1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý II. listopadu 1913.
Praha
6
masthead
o drobném prodejíe
7
article
a rannho večeern loty
přadplácí se
V Praze v adrninistrani-
. aK —
na měske.
na čivrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáško
sn městej: . . . 7kEznh
na dtvrt linta
ve fHlálkách
na měslc a.0. M K M0
Poštoui
na měsle.
ne čevri iota . . 9 k a0n
a dvoji zásílkou
na měsl
riata h k e
Praha
8
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Kdo způsobuje nebezpečí
pospolté svodöde?
Vkritický týden“ vchází prý dneškem
vídeňský parament zároveň se — samo-
správou království haličského. Ve včerej-
ším slyšení u panovníka vyžádal prý si mi-
nisterský předseda a — obdržel „plné
mociprovšechny případy; avšak
nehodlá prý jich dotud použíti,
dokudnebudou samými strana-
mivelikéúkoly zákonodárné o-
hroženy.“ Tak zní poslední zprávy ně-
meckých listů.
Tážeme-li se však, jak, a kým mohly
by býti „veliké úkoly zákonodárné“ —
jimiž na ten čas jest malý finanční plána
rozpočet státní — tak vážně ohroženy, aby
si musil ministerský pan předseda „pro
všechny případy“ opatřiti plné moci naři-
zovací dle § 14., a snadi nad něj. — odpo-
vídá německý tisk poukazem jednak na
krisi haličskou, jednak na krisi
českou,čili konkretně mluveno: na ob-
strukci 24 Ukrajinců, kterouž se odemstí-
vají vládě a vídeňskému parlamentu za to
že jim ve Lvově konservativní frakce pol-
ská se 4 biskupy - virilisty nechtějí povoliti
náležitého zastoupení na sněmu haličském
a ve výboru zemském. Nebude-li dnesči
zítra otázka volební reformy pro sněm
haličský smířlivě rozřešena, neustanou-li
Ukrajinci svou obstrukcí z držovatpro-
jednání malého finančního plánu, pak
dle Augurů německých nadejde soumrak
parlamentarismu, vláda odročí říšskou radu
a uskuteční finanční plán paragrafem
čtrnáctým.
Ukrajinec
Praha
Lvov
9
article
Druhé nemenší nebezpečí hrozí prý
parlamentárnímu dojednání finančního plá-
nu po názoru německé publicistiky z —
debaty o ústavní krisi v království Če-
ském! Dnes totiž snad zodpoví konečně
ministerský předseda inter-
pelaci českých poslanců, podanou dne
21. října t. r. a vyzývající jej, by ospra-
vedlnil suspensi zemské ústavy království
Českého vládními patenty ze dne 26. čer-
vence t. r. a spolu oznámil, co hodlá Jeho
Excellence učiniti, aby abnormálnímu
stavu v Čechách byl co nejdříve učiněn
konec a zemský sněm království Če-
ského opět k ústavním funkcím byl povo-
Dle toho, jaký bude obsah i tón vládni
odpovědi, buď ji budou moci poslanei
čeští vzíti na vědomí anebo učiní návrh.
aby se o ní porokovalo a teprv po prove-
dené debatě rozhodlo, je-li s ní většina par-
lamentu spokojena čili nic.
To jest při podobně vážných a důle-
žitých interpelacích nesporně všeobecným
a ustáleným zvykem parlamentním, jehož
šetřívají i ty strany, jimž interpelace byla
nevítána. Avšak naši „vezdy dobří a milí“
sousedé němečtí, zachváceni chauvinismem
svých vůdců obstrukčních, jakož zdráhají
se přisednouti ke konferenčnímu stolu
pokusiti se o dohodu národa svého s naším
národem na základě poctivé rovnosti obou
v jednotné společné vlasti, rovněž tak vzpí-
rají se tomu, aby o odpovědi Stürgkhově
na interpelaci naši bylo nám dopřáno pro-
mluvit v parlamentě vídeňském. Proč? Po-
lán?
o lnhvosaláí a
Stürgkhův
Čechy
Český vládní patent
10
article
něvadž prý by — tak zní záminka jejich —
rokováním tím bylo zdržáno, ba snadi
zhaceno včasné a zdárné dojednání malého
finančního plánu!!
Již shánějí a verbují v pravo v levo hlasy
proti eventuálnímu návrhu našinců na za-
hájení debaty, prohlašujíce, že prý chceme
my Čechové takovým návrhem svým vy-
volat „bojovné hlasování.“ — „Německý
národní svaz“, oznamoval nám nedělní
„Prager Tagbl.“, „bude z ohledu na
finanční plán (!) za jeden muž hlaso-
vati proti zahájení debaty, a stejně učiní
němečtí sociální demokraté. Z
ostatních stran vyslovili se rovněž
proti debatě křesťanští sociálové, Vlacho-
vé s Rumuny, jakož i Slovinci (?) Budou-li
všechny tyto strany hlasovat do posledního
muže svého, bude asi návrh český z a mít-
nut. Než... připouští sám „Prager Tag-
blatt“, takováto dokonalá výzva jest pouze
při německém národním svazu a při sociál-
ních demokratech německých zajištěna, u
ostatních tří skupin bude asi značných
mezer v řadách, pročež dlužno se též
připraviti na možnost, že návrh na zahájení
debaty bude několikahlasovou většinou
přijat.
Čecho
Prager Tagbl
Rumun
Prager
německý národní svaz
11
article
Pro dva tři dny debaty o záležitosti ta-
kového významu, o jakou zde jde, věru ne-
třeba se strachovati o včasné dojednán
finančního plánu, který už z tak velké části
jest vyřízen, ztracený čas možno nahradi
v nejhorším případě dvojími schůzemi, ran
ními a odpoledními, což také „Prager Tag
blatt“ přiznává, tašvoáo e
Nechť nesvádějí tedy už předem němečti
farizejci vinu z možných jakýchsi nebez-
pečí a krisí ústavních na nás Čechy, kterým
záleží na včasném vyřízení malého finanční-
ho plánu pro kynoucí z něho pomoc zbě-
dovaným financím ubohé vlasti naší věru
upřímněji, než komukoliv z pánů německé-
ho svazu národního, na všechen způsobu-
přímněji, než německým škůdcům naší sa-
mosprávy zemské, kteří ji svou obstrukei
proti sněmu království Českého od let tak
cynicky udolávali. —
shK, dobenorge
Prager
Čecho
12
article
Jen žádné Tartufferie, pánové milí
Nejde vám ani o záchranu malého finanční-
ho plánu, ani o záchranu parlamentariamu
a ústavnosti. Kdyby vám záleželo na tom i
onom, neprováděli byste takovou politiku
fatalisticky lhostejnou nebo marastickou na
pohled,jakou provádíte vůči všemu tomu
přítmí, v němž bují denní pověsti o nad-
cházející éře absolutismu a reakce, dovedli
byste se jinak postavit proti tě chaboučké
obstrukci 24 Ukrajincův, a v týdnu, ne-li
dříve, ji překonati a parlamentu k normální
dělnosti dopomoci.ss
vpane
Ale v tom je pohříchu chyba a vina
osudná, že tomu právě nechcete!e Vy
nechcete žádnému poctivému vyrovnání
s národem naším, vy nedbáte o žádné zno-
vuvzkřísení zdravé konstitučnosti v této ří-
ši na základě rovné spravedlnosti ke všem
národům, vám jde jedině o vlastní nad-
práví a nadvládu v ní a té doufáte dosíci
po všech půlstoletých zápasech ústavních
nyní již jen v temnotách éry nesvobodné,
absolutistické. Tu je pravé a nejvážnější
nebezpečí, jaké snad hrozí národům a vla-
stem jejich.
Ukrajincův
13
article
Český živel v rakouské
Český živel v rakouské
nnt e
armádě.
(Z kruhů vojenských.)
Tak zdá se býti rok 1866, právě jako byl
rok 1804, význačným datem ve vývoji rakou-
ské armády. Jestlí cisařsko-německé vojsko
nepostavilo se roku 1804 na nové, rakouštějš
základy, rok 1366, po dvojí porážce a po zni-
čení všech nadějí na primát Rakouska v Něm-
cích, měl býti počátkem právě tak důklad-
ných reforem, jakých zažila pruská armáda
po bitvě u Jeny.
Avšak jako v celé struktuře státní pře-
chodem k dualismu nezbytná reforma jen po-
lovičatě provedena, tak ani vojsku nedostalo
se oněch pronikavých změn, jež by byly otáz-
ku rakouského vojska přirozeně a definitivně
rozřešily. Nebylo tu vhodných osob. Tón udá-
vající vojenské kruhy byly by musily samy na
sobě provésti harakiri. Bylo by bývalo ne-
zbytno, aby duch staré císařské armády by
zmodernisován, aby, pokud jako maximu hlá-
sal anationalismus, kastovnictví, německý cen-
tralismus a tím germanisaci, rázem se přemě-
nil, a aby do armády uvedena byla skutečná
rovnoprávnost všech národností a řečí, čímz
nejlépe podpořen by býval rakouský patrio-
tismus a vzbuzeno nadšení pro vlast všem
společnou, co nejsilnější vzpruha válečných
úspěchá.
Rakousko
Německo
14
article
Místo toho vidíme, že nutně pociťovaná
reforma chápe se jen poměrně podřadných
záležitostí. Všem tane na mysli hlavně jen
rozmnožení armády, aby podruhé, až třeba by
bylo vésti boj opět na dvou frontách, číselně
nestálo Rakousko za státy, jakým bylo na př.
Prusko. Rozmnožení armády ovšem dosíci by-
lo možno jen zavedením všeobecné branné po-
vinnosti. A tak přístoupeno k této změně, po-
řád ještě s těžkým srdcem a s obavou před
lidem a národy a tudíž ne cele se všemi dů-
sledky, jež jsou: zlidovění, znárodnění, přizpů-
sobení zastaralého zřízení dynastické armády
novým a zvláštním poměrům rakouské říše, ba
právě naopak, ihned a zároveň hledány pro-
středky, jimiž by vznik těchto přirozených
zjevů byl zamezen.
ini s
Rakousko
Prusko
15
article
„Duch“ staré armády, jenž právě v tom
směru vyžadoval nápravy, měl zůstati ne-
dotčen. A tu především páka nasázena u du-
stojnictva. Ono mělo nadále vychováváno být
v beznárodovosti, v jakési odloučenosti od
veřejného života, v čemž viděna nejlepší zá-
ruka jeho věrnosti, zároveň však staré něme-
eké zřízení armádní s němečkým jazykem ve-
lícím mělo zůstat neochvěno.
Chceme ihned opříti se námitce, že by
utváření rakouské armády na podkladě ná-
rodním pohřbilo její jednotnost a ucelenost.
Třeba toliko popatřiti na armádu říše něme-
cké, i shledáme, že tam vlastně není oné jed-
nolitosti, o níž se u nás pravi, že bez ní není
armáda možná. Máme tam kontingent saský.
bavorský, badenský, virtemberský, pruský
atd., každý se svým vlastním pánem, svými
odznaky, ba svou zvláštní přísahou. Společ-
nost jest jim organisace, výcvik a ovšem ná-
rodnost a řeč. Rovněž tak by bylo u nás mož-
no, seskupit! ozbrojenou naši moc dle histori-
ekých a národních jednotek na armádu če-
skou, polsko-rusínskou, uherskou, jihoslovan-
skou a německou, každou se svými národními
odznaky. Jeť rozdělení branné moci po čas
války na menší skupiny beztak nutno a i při-
praveno. Jednotnost jejich spočívala by ve
stejném výcviku a organisaci a budiž, ve spo-
lečné řeči služební. Ovšem jednolitost národ-
16
article
nostní přičarovati nemůžeme, a myslíme, že
ona ani při nynějším způsobu umělého zatla-
čování vytvořiti se nedá. Nikterak by ucele-
nosti našeho vojska neškodilo, kdyby mimo
to v každé zmíněné skupině hlaholila dotyčná
řeč národní jako jazyk velicí. Řeč služební pla-
tila by tudíž toliko ve styku velitelstev mez
sebou.
Zdá se nám býti dále místné, reagovati
při této příležitosti také na námitky činěné
proti zavedení národních jazyků za řeči ve-
licí. Jako hlavní protidůvod uvádí se, že by
při smísení různě velených pluků veškeré
srozumění se znemožnilo. Každý znalec však
ví, že smísení takové je velmi řídké a možno
nanejvýše mezi pluky téhož sboru, snad vý-
jimečně v téže armádě,") poněvadž v boji se-
skupují se oddíly vedle sebe, nikoliv za se-
bou, čímž dostává se každému oddílu posily
z vlastní reservy. Je-li tudíž v armádě jeden
velící jazyk, jest ti dostatečnou zárukou, že
se podobný případ nestane. Ba i důvod, že by
různě psaným zprávám výzvědných hlidek ne-
bylo možno rozuměti, odpadá, povážíme-li, že
každá armáda vysílá před svou frontu své vý-
zvědné oddíly. Obtiž jest spíše při nynějším
zařízení.
K takovémuto uspořádání naší branné
moci podle přirozených podkladů zajisté by
spíše došlo, kdyby nebylo oné námi zmíněné
tradice staré německo-císařské armády. Z n
vyšel nynější ráz německé centralisace, ne-
chuť k otázkám národnostním, jakož i názor.
že v zachování starých zařízení spočívá síla
že třeba je uchovati, děj se kolem cokoliv.
17
article
Zkrácení doby služební, neustálý příliva
odliv k výcviku ve zbrani, tudíž nejužší kont-
akt občanstva s vojskem, jak jej za následel
má všeobecná branná povinnost, nutné zvět-
šení počtu důstojnictva, na jehož doplnění dů-
stojnická kasta stačiti nemohla, při stále se
vzmáhajícím uvědomění národním, to vše byly
příčiny, proč teprve po značných rozpacích
všeobecná branná povinnost zavedena. Tím
houževnatěji tedy mělo dále dbáno býti sta-
rých zařízení a obzvláště udržena měla býti
německá řeč služební, jíž přičítá se přímo zá-
zračná moc pojící.
Nejprudší odpor proti tomuto systému po-
vstati musil ovšem v Uhrách. Boj veden jed-
nak za samostatnou armádu uherskou, jež by
odpovídala státní samostatnosti země a vedl
potud ke zdárnému výsledku, že dostalo se
Uhrům národní zeměbrany s maďarskýma
chorvatským velícím jazykem, jednak za
uplatnění dualismu ve společné armádě, kte-
réž snahy však valného dosud výsledku ne-
došly. Nicméně i ve společné armádě požívaj
Maďaři vedle Němců a Poláků privilegované
ho postavení.
Uher
Maďar
Němec
Polák
Uhry
18
article
Tak ihned ve školství. Řekli jsme již jed-
nou, že výchově důstojnictva ve starém duchu
věnována obzyláštní páče. Ať zaniklé již ško-
ly plukovní, ať školy kadetní, ať projektované
vyšší reálky a akademie, jež nahraditi mají
zanikající kadetky, všechny slouží mimo vlast-
ní vojenskou výchovu ovšem také oné my-
šlence separování se od života občanskéhoa
vštípení jakési beznárodovosti s obcovací řeč
německou. Oznovu vyučovací jinak mají ka-
delní školy a reálky tutéž, jako německé ci-
vilní reální školy, jsou tudíž vlastně úplně ně-
meckými ústavy, v nichž se žák pramálo dov
o existenci nějaké jiné kultury než německé
V tuto tedy zcela německou výchovu dů-
stojnického dorostu zdařilo se Maďarům uči-
niti pozoruhodný průlom, při čemž maďarské-
mu jazyku dostalo se důstojného uplatnění
Boj veden pod vlajkou získání patřičného po-
Oznův
Maďar
22
article
ranní člsle a soee
vnčerni
sde
Vo dliálkach aa venkové
ranní čislo
večernl p 5 k
onosl
lnaerátv
platí se hotov á napřed.
Přodplacení a insnrty. přijtma
administrace v Mariknské ul., a
Tam nacházoji se těš
redakce, tiskárna a vkpediee
„Národnich Listů“ n
Rnkoplav se nevracnii
Mariknský ulice
24
article
čtu maďarsky mluvícího důstojnictva, než fak-
tum jest, že na všech vojenských ústavech
společné armády v Uhrách vyučuje se mimo
maďarštinu ještě jeden předmět úplně maďar-
sky (dějepis). Mimo to získána reciprocita
mezi vojenskými ústavy společné armádya
honvédů v tom směru, že absolventi mohou
vstoupiti buď do zeměbrany nebo do společné
armády. Tím stává se, že každoročně vchází
do společné armády jistý počet úplně maďar-
sky vychovaných důstojníků. Záležitost tato
má ohromný morální význam. Maďarskému
elementu zajištěno tím v armádě právo exi-
stenční a posíleno vědomí národní maďarské-
ho důstojnictva. Že maďarští důstojníci mezi
sebou jen ve své mateřštině hovoří, ať je to
kdekoliv, že směle hlásí se ke své národnosti.
to už věc tak samozřejmá, že se nenajde ni-
koho, kdo by se odvážil otevřeně proti tomu
vystoupiti.
A ještě v jiném ohledu padá ono utrakvi-
sování vojenských ústavů v Uhrách na váhu.
Uhry
25
article
Zabezpečuje uherským státním občanům pa-
třičného zastoupení v důstojnictvu, protože
již při přijímací zkoušce musí býti prokázána
ználost maďarštiny. Při přijímání žactva do
vojenských škol nepoužívá se totiž žádného
národnostního klíče. Není pochyby, že by bylo
výhodno, kdyby panoval mezi důstojnictvem
týž poměr národnostní, jaký jest mezi muž-
stvem. Už z důvodů jazykových. Obtížné vy-
učování plukovním jazykům, které beztak
valných úspěchů nemá, by tím úplně odpadlo
a nebylo by třeba pomýšlet na takové po-
můcky, jaké v poslední době projektovány.
aby totiž jazyka pluku neznalí důstojníci po-
síláni byli do dotyčné krajiny jen za účelem
studia jazykového. K takovému jednoduché-
mu řešení otázky jazykové nemá ale naše vo-
jenská správa chuti. Při výběru žactva hledí
se hlavně na znalost němčiny, čímž ovšem za-
jišťuje se předem německému elementu pře-
vaha, a zdá se, že ona vyhovuje přáním vo-
jenské správy. V Uhrách tedy aspoň částečně
tomu zabráněno. Kdo umí nebo učil se něja-
kému jazyku ve škole, nemá právě pro zmí-
něné opomijení každého systému při přijímá-
ní žactva nikterak ještě jisto, že zařazen bude
do pluku, v němž by svých jazykových zna-
lostí mchl použíti. Často děje se zařazení mimo
vlast žáků, při nichž národní vědomí nezda-
řilo se zcela utlumiti. I proti tomu zdají se
Uhry
26
article
Maďaři býti chráněni. Existuje patrně tajná
Maďarům poskytnutá koncese, že uherský
státní občan sloužiti bude jen u uherského
pluku.
Z úvah o německé politice.
V „Doutsche Arbeit“ pojednává řišský po-
slanec Jesser zajímavým způsobem o úko-
lech německé t. ř. „nepolitické politiky“.
Dříve se jí říkalo na rozdíl od velké národní
práce v parlamentech, práce „drobná“; to však
vyplynulo jenom z přeceňování státu a jeho
moci a podceňování národa a jeho sil. Toto
přeceňování státu, dědictví to z doby před-
březnové, dosud prý je rozšířeno mezi Němci
jako přesvědčení, že trvání anebo zničení ně-
jakého národa je v rukou vlády, správy anebo
zákonodárství,a poněvadž vlivem poměrů ně-
mecký vliv na tyto instituce slábne, hledí
mnozí z nich starostlivě do budoucnosti. Na to
zapomínají, že jejich ztracené mocenské po-
stavení v Rakousku z valné části bylo jenom
ztracenou národní prestiží, často vykupovanou
i značnými obětmi, k nimž nutno počítatii
mnohé zanedbané příležitosti, kdy ještě bylo
možno zříci se části prestiže a získati za to
zajištění národnosti. Čas národní prestiže Něm-
ců však nadobro minul, poněvadž jednak ani
početně nestačí, aby obsadili všecka ona místa.
Maďar
Němec
Rakousko
Německo
Doutsche Arbeit
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z letošních jubilejních slavností
holandských.
liek lidon
Byla-li amsterodamská výstava námořní výsta-
vou mužné sily a výbojné dobyvačnosli holandské-
ho námořníka a kolonisátora, byle druhá větší jubí-
lejní výstava v tomto městé pořádaná pravým opa-
kem jejím. Výstava „de Vrouw“ (žena)
1813—1913, umístěná v Meerhuisenu, bývalém to
lelním sídle na řece Amstel, položila si za cíl
zobraziti tiché kulturní, hospodářské, sociální a hu-
manitní působení holandské ženy v letech 1813 a
Třeba byl cil tento, jak tomu již na výstavách
nebývá jinak, i tu dosažen jen z části, zejména
po stránce historické, byla výstava tato přece im-
ponujícím dokumentem poctivého, vytrvalého a po-
krokového snažení skromné holandské ženy ve
všech výše uvedených oborech lidské působnosti.
Uvědomil-li jsem si vedle těchto výsledků úcty-
hodné ženské práce, jež byly tu sestaveny v lad-
néma účelném přehledu, že nespatřil jsem po celou
dobu svého pobytu v Holandaku — mimo snad na
večerních slavnostech, pořádaných na počest mezí-
národního bytového kongresu — skutečně a n
jediné dámy, jejiž úbor byl by co do nádhery
a střihu nalezl milost před očhma i jen prostředně
zámožné vinohradské paničky — pochopil jsem
velmi dobře jednu z hlavních příčin obrovského bo-
hatství protestantského Holandska oproti jen po-
zvolna z chudoby a nezámožnosti se vybavujícím
katolickým zemím německým nebo dokonce slo-
vanským.
Podobně jako výstava námořní měla i výstav
ženy vlastně jen jediný hlavní pavilon, položený
po stránce výstavní architektoniky ne dosti šťastně
na levé straně hlavního vchodu. V pavilonu tomto
umístěno téměř vše, co na výstavě bylo pozoru-
hodného. Viděl jsem tu modely nejrůznějších ho-
landských škol dívěích, obecních, středních, prů-
Vrouw
Meerhuisen
Amstel
Holandsko
28
article
1913.
myslových, hospodyňských, zařízení holandských
domácností, zejména kuchyní a hospod. přislušen-
ství, opatroven, školek a pod. Dále vystavovaly tu
různé kursy sociální péče, z nichž nejzajímavěji
kursy hospodyňské pro dělnické ženy, jimž přiklá-
dá se všude — mímo ovšem u nás — nyní právem
značná důležitost. Modely neupraveného bytu děl-
nického oproti čistému a úpravnému znázorňovaly
naléhavost tohoto oboru sociální péče jistě nejlépe.
Široký prostor věnován pak i výrobkům prů-
myslovým a živnostenským, pracovaným ženami
podobně i rozsáhlé ženské literatuře holandské.
29
article
Také těžká a namahavá práce domorodých žen v
holandských koloniích indických znázorněna tu
velmi plasticky. Zakončení tohoto hlavaího oddě-
lení tvořila umělecká práce ženy, dnešního dne
v Holandsku tak mnohotvárná a bohatá. Vedle
nádherných výšivek, krajek a různých moderních
ručních prací a jiných výrobků umělecko-průmy-
slových, paki několika plastik, byla tu veliká sbírka
obrazů, malovaných vesměs ženami. Přirozeně na-
lézala se mezi nimi též řada věcí slabých, ale v
celku možno říci, že holandským ženám neschází
ani talentů maliřských. Pozoruhodně jest, že neza-
bývají se holandské umělkyně v přítomné době
již jen malbami květin nebo zátiší, jako namnoze
ještě u nás, nýbrž že přešly již také ke krajině, k
sujetům figurálním i ku portrétu. V tomto oboru
vyniká zejména Terezie Schwartzo vá.
jež bývá řaděna mezi nejpřednější výtvarné uměl-
kyně holandské přítomné doby a jejíž znamenité
portréty visí v nejpřednějších obrazárnách země.
V hlavním pavilonu nalézalo se také dosti ob-
sáhlé oddělení holandského svazu pro vo-
lební právo ženské. Intensivní práce,
níž se holandské suíražetky pochlubily, ukazuje
velmi patrně vliv blízké Anglie. Násilných pro-
středků, jako sufražetky anglické Holanďanky o-
všem nepouživají, jsouce plně přesvědčeny, že po-
vede úsilí jejich k cílí i cestou legální. Na map
Evropy, jež tvořila pozadí této exposice a na níž
vyznačeny jako světlé skvrny ony země, v nichž
ženské volební právo již uskutečněno, bělalo se již
ze zdálí království české a letopočtem 1861.
Schwartzo
Holanďanka
Holandsko
Anglie
Evropa
30
article
Viz „Nár. Listy“ ze dne 9. listopadu, č. 308.
31
article
Ve skupině dosti nevzhledných budov po pra-
vé straně vehodu nalézala se počátkem září, ve
které době jsem výstavu navštivil, rozkošná ex-
posice holandské ženy z r. 1813. Výstavka
tato uspořádána péčí jistého historického klubu
předváděla nám vlastně nejdůležitější části zámožné
holandské domácnosti ve chvili, kdy byl empire na
vrcholu svého lesku. V každé místnosti, na př. i
kuchyni a pokoji dětském, umístěny i figuriny
kostymu doby, takže mohl se tu každý milovník
a obdivovatel empíru, jichž řady rostou v posled-
ních letech i u nás, pohroužiti v nábožném zanícení
do každičkého detailu této opravdu obdivuhodné
doby a jejího skvělého života. Výstavka tato byla
hojně fotografována a nalezl jsem obrazy z ní
v největších obrázkových listech zahraničních.
32
article
V pozadí výstavy za hlavní budovou — z ja-
kýchdůvodů právě na výstavě ženy a ne vhodněji
na výstavě námořní není mně známo — byl umi-
stěn indický dům t. j. dům evropského osad-
níka z holandských ostrovů východojndického sou-
ostroví. Ve vzdušné budovičce této, jejíž vestibul
salony byly ozdobeny nádhernými javánskými wa-
jangy (bizarní barevné silhoucty), shledal jsem se
s tak mnchým předmětem „indické výzbroje“ z ná-
mořní výstavy, jehož účel a použití bylo mně te-
prve teď jasné. Několik pestře oblečených javán-
ských sluhů dodávalo osadnickému domu živé oprav-
divosti. Vzpomněl jsem si při této přiležitosti maně.
že tak asi bydleli naši Durdíkové, šroglové a j., vě-
novavší práci svých nejmužnějších let vysilujíe
službě v holandských osadách.
Ženský ráz zajímavé výstavy o níž jsem svrchu
referoval, zachován i v tom, že obstarávány veške-
ré administrační i podřízenější služebné funkce na
výstavě výhradně ženami. Také různé architekto-
nické a umělecké návrhy na jednotlivé výstavní bu-
dovy atd. byly prý dílem ženským.
sle
Durdík
33
article
*) 2 až 3 sbory tvoří armádu, obyčejně zove se
však armádou celá branná moc.
34
article
Ze života berlínských Cechů.
Ze života berlínských Cechů.
l V Berlíně, 10. listopadu.
I ve vaitřním městě pozorujete dobře, že je tu
mnoho Čechů. Jsou krejčovské závody, se správně
českými firmami, a každou čárkou na a a háčkem
na š neb na č. A právě při krejčovství je zaměst-
náno mnoho našich lidí, odborově však málo orga-
nisovaných. Je to pochopitelné se stanoviska Če-
chů, kteří tu jsou lépe placeni než doma, ale ne-
pochopitelné se stanoviska třídního. Ostatněje
zajímavo, že mjmo hranice Čech jest 115 českých
spolků, hlásících se k dělnické straně.
Čecho
Ostatněj
Berlín
Čechy
35
article
V Berlině ve východní části, ale zcela blízk
neb v obvodu vnitřní city je mncho Čechů usazeno
Z těch deseti či patnácti tisíc Čechů, v Berlíně ži-
jících, je jich tu dosti vidět a slyšet. České hostan-
ce a kavárny v Alte Jacobstrasse, Sebastianstrasse
Markgrafenstrasse, Stallschreiberstrasse, Komman-
dantenstrasse atd. jsou v jednom obvodu a četně
navštěvovány. Po svém příchodu do Berlína snae
každý Čech, jdoucí sem za zaměstnáním, je ná-
vštěvníkem těchto hostinců, cítí se tu doma, podív
se do některých spolků, seznámí se s lidmi, s po-
měry, životem, ale čím déle je v Berlině a čím
více vnikne stykem se svým německým okolím
a druhy v zaměstnání do tajů německé řeči, tím
více ochabuje ve vyhledávání české společnosti
Vzdálené byty a dilny a dle nich nutně se řídící za-
řízení života působí ovšem mnoho na toto ochabnulí
A proto z tolika tisíc Čechů zúčastní se života če-
ských spolků použe šest, osm set členů.
Z českých restaurantů je nejznámější Pražská
restaurace Jos. Krátkého v Alte Jacobstrasse 64
Je tu živo v poledne i večer. Česká společnost se
tu schází četná, návštěvníci z Prahy ovšem nejsou
tu častými hosty. Češi, v Berlíně studujíci, sem
chodívají, stavil se tu nedávno i americký vysla-
nec Vopička, ale pan Krátký by dobře snesl čilejší
nával českých výletníků do Berlína.
Čecho
Komman
Krátký
Čech
Vopička
Krátká
Berlín
Alt Jacobstrass
Čechy
Praha
Sebastianstrass Markgrafenstrass
Stallschreiberstrass
Jos
Alt Jacobstrasse 64
36
article
Jedna zajímavá figurka se tu večer objevuje.
známá z Prahy. Vysoká postava černé pleti. Vin-
zent Edwards ze Sv. Dominiky v Záp. Indii, který
byl 21/2 roku zaměstřán u Staňka v Praze v době
národopisné výstavy. První z Černochů, který tančil
v Praze národní čtverylku a besedu! Sympatický
muž, hovořící česky a hlásí se — aspoň v českých
hostincích — k Čechům. Je v Berlíně usazen a pro-
dává tu v zimě oříšky, ale v létě jezdí za lepšími
výdělky do Uher. V Pešti bývá zaměstnán po ce-
lou saisonu v hotelu. Zná sedm jazyků a dovede
ši zasloužiti hezký groš. Jeho syn Edwards, zde
v Berlíně zrozený, z matky Berlíňačky, je známým
zthletem, jenž zúčastní se sportovní konkurence
v Praze na jaře. Má již své rekordy v běhu a jeho
otec je na to hrdý.
Tmelem Čechů berlínských jsou divadelní ve-
čery, zábavy, výlety, vycházky a přednášky, které
nyní v saisoně střídají se navzájem. Spolků českých
je tu dost, přednášky pořádají tu často. Jedna čet-
ná skupina Čechů je svým povoláním vyloučera
téměř ze spolkového života. Jsou to hudebníici.
zaměstnaní u rezmanitých orchestrů a kapel v ka-
várnách, restaurantech, kinematografech, kteří jsou
povoláním zaměstnání od večera do pozdní noci
neb do rána. Scházejí se snad jen někdy na své
burse práce, na burse hudebníků.oz oe
Edwards
svazek . Dominik
Staněk
Čecho
Praha
Zápy
Indie
Berlín
Uhry
Pešť
37
article
Vítají tu vždy rádi ve svém kruhu občasné
návštěvníky z Čech v Berlině a rádi poslouchají
jejich přednázky a výklady, účastníce se čile de-
betv. Připraví někdy řečníku pernou debatu. Před
několika lety tu přednášel jeden nynější český pu-
blicista o náboženské otázce a na konec předná-
šky, zřejmě úspěšné, kriticky sám prohlásil: neberte
to vše za bernou minci, to je můj názor, a nebylo
by dobře, kdybyste všemu věřili. „Tak nač jste
nám tu půl druhé hodiny vykládal, když tomu ne-
máme věřit?“ ozvalo se ze řad posluchačů. Chtěji
tu býti přesvědčováni a přesvědčeni. Jindy byla
politická přednáška. Nesla se určitým směrem,
agrárním. Posluchači nevěděli, že řečník byl agrár-
ník. Debatovalo se, názory se přirozeně křížily.
zájmový akcent vystupoval ostřeji, jak je přirozeno
u dělnického zaměstnání většiny zdejších Čechů,
až z řečníka na konec uklouzlo přiznání, že náleži
jiné zájmové sféře. „To jste také mohl říci hneda
nemusili jsme se hádat,“ mínil jeden debateur. Ne-
dávno tu přednášel bratr Karel Vaníček, také říš-
ský poslanec Němec se tu zastavil mezi Čechy
na cestě Berlínem a rozhovořil se o politických
poměrech domácích.
Čecho
Vaníček
Němec
Čechy
Berlín
38
article
Včera měl český Berlin hned dvě divadelní
představení najedněu. Ve velkém sále „Deutscher
Hofu“ v Luchaterstrasse hrál „Český hudebut
kroužek v Berlíně“ frašku ze zpěvy. Buch-
binderovo „Švícko“. Režii měl J. Tesárek, di-
rigoval F. Pilař. Hráno bylo žívě a s úspěchem.
Vytrvalá činnost hudebního kroužku sklízela tu
zasloužený úspěch od četně shromážděného publi-
ka, které naplnilo celý rozsáhlý sál. Také druhé
divadelní představení, které uspořádala „Česká
vzdělávací beseda Hus“ v Novém Kolině a které
sehráno bylo znamenitě členy cchotnického spolku
divadelního „Vojan“., konalo se za převelké ná-
vštěvy českého publika v bílém sále hohenstauí-
ském na Kotbuser Dannu. Hrána byla veselohra
„Nevěřící Tomáš“ za režie Františka Řízka a vý-
razná hra ochotníků byla odměňována živým
srdečným potleskem.
Buch
J Tesárek
F Pilař
Vojan
Tomáš
Řízek
Berlín
Deutschry Hof
Luchaterstrass