1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 30. prosince, 1908.
Praha
4
article
Na rannl a večerní listy
předplácie set
V Prazo v administracii
na mnésio. . . . . . 2 K —
na trt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na črrtieta: !. . 7 K 5ok
ve filiálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslc.
na čtvrt leta . . . . K 80h
s dvoji zásilkou
K s
na měsie
na čtvrt iota . . . . 1i k don
5
article
ečerní
dání.
V drobném prodejli
ranní čislo o sobě . . za 8h
večorni . . . . . . . za 4h
Vě filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 6h
Inseráty
platí so hotově napřed
Předplncení a inserty přijíme
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tá
rodakce. tiskárna a expedine
„Národnich Listů
Rukopisy so novracsjí
6
article
Katastrofální
Katastrofální
zemětřesení v
jižní Ralii.
7
article
Celá Italie je pohřížena v hluboký smutek
který s ní sdílí celý svět. Kvetoucí provincie,
jež příroda obdařila bohatstvím a krásou, jsou
náhle proměněny v rozvaliny hroznou silou téže
přírody, tak ohromnou, že mořská úžina mes-
sinská i s pobřežím změnila svůj útvar a vze-
dmuté vlny převalily se až na Maltu, kdež
zmílaly loďmi v přistavu.
Spousta v postižených krajích je nesmírná
Od Neapole až hluboko do vnitra Sicilie podobá
se země hromadě trosek. Krásná města jsou
pobořena, tisíce a tisíce mrtvol je pohřbeno
v ssutinách, nářek raněných rozléhá se vzdu
chem a v divoké panice prchá obyvatelstvo.
které zůstalo ušetřeno vše bořicím zemětřesením
i zhoubným mořským přívalem, na bezpečná
místa.
Zprávy docházejí posud neurčitě, není jinal
možno v první chvíli hrozného neštěsti, ve vše
obecném zmatku a zděšení. Bude trvati několik
dní, než se zjistí počet oběti a celý rozsah
spousty. Dle některých zpráv zahynulo v ob
vodu katastrofy až 100 000 lidí!
Hrůzy v Messině.
Nejvíce byla asi postižena Messina. Dle
zprávy, zaslané telegrafií bez drátu z válečné
lodi »Spica« do Říma, jest skoro celé město,
čilající s předměstími na 170 000 obyvatelů,
jediným rumištěm. Největší spou stu
způsobil strašný mořský příval,
jenž také úplně zničil několik lodí
kotvících v přístavu.
Križák »Spica« připlul v ponděli večer as
s 500 raněnými z Messiny do Cstanie. Po-
zději přivezla jiná Iod ještě 300 uprchlíků z ne-
šťastného města. Lidé, zděsením skoro šílení,
nemohli ovšem o celém neštěstí podati určitých
zpráv. Pravili, že tisíce mrtvol je po-
hřbeno pod ssutinami Messiny.
Tak soudí také velfcí důstojník »Spicy«.
jejíž kapitán sám v přivalu zahynul. Palác ná-
mořnictva a nábřeží byly pobořeny zemětřesením.
Hrůza
Križák
Spica
Malta
Neapol
Sicílie
Messina
Řím
Cstanie
8
article
Zároveň padaly domy ve všech částech města
s pohřbily obyvatele namnoze posud spící —
byloť teprve šest hodin ráno.
Mnozl, kteři se zachránili na ulici, byli
zachváceni několik metrů vysokým možským
přívalem, jenž vrazil hluboko do města, načež
opadl a opět se vrátil dvojnásobnou silou. Oby-
vatelsiva, jež zůstalo na živu, zmocnila se di-
voká panika. První otřes země byl
neobyčejně prudký. V krátký ch
přestávkách následovaly dalšl
otřesy. Paláce a kostely se řítily
a lidé zděšení pobíhali ve smrtelné
úzkosti polonazí městem. Tisíce
a tisíce hlasů volalo k nebi o po-
moc i vrhalo kletby.
V nemocnicích odehrávaly se hrozné vý
jevy. Trosky se vzňaly a požár, podporovaný
silným větrem, dokonával dílo zkázy. Na hašení
nikdo nemyslil a studený déšť nestačil.
Strážníci otevřeli zuřícím trestancům vě-
zení a ke vší hrůze, kterou zahrnuly město roz-
poutané sily přírodní, přibylo ještě řádění
hyenických zločinců. Propuštění tre-
stanci spojili se s mezinárodn
luzou a podnikli loupežné tažen
městem. Občanstvo postavilo se k obraně
mnoho lupičů postřileno, s nimi však padli také
nevinni.
O torpedových člunech, jež se nalézaly v
době katastrofy před Messinou, není posud zpráv.
z Říma, 30. prosince. Poslanec de Felice zasla
ministerskému předsedovi tento telegram: »Messi
na jest rumištěm. Mrtvých jest na 30
až 40.000 osob. Domy, které ještě stojí,
boří se. Potřebujeme mnoho vojáků a tisíce lopat.
Vastní silou si pomoci nemůžeme. Prosíme o velmí
mnoho vojáků, lodníků a dělníků a neprodleně.«
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Večer došel
prvníoficiálnítelegram prefekta mes
jít Felice
Messi
Ob
Messina
Řím
Palermo
9
article
sinského, ve kterém se praví: Katastrofu nelze
si předslavili. Messina je téměř úplně zni-
čena. Asi 12.000 osob zahynulo. Je ne-
možno vylíčiti všeobecnou hrůzu, zmatek a ohromnou
spoustu. Všeliká pomoc je nedostatečná a je nalehavě
nutno zaslati potráviny. Pohled na místo kalastroly
je hrůzný, protože na různých místech mě-
sta šlří se požáry, které je nemožno
uhasití.
Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Dopiso-
vateli »Matinu« v Monteleone vypravuje cestu-
jící, jenž ve chvíli, kdy nastala katastrofa, se
nacházel na člunu před Messinou: Po náhlém
otřesu země, jímž byla zachvácena také lodice,
ponořilo se město, které bylo právě ještě osvět-
leno, do hluboké tmy, jsouc zahaleno mrakem
prachu. Zároveň vzplanul na 4 různých bodee
města obeň. V prvním okamžiku byla ulice ve-
doucí až k radnici plná trosek.
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) V telegramu,
zaslaném velitelem torpédového člunu „Spica“
ministerstvu námořnietva, se potvrzuje, že gene-
rál Costa zahynul v troskách. Z posádky messin-
ské zbyla jen malá část vojinů. Z radnice
zůstala jen facada. Ministerstvo
námořnictva vyvrací pověsť, že
zmizely čtyři torpédové čluny,
kotvící před Messinou. Minister-
stvo obdrželo zprávu ode všec
lodí, jež kotví u pobřeží katastro-
fou postiženého.
Matin
Costa
Messina
Neapol
Řím
10
article
Z Catanie, 30. prosince. (K. k.) Uprchlik
z Messiny vypravuje: Není možno vylíčiti hrůzné
divadlo. Město je velkou hromadou tro-
sek. Téměř všecko obyvatelstvo za
hynulo Jen několik málo tisíc lidí
je zachráněno. Zachráněným ne-
dostává se všech prostředků, tak-
že jsou vydáni bez pomoci útra-
pám zimy. Též pumpy jsou nutny, aby mohly
býti haseny požáry, zuřící ve troskách. Též
nádraží se sřítilo a všecky voz
jsou roztříštény. Ulice nelze již
rozeznati a ze ssutin zejí široké
trhliny. Universita, úřad poštovní
a telegrafní a všecky veřejné bu-
dovy zmizely. Plynovody a vodovody jsou
úplně zničeny. V prvních chvilich katastrofy
bylo město bez všeliké pomoci, protože per-
sonál úřadní, vojsko, stráže, lé-
kaři a lékárníci byli pohřbeni po
troskami. První pomoc přišla o
námořníků jednotlivých lodí. Pri
tom zvláště mužstvo některých lodí obchodních
osvědčilo vynikající heroismus.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zpravoda
»Tribuny« tázal se v Pizzu důstojníků z torpé-
dové lodi »Saffo«, jež stála před Messinou,
když vypukla katastrofa, po jejich dojmech. Dle
jejich vypravování začalo se moře o 5. hod.
30 min. hrozivě pohybovati, takže lodi byly sem
tam zmítány. Hned na to valila se obrovská
vlna úžinou, pustošíc pobřeží a polykajíc lod
Uherská poštovní loď »Andrassy«
jejiž kotvový řetěz se přetrhl, na-
razila na jiné lodi, kteréž tím byly
poškozeny. Na nábřeží a v přístav-
ním basinu bylo všecko zničeno. Brz
bylo moře poseto troskami. 8 ná-
mořníků lodi »Saffo« umožnilo přistání a zúčast-
nilo se ihned záchranných prací. Viděli, jak
uprchlí trestanci drancovali v bankách a obcho-
dech. Mužstvo jistě anglické lodi zachránilo
5člennou rodinu z hořicího domu.
Catania
Messina
Řím
11
article
Z Říma, 30. prosince. Pod ssutinam
hotelu »Trinaoria« v Messině, ze
kterého zůstaly jen holé zdi, zasypáno 43
Němců a Rakušanů.
z Říma, 30. prosince. Katastrofa v Sicili
a Kalabrii zdá se býti nejstrašlivější, jaká se
od zboření Lissabonu roku 1755 udála. Uprch-
lici z Messiny vyličují kalastrofu barvami, při-
pominujícími zahubení Pompejí. Lidé v děsu
strachu tlačili se ulicemi. Shora padaly na ně
trámy, kameny a celé balkony. Při tom moře
provozovalo hudbu jako tisíc vypuštěných divých
zvířat. V ulicích stála voda po kolena. Všude
byla hluboká tma, kteráž prorývána byla toliko
chvílemi září hořících a chylajících domů. Ješte
strašlivěji nežli zemětřesení samo působily v Mes-
sině otřesy moře. Vodní smršť na 50 metrů vy
soká náhle vyvstala v krajním přístavišti a roz
lila se nad městskými částmi níže položenými.
Elegantní předměstí Faro a Ganzierri byla prostě
smetena s povrchu zemského. Vily s veškerým
obyvatelstvem rovněž zmizely.
Němec
Rakušan
Fara
Řím
Messina
Sicit
Kalabrie
Pompeje
Mesa
12
article
Regglo di Calabria,
hlavní město provincie téhož jména, leží v nej-
jižnější Italii při úžině Messinské, proti sicilské
Messině, v úrodné pobřežní rovině a má na
50.000 obyvatelů, široké ulice, krásné sady a
rozsáhlé náměstí s mramorovou sochou Italie.
starý hrad, moderní kathedrálu, lyceum, gym
nasium, technický ústav, technickou a uměl.
průmyslovou školu, seminář a starožitnické mu-
seum. Vyrábějí tu voňavky a essence, z nichž
essence bergamo se vyváží ročně za 12 mi-
lionů lir, jsou tu továrny na olej, zboží hed
vábné, těstové a j., pěstuje se víno a olivy.
kvete obchod s olejem, ovocem, vínem, obilím
uhlím atd. Město jest sídlem prefekta, arci
biskupa, soudn. dvoru, obch. komory a rak.
uher. místokonsula.
di Calabria
Messina
široký
Italia
13
article
Starověká osada Rhegion byla založena
Chalkiďany subojskými na podnět osady Zankle
(Messiny). Rhegion bylo vždy mezí ostatním
řeckými osadami do jistě míry isolováno, ale
těžilo z polohy své výborně obchodem. Celkem
sdllelo osudy Messiny.
z Říma, 30. prosince, Z Messiny telegrafuj
Ze sta poštovních úřadníků v Me s sino
zůstali na živu toliko čtyři. V Reggin
nezůstal kámen na kameni. Telegram po-
slance de Fellice, který jel automobilem z Ca-
tanie do Messiny, oznamuje, že nenašel již
města žádného, protože jest srovnáno
se zemí.
Z Říma, 30. prosince. Z Reggia di Calabria ne-
došly dosud určité zprávy. Sodlák, který po země-
třesení opustil tota místa a dspěl pěšky do Milsla.
vypravuje: »O půl6 hodině přivalila se n
čtyry metry vysoká vlna z kanálu n
pobřežní ulice a pobořila kostely a pa
láce na ráz« Zdali tvrdí pravdu, nemohlo byt
ještě zjištěno. Jest to však velmi pravděpodobným
poněvadž arcibiskup, vojenský velitel a prefekt ne-
podávají žádných zpráv, jsou všichní asi mrtvi.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zprávy z Reg
gia di Galabria sdělují, že několik set
zahynulých vojínů leží pod troskami.
Chalkiďana
Zankl
Rhegion
jít Fellice
Sodlák
Messina
Řím
Ca
Reggio di Calabria
Rega
14
article
Též četní policisté byli usmrceni nebo raněni.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) Čestující, kteři
pluli úžinou, vyličují strašné scény, jež se odehrály
před jejich očima. Je nemožno katastrofu
vylíčiti. Regglo, Villa San Giovanni,
Scilla, Cannitello, jakož i všecky obee
a vesnice, ležící při úžině, jsou jedinou
hromadou trosek. Pod zříceninami je
pohřbeno mnoho mrtvých. Pověst, že bý-
valý podtajemník Fulci zahynul, je bezpodstatná
Anglická loď »Ebro« připlula sem se 16 raněnými.
Mezi nimi je anglický konsul messinský, jehož chot
zahynula, kdežto dcera byla zachráněna.
Z Geracemariny, 29. prosince (K. k
Prefekt z Reggia di Calabria, jenž naprotiji-
ným zprávám vyvázl bez pohromy, sem přibyl
a vypravuje, že Regglo je zemětřesením
téměř úplně zničeno. Katastrofa vy-
žádala si tisíce životů. Prefektura
a jiné budovy vládní se sřítily
V jiných obelch provincie byla
způsobena veliká š koda.
Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) Kapitán
karabinníků, přibyvší sem z Reggla di Cala
bria, sděluje, že město je zbořeno.
Počet mrtvých je ohromný.
Z Říma, 30. prosince. Četnictvo v Geraci ozna
muje, že prchlo tam z města Reggia ně
kolik osob, které jsou úplně šílené
nemohou následkem toho podati něja
kých zpráv.
Z Milána, 30. prosince. Telegramy sem
došlé sdáluji, že Regglo dl Calabrla zmi
zelo úplně s povrchu země. Dělov
loď, která byla vyslána na pomoe
vrátila se s nepořízenou, poně
vadž nenalezla ani jediného domu
Regglo
Villa
Cannitello
Fulk
Cal
Palermo
Ebro
Geracemarina
Reggio di Calabria
Catanzaro
Řím
Gerak
Reggio
Milán
Sana Giovanni
Skylla
15
article
V Catanii
V Catanii
Catania, kdež uprehlíci z Messiny dou-
fali nalézti pomoc, velmi utrpěla kata-
strofou. Také zde odehrály se při otřesech
země hrozné výjevy. Lidé běhali pološilení
městem, modlili se i zlořečili a vrhali se do
kostelů, takže areibiskup konečně slí
bil, že dá nositi balsamované tělo
svaté Agaty v procesí po ulicích mě-
sta, aby je zachránila před záhubou. Svatá
Agata má dle domnění catanských moc nad
podzemskými silami. Také v Catanii. Také
bezprostřední okoli města bylo velmi postiženo
požárem, přivalem i sesulím země, které způ-
sobilo ohromné spousty. Kostely a kasárny v
Catanii, které zůstaly ušetřeny, byly proměnlny
v nemocnice.
svatá Agata
Catania
Messina
17
article
Z Říma, 30. prosince. Dochází zpráva, že
město Baguara, čítající 10.000 obyva
telů, bylo úplně zničeno Také jiné
menší obce byly úplně smeteny s po
vrchu země. Velmi utrpěly také San Grego
ria, Catanzaro, Stefanaconi a j. Zemětřesen
bylo pozorováno současně v Palermu, Foggii
Brindisi, Florencii, Pavii, Neapoli a Turině.
2 Catanzara, 29. prosince. (K. k ) V Pal m
bylo dosud vytaženo 300 mrtvol z
zřícenin, jsou obavy, že v troskách
jest ještě 300 lidí pohřbeno. V Bag
naře zahynulo asi 1000 lidí. Témě
všecky domy jsou zbořeny.
Z Catanzara, 30. prosince. (K. k) Pr-
slýchá se, že prefekt zReggia di Ca la
bria leží mrtev pod troskami. Jeden
cestující sděluje, že polovice města Bag
nary je zbořena. V Palmi zahynule
asi 200 o sob.
Panika v Neapoll.
Z Neapole, 30. prosince. Zde nastala velká
panika. Všechny továrny stojí bez práce, poně-
vadž se dělnici bojí vejíti do pracovních míst-
ností. Školy jsou zavřeny a proměněny v la-
zarety.
Postrach v Palermu.
Z Palerma, 29. prosince. (K. k.) O 7. hod
30 min. večer byl zde pocítěn krátký otřea
země. Obyvatelstvo ve zděšení ublrá
se s obrazy svatých ulicemi.
Zemětřesen
Řím
Baguara
Catanzaro
Palermo
Foggia Brindisi
Florencie
Pavia
Neapol
zReggia di Ca
Palmi
Sana Grego
svatá ulice
18
article
Hrozný počet obětí.
Hrozný počet obětí.
Z Milána, 30. prosince. »Popolo
Romano« oznamuje z Palerma, že
v Messině ze 160.000 obyvatelů
zachrániti se mohlo pouze jen
12.000 lidí, takže jich zahynulo
při katastrofe
Romana
Milán
Palermo
Messina
19
article
1A8.OOO.
1A8.OOO.
Z Paříže, 30. prosince. Zvláštní depeše z Řím
oznamuje, že počet obětí zemětřesení
jižní Italii dosáhl čísla 100.000 osob.
Nebezpečí epidemií.
Z Říma, 29. prosince. Pomocné mužstvo
vyslané ministerstvem vojenství a Červeným
křižem na místo katastrofy, nestačí, aby při
Paříž
Řím
20
article
ohromném rozsahu katastrofy mohlo účinně za-
sáhnouti. Jak se sděluje, zvedají se na
některých místech celé bromady
mrtvol, jež se bez zjišťování ukládají do
šachet, vykopávaných na hřbitovech i mimo ně
Jest nebezpečí, že hnijící mrtvoly
záhy otráví vzduch a vypuknou
epídemické nemoci.
Pomocná akce a projevy.
z Řima, 30 prosince. Když král italský, pro
vázen královnou Helenou a svými pobočníky a ta
jemníky, odjižděl do Calabrie a Sicilie, sešli se n
nádraží poslanci ze Sicilie a Calabrie, by krále po-
zdravili. Když pak poslanec Cnimirri pravil králi
»Jsem přesvědčen, že pobyt královny v nešťastné
Messíně italským matkáme — přerušil ho král náhle
slovy: »Prosím, milý Chimirri, v této chvtli
žádnélichocení. Sbohem, země čeká
skutkyte.
Z Říma, 29. prosince. (K. k.) Zástupcové všech
cizích států vyslovili ministrovi záležilostí zahra-
ničních Tiltonovi soustrast svých vlád Zastupitelstva
všech měst, jakož i všecky spolky věnovaly př-
spěvky na zmírnění bídy obyvatelstva katastrof a
postiženého a usnesly se neprodleně vyslati zá
chranné lodi se šatstvem a potravinami.
Helena
Cnimirri
Calabrie
Sicílie
Řím
Řim
21
article
Z Řima, 29. prosince. (K. k.) Celá Italie je po-
břížena ve hlubový smulek. Birsy a divadla jsou
zavřeny. Všude zřizují se pomocné výbory. Ve všeci
částech země, zviáště v Palermu a v Catanii zúčastňují
se lékaři a občaně pomocné akce. Hasíči z různých
míst a vojsko přicházejí do Messiny a Reggta d
Calabria a organisují záchranné dílo. Se všech stran
docházejí soustrastné lelegramy, ve kterých se ohla-
šuje, že bude poskytnuta pomoc.
Z Neapole, 29. prosince. (K. k.) Královští man-
želé přibyli sem o 7. hod. večer, živě vítání velikým
zástupem a odebrali se přímo do arsenálu, kdek
vstoupili na loď »Viktor Emanusl«, aby odpluli d
Messiny.
Z Neapole, 30. prosince. (K.k.) Připlul sem
ruský křižák „Makarov“ z Messiny se 400 ra-
něnými. Také parník „Therapia“ přivezl raněné
Byli ubytováni v občanských i vojenských ne-
mocnicích.
Z Neapole, 30. prosince. (K. k.) „Matino
líčí pohnauivé výjevy, jež odehrály se, když při-
pluly lodi, na nichž byli zranění z Messiny.
Emanusl
Řima
Palermo
Catania
Messina
Reggt d Calabria
Neapol
Matina
Birsa
22
article
Velmi četní Sicilané, kteří bydli v Neapoli, kva-
pili na nábřeží a volali hlasitě po svých pří-
buzných, doufajíce, že je naleznou na lodich
Minulé noci přibylo sem 800 uprchlíků.
Z Terstu, 30 prosince. (K k.) Pod dojmem
strašlivého neštěstí, které stihlo Kalabrii a Sicilii
usneslo se terstské obecní zastupitelstvo uložiti
podestovi, aby vyslovil ilalskému gen. konsulovi
soustrast města Terstu a požádal ho, by oznámi
to ministerskému předsedovi Giolittovi; v příšt
schůzi městské rady navrhne podesta příspěvek
obětem katastrofy
z Říma, 30. prosince. (K. k.) Ustavil se zde
ústřední výbor, klerý bude rozhodovati o ob-
nosech, sebraných ve veřejnosti pro oběti messin-
ské katastrofy. Dále utvořil se za předsednictv
vévody z Aosty pomocný komitét, který se
skládá z předsedů senátu a sněmovny, náčel-
níků generálních štábů armády a loďstva, řím-
ského starosty, předsedy Červeného kříže, svazu
novinářů, gen. ředitelů Italské banky a přednostů
veřejného zdravotnictví i občanské správy.
z fiíma, 30. prosince. Za katastrofy a ponl
hlavně důstojníci, vojenští lékaři a vojíni, kteří
v Messině zůstali, konali pravé hrdinské skutky. Je-
den vojín byl zasypán padlou zdí, an
snažil se zachrániti ženu a dvě děti.
Mladý vojenský lékař rychlým zakro
čením z a chráni! 100 raněný ch. Všechny
pomerančové stromy byly vytrhány
Z Říma, 30. prosince. Všechny italské
listy zahájily subskripci pro pozůstalé po obětech
katastrofy. Sebrány již velké obnosy.
Z Říma, 30. prosince. Všude sbírají se
peníze na oběti katastrofy jihoitalské. V Miláně
Giolitt
Neapol
Terst
Sicílie
Řím
Aosta
Messina
Milán
senát
sněmovna
Červený kříž
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 30 prosince.
Nespím už několik dní, ne že bych snad
neměl postel, ale že se trápím nad svou novi-
nářskou nepodnikavosti! Když jsem tuhle
Boží hod vzal do ruky vídeňské listy a jen tak
zběžně do nich hodil okem, závistí zalajil se
ve mně dech. Na několika sloupeích byla tam
z různých odpovědí slavných lídí, na př. hr.
Sternberka, br. Choce a jiných br—, zvláště
ale poslanců, sestavena velkolepá debata o tom.
jak dlouho který z nich spí a v kolik hodin
chodí na lože a po jakém spánku se cíti du-
ševně nejčilejším.
Vlasy bych si rval — ač jich mám velmí
málo — že jsem sám na to dříve nepřipad l
Už ta ostuda, že češti poslanci byli nuceni svě
fovati se německému žurnálu, aby se náro
dověděl, jak kdo z nich spll
Jak všichní pro vlasť pracují — to víme —
ale jak z nich kdo pro vlasť odpočívá ? — No,
zkrátka, trápí mě to, že jsem byl přetrumfaut
v novinářské čipernosti,
Ankela o spaní pp. českých i německých
poslanců byla také nesmírně zajímavá. Především,
ze všech odpovědí vycházelo na jevo, že vedou
ve Vídni bohumilý život. Každý, proslm, i když
je noční schůze, o desáté hodině večerní už
je v posteli. A většině k úplné duševní svěžesti
pri slačí se s tihodinný spánek — takže
Choc
Praha
Vídeň
24
article
chudáci už o čtvrt é hodině ráno jsou zase
na nohou!
To je prostě báječné a pochybuji, že to
tak dlouho vydrží. A jaká pozorování při tom
učinili! Uvádím jen některé citáty-
»Stačí mně k spánku šest hodin; spím-li
ale šestnáct, jsem duševně tak čilý, že už pak
obyčejně v parlamentě neusnu!« — píše jeden.
Druhý, na jehož první řeč v sněmovně se
ještě dlouho budeme těšit, odpovídá: »Po velké
řeči v parlamentu cítivám zdravou únavu a spím
jako žok; jinak stačí mi 5—6 hodin, abych
byl tělesně i duševně svěží . . .«
Hr. Sternberk napsal o spaní delší úvahu,
ve které mluví jako starý zkušený medik. Kdo
prý tři noci nespí, umře zcela jistě čtvrtého
dne vysílením. On to vydržel osm nocl.
»Ovšem — musí být člověk střídmě živ,
neboť alkokol má na spánek veliký vliv. Piju-l
sherry, koňak nebo madeiru, splm znamenité
jak se ale napiju nějakého alkoholu, je po
spaní.«
Pan dr. K. těší se velice klidnému spánku
— osm hodin je prý nejlépe! Za to ho ctlm
neboť dělat mizernou politiku a ještě klidně
spát, k tomu je třoba dobrých nervů.
Jiný poslanec stěžuje si, že dřive, dokud
nebyl poslancem, spal dobře. Ale teď prý mívá
těžké sny. Každé noci se mu zdá, že ho ná-
silím oblékají do jakési uniformy, do které
nechce a nechce — ale když už je konečně
ve fraku a sen je nejlepší, probudí se a je po
»Chci-lí brzo usnout« — odpovídá další.
všem.
doktor
Hradec
25
article
»čtu a studuji vládní předlohy. Nikdy se ne-
dostanu dál než na druhou stránku; pak ale
spím jako zabitý a stalo se mi už, že několik
schůzí jsem zaspal.«
Dvě odpovědi jsou přímo delikátní. První
pochází od poslance, který před měsícems
oženil a píše:
»Vyspávám ve dne a proto nemohu
zaslati vám žádané odpovědi; snad později
bude lépe.«
A druhý — však vy uhodnele, který to
asi je — na dolaz, jak dlouho spí, odpověděl
s lakoniekou stručností:
»Nemám času na takové hlouposti.«
Redakce uvedena byla touto odpovědí do
značných rozpaků, neboť neví nyni, minil-li
onen poslanec čas na odpověď nebo čas na
spaní.
Ale ať již tomu tak či onak, nic to n
věci nezmění, že po přečtení velkolepých těch
výroků měl jsem bolestný pocit člověka oloupe-
ného vtipnějším soupeřem o nápad.
Dva dni chodil jsem proto se sklopenou
hlavou, ale třetího dne jsem ji opět pozdvihl
neboť Musa chytrosti políbila mě na čelo.
A ihned sedl jsem a psal na padesát adre
slavných našich mužů následující dotazníky
Slovutný pane: Buďte tak laskav a zodpo
vězte mi několik skromných dotazů:
Pijete kávu se škraloupem, či beze
Umíte hvízdat na dva prsty a které?
Jite radši bilou nebo černou kurku?
Mále klíč od domu nebo zvoníte?
26
article
Kouřil jste už veržinko se slámkou?
Kouřil jste už veržinko se slámkou?
Pišete někdy levou rukou
Hrajete domino?
Dopisy jsemn rozeslal se zdvořilou připo
mínkou, že prosím o brzkou odpověď, aby
anketa mohla ještě na Sylvestra vyjít tiskem-
A nesklamal jsem se v děsné ochotě našich
lidí. Všichni do jednoho zaslali mi odpovědi ..
ale teď zas já jsem si to s tím uveřejněním
rozmyslel.
Odpovědi mně toliž nekonvenují.
Misto, aby mluvili o sobě, všichni se zu-
bývají mnou, slibují, že si ještě o tom se
mnou promluví, jiný píše, až mě polká, že m
něco řekne a jiný dokonce, že pošle ke mně
svoji paní s vyřízením.
Zkrátka — nic z celé obsáhlé korrespondence
nehodí se pro veřejnost . . . z důvodů . .
ano už to mám . . . čistě konfiskačních
Zevloun.
Z kulturní ciziny.
»Slovanský Svět«.
Kouřil
27
article
První číslo ohlašovaného před krátkým ča-
sem měsíčníku ruského, věnovaného kulturnímu
sblížení mezislovanskému, včera došlo do Prahy
»Slavjanskij Mir« (Slovanský Svěl) re
digovaný M. Šilderem a vydávanýJ
Lavrinem repraesentuje se velmi pěkně
Největší část prvního svazku zaujímá belle
trie slovanská v dobrých ruských překla-
dech. Jsou tu dvě práce z literatury české (J
Nerudův cestopisný obrázek »Vampire
první akt J. Kvapilo v a dramatu »O bl akae
a po jedné ukázce z literatur: slovinské (
Cankar) polské (J. Kasprowi c z), srbské
(B. Nušič) a bulharské (J. Vazo v). Mimo
to pěkné literární studie o Čankarovi a L. An-
drejevu.
Velmi pozoruhodný jest článek »Ruský
jazyk a Slované«, dokazující na základé
statistických dat z poslední doby (z r. 1906).
jak prospěšno jest šíření ruského jazyka mez
národy slovanskými, jak vědomí o tom přiroze-
ným pochodem stoupá a jak se prakticky pro-
jevuje zakládáním ruských kroužků zvlášť u po-
čelně malých větví slovanských, jmenovitě také
v Čechách.
V italském tisku vyvolává mnoho
pozornosti drama, jehož autorství se připisuje
italskému králi (?) Je to drama věnované
Dantovi, jeho celé politické a tvůrčí čin-
nosti ve všech stadilch. Dante jako hrdina kusu
dopadl tu příliš lidsky, male a malicherně, což
uráží nacionální cit vlašský. I vážná vlašská
kritika uvádí velmi seriosní námitky proti diva-
delnímu spracování této lálky, dokazujíc jeho
odvážnost a nemožnost. Hlasy zvlášť přísné
mluví přímo o rouhání. Přední kritický žurnál
vlašský »Mazzocco« napsal na př.: Sam
Shakespeare, kdyby byl znal Danta a jeho
život, sotva by se byl odvážil hýbati k vůli
scénické sensaci jeho prachem, neboť by po-
chopil, jak těžko lze si na divadelních prknech
představiti muže velikána, který žil nikoli pro
sebe a pro své současníky, nýbrž pro potomstvo.
M Šilder
Lavrin
Nerudův
B Nušič
J Vazo
Slovan
Dante
Shakespeare
Praha
Čechy
Slavjanskij Mira