1
masthead
V Praze, v pátek dne 19. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 107.
a na venkově za 3h
3
masthead
Číslo v Praze za 2h
Praha
4
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 b.
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Projev arciknížete Františka Fer-
dinanda o hesle: »Los von Rom«.
Z Vídně, 19. dubna. Událost tak velká,
tak náhlá, tak politická, jakou byl projev
arciknížete Františka Ferdinanda d'Este, ni-
koli tak pro katolický školský spolek, jako
proti všeněmeckému ruchu, nemůže zapad-
nouti jako kámen v rybníce. Naopak vlny
jí způsobené šíří se do kruhů pořád větších
a také v cizině se jí zabývají.
Dnes pojednávají o ní, vyjma »Frem-
denblatt«, všechny listy. Jest zajímavo
položiti proti sobě projev »Vaterlandue
a projev »O stdeutsche Rundscha u«.
Onen v čele listu přináší lyrický zpěv, nade-
psaný »Událost dne«. Praví se v něm:
»První modrý blankyt po olověně šedých
dnech, první zlatý zásvit sluneční po temné,
mlhavé době nemůže vzbuditi citů radost-
nějších, než učinil osvěžující, povznášející,
nadšení vzbuzující čin nejjasnějšího pana
arciknížete Františka Ferdinanda d'Este.
Konečně přišel jas pravého, nezkaleného
srdce — občerstvujícího denního světla.
František Fery
Este
Los on Rom
Vídeň
7
article
Millionteré díky nekonečné za něl!«
V »Ostdeutsche Rundscha u
dokazuje Wolf, že německý Schulverein
není žádným politickým spolkem, ale kato-
lický školský spolek že jím jest. Všeněmci
musí prý žádati na vládě Körbrově, by při-
znala barvu a osvědčila, že má moc a sílu,
by zabránila zasahování mimoparlamentních
vlivů do státního života.
Z Pešti se oznamuje, že také tam hodlá
některý člen strany neodvislosti věc uvésti
na přetřes v parlamentě.
Z Berlína pak telegrafují: »Vossische
Zeitung« se diví, že arcikníže, který
dlouho mlčel, mluví právě nyní, v době, kdy
tam mešká korunní princ německý, potomek
prvního evangelického rodu panovnickéhoa
že mluvil právě tak. Kromě toho žasne list,
že arcikníže nepřestal na tom, prohlásiti se
odpůrcem ruchu »Pryč od Říma« a že jej
charakterisoval způsobem, jenž jest v odporu
se skutečností a tak, jak je charakterisován
klerikálními řečníky a novinami.
Naproti tomu »Germania« veleb
řeč arciknížete, jako čin osvobozující a vy-
Wolf
Körbrův
Pešť
Berlín
Řím
Vossische Zeitung
Ostdeutsche Rundsch
8
article
JNl
JNl
slovuje přesvědčení, že tato manifestace jeho
vzbudí velikou, ale radostnou sensaci u všech
Rakušanů, smýšlejících rakousky a křesťan-
sky. Pobytu německého korunního prince ve
Vídni se tento projev ani dost málo nedo-
týká.
Zmařená schůze železničního vý-
boru.
Z Vídně, 19. dubna. Čechové a Po-
láci zmařili včera večer schůzi železničního
výboru. Nedostavili se prostě do něho a uči-
nili jej k usnášení neschopným. Kromě nich
nepřišlo ještě jiných 8 členů. Na jednacím
pořadu byla podrobná rozprava o půjčce in-
vestiční. Čechové a Poláci svou abstinenci
motivují tím, že vláda nesplnila svůj slib, že
18. dubna předloží zákon o vodních stav
bách.
Výbor čítá 48 členů. K platnému usná-
šení třeba jest přítomnosti 25 členů. Přišlo
jich však včera jen 23. Poláci a Čechové
nepokrytě prohlásili, že jejich odpor jest
úmyslným a netajili také důvody. Za vče-
rejší schůze plenární stěžovali si, že vzpo-
menutá osnova nebyla předložena, ač mezi
stavbami kanálovými a investicemi jest sou-
vislost, která že jest důvodnou, bylo uznáno
také vládou. Jen vzhledem na sliby a pří-
povědi, že hned po velikonocích zákono
vodních stavbách bude podán, Čechovéa
Poláci nic nenamítali, aby se výbor želez-
niční sešel k poradě o půjčce investiční
hned po velikonocích.
Rakušan
Čecho
Polák
Vídeň
9
article
Kdyby se byl zákon o vodních stavbách
včera podal a kdyby uznán byl přijatelným
Čechové a Poláci nepřekáželi by vyřízení
půjčky investiční. Nemohou však dopustiti.
aby tato byla připravena ke druhému čtení
a předloha o vodních stavbách ve sněmovně
dosud nebyla. Teprve až tato se předloží
budou Čechové a Poláci ochotni zúčastniti
se opět prací železničního výboru.
Ten jest svolán na dnes večer. Činís
pokusy, aby byl k usnášení schopným také
bez Čechů a Poláků.
Vodní stavby.
Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme
žádá vláda v předloze o vodních stavbách,
aby na kanály a průplavy země přispěly
čtvrtinou, jest však ochotna vzíti za vděk.
také menším příspěvkem než 25 procent.
Čecho
Polák
Vídeň
10
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
Z Vídně, 19. dubna. »Neue Freie
Presse« uveřejňuje tento přípis: »Slavná
redakce! Ve příčině přípisu bulharského škol-
ního inspektora p. Kočeva dovoluji si kon-
statovati: Náš list ze všech řečí bulharských
učitelů uveřejnil jen česky mluvenou řeč
prof. Antonova. Za její publikaci správ-
nou a smyslu vyhovující ručí náš referent
tím více, jelikož také p. Kočev, rozuměl-li
české řeči svého kollegy, poznati musí správ-
nost referátu jako poctivý muž. Způsobil
jsem následkem neoprávněné výčitky p. Ko-
čeva, aby ještě jednou reprodukovány byly
všechny zprávy, týkající se pobytu bulhar-
ských učitelů v Praze, abych poskytl p. Ko-
čevovi příležitosti, by udal, co jest v nich
nesprávno.
JUDr. Edvard Baštýř, chefredaktor » Hlasu
Národa«.
profesor
Antonov
Kočev
ko
JUDr
Baštýř
Vídeň
Praha
Neue Frei Presse
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 19. dubna. (C.-B.) Císař
propůjčil řediteli státního gymnasia v Jin-
dřichově Hradci Janu Říhovi za příčinou
jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek
titul vládního rady s prominutím tax.
Ze Sofie, 18. dubna. (C.-B.) Makedon-
ský kongres zabývá se zkoušením plných
mocí delegátů. Ačkoliv ještě při posledních
volbách delegátů prošli přívrženci Sara-
fova, má se všeobecně za to, že tentokráte
nabudou převahy frakce umírněné.
Z Mombasy, 18. dubna. (C.-B.) Vý-
prava, vyslaná do území Somalců, dorazila
až k Ookuratu. Povstalec Wagaša podpo-
roval Somalce v jich houževnatém odporu,
jejž kladli postupu vojska. Dne 5. dubna
došlo na různých místech k tuhým bojům.
Nepřítel byl všude odražen se ztrátami.
Vesnice povstalců byly spáleny a sklizen
zničena.
Z Londýna, 18. dubna. (C.-B.)
V dolní sněmovně učinil kancléř po-
kladu Hicks Beach návrh na některé
změny berní a celní. Daň z příjmů
má býti zvýšena o 2 pence na libru šter-
linků příjmů. Dále navrhuje se clo na cu kr
a to 4 šilinky 2 pence za cent raffinádya
clo na surovinu cukrovou sestupné od 4 ši-
linků 2 pencí za cent suroviny 98° polari-
sace až na 2 šilinky za cent 76° polarisace.
Clo na melasu včetně se syroby má se sta-
Říha
Sar
Wagaša
Vídeň
Jin
Hradec
Sofie
Mombasa
Londýn
dolní sněmovna
pence
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jarní vody.
Z knihy »Chvála Vesny«.
14
article
Tenkráte nebylo dne.
Umírající světla, mizivá, bledá a chvějíeí
se, unaveně bloudila kdesi vysoko, vysoko nad
černými mraky, nad nevlídnými, mrazivě vyde-
chujícími, nad těžkými mraky, které zavěsilyse
nad strání, a v mracích válela se studená těla
příšerných saní, temných a zamračených, z jichž
slizských tlam řítily se nekonečné proudy divo-
kého deště.
Po skalnatých hřebenech kopců letěly šeré
stíny, letěla šerá strašidla, mlčíci a hrozná, a
z promočených lesů plížila se do údolí tma, ta
zlá, ta jedovatá, ta rdousící.
Nebylo dne, nebylo noci, temná oblak
pohřbila růžový východ, a hvězdy byly daleko,
daleko. V bolestné křeči zmítala se vysílená
země a těžce chystala se k velikým převratům,
jež zabouří, když slunce se zemí se snoubí.
Pod příkrou strání, s níž mladé břízy hledí
do smutných dálek, mezi vlhkými zahradami,
plnými nezdravé vůně hnijícího, do hliny vbitého
listí, mezi zahradami, kde nachýlené švestkové
stromy zamyšleně stojí, letěla pod chvějícími se
břehy pobouřená Balinka, tak tichá jindy a
hravá říčka, Balinka, která se směje a jásá,
kdýž červencová vedra zdobí vlažnou její vodu
nádhernými krajkami brčálových plísní, Balinka
vážná a zamračená, když v podzimu se v oce-
lové její hlati zrcadlí prchající oblaka, Balinka
snivě hrčící pod průzračnými ledy pohádkového
prosince.
Balinka
15
article
Voda, ozlacená jemnou hlínou, uloupenou
z náručí hor, šuměla hlasitě v rozervaných ko-
řenech pobřežních olší, s úžasnou rychlosti
ubíhala širokým řečíštěm a hučela na opěněném
splavu. V kalných, houpavých vlnách letěly
kusy drnu, urvaného kdesi lukám, letěly po-
slední balvany ledu, vyplaveného z pod chlad-
ných boků skal, a mizely pod rozčeřenou hla-
dinou, aby vypluly na ni mnohem již dále.
Rozhněvané proudy střikaly špinavou pěnou.
Nad splavem visel na pilíři, prohnilém již
a pod nárazy vln se otřásajícím, dřevěný most,
takový starý, stařičký, s prořídlou střechou,
zdobenou pestrými lišejníky a jemným mechem,
takový zčernalý, takový shrbený, a smutně, du-
mavě hleděl do rozčileného vření řeky. Vody
se pod ním divě vzpínaly, rvaly chabý pilíř
ne
16
article
hrozily, hrozily.
Na vysokém břehu za branou blýskala
světélka svítilen, zápasící s umlkajícím již de-
štěm, a tmavé stíny lidí, chvějících se chladem,
brouzdaly se řídkým blátem.
Balinka hučela, Balinka bouřila, Balinka
řvala.
Vlahý vítr, který za horami spává, zapla-
kal ve stráních, zadýchal v zahradách a pro-
běhl korunami stromů. Rozehrály se mladé
břízy v tenkých bílých košilkách, deštěm zmá-
čených a lnoucích k útlým tílkům, rozehrály se
v zahradách shrbené švestky a holé jabloně,
rozehrála se mohutná lípa ve stráni, ta velebná,
blesky zoraná, ta královská.
A hovořily stromy, takové divné hovořily
báje, takové krásné, takové dumné, takové,
které teple dýchají v srdce a slzou, žhavou
slzou oči zakali. A stromy zpívaly a stromy
hrály; jemná hudba a zvučná a měkká, loudila
se tmou, a černé lesy v úbočích hlubokým
vpadaly basem.
Temné příšery mraků se rozstoupilya
mezi nimi první hvězda zavýskla bílým svým
světlem. Západní vítr odváděl oblaka za obzor,
a nad rozsvíceným krajem zazářila hluboká
noční obloha, tak sladce černá, měkká jako
hedvábný samet, a plná, plná zkamenělých ji-
sker. Zjasněly mokré skály, třpytící se tekou-
cím stříbrem, určitěji vystoupily tvrdé, ostré
kontury pustých strání a zvlněných. lesů,a
mezi balvany zasvítila matná roucha vířících
tam duchů.
Duhově zlatá světla hvězd tonula v širo-
kých, neklidných proudech kalné vody, jež se roz-
lila v zahradách mezi sténajícími štěpy, a dě-
sivě duněla nad sřícenými břehy.
Balinka volala a smála se, tak nějak pří-
šerně se smála, že až dech se tajil v sevřených
prsou.
Vladimir Cech ml
Balinka
Vladimir Cecha
Balinka