ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4d9fa1d0-66c5-11dc-bd9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 21, person 20, org 3, work 2
1 masthead
V Praze, v pátek dne 19. dubna.
Praha
2 masthead
K číslu 107. a na venkově za 3h
3 masthead
Číslo v Praze za 2h
Praha
4 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 b.
Praha
5 title
NARU
Nara
6 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Projev arciknížete Františka Fer- dinanda o hesle: »Los von Rom«. Z Vídně, 19. dubna. Událost tak velká, tak náhlá, tak politická, jakou byl projev arciknížete Františka Ferdinanda d'Este, ni- koli tak pro katolický školský spolek, jako proti všeněmeckému ruchu, nemůže zapad- nouti jako kámen v rybníce. Naopak vlny jí způsobené šíří se do kruhů pořád větších a také v cizině se jí zabývají. Dnes pojednávají o ní, vyjma »Frem- denblatt«, všechny listy. Jest zajímavo položiti proti sobě projev »Vaterlandue a projev »O stdeutsche Rundscha u«. Onen v čele listu přináší lyrický zpěv, nade- psaný »Událost dne«. Praví se v něm: »První modrý blankyt po olověně šedých dnech, první zlatý zásvit sluneční po temné, mlhavé době nemůže vzbuditi citů radost- nějších, než učinil osvěžující, povznášející, nadšení vzbuzující čin nejjasnějšího pana arciknížete Františka Ferdinanda d'Este. Konečně přišel jas pravého, nezkaleného srdce — občerstvujícího denního světla.
František Fery Este Los on Rom Vídeň
7 article
Millionteré díky nekonečné za něl!« V »Ostdeutsche Rundscha u dokazuje Wolf, že německý Schulverein není žádným politickým spolkem, ale kato- lický školský spolek že jím jest. Všeněmci musí prý žádati na vládě Körbrově, by při- znala barvu a osvědčila, že má moc a sílu, by zabránila zasahování mimoparlamentních vlivů do státního života. Z Pešti se oznamuje, že také tam hodlá některý člen strany neodvislosti věc uvésti na přetřes v parlamentě. Z Berlína pak telegrafují: »Vossische Zeitung« se diví, že arcikníže, který dlouho mlčel, mluví právě nyní, v době, kdy tam mešká korunní princ německý, potomek prvního evangelického rodu panovnickéhoa že mluvil právě tak. Kromě toho žasne list, že arcikníže nepřestal na tom, prohlásiti se odpůrcem ruchu »Pryč od Říma« a že jej charakterisoval způsobem, jenž jest v odporu se skutečností a tak, jak je charakterisován klerikálními řečníky a novinami. Naproti tomu »Germania« veleb řeč arciknížete, jako čin osvobozující a vy-
Wolf Körbrův Pešť Berlín Řím Vossische Zeitung Ostdeutsche Rundsch
8 article JNl
JNl slovuje přesvědčení, že tato manifestace jeho vzbudí velikou, ale radostnou sensaci u všech Rakušanů, smýšlejících rakousky a křesťan- sky. Pobytu německého korunního prince ve Vídni se tento projev ani dost málo nedo- týká. Zmařená schůze železničního vý- boru. Z Vídně, 19. dubna. Čechové a Po- láci zmařili včera večer schůzi železničního výboru. Nedostavili se prostě do něho a uči- nili jej k usnášení neschopným. Kromě nich nepřišlo ještě jiných 8 členů. Na jednacím pořadu byla podrobná rozprava o půjčce in- vestiční. Čechové a Poláci svou abstinenci motivují tím, že vláda nesplnila svůj slib, že 18. dubna předloží zákon o vodních stav bách. Výbor čítá 48 členů. K platnému usná- šení třeba jest přítomnosti 25 členů. Přišlo jich však včera jen 23. Poláci a Čechové nepokrytě prohlásili, že jejich odpor jest úmyslným a netajili také důvody. Za vče- rejší schůze plenární stěžovali si, že vzpo- menutá osnova nebyla předložena, ač mezi stavbami kanálovými a investicemi jest sou- vislost, která že jest důvodnou, bylo uznáno také vládou. Jen vzhledem na sliby a pří- povědi, že hned po velikonocích zákono vodních stavbách bude podán, Čechovéa Poláci nic nenamítali, aby se výbor želez- niční sešel k poradě o půjčce investiční hned po velikonocích.
Rakušan Čecho Polák Vídeň
9 article
Kdyby se byl zákon o vodních stavbách včera podal a kdyby uznán byl přijatelným Čechové a Poláci nepřekáželi by vyřízení půjčky investiční. Nemohou však dopustiti. aby tato byla připravena ke druhému čtení a předloha o vodních stavbách ve sněmovně dosud nebyla. Teprve až tato se předloží budou Čechové a Poláci ochotni zúčastniti se opět prací železničního výboru. Ten jest svolán na dnes večer. Činís pokusy, aby byl k usnášení schopným také bez Čechů a Poláků. Vodní stavby. Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme žádá vláda v předloze o vodních stavbách, aby na kanály a průplavy země přispěly čtvrtinou, jest však ochotna vzíti za vděk. také menším příspěvkem než 25 procent.
Čecho Polák Vídeň
10 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
11 article
Z Vídně, 19. dubna. »Neue Freie Presse« uveřejňuje tento přípis: »Slavná redakce! Ve příčině přípisu bulharského škol- ního inspektora p. Kočeva dovoluji si kon- statovati: Náš list ze všech řečí bulharských učitelů uveřejnil jen česky mluvenou řeč prof. Antonova. Za její publikaci správ- nou a smyslu vyhovující ručí náš referent tím více, jelikož také p. Kočev, rozuměl-li české řeči svého kollegy, poznati musí správ- nost referátu jako poctivý muž. Způsobil jsem následkem neoprávněné výčitky p. Ko- čeva, aby ještě jednou reprodukovány byly všechny zprávy, týkající se pobytu bulhar- ských učitelů v Praze, abych poskytl p. Ko- čevovi příležitosti, by udal, co jest v nich nesprávno. JUDr. Edvard Baštýř, chefredaktor » Hlasu Národa«.
profesor Antonov Kočev ko JUDr Baštýř Vídeň Praha Neue Frei Presse
12 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 19. dubna. (C.-B.) Císař propůjčil řediteli státního gymnasia v Jin- dřichově Hradci Janu Říhovi za příčinou jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek titul vládního rady s prominutím tax. Ze Sofie, 18. dubna. (C.-B.) Makedon- ský kongres zabývá se zkoušením plných mocí delegátů. Ačkoliv ještě při posledních volbách delegátů prošli přívrženci Sara- fova, má se všeobecně za to, že tentokráte nabudou převahy frakce umírněné. Z Mombasy, 18. dubna. (C.-B.) Vý- prava, vyslaná do území Somalců, dorazila až k Ookuratu. Povstalec Wagaša podpo- roval Somalce v jich houževnatém odporu, jejž kladli postupu vojska. Dne 5. dubna došlo na různých místech k tuhým bojům. Nepřítel byl všude odražen se ztrátami. Vesnice povstalců byly spáleny a sklizen zničena. Z Londýna, 18. dubna. (C.-B.) V dolní sněmovně učinil kancléř po- kladu Hicks Beach návrh na některé změny berní a celní. Daň z příjmů má býti zvýšena o 2 pence na libru šter- linků příjmů. Dále navrhuje se clo na cu kr a to 4 šilinky 2 pence za cent raffinádya clo na surovinu cukrovou sestupné od 4 ši- linků 2 pencí za cent suroviny 98° polari- sace až na 2 šilinky za cent 76° polarisace. Clo na melasu včetně se syroby má se sta-
Říha Sar Wagaša Vídeň Jin Hradec Sofie Mombasa Londýn dolní sněmovna pence
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jarní vody. Z knihy »Chvála Vesny«.
14 article
Tenkráte nebylo dne. Umírající světla, mizivá, bledá a chvějíeí se, unaveně bloudila kdesi vysoko, vysoko nad černými mraky, nad nevlídnými, mrazivě vyde- chujícími, nad těžkými mraky, které zavěsilyse nad strání, a v mracích válela se studená těla příšerných saní, temných a zamračených, z jichž slizských tlam řítily se nekonečné proudy divo- kého deště. Po skalnatých hřebenech kopců letěly šeré stíny, letěla šerá strašidla, mlčíci a hrozná, a z promočených lesů plížila se do údolí tma, ta zlá, ta jedovatá, ta rdousící. Nebylo dne, nebylo noci, temná oblak pohřbila růžový východ, a hvězdy byly daleko, daleko. V bolestné křeči zmítala se vysílená země a těžce chystala se k velikým převratům, jež zabouří, když slunce se zemí se snoubí. Pod příkrou strání, s níž mladé břízy hledí do smutných dálek, mezi vlhkými zahradami, plnými nezdravé vůně hnijícího, do hliny vbitého listí, mezi zahradami, kde nachýlené švestkové stromy zamyšleně stojí, letěla pod chvějícími se břehy pobouřená Balinka, tak tichá jindy a hravá říčka, Balinka, která se směje a jásá, kdýž červencová vedra zdobí vlažnou její vodu nádhernými krajkami brčálových plísní, Balinka vážná a zamračená, když v podzimu se v oce- lové její hlati zrcadlí prchající oblaka, Balinka snivě hrčící pod průzračnými ledy pohádkového prosince.
Balinka
15 article
Voda, ozlacená jemnou hlínou, uloupenou z náručí hor, šuměla hlasitě v rozervaných ko- řenech pobřežních olší, s úžasnou rychlosti ubíhala širokým řečíštěm a hučela na opěněném splavu. V kalných, houpavých vlnách letěly kusy drnu, urvaného kdesi lukám, letěly po- slední balvany ledu, vyplaveného z pod chlad- ných boků skal, a mizely pod rozčeřenou hla- dinou, aby vypluly na ni mnohem již dále. Rozhněvané proudy střikaly špinavou pěnou. Nad splavem visel na pilíři, prohnilém již a pod nárazy vln se otřásajícím, dřevěný most, takový starý, stařičký, s prořídlou střechou, zdobenou pestrými lišejníky a jemným mechem, takový zčernalý, takový shrbený, a smutně, du- mavě hleděl do rozčileného vření řeky. Vody se pod ním divě vzpínaly, rvaly chabý pilíř ne
16 article
hrozily, hrozily. Na vysokém břehu za branou blýskala světélka svítilen, zápasící s umlkajícím již de- štěm, a tmavé stíny lidí, chvějících se chladem, brouzdaly se řídkým blátem. Balinka hučela, Balinka bouřila, Balinka řvala. Vlahý vítr, který za horami spává, zapla- kal ve stráních, zadýchal v zahradách a pro- běhl korunami stromů. Rozehrály se mladé břízy v tenkých bílých košilkách, deštěm zmá- čených a lnoucích k útlým tílkům, rozehrály se v zahradách shrbené švestky a holé jabloně, rozehrála se mohutná lípa ve stráni, ta velebná, blesky zoraná, ta královská. A hovořily stromy, takové divné hovořily báje, takové krásné, takové dumné, takové, které teple dýchají v srdce a slzou, žhavou slzou oči zakali. A stromy zpívaly a stromy hrály; jemná hudba a zvučná a měkká, loudila se tmou, a černé lesy v úbočích hlubokým vpadaly basem. Temné příšery mraků se rozstoupilya mezi nimi první hvězda zavýskla bílým svým světlem. Západní vítr odváděl oblaka za obzor, a nad rozsvíceným krajem zazářila hluboká noční obloha, tak sladce černá, měkká jako hedvábný samet, a plná, plná zkamenělých ji- sker. Zjasněly mokré skály, třpytící se tekou- cím stříbrem, určitěji vystoupily tvrdé, ostré kontury pustých strání a zvlněných. lesů,a mezi balvany zasvítila matná roucha vířících tam duchů. Duhově zlatá světla hvězd tonula v širo- kých, neklidných proudech kalné vody, jež se roz- lila v zahradách mezi sténajícími štěpy, a dě- sivě duněla nad sřícenými břehy. Balinka volala a smála se, tak nějak pří- šerně se smála, že až dech se tajil v sevřených prsou. Vladimir Cech ml
Balinka Vladimir Cecha Balinka