ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3cf75ef0-78e9-11dc-8fe8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 21 celkem · entity: person 66, place 24
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISrY
3 masthead
13. února 1905. Číslo 44.
4 article
v rakouské říši vyvinuly, spatřujeme především dvě události takové důležitost a lakového vyznamu, že jimi celá politická si- tuace byla změněna a že nastaly po- měry, které před málo ještě týdny nikdo by byl nepokládal za pravděpodobné, ba za možné. Jedna z tčchto událostí je odsto upení pád ministerského předsedy dra Körbra a druhá je porážka uher- ského ministerského předsedy hr. Štěpána Tiszy a tak zvané libe- rální strany uherské. Obě tyto udá- losti změnily, jak jsem již pototkl, úplně politickou situaci a podotýkám ihned, ne na naši škodu — t. j. na škodu če- ského národa, nýbrž na náš prospěch, jak dále dokéžu. Co se týče události první — pádu ministra Körbra — tu asi není zapotřebl široce a dlouze vám dokazovati, že odstranění tohoto ministra je pro nás událostí velice potěšitelnou, velice radost- nou, neboť odstraněn byl muž, stojící v čele vlády a mající otěže této poloviny říše v rukou, muž, kterého pokládati musíme vším právem, za jednoho z největších a nejnebezpečnějších škůdců a nepřátel národa českého. Vedlo by mě příliš daleko, kdybych vypočítávati chtěl všechny činy. všechny skutky, jichž se byl ministr Körber do- pustil za své pětileté vlády proti národu českému Stačí, uveduli jen některé momenty. Již tím, že jako člen ministerstva hrabět Clarya spolupůsobil při zrušení jazykového na- řízení ministra bar. Gautsche a zrušovací výno spolupodepsal, stal se spoluvinníkem největší ne- spravedlnosti, ba hanebného zločinu na národě českém spáchaného. Že byl rozhodným Němcem, ba vlce Němcem než Rakušanem, to dokazují jeho činy, jimiž pracoval k tomu, aby program Němců — a ne snad Němců umírněných, nýbrž Němců nejvýstřednějších — se uskutečňoval, aby konečné cile jejich byly dosaženy.
Körbr Štěpán Tisza Körber Gautsch Němec Rakušan
5 article
Je známo, že hlavní snaha Němců směřuje k tomu, aby království české národně bylo roz- děleno, tisíciletá jednota jeho roztržena. Př- pravná cesta k tomu je vyklizení, vytlačení če- ských úřadníků z tak zv. uzavřeného území ně meckého. A jak důsledně, jak vydatně ministr. dr Körber Němce v této příčině podporoval, o tom by vám mohli čeští úřadníci a zejmena úřadníci soudní podati nesčíslných dokladů. Jak lhostejně, jak nelečně ministr Körber. jako správce ministerstva spravedlnosti, se na to díval, jakým nespravedlivým, surovým a bru- tálním způsobem české menšiny v smíšených okresích a obcích byly pronásledovány, jak muka, jaké trýznění musily snášeti, je taktéž všeobecně známo, jakož naproti tomu též obecně známo jest, jakou záštitu, jaké ochrany použí- val každý německý kluk v české obci, kdykoliv se některý Čech na něj jen nevlídně podíval. Vůbec ten pověstný dvojí loket, kterým se v Rakousku měřívá Čechům a Němcům, stalse v rukou ministra dra. Körbra ještě nestejněj- nějším; pro Čechy mnohem kratší a pro Némee mnohem delší. (Hlučný souhlas.) Jakým centralistou a nepřítelem samosprávy zemské a samosprávy vůbec ministr Körber byl toho podal nejlepší důkaz krátce před svým pá- dem, vydáním famosní studie o reformě správy veřejné, která, jak jasně dokázáno, nemá jiného účelu, než zničiti každou autonomii zemskou. okresní, obeení a etablovati v celé říši neobme- zenou moc německé centralistické byrokracie.
Němec Körber Čo Čecho Körbr Rakousko
6 article
Vůbec byl ministr Körher nejdokonalejším vzorem, nejzdařilejším výlupkem vysoké by- rokracie vídeňské, tohoto největšího škůdce Rakouska, této pravé rakoviny nešťastného to hoto státu. Však dosti již o ministru Körhrovi. Bez toho jsem se až příliš dlouho s ním zabýval Buďme rádi, že jsme se ho zbavili a těšme s nadějí, že se nikdy nevrátí. (Hlučný potlesk.) My pro něj plakat nebudeme, kdo ale pro něj pláče a naříká, jsou Němci, ale nejen Němci rakouští, nýbrž i Němci zahraničn a v čele jejich sám nejvyšší jeji ch panovník, clsař německýl To je nejlepším důkazem, že bývalý před- seda vlády rakouské acoval více pro krále pruského, nežli pro cisaře rakouského. (Hlučný souhlas a potlesk.) Kéž by takovéto úkazy protrhly konečně bělmo na očích těch, již v první řadě od samé prozřetelnosti k tomu povoláni jsou, aby zacho- vali celistvost a neodvislost monarchie habsbur- ské. (Výborně!) Na uprázdněně místo ministerského před- sedy povolán byl dr. Gautsch. Co máme o něho očskávati a jak se máme k němu zacho- vati? Dr. Gautsch není mužem neznámým, není jak se říkává »homo novus«, člověkem novým.
Körher Němec doktor Gautsch Rakousko
7 article
Byl již delší dobu ministrem vyučování, ba po pádu ministerstva Badeniho sám předsedou mi- nisterstva — ovšem jen krátkou dobu. Ministn Gautsch zanechal po sobě některé upomínky. které v nás vzbuzují pocity nepříjemné a které nás naplniti mohou nedůvěrou. Avšak já nechei činiti žádných rekriminací; »tempora mutantun et nos mutamur in illis — časy se mění a my se měníváme s nimi«. Minulost dra. Gautsehe neukazuje sice žádnou zvláštní lásku a blaho- volnost k nám Čechům, ale také žádnou zvláštn zášť a nepřátelství k nám. A to je již mnoho. To je již něco, na co u vídeňských ministnů zvyklí nebýváme. Prosím vás, ctění pánové láska k Čechům! kdo z nás by to z Vídně očekával! Celá historie Rakouska za posledníeh století ukazuje jenom nepřátelství, žášť a ne- návist Vídně k nám Čechům. Celá politika vídeňská posledních století neměla vůči nám Čechům jiný směr a jiný účel, než potlačovati, seslabovati, ničiti naši národní a politickou existenci. A v tom směru pohybovala se též politika ministra Körbra. My nežádáme o ministra Gautsche zvláštní lásku a přátelství k nám Čechům; my žádáme a očeká- váme od něho jen to, aby byl mu- žem spravedlivým a nestranný m, aby jednal oproti nám tak, jak právo a spravedlnost žádá — jak jednati bude oproti Němeů m. Ministr Gautsch je sice Němcem a jako takový nemá zajisté zvláštních sympatií k nám Slovanům — ale dr. Gautsch je při tom — jak myslím — dobrým a upřímným Rakušanem, jemuž na udržení a blahu Rakouska více zá- leží, než na blahu, moci a vývoji Německa hohenzollerského. A s takovými politiky dáse
Gautsch Čecho Němec Rakušan Vídeň Rakousko Německo
8 article
alespoň mluviti a jednati jinak, nežli s Vše- němci, kteří se již ani dočkati nemohou, až se stará říše habsburská rozpadne v trosky, aby dobrá polovice její zmizeti mohla v nenasytněm žaludku matky Germanie. Ministr, který má alespoň trochu poctivého smýšlení rakouského, musí přece uznati — není-li zrovna slepým — že bezpečno st, moc a budoucnost Rakouska spo- čívá hlavně na spokojenosti, síle a obětavosti slovanských národů této říše — zvláště nás Čechů. (vý borně! Hlučný potlesk.) Jako při každé změně vlády, tak se čekalo také při nastoupení Gautschově s dychtivostí na jeho úvodní vyjádření, na jeho program. Při- znám se, že mě takové programové projevy no- vých ministrů příliš mnoho nezajímají. Já na ně nekladu velkou váhu. Nebo takovéto pro- gramy se obyčejně jenom pěkně poslouchají. Slibuje se v nich velmi mnoho dobrého a krás- ného a kdyby svědomitě a důsledně se prová- děly, mohlo by z loho opravdu také mnoho dobrého vzejíti. Ale ve skutečnosti bývají to více méně jen krásná slova, pěkné sliby, dobrá předsevzetí, avšak splnění provádění programu bývá ve skutečnosti zcela jiné, než se oče- kávalo. Každá vláda slibovala při svém nastoupení, že bude spravedlivou, nestrannou, objektivní, že se bude říditi přesně dle zákonů, že se bude starati o povznesení, vzrůst a mohutnění ho- spodářských potřeb lidu, o hmotný blahobyí rolníků, řemeslníků, průmyslníků, dělníků, když se v těto příčině sestavovala po nějakém čase billance z výsledků její činnosti, tu se shledalo, že ten blahobyt obyvatelstva nejenom nepokročil, nýbrž naopak ještě více klesl.
Čecho Gautschův Rakousko
9 article
Každá vláda slibovala při svém nastoupení že bude ke všem národům stejně spravedlivou a obětavou a zejmena dr. Körber tak horlivě, tak neunavně, tak nadšeně nás ujišťoval, že nás Čechy má opravdově a upřímně rád, žese zdálo, jakoby nás chtěl samou láskou udusiti. Mne tedy nechávají pěkná slova pana dra. Gautsche chladným a skeptickým a myslím si Počkejme na skutky, ne dle slov, ale dle čino posuzujme jej Ministr Gautsch ujišťoval nás ve své pro- gramové řeči, že prý se bude svědomitě říditi dle zákonů a dle ducha těchto zákonů. My od něho jiného nežádáme. Nám to úplně stačí. Co je naším — na tu dobu — nejbližším a nejdůležitějším požadavkem? Uznání rovného práva našeho s ostatním národy této říše, zejmena s Němci. A brání snad v tom trvající platné zákony ? Naopak! Vždyť samy základní zákony státní zaru- čuji nám úplnou národní rovnoprávnost s národy jinými této říše. (Hlučný souhlas.) Připomínám jenom § 19. základ. zákonů státních. Bude-l ministr Gautsch prováděti tento zákon v pravěm a nezfalšovaném duchu, jak slibuje, pak se bude musit o to přičinit, aby křivda, která se národu českému stala zrušením jazykových nařízení, byla odči- něna a aby konečně v úřadech stát- nich v Čechách a ostatních zemích koruny české dostalo se jazyku českému toho postavení, jaké mu dle práva a zákonů patří. A bude-li se minlstr Gautsch říditi dle ne- zfalšovaného ducha zákona, pa se bude musit přičiniti o to, a b zřízena byla druhá universita če- ská na Moravě, jakožto nevyhnu- telná kulturní potřeba národa če- ského. (Výborně! Hlučný potlesk.) To jsou požadavky, od nichž neupustíme a upustiti nemůžeme nikdy a za žádnou vý- minkou. Dle toho, jak ministr Gautsch k těmto našim požadavkům se zachová, budeme ho po kládati za svého přítele nebo nepřítele a dl toho se také k němu zachováme.
doktor Körber Čecho Gautsch Němec Čechy Morava
10 article
Aby ministr Gautsch šťastně proplul mez německou Skyllou a českou Charybdou, chce se o to pokusit, aby mezi vzbouřenými živly nasta alespoň na nějaký čas mír nebo klidné příměří. Chce to zkusiti jakousi vyrovnávací akcí mezi Němci a Čechy na sněmu českém — tak zva- nými smiřovačkami — dle způsobu, jako děje se na Moravě. Nu, přiznám se, že nemám velkou naději že by se tento pokus podařil. Ne snad proto, že bych si toho nepřál že bych nebyl o tom přesvědčen, že by to bylo velkým štěsíím pro oba národy, krásnou naši vlasť obývající. A proto jsme my Čechové nabízeli již před léty a několikráte ruku k smíru, podávali jsme Němcům bílý list, aby si na něm sami napsali podmínky smíru. A co na něm napsali? Roztržení naší vlasti, vyhnání Čechů z tak zvaného uzavřeného území, státní jazyl německý atd. Že jsme na takové požadavky přistoupiti nemohli a nikdy a za žádnou pod- mínkou nepřistoupíme, rozumí se samo sebou Proto se také všechny ty nesčetné konfe rence a pokusy nezdařily a nezdaří se i příště neupustí-li Němci od svých nesmyslných, urážli vých podminek. (Hlučný souhlas.) Nechť jsou plány dra. Gautsche jakékoliv. nechť hodlá provésti to neb ono — ke všemu má zapotřebí především jedné věci, totiž děl- nosti říšské rady a dělnosti zemského sněmu českého. Nechť ehce Gautsch dojíti k cíli jaké- mukoli, napřed musí býti cesta k tomuto cíli volna, musejí býti odstraněny balvany, které ji zatarasují a přes které by se nemohl dostati ani o krok dále, tak jako Körber nemohl. Bal- vany tyto jsou obstrukce česká na radě říšské a obstrukce německá na sněmu českém.
Gautsch Skylla Němec Čecho Körber Morava Bala
11 article
Nechci se pouštěti zde do theoreti- ckého rozbírání obstrukce vůbec. Přiznávám se, že mě tento způsob parlamentární taktiky naplňuje hnusem a ošklivosti, jakou každé ná- silí, každá rvačka, každá sprostota, každého vzdělaného a slušného člověka naplniti musí. A obstrukce v parlamentech není vlastně nie jiného — zvláště jak ji prováděli Němci hned na začátku za Badena na radě říšské, než takový ošklivý boj. Ale válka je také ošklivá, hnusná a ha- nebná věe. Každá válka je hanbou člověčenstva které neumi své spory jinak rozřešiti, než vzá- jemným vražděním lidí; a přece se jí nelze vy hnouti ani těm nikoli, kteří ji nejvíce maj v opovržení, jako na př. nynější car ruský který nejprvnější mezi všemi vladaři vydal ma nifest na odzbrojení a na odstranění války který právě sám stržen byl do nejkrutější, nejkrva- vější války, jakou dějiny lidstva znají. A po dobně se to má s obstrukei na radě říšské. My Čechové jsme ji nezačali — brutální násilnictví neleží vůbec v povaze slovanských národů — ale co jsme měli dělati, když nás Němci na- padli, když nám položili nůž na hrdlo — at není snad jen obrazně řečeno — a když roz- bili v pověstném teutonském furoru říšskou radu. presidium a vládu proto, že nám po dlouhých bojích konečně poskytnut byl kousek jazykové rovnoprávnosti? Méli jsme si to dáti libit? Měli jsmes jako ovce v tupé resignaci dát vésti na jatkyr Věru ta pověstná holubičí povaha slovanská přivedla již celou řadu slovanských národů do zkázy a záhuby. A to nemůže také jinak býti mírný, bojácný holub stane se vždy kořistí krve- lačného jestřába. Němci porazili svou obstrukcí ministra Ba dena, a my jsme porazili svou obstrukcí ministra
Němec Baden Čecho
12 article Körbra. V tom ohledu si nemáme co vyčítat
Körbra. V tom ohledu si nemáme co vyčítat (Veselost.) Odstoupením ministra Körbra nastala nová situace. Máme před sebou novou vládu, a na- stává otázka, jak se k vládě této zachováme aneb jinak: jakou taktiku vůči ministerstvu Gautschovu máme a budeme provádět? Na tuto otázku je velmi snadná odpověd Budeme přáteli svých přátel a ne- přšteli svých nepřátel. Ukáže-l se ministr Gsutsch knám přátel- sky, budeme se imy k němu cho- vati přátelsky, ukáže-li se býti naším nepřítelem, postavíme se i my nepřátelsky proti němu, jako jsme se postavili proti jeho před- chůdci ministru Körbrovi. Že jsme nyní upustili od obstrukce na radě říšské, to jej mýliti nemá, v tom ať se neklame. Upuštění od obstrukce neznamená, že jsme tuto zbraň, která se již tak výtečně byla osvědčila, na vždy zahodili, že jsme svůj válečný tomahavk na vždy zakopali. O nikoli! My jsme ho jen prozatím zavěsili nad ministra Gautsche, abychom ho mohli každý okamžik spustiti na hlavu jeho, kdykoliv se potřeba toho ukáže. (Výborně !) Tak se věci dnes majl. Uzavřeli jsme jenom krátke příměří, krátký klid zbraní, aby- chom poskytli novému ministrov času, aby se mohl osvědčit, a by mohl skutky ukázati pravé smý šlení svel Druhá událost, o které jsem se na za- čátku své řeči zmínil a která bude míti nevy- hnutelně za následek veliký převrat politických poměrů celého soustáti rakouského, jsou vše- obecné volby do říšského sněmu královstv uberského. Výsledek těchto voleb jest neočekávaná důkladná porážka tak zvané strany liberální. která od dob Deákových, tedy déle 30 roků, měla většinu v parlamentě uberském a tudíž vládu země v rukou. Stranou touto padla také její hlava, ohnivý, rázný, snad příliš řízný hr. Štěpán Tisza. Událost tato uhodila jako hrom z čista jasna a otřásla nejen politickými kruhy v Uhrách, nýbrž také ve Vídni a v celé říši.
Körbr Gautschův Gsutsch Gautsch Deákův Štěpán Tisza Uhry Vídeň
13 article
Neboť zde se nejedná snad o nějakou obyčejnou výměnu ministerského předsedy, o nějakou re- konstrukci vlády, jak se to tak často stává, zde se jedná o převrat nynější státní konstrukce, o změnu nynější centralisticko-dualistické ústavy tedy o převrat samých základů v říši. To se dá snadno dokázati. Vy víte, že nynější náš státoprávní poměn k mocnářství rakouskému spočívá na ústavě z r. 1867, tak zvané prosincové. Tato ústava však je nerozlučně spojena s dualistickým vy- rovnáním s královstvím uberským, tímto slav- ným dílem velikého státníka uherského, Fran- tiška Deáka. Vy víte také, že tato centralistická ústav jest největší nepravosti, ba přímo zločinem spáchaným na národu českém. Neboť dle platných přirozených i psaných práv zemi koruny české, nemáme býti ná- silně vměstnáni do jakéhosi státního novotvaru s ostatními zeměmi, tak zvanými cislajtánskými, ale máme míti tutéž neodvislost a samostatnost jako země koruny uherské. To sám Deák uznal a nepokrytě prohlásil. Proto také národ český tuto ústavu nikdy neuznal a od r. 1861 dovo lával se svého práva ústavního. Vy víte všickni, jakých bojů, jakých prací národ náš již pod- nikal, aby uznání svého státního práva dobyl. Avšak posud se nám to nepodařilo, pře všechno usilí a my pořád vězíme v té cislaj- tánské nestvůře, jako v zajetí babylonském. Velikou čásť viny našeho nezdaru nese také národ maďarský, který k vůli deakovskému vy- rovnání společně s Němci mařil vyrovnání národem českým. Připomínám jen dobu Hohen- vartovu, dobu tak zv. fundamentálek, kdy jsme již dosti blízci byli zvému cíli. A ejhle! nyní najednou nastala doba, kdy Maďaři sami položili sekeru na dílo Deakovoa kdy sami přetrhnouti chtějí dualistický ten sva- zek, který je poutá k ostatním zemím Rakou- ska, kdy sami podlamují nynější ústavu.
Deák Němec Maďar
14 article
Strana, která při posledních volbách Uhrách zvítězila, byla strana neodvislosti, strana osmačtyřicátníků, strana Košutova. A strana ta šla do boje za heslem: »pryč s vyrovnáním r. 1867, pryč od Rakouska; chceme personáln unii.« A strana ta zvítězí a strana ta dojde svého cíle. Ovšem, možná, že se to nestane hned snad to vyžadovati bude ještě dalších a tuhých bojů; možná, že se ještě podaří slepiti nějaké to vyrovnání uherské, ale že to bude poslední, o tom nemám nejmenší pochybnosti. Vždy známe statečnost, sílu a moc uherského národa a oproti tomu známe rozháranost, slabost malomocnost té naší ubohé a zbědované Cis- lajtanie. Vždyť víme, jak to již r. 1848 vypa- dalo, jak Rakousko již bylo od Uhrů poraženo. a jak jenom dobří Rusové, kteří mu příšli na pomoc, je zachránili. Dnes pochybuju o tom, že by Rusové po druhé takový milosrdný kousek provedli, majíce dobře na paměti, jak se jim šlechetné Rakou sko za to v krimské válce odměnilo. Ale když se věci tak mají, tu povstáno otázka, jak my Čechové se v těchto poměrech máme zachovati? Máme se jako věrní cislajtaňáci postavil nepřátelsky proti Uhrům a pomáhati Něm cům udržeti a zachovati nynějš centralisticko-dualistickou ústa- vu aneb máme pomáhati Uhrů zvrhnouti tento státní útvar, kte rý je naší zhoubou a který odstra- niti nám samým se posud nepo- dařilo? Myslím, že odpověd na tuto otázku je snadná a samozřejmá. Avšak já nechci dále o tomto předmětu s šířiti, aby se neřeklo, že předbíhám usnesen činitelů, jimž jedině přísluší o věcech takových slovo rozhodné — totiž poslanců národa če ského.
Košutův Uher Rus Čecho Uhry Rakousko Německo
15 article
Jenom tolik ještě dovolím si pověděti: v těchto nastávajících nevyhnutelných zápasecho nové státoprávní utváření mocnářství rakouského budeme my Čechové zajisté velmi cenným hledaným spojencem. A tu nám káže politický rozum, abychom hleděli tuto situa- ci využitkovati co nejvíce, na pro- spěch národa českého co nejlépe. (Výborně !) Z toho, co jsem pověděl, poznáváte z- jisté, že politická situace pro národ náš v po- slední době se značné zlepšila a že z ní čer- pati můžeme naději, že se přibližujeme — třeba pomalu, ale přece jistým krokem, ke konečnému svému cil — k uskutečnění svého starého velkého, všečeského programu. Znáte všichni tento program, jest to pro- gram celého násoda, program všech pravých poctivých stran českých. Jest to program, který vytknut byl již otcem Palackým, jehož pomník zdobí krásné vaše město a který se vyjádřiti dá jediným slo- vem: samostatnost a svézákonos koruny svatováelavské, nebo je ve svobodné, neodvislé vlasti máme zabezpečenou svou národní, hospodářskou a po- litickou budouenost. Kéž nás tato naděje alespoů tentokráte nezklame! (Výborně ! Bouřlivý, dlouho- trvající potlesk a pochvala.) Po dru Grégrovi promluvil poslane dr. Ladislav Dvořák o organisačních otázkách národní strany svobodomyslné vzhledem k po- měrům politickým. Posl. dr. Ladislav Dvořák: Pád Körbrův byl v těžké atmosféře našich politických zápasů světlým paprskem. Dr. Kör ber padl jako představitel systému, který chtě vyhladovět národ náš za to, že příkaz eti vedl nás v zápas proti privilejím německým proti vládě, jež zneužíváním § 14. a sesměšně- ním parlamentarismu dusila v lidu víru v ethiku a v účelnost našeho národního a politického boje. S drem. Körbrem padl zevní představitel a fedrovatel německého veta. Ale mlhy se zcela nerozptýlily.
Čecho Palacká Grégr doktor Dvořák Posl
16 article
Zevně a formálně bar. Gautsch popřel oprávněnost veta; nuže vyčkejme skutko vlády po tomto slově, jež nebylo bez poli- tické váhy. Němci chtějí zůstati privilegovaným jedináčkem, který vůči ostatním národům má býti ledrován ve svém besitzstand všemožným uměním vládním a který brání se rovným podmínkám vývoje druhých národů, poněvadž se strachuje, že by ve vol- ném zápase konkurenčním nepochodil. Tu je nebezpeči pro budoue- nost. Vizme Celji, slezské parallelky, Inš- pruk! Německá duše zůstala si stejnou a t okolnost, že v lidu německém neproniklo dosud přesvědčení o účelnosti jistěho modu vivendi s Čechy a národy neněmeckými vůbec jako rovného s rovným, povalí as ještě mnoho plánů jednotlivých politiků. Tím vážnější nastává úkol vládě, aby vůči této patrné přikré jednostranno- sti německé politiky osvědčila pevnou ruku a všem národům státu vrátila víru v zá- konnost a spravedlnost vývoje veřej ných poměrůl Ještě obtížnějším jest za těchto poměr postavení české delegace. Jen ona chrání posici naší ve státě; my pohříchu nemáme kruhů a osobností, jež by mocnými vlivy podpo- rovaly činnost poslanců, jako je tomu Němcuů. Naopak mnohé kruhy vídeňské žádostive čekají na nějaký krok našeho taktického pochy- bení, z něhož by pro Němce těžily.
Gautsch Němec Čechy
17 article
Takovou taktickou povahu má i otázka vyrovnacího jednání s Němei Můžeme míti o pravděpodobnosti smíru s Němei minění nejrůznější — a uvedl jsem dříve, že po mém soudu nevyvinuly se dosud u Němců předpoklady zdaru smíru; politický význam této otázky leží však předem v její aktuál- ností, a tou jest otázka, co takticky a pro rozvoj nejbližších poměrů jest prospěšnější, zda obeslati či neobeslati vyrovnací kon- ference. Hájiti své právo, usilovati o stejne podmínky rozvojové pro svůj náro nebudeme jistě nikdy se rozpakovat právě my. kteří po mnohých sklamáních poznali, že cílům svým nepřiblížíme se najednou a pomocí sky- tanou s kteréholi strany, ale tvrdou prací ve které jest nutno o každý krok postupu, o každý stupeň pokroku v denním zápase se bít! Proč měli bychom odepřením účasti na konferencích — kdyby vůbec byly konány — pracovati do rukou nepřátel, převzíti odium jieh rozbití a Němce oblěci v roucho smiřovatelů Mluvím-li o aktuálnosti otázek politických, zdá se mi, že v ni právě spočívá podstata rozdilu různých politických stra u nás. Nás nedělí různé programy, jako je tomu u stran politických v jiných státech, ale lišíme se v názoru, čeho lze v dohledné době dosíci a oč nejdříve nutno ve prospěchu národním usilovati. V politice neplatí slovo básnikovo: »Vše může být, jen třeba — chtít! — jinak by všecky české strany splynuly v jednu rodinu, v níž nebylo by nesouzvuku, vyjímaje ovšem ony věčné nespokojence, o nichž pronesen by vtip, že i za přiští korunovace českého krále budou namítati, že koruna není z dost do- brého zlatal
Němec
18 article
Množství našich stran, programaticky se ne- lišících, jest symptonem, že náš politický vývoj v tomto směru trpí ještě dětskými nemoemi. Strannictví u nás bylo by nebezpečnějším, kdyby jeho malichernost tak často nebyla průhledna. Náš veřejný život žádá vyrovnanějších povah, i jich zápasů a tříbení; kdyby těch bylo, bylo by u nás více snášelivosti. Kdyby agitační zášť, plynoucí z neukojené touhy po mandátech, ne- kalila opět a opět vody v Čechách, bylo by u nás více spokojenosti a tím také více chuti ku práci opravdu národní: v otázkách politicky aktualních. Jest litovati naší roztříštěnosti. U nás jes v různých stranách dost pilných hlav, jež ubíjí se strannickými zápasy, zatím co by mohly na- dání své osvědčit positivně ve velkém jed- notném táboře. U nás není dnes aktual- nější otázky, než zřízení jednotného klubu če- ského na radě říšské. Mohou-li v polském klubu sedět v sichni poslanci polští, od šle- chty do posledního demokrata a chlopa, nemohu pochopit, že jest dodnes možno roztříštění říš- ských českých poslanců asi v sedm frakcí. A ne Poláci, nýbrž my stojíme v první čáře bítevní! V Národní radě svorně pracují vedle sebe příslušníci strany naší, staročeské, agrární, státoprávní, národně-sociální, radikálně-pokrokové — a součinnost tato se vždy více osvědčuje.
Polák Čechy
19 article
Co jest v Praze možnostl, jest ve Vídni nutnostíl Jak u nás poměry ve stranách jsou, bylo by lze doefliti jednotného, slitého klubu na říšské radě jen pod tlakem a příka- zem naší veřejnosti. Pokud tato nedá na jevo, že různá extempore některých poslanců odsuzuje a pokud nezavládne v Čechách pře- svědčení, že posice naše na říšské radě je příliš vážná a těžká, abychom každé chvíle mohli ke gaudiu nepřátel popřáti si luxus, aby jeden če- ský hlouček šel v pravo, druhý v levo a třeti aby se oběma do zad vrhal, potud nebude le u nás všecku energii zápasu sou- střediti proti národnímu nepříteli, potud nepovznese se náš veřejný život k té výši, jež odpovídá významu a velkosti statků, o něž politika česká bojuje! Dovolte mi ještě, velectění pánové, abych zmínil se o poměru našem k nynější krisi uherské dle svého osobního přesvědčení. Byli jsme proti dualismu, protože to byl nová úprava centralismu bez současné úpravy našich státoprávních poměrů proti nám mířená, při níž v Trans měli panovati Maďaři, v Cis Němci. Mluví-li Košut o federalismu ra- kouském, mělo by toto přesvědčení jeho, při němž dle pravdy on vždy důsledně stál jako jeho otec, pro nás mimo citový povděk i konkrétní význam politický, kdyby Košutova sírana chtěla a mohla názor svého vůdce uplatniti — činy. Za nynějšího útvaru dualismu nemůžeme však čekati v tom směru z Uher podpory, vždyť Košut chce rozbití po- sledních zbytků jednoty hospodářské i politické mezi oběma státy.
Maďar Němec Košut Košutův Praha Vídeň Čechy Uhry
20 article
Pro nás zbývá tedy jen pravda, že Uhry od nás se odloučí hned, jakmile hospodář- sky jim to bude svědčit. Dnes Uhry nemysli ještě, že nadešla hodina rozchodu, protože nejsou dosud hospodářsky k němu připraveny. Mluví-li se o lhůtě 12 let, po níž má nastati personální unie, zní otázka pro nás takto: Máme se založenýma rukama dívat se na to, jak Uhry z nespravedli vé nám kvoty a z výhodných sob smluv obehodních budou těžit na naše útraty tak dlouho, až dost sesílí, aby nám ukázaly svá záda? Mohl by být povděk náš za Košutova slova o federalismu dostateč- ným surrogátem za majetkové ohromné ztráty, jež poplynou během těch 12 det od nás do zdravého jíenu Uher a to za poměrů, kdy politický vyznam i hospodářská síla této polovice bude tím více klesat, čím horlivěji budou na újmu obyvatelstva tohoto státu po- skytovány další hospodářské ústupky Uhrám za tím účelem, jen aby se udržely po- slední zbytky tak zvané jednoty monarchie ? My musíme počítat s rozlukou jako faktem, jež přijde jistě a jehož příchod nikdo nezadrží — dies certus an, incertus quando — a dle toho bude se nám zaříditi. Ostatně nedivme se Uhrům. Musilo to vše tak přijíli po vyrovnání r. 1867. Tehdy Uhři přijali Deákovo vyrovnání, protože jinak by ne- byli docílili žádného; dnes, kdy mají svůj stát, naléhají o všecky důsledky samostatnosti státní.
Uher Košutův Deákův Uhry
21 article
Byla věru mistrovským činem ústava z r. 1867; setlela zde i tam za Litavou během necelých čtyř desetiletíl Dnes jest jen Košutova strana pro rozluku, ale důsledkem assimilačního proce ssu, který silná idea tohoto zdravého egoismu vy- koná, budou pro ni získány znenáhla v šec ky uherské strany Vůči témto poměrům byla by po měm osob- ním soudě naše nečinnost nám jen ke škodě. Má-li dojítí ke změně státoprávních a hospodář- ských poměrů mezi oběma polovicemi říše, ne- čekejme, až imperativem událostí ať po 12 le- tech, ať dříve budeme donuceni změniti po- sici, ale pracujme již nyní k tomu, aby zá- konná ustanovení o poměrech k Uhrám a celá ústava z roku 1867 podrebeny byly revisi, při níž vyhovělo by se i důsledkům našeho programu poli- tickéhol Nelekejme se rozluky; i sněm čes ký před několika lety jednomyslně pro samostatné celní území vůči Uhrám se vyslovil. Stanovisko tuto projevené jest jen důsled- kem nynějších nezdravých poměrů, jest jen obranou proti hospodářskému oslabování, nemá býti však hrotem proti politickým cílům Uher. Naopak, kdyby došlo k osamotnění Uher celému, věřím, že oba státy před i za Litavou interessy sebezachování jsouce pu- zeny tím více k sobě politicky přilnou, čím vážnější hrozilo by jim z Německa nebezpečen- ství, kterýž pud sebezachování povede i osobu společného panovníka k upevnění této alliance existenční. Tu by stvořena pak byla nová základna, kde mohli bychom stát s Uhry na stejné linii obrany proti pangermanismu, kde z rivalů stali by s přátelé a spojenci političtí, kde Košutova strana mohla by osvědčit své sympatie k histo- rickým indivídualitám tohote státu také činy.
Košutův Uher Uhry Německo