ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3ee84ef0-78e8-11dc-9d0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: place 41, person 28, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 24. ledna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 24.
4 article
Na ranní a odpol. Hlaty přodylácí sui v Praze v admínistraci Jalt ětvrt leta . . . . 6 K — s drojí donáškou na dvit leta . . . . 7 K 50 na měsle . . . . . . 2 K. 80 k Poštou: n dtrrt lela . . . . 9 K 60h s dvojí sásilke t . . . kk L. Z Petrohradu, 23. ledna. 7.25 hod. večer. (Původní telegr. zpráva zvláštního dopi- sovatele »Nár. Listů«.) V nepokojích po- kračuje se i dnes večer. Krámy jsou uzavřeny. Něvský prospekt zahalen jest v úplné temno. Elektrické sví- tilny jsou zhaseny. Několik krámo bylo opětně vypleněno. Nemocnice jsou přeplněny raněnými.
Pošta Krám Praha Jalta Petrohrad
5 article Krvavá neděle petrohradská
Krvavá neděle petrohradská Nevime, mají-li také Rusové přísloví ob- dobné našemu starému, že »neštěstí nepřichází nikdy samo«, ale pravdivost jeho zakoušejí dnes na sobě až hrozno. Neštěstí, jež doposud stihá vzdor veškeré chrabrosti hrdin portarturských jako molodcův Kuropatkinových zbraně Rusk na dálném Východě, zplodilo neštěsti nové rozbroje a kruté zmatky v domácnosti ruské, jež rostou do rozměrův tragických, ba osudné nedozirných. »Podobá se, jakoby dělovým výstře- lem, jenž dne 19. t. m. vypálen z batlerie na břehu něvském na carův stan a Zimní palác, byl býval dán signál ke vzplanutí revo- lučního žáru, který již dlouho doutná pod po- vrchem půdy ruské.. « vykládá dnes německý tisk v čele svých zpráv o nedělních bouřích pelrohradských, které již nazývá v netrpělivosti své srevolucí«, ačkoliv týmž dechem opět hledí vylíčit událosť jako zcela nevinný průvod stáv- kujícího dělnictva, jež chtělo předložit caru oddaně a důvěřivě svou potici, avšak bylo bru- tálně carskou soldateskou odmrštěno, ba krvavě odraženo od bran paláce carského, což teprv je rozpálilo revolučním hněvem a popudilo k slavbě barikád atd.
Rus Kuropatkinový dálný východ
6 article
A zatím byla dle všeho celá ta veliká stávka továrního dělnictva petrohradského již tajným dílem revolučních agitátorů a terroristů, jako onen dělový attentát na cara o tříkrálovém svěcení Něvy. Již dne 7. t. m. vykládal r us ký Němec, professor Michat Reu ssner Berlíně dopisovateli »Neue Freie Presses o revolučním hnutí v Rusku doslovně: »Celé Rusko jest naplněno nenávistí proti válce a proti poměrům, které ji přivodily. A ti vzdělanci, kteří od desítileti pracují o politickém osvobození Ruska, mají pojednou za sebou silnou opposiční stranu, která sahá od vrcholků společenských až dolů po dělníky. Ba děl- níci tvoří jádro tlupy a není ne- možno, že zrovna jim bude vyká- zán úkol, aby boj rozhodli. Ve veli- kých městech: v Petrohradě, Mo skvě jakož i v továrních okresích, obklopujících Moskvu, jsou dělníci rozvojem průmyslu soustředěni v imposantních massách. J sou výborně organisováni a poslušn svých vůdců. Až dosud vůdcové ti dávali jim heslo: »vyčkávat« a dělníci nehodlají své sily vyplýtvat.«
Němec Michat Něva Berlín Rusko Petrohrad Moskva Neue Frei PresSES
7 article
Nuže, za deset dní na to dali petrohradsti vůdcové dělnictva, zejmena záhadný demagog v klerice, pop Jiří Gapon, signál k obrovské stávce všeho dělnictva za příčinou mzdových neshod jeho s majiteli továren, a jakmile udál se třikrálový dělový attentát na cara, rozčilil dotčený fanatický pop stávkující massy dělnictva ihned k napodobení historicky proslulého »po- chodu na Versailles« z dějin velké revoluce francouzské. — Pochybujeme, že vyšla myšlenka pouze z jeho hlavy a koncept petice, kterou chtě v čele 100.000 dělníků podati v Zimním pa- láci »baťuškovi«, z jeho péra. Čtenáři nuši znaji znění té petice, jež slovy neskonale jímavými. ale také zoufale odhodlanými líčila útrapy zo- tročeného lidu dělného, pro nějž dovolávala se lidských práv, zastoupení v parlamentě, aby měl účast ve stanovení daní a výdajů státních obviňujíe zároveň hromadně všecko úřadnictvo carské z lupičství a zlodějství peněz státních jakož prý také uvrhlo Rusko v úplný rozvral a uvalilo na ně pokořující válku.
Gapon Versailles Rusko
8 article
Mluva sice ostrá, avšak v podstatě jen volání po zastoupení lidu v zákonodárství a po obmezení libovůle byrokracie. Po našem soudu mohl tedy car zcela dobře přijati depu- taci dělnictva, nesouci mu tuto petici vlídně ji polěšiti poukázáním na svůj manifest ze dne 25. prosince m. r., který směřuje vý- slovně ku žádoucímu nastolení svrcho va- nosti zákona na mistě libovůle čímž přece razí se cesta státu právní mu a ústavnímu. Neučinil toho však, nýbrž odejel do svého Carského Sěla, 27 kilometrů od Potrohradu vzdáleného, a nařídil veliteli vojenské posádky petrohradské, velkoknížeti Vladimíru, aby zá stupům dělnictva, které v neděli z předměst potáhnou se všech stran okázalými proudy, byl stůj co stůj přístup k Zimnímu paláci za- mezen. Jaké mohly býti pohnutky tohoto při krého rozhodnuti carova ? Troufáme si je uhod- nouti. — Již se stanoviska pouze lidského by nebylo divu, kdyby car Mikuláš II. pod svěžím dojmem tak neslýchaně hrozného vražedného pokusu jakým bez odporu byl nedávný atientát dě- lový, byl choval nedůvěru v loyáln úmysly deputace, mluvicí v čele 100.000 roz- čilených stávkářů, s nimiž i množství revoluě- ních studentův bylo by vniklo do nitra císař- ského hradu. — Či snad povzbuzovala ke spo- lehnutí a důvěře výhrůžná slova Gaponova, jež pronesl k dopisovateli »Standardu«: »Oznámil jsem knížeti Svjatopolku Mirskému, že chceme v neděli odpoledne mluviti s carem, abychom mu odevzdali naši petici a žádali za zavedení ústavy. Odmítne-li nám to. n a s ta ne
Vladimíra Mikuláš II Svjatopolka Mirský Potrohrad Sět
9 article
strašné povstání. Snad obětuji svů- život. Jsem přesvědčen, že z krveproliti vzejde nám svoboda.« Anebo další výrok téhož: Dělnictvo je od- hodláno vydobýti si přístup k carovi skrze všechno vojsko a policil. Ono necouvne, dokud mu petici svou nedoručí. Dělnictvo neočekává sice, že by car všem jeho požadavkům, bod za bodem vyhověl, nýbrž že jen zásadně mu povolí. Avšak toto zásadné povolen jest odhodláno si na caru vy nutit. Vůči takovým výhrůžkám pochopitelně za- tvrdila se mysl Hosudarova tak, že naklonil se radám svého okolí dvorského, aby nepovoli terroristům a nevyjednával se zřejmými revolu- cionáři, usilujícími o pokořující skončení války proti Japonsku jako o podvrácení autority carské. — Kdykoliv pak zahostí se mezi trůnem a lidem vzájemná nedůvěra a podjatost, pak ne- bývá nikdy zemi blaze. Tragická vina je po našem zdání na obou stranách. Cara Mikuláše II. sám Tolstoj uznává z člověka dobrého a šlechetného, a proto nebylo ani rozumné ani šlechetné se strany vůdců děl- nických — za kruté a nešťastné války rozmno- žovati nepokoje revoluční, s druhé strany však nebylo zapotřebí vystoupit proti lidu byť i bouřícímu, avšak bezbrannému jako proti nepříteli ostrou palbou a šavlemi. Či snad chtělo se dokázat, kterak vojsko je caru věrno Kéž důkaz ten nezůstaví osten v srdci lidu nezpůsobí další osudné otřesy po širé Rusi! Den hrůzy a krveprolití v Petro- hradě.
Hosudarův Mikuláš II Tolstoj Rus Petra
10 article
Z Petrohradu, 22. ledna. Teprve jitrem včerejšího dne bylo možno přehlédnouti dosal spoust, utracených životů lidských a děsného krveprolití nedělního. Bylo příšernějším, než se v prvých okamžicích zdálo a následky jaho nelze v rozechvělé mysli ani postihnouti. Místa, kde došlo k nejprudším konfliktům, kde páleno vojskem do bezbranného lidu jako do smečky vlků, poznati možno dle tratolišť a louží lidské krve! Stěny domů jsou potřisněny rudými skvrnami, omítka zurážena odrazem střel, okna přízemní vymačkána, vrata domovní namnoze pod nátlakem prchajících vyvrácena. Na tváři každého chodce patrno vyděšení a úzkostlivost celá společnost petrohradská je nesmírně rozči- lena. A tu ještě takřka jednomyslně se usu- zuje, že strašlivý den nedělní byl počálkem hrůz ještě větších, heslem pro vzplanuti revo- luce v celém Rusku. Čekalo se sice, ze dojde k nepokojům, že však dosáhnou výše revoluč- ního vzbouření a konců tak tragických, nikdo netušil. Sami členové »Červeného kříže«, který konal na ulicích petrohradských službu jako z války, tvrdí, že zraněných těžce a lehce dle počtu obvazů musilo býti jen za nedělní odpo- ledne na tři tisíce. A to jestě pokračováno v bitkách s vojskem za soumraku a pozdě do noci! S hrůzou hledí obyvatelstvo petrohrad- ské další budoucnosti vstříc. Ale současně s největším odporem a hnusem odsuzuje se surovost a bestiálnost, s jakou nařízeno vojsku do lidu bezohledně páliti. Velkokníže Vladi- mír, chef armády, má na svědomí ony tisíce ulracených a zmrzačených životů lidských, nebot on to byl, jenž splnomocněn carem užít v nej- krajnější jenom nutnosti zbraně, dal ještě před počátkem demonstrací rozkaz, bezohledně páli do každého, kdo se před bodáky nedá na útěk.
Petrohrad Rusko Vladmír
11 article
Vojsko neváhalo ani okamžik stříleti do zástupů bez ohledu na starce, na ženy a děti. Jedním slovem vraždilo na rozkaz velkoknížete Vladi- Lid se nedal tímto děsným násilím utišiti; naopak, jest rozjitřen a není pochyby, že sáhn k attentátům. Vypleněná továrna na střelný prach a třaskaviny poskytla mu materiál k zho- tovení pekelných nástrojův. Čekají se hrozné nové události, ne-li dnes, tedy ve dnech nej- bližších. Podrobné vylíčení nedělních udá- lostí petrohradských. Z Berlína, 23. ledna. Od zvláštního svého zpravodaje v Petrohradu přinesl »Ber- liner Tageblatt« tuto obšírnou, telegra- fickou zprávu o hrůzném dni nedělním v Petro- hradě: »Krátce po půlnoci, ze so- boty na neděli, pokusilo se asi tisíc dělníků zničiti městský vodovod; byli však překvapen silným oddílem vojska pěšího, j ež vypálilo proti nim salvu ostrých ran. Dali se ve zmatku na útěk a zanechali na místě na 30 mrtvých a zraněných. Krvavě začínající den, mél ješté hroz- nější průběh. Již za ranních úsvitů přik ro- čilo vojsko pod vrchním velením velkoknižete Vladimíra k opatřením proti dělnictvu; obsazeny všechny ulice vedoucí z předměsti do vnitř ního města silnými strážemi v počtu vždy půl setniny nejméně. Prostran stv před Zimním palácem celé uz- vřeno bylo čtvercem vojska. V pa- láci samém na nádvoří umístěn celá brigáda dělostřelectva. Ul- cemi procházely od 5. hodiny rann silné hlídky. Na nároží a v ústi ulic po- staveny stráže s tasenou poboční zbraní. Sou- časně přilepeny na nároží pla- káty, podepsané policií, ve kte- rých tato varovala obyvatelstvo, aby neopouštělo svých příbytků nesrocovalo se. »Když jsem,« telegrafuje zpravodaj, »o de- sáté hodině dopolední vyšel na ulici, byla takřka liduprázdná; avšak čím dále mira.
Berlín Petrohrad Petra Ula VladLido
12 article
jsem se blížil k závodům Putilovský m. tím více ulice oživovaly, zejmena děl- nickým lidem. Varšavské a bal- tické nádraži bylo silně obsazeno vojskem a nikdo nebyl do něho vpuštěn, kdo neodjížděl. Krátce po jedné hodině odpolední objevil se zástup lidu počtem asi 15.000 až 18 000 hlav, v čele jeho Gapou v kněžské sutaně, s křížem v jedné ruce a s prosebním archem v druhé. Když přibližil se průvod dělníků na o sm- desáte kroků k prynímu kordonu vojska, kázal velitel zástupu stát. Stalo se tak a jediný kněz Gapon kráčel ku předu, chtěje promluviti se setnikem a podali mu onu listinu. Setník však ukázal, aby zůstal na několik kroků od něho státi a prohlásil, že nemá s ním pranic co mluviti, ani čeho od něho přijmouti. Ohlásil mu pouze, postoupíli dělnictvo ku předu, že dá rozkaz k palbě. Gapon několik okamžiků váhal, pak se ale obrátil a šel zpět k zástupům, jimž něco provolal. Hned na to postavil se sám v čelo jeji ch a celý zástup hnul se ku předu proti vojsku. Na vzdálenost pades áti kroků dal setníkrozkaz, aby vy- střelena jedna rána na slepo. Doufal, že tak zástup zarazí. Dělníci však. když poznali, že střílí se jen na slepo, táhli dál. A tu setník ustou- pil za řady a když došli dělníci na třicet kroků, dal povel k střelbě na ostro. Strašlivé rachocení pušek prvé salvy zatřáslo vzduchem hned na to ozval se křik a úpění.
Putilovský m
13 article
Spousta dělníků předních řad se sva- lila zbrocena krví. V několika vte- řinách na to dán druhý povel k nové salvě a pak třetí. Každá měla hroz- nější a hroznější účinek. Sténání a nářek zraněných, výkřiky zadních řad způsobily pa- niku. To rozzuřilo zástupy, ze kte rých padlo mnoho ran z revolverů proti vojsku. Záhy po této scéně obrátil s zástup nesmírně rozčilený zpět a ulevil se tím, že několik strážníků policejních osa- mocených na místě zabil. Na tři sta zabitých a zraněných zůstalo ležeti na dlažbě. Členové společ- nosti »Červeného kříže« konali ihned svoji povinnost a obvazovali na místě zraněné Tím byla tragedie tolioto místa skončena. P dvou hodinách na to bylo možno již do- stati se k závodům putilovským, kde na vra- tech vyvěšeno bylo oznámení, že dělnictvo si může přijíti pro zby- tek své mzdy. Stály tu ženy děl- níků, plačíce a naříkajíce. Velice krvavou a hrůzyplnou byla srážka druhá u Moskevské brány, kam přitáhlo na dvacet tisíc dělníků. Zde došlo k tuhému odporu se stra ny dělnictva a vypáleno bezpočetně ostrých saly do lidu, takže po roz- prášení jeho zůstalo na místě tisíc mrtvých a mnoho set zraněných. Také v jiných uli- cích, směřujících dovnitřního mě- sta, přijaty byly zástupy palbo vojska. Ke druhé hodině odpolední bylo patrno, že nepodaří se nikterak zá- stupům dostati se do vnitř města Na pro- stranství před Zimním palácem bylo k šestě ho- dině již úplně klidno, neboť každý sebe menš hlouček byl vojáky rozehnán. Bylo sice slyšeii výkřiky a hádky, padlo i několik ran, ale k velikému krveprolití, jak odpoledne nedošlo. Tento prvý po- kus dostati se tedy k Zimnímu paláci úplně byl zmařen- Není možno zjistiti bezpečn počet zraněných. Že klid nenastane hned.
14 article
jest jisto, avšak soudí se, že ke krvavým scénám nedělním v Petrohradě již nedojde. V pozdních hodinách odpoledních měly hlavní ulice vzezření zeela pravi- delné bitky. Různými cestami do- stali se dělníci v malých hloučcích do vnitřního města a pokusili se zde sra- ziti se v jedno mohutné těleso. Po- dařilo se jim to, ale když táhnouti chtěli k admiralitě, vypáleno bylo do jejicl řad deset ostrých saly, jež vyžádaly si opětně spoustu obětí. Dělníci od- pověděli vrháním ručních granáto a tím, že ojediněle jdoucí vojáky, dů- stojníky i prosté, sbili nebo zabili. »Tak viděl jsem«, telegrafuje zpravodaj. jak na Něvském Prospektu vezl dva důstojníci v saních polomrtvého generála, s rozbitou, zkrvácenou hla- vou. Četní dobrovolníci, kteří jeli o jediněle, byli rozzuřeným dělnictvem utlučeni. K tomu sděluje se ještě témuž berlínskému listu s jiné strany: »Ještě o osmé hodině večerní bylo nebezpečno jíti přes N ěv s ký Prospekt. Každé chvíle třeskla někde střelná rána. Jinak činilo město dojem vojenského tábora. Na prostranství a v širokých ulicích zapálily stráže ohně. Ne- mocnice jsou přeplněny- V paláci velkoknížete Vladimíra nacházel se po celou dobu vojenský štáb, na jehož poradě dáno heslo ne- šetřiti nikoho a každé shlukuntí roz- stříleti. Nad Petrohradem zavládla úplně od včerejška vláda vojska. Mezi dělnictvem panuje strašlivé oz- hořčení a sklíčenost. Z Paříže, 23. ledna. Zprávy z Petro- hradu oznamuií, že po půlnoci vyplenili děl- níci dynamitovou továrnu na Vasi- ljevském ostrově. Úřadní vyličení bouří petro- hradských.
Vladimíra Petrohrad Paříž Prospekta Petrahrad
15 article
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Na za čátku r. 1904 byly na žádost některých maji- telů petrohradských továren stanovy petrohrad- ské společnosti dělníků změněny. Společnos snažila se o uspokojení duševních a nábožen- ských zájmů a zdržování dělníků od zločinné propagandy. Za předsedu zvolen dělníky du- chovní deporlačního vězení Jiří Gapon. Po- zvolna společnost počala jednati o poměrech mezi dělníky a zaměstnavateli a v prosinci roku 1904 přiměla i dělniky, že zakročili v olázce propuštění čtyř dělníků Putilovských závodů. z nichž, jak se objevilo, někteří ani propuštěni nebyli, nýbrž dobrovolně zanechali práce. Přes to dělníci, podněcováni Gaponem a členy spo- lečnosti, zastavili 15. t. m. práci a žádali za změnu řádu ve příčině odhadování hodnoty práce a propouštění dělníků. Pokusy továrního dozoru upokojiti je, byly marny. Ke stávce připojili se všichni dělníci několika větších to- váren, při čemž stávka rychle se rozšířila zasáhla téměř všechný továrny. Současně zvy- šovány požadavky dělníků. Pisemně sestavené požadavky byly rozdávány mezi dělníky ponej více knězem Gaponem. Zaměstnavatelé měli po rady, při nichž zastávali stanovisko, že uspo- kojení některých nároků musilo by míli v zá- pěti úplný úpadek průmyslu, kdežto jiné ná- roky budou zkoumány a časem také provedeny. Při tom vyslovena byla ochota, vyjednávati s dělníky, ale nikoli s organisací stávkujících. nýbrž jen s dělníky jednotlivých továren. Ale dělnici prohlásíli, že s tím srozuměni nejsou. Poněvadž stávka míjela bez porušení pokoje, neučiněno nijakých opatření odvetných. Od po- čátku stávky nezatčen nikdo.
Gapon Petrohrad Gapon
16 article
Avšak k agilaci dělnické společnosti přidru- žila se brzy agitace revolučních spolků. Dne 21. ráno společnost, vedená Gaponem, vystou- pila zřejmě s revolučními snahami. Téhož dne Gapon sepsal petici dělníků k carovi, v níž byly obsažený kromě požadavků pro dělníky i jiné požadnvky politického rázu. Mezi dělníky šířen názor, i písemně, že jest potřebí shromážditi se 22. na náměstí před Zimním palácem a podati Gaponem carovi prosbu. Požadavky politického řázul a účel shromáždění na náměstí před Zim- ním palácem byly dělníkům tajeny. Fanta- stické řeči, jež Gapon, zapomínaje na svou kněžskou důstojnost, mluvil k dělníkům a zlo- činná sgitace-rozčility dělníky tak, že 22. t. m. táhli ve velikých davech do střodu sídelního města. Na několika místech došlo mezi nimy vojskem ko krvavým srážkám, protože dělníci se zdráhali uposlechnouti nařízení policioa přímo útočili na vojsko. Vojsko na silnici k Schlůsselburgu, u vítězoslavné brány narvské, na Trojickém náměstí a ve 4. řadě městské čtvrti Vasiljovského Ostrova, dále v zahradě Alexandrově na Něvském prospektu a ulici Gazdove, u policejního soudu a kazaňské kathe- drály musilo užiti střelné zbraně. Ve čtvrt řadě městské čtvrti Vasiljevského Ostrova zřídil lid z drátu a prken tři barikády a na jedné z nich vztýčil rudý prapor. Z oken sousedních domů házeno na vojsko kamením a stříleno. Lid vytrhl policejním strážníkům šavle a ozbrojil se jimi. Vyplenil pokladnu zbrojovky a uloupil na 100 šavlí, jež však byly mu policií z velké části opět odňaty. Zničil telefonické vedení a vyvrátil telefonní tyče. Na úřadní budovu druhé městské čtvrti byl proveden útok a úřadní místnosti zpu- stošeny. Večer bylo vypleněno na petrohradské straně 5 krámů. Prohlášení stavu obležení nad Petrohradem.
Gapon Fanta Gazdove Petrohrad Vasiljovský Ostrov Alexandrův
17 article
Z Petrohradu, 23. ledna. Ještě za večera v neděli po krvavých událostech prohlášem byl nad Petrohradem stav obležení Vojenskou diktaturou pověřen generál V asil- čikov, velitel petrohradské pěchoty, a k ruee dáni mu generál Sacharov a policejní pre- fekt Foulon. První, co diktatoři tito udělali byl projev jejich uspokojení tomu občanstvu, jež při bouřích zůstalo doma. Noc na věerejší den v Petrohradě. L. Z Petrohradu, 23. ledna. (Zvláštn telegram »Nár. Listů«) Až na několik za- tčení panoval od půlnoci až do rána klid. Vojenské hlídky po desíti mu- žích v plné zbroji procházely ulicemi; před zimním palácem hořely ohně stráží. Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Noe minula klidně. Poněvadž včera večer policie zvěděla, že délníci v některých částech měst- ských se usnesli přepadati ve skupinách po 20 mužích domy, policejní president nařídil aby domovníci a policie zůstali na svých ml stech. Od rána skupiny dělníků táhnou městem Dělnické hnuti zasahuje zvlášté odlehlé části Ve středu a petrohradské části města a na Va siljevském ostrově byly vytlučeny tabule mnohých výkladních skříní. Kněz Gapon nebyl porančn.
Sacharov Noe Gapon Petrohrad Virginie Aga
18 article
Schůze redaktorů. Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) V nočn schůzi redaktorů zdejších časopisů bylo usne- seno oznámiti censuře ústřední správy: Redakce petrohradských novin oznamují, že existence pe riodického tisku je možna jen s podmínkou může-li tisk sdělovati všechny výsledky spole- čenského života. Proto politický tisk nemůže se říditi zápovědmi censury v tomto oboru. Konferonce usnesla se dále navrhnouti sa- zečům, aby zvolili deputaci a vyjednávalo se o opětné obnovení práce. Nezdařené tažení k Carskému Sělu Z Petrohradu, 23. ledna. Již v neděli od poledne učinil oddíl asi tří ti s te d ěl n í k V drobném prodeji: ranní čisle o sobě . . . za Bh odpeledni . . . . . za zk Ve sllalkách na venkověi ranní číslo. . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí ze hotevě napřel. Přeěplncení a inserty přijímá sdminl- sirace v Marianské ulici č. a Tam nacházají se též redakce. tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“. Rukopisy se novraceji
Národnich Petrohrad Aga
19 article
pokus dostati se k Carskému Sělu. Avšak na půl cestě zastaveni byli silnými od- díly vojenskými. Došlo k velké sráž ce, při které padlo na třicet osob a pře- četné zraněny. Potom zástup rozprášen. Maxim Gorkij a Lev Tolstoj. Z Petrohradu, 23. ledna. Maxim Gorkij vyslovil telegraficky komitélu dělnictva své sympatie a zaslal pokladně jeho 400 rublů jako příspěvek ke zmenšení bídy; hrabě Lev Tolstoj, byv interviowován, co řiká událostem petrohradským, pravil, že lituje každé krůpěje prolité lidské krve a že hrozí se ještě dalších těžkých chvil, jež Rusko čekají. Nedoufá nikterak, že možno zadržeti přirozený vývoj událostí vejen- ským násilím. Úsudek ciziny o petrehradských událostech. Z Paříže, 23. ledna. Téměř všechny listy pařížské vyslovují názor, že události nedělní v Petrohradě jsou předzvěstí vše- obecné revoluce. Současně však přípo- jují své politování nad brutálním vystoupením vojenských kruhů a sympatisují s voláním vrstev po reformě systému vládního a po svobodě. Z Londýna, 23. ledna. Ve vládních kruzteh sdíli se názor listů, že dojde ke vzpouře nejen Petrohradu, Moskvy, Kyjeva, Oděssya velkých měst, nýbrž i venkova a že nad ru- skem vzplane velká revoluce. Z Londýna, 23. ledna. Z podrobných zpráv o včerejším krveprolití v Petrohradě vychází na jevo, že události tyto měly daleko hroznější dosah, než jak původně bylo oznamováno. Všeobecné jest zde rozhořčení zvláště proti velkoknižeti Vladimírovi. Veškeré zdejší zprávy souhlasí v tom, že davy lidu nijakým způsobem násilným nezavdaly pod- nět ke krvavému zakročení. Z Londýna, 23. ledna. Zdejší bursa po- jímala petrohradskou bouři jako podnět k hausse, protože dle jejího názoru bude Rusko nyní nuceno bezpodmínečně uzavříti mír. (? !) Násled- kem toho japonské papíry silně stouply.
Gorkij Tolstoj Vladimír Petrohrad Rusko Paříž Londýn Moskva Kyjev
20 article
Velkokníže Sergěj obětí attentátu? Z Paříže, 23. ledna. »Petit Parisiene oznamuje z Petrohradu, že rozšířena jest lam pověsť, že velkokníže Sergěj. strýc carův, padl v neděli za obět attentátu. Z Londýna, 23. ledna. Udržují se zde s velkou bouževnatostí pověsti, ž e velko- kníže Sergěj byl úkladně za- vražděn. Počet mrtvých a raněných při ne- delních bouřích. Z Berlína, 23. ledna. Petrohradský zpravo- daj »Berliner Tagblattu« oznamuje, že officiální údaje o počtu mrtvýcha raněných nezasluhují žádné víry. Jeho včerejší údaje o obětech krveprolití spočívají na základě pečlivě zjedna- ných informací a na údajích četnictva. Myslí dokonce, že jeho údaje jsou spíše nižší. Udal počet mrtvých na 2000 a raněných na 4000. Následkem uzavření petrolejových skladišť smí se petrolej prodávati jen v malém množství a ceny jeho stouply o 150 proe. Nenáviděná osobnost — velkokníže Vladimír. Z Petrohradu, 23. ledna. Jedním z mo- mentů, jenž nejvíce urážel a rozči- loval široké vrstvy lidu, byla okol- nost, že velkokníže Vladimir pověřen byl úkolem udržeti pořádek. Velkokní že tento jest nenáviděnou osobou z celé carské rodiny, neboť je st velmi dobře známo jeho notorické opovrhování prostým lidem, pro který nemá jiného pojmnování, než luza... Krvavé dílo nedělní jest jeho kouskem.
Petit Vladimíra Vladimir Paříž Petrohrad Londýn Berlín
21 article
Pověsti o vypuknutí bouří v Moskvě. Z Petrohradu, 23. ledna. Aěkoliv jest většina telegrafních a telefonních drátů spojujících Petrohrad s Moskvou strhána, přece již za jitra věerejšího dne rozneseny byly Petrohradem zprá- vy, že také v Moskvě bouří se lid a že dojde ke generální stávce dělnictva. Je-li na pověstech něco pravdy, nedá se té chvíle ujistiti. Dvacet šest dítek zastřeleno. Z Petrohradu, 23. ledna. Nad jiné tragi- ckým dojmem působí, že kromě dospě- lých o život připraveno bylo při nedělních bouřích také dvacet šest nevinných životů dětských. Děti, nie zlého netušice, hrály si vAlexandrijském parku nedaleko Zimního paláce. Při jedné salvě, vypálené do lidu, zasaženo bylo celé klubko hrajících si dětí a 26 z nich na místě usmrceno. Hrůzná tato událost vyvolala děsné rozhořčení mezi lidem. Matky počí- naly sijako šílené a vrhaly se do řad vojska, jež bezohledně do nich pálilo. Zničená podobizna earova v dělní- ckém klubu. Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Carova podobizna zničena včera v Děl- nickém klubu za velikých urážek. Carevnin obraz zůstal bez pohromy. Dues dopoledne na telegrafický roz- kaz ministra vnitra zavřeny ršecky filiálky Dělnického klabu.
Carův Moskva Petrohrad