ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 439d9da0-8f0e-11dd-9b8f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 73, work 3, person 62, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 90.
4 article
Na ranni a večerní listy předplání v Praze v adminlstrae na ertjeta : . . . 8 k = s dvojie donáškon na maěslo, na čtrtiot: ! . . 7 R oh ne měso ve alátkéoh „ K s anela. Poštou n: : : k dvojí ska ltlk el ia
Praha R oh
5 article NARO
NARO v drobném prodejl raaní čisle o sobě . . za?h Ve fliálkách na venkově, rese. . . . . . . o Inseráty ptati so hotově napře Přodplacení a inse jjím dlstrace v Maris Tam nachánejt se tá rodakce tlakárna a cxpodice nukoplar ko nerraceu
Nara Marisa
6 title
NILIs
Nilis
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8 article Jednotná Evropa a námořní demonstrace pro Skader.
Jednotná Evropa a námořní demonstrace pro Skader. Odpověď, již dala černohorská vláda zástupcům velmocí na Cetyni, hodně po- odhalila roušku z diplomaticky „jednotné Evropy“. Na samém počátku odpovědi své totiž konstatuje, že není dohoda velmocí severních a severovýchodních hranicích Albanie dosud hotova; prohlašujeť: králov- ská vláda si vyhražuje právo, ja kmi- le se stane dohoda mezi velmo- cemi o veškerých severních severovýchodních hranicí ch albanských, poraditi se se svými spo- jenci. Z této skutečnosti, jakož i z prohlá- šení neutrality na počátku války čerpá pal vláda cetyňská důvody pro zásadní odmít- nutí požadavků jménem sjednocených vel- mocí jí oznámených. Nemůže zastaviti obléhání Skadru a vykliditi obsazené úze- mí, protože dosud trvá stav válečný a vel- moci samy na počátku války slavnostně prohlásíly, že neminí nikterak překážeti válečným operacím spojenců a zachovají neutralitu. Pokud pak se týká ochrany mo- hamedánského a katolického obyvatelstva v území dobytém, zabezpečují mu černo- horské zákony naprostou občanskou a ná- boženskou svobodu, ať jest národnostia víry jakékoliv, a nějaké jiné opatření by mohlo býti žádáno pouze na základě smlou- vy o mír, jež se s Tureckem uzavře. Na tuto zásadně zamítavou odpověd přikročeno ihned k nové donucovací akci diplomacie, jejíž zahájení bylo ostatně již po řeči Greyově, v níž nebylo možno roz- poznati ani stopy zásad kdysi Gladstonem ve příčině Balkánu hlásaných.
Cetyňa Greyův Evropa Albánie Turecko Balkán
9 article
Rakousko-Uhersko vyslalo pod vele- ním kontreadmírála Njegovana bitevní lo- di „Arcikníže František Ferdínand“, „Ra- decký a „Zrinyí“, mimo to menší křižák v záloze v přístavu kotorském pod velite- lem kontreadmirálem Friedlerem pak zů- stanbu obrněný křižák „Sv. Jiří“, „Císa Karel“, pak menši křižák s několika tor- pedoborcí a torpedovými čluny. Z ostat- ních velmocí vedle Anglie a Italie původně se námořní demonstrace neminilo zúčast- nít ani Rusko, ani Francie ani Německo. když však zprávy o tom stihly do Londýna a státní tajemník pro zahraniční záležitosti seznal, že panuje skutečně mezi velmoce- mi různost náhledů, přičinil se o to, aby jednotu díplomatického postupu na venek zachránil. Rusko mohlo se ovšem odvolávati, že nemůže se zúčastnit námořní demonstrace. protože nemá ve Středozemním moři po- hotově nijaké válečné lodi, za to Francie se octla na odchylném stanovisku od po- činu anglického a byla tudíž pro trojdoho- du tato různost dosti nepříjemna. Přičině- ním Greyovým zatím prý se podařilo zjednati jakýsi kompromis, dle něhož Francie se zúčastní námořní demonstrace a bude současně při ní zastupovati i svého ruského spojence: Německo pak sesílí de- monstraci malým křižákem „Vratislav Než to vše ještě nestačilo, aby ná- mořní demonstrace vypadla jednotně, a tak nová porada velevyslanců, jež opětně se koná dnes v Londýně, vypracuje prý také přislušný program, na nějž se snad nějak
Njegovan Ferdínand Jiří Císa Karel Greyův Rakousko Uhersko Anglie Rusko Francie Německo Londýn
10 article
pozapomenulo pro přilišný kvap, před- vésti Černé Hoře a její srbskému spojenci názorněji vůli Evropy. Zdali a v jakém rozsahu se zdaří úsilí Grevovo, nedá se této chvile ještě zjistiti, ale to jest nepo- chybno, že by nezdar jeho nebyl příliš da- lek zjevného fiaska přeslavné díplomacie evropské! Budiž dáno však pánům diplo- matům vysvědčení, že za nynější války bal- kánské dosti dlouho se tomuto nebezpeč vyhýbali, ač jinak již převrat caříhradský po prvém její období provedený — až až průhledně ukázal, že společný postup jejic jest více formální než věcný!
Evropa
11 article
Dle toho v posledních čtyřiadvaceti hodinách nastalo v otázce evropské ná- mořní demonstrace dosti značné přesuno- vání kulis a i částečné její odročení, s čímž vším se v některých kruzích spojují i dosti blízké obavy, že nejen může nadejíti dosti náhle konec evropského koncertu, ale že seřadění činitelů v evropské politice může překvapiti náhlými změnami. My nesdílíme obav takových, pokud žádná velmoc na sebe nechce uvaliti podezření, že má v ú- myslu zanechati společného postupu a za- hájiti samostatně a osamoceně činnost od- chylnou! V tom směru poskytuje i včerejší „Fremdenblatt“, věrný tlumočník zahra- ničního úřadu rakousko-uherského, nové uspokojení, dosvědčuje, že ve Vídni podnik námořní demonstrace považují za záleži- tost všeevropskou; jestiť dle jeho výkladu důležito, že veškeré mocnosti usnesly se na námořní demonstraci, takže tato akce má ráz mezinárodní.“ Na této mezinárodní stránce námořní demonstrace, jak jsme vý- še ukázali, záleží však i Anglii, jinak by Grey tak se nepřičiňoval, aby ještě v po- slední chvíli jí tento ráz uchoval. Episoda, jež se víže na námořní de- monstraci, snad také způsobila, že dle některých zpráv i před Skadrem na oka- mžik přestal lomoz bitevní, kdežto jiné ma- jí za to, že se očekává přibytí dalších po- sil, jež přivážejí řecké lodi
Grey jítmonstrac Vídeň Anglie
12 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Hoře.
Balkán
13 title
Námořní demonstrace proti Černé
14 article
Z Paříže, 2. dubna. (Havas.) Vzhledem na negativní odpověď Černé Hory po- važují diplomaličtí kruhově lodní demon- straci nyní za neodvratnou. Francieje ochotna se k ní připojiti, dá-li ji spojenecké Rusko velmi zřetelným způsobem mandátje zastupovati. Odpověď z Petrohradu, která není pochybná, očekává se v nejblízší době. Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Tu chvilí, co telegrafuji, nevědí je- ště v zahraničném úřadě ani na francouz- ském velvyslanectvu, rozhodla-li se fran- couzská vláda poslati své lodí na stanici v Korfu potřebné instrukce, aby zúčastníla se blokády. Avšak mohu vás ubezpečit oficiálně, že britská vláda souhla sila pouze se společnou manifestac všech mocností. Její lodi vy- razí k Baru jen, půjde-li tam také Francie, v opačném případě An- glie nehne se.
Havas Paříž Rusko Petrohrad Londýn Francie
15 article
Coudurier de Chassaigne.
Chassaigne
16 article
Z Paříže, 2. dubna. »Libertě« uveřej- ňuje dnes večer tuto oficiosní notu fran- couzské vlády: Ruská vláda zdržela se pod- pory námořní demonstrace a Francii uložila. aby Rusko zastupovala při této demonstraci. Francie vyšle proto křižák »Edgar Quinet- k účastí na námořní demonstrací do černo- horských vod. Naproti tomu »Temps« uveřejňuje de- peši z Petrohradu, ve které praví: Rusk vláda ocitá se v mozální nemožnosti účast- niti se námořní demonstrace a zpravila také o tom francouzskou vládu. Celá veřejnostje proti Rakousko-Uhersku do krajnosti roz- čilena. M. Z Kolína nad R., 2, dubna. (Zvl. telg. »Nár. Listů«.) Dle petrohradské depeše »Köln. Ztgu,« vyjádřil se vysoce postavený zodpovědný diplomat před něme- ckými novináři: Ruské stanovisko nepříčís evropskému koncertu, ani trojspolkové smlouvě. Rusko vyslovilo se rozhodně proti samotnému postupu některé vel- moci. Demonstrace musí zachovati s po- lečný ráz. Jeho balkánská politika jest jasna a zjevně vytčena. Pouliční demonstrace ji neoblomí. Doufá se, že bulharští státníci nedají se strhnouti svými úspěchy k nespl- nitelným požadavkům. Demonstraci proti svéhlavé Černé Hoře nezmaří, ale také s jí nezúčastní, Z Říma, 2. dubna. (Stefaní.) Velmoci se usnesly, aby vysláno bylo mezinárodní lod- stvo, jež zjedná platnost jednomyslnému usnesení londýnské konference velvyslanců.
Quinet peš Köln Paříž Francie Rusko Petrohrad Rakousko Uhersko Kolín nad R Řím Liberta
17 article
Anglické, italské, německé a rakou- ské vojenské lodi odplaly už k východnímu pobřeží Jaderského moře. Za Italii zúčastní se vojenské lodi »Amiraglio di Sai n Bon« a »Francesco Feruccio«. Z Londýna, 2. dubna. (K. k.) V dolní sně- movně liberál Alden tázal se, kolik dní po- volily mocnosti Srbsku a Černé Hoře k vykli- zení albanského území a zda obě země projevily souhlas s touto žádostí mocností, Parlamentní podtajemník Acland od- pověděl, že nebyla stanovena žádná urči- tá lhůta. Druhou otázku musí zodpovéděti záporně. Poněvadž útok na Skader byl obno- ven, aby k Černé Hoře přivtěleno bylo město s četným obyvatelstvem proti jeho vlastní- mu (!) přání a ušnesení mocností, daly moc- nosti souhlas k lodní demonstrac i, aby svému usnesení propůjčily vážnost. Mocnosti zúčastni se buď věechny lodní de- monstrace aneho dají k ní souhlas Dvě britské vojenské lodí jsou na Korfu při- praveny, aby se zúčastnily lodní demonstra- ce, jakmile budou připraveny též ostatní moc- nosti. Z Londýna, 2. dubina. (K. k.) Reüferov kancelář dovídá se p žprávách, rozšířených cizině, jež týkají se názoru Ruska na lodn demonstraci proti Černé Hoře: Stanovisko ru- ské vlády v této záležitosti bylo hnied od za- čátku úplně jasné. Rusko bylo a je toho ná- zoru, že společná lodní demonstrace byla by užitečna v zájmu Černohorců samých, protože může upevniti postavení krále. Ostatně bylo po celou dobu známo, že ze snadno pochopi- telných důvodů nepomýšlí Rusko na vyslání nějaké lodi.
Amiraglio Sai Francesco Feruccio Alden Korf Černohorec Londýn Srbsko Černá hoře Rusko
18 article Od Skadru.
Od Skadru. Z Bělehradu, 2. dubna, (K. k.) Sou- kromé zprávy z Medvy oznamují, že prý Černohorci zmocnili se předních tu- reckých opevnění na Taraboši Všeobecný útok na hlavní opevnění má býti podniknut během dnešního dne. O nejasném poměru Italie k akci
Černohorec Bělehrad
19 article Rakouska.
Rakouska. LipskýmN. Nachr.« píše se z Řím a: .. . » Dl projevá časopisů věřilo se ve Vídni a též v Ber- líně, že Rakousko-Uhersko bude se moci při svém postupu proti Černé Hoře pro skaderskou otázku spolehnout na plnou podporu Italie; víra ta zakládala se na sterší dmluvě mezi ltali
Rakousko Řím Vídeň Uhersko Italia
20 article
a Rakouskem, jakož i na tom, že od počátku ny- nější války tolikráte se mluvilo o stejných zájmech jejich. Následkem toho doufalo se v Vídni, že v případě trvalého vzdoru vlády černo- horské Italie vypraví zároveň s Rakouskem své vojsko do Albanie, a sice 20 000 mužů pohoto- vých v přístavech apulských. Leč jedva bylo přání to z Vídně projeveno — vláda italská na ručest a naprosto je odmítla — důkaz to, jaká nejasnost panovala ohledně mezí obapolné akce a její tendence. Budiž tedy o politice Italie učiněno vysvětloni. Italie chce podporovat diplo- maticky postup mocností proti Srbsku i Černé Hoře, poněvadž z ohledu na svůj albánské pro- gram jinak jednati ji nelze. Avšak Italie zdráhala by se co nejrozhodněji pod- niknouti nějakou vojenskou akci proti po- břeží černohorskému neb albánskému ve vleku Rakouska, poněvadž by se tomu všechna ve- řejnost italská opřela. Ne pouze radikální, ale všechen národní tisk italský vyslovuje se velice zřetelně a rozhodně proti podobné součinnostia prohlašuje, že ltadie sympatisuje spíše s Černou
Rakousko Vídeň Albánie Italia
21 article
Horou než s Rakouskem a nesmí se mu propůjčovati k službám. — Bylo by těžkou chybou. kdyby koncert evropských mocností v domněnce. že zájmy Italie a Rakouska v Albanii se shodují, zůstavil těmto oběma mocnostem samým, abysi nalezly pravou čáru pro své přiští chování vůči Albanii a jihoslovanským státům balkánským. Ne- postarají-li se velmoci evropské v čas o to, ab všechny sporné otázky a jitřivé protivy z půdy Albanie vyrůstající byly před jejím osamostat- něním dopodrobna vyřešeny a dle možnosti uklizeny: tož stane se albánské to knížectvi za málo let příčinou nových svárů sporů mezi mocnostmi a zejména mezi Italií a — Rakouskem, jež mohou svízel šťastně vypleté i rredenty nahradit novými ob- tížemi v jiné straně ... Jest sotva pilaější a váž- nější důležitosti pro věhlas mocností a pro vysla- neckou konferenci v Londýně nad tuto starost.« (Viz poslední zprávy.)
Hora Rakousko Albánie Londýn Italia
22 article Námořní demonstrace velmocí z roku 1880.
Námořní demonstrace velmocí z roku 1880. Společná akce velmocí proti Černé Hoře vyvolává živě v paměti akci, kterou r. 1880 velmoci ve prospěch Černé Hory prováděly proti Turecku. Uvádíme zde stručně její prů- běh, přesvědčeni, že na základě jeho možno všelicos předvídati také o průběhu akce ny- nější. Připomínáme hned předem, že vše,eo se takto o společné akci velmoci proti Černe Hoře dá předpovídat, vyvolává dojem v e l mi uklidňující. Berlínský kongres přisoudil, jak je zná- mo, Černé Hoře mezi jiným i Guzinje a Plavu dvě pohraniční místa, obývaná Albanci. Tu- recko však použilo odporu albanského obyva- telstva proti černé Hoře a místa jednoduš nevydalo: Na důrazné naléháňií a konečně hrozby Cerně Hory navrhla-konzčně 2. únor 1880 (!) Italie Turecku, aby místo toho po- stoupilo Černé Hoře Kucu-Krajinu. 3. dubna to Turecko přijalo a 12. uzavřelo s Černou Horou o postoupení nového území podrobnou konvenci, což velmoci 18. dubna schválily. 20. dubna Turci skutečně území vyprázdnili dali však o tom tak pozdě Černé Hoře zprá- vu, že nalezla území již obsazené Albancí.
Černe Italia Turek Turecko
23 article
Poněvadž všecko nové zakročování velmocí bylo marné, navrhly 26. června Turecku, aby tedy odstoupilo Černé Hoře město Ulcin (Dul- cigno) s územím až k řece Bojaně. Jakmil se to ale Albanci dověděli, vtrhli i tam, 23. července dalo Turecko následkem toho zamítavou odpověď. Zatím však nastoupil v Anglii na místo starého ochrance Turecka Beaconsfielda Gladstone, a ten navrhl vel- mocem, aby proti Turecku uspořádaly společ- nou námořní demonstraci. Velmoci svolily — a nyní počalo martyrium sjednocené Evropy 3. srpna daly velmoci Turecku k odstou- pení Ulcina třínedělní lhůtu. Když tato lhůta bezvýsledně uplynula, opětovaly hrozbu de- monstrací a počaly ji také prováděti. Ale ne právě nejrychleji. Každá velmoc uvolila se vyslati k tomu cíli dvě až tři lodi, první byli
Beaconsfield Gladstone Turecko Ulcin Dula Bojana Anglie Evropa
24 article
na místě v Gruží — Rusové, trvalo však da 20. září, než se celé imposantní loďstvo sjelo Nejstarší z velitelů, anglický admírál Sey- mour, převzal velení, zvěděl však ihned k svému nemalému překvapení, že žádná vel- moc mimo Anglii nedala svým lodím plnou moc užiti po případě i násilných pro- středků, že žádná velmoc mimo Rusko ne- má na palubě mužstvo, které by mohl vyloditi, že rakouský a německý velitel ne- má žádných instrukcí (!), že francouz- skému jeho vláda jakékoliv násilí přímo z a- kázala, a italskému že bylo pouze uloženo operovati společně s ostatními. Rozumí se, že
Rus Anglie Rusko
25 article
Turecko o tom dobře vědělo a zařídilo se podle toho: dohodlo se s Albanci a uložilo svému vojsku zaujmouti blíže Ulcina posta- vení, které Černá Hora zdráhala se napad- nouti, žádajíc, aby tedy velmocenské loďstvo konečně zasáhlo. Následkem nedostatečných instrukcí musil to admirál Seymour odmít- nouti, a celému světu bylo nyní zřejmo, že- domněle sjednocená Evropa hraje před Ulci- nem přímo směšnou úlohu. Konečně zže- lelo se jí i Turecku, a slíbilo o své újmě, že- do 3. nebo (1) 4. října dá velmocem rozhod- nou odpověď tato odpověď přišla, avšak Tu- recko ukazovalo v ní ochotu jenom potud, že- ji odevzdalo hned 3. a ne až 4., jinak odpo- vídalo naprosto vyhýbavě a evropské loďstvo stále ještě leželo na kotvách — v Gružil Ko- nečně ztratila Anglie trpělivost a navrhla, aby loďstvo vyplulo do Středozemního moře. obsadilo město Smyrnu a přístav a podržel je, pokud Turecko nepovolí, v zástavě. K to- mu projevilo však ochotu jediné Rusko, Ra- kousko a Německo odpíraly (i) a Francie rov- něž. Místo toho zakročily Německo a Francie společně v Cařihradě, a podařilo se jím od sůltana, postrašeného Gladstonem, 12. října k všeobecnému překvapení vymoci rozhodné prohlášení, že chce Ulcin dobrovolně vydati. Do Skadru byl vyslán energický Dervíš paša, zajal a poslal do Cařihradu několik alban- ských pohlavárů, oblehl a 23. listopadu dobyl na Albancích Ulcin a 27. listopadu odevzdal město ve vší formě Černě Hoře. Nyní konečně prohlásilo velmocenské loďstvo svůj úkol za ukončený (!) a 5. prosince opustilo svoje gruž- ské vězeni.
Seymour Gladstone Turecko Evropa Gružil kočnít Anglie středozemní moře Smyrna Rusko Německo Francie Cařihrad Ulcin Albance Ulcin
26 article
Loďstvo úplně svorného evropského kon- certu ztrávílo tedy Brováděním berlínského traktátu dva roky po jeho usnesení — ve skutečnosti nevstoupilo vůbec v akci — dobu od 20. září do 5. prosince a na konec je vy- svobodilo Turecko. Z toho se dají dělat za- jimavé závěry, jaké asi instrukce si ne- sjednocená Evropa příveze s sebou tento- kráte, jak dlo uho setrvá pohromadě a co při tom provede. Schůze o malém finančním plánu v Jičíně. Pdv. zpr. Národntch Listees Místní organisace národní strany svobodomysl- né v Jičíně uspořádala v sobotu dne 29. břerna veřejnou přednášku o malém finančním plánu pozvala k ni odbornika jisté na slovo vzatého p. posl. prof. dra. Funka. Schůzi zahájil p. továrník Kno tok uvítánim přítomných a zejména našeho milého hosta p. prot. Funka. Ve své, téměř dvouhodinné přednášce vy- líčil p. poslanec veškery zásady, na nichž finanční plán spočivá a důvody jeho způsobem jasnými věcným a hlučný potlesk jistě jen zasloužené kvi- toval jeho vývody. K vlastnímu přání p. poslance vyzval p. předsedajicí přítomné k dotazům. Mohlo se očekávati po řečí tak věcné, že věcným způ- sobem bůde disputováno. Ovšem to špatně známe zdejší renlisty a jich „hlavu“ p. přednostu slanice Vochoč e. Má chudák už malér, ten pan před-
profesor doktor Funk Turecko Evropa Jičín organizace národní strana svobodomysl
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z minulosti ku přítomnosti. Historik výtvarného odboru Umělecké Besedy a tento sám, jako pořadatel výstavy vidí v Národním Divadle, v jeho architekto- nice, plastice a malbě, vyvrcholení uměle- ckých snah a nejvyšší dosažené mety člen Umělecké Besedy. Spolek sám arci timto činem nebyl přiliš dotčen ani vně ani zevně; nelze mu však zazlivati, jestliže z Národního Di- vadla tvoří si střed své Jubilcjní výstavy. který zároveň pokládá za vyvrcholení české tvořivostí v půlstaletém období svého trvání Vskutku je to veliký a trvalý závěr první epochy stylu a monumenfality novodobého umění českého a ve svém výtvarném orga- nismu sbírá výsledky uměleckých evolucí uplynulých stopadesáti let. Jsem přesvědčen. že v časovém odstupu ještě větším, nežli je zatím nám popřán, budou umělci, kteři do- plňovali dilo Zítkovo porovnáváni s Dien- zenhoferem a jeho malířskými a sochařskými spolupracovníky. Co leží mezi ními, jsou vlny odlivu, neklidu a nejasnosti, chvíle příprav k tomuto vzepjetí. Neorenesance proti ba- roku; divadlo proti kostelu a paláci: ná- rodní mythus proti klasické a náboženské mythologii: lid, národ proti hierarchií a ari- stokracii. To jsou asi hlavní klouby v těchto uměleckých organismech; to jsou poly, mezi nimiž od jednoho ke druhému probihají cesty vývoje moralného, ethického a vý- tvarného.
Zítkův národní divadlo
28 article
Klouby nejpevnější objevují se tam, kde mladistvá generace (nikomu nebylo ještě přes třicet let) přede na níti Jos. Mánesem započaté: Aleš, Myslbek, Tulka, Ženíšek. I A. Wagner ve Slavojí a Záboji se kní pozdějí vrátil, kdežto Tulkova forma je ne- sena dost zřejmě linír Trenkwaldovou, aje ku podivu, že Schnirch, v rozporu se svým národním cítěním a přesvědčením, umělecky nejméně souvisí s tímto domácím kultem. s touto mladou domácí tradicí. Až do svého »Václava« žije v říší všeobecných pomysla a vtěluje je v klasicistní útvary. Než právě to jsou vlastnosti, pro něž byl Zítkovi mi- lým. Mezi architekturou jednoho a plastikou druhého nebylo takového rozporu ve formě a rozdilu v temperatuře jako u ostatních. u kypicí síly jednoho, teplé smyslnosti dru- hého a vášnivé spíritnalnosti třetího.
Aleš Myslbek Tulka Ženíšek A Wagner Záboj Tulkův Schnirch Václav Zítek Jos Slavojit
29 article
Tito tři jsou pak nadál jednak udržova- telé, jednak množitelé a rozhojňovatelé dě- dictví Mánesova, jež se právě tím uházalo bobatým, že mohlo i z jednotlivých složek vydati potravu k výživě a vzrůstu celých stromů. Jejich osudy další jsou řůzné. Aleš mohl být jen kopírován, falsifikován s větší nebo menší nemotorností, z Myslbeka byly živy celé generace, jejichž členové marně zakrý- vají svoje umělecké přibuzenství a svou ro- dinnou souvislost; Ženíšek imponoval svojí dekorativnou osnovou linie a její vláčnou jistotou, dokud ji nepřet žily momenty a hod- noty čirých malebností, kdy na konec barva a ton staly se trumfem, přebijejícím každou formu a linii. V Umělecké Besedě se po tři léta schá- zejí mladí umělci nejmladších ročníků, kteři pod siglem K. V. U. už po druhé ve zvlášt- ních manifestacích prohlašují, že vědomě programově navazují na tuto uměleckou tra- dici z Národního Divadla. Poprvé při Alešově výstavě, kterou Kruh uspořádal a nyní znovu v úvodu k výstavě vlastní, která, o pětadvaceti číslech, zabírá celou třetinu plochy a prostoru Jubilejní výstavy spolku. K. V. U. jest přiliš moderní, aby si neuvědomil, že pouhým ná- podobením a opakováním žádná umělecká tradice se neudrží, naopak vždycky zardousí.
Mánesův Aleš Myslbek Ženíšek národní divadlo
30 article
Je však moderní také v tom, že vlastním slovům a prohlášením dává přednost před mluvou vlastní práce a theoriemi věněí svoje tvoření jako jeho soudruzi v jiných tábo- rech. Neprozrazuje-li jen tato slovní a ti- štěná záplava, se všech stran se valicí, ne- doznané tušení výtvarné slabosti a vědomi nedostatečné a nepřesvěděující výmluvnosti uměleckého výtvoru? Není-liž tu nebezpeči. že pro samý les nebude dobře viděti stromů? Theorie umělců mívají dvě vlastnosti: jsou velmi zřetelné a makavé tam, kde se obraceji proli jinověrcům, a velmi neurčitě, kde ob- hajují praxi svých stoupenců. Přiléhají k ni právě tak dobře, jako by se v nich daly nalézti opory a vysvětlení uměleckých vý- razů a směrů protilehlých. Slovo, fráse for- muluje myšlenku, selhává však při vystižení citové formy a o tu v umění jde. Pro umě- lecké cítění výtvarného řádu jest vyjadřova- cím koeficientem výtvarný, to jest optický nebo taktilní prostředek a theorie v umění má smysl a schopnost přesvědčovací, vyklá- dací a výbojnou, sleduje-li umělecké činy ne předchází-li je. A ještě jedno je nyní trumí oblíbený: heslo primitivismu. I zde přichází. Než kterého primitivismu? Nikdy to není jasné. Privitivism papuanských divochů, nebo starých Egypťanů, nebo prvních kře- stanů, nebo vlašských nebo domácích trecen- tistů, nebo dnešní selské neumělosti? Všechno je jen poměrné, primitivní při měřítku násle- dující pokročilosti. Ve své době nebylo pri- mitivním, nýbrž nejvyšší možnou schopností výtvarného vyjadřování, kdežto primitivismus moderní zakládá se na pravém opaku, na násilném potlačování a zmenšování postřehů a techniky výtvarné.
Egypťan
31 article
Tradice mánecovská a Národního D- vadla sotva ukazuje k primittvismu jakému- koli; její těžiska leží v ethosu a formové dokonalosti. Nemíním mathematickou nebo objektivnou korektnost, nýbrž dokonalou sou- ladnost s duševně citovou plností a schop- nost výrazovou tak velikou, že je s to pře- líti do nás onu ethickou náplň. Klasickým dokladem jest dílo Alešovo, k němuž se vý- stava K. V. U. vrací. Nesprávnost, ano i tech- nickou nedovednost nelze mu všady od- disputovatit ale i při těchto nedokona- lostech a nehotovostech je Alešova mluva výtvarná neobyčejné důtklivostí a dojmovosti, poněvadž i v této jaksi bezděčné a v tom smyslu ovšem a jedině primitivistní formě dokonale vyjadřuje citovost a moralnost umělcovy duše a jeho představ. Mylno je domnívati se, že Aleš zápasí s formou. O svoji formu ovládá a ona mu slouží se stejnou povolností jako ženiškovi jeho čistá a úpravná linie.
Alešův Aleš národní D
32 article
Vedle Aleše postavil si K. V. U. za druhého patrona F. Bilka, jehož dílo pro- hlašuje za důsledného hlasatele svých tužeb a snah. Opravdu je Bílek v našem umění zjev s Alešem obdobný potud, že tvoři z vášnívosti vnitřního zanícení, že jeho dílo veškeré a v souhrnu je stále tryskajícím vý- ronem rozechvělé sensíbilnosti, rozněcované ideou pokorného a primitivného křesťanství jako u Aleše ideou národní velikosti a své- právnosti života. Alešovo dílo má svůj pevný podklad v morálném přesvědčení: Bilkovo v ethické vášnivosti. Také u tohoto sklání se forma v podruží a jho ideje a přece jinak nežli u Aleše. Proti Alešově prostomyslno- sti stavi Bilek nepopíratelnou rafinovanost tvarovou, jejíž obmyslné odchylky a pošinutí, za účelem zjednodušování a vylučování nad- bytků, mají zřejmě za cíl uvolniti vyprou- dění cítění až mystického. Proto ale ocitá se F. Bílek leckdy v nevyrovnaných kon- fliktech jako v některých Zastaveních Kři- žové cesty: proto také ukazuje se mocným v »Úžasu« a »Slepcícha. Přísti dále tradici z oněch tří vyvolených bodů má znamenati pro nastupující generaci něco jiného nežlí primitivísmus. Znamená to očistování, soustředování a prohlubování
Aleš F Bilek Aleš idea Alešův Bilkův Bílek
33 article
vlastního života duševně citového a objeviti pro jeho výtvarné vyslovení formy dokonalé výmluvnosti a výmluvné dokonalosti, co arci nezáleží tak na vůli sebe krásnější, jako na . posvěcení. Vůle vede jen k dovedností, po- svěcení však k demonické moci. Energie vůle může býti společnou vlastností množ- ství a skupinových jednoteki posvěcení je znakem a osudovým přivlastkem vyvoleného individua. K. V. U. ve své výstavě akcen- tuje bezděky první vlastnost, když zatlačuje jednotlivce do hromadné anonymity, třeba že sleduje tím jiné cíle. U laického množství mine se s účinkem. Neníť bez psychologické motivace, ztráci-li u laika anonymní uměle- cké dílo dobrou polovinu své ceny nebo aspoř přitažlivosti a tim působívosti. Pro zkuše- ného znalce není pak anonymita na závadu pro rozpoznání různých rukou, ačli stojí za námahu srovnávací. Nemíním rozebírati tyto moderní primi- tivismy, které, jako jínde, jsou chtěné dětin- skosti, neboť nevídím na př. žádné pří- činy, proč obrazy Prahy (číslo 10 a 17) musily býti tak znásilněny a zesurověny, nebo proč se autor »Předměstí« a »Svítáni«, jejž vyznačuje jemný cit barevný, nutil se do primitivnosti, jsa od kořene realistou. Nedo- vedu pochopit, že by nepatrný obsah »Obrazů« (čís. 1, 4 a 31) stal se závažněj- ším a důtklivějším, je-li přednesen formou tak blabolivou, nebo že by špatně malovaný a ubohý akt (čís. 15) byl maliřským vysti- žením pocitů dechem Jara probuzených »Paní N« a »Matka«, víc nežli »Hory«, při všech násilnostech a nedokonalostech, dávají aspoň cítiti zvláštní talent rytmický. Poprsí „Gabriely Preisové« v bílém mramoru stojí docela mimo. Podobíznových rysů nenív něm sice mnoho, ale plastické hodnoty v silné soustředěnosti a výrazné jednoduchostí staví je v osvětlené popředt.
Matek Hora Preis Podobíznový Praha
34 article
Karel B. Mádl.
Mádl