ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 499332b0-1ba8-11e9-bc55-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 52, org 6, work 4, person 44
1 masthead
Číslo 55.
2 masthead
V Praze, dne 25. února 1902.
Praha
3 masthead
Ročník VI.
4 article
Bedakco, sdrinistracea ezpedics Preha, P'štrossova ulice. číslo 200—I. Nefrankované dopisy s nepříjímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. insgrty účtujeme levně a při častější ineerci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o aesté hodině ranní. V pendělí a po svátku
P ' štrossov
5 article NÁl
NÁl vzdy o dvanácté ho- Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. li26,
6 article UcK
UcK dst k vetovni pntely k. spo. zso
7 title
Llo
8 article
Předplatné pro Prahu domu: s donáškou do 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. K 33.60 celoročně . . .. poštou: Pro tuzemsko měsíčné . . . . eron. K a8.— Předplatné do cizozem- ska: Kěmecka a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.—— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- lie. Belgie a Anglie: K 18.20 čtvrtletné celoročně .. . K 52.80 Telst, administrace li26.
Praha Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belgie Anglie Kěmecko čtvrtletný
9 article
Slunce vychází v 6 hodin 56 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 32 minuty večer. Úterý:
10 article S v. Valburgy.
S v. Valburgy. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Petra a Pavla na Vyšehradě od 21.-25. t m.
Petro Pavel Vyšehrad
11 article André Chéradame o naší otázce.
André Chéradame o naší otázce. V Praze, dne 24. února. Česká deputace do Paříže bude aspoň míti ton výsledek, že známost o nás a naše právoa boj za něj nabude nových přátel. Necháváme slav- nost V. Huga bez podrobnější zatím zmínkya chceme ukázati na první zjev ve veřejném mínění francouzském o nás. Nový list »La Voix Nationale« přinesl uvod- ník o nás z péra publicisty André Chéradame, o jehož knize o naší politice rakouské nedávno vy- dané jsme se zmínili. André Chéradame jest na- ším mluvčím ve Francii, kde toho jest nanejvýše potřebno, neboť geografické a národnostní znalosti o nás a o Rakousku jsou tak popleteny i v kru- zích intelligence, že si pletou Uhry s Cis a Ma- dara s Čechem, jak se ku př stalo i zesnulému kardinálu Schönbornovi, když meškal v Lúrdech, kdež pronesl naň kdos zdravici jako na biskupa z Uher, proti čemuž ovšem musil dáti prohlášení.
Chéradam V Hug Uher Čecho Schönborn Praha Paříž Francie Rakousko Ma Uhry Le Voix
12 article
André Chéradame ujišťuje, že dnes Francouzi už nezaměňují »Boheme« za »Hongrie«. On zajisté bude dobrým tlumočníkem, jak ukázal ve spise, na který tímto dle slibu blíže chceme upozorniti. Ve spise o naší politice a náboženství v Rakousku praví Chéradame, že aatiklerikalismus jest při hnutí »Pryč od Říma« ponechán jako oblíbená zbraň pangermanů a že není nic náboženského za celým hnutím. Nábožensky vzato jest hnutí »Pryč od Říma« negativním a politicky vzato jest vlasti- zrádným. »Pod pláštěm obrácení se ke protestantismu skrývá se pokus zni- čiti oddanost k domu Habsburskému a jeho katolických poddaných. (Dopo- ručujeme pozornosti dru. Körbrovi, který má zed- nický chlad v této otázce) Chéradame potvrzuje, že hnutí »Pryč od Říma přirozeně učinilo malých pokroků, protože schází mu vnitřní síla přesvědčení. Jeho cíle byly označeny v Štýrském Hradci v roku 1899, kde byl pruský příslušník zatčen za kompromitujících okolností. Francouzský publicista zjevně tvrdí, že se jedná o zničení Rakouska a ne o odlou- čení od Říma. Odsuzuje toto mrzké zneužívání nej- vznešenějších citů jako bídných zbraní.
Chéradam Francouz Bohemus Körbr Rakousko Řím Hradec
13 article
Přítomnou akci přisuzuje pangermánské lize, o níž přináší věrný a věcný obrazec a líčí její program, jenž jest: »větší Německo«. »Německá říše není Germanie (pravil dr. Wislicenus, rektor university lipské v r. 1894 v přípitku ve Vídni proneseném ku Germánům ve Vídni.) Praváa skutečná Germanie jest tak veliká, až kam řeč sahá. Kdyby Germanie byla jen německou říší, byla by příliš malou.« Tu máme novou Irredentu Dle této theorie jest mnoho »nevykoupených« Germánů: 6 v Rakousku, 2 ve Švýcarsku a 1 v Rusku a 8 mil. v Nizozemí. Účelem jich ligy jest sloučiti s Germanií německou čásť říše Habs- burské. Na účet této ligy třeba dáti všechna pro- následování Francouzů v Elsasku, Poláků v Poz- nani a Dánů ve Šlésviků. Liga pangermánská trvá od r. 1886 a v posledních 5 letech členstvo její vstouplo ze 20.000 na 30.000, které působí ve 184 střediskách. Náboženství jest jim jen poli- tickým štítem, praví francouzský publicista. Pře- kážkou v jich činnosti jest: předně oddannost k panovníkovi Františku Jesefovi a za druhé, ka- tolictví.
Germanie Wislicenus Germán Francouz Polák Dán Jesef Německo Vídeň Rakousko Švýcarsko Rusko Nizozemí Poza univerzita lipský
14 article
Pod hegemonií Pruska jest pro Lutherány příbytek 6 milionů katolíků nebezpečím politickým, proto se chopili Pangermáné náboženské štvanice v německých krajích Rakouska. André Chéredame píše též o hospodářské otázce naší, která prý sbratřuje nejrůznější živly a tak i Němce rakouské a Čechy činí hospodářskými spojenci; že píše správně, dosvědčují schůze v plodinové burse, kde byly póly různé ve srozu- mění vzájemném. V hospodářském nebezpečí vidí Chéradame nebezpečí pro pangermanismus, který Němcům ničeho nedává, nýbrž naopak mnoho bere jako vzal ku př. obchod v Poznaňsku, kde opa- nuje tržiště průmysl český a ruský a způsobil, že Poláci a Rusové jsou si bližší, než byli. Poukazujeme ku spisu francouzského publi- cisty, jenž objasnil náš boj a tak přispěl též pro naše právo. Nezbývá jiná cesta, než v jazycích světových dáti na pranýř všechnu nahotu teuton- ského hesla »Pryč od Říma!«
Prusek Chéredame Němec Čecho Polák Rus Rakousko Poznaňsko Řím
15 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, dne 24. února. Situace. Předseda nedopřál poslancům ani mo- drý pondělek a dal schůzi hned na pondělí, což vy- svétluje chvat, s jakým se chtějí prosaditi v tomto období předlohy: nová smlouva rakouského Lloydu, která bude žádat nových obětí, dále kon- verse 4 a půl proc. obligací na místě akcií dráhy Karla Ludvíka a předloha o přirážce na jízdní lístky, o kterých jsme psali v sobotu. Tato předloha zajisté pro svůj lidumilný nátěr aspoň v první době těší se přízni, že byla ve výboru od- blasována. Dr. Gross ustanoven zpravodajem této předlohy, pro niž v parlamentě není dosud většiny. Pri odůlasování zákona o pensích byla docílena ve sněmovně po celou dobu jejího trvání první a jediná jednomyslnost všech poslanců, tak že bylo možno vztý- čiti bílý prapor nad sněmovnou. Poněvadž prvý výnos nové daně z jízdních lístků má podobný účel, lze doufati, že aspoň většiny předloha dosáhne.
Karel Ludvík doktor Gross Praha
16 article
Předsedové levice konali schůzi, na níž jednali, jak se mají zachovati k jednotlivým českým položkám. Proti Luegrovi uzavřeli volební kartel ně- mečtí lidovc, Všeněmci a třetí z lístku — soclální demokraté. V Hornu v neděli uzavřen první akt nové volební člnohry. Dr. Lneger bude, míti tuhý boj, však slavné vítězství, jestli nězmůže více heslo »mo- ney ta lks«. Italta trredenta v Terstu. R. 1382 požá- dali konšelé městečka Terstu ve Vídni za ochranu před mocnou S gnorinou Venetie a od té doby jest Terst a jeho území pod žezlem habsburským. Na za- čátku let 30. předešlého století utvořila se politická strana v Terstu pod názvem Italianissimi, a touhou strany té bylo připojení Terstu k Italii, které ovšem ještě nebylo. Od r. 1866 se však karta změnila. Sje- dnocená Italie stala se eldoradem terstských Italiani- ssimů, jako annexe »Ostmarky« pánům Schönererov- cům. Od té doby neminulo ani jednoho roku, kdy by na půdě Terstu nebyly padaly anarchistické pumy.
doktor Lneger Terst Vídeň Italia Italianissim Schönererovec
17 article
Strana tato dala si oficielní jméno »Italia irredenta«, to jest Italie dosud nevysvobozená, rozuměj od pan- ství habsburského. Vláda ve Vídni dobře zná ohnisko irredentistů, ale hraje vůči ní dosud pštrosí politiku. Jen aby se tato pštrosí politika nevymstila jednou, jako hýčkání Všeněmců. Terst a Barcelona. Pod tímto přlnáší »La Croix« na místě úvodním: Po Terstu Barcelona. Jsou tu analogie nápadné co do situsce politické. Tyto dvě obchodní metropole počínají si veskrz separati- sticky. Obě nedůtklivě nesou svazky vížící jednu k Rakousku, druhou ke Španělsku. Terst vydává se za město italské. (Následkem nepochopítelného hovění a shovívání rakouské vlády, jež dovoluje živel slovan- ský v Terstu a okolí potlačovati. Pozn. red.) Obyva- telstvo Terstu nenávidí těžkopádné Němce a mluví veřejně o konci Rakouska. Třeba jen vyposlechnoutl hovory terstských kramářů o Němcích, jež nenazývají jinak, než »žrouty zelí a omáčky.« Onisi nedají namluviti, že by při rozkotání říše rakouské nestali se pány Terstu Italové, nýbrž Prušáci, kteří sní již o vyhřívání se pod modrým nebem v Mira- maru. V Barceloně snějí zase o samostatnosti K a- talonle, mnozí mluví též o připojení se ku Francii pro případ, že by trůn v Madridu se sřítil. Katalonci vyčítají Castllisnům (Madridu), že je musejí svým potem živiti, protože jsou lenochy. Z té příčiny je Barcelona stálým hnízdem revoluce. Terst i Barcelona jsou pařeníšti mikrobů anarchistlckých a socialistických. Povstalecká zimnice bere na se již ráz růžovky. Ze- dnáři v obou městech jsou hlavními podněcovateli stávek a výbuchů. Organisováním stávek spojených s nejhrubšími výtržnostmi má býtl uměle vyvolaná
Italia Němec Italos Prušák Vídeň Terst Barcelona Rakousko Španělsko Mira Francie Madrid Le Croix
18 article
nouze mezi obyvatelstvem, kteréž by se pak k revolu- cionářům přidalo. Tajemství velikosti Španělska po- zůstávalo v živé víře, v náboženském přesvědčení. Proto spiklenci ve Španělsku nejvíce zuří proti klá- šterům. Liberalismus, jenž v předešlém stolen ve , nělsku vládu na sebe strhl, je neštěstím Španělska — stejně jako Rakouska. Studentské výtržnosti v Rusku stále vzrůstají, což mělo za následek, že university v Petro- hradě, v Charkově, Dorpatu a Kyjevě byly uzavřeny. Studentstvo domáhá se svobody pro ruský národ. Zdá se však, že sami dosud nevědí, v čem ta svo- boda má záležeti. Mají-li ruští studenti na zřeteli libe- ralismus západoevropský se všemi vymoženostmi velmi pochybné ceny, snad i s tím parlamentarismem, který sám sebe v západní Evropě přivádí ad absurdum, pak by svoboda taková byla jen k záhubě Ruska. Svo- boda ruského národa musí býti samorostlá, musí se rozvíjeti na základě zemstev poznenáhlu k sebesprávě. Dříve však musí se rozvíjeti školství na základě kře- sťanském. Ruským studentům vjely do hlav neprakti- cké idee Tolstého, na něž se i ve svých peticích od- volávají. Tolstoj je sice křesťanštějším nežli Rousseau, kdyby však ruská společnost měla se přetvořiti vedle jeho plánů, byl by konečný výsledek její — rozklad.
Tolstý Tolstoj Rousseau Španělsko Rakousko Rusko Petrahradit Charkov Dorpat Kyjev Evropa
19 article
Filosofické ideály na papíře snadno se píší, avšak špatně se provádějí v praxi. Tolstoj je ruským Rous- seauem, a kdyby Tolstoj nebyl Tolstým, již dávno by za své spisy pykal na Sibiři. Pleta, jakou k němu jakožto starci nad hrobem ruský car chová, chrání ho před následky jeho heresie nad jiné nebezpečnější. I Rusko jednou ocitne se před velikou vnitřní krisl, nedovede-li jeho cesaropapát ruský lid postupně vzdě- lávati a povznášeti. Největší ruští spisovatelé od Go- gola až k Tolstému a Maximu Gorskému umějí jen rány ruské společnosti a bezednou sociální bídu od- krývati, ale nikoliv léčití. Vyšší ruská společnost je prohnílá a ubohý mužík hyne ve hmotné bídě. Jediné jeho Ideální víra udržuje ho na mravní výši. Ruští studenti, dovolávající se hřmotně různých svobod, jsou syny vyšších činovníků, popů a zadlužené šlechty, jsou to synové svých rodičů, a proto se jim za to mnoho nestane. K italské trůnní řečí. V trůnní řeči ozna- muje italská vláda následující: »Moje vláda podá návrh zákona, kterým ideální názor o nerozlučitel- nosti civilního sňatku dle vzoru podobných zákonů jiných zemí bude zmírněn. Pokud se týče poměru státu a církve, hodlá moje vláda říditi se zásadou přísné rozluky státní a církevní právomoci, kněžstvu dáti jeho čest, ale činnost jeho obmeziti pouze na působiště čistě církevní.« Italská vláda oznamuje tedy světu, že míní nestoudný její attentát na přirozené božské právo, na mrav a náboženství, na svatost manželství a čistotu rodiny provésti pod názvem: zmírnění nerozvížitelnosti svazku manželského. Zločin- nějšího cynismu již býti ani nemůže, než jest tento.
Tolstoj Rous Tolstá Tolstý Gorský Sibiř Rusko
20 article
Italská vláda hlásá do světa, že stojí na stanovisku úplné rozluky státu a církve a proto zrušila kláštery, konfiskovala majetek církve, zavedla civilní sňatek, vydala zápověď církevních průvodů, vleče k soudu kněze a biskupy, míchá se násilně do jmenování bi- skupů atd., a to se jmenuje úplná rozluka církvea státu. Neměla dosti odvahy odsouditi skandály v »Banca Romana«, nesměla vystoupiti proti »Mafil« sicilské a neapolitánské, ale má odvahu na svaté přesvědčení katolíků. Projevy v Neapolitánsku, které udávaly v politice tón, nesmí se podceňovati, jest to skutečný lid a ne snad některé třídy, které mluví proti předloze Italské. Francouzští katolíci a všeobecné volby. Po velikých ranách, které stihly katolickou církev v posledních letech od zednářsko-soeialistické vlády, chystají se všichni Francouzové dobré vůle k nastá- vajícím volbám pod heslem: »Groupe parlementalre de l'action libérale.« Jak »La Croix« uvádí, sebráno k tomu účelu již 445.937 fr. 94 c. Dojemná jsou hesla, kterými provázeny jsou dary k tomu účelu za- slané a jež svědčí nejen i o něžné lásce k církvi, ale I o vroucí láace k vlasti. S heslem »Pro Boha, cír- kev a Francii!« obětují dary své a prosí při tom »Saboa nos Domine perlmus«. »Pane, zachovej nás, hyneme.« Jistě vystlh správně povlnnost katolíků
Romanus Francouz Domin Neapolitánsko Francie Le Croix Groupe parlementalre jít l