ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3cf2cb10-78e9-11dc-bb3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 45, person 65, org 3, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 13. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 44.
4 article
Na ranní a odpol. listy přadplácí set v Praze v adminir tracl a měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou sle na čtrit leta . . . : 7 K 50h ve alislkách; 2 K 80 k na měsfe a Foštou: na čtrrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou r lt . . . K
Praha
5 article Válka.
Válka. Odvolání Kuropatkina? L. Z Petrohradu, 12. února o 7.30 kod. večerní. (Původní telegraf. zpráva zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Osoby in- formované tvrdí, že zvláštní posel carův objasní Kuropstkinovi nut- nost, aby podal demissi. Velkokníže Vladimír Alexandrovič vyjádřil prý se ve shromáždění důstojníků, že brzký odjezd Kuropatkinův z bojiště jest jistý. Gen. Grippenberg nalezá se prý už na cestě do Mukdenu. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na stráně 5.)
Alexandrovič Petrohrad Mukden
6 article Hnutí na Rusi.
Hnutí na Rusi. 48 millionů japonských do Ruska. Pařížský list »La France Exté- rieure« přináší v čísle svém ze dne 4. t. m. sdělení v každém případě neobyčejně zajímavé. Píše: Věřte, že užito bylo cizích vlivů k orga- nisaci stávkového hnutí, jež vypuklo tak včasně (pro koho ?) v době čilých příprav obranných — verse ta nabývá stále větší určitosti, ano dnes se již ani nepopírá — podánať pro ni svědectví nejvážnější, fakta nejprecisnější. Nejprve byl to »Journal« pařížský (dne 24. m. m.), jenž obdržel depeši o interviewu svého redaktora s velmi vysokou osobností. Tento funk- cionář prohlásil k redaktoru, že do tajného válečného rozpočtu japonského vloženo bylo 48 millionů s ozna- čením: »Tajné práce, jež se vyko- nati mají na Rusi.« »Information« uve- řejnila druhého dne z Londýna informac obdobnou, kde táž cifra byla uve- dena se stejným účelem. S plnou ur- stí mohl tedy pan Delcassé ve sněmovně po- ukávati k zvláště podezřelé shodě okolností, že stávka současně se rozšířila na arsenály, jež vy- zbrojují k vyplutí loďstvo v Libavě a v Seba- stopoli, současně s vypuknutím stávky v Petro- hradě a v dolech vestfálských (jež dodávají uhli baltickému loďstvu ruskému. Pozn. red.). Jest podivno tudíž dost, že tisk denn necitoval zúplna oněch slov Del- casséových. (Podivný úkaz — jestiť přece dobře známo, jak velice denní tisk francouzský až na nemalé výminky podlehá vlivu rusofob- ského zednářstva, všemocné »Alliance Israělite«.
Delcassé Rus Rusko Le Franca Exta Londýn Libava Seba Petra Alliance Israělite
7 article
Pozn. red.) I v Rusku ozvaly se hlasy, dosvědčujíee autentičnost těchto tvrzení. »Svět« oznámil, že důkazy spiknutí tako- vého jsou v rukou úřadu a proklamace svatého synodu odhalila tak zv. vlastenectví zločinné intriky cizinecké, jímž byli dělnici oklamáni. Běží tedy o více nežli jen o neurčitá obvinění — podrobností jest známo dost, svědectvís množí; ti, kteří se domnívali býti jimi zasaženi, pochopili ihned jich vážnost, a hleděli obratně způsobiti diversi. Protestovali proti urážce, uči- něné tím vládě, tak jakoby o vládu v tomto případě běželo a jakoby tyto agilace nebyly obstarávány agenty tajnými a podružnými. Ve- řejnost však nemůže se klamati a nedá se svésti na nepravé stopy. Ona musí znáti pravý původ a skutečné cíle posledního hnutí. Jsme nuceni objasňovati je v zájmu pravdy. Citovali jsme »La France Extérieure«. K podrobnostem dalším, jež uvádí list ten k této věci, dle slov vynikajícího státníka (Del- casséa), se ještě vrátíme. Včerejšek v Petrohradě. Z Petrohradu, 13. února. (C.-B.) Pověst šířené o včerejšku, jakoby chystaly se veliké nepokoje, horší krvavé neděle petrohradské ukázaly se zcela bezpodstatný mi. V Petrohradě panoval úplný klid Vzezření ulic bylo obyčejné. Take v továrnách bylo vše klidné.
Del cassé Rusko Le Franca Extérieure Petrohrad
8 article
Výtržnosti v Kutaisu. Z Kulaisu, 12. února. (C.-B.) Dne 1. únor byla zde zahájena stávka průvodem mladších lidí, kteří rozbili četné svítilny v ulicích a okenní tabule. Při výtržnostech, jež se dru- hého dne opakovaly, byl jeden strážník střelen z revolveru. Čty- řicet osob, mezi nimi deset žáků středních škol, bylo zatčenoa k soudu dopraveno. Dne 7. února opa- kovaly se opětně výtržnosti, avšak byly záhy potlačeny. Projev šlechty samarské. Ze Samary, 12. února. (C.-B.) Šlechta sa- marská usnesla se podati earovi adresu, ve které akcentuje, že samodržaví jest neochvějným zá- kladem státu a vyslovuje se naděje, že car po- volá šlechtu k součinnosti při vypracování reforem směřujících k uklidnění stálu. Proklamace rižských předáků k vojsku. Z Opočky, 12. února. (C.-B.) V kasárnách praporu záložníků rozhozeny byly letáky riž- ských předáků, v nichž vláda ostře se odsuzuje a vojsko vyzývá, aby postavilo se na odpor vyslání na bojiště. Šedesát hodin týdenní práce. Z Lodi, 12. února. (C.-B.) Majilelé továre zaručili dělníkům šedesát hodin týdenní práce a žádaný plat s podmínkou, že dnes opět s dí- lem se začne. Nestane-li se tak, zůstanou všechny továrny na neu čitou dobu uzavřeny.
Šlechta Kulais Samara Opočka
9 article
Prostředky k řešení dělnické otázky. Z Pelrohradu, 12. února. (C.-B.) Carským ůkazem se nařizuje, aby za předsednictví člena senátu Šidlovského utvořen byl výbor, jenž by neprodleně zjistil příčiny nespokojenosti děl- nictva v Petrohradě a okolí a učinil opatření. by na příště vzniku nespokojenosti bylo zabrá- něno. Výbor má býti složen ze zástupců prů- myslníků a dělnlků. Předseda má povinnos osobně podávati caru zprávy a povolati dalš členy, jakož i říditi jednání. Otázka dělnická v Tiflisu. Z Tiflisu, 12. února. (C.-B.) Členové měs ské rady povoláni byli včera k mimořádné schůzí, aby poradili se o prostředeích k řešení otázky dělnické v Tiflisu. Když však při- šel rozkaz, že schůze nemá býti veřejná, rozešli se s prohlášení m, že takovým způsobem nemůže se působiti na uklidnění myslí obyvatelstva. Zákaz smutečních bohoslužeb. Z Athén, 12. února. (C.-B.) Vláda řecká zapověděla konání smutečních bohoslužeb za oběti bouři petrohradských. Carská technická společnost pro svolání všeruského kongresu. Z Petrohradu, 12. února. (C.-B.) Včera konané generální shromáždění carské techinické společnosti přijalo tuto resoluci: S ohledem na otřesení, jež ruský průmysl následkem bouř v životě státním byl utrpěl, jakož i pro neutě- šený stav dělnictva, jež obojí jsou poškozová- ním zdravého rozvoje technického průmyslu, má společnost technická za svou povinnost při- stoupiti neprodleně k řešení otázky dělnické domáhati se svolání všeruského kongresu, na němž by účasť bral dělníci, kapitalisté a učenci. K jednání kongresu ovšem musí se dostati plné záruky svobody slova.
Šidlovský Pelrohrad Petrohrad Tiflis Atény
10 title
Události uherské.
11 article Košut u císaře.
Košut u císaře. Z Vídně, 12. února. Mnoho madar- ských politiků a státníků bylo na dvorním bradě vídeňském přijato císařem. Byli mezi nimi také vůdci oppo sice, byl mezi nimi Koloman Tisza, „tigr zvaný. Ale slyšení žádné nekonalo se za takové scenerie, za takových vnějších okázalostí, ovac a demonstraci, za takové — dodáváme: ne místné — reklamy vídeňského tisku, jako dnešn audience vůdce uherské strany osmačtyřicát níků a bojovníků za hospodářskou a vojenskou samostatnost zemí koruny svatoštěpánské Františka Košuta. Hötel „Bristol“, ve kterém se ubytoval byl obléhán několika sty lidí. Ve dvorním hradě stálo rovněž několik set lidí. Zástupově tu i tam provázely příjezd i odjezd Košutův bouřlivým voláním: „eljen!“ Dnes odpoledne před audioncí K ošu syn nikomu se neukázal a také žádného novináře nepřijal. O 1/411. hod. sešel zadními schody z hotelu, aby nebyl zpozorován, ale byl přec poznán a 20 žurnalistů, stojících na vestibulu, ze kterých jistě 15 nezná slova maďarského, provolávalo „eljen“. Byl elegantně oblečen, ale neměl maďarského kroje národního, nýbrž jel ve fraku. Na audienci nešel po velkých schodech, t. zv. kancléřských, nýbrž po t. zv. malých. O 411. přihlásil se pobočníku císařovu, který řekl: „Mám rozkaz, abych Vás neprodlen uvedl.“ Tak dostal se Košut k audienci o 1/4 hodiny dříve, než byla určena. Císar vyšel mu vstříc a vyzval ho, ab u sedl. Tato sdělení máme od osoby politické, která s ním do Vídně přijela.
Košut Koloman Tisza Hötel Košutův Vídeň Bristol
12 article
Tento poslanec pravil nám dále: „Roz- prava mezi panovníkem a Košutem byla z prvu chladnou, odměřenou. Vůdce dosavadní opposice prohlásil, žeo opposici jsou rozšířeny názory mylné. Straha neodvislosti je skutečně na- prosto dynastická a loyální a dodal: habsbursko-loyální. Na císaře toto ujištění učinilo dobrý dojem. Rozmluva stala se tím teplejší. Trvala skoro celou hodinu. Za ní shluklo se na velkém prostranství dvorního hradu asi 400 osob, které byly dvorními četníky zatlačeny za pomník císaře Františka. Když Košut vykročil z hradu, byl uvítá hlasitým voláním „eljen!“ Před hotelem „Bri- stol“ čekalo mnoho lidí, také dámy, které ho akklamovaly. Košut přijal zpravodaje, naň čeka- jíci a řekl jim: Obsah svého slyšení podrobně sděliti vám nemohu. Bylo by to beztaktní a ne- přípustné. Mohu vás jen ubezpečiti, že jsem byl přijat nad míru blahosklonně a že jsem byl pro- puštěn způsobem, v pravdě mne vyzna- menávajícím. Můj rozhovor děl se z po- čátku jazykem maďarským, potom však stále francouzským. (Cisař není mocen do té míry jazyka maďarského, aby mohl konati dlouhé roz- mluvy politické, ve kterých záleží na každé sub- tilnosti a navzájem Fr. Košut není mocen něm- číny. Pozn. ref.) Košut radil se pak se svými přáteli a po- slanci strany neodvislosti, kteří s ním přijelia poradiv se s hr. Gézou Andrássyem, bra- trancem Julia Andrássya, o 1/45. hod. odpoledne
Košut František Andrássy Andrássya Francie
13 article
odjel do Pešti. Pokládá se pravděpodobným, že dnes večer bude míti v Pešti rozmluvu s hr. Juliem Andrássy e m. Rovněž se strany maďarské sdě luje se nám: „Strana neodvislosti víťá s po- vděkem dnešní audienci Františka Ko- šuta. Obsah její nelze dáti na veřejnost, ale možno říci, že Košutovi nebyla dána příleži- tost, aby vyložil panovníkovi určitý akční (pra- covní) program. Nebylo to také účelem jeho cesty do Vídně. Nabyl dojmu, že císař by jeho vyjádřením uspokojen. Pa- novník také několikráte projevi souhlas s jeho výroky. Zásadní stránky programu strany neodvislosti byly jen letmo do- tčeny. Košut přesvědčil mocnáře, žo jednak není třeba, aby strana nieodvislosti své stanovisko z r. 1848 cpouštěla, ale na druhé straně že není třeba, přerušiti rychle a hne dosavadní poměr obou polovin říše, dospěje-li se totiž k deroz- umění o nějaké basi. O způsobu, jakým by se dal tento podklad zjednat, stala se také v rozmluvě zmínka. Košut nabyl dojmu z pro- jevu panovníka, že pevně jest odhodlán, tuto záležitost rozřešiti způsobem přesně ústav- ním. Poslanec Visontai pronesl se o dneš- ním slyšení takto: »Musím ovšem vyhověti přání svého vůdce a mlčení zachovat o tom,o čem se na dnešní audienci jednalo. Mohu však ujistiti, že tato audience platně přispěla k míru nejen v Uhrách, ale také k míru mezi oběma polovinami říše. Nelze činiti žádných předpovědí, jak se věci v nejbližší době utváři — ale krise nebude záhy skoncována. Po- litické poměry však vyvljejí se dobře« Hr. Julius Andrássy sem v úterý zase přijede. Toho dne se rozhodne, zda budou po- voláni také jiní politikové maďarští.
Andrássy ko Košut Visontai Julius Andrássy Pešť Vídeň Uhry Hradec e m
14 article
Úvahy o dosahu audience. Z Vídně, 13. února. Ve zdejších politických kruzích také po audienci Košutově posuzuje se situace velmi vážně. Ujišťuje se, že strana neodvislosti trvá na tom, aby neprodleně zavedlo se maďarské, resp. chorvatské velení ve všech čáslech armády v zemích koruny svatoštěpánské. Navzájem byla by ocholna za to nechati nedotčenou jednotu společné armády, dokud není po- měr obou polovin říse státoprávne upraven. Krom toho žádá strana osmačtyři- cálníků, aby celně obchodní svaz neetr v a přes termin r. 1907 jak je stanoven ve známě formuli Szěllově. Toho roku nastati má celní rozluka. Sťrana neodvislosti jes ochotna sdělati státoprávní for- muli, dle které by se obchodn smlouvy již uzavřené učinily zá- vaznými pro oba státy. Konečně žádaj Košutovci neprodleně volební reformu. Tady ujišťuje se, že maďarské velení kruhy rozhodující nechtějí přiznat a že také po stránee hospodářské chovají se zamitavě. Dlužno vy- čkati, jak dlouho. Z Pešti, 13. února. Na zpáteční cestě z Vídně do Pešti, Košut vystoupil z vlakuv Prešpurku, kde ho čekal hr. Appony i. Košu ho objal a pak vstoupili oba do vozu. Apponyi jel s Košutem až do stanice Ersek -Ujvár. Po celou dobu oba politikové byli v železničním voze sami. V Ersek-Ujváru rozloučil se Appony s Košutem a jel sám na svůj statek v Eberhardu. Košut přijel do Pošti o 9. nod. 20 minut večer. Tisícehlavý zástup lidi ho očekával a připravil mu bouřli ve ova c o. Košut jel ze západního nádraží přímo
Košutův Košut Koša Eberhard Pošť Vídeň Pešť Prešpurk Ersek Ujvár
15 article
v drobném prodejít ranní číslo o sobě . . . za 9h odpole lní . za 2h Ve dlialkách na venkorší ranní čpsle. . . . . . . . 10 3h cspolední Iusera t plati se hetově vapřel Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházejí se též rodakce tiskárna a ezpediee „Nárudnich Listá“ Rukoplsy se nevracejí.
Nárudnich Rukoplsa
16 article
domů. Jeho političtí přátelé odebrali se do klubu strany neodvislosti; Košuta omluvili únavou po cestě. Krajský sjezd národní strany svobodomyslné v Písku. (Od zvláštního zpravo daje »Národních Listů«.) Po zevrubných přípravách konal se včera v král. městě Písku krajský sjezd důvěrníků stoupenců národní strany svobodomyslné. Byl obeslán všemi téměř součástmi celého kraje. Odkud důvěrníci a delegáti stoupenců strany buď pro nepohodu nebo pro nepříznivé spojení dostaviti se nemohli, zaslali omluvné přípisy přátelského rázu. Z poslanců uvésti dlužno na prvém místě dra. Ed. Grégra, jejž poutají k městu Písku nej- krásnější vzpomínky útlého mládí. V nedalekých Semicích vychodil školu obecnou — tehdejší učitel jeho, pan Lehečka, před několika léty zesnulý, vždy se chlubil drem. Ed. Grégrem jako svým nejslavnějším žákem — v Písku gymnasium. Památka otce jeho uznává jej z jednoho z nejlepších hospodářů lesních, jež mě- sto Písek kdy mělo. Včera dr. Grégr, prožívající již 76. rok věku, fascinoval dnešní občanstvo města Písku, kam včera po 16 létech opět poprvé vkročil, kde podivoval se obrovským pokrokům, jež znamenají jeho rozkvět ve všech směrech mo- derní úpravy měst. V místnosti sjezdové všeobecnou radostnou pozornost upoutalo nejsrdečnější přátelské setkání dra. Ed. Grégra se starým přítelem, básníkem Adolfem Heydukem. Na řečnickém podiu sokolovny, v jejímž velkém sále sjezd se konal, byl dr. Grégr uví- tán frenetickým potleskem. Potom svou vervou, citovým vzrušením, jež z jeho řečí plálo, uchvá- til znova. Nový potlesk se ozval, když druhý hlavní řečník sjezdový, poslanec dr. Ladislav Dvořák vřelým způsobem tento úspěch dra. Ed.
Košut Grégr Lehečka doktor Heyduk Dvořák Písek Semice
17 article
Grégra apostrofoval, aby potom pronesl svoji řeč, nejplnějším úspěchem odměněnou. Z poslanců zúčastnili se sjezdu dále Václ. Dvořák z Podeřiště a Max Hájek, omluvili se dr. Klumpar, Kratochvil, dr. Ryba a dr. Viškovský. Sjezd, jehož zúčastnilo se zastupitelstvo města Písku, se svým starostou p. K. Lukášem v čele a — jak již řečeno — důvěrníci a samo- správní hodnostové ze všech téměř součástí kraje, jakož i občanstvo všech vrstev i stupňů věku, také řada paní a dívek píseckých byla přitomna — čítal na 400 účastníků. Že zdar jeho byi úplný, potvrdí zajisté každý, kdo na něm bral podílu. Jednání sjezdové zahájil jménem priprav- ného komitétu p. Karel Lukáš, starosta král. města Písku. Uvítav nejsrdečněji všechny pří- tomné poslance, jmenovitě dra. Ed. Grégra a pozdraviv přátelsky všecky účastníky, vytkl stručně účel sjezdu. Na to provedeny byly volby předsednictva. jednohlasně zvoleni jsou předsedou p. Ed. Skála, starosta v Horaždovicích, místopředse- dou p. JUDr. Václ. Štěpán, advokát a měst. radní v Písku, zapisovatelem p. JUDr. Jar. Uhlíř, ředitel měst. úřadů v Písku. Předseda sjezdu p. starosta Skála po- zdravil opětně shromáždění, načež udělil slovo poslanci dru. Ed. Grégrovi, by promluvil o politických poměrech. Poslanec dr. Ed Grégr (hlučným polleskem uvítán) promluvil: Ctění pánově! Hlsime-li na nynější po- litické poměry, jak se byly v poslední dobe
Grégr Václ Dvořák Hájek doktor Klumpar Kratochvil Ryba Viškovský Karel Lukáš JUDr Štěpán Skála Podeřiště Písek
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanské styky. »Povzbudný list« ze Lvova v otázce česko-pol- ského soustupu (ranní feuilleton ze dne 1. února »Česko polský«) neminul se účastí, jak svědčí došlé projevy z kruhů čienářstva. Níže podáváme dva klasy obzvláště zajímavé. Pan Roman Zawi- liňski, ředitel gymnasia v Tarnově, je vynika- jící siavista polský. Obírá se dávno slovanskými věcmi, ovládá slovem i písmem hlavní slovanské ja- zyky, prodlev na pobytech stud jných delší dobu ve středu všech kmenů slovanských. Veřejnost polská vykázala už z jeho péra mnohý vzácný doklad horlivosti ve věcech poznání mezislovanského. Jme- nujme jen mimochodem pilné jeho dilo »Slowacy, ich žycie i literatura«, jež vyšlo ve varšavské »Bibliotéce dzial wyborowyche! Svůj dopis, určený pro českou veřejnost, za »poznámky na okraj« k řečenému feuille- tonu, napsal vážený slovanomil přímo čes ky. Redakce. Pan Roman Zawiliňski píše: Četl jsem »povzbudný list« pana L. s po- divnou náladou, skoro s úsměvem na rtech. Ko- nečně povzdychl jsem si hlasitě: »Bože můj. co se nalopotíme s myšlenkou a nausilujemel Bloudíme v mlhách kolem své idey, hledajíce východu z illusí a on snad leží zrovna před námi!« Tolik pouhých myšlenek a nápadů uz vymrháno jen proto, abychom dále jen stále se točili do kola! A přece nepokročeno dosud an centimetr do předu .. Než, k věci! ... 1. »Sloužíme mocnému individualismu sou- sednímu«... Zajisté! Není to však vlastnos jen slovanská. Dějiny učí, že každý národ kul- turně mladšl musí se opříti o kulturně starš a mohutnější. Však ta »nevyspělost« civilissce není věru naše slabost — jsme si svého poměre úplně povědomi a v tom je naše budoucnost.
Roman Zaw Zawiliňski Lvov Česko Tarnov ko
19 article
Máme úlohu — využitkovati kultury cizé. abychom byli připraveni k velkým vlastním pracem — budoucím. Pro přítomnost více škody nám nese naše soběstačná úzkostlivost národní. Polák hledí na Čecha shora, považuje svoji kulfuru za starší, své dějiny za velkolepé, ale nezná, čeho by se mohl naučiti od Čecha; Čech zase lehko váží polskou minulost, poněvadž přítomnost pol- ská mu neimponuje. Tím způsobem žijí oba ná- rody »individualně«, jeden o druhém nevěda, každý na sama sebe poukázán, neznajíce se, ne- rozumíce si spolu pranie 2. »Mluvi se o potřebě slovanského doroz- umění.« Mluví se opravdu? Mně se spíše zdá, že se leda něco cítí, mluví se málo a nedělá se zhola nic. Tu jest naše slovanská »passivita«, naše netečnost... Toužíme do vlády, voláme po nějakém vůdei-kouzelníku, ale sami si nedo- vedeme pomoci. Dorozumění arci se nedostaví nějakým vy. rovnáním pravopisných odchylek, nebo vyhoze- ním cizích slov, nebo napodobením tvaroslov ným; také nepřijde pouhým vyučováním vzájem- ných jazyků na školách tu i tam! To vše jsou jen vnější tvary a pomůcky, do nichž nám třeba vlastního — obsahu. Poznejme se a srozumíme se spolu dobře! Poznejme oba- polně naše dějiny, naše písemnictví, naši zemi a lid, abychom jedno spolu cítili, jedno milovali a za společným ideálem vykročilil Jakou cestou eíle dosáhnouti? Prakticky dost se osvědčily vzájemné návštěvy. Výlely
Polák Čecho Čo Mluvi
20 article
Čechů do Polska i Poláků do Čech, za příleži- tosti sjezdů, »sletů« a výstav nezůstaly bez dobrých následků pro vzájemnost. Účinek návštěv je docela jistý i osvědčený. Probuzený jednou zájem nabádá ke čtení, zprvu třeba jen novin a časopisů, však později i k zájmu písemnictvi a umění. Bez překážek pravopisných a jazyko- vých dobývají jednotlivci znalost nejdůležitějších oborů života v bratrském národě. Kdyby se měla znalost rozšířiti i na širší kruhy, bylo by ovšem třeba již pomůcek literárních. Snad vel- kého lidového nakladatelství, které by vydávalo dějiny a dějiny písemnictví každého národa slovanského všemi jazyky slovanskými. Do- rozumění v přitomnosti je možno jen na zá- kladě minulosti. Kromě této poněkud idealné sféry byta by otevřena cesta obchodního a průmy- slového sbližení. Vyprostiti se ze sféry odbylu cizích tovarů a výrobků za heslem »Svůj k svému«. Čeho není doma, hledej v prvé řadě u souseda Slovana, ne u souseda odpůrce. Bylo by třeba sestaviti seznam firem ob- chodnických, podniků průmyslových atd. če- ských polsky a polských česky, třeb vyslati kohortu jednatelů a pocestných v dopisech obchodních vůči Slovanu jiného ja- zyka nepoužívati mimo svéhol Ještě jedna cesta velmi působivá týkala by se mládeže! Mládež je dědic budoucnosti Probudít zájem mládeže pro ideu! Výborný prostředek: dopisování vzájemné mezi školskou mládeží! Napřed lehké dopisnice, lístky s po- zdravem jsou první snadné kroky. Pak nastoupo výlet s nabytou zkušenosti, dostaví se zájem pro jazyk, s novou znalosti vzrůstá a prohlu- buje se interes a další už je věc individualníhe talentu a vývoje.
Čecho Polák Slovan Polsko Čechy
21 article
3. A úsili o jednotný jazyk slovanský. česko-polský? Věc daleké budoucnosti ! Nemám víry, že by šlo jen tak »zčeštiti« pravopis pol- ský nebo zpolštiti český. Pokus Boguslavského měl ten skutečný nezdar, že nikdo nečet jeho děl, ačkoliv pro svůj obsah jsou hodna čtení. Nemyslím, že by Akademie mohly pro- středkovati při tvorbě nových výrazů. Akademie mají jiné účele než praktické denní potřeby. Živý jazyk dle zákona své přírody nedáse mistrovat na cizí povel. Nemám víry, že by kterýkoli jazyk slovanský mohl býti společný všem Slovanům, aspoň pro poměry a styky vzájemné. Ale mám víru v neklamný prostřed k, který i autora feuilletonu dovedl k tomu, že »přiučil se všem jazykům slovanským hravě«. a to víru v účinnost přimého styku, jal jsem ji svrchu vyložil. Jedinou vhodnou theore- tickou pomůckou, myslím, měl by tu býti dobrý kapesní slovník českopolský nebo slo- vanský vůbec. Slovník, jenž by srovnával 1. všecka slova stejného zvuku a stej- ného významu; 2. slova stejného zvuku a jiného významu a 3. slova úplně roz- dílná zvukem a původem, avšak shodn co do významu. Taká pomůcka byla by pr slovanskou praxi nad všecky mluvnice, jež při vši dobré vůli bývají vždy jen nepraktick a unavující. A hlavní potřeba? »Bylo by třeba — začíti! Ať se tedy začne« — ať se začne u jednotlivců vzdělaných. za příkladem jednotlivců půjde dav obecenstva Přiklad živý je vždy popudem nejmocnějším Také v otázce slovanského dorozumění jistě se osvědčí. Tarnów, 9. února 1905. Roman Zawiliňski.
Boguslavský Zawiliňski Tarnov
22 article
Druhý list je z Bělehradu. Píše krajat v Srbsku usedlý. S nemalým zájmem jsem četl rozpravu blízkosti jazykové Čechů a Poláků, jak by nejlépe bylo jí využitkovati ve prospěch kulturního zblížení obou bratrských větví říše. Zajisté mají národové slovanští osud svůj sam ve svých rukou a není než na podiv, že po- měrně tak málo duchů se zabývá otázkami, jež vlastně leží na bíledni. Jak je možno, že Slované stále jen žalují, že — ač většinu mají v říši! — jsou se všech stran zanedbáváni, a přec sami ničeho nepodnikají, aby skutečnost většiny zřetelně na jevo vyšla. Zave- dení polštiny na české školy a naopak češtiny na polské školy, byl by zajisté velmi podstatný krok ku předu v tom směru. A myslím, kdyby hned nebylo docíleno shody mezi námi a Poláky, že bychom neměli my
Čecho Polák Slovan Bělehrad Srbsko
23 article
Čechové ani čekati, až Poláky přesvědčíme a ke společnému kroku přimějeme, nýbrž dobrou cestu nastoupiti statečně třeba prozatím — sami. Však ostatní jistě by nezůstali dlouho za námi. Český Sokol, české Matice, český ná- rodní kolek i jiné instituce, jež jsme si zavedli doma, působily neodolatelným příkladem na naše spolubratry. Tak by bylo i s vyučováním slo- vanských jazyků na našich školách. Nelekal bych se ani složitějšího učebního plánu pro slovanské jazyky na školách našich. Vím z vlastní zkušenosti, jak je snadno našinci ži- vým stykem osvojiti si porozumění druhé slovančiny. Na našich středních učilištíchje všude obligátní frančina, někde snad se i učí anglicky, o latíně a řečtině nemluvě — ale prak- tieký výsledek? Kde je? Kolik našich mladých lidí vyjde ze škol, aby rozuměli rodilému Francouzi? Jak by tu měl snadný úkol učitel, rodilý Slovan, na ústavě! Některý lehký, třeba zcela praktický předmět, ve dvou posled- ních ročnících, ať reálky nebo obchodní nebo průmyslové školy jen hodinku týdně nebo dvě, žádná gramatika, žádná sekatura s pravidlya výminkami, jen prostě hned živý výklad dru- hým slovanským jazykem! A za jeden rokči dva měli by žáčkové praktickou zkuše- nost slova i zvuku, jakoby byli ztrávili delší dobu v dotyčném ovzduší druhé- ho národa. A to pro Slovana vskutku stačí.
Čecho Polák Francouz Slovan Český Sokol , český Matica
24 article
Z počátku malá nesnáz, něco se opakuje, něco vysvětli, znenáhla ucho přivykne a jazykový cit už se začiná obeznamovat se zvláštnostmi dru- hého nářečí. Nejde vskutku než o nářečí! Já řeknu chleba, Srb leba (kruga); já slunce, on sunce; já měsíc, on měsec; já hvězdy, on zvezdi; nám je obilí, co jemu je žitoa jiné drobné odchylky, které se hravě zapama- tují. Lesu říká šuma. Naše Šumava jsou taká lesy. Že pozoriště je divadlo, kostel že je erkva, okno — prozor, snadno se vštípí do paměti. Náš žácek, má-li čeho zapotřebí, prosí, snadno by se naučil i po jihoslovansku molit. I vzdálenější, méně známá slova druhého jazyka, mají pro Slovana přece vždy známý, snadno pochopitelný kořen. A všecka vyučovací praxe shrnuje se tu jen v požadavku: slyšet!. Hodně slyšet l Jakmile sluch je překonán a oblomen, vše ostatní, člení, písmo, smysl pro vyšší znalosti literární dostavi se s talentem a potřebou samy- Myslím, že by naše kruhy, jimž svěřena starost o kulturnou budoucnost ná- roda — budoucnost je v síle! — měly se otázkou do opravdy zabývati. V Bélehradě srbském, v únoru. J. v.
Srb Šumava Slovan