1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 3. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplání
v Praze v adminlstrae
na ertjeta : . . . 8 k =
s dvojie donáškon
na maěslo,
na čtrtiot: ! . . 7 R oh
ne měso ve alátkéoh „ K s
anela. Poštou
n: : : k
dvojí ska ltlk
el ia
Praha
R oh
5
article
NARO
NARO
v drobném prodejl
raaní čisle o sobě . . za?h
Ve fliálkách na venkově,
rese. . . . . . . o
Inseráty
ptati so hotově napře
Přodplacení a inse
jjím
dlstrace v Maris
Tam nachánejt se tá
rodakce tlakárna a cxpodice
nukoplar ko nerraceu
Nara
Marisa
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
8
article
Jednotná Evropa a námořní
demonstrace pro Skader.
Jednotná Evropa a námořní
demonstrace pro Skader.
Odpověď, již dala černohorská vláda
zástupcům velmocí na Cetyni, hodně po-
odhalila roušku z diplomaticky „jednotné
Evropy“. Na samém počátku odpovědi své
totiž konstatuje, že není dohoda velmocí
severních a severovýchodních hranicích
Albanie dosud hotova; prohlašujeť: králov-
ská vláda si vyhražuje právo, ja kmi-
le se stane dohoda mezi velmo-
cemi o veškerých severních
severovýchodních hranicí ch
albanských, poraditi se se svými spo-
jenci. Z této skutečnosti, jakož i z prohlá-
šení neutrality na počátku války čerpá pal
vláda cetyňská důvody pro zásadní odmít-
nutí požadavků jménem sjednocených vel-
mocí jí oznámených. Nemůže zastaviti
obléhání Skadru a vykliditi obsazené úze-
mí, protože dosud trvá stav válečný a vel-
moci samy na počátku války slavnostně
prohlásíly, že neminí nikterak překážeti
válečným operacím spojenců a zachovají
neutralitu. Pokud pak se týká ochrany mo-
hamedánského a katolického obyvatelstva
v území dobytém, zabezpečují mu černo-
horské zákony naprostou občanskou a ná-
boženskou svobodu, ať jest národnostia
víry jakékoliv, a nějaké jiné opatření by
mohlo býti žádáno pouze na základě smlou-
vy o mír, jež se s Tureckem uzavře.
Na tuto zásadně zamítavou odpověd
přikročeno ihned k nové donucovací akci
diplomacie, jejíž zahájení bylo ostatně již
po řeči Greyově, v níž nebylo možno roz-
poznati ani stopy zásad kdysi Gladstonem
ve příčině Balkánu hlásaných.
Cetyňa
Greyův
Evropa
Albánie
Turecko
Balkán
9
article
Rakousko-Uhersko vyslalo pod vele-
ním kontreadmírála Njegovana bitevní lo-
di „Arcikníže František Ferdínand“, „Ra-
decký a „Zrinyí“, mimo to menší křižák
v záloze v přístavu kotorském pod velite-
lem kontreadmirálem Friedlerem pak zů-
stanbu obrněný křižák „Sv. Jiří“, „Císa
Karel“, pak menši křižák s několika tor-
pedoborcí a torpedovými čluny. Z ostat-
ních velmocí vedle Anglie a Italie původně
se námořní demonstrace neminilo zúčast-
nít ani Rusko, ani Francie ani Německo.
když však zprávy o tom stihly do Londýna
a státní tajemník pro zahraniční záležitosti
seznal, že panuje skutečně mezi velmoce-
mi různost náhledů, přičinil se o to, aby
jednotu díplomatického postupu na venek
zachránil.
Rusko mohlo se ovšem odvolávati, že
nemůže se zúčastnit námořní demonstrace.
protože nemá ve Středozemním moři po-
hotově nijaké válečné lodi, za to Francie
se octla na odchylném stanovisku od po-
činu anglického a byla tudíž pro trojdoho-
du tato různost dosti nepříjemna. Přičině-
ním Greyovým zatím prý se podařilo
zjednati jakýsi kompromis, dle něhož
Francie se zúčastní námořní demonstrace
a bude současně při ní zastupovati i svého
ruského spojence: Německo pak sesílí de-
monstraci malým křižákem „Vratislav
Než to vše ještě nestačilo, aby ná-
mořní demonstrace vypadla jednotně, a tak
nová porada velevyslanců, jež opětně se
koná dnes v Londýně, vypracuje prý také
přislušný program, na nějž se snad nějak
Njegovan
Ferdínand
Jiří
Císa
Karel
Greyův
Rakousko
Uhersko
Anglie
Rusko
Francie
Německo
Londýn
10
article
pozapomenulo pro přilišný kvap, před-
vésti Černé Hoře a její srbskému spojenci
názorněji vůli Evropy. Zdali a v jakém
rozsahu se zdaří úsilí Grevovo, nedá se
této chvile ještě zjistiti, ale to jest nepo-
chybno, že by nezdar jeho nebyl příliš da-
lek zjevného fiaska přeslavné díplomacie
evropské! Budiž dáno však pánům diplo-
matům vysvědčení, že za nynější války bal-
kánské dosti dlouho se tomuto nebezpeč
vyhýbali, ač jinak již převrat caříhradský
po prvém její období provedený — až až
průhledně ukázal, že společný postup jejic
jest více formální než věcný!
Evropa
11
article
Dle toho v posledních čtyřiadvaceti
hodinách nastalo v otázce evropské ná-
mořní demonstrace dosti značné přesuno-
vání kulis a i částečné její odročení, s čímž
vším se v některých kruzích spojují i dosti
blízké obavy, že nejen může nadejíti dosti
náhle konec evropského koncertu, ale že
seřadění činitelů v evropské politice může
překvapiti náhlými změnami. My nesdílíme
obav takových, pokud žádná velmoc na
sebe nechce uvaliti podezření, že má v ú-
myslu zanechati společného postupu a za-
hájiti samostatně a osamoceně činnost od-
chylnou! V tom směru poskytuje i včerejší
„Fremdenblatt“, věrný tlumočník zahra-
ničního úřadu rakousko-uherského, nové
uspokojení, dosvědčuje, že ve Vídni podnik
námořní demonstrace považují za záleži-
tost všeevropskou; jestiť dle jeho výkladu
důležito, že veškeré mocnosti usnesly se
na námořní demonstraci, takže tato akce
má ráz mezinárodní.“ Na této mezinárodní
stránce námořní demonstrace, jak jsme vý-
še ukázali, záleží však i Anglii, jinak by
Grey tak se nepřičiňoval, aby ještě v po-
slední chvíli jí tento ráz uchoval.
Episoda, jež se víže na námořní de-
monstraci, snad také způsobila, že dle
některých zpráv i před Skadrem na oka-
mžik přestal lomoz bitevní, kdežto jiné ma-
jí za to, že se očekává přibytí dalších po-
sil, jež přivážejí řecké lodi
Grey
jítmonstrac
Vídeň
Anglie
12
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Hoře.
Balkán
13
title
Námořní demonstrace proti Černé
14
article
Z Paříže, 2. dubna. (Havas.) Vzhledem
na negativní odpověď Černé Hory po-
važují diplomaličtí kruhově lodní demon-
straci nyní za neodvratnou. Francieje
ochotna se k ní připojiti, dá-li ji spojenecké
Rusko velmi zřetelným způsobem mandátje
zastupovati. Odpověď z Petrohradu, která
není pochybná, očekává se v nejblízší době.
Z Londýna, 2. dubna. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Tu chvilí, co telegrafuji, nevědí je-
ště v zahraničném úřadě ani na francouz-
ském velvyslanectvu, rozhodla-li se fran-
couzská vláda poslati své lodí na stanici v
Korfu potřebné instrukce, aby zúčastníla se
blokády. Avšak mohu vás ubezpečit oficiálně,
že britská vláda souhla sila
pouze se společnou manifestac
všech mocností. Její lodi vy-
razí k Baru jen, půjde-li tam také
Francie, v opačném případě An-
glie nehne se.
Havas
Paříž
Rusko
Petrohrad
Londýn
Francie
15
article
Coudurier de Chassaigne.
Chassaigne
16
article
Z Paříže, 2. dubna. »Libertě« uveřej-
ňuje dnes večer tuto oficiosní notu fran-
couzské vlády: Ruská vláda zdržela se pod-
pory námořní demonstrace a Francii uložila.
aby Rusko zastupovala při této demonstraci.
Francie vyšle proto křižák »Edgar Quinet-
k účastí na námořní demonstrací do černo-
horských vod.
Naproti tomu »Temps« uveřejňuje de-
peši z Petrohradu, ve které praví: Rusk
vláda ocitá se v mozální nemožnosti účast-
niti se námořní demonstrace a zpravila také
o tom francouzskou vládu. Celá veřejnostje
proti Rakousko-Uhersku do krajnosti roz-
čilena.
M. Z Kolína nad R., 2, dubna. (Zvl.
telg. »Nár. Listů«.) Dle petrohradské depeše
»Köln. Ztgu,« vyjádřil se vysoce postavený
zodpovědný diplomat před něme-
ckými novináři: Ruské stanovisko nepříčís
evropskému koncertu, ani trojspolkové
smlouvě. Rusko vyslovilo se rozhodně proti
samotnému postupu některé vel-
moci. Demonstrace musí zachovati s po-
lečný ráz. Jeho balkánská politika jest
jasna a zjevně vytčena. Pouliční demonstrace
ji neoblomí. Doufá se, že bulharští státníci
nedají se strhnouti svými úspěchy k nespl-
nitelným požadavkům. Demonstraci proti
svéhlavé Černé Hoře nezmaří, ale také s
jí nezúčastní,
Z Říma, 2. dubna. (Stefaní.) Velmoci se
usnesly, aby vysláno bylo mezinárodní lod-
stvo, jež zjedná platnost jednomyslnému
usnesení londýnské konference velvyslanců.
Quinet
peš
Köln
Paříž
Francie
Rusko
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Kolín nad R
Řím
Liberta
17
article
Anglické, italské, německé a rakou-
ské vojenské lodi odplaly už k východnímu
pobřeží Jaderského moře. Za Italii zúčastní
se vojenské lodi »Amiraglio di Sai n
Bon« a »Francesco Feruccio«.
Z Londýna, 2. dubna. (K. k.) V dolní sně-
movně liberál Alden tázal se, kolik dní po-
volily mocnosti Srbsku a Černé Hoře k vykli-
zení albanského území a zda obě země
projevily souhlas s touto žádostí mocností,
Parlamentní podtajemník Acland od-
pověděl, že nebyla stanovena žádná urči-
tá lhůta. Druhou otázku musí zodpovéděti
záporně. Poněvadž útok na Skader byl obno-
ven, aby k Černé Hoře přivtěleno bylo město
s četným obyvatelstvem proti jeho vlastní-
mu (!) přání a ušnesení mocností, daly moc-
nosti souhlas k lodní demonstrac i, aby
svému usnesení propůjčily vážnost. Mocnosti
zúčastni se buď věechny lodní de-
monstrace aneho dají k ní souhlas
Dvě britské vojenské lodí jsou na Korfu při-
praveny, aby se zúčastnily lodní demonstra-
ce, jakmile budou připraveny též ostatní moc-
nosti.
Z Londýna, 2. dubina. (K. k.) Reüferov
kancelář dovídá se p žprávách, rozšířených
cizině, jež týkají se názoru Ruska na lodn
demonstraci proti Černé Hoře: Stanovisko ru-
ské vlády v této záležitosti bylo hnied od za-
čátku úplně jasné. Rusko bylo a je toho ná-
zoru, že společná lodní demonstrace byla by
užitečna v zájmu Černohorců samých, protože
může upevniti postavení krále. Ostatně bylo
po celou dobu známo, že ze snadno pochopi-
telných důvodů nepomýšlí Rusko na vyslání
nějaké lodi.
Amiraglio Sai
Francesco Feruccio
Alden
Korf
Černohorec
Londýn
Srbsko
Černá hoře
Rusko
18
article
Od Skadru.
Od Skadru.
Z Bělehradu, 2. dubna, (K. k.) Sou-
kromé zprávy z Medvy oznamují, že prý
Černohorci zmocnili se předních tu-
reckých opevnění na Taraboši
Všeobecný útok na hlavní opevnění má
býti podniknut během dnešního dne.
O nejasném poměru Italie k akci
Černohorec
Bělehrad
19
article
Rakouska.
Rakouska.
LipskýmN. Nachr.« píše se z Řím a: .. . » Dl
projevá časopisů věřilo se ve Vídni a též v Ber-
líně, že Rakousko-Uhersko bude se moci při svém
postupu proti Černé Hoře pro skaderskou
otázku spolehnout na plnou podporu Italie;
víra ta zakládala se na sterší dmluvě mezi ltali
Rakousko
Řím
Vídeň
Uhersko
Italia
20
article
a Rakouskem, jakož i na tom, že od počátku ny-
nější války tolikráte se mluvilo o stejných
zájmech jejich. Následkem toho doufalo se v
Vídni, že v případě trvalého vzdoru vlády černo-
horské Italie vypraví zároveň s Rakouskem své
vojsko do Albanie, a sice 20 000 mužů pohoto-
vých v přístavech apulských. Leč jedva bylo přání
to z Vídně projeveno — vláda italská na
ručest a naprosto je odmítla — důkaz to,
jaká nejasnost panovala ohledně mezí obapolné
akce a její tendence. Budiž tedy o politice Italie
učiněno vysvětloni. Italie chce podporovat diplo-
maticky postup mocností proti Srbsku i Černé
Hoře, poněvadž z ohledu na svůj albánské pro-
gram jinak jednati ji nelze. Avšak Italie
zdráhala by se co nejrozhodněji pod-
niknouti nějakou vojenskou akci proti po-
břeží černohorskému neb albánskému ve vleku
Rakouska, poněvadž by se tomu všechna ve-
řejnost italská opřela. Ne pouze radikální, ale
všechen národní tisk italský vyslovuje se velice
zřetelně a rozhodně proti podobné součinnostia
prohlašuje, že ltadie sympatisuje spíše s Černou
Rakousko
Vídeň
Albánie
Italia
21
article
Horou než s Rakouskem a nesmí se mu
propůjčovati k službám. — Bylo by těžkou chybou.
kdyby koncert evropských mocností v domněnce.
že zájmy Italie a Rakouska v Albanii se shodují,
zůstavil těmto oběma mocnostem samým, abysi
nalezly pravou čáru pro své přiští chování vůči
Albanii a jihoslovanským státům balkánským. Ne-
postarají-li se velmoci evropské v čas o to, ab
všechny sporné otázky a jitřivé protivy z půdy
Albanie vyrůstající byly před jejím osamostat-
něním dopodrobna vyřešeny a dle možnosti
uklizeny: tož stane se albánské to knížectvi
za málo let příčinou nových svárů
sporů mezi mocnostmi a zejména mezi
Italií a — Rakouskem, jež mohou svízel
šťastně vypleté i rredenty nahradit novými ob-
tížemi v jiné straně ... Jest sotva pilaější a váž-
nější důležitosti pro věhlas mocností a pro vysla-
neckou konferenci v Londýně nad tuto starost.«
(Viz poslední zprávy.)
Hora
Rakousko
Albánie
Londýn
Italia
22
article
Námořní demonstrace velmocí
z roku 1880.
Námořní demonstrace velmocí
z roku 1880.
Společná akce velmocí proti Černé Hoře
vyvolává živě v paměti akci, kterou r. 1880
velmoci ve prospěch Černé Hory prováděly
proti Turecku. Uvádíme zde stručně její prů-
běh, přesvědčeni, že na základě jeho možno
všelicos předvídati také o průběhu akce ny-
nější. Připomínáme hned předem, že vše,eo
se takto o společné akci velmoci proti Černe
Hoře dá předpovídat, vyvolává dojem v e l mi
uklidňující.
Berlínský kongres přisoudil, jak je zná-
mo, Černé Hoře mezi jiným i Guzinje a Plavu
dvě pohraniční místa, obývaná Albanci. Tu-
recko však použilo odporu albanského obyva-
telstva proti černé Hoře a místa jednoduš
nevydalo: Na důrazné naléháňií a konečně
hrozby Cerně Hory navrhla-konzčně 2. únor
1880 (!) Italie Turecku, aby místo toho po-
stoupilo Černé Hoře Kucu-Krajinu. 3. dubna
to Turecko přijalo a 12. uzavřelo s Černou
Horou o postoupení nového území podrobnou
konvenci, což velmoci 18. dubna schválily.
20. dubna Turci skutečně území vyprázdnili
dali však o tom tak pozdě Černé Hoře zprá-
vu, že nalezla území již obsazené Albancí.
Černe
Italia
Turek
Turecko
23
article
Poněvadž všecko nové zakročování velmocí
bylo marné, navrhly 26. června Turecku, aby
tedy odstoupilo Černé Hoře město Ulcin (Dul-
cigno) s územím až k řece Bojaně. Jakmil
se to ale Albanci dověděli, vtrhli i tam,
23. července dalo Turecko následkem toho
zamítavou odpověď. Zatím však nastoupil v
Anglii na místo starého ochrance Turecka
Beaconsfielda Gladstone, a ten navrhl vel-
mocem, aby proti Turecku uspořádaly společ-
nou námořní demonstraci. Velmoci svolily —
a nyní počalo martyrium sjednocené Evropy
3. srpna daly velmoci Turecku k odstou-
pení Ulcina třínedělní lhůtu. Když tato lhůta
bezvýsledně uplynula, opětovaly hrozbu de-
monstrací a počaly ji také prováděti. Ale ne
právě nejrychleji. Každá velmoc uvolila se
vyslati k tomu cíli dvě až tři lodi, první byli
Beaconsfield Gladstone
Turecko
Ulcin
Dula
Bojana
Anglie
Evropa
24
article
na místě v Gruží — Rusové, trvalo však da
20. září, než se celé imposantní loďstvo sjelo
Nejstarší z velitelů, anglický admírál Sey-
mour, převzal velení, zvěděl však ihned k
svému nemalému překvapení, že žádná vel-
moc mimo Anglii nedala svým lodím plnou
moc užiti po případě i násilných pro-
středků, že žádná velmoc mimo Rusko ne-
má na palubě mužstvo, které by mohl
vyloditi, že rakouský a německý velitel ne-
má žádných instrukcí (!), že francouz-
skému jeho vláda jakékoliv násilí přímo z a-
kázala, a italskému že bylo pouze uloženo
operovati společně s ostatními. Rozumí se, že
Rus
Anglie
Rusko
25
article
Turecko o tom dobře vědělo a zařídilo se
podle toho: dohodlo se s Albanci a uložilo
svému vojsku zaujmouti blíže Ulcina posta-
vení, které Černá Hora zdráhala se napad-
nouti, žádajíc, aby tedy velmocenské loďstvo
konečně zasáhlo. Následkem nedostatečných
instrukcí musil to admirál Seymour odmít-
nouti, a celému světu bylo nyní zřejmo, že-
domněle sjednocená Evropa hraje před Ulci-
nem přímo směšnou úlohu. Konečně zže-
lelo se jí i Turecku, a slíbilo o své újmě, že-
do 3. nebo (1) 4. října dá velmocem rozhod-
nou odpověď tato odpověď přišla, avšak Tu-
recko ukazovalo v ní ochotu jenom potud, že-
ji odevzdalo hned 3. a ne až 4., jinak odpo-
vídalo naprosto vyhýbavě a evropské loďstvo
stále ještě leželo na kotvách — v Gružil Ko-
nečně ztratila Anglie trpělivost a navrhla,
aby loďstvo vyplulo do Středozemního moře.
obsadilo město Smyrnu a přístav a podržel
je, pokud Turecko nepovolí, v zástavě. K to-
mu projevilo však ochotu jediné Rusko, Ra-
kousko a Německo odpíraly (i) a Francie rov-
něž. Místo toho zakročily Německo a Francie
společně v Cařihradě, a podařilo se jím od
sůltana, postrašeného Gladstonem, 12. října
k všeobecnému překvapení vymoci rozhodné
prohlášení, že chce Ulcin dobrovolně vydati.
Do Skadru byl vyslán energický Dervíš paša,
zajal a poslal do Cařihradu několik alban-
ských pohlavárů, oblehl a 23. listopadu dobyl
na Albancích Ulcin a 27. listopadu odevzdal
město ve vší formě Černě Hoře. Nyní konečně
prohlásilo velmocenské loďstvo svůj úkol za
ukončený (!) a 5. prosince opustilo svoje gruž-
ské vězeni.
Seymour
Gladstone
Turecko
Evropa
Gružil kočnít
Anglie
středozemní moře
Smyrna
Rusko
Německo
Francie
Cařihrad
Ulcin
Albance Ulcin
26
article
Loďstvo úplně svorného evropského kon-
certu ztrávílo tedy Brováděním berlínského
traktátu dva roky po jeho usnesení — ve
skutečnosti nevstoupilo vůbec v akci — dobu
od 20. září do 5. prosince a na konec je vy-
svobodilo Turecko. Z toho se dají dělat za-
jimavé závěry, jaké asi instrukce si ne-
sjednocená Evropa příveze s sebou tento-
kráte, jak dlo uho setrvá pohromadě a co
při tom provede.
Schůze o malém finančním
plánu v Jičíně.
Pdv. zpr. Národntch Listees
Místní organisace národní strany svobodomysl-
né v Jičíně uspořádala v sobotu dne 29. břerna
veřejnou přednášku o malém finančním plánu
pozvala k ni odbornika jisté na slovo vzatého p.
posl. prof. dra. Funka.
Schůzi zahájil p. továrník Kno tok uvítánim
přítomných a zejména našeho milého hosta p. prot.
Funka. Ve své, téměř dvouhodinné přednášce vy-
líčil p. poslanec veškery zásady, na nichž finanční
plán spočivá a důvody jeho způsobem jasnými
věcným a hlučný potlesk jistě jen zasloužené kvi-
toval jeho vývody. K vlastnímu přání p. poslance
vyzval p. předsedajicí přítomné k dotazům. Mohlo
se očekávati po řečí tak věcné, že věcným způ-
sobem bůde disputováno. Ovšem to špatně známe
zdejší renlisty a jich „hlavu“ p. přednostu slanice
Vochoč e. Má chudák už malér, ten pan před-
profesor
doktor
Funk
Turecko
Evropa
Jičín
organizace národní strana svobodomysl
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z minulosti ku přítomnosti.
Historik výtvarného odboru Umělecké
Besedy a tento sám, jako pořadatel výstavy
vidí v Národním Divadle, v jeho architekto-
nice, plastice a malbě, vyvrcholení uměle-
ckých snah a nejvyšší dosažené mety člen
Umělecké Besedy. Spolek sám arci timto činem
nebyl přiliš dotčen ani vně ani zevně; nelze
mu však zazlivati, jestliže z Národního Di-
vadla tvoří si střed své Jubilcjní výstavy.
který zároveň pokládá za vyvrcholení české
tvořivostí v půlstaletém období svého trvání
Vskutku je to veliký a trvalý závěr první
epochy stylu a monumenfality novodobého
umění českého a ve svém výtvarném orga-
nismu sbírá výsledky uměleckých evolucí
uplynulých stopadesáti let. Jsem přesvědčen.
že v časovém odstupu ještě větším, nežli je
zatím nám popřán, budou umělci, kteři do-
plňovali dilo Zítkovo porovnáváni s Dien-
zenhoferem a jeho malířskými a sochařskými
spolupracovníky. Co leží mezi ními, jsou vlny
odlivu, neklidu a nejasnosti, chvíle příprav
k tomuto vzepjetí. Neorenesance proti ba-
roku; divadlo proti kostelu a paláci: ná-
rodní mythus proti klasické a náboženské
mythologii: lid, národ proti hierarchií a ari-
stokracii. To jsou asi hlavní klouby v těchto
uměleckých organismech; to jsou poly, mezi
nimiž od jednoho ke druhému probihají
cesty vývoje moralného, ethického a vý-
tvarného.
Zítkův
národní divadlo
28
article
Klouby nejpevnější objevují se tam, kde
mladistvá generace (nikomu nebylo ještě
přes třicet let) přede na níti Jos. Mánesem
započaté: Aleš, Myslbek, Tulka, Ženíšek.
I A. Wagner ve Slavojí a Záboji se kní
pozdějí vrátil, kdežto Tulkova forma je ne-
sena dost zřejmě linír Trenkwaldovou, aje
ku podivu, že Schnirch, v rozporu se svým
národním cítěním a přesvědčením, umělecky
nejméně souvisí s tímto domácím kultem.
s touto mladou domácí tradicí. Až do svého
»Václava« žije v říší všeobecných pomysla
a vtěluje je v klasicistní útvary. Než právě
to jsou vlastnosti, pro něž byl Zítkovi mi-
lým. Mezi architekturou jednoho a plastikou
druhého nebylo takového rozporu ve formě
a rozdilu v temperatuře jako u ostatních.
u kypicí síly jednoho, teplé smyslnosti dru-
hého a vášnivé spíritnalnosti třetího.
Aleš
Myslbek
Tulka
Ženíšek
A Wagner
Záboj
Tulkův
Schnirch
Václav
Zítek
Jos
Slavojit
29
article
Tito tři jsou pak nadál jednak udržova-
telé, jednak množitelé a rozhojňovatelé dě-
dictví Mánesova, jež se právě tím uházalo
bobatým, že mohlo i z jednotlivých složek
vydati potravu k výživě a vzrůstu celých
stromů. Jejich osudy další jsou řůzné. Aleš
mohl být jen kopírován, falsifikován s větší
nebo menší nemotorností, z Myslbeka byly živy
celé generace, jejichž členové marně zakrý-
vají svoje umělecké přibuzenství a svou ro-
dinnou souvislost; Ženíšek imponoval svojí
dekorativnou osnovou linie a její vláčnou
jistotou, dokud ji nepřet žily momenty a hod-
noty čirých malebností, kdy na konec barva
a ton staly se trumfem, přebijejícím každou
formu a linii.
V Umělecké Besedě se po tři léta schá-
zejí mladí umělci nejmladších ročníků, kteři
pod siglem K. V. U. už po druhé ve zvlášt-
ních manifestacích prohlašují, že vědomě
programově navazují na tuto uměleckou tra-
dici z Národního Divadla. Poprvé při Alešově
výstavě, kterou Kruh uspořádal a nyní znovu
v úvodu k výstavě vlastní, která, o pětadvaceti
číslech, zabírá celou třetinu plochy a prostoru
Jubilejní výstavy spolku. K. V. U. jest přiliš
moderní, aby si neuvědomil, že pouhým ná-
podobením a opakováním žádná umělecká
tradice se neudrží, naopak vždycky zardousí.
Mánesův
Aleš
Myslbek
Ženíšek
národní divadlo
30
article
Je však moderní také v tom, že vlastním
slovům a prohlášením dává přednost před
mluvou vlastní práce a theoriemi věněí svoje
tvoření jako jeho soudruzi v jiných tábo-
rech. Neprozrazuje-li jen tato slovní a ti-
štěná záplava, se všech stran se valicí, ne-
doznané tušení výtvarné slabosti a vědomi
nedostatečné a nepřesvěděující výmluvnosti
uměleckého výtvoru? Není-liž tu nebezpeči.
že pro samý les nebude dobře viděti stromů?
Theorie umělců mívají dvě vlastnosti: jsou
velmi zřetelné a makavé tam, kde se obraceji
proli jinověrcům, a velmi neurčitě, kde ob-
hajují praxi svých stoupenců. Přiléhají k ni
právě tak dobře, jako by se v nich daly
nalézti opory a vysvětlení uměleckých vý-
razů a směrů protilehlých. Slovo, fráse for-
muluje myšlenku, selhává však při vystižení
citové formy a o tu v umění jde. Pro umě-
lecké cítění výtvarného řádu jest vyjadřova-
cím koeficientem výtvarný, to jest optický
nebo taktilní prostředek a theorie v umění
má smysl a schopnost přesvědčovací, vyklá-
dací a výbojnou, sleduje-li umělecké činy
ne předchází-li je. A ještě jedno je nyní
trumí oblíbený: heslo primitivismu. I zde
přichází. Než kterého primitivismu? Nikdy to
není jasné. Privitivism papuanských divochů,
nebo starých Egypťanů, nebo prvních kře-
stanů, nebo vlašských nebo domácích trecen-
tistů, nebo dnešní selské neumělosti? Všechno
je jen poměrné, primitivní při měřítku násle-
dující pokročilosti. Ve své době nebylo pri-
mitivním, nýbrž nejvyšší možnou schopností
výtvarného vyjadřování, kdežto primitivismus
moderní zakládá se na pravém opaku, na
násilném potlačování a zmenšování postřehů
a techniky výtvarné.
Egypťan
31
article
Tradice mánecovská a Národního D-
vadla sotva ukazuje k primittvismu jakému-
koli; její těžiska leží v ethosu a formové
dokonalosti. Nemíním mathematickou nebo
objektivnou korektnost, nýbrž dokonalou sou-
ladnost s duševně citovou plností a schop-
nost výrazovou tak velikou, že je s to pře-
líti do nás onu ethickou náplň. Klasickým
dokladem jest dílo Alešovo, k němuž se vý-
stava K. V. U. vrací. Nesprávnost, ano i tech-
nickou nedovednost nelze mu všady od-
disputovatit ale i při těchto nedokona-
lostech a nehotovostech je Alešova mluva
výtvarná neobyčejné důtklivostí a dojmovosti,
poněvadž i v této jaksi bezděčné a v tom
smyslu ovšem a jedině primitivistní formě
dokonale vyjadřuje citovost a moralnost
umělcovy duše a jeho představ. Mylno je
domnívati se, že Aleš zápasí s formou. O
svoji formu ovládá a ona mu slouží se stejnou
povolností jako ženiškovi jeho čistá a úpravná
linie.
Alešův
Aleš
národní D
32
article
Vedle Aleše postavil si K. V. U. za
druhého patrona F. Bilka, jehož dílo pro-
hlašuje za důsledného hlasatele svých tužeb
a snah. Opravdu je Bílek v našem umění
zjev s Alešem obdobný potud, že tvoři
z vášnívosti vnitřního zanícení, že jeho dílo
veškeré a v souhrnu je stále tryskajícím vý-
ronem rozechvělé sensíbilnosti, rozněcované
ideou pokorného a primitivného křesťanství
jako u Aleše ideou národní velikosti a své-
právnosti života. Alešovo dílo má svůj pevný
podklad v morálném přesvědčení: Bilkovo
v ethické vášnivosti. Také u tohoto sklání se
forma v podruží a jho ideje a přece jinak
nežli u Aleše. Proti Alešově prostomyslno-
sti stavi Bilek nepopíratelnou rafinovanost
tvarovou, jejíž obmyslné odchylky a pošinutí,
za účelem zjednodušování a vylučování nad-
bytků, mají zřejmě za cíl uvolniti vyprou-
dění cítění až mystického. Proto ale ocitá
se F. Bílek leckdy v nevyrovnaných kon-
fliktech jako v některých Zastaveních Kři-
žové cesty: proto také ukazuje se mocným
v »Úžasu« a »Slepcícha.
Přísti dále tradici z oněch tří vyvolených
bodů má znamenati pro nastupující generaci
něco jiného nežlí primitivísmus. Znamená to
očistování, soustředování a prohlubování
Aleš
F Bilek
Aleš idea
Alešův
Bilkův
Bílek
33
article
vlastního života duševně citového a objeviti
pro jeho výtvarné vyslovení formy dokonalé
výmluvnosti a výmluvné dokonalosti, co arci
nezáleží tak na vůli sebe krásnější, jako na .
posvěcení. Vůle vede jen k dovedností, po-
svěcení však k demonické moci. Energie
vůle může býti společnou vlastností množ-
ství a skupinových jednoteki posvěcení je
znakem a osudovým přivlastkem vyvoleného
individua. K. V. U. ve své výstavě akcen-
tuje bezděky první vlastnost, když zatlačuje
jednotlivce do hromadné anonymity, třeba
že sleduje tím jiné cíle. U laického množství
mine se s účinkem. Neníť bez psychologické
motivace, ztráci-li u laika anonymní uměle-
cké dílo dobrou polovinu své ceny nebo aspoř
přitažlivosti a tim působívosti. Pro zkuše-
ného znalce není pak anonymita na závadu
pro rozpoznání různých rukou, ačli stojí za
námahu srovnávací.
Nemíním rozebírati tyto moderní primi-
tivismy, které, jako jínde, jsou chtěné dětin-
skosti, neboť nevídím na př. žádné pří-
činy, proč obrazy Prahy (číslo 10 a 17)
musily býti tak znásilněny a zesurověny,
nebo proč se autor »Předměstí« a »Svítáni«,
jejž vyznačuje jemný cit barevný, nutil se do
primitivnosti, jsa od kořene realistou. Nedo-
vedu pochopit, že by nepatrný obsah
»Obrazů« (čís. 1, 4 a 31) stal se závažněj-
ším a důtklivějším, je-li přednesen formou
tak blabolivou, nebo že by špatně malovaný
a ubohý akt (čís. 15) byl maliřským vysti-
žením pocitů dechem Jara probuzených
»Paní N« a »Matka«, víc nežli »Hory«, při
všech násilnostech a nedokonalostech, dávají
aspoň cítiti zvláštní talent rytmický. Poprsí
„Gabriely Preisové« v bílém mramoru stojí
docela mimo. Podobíznových rysů nenív
něm sice mnoho, ale plastické hodnoty v silné
soustředěnosti a výrazné jednoduchostí staví
je v osvětlené popředt.
Matek
Hora
Preis
Podobíznový
Praha
34
article
Karel B. Mádl.
Mádl