Posl. Sokol: O, to jsou neviňátkal
Posl. dr. Šamánek: Mista českým trhovcům
odňatá byla ponenáhlu zase obsazena Němei,
i z dalekého okol.
Řečník jmenuje řadu živnostníků, kteřín
místo vyloučených českých trhovců na tržišt
přišli, dokládaje, že ze jmen plyne, že jsou t
Němci.
Posl. dr. Pippich: To jest přece pádný
důkazl
Posl. dr. Krejčík: Liberecký magistrá
nám dává věru výborné pokyny
Posl. dr. Šamánek: Jen kdybyste se jich
chtěli držetil
Posl. dr. Krejčík: V Praze Němcí
židé již dávno provádějí svůj k svému po tichu
sice, ale výdatně.
Posl. dr. Šamánek: Učinil jsem za to-
hoto zasedání další kroky, ale zasedání se chýl
ke konci a jakmile sněm bude zavřen, ne-
hne místodržitelství ani rukou
ačkoliv jest jeho povinností, aby usneseni
liberecké městské rady zrušilo a s i ee
hned.
Byla také podána žaloba na městskou radu
u okresního soudu libereckého, Zaloba dosla
soudu v 9 hodin a již o 10. hodině věděl ma-
gistrát, že žaloba jest podána. O žalobě byl
slyšen jen žalobce a podle všeho se zdá, ž
by se liberecký soud z této afféry raději nějak
vymknul a že asi neuzná svou příslušnos
A tak nemáme nikde zastání a všechny naš
kroky zůstaly marné a češti živnostníci pořá
úpí pod nespravedlivostí libereckých úřadů.
Jest nebezpečí, že tohoto příkladu lib-
reckého i jiná města se uchopí.
Posl
doktor
Pippich
Šamánek
Čecho
Mista
Němec
Krejčík
V Praga Němce
27
article
Hlasy: Ona se jich již uchopilal
Posl. Sokol: To již několik měst udělal
Hlas: Žatec, Teplice.
Posl. Březnovský: V Bílině
Posl. dr. Šamánek: Jest to zahájen
promyšleného vyhlazovacího boje,
poněvadž právě české živnostníky a řemeslníky
Němci v uzavřeném území pokládají za element
sobě nejnebezpečnější, ježto representují živ
stabilní, který českým menšinám dodává pev-
nosti. Němci vědí, že proti dělnictvu, jakožt
živlu skutečně pohyblivému, nelze vésti tak
úspěšný boj a proto se obrátili proti kruhům
živnostenským se vší opatrnou vehemenci.
Řečník činí ke konci svých vývodů rese-
luční návrh a žádá české poslance, aby jej co
nejúčinněji podporovali: C. k. místodržitel
vyzývá, aby dle § 101. obec. statutu města Li-
berce u plnění své dozorčí povinnosti zakroči
proti městské obci liberecké pro přestupkn
38 60., 67. a 68. živnost. řádu a působil
k tomu, by v průběhu tří dnů městský úřa
živnostníky usnesením ze 27. dubna 1899
tržních míst zbavené na táž místa dosadil,
která před tímto dnem zaujímali, by mohlis
všech týdenních trhů zúčastniti. (Výborně
Potlesk.)
Rokování jest skončeno.
K faktické poznámce vyžádals
slovo
Posl
Sokol
Hlas
Březnovská
doktor
Šamánek
Němec
Žatec
Teplice
V Bílina
28
article
posl. dr. Dyk, který praví, že chce vy-
vrátiti neoprávněné stesky, které se strany ni
mecké v této debatě byly přednešeny, jako by
totiž úřadnická místa v krajinách německýeh
osazována byla Čechy, jazyka německého ani
dobře neznalými. Kdo zná poměry, vl, ž
pravý opak je pravda. Posl. Bendel stě
žoval si, že při okresním soudu v Prachaticích,
ve Vimperku a v Kašperských Horách jsou češt
úřadníci, ale pomlčel, že okres prachatický má
většinu českou a druhé dva jmenované
okresy že jsou 50 pet. smíšené. Kdyš
s takovými stesky přicházíte, obrafte list a po-
dívejte se, jak osazena jsou úřadnická místa
v krajinách českých. V Českých Budějovicích
jest 17.000 Čechů a 11.000 Němců a okres
budějovický jest ze dvou třetin český a z jedné
třetiny německý. Mezi 11 soudními rady u kraj-
ského soudu v Českých Budějovicích jsou ai
na radu Pohanku samí Němci a sice Němci
zuřiví, kteří s radou Krabtzem v čele zúčast-
ňují se veškerých podniků německo-nacionální
propagandy s panem Taschkem. Radové tit
znají sice poněkud česky mluviti, ale v písmo
se nevyznají.
V plzeňském okresu, v němž jest 49 obe
ryze českých a jen jedna smíšená (Litice), sedí
u berního úřadu 4 adjunkti Němei
z nichž jeden vůbec neumi česky
druzí špatně.
doktor
Dyk
Čecho
Posl
Bendel
Němec
Pohanka
Taschk
Němei
Prachatice
Vimperk
kašperský hora
Český Budějovice
Litice
rada u kraj
rada Krabtz
29
article
Tak vypadá to počešťování, které se př
finančních úřadech v Čechách za Kaizla stalo.
U krajského soudu v Plzni, kde jest obyvatel
stvo z pěti šestin české a z jedné šestiny ně-
mecké, jsou tři radové a dva sekre-
táři Němci a dva z nich neumějí če-
sky psáti. Tolik jsem chtěl uvésti na v
vrácení pronešené zde nepravdy. (Výborně!)
Posl. dr. Schreiner polemisuje ve věcné po-
známce s posl. drem. Dykem a praví, že neměl za
pomenouti na Hartmanice, Nýřsko, Novou Kdyni,
Domažlice a jiná města, kde nejsou buď žádní neb
jen velmi málo německých úřadníků. Tvrdí, že počet
Němců v Plzní jest větší, nežli posl. dr. Dyk udal
ale že u krajského soudu jsou z 29 koncept. úřad-
níků jen 2 Němci. Jsou-li u berního úřadu 4 němečtl
úřadníci, dosadila je tam snad již nynější äinancn-
správa, by napravila, co zkazil dr. Kaizl. (Veselost.)
Řečník stěžuje si na malý poměr počtu Němců
u okresního finančního ředitelství a důchodkového
úřadu v Plzni a že pa německých školách středních
jsou někteří učitelé Češi.
Kaizl
Němec
Posl
doktor
Schreiner
Dyk
Nýřsko
Čech
Čechy
Hartmanice
Nova Kdyně
Domažlice
Plzeň
krajský soud v Plzeň