3
masthead
4. červenče 1901.
5
article
Ve štyrském sněmě posl. Kurz a spol.
navrhli, aby zemský výbor podnítil v říšské radě
zákon o zaopatření výdělku neschopných továr-
ních dělníků a jejich rodin, protože venkovské
obce blíže továrních středisk pro ustanovení nového
zákona o domovském právu jsou ohroženy ve své
existenci; dále, aby byl vydán zákon o vybírání po-
platků za dobrovolné příjetí do zemského svazku.
V tyrolském sněmu podali poslanci Puseh
Kathrein a Grabmayer pilný návrh, kterým
se vláda vyzývá, aby ochotu, projevenou Tyrolsku
v příčině stavby dráh, regulace řek a vodních stavel
provedla skutkem. Návrh byl jednohlasně schválen.
Kurz
Puseh Kathrein
6
title
Válka jihoafrická.
8
article
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) Ve dnešní
schůzi komise pro zkoušení odškodného o so-
bám vypovězeným z Afriky vyslýchán
byl Roberts, který na předhůzky o svém
životě v Johannesburgu a Pretorii pravil, že
jejich původci byli oklamáni. Úřadníci a zřízenci
nizozemské jihoafrické dráhy byli vůči Angliča-
nům nepřátelského smýšlení. Četní z nich byl
odvezeni. Roberts prý sám většinu těchto při-
padů vyšetřoval a žádné deportace nepovolil,
dokud se nepřesvědčil, je-li dostatečně odůvod-
něna. Na dotaz rakousko-uherského zástupce pro-
hlásil, že v příčině národnosti nečiněn žádný
nozdíl.
Roberts
Londýn
Afrika
Johannesburg
Pretorie
9
article
Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou.
Telegramy.
Cína
10
article
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Uveřejněná
dnes žlutá kniha o událostech v Číně
obsahuje spisy od 18. října 1900 do 12. června
1901, ve kterých pojednává se o umír
něném chování se francouzského
vojska, jež uznáno bylo činskými úřady
i obyvatelstvem. Nejenom Číňané v Pekinu, ale
i v celé provincii pečilské byli by si přáli, by
dáni byli pod ochranu francouských úřadů. Po-
slední listiny zabývají se otázkou náhrady.
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) »Times«
oznamují ze dne včerejšího ze Simly: Dle
zprávy od hranic knížectví likkinského vydán
a veřejně vyhlášen byl čínským císařem a cí-
sařovnou-vdovou podepsaný edikt, ve kterém
se oznamuje, že evropské státy v sevěrní Číně
zvítězily a nařizuje se, by šetřilo se
životů misionářů a Číňanů pře-
stouplých ke křesťanství.
Z Tjencina, 2. července. (C.-B.) Došln
sem zpráva o boji u Šenijanu, na hranici
pečilské v Mandžursku, mezi mohamedán
a domorodci. Mohamedáni byli poraženi
a jejich kněz zabit.
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Sená
schválil bez debaty osnovu zákona o stavbě
dopravě, železnice z Haiphongu do Yunusenu.
jakož i dodatečný úvěr na výpravu do Číny.
Číňan
Paříž
Čína
Peking
Londýn
Haiphong
Times
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Němečtí velkostatkáři.
Z Vídně, 3. července. Jak se doví-
dáme, hodlají němečtí velkostatkáři králov-
ství českého sejíti se v nejbližších dnech,
ještě v tomto týdnu v Praze k opětné schůzi,
aby se tam usnesli na projevu, který má
býti odvetou na řeč hr. Buquoye. Politický
dosah řečí včera promluvených na sněmu
království českého a na sněmu markrabství
moravského se tady různě posuzuje. Na ně-
mecké straně se tvrdí, že odporem něme-
ckých poslanců proti přikázání návrhu hr.
Buquoye komisi jest návrh ten pro nynější
sněmování pochován. Zároveň však vyslo-
vuje se určité očekávání, že konservativní
velkostatek přes tento příkrý a prudký affront
německé minority proti počinu hr. Buquoye
při nastávajících volbách dá německému
velkostatku darem 21 mandátů.
Buquoy
Vídeň
Praha
12
article
Co pak se týče debaty na sněmu mo-
ravském ve příčině vyrovnání specificky mo-
ravského, vyslovuje se soud dvojí: jedni.
kteří se dívají pouze na řeč posl. dra-
Žáčka a bar. Chlumeckého, tvrdí, že ni
vyrovnání nebyla přervána, nýbrž soukána
dále, a že se vyrovnání na Moravě podaří
Druzí však, kteří porovnávají tenor řeči
Záčkovy s tenorem řeči dr. Elvertovy,
jsou skeptickými, a praví, že protiva, která
se v nich ukázala, zvláště pak co se týče
požadavku německého, aby německé men-
šině v zemi zajištěn byl počet mandátů,
který má nyní, jest nevyrovnatelnou
a nepřeklenutelnou. Dnešní řeč
dra. Stránského přispěje k vyjasnění.
Podle našeho mínění jest věc nad míru
jednoduchá, že dokud německá oligarchie
na Moravě bude moci spoléhati na pomoe
a podporu vídeňských vlád, které po-
žívala za ministerstva Taffova stejně jako
za ministerstev pozdějších, dokud bude
nadvláda německé menšiny v
zemi schvalována, sesilována
u stalována na moravském sněmu všemi
kabinety, dokud nebude dáno této německé
menšině na srozuměnou, že bez opravdo-
vého a poctivého vyrovnání může
pozbýti více, než co uchvátila násilí m,
jsou veškeré naděje na smír
specificky moravský marny.
Žáček
doktor
Elvertův
Stránský
Chlumecký
Morava
13
article
Atentát na sultána.
Z Cařihradu, 3. července. Potvrzuje
se, že požárem, který vznikl v loz-
nici sultánově, byl chystán sku-
tečně na něho atentát. Jako pacha-
telka obviněna jedna otrokyně z haremu.
která však nechce se přiznati, kdo jí dal roz
kaz. Sultán nalezá se prý ve vel
kém rozechvění.
Cesta Bülowa do Petrohradu.
n. Z Berlína, 3. července. O domněle
cestě hr. Bülowa do Petrohradu není dosud
nic známo, neboť říšský kancléř vrátil se
právě z Travemünde. Žádným způsobem ne-
souvisela by však s vyjednáváním o obchod-
ních smlouvách. Jelikož motiv tento odpadá,
jest zpráva »Nového Vremene« tím prav dě
nepodobnější.
— Z informovaných míst prohlašuje se
zpráva v »Novém Vremeni« o cestě kancléře
Bülowa do Petrohradu za bezpodst at
nou.
Zatykač na anarchisty.
n. Z Berlína, 3. července. Berlínský
policejní vicepresident zaslal německým úřa-
dům následující zatykač: »Italští anar-
chisté Attilio Pieri z Prata a Enrico
Digli z Calangana opatřili si ve Florencii
cestovní průvodní listy na cestu do Ber-
lína. Žádám o nejbedlivější pátrání po nich,
o zaslání zprávy po jich postižení a o jejich
zatčení, protože oba byli již trestánia
jsou nebezpečnými osobami, takže
cesta jejich má snad zločinný účel.«
Bülow
Pieri
Enriko Digle
Cařihrad
Petrohrad
Berlín
Travemünde
Nový Vremen
Nový Vremit
Bülow
Prata
Calangan
Florencie
14
article
Chartreusští mnichové.
R. Z Paříže, 3. července. Na veřej-
nosti vyskytla se zpráva, že řád mnichů
v Chartreuse, vyrábějící známý likér, násled-
kem schválení spolkového zákona Francii
opustí a usadí se se svou výrobou likéru
v Rakousku. Zprávu tuto dnes zmíněný řád
v »Matinu« vyvrací. Chtějí zůstati ve Francii
a prohlašují, že se nového zákona báti ne-
musí, protože se politikou nezabývají. Řad
staví sice v Rakousku nový klášter, který
vyhovuje však jen normálnímu rozvoji řádu,
ale není znamením, že by řád chtěl zároveň
přenésti do Rakouska také svoji činnost prů-
myslovou. Jelikož řád mnichů chartreusských
jest ve Francii jen trpěn, nikoli povolen, zdá
se přece, že stavbu v Rakousku provádí
z opatrnosti pro případ, kdyby mu bylo
úřadní schválení ve Francii odepřeno. Míst-
nosti továrny v departementu iserském nále-
žejí státu; zkonfiskovány byly za revoluce
a řád má je jen najaty. Dříve platil z nich
500 franků nájmu, ale od roku 1857 plat
30.000 franků. Závod mnichů odhadnut na
5,300.000 franků, z něhož platí 17.000 franků
daně.
Paříž
Chartreuse
Francie
Rakousko
15
article
Gibraltar.
n. Z Berlína, 3. července. »Voss.
Ztg.« vystupuje proti výkladu slov Bismar-
kových, z nichž jest úmyslem dovoditi lho-
stejnost Německa v příčině utváření se ma-
jetkových poměrů v Gibraltarském průlivu.
Německo, praví zmíněný list, musí si přáti,
aby Maroko bylo neodvislým. Bu-
de-li ztraceno, pak jest pro německé zájmy
žádoucnějším panství anglické, nežli špa-
nělské a španělské snesitelnějším,
nežli francouzské. List posmivá se
Angličanům nepřátelskému fanatismu » Hamb.
Nachrichten«, který zračí se ve snaze, při-
měti Španělsko ke společnému postupu
s Francii, by tato získala Maroko a zejmena
Tanger, aby anglická moc na Gibraltaru byla
zničena. Otázka, kdo má v moci západní
vjezd do Středozemního moře, jest tím důle-
žitější, protože Rusko může někdy z Malé
Asie a Syrie uzavříti Suezský kanál. Kdyby
Francie ovládala gibraltarský průliv, stalo
by se z moře Středozemního moře rusko-
francouzské a Italie musila by povoliti
přesíle obou států a opustiti trojspo-
lek, kdežto Německo bylo by od vý-
chodu odříznuto. Kdo podobné cíle
podporuje, nesmí — končí list — mluviti
o německé zahraniční politice.
Voss
Gibraltar
Berlín
Německo
Maroko
Španělsko
Francie
Tanger
středozemní moře
Rusko
Sýrie
Italia
16
article
Osud ostrova Kuby.
n. Z Berlínu, 3. července. Z Nového
Yorku se oznamuje: Poměry na ostrově
Kubě se posledním usnesením konstituanty,
jímž vyslovuje se bezpodmínečná neodvis-
lost ostrova, velice vyjasnily. Konservativn
živly, domáhající se dorozumění s americkou
vládou, zvítězily. Stalo se také větši-
nou jen 16 hlasů proti 11, ale rozhodnuti
to jest přece právoplatným. Ostrov Kuba
proměněn bude za 6—8 měsíců v samo-
statnou republiku, která nemusí
strpěti žádné americké posádky, Spojené
státy zajistí si však v ústavě ostrova navždy
nad ním protektorát. Za poměrů
těchto nebude Kuba potřebovati žádného
vojska ani válečného loďstva a snad nebude
míti ani zahraničních zástupců. Zřídí se
jen četnictvo, by staralo se o veřejnou bez-
pečnost.
Konstituanta projednává nyní volební
řád, který vypracuje se dle rakouského
vzoru prý se šetřením práv menšin. Vše-
obecné volby provésti se mají v listopadu
současně s volbami ve Spojených státech.
Na počátku příštího roku ustaví se pak ku-
bánská vláda. Palma bude prý nejspíše
presidentem. Palma jest konservativcem,
ale bojoval za svobodu ostrova a se spolko-
vou vládou žíje v přátelství.
Palma
Kuba
Berlín
Nový York
spojený stát
17
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Pobědonoscev neodstoupí.
Z Pešti, 3. července. (C.-B.) Vrchní
prokurator sv. synodu na Rusi Pobědonoscev
odpověděl na telegrafickou poptávku »Magyar
Hirlapu«, je-li pravda, že odstoupí, protože
jeho chování se k studentskému hnutí na
vyšších místech nebylo schvalováno, rovněž
telegraficky: »Pověsti o mně rozšířené jsou
bezpodstatné.«
Turci vyhánějí křesťany.
Z Cetyně, 3. července. (C.-B.) Dle
zpráv vládních kruhů křesťané v gusiňském
okresu jsou ve velkém nebezpečí. Turci ob-
sadili ves Bregovici, vyhnavše z ní všecky
křesťanské obyvatele s ženami i dětmi. Vět-
šina vyhnanců přešla přes hranice na Černou
Horu.
Pátrají po podezřelých.
Z Cařihradu, 2. července. (C.- B.)
Policejní ministr dostal nové přísné rozkazy
stran příchozích a odcházejících osoba
celního řízení s dováženým a odváženým
zbožím, jejichž účelem je, pátrati po pode-
zřelých lidech a výbušných látkách.
Italle a gdánské manévry.
Z Berlína, 3. července. (C.-B.) Pa-
řížský »Temps« uvařejňuje s povděkem
zprávu, jež přešla do německých novina
v níž tvrdí se, že italský král nepřijal po-
zvání německého císaře na gdánské ma-
névry.
»Nordd. Allg. Zeitung« dovídá
se, že italský král nedostal žádného pozvání
a proto je nemohl odmítnouti. Na gdánské
manévry byl pozván vévoda Aestsky
a ten vozvání s královým dovolením ořilal
Rus
Pobědonoscev
Magyar
Turek
Bregovic
Aestsky
Pešť
Cetyně
Cařihrad
Berlín
18
article
Katolické řády ve Francií.
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Některé
listy oznamují, že se papež rozhodl, naří-
diti všem dosud neschváleným kongregacím
by se na základě ustanovení nového spolko-
vého zákona ucházely o úřadní povo-
lení. Jesnité a Dominikáni odpověděli již,
že se rozkazu papežovu ve všem podrobí.
Regis.
Z Alžíru, 3. července. (C.-B.) Ma
Regis vzdal se definitivně funkce starosty
města.
President Krüiger.
Z Kampenu, 3. července. (C.-B.) Pre-
sident Krüger opustil dnes ráno Kampen
a vrátil se do Hilversumu.
Hr. Lur Saluces.
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Vy
vrací se zpráva ranních novin, že hr. Lu
Saluces za příčinou oslavy 14. července do-
stane milost.
Fraucouzská sněmovna.
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Sně-
movna zahájila debatu o přímých da-
ních. Poslanec Brun navrhl vrácení
osnovy rozpočtové komisi, by pojala v ni
daň důchodkovou. Návrh jeho byl však
369 hlasy proti 109 zamítnut. V debatě
bude se zejtra pokračovati.
Nepokoje v Buenos-Aires.
Z Nového Yorku, 3. července. (C. - B. )
»New-York Herald« oznamuje z Buenos Ai
res, že staly se tam výtržnosti k vůl
předloze zákona o sjednocení státního dluhu
Zástupy lidu prochazely městem a rozbily
okna redakcí časopisů »La Tribuna« a »El
Pais«. Policie zakročila a četné oso b
zranila.
Regis
ma Regis
Krüiger
Krüger
Lu
Brun
Francie
Paříž
Alžír
Kampen
Hilversum
Hradec
BuenosAires
Nový York
Fraucouzský sněmovna
El pais
NewYork Herald
19
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
n. Z Brna, 3. července. (Zvl. teleg
»Nár. L.«) Na valné hromadě modřickéh
cukrovaru usneseno vypláceti dividendu
stejnou jako loni t. j. 66, což se rovná
25 K 20 h.
x. Z Vídně, 3. července. (Tlígrm. »Nár.
Listů«.) Počínaje 1. srpnem tohoto roku na-
budou platnosti nové, částečně v y šší s a z by
za cukr všeho druhu při 50 q resp. 10
ze stanice Aš—Františkovy Lázně.
Dohovory vídeňské a peštské vlády v pří-
čině jednání o autonomním celním
tarifu pokročily do té míry, že maďarská
vláda jmenovala již své delegáty pro společnou
konferenci.
st. Z Pešti, 3. července. (Zvl. teleg.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 met
ctů, o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská
78 kg K 8.10, 77.5 kg K 8.—, peštská 79 k
K 8.05, 77.5 kg K 7.90, tolenská 77. kg k
7.80, bačská 75.5 kg K 7.80, 74.2 kg K 7.72k
73.8 kg K 7.70, 73.3 kg K 7.50, skladní 76.
kg K 7.80 na čtvrt léta; žito nové K 6.824.
na červenec K 6.75, na červenec-září K 6.80,
na srpen staré K 7.024; ječme n na červenec
K 6.30, starý K 6.00; oves K 7.65; kuku-
řice K 5.20.
Platil
Brno
Vídeň
Aš
Františkov lázeň
Pešť
kg
tolenská 77
20
article
Terminový obchod byl mdlý na při-
znivější zprávy. K večeru znamenala: pšeniee
na říjen K 7.94, pšenice na duben K 8.—,
žito na říjen K 6.73, oves na říjen K 6.23,
kukuřice na červenec K 5.17, kukuřice na
srpen K 5.29, kukuřice na květen K 4.99
řepka na srpen K 12.80.
Sádlo smluveno po K 49.50. Jiné zboži
beze změny.
Prší.
Z Cařihradu, 3. července. (C.-B.) Zdejší
finanční kruhy jsou velice zaujaty otázkou pla-
cení kilometrové záruky soluňsko
cařihradské železnici. Porta je
dlužna společnosti ještě 40.000 tur. liber z
loňsko. Sobotní valná hromada akcionářů jme-
nované dráhy byla odročena na 14 dní, protože
Porta zdráhala se zapraviti nedoplatek. Ředitelé
pěti železničních společností, jež požívají kilo
metrové garancie, usnesli se dnes, že požádaj
vyslance francouzského a německého, by zakro-
čili u Porty. Doufá se, že turecká vláda do-
stojí svým povinnostem k soluňsko cařih radské
železniei.
n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm.
Sádlo
Port
Cařihrad
Berlín
21
article
»Nár. Listů«.) Dividenda bochumský c
železáren stanovena 13.
Ze Štutgartu, 3. července. (C. - B.)
»Státní věstník« se dovídá, že virtemberská že-
lezniční správa zodpověděla dotaz ředitelství pru-
ských dráh v příčině prodloužení platnosti z pá-
tečních lístků na 45 dní, že s prodlou-
žením tím souhlasí. Městský rada Batz odjel do
Mnichova k poradě zástupců mimo-ovropských
dráh o této záležitosti.
Z Madridu, 3. červenco. (C.-B.) Ve vče-
rejší ministerské radé ministr financí četl před-
lohu, dle níž zastaví se mincování s tří
bra — mimo 1. a 2pesety — dle potřeb ob
chodu.
Vyjednává se o vydání pokl ad ních
poukázek na 4—1 rok.
Španělská banka zamýšlí konvers
dluhu 4 zahraničného nekolkovaného v 4
domácí. Zatímné listy 4 úmorného dluhu
hypoteční listy kubské a filipinské do zamýšlené
konverse pojaty nejsou.
Z Paříže, 3. července. (Trh na ovce.)
Přihnáno bylo 16.834 ovcí. Na dnešním trhu
bylo k prodeji o 4600 kusů více, nežli na mi-
nulém. Obchod byl následkem toho prostřední
Neprodaných ovcí zůstalo málo. Znamenaly
ovce francouzské 72—102, africké 63—86.
jihoněmecké 94—98 franků za 50 kilo netto
váhy masa. Do sanatoria nedodáno od 27. června
ničeho. V jatkách zůstalo dne 30. června státi
2860 ovel.
Z Říma, 3. července. (C.- B.) Senát
schválil rozpočet ministerstva vnitra. Ministr
Giolitti učinil před tím stejná prohlášení
jako ve sněmovně.
Z Nového Yorku, 3. července. (C. -B.
Hospodářský úřad odhaduje stav bavlny na
81.1 proe.
Giolitti
Štutgart
Mnichov
Madrid
Paříž
Řím
Nový York
22
article
Pád Lipské banky.
Pád Lipské banky.
n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm
»Nár. Listů«.) Dva členové dozorčí rady Lipské
bdnky prohlásili ochotu ke platům regressním.
Z Lipska, 3. července. (C.-B.) Zdejší
obchodník s bavlnou Schwedler utopil se
ve Cvikově. Sebevražda jeho uvádí se ve spo
jení s úpadkem Lipské banky.
n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. teleg
»N. L.«) Konkurenční firmy proti kasselské
akciové společnosti na výrobu
dřevěnéhe lihu udaly u státního zastupi-
telství správu společnosti té. Z toho vznikly
pověsti, že ředitelé společnosti byli zatčeni
Dosud se zpráva ta nepotvrdila.
n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm
»Nár. Listů«) »General-Anzeiger« ozna-
muje, že úpadkem Lipské banky byly citelně po-
stiženy také horno-slezské želez árny.
Zahostila se stálá nedůvěra naproti daleko-
sáhlým operacím, zároveň pak otřesena také
podnikavost všeobecná. Horno-slezské železárny
od svých zákazníků v Sasku dostávají odpověd
že se nedostává pro velké objednávky úvěru.
Také sasko-slezský úvěr octl se ve svízelné
situaci.
Z Nového Yorku, 3. července. Smýšleni
pevné, Pšenice na červenec 731/4, pšenice
na září 721/4, kukuřice na červenec (41 1/,-
bavlna l000 81/%, cukr musco vados 3 1/%4
Fond. trh: smýšleni volné. Dne 4., 5. a e.
oervenoe jsou svátky
Schwedler
Berlín
Lipsko
Cvikov
Sasko
Nový York
GeneralAnzeiger
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vládní akce maloživnostenská.
Obchodní ministerstvo vydalo právě zprávu
o státní podpoře maloživnostnictvu za rok 1900.
Hůře — a podtrhuji to slovo, abych mu dodal
plného důrazu — akce ta dopadno ut
nemohla. Stači pouze srovnati zprávu tut
se zprávou na př. technologického musea praž
ské obchodní komory a jich finanční prostředky
pro úsudek, jakou vlastně vládní akce jest
Pravda: zpráva jest obšírná, pečlivé vypravena,
obsahuje mnoho dat, ale kda šlo o s ku-
tečnou práci ve prospěch malo-
živnostnictva, tam o práci vládních or
gánů není ani potuchy, práci tu prová
děly orgány jiné, samosprávné
Nemůže býti pádnějších důvodů pro dece-
tralisaci akce maloživnostenské, pro eman-
cipaci její od byrokratismu vídeňských mini-
steriálních kanceláří, jimž jest zdrojem dobrýeh
přijmů a laciné slávy.
Dle zprávy uvedené kladlo ministerstv
hlavní váhu na technické podporo-
vání živností, na hospodářsko
jeho organisaci a na otázku učed
nickou. Na rok 1900 mělo za tím účelem
k disposici 559.040 korun. Z nich spotřebo
valy kaneelářo ne méně než 129.100 kor.
tedy více než pětinu. Ostatku užíváno
bylo s tak demonstrativným centralismem a v
nelíčené snaze dodati Vídni váhy a významu
hospodářského ústředí živnostenského, že již by
tento fakt sám stačil k ostrému protestu proti
takovéto živnostenské politice.
24
article
Ve Vídni zřízena stálá výstav
strojů se značným nákladem a k návštěvě
výstavy této dávána stipendia. V žádném
jiném průmyslovém středisku ne-
byla zřlzena výstava podobná
veškeré výstavy a musea zřízena nákladem
péčí obchodních komor, zemských
vlád a živnostenských společen-
stev za minimální podpory vlády
a nad to: vídeňská stálá výstava zařízena se
zvláštním zřetelem pro řemeslný
průmysl vídeňský, jinými slovy, po
titulem ústřední výstavy sledovány eíle čistě
vídeňské. Jest přímo skandálem, že na př
pražskému technologickému museu, které vyko-
nalo při svých nepatrných prostředcích poměrně
mnohem více, než nač se vzmohla akce státní.
dostalo se celých 5000 zl. podpory a 3000 zl.
na kursy.
Výstavy občasné pořádány byly vesmě
činiteli nevládními.
Vídeň
25
article
Mistrovské kursy, pořádané od r.
1895 ve Vídni, konány i loni. Rozumí se, že
s vyučovacím jazykem německý m. Účast-
níkům kursů dostalo se státních stipendií. Vě-
novány byly obuvnietví, truhlářství, krejčovství.
zámečnictví a tesařství. Účastnilo se jich 396
obuvníků, 225 stavebních truhlářů, 250 krejčí,
71 zámečníků, 45 tesařů. Ke zprávě připojena
mapka účastníků. Plyne z ní, že účast Čechů
byla minimální; že zde byly hlavním důvodem
překážky jazykové, netřeba dodávati. Vídeň-
ské kursy považuje vláda za vyšší vzdě-
lávací stupeň, nevídeňské jsou kursy
druhé ftřídy, k nimž se státních stipendií
neskytá a jež mohou býti pořádány teprve, když
ve vídeňských mistrovských kursech byly vy-
chovány učitelské síly — jako by neměla každá
země i při živnostenské výrobě své určité prů-
mysly (na př. české perleťářství a p.), jimž
nutno věnovati pilné zření a jako by kursy ne-
měly býti vedeny a řízeny dle potřeby zemí
v jazyce živnostnictvu známém. Což pak má
na vyšší kursy jen právo německý živnostník
českému stačí kursy druhého řádu — což mi-
nisterstvo vyznává i při této příležitosti teori
inferiorních národů
Čecho
Vídeň
26
article
Do konce roku 1900 konáno »vnějších
(slovo vládní zprávy pro nevídeňské kursy) 84
kursů s 2180 účastníky (pro obuvníky, truhláře
a krejčí), podpory dostalo se celé řadě jinýeh
Stroje poskytovány i loni jen živnosten-
ským sdružením. Od roku 1892 propůjčeno.
resp. dáno jich na splátky za 436.000 K. Že
akce tato — alespoň v té formě, jak ji provád
vláda — se neosvědčila, a že žádosti ubývá.
zpráva nedodává; za to dokazují to stoupající
cifry žádaných zápůjček. Stroje Vídní posky-
tované totiž z větší části nevyhovují a živno-
stenská společenstva, potřebují-li strojů, dávají
přednost samostatnému jich nákupu, berouce
od státu k tomu účelu zápůjčky.
Otázka učednická řešena pomoe
výstav učednických (r. 1900 dostalo se 34
takovýmto výstavám podpory) a zakládáním učed-
nických útulen.
Dodávky vojenské děleny dle zásad
z r. 1899 a sice svěřena živnostnictvu dodávka
60.000 párů bot v ceně 637.826 K (160 spo-
lečenstvům s 11.949 členy), sedlářské práce za-
dáno za 202.468 K.
Poměrně slušné výsledky má působen
živnostenských instruktorů, ač b
kursů.
Vídeň
27
article
jich činnost, kdyby byla vedena zemí, mekl
býti mnohem působivější a lépe se rozvinouti.
Nejlepší a nejutěšenější částí
zprávy jsou výsledky zemských
komorních a společenstevníck
a keí. Trpěly sice nedostatkem prostředků,
právě tak jako trpěla akce vládní naprostým
nepochopením svého poslání a centralismem,
jenž dusil každý účelnější krok, ale dovedly
i s tím málem vykonati mno ho.
Nás výsledky vládní podpory malých živ-
ností neuspokojily.
Dokázaly jen znovu, že ve vídeňských
ústředích skutečného sťavu a sku-
tečnýeh potřeb živnostníctva ne-
znají, ba že tam ani není dosti dobré vůle
je poznati. Opětnou anketou o maloživnostenském
úvěru se pravda tato nezakřiduje a nezvráti.
Speciálně náš český živnostník
pravdu tuto pociťuje na sobě sám
nejlépe. Pro jeho zvláštní potřeby Víden
nemá smyslu a bojí se jeho sesíle ní,
aby neuškodila sama sobě. A dokud bude tata
akce spočívati v rukou úřadů, které jsou v prvé
řadě interessovány na sesílení Vídně, a které
se bojí zdravé decentralisace právě z ohledu na
tento uměle pěstovaný říšský střed, dotud ne-
může vládní akce vzbudit ani důvěry ani nadějí.
Zde pomůže jediné nutná decentrali-
sace, zemské organisování akee
této a vedení její za spoluúčasti
živnostnictva samého.
Vídeň
28
article
Dnešní stav jest právě vzhledem k po-
třebám našim neudržitelným. Vládní akce plat
pro celou polovinu této říše. Nejrůzněji vy-
spělé živnosti posuzovány tu s jednotného hle-
diska. Na to, že určité země stojí na vyšším
stupni, že svépomocné proudy živnostenské jsou
tam vyspělejší, že jim nutno popřáti pole samo-
statné působnosti, na to se nemysli a nechce
mysleti.
Země české stojí v popředi
těchto snah. Ze 111 výstav (stálých i do-
časných) připadá na ně 85 (na království 52),
ze všech 150 kursů (státem neb jinými korpo-
racemi vedených) připadlo na země české 108
(na království 51 českých, 36 německých), z
177 poskytnutých výrobních pomůcek jest jich
v Čechách 65, na Moravě 25 a ve Slezsku 14.
Stavěti rozvoj a potřeby korunních zemí če-
ských na nivesu ostatních zemí, jest prost
zvrácené.
V nás ministerská zpráva jen posílila pře-
svědčení, že maloživnostensklo u a kei
nutno decentralisovati, a to co
nejdříve. Její řízení bylo by lépe než v mi-
nisterských kancelářích opatřeno zvlášt-
ními zemskými korporacemi, vy-
zbrojenými dobrými odborníky a pracovníky.
Snad daly by se organisovati na způsob země-
dělských rad za spoluúčasti země a obchodních
komor. Stát plnil by svoji úlohu nejlépe, kdyby
vedle nutných společných záležitostí (zákono-
dárných a p.) spokojil se subvencováním zem-
ských ústředí; subvence své měl by ovšem dá-
vati jednotlivým zemím dle skutečných potřeb
a dle jich vyspělosti. Bylo by z nich mnohem
méně zpotřebováno apparátem úřadnickým a tím
spíše připadly by účelu vlastnímu. Akce v krá-
lovství českém podávají toho důkazy nej-
lepší.
Čechy
Morava
Slezsko
29
article
Pojištění pense soukromých úřadníků.
Vládní předloha, kterou jsme přinesli v doslovném
znění, jest předmětem čilé a odmítavé kritiky
se strany průmyslových kruhů. Vytýká se
jí zvláště naprosté nerespektování »zájmů průmyslu«.
Zajímavým příspěvkem v tomto směru jest i an-
keta liberecké obchodní komory o před-
loze této konaná. Anketa byla velmi četně navštívena
a byla velmi živou. Seuhlasný úsudek znalců vyzněl
v ten rozum, že jest předloha ve své dnešní
způsobě naprosto nepříjatelnou. Zá-
sadně se experti proti starobnímu a invalidnímu po-
jištění soukromých úřadníků nevyslovili, poukazovali
však k tomu, že by bylo provedení vládní předlohy
nemírným a přílišným zatížením ob
chodu a průmyslu, který je nucen míti
četný personál. Výše příspěvků podnikatelů
převyšuje prý i výši daní, ba jistý jablonecký prů-
myslník vypočítával, že výdaj způsobený mu pří-
platky pensijními činil by 12.000 zl.1 Příliš tvrdou
jest prý vládní předloha i potud, pokud se vedle
pevných příspěvků přesunuje na za-
městnavalele i povinnost hraditi pří-
padné deřicity ústavu. Většina řečníků spa-
třovala příčinu přítišného zatížení podnikatelů v tom,
že stal se pokus o společnou úpravu různých druhů
pojíštění, zvláště pak stěžovali si znalci, že přikro-
čeno bez přípravy k řešenítěžkého pro-
blému pojištění pro případ nezaměst-
nanosti. Vládní předloha má prý i pro zaměst-
nance příliš málo výhod. Příspěvek
státu označován za conditio sine qua non. Usne-
seno svolati opělnou anketu, na níž by stano-
veny byly zasady, kterých by slušelo dbáti, aby se
předloha stala pro průmysl a obchod snesitelnou.
A což druhá strana — úřadníci — se o po-
dobnou anketu, na níž by stanoviske
své vyslovili, nepokusí?
30
article
Následky lipské katastrofy počínají se
jasněji objevovati. Dopadají především a nejlíže na
Sasko, kde se Lipská banka těšila neobmezené
důvěře jak finančních kruhů, tak i veškerého obecen-
stva. Že jsou postiženy i saská a říšská banka
i saská zemská loterie, jsme již telegraficky
sdělili. V Lipsku samém způsobil pád ústavu
ovšem tíseň největší. Městská rada lipská,
chtějíc aspoň z části odpomoci, usnesla se půjčo-
vati na vkladní knížky této banky až
30 proc. vloženého obnosu, na jednu knížku však na
více než 1000 m., a přijímati knížky tyto až do
30 proc. obnosu, na který znějí, při všech platech.
Nepřímo stíženo jest i jmění města; jeho lidu-
milná nadace uloženo má 500.000 m. v akciích
padlé banky, jiná nadace 60.000 m., nehledě ani
k tomu, že pádem banky přišlo město o dobrého po-
platníka. Akcie Lipské banky nalezají se
téměř výhradně v rukou lipských občanů.
Značné ztráty utrpělo i obyvatelstvo měst Mark-
neukirchenu, Pausy a některé větší firmy
Auersbachu. Bezprostředně s katastrofou sou-
visí i konkurs böhringské továrny fla-
nelů, zaměstnávající několik set dělníků. V Ko-
burgu utrpělo několik soukromníků citelné ztráty.
Sasko
Lipsko
Mark
ko
Auersbach
31
article
Ale zároveň projevují se zvláště z okruhu podniků
kasselské společnosti snahy, zachrániti na
újmu konkursní podstaty, co zachrá-
niti lze. Sem patří v prvé řadě pokus ham-
burské továrny koží Renner a spol., která
teprve v březnu t. r. s kasselskou společností sply-
nula a to beze všech výhrad a podmínek. Podnik
tento velice dobře prosperuje a jest jedním z nej-
cennějších objektů majetkové podstaty kasselské spo-
lečnosti. Vůdčí kruhy její, opírajíce se o to, že prý
splynutí podniku se společností a jejími podružnými
závody nebylo ještě ve všech bodech formálně pros
vedeno, dovozují, že zůstal hamburský pod
nik podnikem samostatným a že tedy da
majetkové podstaty společnosti nenáleží. Za účelem
tím svolána mimořádná valná hromada akcionářu
hamburské továrny, na níž má se státi příslušní
usnesení (dle programu »usnesení o dalším veden
podniku«). Celá tato věc není než pokus o zkrácen
Renner