ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d6ffd00-8fcd-11dd-9b25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 67, place 53, org 6, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. března 1913. číslo 83.
4 article
litické s vládou, chtěla-li by něco z vod- ních staveb uskutečníti. Každé takové jednání mělo by se pak svěřovati zasvěceným od- borníkům, poslancům. Pak teprve bylo b možno úspěšně uskutečniti naše hospodářské po- třeby lépe než dnes, kdy se to ponechává „ho- spodářské politice“ vlády. Nutno znáti vodohospo- dářské potřeby, aby se pro ně dalo pracovati sou- stavně“. — Tak zní resultát „Času“. Kdo všímal si otázky vodocestné za posledních let, musí se za- mysliti nad těmíto řádkami, a po přečtení celého článku uvažuje: „Což není určitého programu vodo- hospodářského pro království České, když po desi- tiletí se již řada úřadů státních i zemských — ně- kolik set českých techniků — úpravou českých řek zabývá? Nejsou v prvé řadě pouze ú- řady ty povolány k řešení úkolů vodohospodář- ských, jako vyvolení k tomu činitelé a nejsou re- sultáty jejich směrodatné pro kruhy zákonodárná odborné i neodborné? Ne-li, tedy dává písatel „Ča- su“ divné vysvědčení českým technikům. Což po- slanec-netechnik, ale zkušený národohospodář bystrý politik, nemůže hájiti národohospodářské zájmy národa a vidí-li je v úpravě řek, tedy nesmí tyto-vymáhatí u vlády, třeba byl k tomu kvalifi- kován a splnomocněn svými klubovními kolegy?
Čo
5 article
Nejedná se „Času“, resp. pisateli článku o zanesení sváru do řad těch českých poslanců, kteří v práe vidí své poslání? Takové intriky budou marnými, jelikož — jak správně uvádí „Čas“ referáty pisatelem nenávidě- ného — nevíme z jakých příčin — poslance Ma- štálky, byly s uspokojením vzaty v Jednot- ném klubu na vědomí a všichni pánové lnž. Hráský Neuman, Maštálka, posl. Udržal, předseda vodo- cestného výboru a jiní svorně v různých výborech pracují a jistě svorně dále pracovati budouí Jest nesporno, že novela vodoceslná není do- konalou, na to již bylo poukázáno z řad poslaneů všech politických stran českých, a hledá se ná- prava — poněvadž předloha dosud není zákonem Avšak věcně usuzováno, přiznati se musí, že zna- mená mnoho, zejména pro hospodářský rozvo krajů polabských — ovšem spolupříčiněním také netechníka dra. Ulrycha a jiných, a nelze též za- příti, že novela řeší věc tak, jak si jí pisatel v „Času“ řešenu míti představuje. Obsahuje totiž nove- la to, „co z celkového programu soustavného vodní- ho hospodářství v Čechách vláda chtěla by usku- Večniti“ — citujeme z jeho stylisace — a mohl bychom mít provedenu v 15 letech část z velkého vodohospodářského programu: splavnění a regu- laci Labe z Mělníka do Kolina s meliorací přilé- hajících pozemků a splavnění Vltavy z Prahy ke
Hráská Neuman Maštálek Udržal Ulrych Ma Čechy Mělník Kolina Vltava Praha
6 article
Štěchovícům a jiné. Hospodářský význam toho nikdo upříti nemůže. O řešení důležitých a dosud nerozhodnutých způsobů úpravy některých řel pomocí přehrad retensních či užitkových autor článku se nezmiňuje, ač by bylo prospělo věci vi- ce, kdyby konstatoval, že dosud není jed- notného názoru a nelze tedy, je-li novela po této stránce neúplnou, poslancům dávatí viny jelikož bude nutno vyčkati rozhodnutí příslušných kruhů technických, otázkou tou s zabývajících, které za účelem docílení jed- nolného řešení bude nutno v jednu vodohocpodář- skou komisí sloučiti. Pokud jsme inicrmováni ovšem tato okolnost nemusí být překážkou uzá- konění novely, neboť záležitosti tohoto druhu roz- hodnou si samy příslušné úřady a interesenti není tu rozhodujícím přirozeně názor poslance, neodborníka i odborníka. Litujeme, že z příčin taktických v zájmu věci, o níž se jedná, nemožno veřejně vyvraceti i útoky na poslance dra. Kra- máře a Fiedlera ohledně nepochopení důležitosti využití síly proudů Svatojanských a studie splav- něrí a zužitkování vodních sil Vltavy i její příto- ků v trati z Prahy do Budějovic. Jen tolik uvádí- me, že příslušné projekty byly teprve před ro- kem vypracovány, teprve jimi důležitost a cena síly vodní Vltavy expositurou vodocestnou byla prokázána, jak ve spolku arch. a inž. jsme sly- šeli. Úřadně dosud projekty ty pro- jednány nebyly a staré projekty na úpra- vu Vltavy bez ohledu na vodní síly doka- zují nemožnost provedení takového způsobu úpra- vy Vltavy.
Fiedler Praha Budějovice Vltava
7 article
Vysvětlují zároveň, proč kruhy odborn až do vypracování — expositurou vodocestnou — nových projektů s využitím vodních sil. považova- ly provedení kanalisace Vltavy do Budějovic z ideální, z ohledu rentability neproveditelný pro- jekt. Teprve as rok tomu, co změnily se názory. Konstatovati ,proto musíme, že autor článku „Čase“ buď následkem úplné neinformovanosti,
Vltava Budějovice
8 article
Teď přestalo pršet. Vyjasnilo se na chvíli. Tam v dálce za Bezdrevem začínají se v pročištěném vzduchu rýsovat modrá pás- ma hor. Vidíš hřeben Kleti, rozeznáš mýtiny Malého Chumu a ještě víc v pravo, tak nějak dobrácky kulafoučký, jak jej Neruda líčí Prostých motivech, vyrůstá Boubín. Nutno pomýšlet na návrat. Jdu alejí starých dubů, dnes ještě ho- lých, rozsochatých. Dnes poprvé se usadiliv jejich korunách špačci. Větve jsou jimi jakoby orůžencovány; čiřikají ze sterých hrdel;a když se zvednou, zafrčí to nad hlavou jako aeroplan. Teď však, s rostoucím šerem. umlkli... či odlétli někam do rákosí? Kdo ví? Ticho padá na krajinu spolu se sou- mrakem. Poslední racek prolétl kolem mne, za- hvízdnul tím svým nenapodobitelným pípa- vým hlasem. Kdesí ozvala se čírka. Ne da- leko, na louce, přihlásil se bažant drsným. hrdelním voláním. Zajíc přeběhl mi přes ce- stu a hned za ním houf srnek; jen jejich bílé zadky lze rozeznat v náhlém soumraku. Pojednou položil se přede mnou stín stro- mu a vedle něho můj stín. Vyšel měsíc. Stojím opět u rybníku. Sešel jsem po schůdkách tak, aby se mi hladina rozestřela těsně u nohou, abych s ní důvěrněji splynul. Měsíc letí mezi mraky, které opět zaplavily oblohu, tone v nich a znovu se vynořuje, od- vážný plavec oblačného oceánu. Vzpomínám si, že jsem kdysi stál na stejném místě, v stejnou chvíli. Ale tehdy zněl mi na blízku smích milované bytosti a já cítil teplo její ruky ve své. Dnes jsem tu sám a sám. A je to tak dobře. Neboť právě vědomím, že jsem sám, stávám se více a hlouběji sebou samým. A ty, černá vodo i tmavá obloho, dobrou noc a na shledanou! Napřesrok vrátím se k vám a shledávám vás stejnými, přes všecku vaší ohromnost a mohutnost. Ale já, člověk. nepatrný vůči vám, vrátím se lepší a silnější
Neruda Kleť
9 article
O. T. neb následkem stranické zaslepenosti, křivdí výše uvedeným poslancům. Jsme rádi, že i oposiční kruhy pochopují zne- náhla důležitost, ano nutnost společné práce ná- rodohospodářské všech klubů poslaneckých. Jes pro stranu svobodomyslnou zadostiučiněním, že uznáno konečně, že za nynější stav vodocestné mizerie nenesou zodpovědnost pouze poslanci ná- rodní strany svobodomyslné, ale celá česká dele- gace, a v prvé řadě státní neurovnané poměry politické i hospodářské. Pravíť „Čas“ doslovně- „Když však finance státní počaly býti nepří- znívé, česká delegace musila vždy naléha- věji vymáhati povolení staveb vodních, určených pro I. období, na něž již obnosy byly povole- ny. Po krisi anekční úplně zaražen ruch sta- vební, nebyloť finančních hotovostí pro tytot- čely. Neutěšený finanční stav říše vedl ku po- chybnostem konečně, je-li vůbec možno usku- tečniti obsáhlý program vodocestný a znova oživí a posílil neoprávněné pochybnosti, budou-li s průplavy vypláceti. Výsledkem těchto pochybno- stí byla vodocestná novela, podaná hrabětem Stürgkhem před vánocemi 1911. „Čas“ velá po realní politice hospodářsk na tomto poli nás vždy najde; nejsme strana, kte- rá pouze kritisuje, ale strana práce.
Stürgkh Vánoce
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Řešení finanční krise zemské císařským nařízením?! K řadě velikonočních interviewů zbývá dodati ještě názor vrchního ředitele Zemské banky král. Českého dra. Karla Mattuše o vý- chodišti z neblahého stavu zemských financí sdělený zpravodaji „Nár. Politiky“. Popřev s největší rozhodností a číselnými doklady domněnku, že by mobilita Zemské banky byl ohrožena zálohami zemi poskytnutými a ozna- čiv náhled, že by mohl během letošního roku nastati takový rozvrat finanční až k nemož- nosti země, dostáti platebním svým povinno- stem za nemyslitelný, ne-li za výplod horeč- naté fantasie, rozhovořil se pan vrchní ředi- tel o povinnosti státní správy v čas pečovat o sanaci zemských financí. Ústavní cestou ne- lze nápravu zjednati i nezbude než nastou- piti cestu mimoústavní, „na kterou mocná jest jakousi vyšší mocí (vis major) zatlačen a na níž blaho země české a spojené s ním nerozlučně blaho celého státu vnucuje mu prostředky absolutní moci.“ I nezbude tudíž podle dra. Mattuše, než císařským naří- zením opatřiti zemi vše, co nemohoucnost sněmu poskytnouti nemůže. Nebylo-li lze z ohledů ústavních povoliti zemskému výboru zvýšení zemských přirážek o 10 procent, cí- sařským nařízením bude prý snadno zvýšiti je třeba i o dvacet procent a zavésti dokonce i dávky jiné, zvláště takové, které již byly v platnosti. Na konec prohlásil dr. K. Mattuš českoněmecké vyrovnání za nezbytnou státní nutnost, jež se provésti musí. Snáze provede se bez obstrukce, poněvadž prý Čechove dávno prohlédli, že německým požadavkům v jistých důležitostech zemských oprávněným je nutno vyhověti, ovšem s podmínkou, že také národním potřebám českým, dávno ná- ležitě odůvodněným také s druhé strany bude učiněno za dost.
Mattuš K Mattuš Čechov
12 article
Z Moravy.
Morava
13 article
Dne 25. března 1913. (Ještě sjezd mor. lidové strany. — V - leba. Novák poraženi Havlíkem.) Schůze důvěrníků moravské lidové strany nedá dosud klídně spáti různým orgánům a orgá- nečkům tak zv. lidovopokrokové strany. Že je mezi nimi také orgán „klíčového“ poslance dra. Fische- ra, rozumí se samo sebou. Vyčítají, kdo na sjezdu byl, kolik účastníků. Bylo prý jich málo. Ovšem, páni nevědí, kdo byl zván a tedy, kdo mohl přijít a kdo nemohl. Že nebyli zváni kandidáti strany lidovopokrokové la dr. Perek — pro něhož se bude dnes orgán posl. Flschera také rvát — toje jisto. Pání z lidovopokrokové strany snaží se při- rozeně snížit význam důvěrnické schůze moravské lidové strany, aby se zapomenulo na ten jejich velkolepý (7) sjezd. jejž měli dne 15. prosince 1912. Tenkráte to byl sjezd lidovopokrokové strany — vlastně dvou stran, bývalé lidové a bý- valé pokrokové. Na ten siezd dostal pozvání, kd chtěl — přes 20 agrárních důvěrníků na něm bylo Byli tam poslanci strany, redaktoři všech stran, p. posl. Votruba přivedl svoje voliče z předměstí brněnských a také brněnští věrní prolesoři ostatní přišli — a celý sjezd ten měl ohromnou účast (l) — 130 osobli Celou hodinu se muselo čekat, až se sešli účastníci. To je tedy ten veliký rozdíl mezi důvěrnickou schůzí mor. lid. strany a sjezdem strany lidovopokrokové, která je vlád- kyní Moravy a dovede udupat každého, kdo na ni nepřísahá. Kdo tak velkolepé sjezdy má, ten měl by býti potichu o schůzích stran jiných.
V leba Novák Havlík doktor Perek Votruba Morava moravský lidový strana
14 article
Pan dr. Veleba ze Znojma dostal ve skupině znojemské kvinde. Je to trochu divná věc, vždyt znojemský jeho orgán umí nějak bít do Mlado- čechů a dra. Bulína. Byl by si to zasloužil, aby dostal mandát za to. Také býv. poslanec Novák. kterého prý strana už jednou prohlásila na útoky mladočeského tisku za kandidáta v těto skupině. dostal kvinde. Také on dělal dru. Stránskému do- bré služby a „Nár. Listům“ chodil spílat až do orgánu dra. Perka do Prostějova. Nevěděli jsme věru, že máme tak veliký vliv v lidovopokrokově straně, že ona na naše články jmenuje kandidáty. Nyní je prohlášen za kandidáta naduč. Havlík Dobře je to zařízeno. Strana je hezká u učitel- stva — a voličové budou dělat, co budou sam chtlt.
doktor Veleba Bulín Novák Stránský Perk Havlík Znojmo Mlada Prostějov
15 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Vítěz čí poražený?
RakouskoUhersko
16 article
Ačkoli londýnská vyslanecká konference již rozhodla osud Skadru ve smyslu přání ra- kouské diplomacie a Černohorci na zakro- čení vyslanců zastavili bombardování města. vídeňské starorakouské klerikální a vojenské kruhy nejsou dosud spokojeny. Jich mluvčí „Reichspost“, vytýká hr. Berchtoldovi, že n záchranu Skadru pro příští Albanii obětoval „ryze albanské“ Dakovo a Černá Hora ne- upustila od útoků na Skader ze strachu před Rakouskem, nýbrž na radu Ruska. Smí-li prý se to prohlašovati za diplomatické vítězstv rakouské? Hr. Berchtold za nynější balkánské vál- ky opravdu na růžích ustláno neměl a vítěz- stvím se chlubiti nemůže. Porážky neutrpěl však u Skadru a Dákova, nýbrž na pobřeží Adrie. Jeho postavení v čele ministerstva vnějších věcí prohlašuje „Budap. Tagbl.“ z neobyčejně trapné. Válku vésti nemá, ale trvalý mír také nesmí uzavříti. Nesmí ukazo- vati zaťatou pěst, ale také nesmí nabídnouti ruku, podávající hospodářské ústupky, aby hospodářským ziskem nahradil škody, způso- bené politikou. Srbsko touží po přístavě na Adrii, poněvadž je tam žene sobecká třídn politika rakousko-uherských velkoagrárníků. kteří proti vývozu srbských hospodářských plodin zřídili čínskou zeď. Nic nebylo snaz- šího, než vyhověti hospodářským potřebám Srbska a učiniti si z něho přítele. Ale naši velkoagrárníci položili proti tomu své mocné veto a zvrátili všechen politický rozum. Proto Srbsko nesmí dostati také přístav na Adrii, aby nemohlo obeplouti rakousko-uherskou čínskou zeď, ač rakouskému průmyslu přímé spojení s balkánskými státy po moři bylo by velice výhodno. Tam na pobřeží Adrie hrabě Berchtold utrpěl skutečně porážku, kterou draze zaplatí rakouský průmysl.
Reichspost Berchtold Dákův Adrie Albánie Rakousko Rusko Hradec Srbsko
17 article
Jinak bylo u Skadru a Dakova. Jest zná- mo, že vídeňské klerikálně-bojovné listy zrovna s pěnou u úst štvaly proti neposluš- nému Srbsku a Černé Hoře, a hrozily, že Rakousko, nevyhoví-li mu ihned londýnská vyslanecká konference, samo zjedná na Černé Hoře platnost svým rozkazům. Ale tyto hroz- by na hraběte Berchtolda nepůsobily. Nechal klidně řváti „Reichspost“ s ostatními vídeň- skými hafaly a diplomaticky vyřizoval zále- žitost Skadru tak, aby dostál slovu, danému ruské vládě, že Rakousko nemá nijakých útočných úmyslů na jihu monarchie. V tét věci hr. Berchtold dosáhl skutečně diplomati- ckého vítězství, ať se „Reichspost“ čertí seb více. Velkonoční nabídka dra. Lukácse. Někteří novináři vyhledali v Opatii dra Luácse a vytiskli ve velkonočních číslech ob- sah své rozmluvy s ním. Zajímavý je v ní je- den odstavec. Dr. Lukács pravil: „Jest známo, že jest třeba rozřešiti ještě celou řadu otázek, úzce souvislých s volební reformou. Nové rozdělení volebních okres jest jeden z nejobtížnějších problemů a já doufám, že oposice konečně se přesvědčí, že při řešení této otázky nesmí se skvíti svou nepřítomností, poněvadž je-li který obor, v kterém opravdu běží o uhájení nadvlády Ma- darstva, je to tato otázka. Zde je třeba sou- činnosti všech pravých Maďarů, kteří maj srdce na pravém místě.“ O součinnosti oposice s drem. Lukácsem v této choulostivé otázce možno sice pochy- bovati, neboť oposice shledá asi pro sebe vý- hodnějším, když všechno odium z nového dě- lení volebních okresů ponechá vládní straně Ale jedno je jisto, že hrabata Apponyi, An- drássy, Károlyí i s Frt. Košutem udělí rád své požehnání sebe nehoráznějšímu zákonu. jejž v této pro Maďarstvo tak životní otázce odhlasuje vládní strana s drem. Lukácsem hr. Tiszou.
Skadr Berchtold Lukács Luács doktor Maďar Košut Černá hoře Rakousko Ma Apponyi
18 title
Za hranicemi.
19 article Mezí ruskými stranamí.
Mezí ruskými stranamí. Akce krajní pravíce, namířená proti dumě v prvé chvíli selhala, ale neúmorní zpátečníci cíticí za sebou vlivné pozadí, neustali ve své pod- kopné práci. Puriškevič organisuje petici, dokazu- jící nebezpečnost třeti dumy a nutnost zaměnitj zemským soborem. Plán krajní pravice došei zvláštního ohlasu ve straně jim nejbližší, u na- cionalistů. Nacionalisté rázem postavili se na obra- nu dumy a chtějí dumě zabezpečit pevnou většinu spojením s okťabristy. Tento návrh by odpovída plánům oficiosní „Rossije“, vyloženým při zahájen IV. dumy; uskutečnit by se mohl jen tak, že b okťabristé šli více na pravo, poněvadž nelze čekat. že by nacionalisté šli na levo. Mezi pravými okfa- bristy jest ochota jít v tom směru. Ale toto hnut nelze podle slov orgánu Gučkova „Golosa Moskvy považovat směrodatné pro celou frakcí okťabristů která stále více se sbližuje s náladou veřejnosti, v níž roste zřejmá nespokoienost se stávajícími poměry. „Vývoj politického mínění povede okfa- bristy a nacionalisty různými směry a není třeba předpokládat, že jich cesty se v budoucnosti se- jdou.“ Čtvrtou třeba prý spasit spíše od vnitřní ochablosti a nedělností, než od spiknutí krajní pra- vice.
Gučkův Moskva
20 article Změna ve varšavském generál-gubernátorství
Změna ve varšavském generál-gubernátorství Nynější generál-gubernátor varšavský Skallou proslulý přítel německých osadníků v Polsku, silně protežovaný carevnou-vdovou, nepohodl se s mi- nistrem vnitra Maklakovem pro návrh o sesílen právomoci gubernáterské na úkor generál-guber- nátorské moci, která má být rozdělena na dvě sféry — politickou a vojenskou. Z toho se soudí že Skallon záhy odstoupí. Na jeho místo v oboru politickém prý přijde viceministr vnitra Charuzin a v oboru vojenském generál Rennenkampí, ny- nější velitel vojenského obvodu vilenského. Kritická sítuace nové vlády francouzské. Ministerstvo Barthouovo, sotva se usta- vilo, setkává se s obtížemi, které přímo ohro- žují jeho existenci. Mezi členy nové vlády bylo sice dosaženo úplné dohody v otázce tříleté služební doby i v otázce volební opra- vy na základě kompromisním, ale radikální strana, která v otázce tříleté vojenské služ- by posud úplně nepřistoupila na vládní před- lohu a pokud jde o volební opravu, trvá na zásadě většiny bez kompromisu ve smyslu za- stoupení menšin, je pobouřena, že někteří její členové vstoupili bez výhrady do vlády a při- jali její program. Již při čtení vládního pro- gramu v úterý ve sněmovně dávali radiká- lové svou nespokojenost na jevo, ale tleskali
Maklakov Charuzin Rennenkampí Polsko
21 article
živě, když radikál Boullon ostře vytýkal ra- dikálním ministrům, že opustili stranu. Bar- thou odpověděl, ale jeho obranná řeč byl přijata s pochvalou jen ve středu a na pravici, před hlasováním pak 180 poslanců demon- strativně odešlo. Při hlasování pak, jak již sděleno, vyslovilo se 225 poslanců pro vládu a 164 proti ní, ale asi 180 poslanců se zdrželo hlasování, takže vládní většina není nikteral pevnou pro všechny případy. Schůze byla pak skončena za velkého rozčílení a v couloi- rech došlo ke vzrušujícím výjevům mezi radi- kálními ministry a jinými členy radikáln strany. Po schůzi sněmovny svolal ministerský předseda Barthou členy kabinetu ku poradě. která trvala přes hodinu. Radikální ministř chtěli prý k vůli disciplině ve straně hned vystoupiti z kabinetu, Barthou však je pře- mluvil, aby své rozhodnutí odložili. V příští schůzi sněmovny dojde ke hlaso- vání o interpelaci, týkající se složení kabi- netu. Vyzní-li hlasování proti vládě, podá ka binet ihned demisi. Z Paříže, 26. března. (K. k.) Jaurčs píše v „Humanité“: Nechť vláda nechá rychle pad- nout zákon o 3leté době služební, který je stejně jako ministerstvo už jenom mrtvolou.
Boullon Paříž Humanitý
22 article
Nechť se národní obrana organisuje prostřed ky lidové síly a nechť nabídne všem národůn smírčí soud, přátelství a svornost. „Ta Joannina epese“. V Dedeagači, v březnu 1913. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Řekové oslavovali pád Janiny. Přišla zpráva že se Janina vzdala s pětatřicetitisícovou armádou že pět pašů odevzdalo své meče řeckému nástupei trůnu, a Dedeagač oblékl se va sváteční roucho Hostince, kavárny i obchody byly pozavírány vysvátkovaní Dedeagačané nahrnuli se do nového velkého chrámu, v němž za přítomnosti metropo litovy měla býti odzpívána slavnostní „evchologie za veliké vítězství řeckých zbraní. Kostel byl přeplněn. Jen s největší námahou a částečnou protekcí prodral jsem se k oltáři, před nímž v kruhu rozestaveny byly školní děti. Každé mělo v ruce malý řecký praporeček bílomodrý křížem. Metropolita seděl již ve svém křeslea proti němu městští předáci. Řákon podkuřoval kaditelnicí ozdobenou stuhami řeckými ikony, zpěváci zpívali nosem, jak už je to u Řeků zvy- kem. Na jednom sloupu zavěšen byl obraz řeckého nástupce trůnu Konstantina, ověšený věncem va- vřínovým.
Joannin Řek Janin Konstantinos Hostinka
23 article
Když byly církevní obřady skončeny, jeden Řek, snad učitel, přečetl slavnostní řeč. „Ta Joan nína epese. —“ „Janina padla!“ Ta slova elek trisovala. A když ukazuje na obraz princův zvolal „Ezypnise Paleologos!“ (Vzbudil se Paleolog!), pří- tomní se už nezdrželi a začali volati „Zitó!“. Voláni nebylo konce. Cizinci, jenž náhodou zabloudil tohc dne do chrámu dedeagačského, musílo to divně zníti v uších. Z chrámu vyhrnuli se na nádvoří ne věřící nýbrž manifestanti opojení radostnou zprávou.A když ještě i metropolita promluvil k davům s bal- konu, enthusiasmus Řeků vzrůstal. Muži, ženy, děti všechno to volalo bez ohledu, komu, „Zító!“. Tohc dne už nikdo nepracoval. Známí se navštěvovali hostili, povídali.
Řek Joana Janin Zító Zitó Ezypnis Paleologo Paleolog
24 article
Bylo v kostele i několik Bulharů, důstojníl i vojáků. Mlčeli jáksi. Nebyla to závist, nevěřím spíše jakási lítost. Oni se tolik už nakrváceli takové slavné bitvy mají za sebou, nejvíce obět vynaložili — a Drinopol stále ještě stojí. A Řeci? Janiny vlastně ani neoblehli, aby se neopozdili obsazením Soluna. Solun obsadili, ale poražení po- sádky solunské přenechali Bulharům. Žádné větš bitvy nesvedli, za to však každou i nejnepatrnějš srážku se stereotypními údaji: „sedm mrtvých dvacetpět raněných“ — vynášeli do nebe jako nej- větší vítězství. A teď jsou pány Janiny a válku mohou považovati za vítězně skončenou! Jeden Řel se obrátil ke mně: „Vidítel Takové vojáky mají Bulhaři, a dosu nemohou s Drinopoli nic poříditil Dopálilo mne to: „Vy si myslíte, že ten váš nový Paleolo skutečně dobyl Janiny? Vy tomu věříte? Vždyt Janiny dosud ani neobklíčili, a vzdala se. Pro se vzdala? Hlad, milý Řeku, ji přinutil ke kapi- tulaci a ne řecká zbraňí“ Poznalo se to na první pohled, že Bulhary zpráva o pádu Janíny nezaradovala. A k tom ještě toho dne přišla i jiná zpráva, že se toti opolčenci pobili s řeckými vojáky v Soluni. Opol- čenci osm mrtvých a třicet raněných, Řeků rovně asi tolik. „Nevydrželi to, tatíci!“ (opolčencí jsou už stař vojáci) prohodil jeden důstojník. „Trpěli rozpí- navostí řeckou dlouho, ale na konec to překypělo A že není Řeků více mrtvých, mohou děkovati jen tomu, že naši opolčenci ozbrojení jsou jednorano- vými berdankami. Jinak by jich bylo pětkráte tolik Řekové oslavovali pád Janiny. Temné duněn v dálce svědčilo, že se u Drinopole bojuje! — V. Sls.
Bulhar Řek Janin V Sls Drinopol Soluň
25 article Z Londýna.
Z Londýna. V Londýně, v březnu. (Pův. dopis „N L.“.) Týdny ubíhají, přichází jaro a do rozřešen balkánské krise je posud daleko. Londýnská kon ference velevyslanců nemůže s místa. Odpověc spojenců vyslance příliš nepřekvapila, ale nepři- spěla k dobré náladě tohoto vysokého shromáž- dění. Sir Edvard Grey vyslovil se hned pro nu- cené prostřednictví. Dle jeho mínění měly by vel- moci stanoviti prostřednictví bez podmínek. Kníže Lichnowský na to prostě podotknul, že věc je po- někud obtížná: jaké účinné prostředky má Evro- pa po ruce, aby donutila jednu nebo druhou stra- nu uposlechnouti jejích příkazů? Bylo nutno u- znati, že akce Evropy by mohla býti jen platoni- cká. Francouzský velevyslanec navrhnul pak svým kolegům, sestaviti prostředkovací návrh, jenž by vyslovoval stanovisko velmocí a přihlížel ku po- žadavkům spojenců i Turků, při čemž by posuzo- val věci s vyšžího stanoviska. Návrh míru, takto formulovaný velmocemi, měl by velké chance, že by byl spravedlivý pro obě strany. Evropa dala by účastníkům na srozuměnou, nelíbí-li se jim ty- to podmínky, že by Turci a spojenci musili sam převzíti zodpovědnost za případné důsledky od- mítnutí čestného míru. Konference se jednomysl- ně připojila k tomuto návrhu. Velmoci se tudíž dohodnou o notě, dle všeho podobné oné, kterou již přodložily Turecku v lednu.
Lichnowský Turek Londýn Evropa Turec Turecko Edvard Grey
26 article
Bude trvati ještě několik dní, než se nová nota velmocí zrediguje a odešle, potom spojencia Turci odpovědí na přání Evropy v kratší neb delší lhůtě, a tak se v nejlepším případě dosta- neme do polovice dubna. Do té doby Skadar ne- pochybně padne do rukou Černohorcům a Srbům a přes úsilí mocností se situace zhorší. Balkánšti národové již dokázali, že se nebojí Evropy: do- rostli skoro přes noc a naše stará diplomacie nimi nemůže už nakládati jako s neposednými ho- chy a hroziti jim metlou. V Sofiji a v Bělehradě se dobře ví, že černým bodem není v nynějším okamžiku již balkánská válka, nýbrž otázk Skadru, Je známo, že uvolnění napětí mezí Ru- skem a Rakouskem je spíše zdánlivé než skuteč- né. V sobotu se očekávala odpověď Rakouska na návrh Ruska, dle něhož má Dakova připadnouti Srbům. Za tento ústupek, učiněný slovanskému citu, bylo Rusko ochotno svoliti, aby Skadar při- padl definitivně Albánii. Rakousko však odmítl ponechati Dakovou Srbům a tím stává se otázk Skadru hrozivější než kdy jindy.
Srba Evropa Skadar Bělehrad Rakousko Rusko Albánie
27 article
Dojem, způsobený ve Francii poněkud příkrým prohlášením Asquithovým o závazeích Anglie vů- či Francii, nebyl tak velký, jak bylo možno seo- bávati. Veřejné mínění francouzské osvědčile chladnokrevnost a rozvahu, hodnou veškeré chvá- ly. Je to tím pozoruhodnější, že některé radikáln orgány, jako „Westminster Gazette“ neváhaly pro- vázeti slova ministerského předsedy neobratnými a nesprávnými poznámkami. Francouzský tisk se nepodráždil opravdu má- lo přátelskou mluvou „Westminster Gazette“ a ne- přikládal přílišného významu jejím výrokům. Prá- vem se vzpomnělo, že nynější vláda nemá oficiál- ního orgánu. Radikální listy ovšem sympatisují kabinetem, jejž jejich strana podporuje, ale ča- sto také se pokoušejí diktovati mu, jak se má zachovati, což Asquithovi a jeho kolegům není příliš příjemno. Pacifisté a nonconíormisté školy „Daily News“ nepomínou žádné příležitosti, ab dávali lekci vládě a povídali jí pravdy někdy ne- milé. Naprostá nezávislost charakterisuje poměn mezi ministerstvem a orgány, které se mylně na- zývají vládními. Proto není správno přikládati o- ficiální význam článkům „Westminster Gazette“ „Chronicle“ a „Daily News o Ředitelé těchto listů jsou ovšem v přátelských styeích s vlivnými členy vlády a provádějí značný vliv na řízení vnitřních záležitostí, ale v zahra- niční politice velmi často určují vládě postup, kte- rý by si přáli, aby zahájila, a popřeje-li minister- ský předseda někdy sluchu jejich radám i učiní jim nějské ústupky, jsou to jen volební manevry jež mají uklidniti krajní živly.
Asquithův Asquith Francie Anglie Prat Westminster Gazette Daily News
28 article
Pacifistická a germanofilská kampaň, ktero jisté radikální orgány provádějí, pochopí se snad- no, ví-li se, že hlavními akcionáři těchto firem jsou židě německého původu, kteří mají velké průmyslové zájmy, a pro něž je mír nezbytnou podmínkou úspěchu. Jiní radikální průmyslníci. skutečně angličtí, přejí si rovněž zabrániti válee stůj co stčj, a nelze jim vytýkati, hájí-li své o- sobní zájmy, ale nesluší pokládati za oficiální slo- va velmi pochopitelné projevy zvláštních zájmů. jistě oprávněných, k nimž však vláda nemůže miti stejný zřetel jako ke všeobecným zájmům ná- J. Coudurier de Chassaigne. roda. Mezinárodní kongres pro těles- nou výchovu v Paříži. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) V Paříží, 22. března 1913. Jako při posledním mezinárodním kongresu také tentokráte nejvíc času zabraly praktické ukázky různých soustav a směrů v tělesné výchově mládeže i dospělých. Konaly se většinou v rozsáh- lém zimním velodromu poblíž Eiffelovy věže. Našemu způsobu cvičení nejbližší bylo cvičení francouzských gymnastů. Nebylo právě skvěle re- presentováno osmdesáti gymnasty, jichž nesouměr- ný výcvik a nahodile volená cvíčení naprosto ne- snesla srovnání s oběma representanty gymnastiky švédské, zejména třicetičlenným družstvem švéd- ským ze Štokholmu a družstvy mužů a dívek. dán- ských, jež byla v každém ohledu na výši doko- nalosti. Prováděli svá prostná evičení nejjedno- dušším způsobem — ve formě cvičební hodiny, jež přes svou jednoduchost co chvíli budila bouře po- chvaly. Není to řečeno na úkor naší gymnastiky jest jen litovati, že nebyla pro toto kolbáště lépe opatřena.
J Coudurier Chassaigne Eiffelův Paříž
29 article
Nezmiňujeme se ve svém stručném referátě o četných zajímavých produkcích dalších, jež bud slepě jdou cestou švédské gymnastiky, neb odchy lují se jen v podřízených věcech a konečně o těch kdož dřívější směr svůj s větším neb menším ště- stím snaží se spojiti s výhodami gymnastiky švéd- ské. K těmto posledním patří také o produkelh proslavené francouzské vojenské tělocvičné školy v Joinville de Point, jejíž některá původní cví- čení přičiněním náčelníka Sokolstva, br. Jlndř. Va- níčka splynula s tělocvikem naším. Radikálnějším reformátorem tělesné výchovy nezasvěceným ukázal se námořní poručík Hébert jehož cvičení pod jménem přirozené výchovy v- volala nejvíce pozornosti. Vychází od pozorování že každý tvor, v přírodě volně žijící, dospěje jed- noduchými výkony přirozenými k neobyčejné doko- nalosti tělesné a hlásá tudíž právě jako skauting návrat k přírodě ve formě, odpovídající nynějším poměrům sociálním. Odtud také zájem, jejž pro- jevil o exposicí obrazů ze života českých skautů v táborech. Cvičení jeho záležejí postupně v po- chodu, běhu, šplhu a ručkování, cvíčení rovno- váhy, skoku, zvedání těžkých těles, házení, v cvičeních upolnických a plování, jež při veřejné produkci nahraženo bylo omýváním. Cvičení jsou stejná pro mládež i dospělé, ženy i muže, zvy- šuje se jen stupeň nesnadnosti.
Hébert Joinville jít point Virginie
30 article
Velmi mnoho krásného a ušlechtilého přinesly produkce pařížského profesora Dunenyho (method pohybů spojitých a zaokrouhlených]. Spojujíc lad- ně vymoženosti tělocviku s elegancí tance, použí- vajíc účelně rytmu i melodie, uplatňuje tato me- thoda nejmodernější vymoženosti fysiologie cvičení tělesných a jest jako stvořena, aby obrodila tělo- cvik žen, dívek i dětí. Stále ještě vidím šedivého profesora, jak chápe se svých houslí, aby společně s violoncellem a klavírem doprovázel mozartov- skými melodiemi své graciesní žákyně. Značně předstíhl svého čilého následovníka J. Daleroze jenž se tu produkoval se svými žákyněmi z drá- ždanského Hellerau a Ženevy. Těmto nejvíc bli- žila se produkce divek, cvíčících v přírodě v ře- ckých řízách dle vzoru Duncanové pod názvem „Femina Sport“. Za to kallisthenická gymnastika. již propagovalo třicet anglických dívek a děti utrpěla naprosté fiasko. Také vystoupení turin- ských dívek dra. Montia trpělo nevhodnostt cviků.
Duncan Ženeva profesor Duneny Femina sport
31 article
Pěkné výkony, většinou ze švédské gymnasti- ky, podali žáci a žačky škol z. Paříže a Clichy. někteří propagátoři průpravy vojenské a vojáci Brulého a Hebertovi v plování, skocích do vody zachraňování. Přestávajíce na výpočtu nejdůležitějších mo- mentů kongresu, s radostí konstatujeme neoby- čejný zájem o tělesnou výchovu zdejších vyso- kých kruhů úřadních i vojenských i širší veřej- nosti, jejž nynější pohnuté doby jen zvyšovaly. Byly to zejména časopisy francouzské, jež nepře- staly na pouhých referátech a oslavných frázích, ale přinášely denně články odborníků a poctivě snažily se proniknouti podstatu všeho, co se na kongresu mluvilo a dělo, aby svému národu zí- skaly tak zkušeností cenných a trvalých. Ant. B. Svojsík. Na stupňované utiskování českého žinlu v D- nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.
Clichy Brulé Hebert B Svojsík Komenský Paříž Vídeň