Strana 4.

Číslo 218.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 10. srpna 1900.

Nákladem Družstva Vlast Vychovatel. Časopis věnov ný zájmům křesťanského škol- ství. Red. dr. R. Horský. Roč. XV. č. 15. — Dělnické Noviny red. T. J. Jirouška, roč. IX. č. 23. Z katolických nakladatelství; Anežka, list pro křesť. panny. Roč. XXII. č. 8. Václav, list pro křesť. jinochy a muže. Roč XXI. č.8. Ludmila, list pro křesť. matky. Roč. XXV. č. 8. (Nákl. dra. A. Skočdopole. — Růže Dominikánská. (P. G. Konečný, O. Praed.) Roč. XIV. č. 4. Nákladem papežské knihtiskárny benedik- tinů rajhr adských v Brně.

Škola Božsk. Srdce Páně. Roč. XXXIV., č. 8. — Květy Marianské. Red. dr. P. Vychodil. Roč. XVII., č. 8. Z nakladatelství J. Otty v Praze: Ottův Slovník naučný. Sešit 360 a 362. Hygiena dětského věku Část II. — Zlatá Praha. Ročník XVII. č. 39. — Besedy Lidu. Roč VIII čís. 20. Z nakladatelství I. L. Kobra: Djiny národů východních. Sešit 9. a 10.- B. Němcové: Sebrané spisy. Illustrov. vyd. Seš. 24. Cena seš. 36 hal. — M. Oehm: Zámečnictví. Sešit 10. Zařízení a užívání akkumulatorů. Sešit 8.—11. Kapesní knížka pro inženýry, Sešit 9.—10. — Ornamentika. Sešit 24. — Atlas ptactva. Seš. 4. Chemicko-technická příruční kniha, napsal V. Novák. Seš. 5. Cena 40 h. Z nakladatelství J. R. Vilímka v Praze: Po stopě zlého činu. Sešit 85. a 86. Cena 30 hal. — Veselý anekdotář. Seš. 29. a 30. Cena 20 h. Od Tater k Adrii. Sešit 7. Cena 80 hal. Z různých nakladatelství; Stará Praha, 100 akvarelů V. Jansy. Vydány další 4 skvostné obrazy: Pohled z Melantrichovy do Havelské ulice. Voršilská ulice. Portál domu u »dvou zlatých med- vědů«. Zahrada zbrojnice »u čertovny«. Dílo zasluhuje pod- pory. — Przeglad powszechny. Ročník XVII., č. 8. — Trnavský Posol č. 8. roč. IV. — Hlavní pravidl O vedení matrik. Dr. Jos. Kupka. v Brně. Cena 2 K. 20 hal. — Levná illustrovaná knihovna Beaufortova: Po- topa. Svazek 14. a 15. — Časopis českých zvěro- lékařů. Roč. V., číslo 8. a 9. — O vodních druž- stvech (č II. lidové knihovny Blatenských Listův) Slovník českopolský. Prof. F. A. Hora. Seš. 6. Čena 45 h — Švanda dudák. Roč. XIX. č. 32. — Čítárna českého lidu. Seš. 31. a 32.

Posudky. Obrázková revue. Illustrovaný časopis pro zábavu a poučení. Red. a vyd. dr. Ant. Podlaha. Praha 20°-II. Předplatné celoročně 14 K., poštou 16 K. Jednotlivý sešit 60 h. Seš. 21. Nejen krásné, ale i umělecky vysoce cenné obrazya bohaté články, což obé stále v hojném výběru přináší »Obrá- zková Revue«, staví tuto na výši uměleckého rodinného ča- sopisu illustrovaného. V části textové všímá si redakce všech časových a světových dějů, jak právě svědčí články »Čínské črty«, »Vznik holandských států v jižní Africe«, »Peking«, »Zeppelinova vzduchová loď«, »Pohyblivý chodník elektrický na výstavě pařížské«. Illustrace uvádějí práce znamenitých cizích malířů i našich vynikajících umělců. Jsou to mezi ji- nými: M. Houdekoeter »Drůbež«, B. E. Murilio: »Malí la- bužníci«, Boticelli: »Madonna«, Fra Angelico da Fiesola »Klanění se Ukřižovanému«, »Kutnchorský portrét P. Jiří Plachého S. J.« (známého to vůdce obranců Prahy, stu- dentů, proti švédskému útoku na kamenném mostě v Praze), Jaroslav Špillar »Těžké břímě«, dvojitá příloha R. Havelk »Krajina«. Vřele doporučujeme.

Svatá Země. Sešit 2. Praha 200—II. Skvostné toto album vychází ve lhůtách 14denních v sešitech po 30 kr. (60 h.) o 12 obrazech. Překrásného a bohatého alba »Svatá Země« máme již druhý sešit v ruce — a ten skutečně jeví, že pořadatelstvo a vydavatelstvo podjalo se nezištně díla, jemuž podobného do- sud v literatuře české i vůbec slovanské v tom spořádání ještě nestávalo. Přináší druhý sešit opětně chronologickým pořadem památné a zdařilé pohledy ze »Svaté Země«. Jsou to: »Kostel Narození Páně v Betlémě«, »Vnitřek chrámu Panny Marie v Betlémě«, »Příčná loď tamtéž«, »Jeskyně Betlémská s místem Narození Páně«, »Náměstí v Betlémě«, »Hrob Rachely«, »Studna Magů«. »Mešita Al-Aksa«, »Me- šita Omarova«, »Azot«. Slovesný doprovod je z péra prof Müllera. Mimo to přiloženy k sešitu právě vyšlému dvě vložky: krásnou vstupní báseň Xavera Dvořáka a vložku bohatých sentencí Em. Žáka. Nebudeme šířiti slov o veliké ceně »Svaté Země«, ale doporučujeme ji čtenářům svým co nejvřeleji. Sešit 60 hal.

Anarchisté a jich učení. Napsal JUDr. František Herman. Sešit 1. Mladý, ale pilný náš spisovatel vydal právě prvý sešit většího díla sociálně-kulturního, kterému kralovraždou v Mon e přibylo ještě na časovosti. Spis slibuje býti věcným, pře- hledným a srozumitelným. Třeba jest rozumného výkladu o anarchismu širokým vrstvám lidovým, aby zlo toto z nevě- domosti se nešířilo dále. Zejména přívrženci naší strany mají povinnost lid poučovati o zhoubných zásadách anarchi- stických, náboženství našemu v nejkrajnější protivě stojících. Hermanova kniha hodí se k tomu a poslouží zajisté kaž- dému výborně. O vodních družstev. Výklad IV. části zákona vodního ze dne 23. srpna 1898. Tuto důležitou otázku po stránce technické i administrační projednal velice podrobně a populárně inženýr A. Pávek, řiditel panství Lnáře, v po- jednání vydaném v samostatné brožuře nakladatelstvím »Blatenských Listů« v Žekanicích (p. Sedlice u Blatné). Brožura tato stane se vítanou pomůckou nejen pro všechna vodní družstva, ale i pro každého jednotlivce, který nějakou vodní melioraci provésti chce, také pro hospodářské školy bude brožura ta cennou vyučovací pomůckou. Hojného roz- šíření může dojíti tím spíše, že cena knížky této o 64 stra- nách jest nepatrná (23 hal., poštou 23 hal., při hromadných objednávkách od 10 ex. franco po 20 hal. expeduje se pouze za hotové).

Ze soudní síně. Řádění lupiče na faře. (Pokrač.) Líčení, jak známo, koná se před porotou v Kutné Hoře. Po přečtení žaloby vyslechnut obviněný Gabriel, jenž v soudní síni silně jest střežen četnictvem a do- zorci, neboť již jednou utekl a několikrát ve své ko- můrce sprostil se pout, takže mu musila býti uta- žena. Obviněný lupič cynicky se přiznal, že jest vinen, že na faru petrovickou šel, aby tam loupil a po případě každého, kdo by se mu postavil v cestu, zabil. Pak počato s výslechem svědků. Dp. farář Vimr vy- povídal dle obžaloby, pravil, že Gabriela znal a protože mu připadá, že záleželo Gabrielovi na tom, aby vylákal jej ze stavení, když chtěl v něm loupiti, po případě vražditi. Gabriela měl již dávno za člo- věka chytrého lstivého a nezbedného. Kdysi Gabriel byl ve mlýnské zahradě v Petrovicích na jablkách.

Mlynář honil jej, avšak Gabriel skočil do rybníkaa schoval se do lednice pod mlýnská kola. Mlynář však myslel, že škůdce jeho jabloní ve vodě utonul, proto svolal chasu, která Gabriela ve vodě hledalaa ovšem marně. Když nadešlo šero a vše odešlo do mlýna, vylezl Gabriel z úkrytu, a teprve si natrhai notně jablek beze strachu, že bude vytrhován. Ho- spodyně na faře slč. Marie Benešova obviněného nezná a dříve neznala. O přepadnutí vypovídá úplně dle obžaloby. Sl. Benešova cítí až posud bolesti v zápěstí levé ruky a má znáti jízvu na čele od rány, již jí dal Gabriel bodcem hole. Obžalovaný Gabriel popírá, že měl nůž a hůl a praví, že šel na faru v Petrovicích jen proto, aby tam žebral. K tomu namítá předseda soudu, že nebývá zvykem po 9. hodině večerní choditi po žebrotě. Na to pro- nesl Gabriel: To víme, voni milostpane, nemusejí žebrat ani v poledne. Za výrok ten dostalo se mu napomenutí, aby choval se slušně. Soudní lékaři pp. dři. Veselý a Jäger podávají své dobrozdání, že útok na slč. Benešovu udál se z nenadánía s násilím. Na hlavě, na krku a na rukou bylo více ran, největší z nich na čele. Tato rána a dále ona na pravé ruce v kloubení byly uznány za těžká zranění. Jinak měla hospodyně slč. Benešova na rukou tolik ran, ža splývaly do sebe a tvořily směsi krvavých podlitin. Švědkyně, školačka Vagne- rova, vypovídá, že zaslechla tehdy na svém lůžku křik slečny Benešovy, slyšela rány na její hlavua ruce dopadající, vyskočila z lůžka a zavřela poko- jíček. Strachy volala potom: »Slečno, utečte, utečte!« Dále slyšelo děvče volání: »Kde jsou peníze? Dej sem peníze!« Zaslechlo i třesk lampy a pád těla sl.

Benešovy na dlažbu ke dveřím a ježto se domnívala svědkyně, že útočník slečnu zabil, ukryla se do peřin a usnula. Byla potom vzbuzena sl. Benešovou, která byla samá krev a potácela se. Na to obě utekly přes dvůr a přes zeď do zahrady a přes plůtek na hřbitov a zavřely se v kostele. Tam Bene- šova omdlévala. Děvče omývalo jí sněhem, načež obě šly do školy k panu řídícímu učiteli Novákovi, který vyburcoval občany a na ochranu dp. faráře Vimra k Losínu se vydal. Svědkyně, kostelníková Rej- honová, vypovídá, že tehdy, v tu neděli po 9. hodině slyšela ťukání na okno. Vstala a tu ozval se venku tenký hlas, aby kostelník šel na faru, že má jíti jemnostpán do Losína s Pánem Bohem, že tam umírá starý Havlíček. Na otázku Rejhonové »Kdo je venku?« odvětil hlas: »Havlíčkův syn, Emilek.«

Při svědeckých výpověděch choval se zlosyn velice drze. Když vyslechnuta celá řada různých svědků, jež dosvědčili obžalobu, přečtěno asi 40 soudních spisů a dopisů. V líčení se pokračuje. (Pokrač.) O Božím Těle. V Michli u Prahy konala se obvyklým slavnostním způsobem dne 14. června slav- nost Božího Těla s průvodem. V jedné z ulic, kudy se četný průvod zbožných věřících ubíral, spatřil dp. kaplan F. Koula, jenž nalézal se pod nebesy po boku faráře dp. M. Šacha, nesoucího nejsvětější Svátost oltářní, že 20letý malířský pomocník Josef Zach z Vrševic, jenž nalézal se asi 4 kroky od průvodu, před velebnou Svátostí nesmekl a spokojeně si pokuřoval doutník. Neurvalé toto jednání bezbožného mladíka, jenž si vyzývavě průvod pro- hlížel, vzbuzovalo mezi zbožnými účastníky církevní slavnosti pochopitelné rozhořčení, jež hlasitě ostře od- suzováno. Zach byl zatčen a ve středu před 4členným senátem zemského trestního soudu v Praze, jemuž předsedal rada vrchního zemského soudu p. Nagy, odsouzen pro přečin proti veřejnému pokoji a řádu dle § 305 tr. ř. do tuhého vězení na 5 dní s postem. Žalobcem byl zá- stupce p. dr. Sandtmann, obhájcem radní tajemník v. v. p. Scheidler.

Bitva v hospodě. V hostinci Jos. Šťastného v Hostavicích bylo dne 6. května velice živo. Mezi bavícími se hosty seděli též u zvláštního stolu 21letý dělník Josef Chejna, 17letý dělník Frt. Šimek, 21letý dělník Frt. Milanovský a 17letý dělník Ant. Leibl, kteří pili až se hory zelenaly a utopili v pěnivém moku Gambrinově poslední špetku rozumu. Pak za- čali lomozit a bouchat na stůl a když jim hostinský odepřel nalíti a vyzval je, aby opustili místnost, začali zuřiti. Chejna uchopil židlici a mrštil jí o podlahu, pak roztřískal sklenici a na to se všichni chasníci vrhli na hostinského. V okamžiku vypadalo to v ho- spodě jako na bojišti. Výtržníci rozmlátili celkem 16 židlí, 20 sklenic a 10 pivních tácků a když byli vytlačeni na silnici, počali hostinec bombardovati kamením. Roztříštili několik okenních tabulí a poně- vadž kameny lítaly do místnosti, všichni hosté s rozutekli. Do místnosti hozeno bylo celkem 27 ka- menů, z nichž některé několik kilogramů těžké. Též dva hosté byli střepinami skla zraněni, na štěstí však pouze lehce. Hostinský čítá si škodu na 70 K 40 haléřů. Včera ocitli se všichni zuřivci před čtyřčlen- ným senátem zdejšího trestního soudu, obžalováni ze zločinu veřejného násilí. Byli také uznáni vinnými a odsouzeni vesměs do těžkého žaláře: Chejna na šest měsíců, Šimek též na 6 měsíců, M lanovský na čtyry měsíce a Leibl na 3 měsíce, u každého dvěma posty měsíčně zostřeného. Soudu předsedal rada z. s. pan Nagy, žalobu zastupoval náměstek pan Sakh, ob- žalované hájil radní tajemník Scheidler.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Boieldieuova opera »Bílá paní« (1. čtvrt. předpl) řízením kapelníka p. Angra a za režie páně Polákovy. Na zítřek určena jest první reprisa fran- couzské veselobry »Ustupte ženám!« od Alb. Valabrégua a Maur. Hennequina, na nedělní odpo- ledne Štechovo »Třetí zvonění« jako předsta- vení pro lid, na nedělní večer mimo předplacení Sme- tanova »Prodaná nevěsta« s manžely Buria- novými v hlavních rolích. Pan Burian zpíval sice již partii Jeníka v berlínském provedení »Prodané ne- věsty«, avšak v Praze bude zpívati partii tuto po- prvé. Záznamy k tomuto představení přijímají se již dnes. V činohře studuje se sociální drama »B ar- toš Tuřanský« od Flipa Langmanna za režie páně Šmahovy; v opeře chystá se Gounodův »Faust a Markéta«. Správa baletu byla po od- chodu p Aug. Bergra svěřena solové tanečnici paní Marii Peškové. Pohřeb italského krále Humberta. Smuteční hosté. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Král přijal od- poledne členy cizích rodů panovnických, kteří přibyli k pohřbu. V neděli přijme král poprvé ministry a podepíše dekrety. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Arcivévoda Rainer sem dnes přibyl a uvítali ho ministr zahraničních zá- ležitostí Visconti Venosta, generálové Tournon a Fecia di Cossato a vyslanci rakousko-uherský a německý. Arcivévoda Rainer navštívil rakouského vyslance svob. pána Pazetta. — Večer přijel a královskými poctami uvítán byl kníže Ferdinand bulharský. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Královny Marghe- rita a Maria Pia s princeznami a princi sem o 9. hod. večer přibyli. Po přání královny vdovy nebylo žád- ného uvítání na nádraží. Členové královské rodiny odjeli pak vozem, jejž provázeli kyrysníci, do paláce.

Přípravy k pohřbu krále. Z Říma, 8. srpna. (T. k.) Ze všech stanic, kudy jede vlak s mrtvolou krále Humberta, dochá- zejí telegramy, v nichž se sděluje, že úřady, spolky a obyvatelstvo projevuje všeobecný smutek a loyalitu. Práce na výzdobě města rychle pokračují a bude se po celou noc pracovati. Počítá se, že asi 900 obcí zašle své zástupce k pohřebním slavnostem. Ruch v městě jest neobyčejný. Více než 150.000 osob sem přibylo. Výzdoba města smutečními prapory jest už skoro dokončena. Město poskytuje obraz hlubokého smutku. Večer konala se za řízení Mascagniho zkou- ška k provedení mše Palestrinovy. Dojem byl krom- obyčejný. Stále docházejí do Quirinálu věncové dary. Odjezd smutečního vlaku s mrtvolou krále z Monzy.

Z Monzy, 8. srpna. (T. k.) Za jasného po- časí přijíždějí stále noví hosté. V kostelích vyzvání se neustále. Kyrysníci přenesli rakev z umrlčí komory na lafetu, načež vlak se hnul. Věnce věnovala krá- lovna Margherita, vévoda z Janova, princové Ludvík a Viktor Napoleon a parlament. Rakev zahalena byla sametovou látkou, na níž položen kříž savojský, přilba a kord králův, jakož i italský prapor. Za rakví nesl kněz železnou korunu a za ním veden králův kůň. Na to sledovali: vévoda z Aosty, hrabě Turinský, princové Ludvík a Viktor Napoleon, vévoda z Oporta, presidenti senátu a poslanecké sněmovny, ministři Gianturco, Ponza di San Martino a Carrano, úřady a personál královského dvora. Vojsko tvořilo špalír a vzdalo rakvi čest. Mimo to súčastnilo se špalíru 57 spolků. Z Monzy, 8. srpna. (T. k.) Smuteční vlak s mrtvolou krále Humberta odjel o 4. hod. odpol. do Říma a byl provázen vévodou z Aosty, hrabětem Turinským, princem Viktorem Napoleonem, vévodou Oportským, presidenty senátu a poslanecké sněmovny, ministrem války a ministrem spravedlnosti a ministrem orby. V celém městě vyvěšeny smuteční prapo ry