1
masthead
1. května 1908.
2
masthead
Příloha „Národníchh Listu
6
article
Z nové spiritistické literatury.
52— Je tomu asi dvacet let, co se mi,
mladému studentovi, dostala do rukou silná
vrstva nových potištěných archů bez počátkua
bez konce. Byly to asi vybrakované exempláře
některé tiskárny, nějaké neprodejné knihy, ne
vím do dnes jaké. Nepamatuji se ani mnoho na
detaily obsahu, ale dosud utkvívá mi v mysli
těžký, rozčilující dojem, kterým na mladou duš
působily popisy vidění, přízraků, dvojníků, sdě-
lení z onoho světa, vše to podávané tak apo-
dikticky, s takovou jistotou a věrou jako kate-
chismus. O shmotnělých duších, astrálních tělech.
dvojí podobě téhož člověka, mluvilo se jakoo
něčem, co se rozumí samo sebou a popisy
pokusu fakirů, medií, hypnotiseurů, obsahovaly
detaily tak přesvědčivě dokumentované, jakoby
se nejednalo o hypothesy, domněnky, nové
pravdy, ale o základní běžné pojmy mathematiky
nebo zeměpisu.
7
article
Dnes po létech dostala se mi do rukou
znovu podobná kniha, která chce dovésti své
čtenářstvo před bránu vyšších světů,a
knihovnou, v níž vychází, i způsobem, kterým
je zvána, obrací se patrně k širokým vrstvám
za účelem popularisace jistého učení o tajemném
světě duchovním a záhrobním. Dojem z této
populární knihy ovšem nebyl tak hluboký jako
před léty, ale nacházím v ní tutéž schopnost
suggerovat čtenáři nezvyklému na železnou
kazajku vědecké logiky svůj obsah ne věcnou
správnosti, ale formou, ve které ji podáván
8
article
Ocítáte se hned po prvních stránkách jakoby
na jiném světě. Všechno se rozumi samo sebou.
duchové chodí v rodině mezi lidmi, lidé létají
vzduchem, vyskytují se najednou na dvou ml-
stech, přízraky, zhmotnělé ruce duchů jsou cos
tak všedního a běžného, jako by se zjevy po-
dobné vyskýtaly každodenně, je těžko pochopiti sta-
novisko spisovatelovo, nejedná-li se o propagační
knihu určitého náboženství, za projev čistě
souhrnného názoru jisté, třeba dosti rozsáhlé a
rozšiřené skupiny věřících. Od knihy, která vy-
chází v souboru knih, provádějících čtenáře
»věděním a životem«, musíme žádati, aby psala
objektivně, kriticky — a logicky. Zjevy spiriti-
stické, pokusy s medii i historie spiritismu,
která chce z buddhistických knih, i z biblea
ze zpráv svatých Otců konstruovati důkaz, že
styk se světem duchů v té formě, jak spiritism
o něm učí, od věků existoval, to vše jistě není
bez zajímavosti i pro širší vrstvy, jde však
o to, aby nebylo to vše podáváno jako fakta
dávno již ověřená a zasazená do celkového
rámce našeho vědění. Celá kniha, o které píši,
obrací svojí logikou, svými tvrzeními, svým
celkovým názorem výsledky moderní vědy úplně
na ruby a nestará se ani v nejmenším, aby
věcí za fakta uváděné přivedla aspoň v nějakou
souvislost s tím, co dnes vskutku positivně
9
article
A v tom vidím neobyčejně nebezpečí knih
takovým způsobem psaných. Olisknete-li dnes
na př. jako folkloristickou studii sbírku starých
receplů na zařikání a mazání v takové formé,
že je kupuje i lid, může sice některou lehko-
věrnou duši svést k pokusu napodobení, ale
celkem je neškodná. Vydá-li se však kniha,
která o záhadách smrti, hallucinací, přízraků,
tušení, zjevení, krátce o všem tom světě, který
vkládáme za hranice běžného smyslového
rozumového poznání, přináší zprávy ve formě
dokumentů a přesvědčivých tvrzení, může mii
v širších vrstvách, jež nezkoumají logiku autora
a podléhají suggescí slova, jakmile působí na
fanlasii a cit, neobyčejně zhoubný účinek.
Není pochyby, že bychom měli míti pečlivě
vypravenou knihu o spiritismu, která by histo-
ricky vysvětlila jeho vývoj, soustavně vyložila
problemy a určitě odloučila světlo od stínu,
kriticky prosvětlila pokusy a zkoumání za fakta
podávané. Kniha však, která nedávno vyšla
chce dovésti čtenáře širších vrstev »před bránu
vyšších světů«, nejen že kriticky jej nepoučí,
ale je naopak schopna zbytečně rozrušiti a ke
klamným pojmům svésti i soudného čtenáře.
víme.
10
article
České spisy-
* Jaroslav Vrchlický, Duše Mimosa (190
haž 1903). Souborné vydání, sv. L. Nakl. J. Otto
Sbírka dovršuje již půl sta svazků básní našeho poety
Snad jen nahodilou shodou okolností zanechává dojem
jaksi slavnostní, jasnější a veselejší. Jeví se tu rados
z tvoření, spokojenost z dosažených úspěchů bez
trpkých vzpomínek na všední zápasy. Sbírka jest
jaksi stručným obrázkem básnické činnosti autorovy.
aspoň co se týče lyriky. V šesti oddílech, jichž poslední
obsahuje roztomilých XII lyrických meziher, jeví se
všecky stránky básníkova bohatého talentu.
Václav Beneš-Třebízský, Z různých
dob. Pořadí páté. Historické povídky. Druhé vydání
Sebr. spisy, sv. XI. Nakl. F. Topič. Dvě povídky
z nichž první „Mara Bočarovna“ z r. 1871 nález
k nejrannějším dílům autorovým, jeví již znamenitý
vypravovatelský talent i onu srdečnou vřelost, jež
tak rychle získávala autoru jména a přízně. Druhá.
delší povídka „Anežka Přemyslovna“, líčí jednu z nej-
sympatičtějších a nejtklivějších postav prvního panov-
nického rodu českého v bouřlivých dobách, plných
útrap a strádání pro český lid, pro nějž autor jeví
vždy tak vřelý, srdečný soucit. Uprostřed běd a zmatko
jeví se Anežka jako jasný anděl slilování a míru.
* Bohdan Kaminský, Rozházené kapitoly.
Vrchlický
svatý
Beneš
Třebízský
svatý . XI
Anežka Přemyslovna
Anežka
Kaminskij
duše Mimoso
11
article
Humoresky a satyry. Čítárna „Švandy Dudáka“, knihy
rozmarné a vážné, pořádá Ign. Herrman n. Serie II.-
sv. III. Nakl. F. Topič. Dvanáct rozmarných povídek
a črt ze současného společenského života. Autor někdy
toliko lehce dotkne se své látky, jinde zase vjede hlou-
běji, líče říznou satyrou směšnosti a nedostatky, jež
dovede vypozorovat na svém okolí bystrým okem
Všude je zábavný, dovede vzbudit upřímný smícl
i spokojený úsměv. Stručná forma jeho drobnýel
obrázků pěkně mu sluší, konec se zaostřuje v břitkou
pointu a autor zcela bezpečně dociluje svého záměru
pobaviti čtenáře.
* Alois Tuček, Rok v sámotách. Historie z vě
zení. Nakl. Hejda a Tuček. Není to román, nemá
také ambicí, být románem Autorovi šlo o to, podal
pokud možno barvitě a přirozeně výrok reálného ži
vota, podati čtenáři co jako vězeň v samovazbě cítil
myslil a prožil. Čtenář cítí, že tu líčeno dle pravdy
co ve skutečnosti zakuseno, vypravovatel nevydává
se za románového hrdinu, nýbrž odhaluje upřímni
i svoje slabosti. Líčení působí místy příkře, ale upouti
dokonale. Ostatně vypravováno vše prostým slohem
jenž se dobře hodí k formě denníku.
* Jan V. z Finberka, Rudé jeřabiny. Nak
Jos. R. Vilímek. Deset povídek opět z horského
ovzduší. V této knize jeví se proti předešlým povídkám
spisovatele pokrok ve směru a větší určitosti v líčeni
postav i prostředí. Vystihnouti „vůni půdy“, duši lidu.
jest v tomto případě nejdůležitějším úkolem autoro-
vým. To se podařilo zejmena v poslední delší idyllce
„Svatá trpělivost“ a v některých kratších.
Švanda Dudák
Tuček
Hejda
Jan
R Vilímek
Seria
Finberk
Naka Jos
svatý . III
12
article
Z českých listů.
* Z Osvěty: O. Josek podává čtenářům Osvěly
přehledný výtah z nového spisu Quisova: Korrespon-
dence Karla Havlíčka Borovského. Nový doplněk ob-
sahuje jeho článek, pokud se týče pobytu Havlíčkova
v Německém Brodě 1844—5. Jsou to osobní vzpo
mínky prof. Ningera, podávajíci živý obrázek o teh
dejších ochotnických představeních a Havlíčkově
účasti na nich.
* Divadelní Listy mají interview redakťorův se
Slukovem z nedávné doby jeho ředitelství »Uranie«
v němž podány jsou zásady, jimiž se Slukov chtě
při řízení divadla říditi a také řídil.
* V Ženském Světě dokazuje K. Nevšímalova.
že duševní práce žen a mateřství dá se sloučiti, ba
naopak, že mnohé slavné spisovatelky právě svému
mateřství děkují za nejkrásnější stránky svých knih
Končí cítátem, že nejlepší chotí a nejlepší matkou
století dvacátého slane se žena osvícená.
* Z Českého časopisu historického: J. Pekař od
povídá na námitky prof. Kalouska proti tvrzení, že
Křišťanova legenda je nejstarší legendou českou. D-
vody Pekařovy pro toto tvrzení jsou přesvědčivé
rozhodujíci. V témž čísle počíná J. Fikerle zajímavý
článsk: Čechové na koncilu kostnickém.
* Přehled přináší článek o universitní knihovně
pražské, v němž obsaženy jsou pozoruhodné úvahy
o nedostatečně dotaci této knihovny a o způsobu
Čtenář.
její katalogisace.
Josek
Osvět
Quisův
Havlíček
Havlíčkův
profesor
Ninger
Slukov
K Nevšímalův
J Pekař
Kalousek
Křišťanův
J Fikerle
Čecho
Brod
Korrespon
Uranie
13
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* V Petrohradě zemřela vynikající žena ruskáa
spisovatelka Marie Michajlovna Manase-
jina, dcera proslulého archaeologa Korkunova. Ze-
snulá ukončila ženský lékařský kurs a byla z prvních
a nejstarších ruských lékařek. Z prací její značné
popularitě těší se skvěle psaný spis 4O nocnuranin
ttrei nepnue rou z«. Oslatní její práce
směřují k fysiologii mozku, k fysiologii, pathologii,
hygieně a psychologii spánku (»Com, Kaka rperi
snu veonbna«) a pod. V poslední době mncho
pracovala ve směru umělecké výchovy (»06z serern-
eco nocunranim veronna«) a znajíc několik
cizích jazyků pilně překládala vědecko . populární
práce. Veřejné její přednášky, pořádané ob čas v So-
ljanem Gorodku, byly vždy dostaveničkem četného
intelligentního obecenstva.
* Leon Bielski oživuje v »Kraji« vzpomínku na
Marii Walewskou a na styky její s Napole
onem I. Vyslovuje podiv, že látky télo nezmocnila
se dosud krásná literatura, neboť celkový děj i jed-
notlivosti tohoto historického románu vybízejí přímo
k dramatickému nebo poetickému zpracování. Dějiny
v tomto případě podávají řadu scén, jež se zdají
plodem bohaté poetické fantasie, ale že dosud nikdo
látky této se nezmocnil, toho příčinou snad jest
okolnost, že k této pravdivé historii netřeba dodá-
vati fantastických rysů a podrobností. Poláci v roz-
tržení sňatku kněžny Walewské a v jejím spojení
s Napoleonem viděli politický úspěch a sám kníže
Jos. Poniatowski byl v té příčině jednatelem Napole-
onovým a jeho poslíčkem lásky. Ovšem že se zkla-
mali. Mezi Napoleonem a Walewskou vyvinul se in-
timní poměr a kněžna nezapomínala naň ani ve vy-
hnanství. Její syn Alexandr Walewskí byl vyslan-
cem Napoleona III. u dvora neapolského a madrid-
ského.
Manas
Bielski
Walewská
Polák
Poniatowský
Napoleon
Alexandr Walewskí
Petrohrad
Como
Kako
Jos
14
article
* Ve Lvově dobylo značného úspěchu nové
drama Lucjana Rydla »Na zawsze«, čerpane
z doby polského povstání Jest to historie nešťast-
ného srdce ženy, která provdala se za vynikajícího,
ale nemilovaného muže v přesvědčení, že vyvolený
její zahynul v boji. Ale když nejméně se nadá, vy-
volený tento stane před ní s žebráckou holí. Odtuc
počíná drama, vybudované na prostotě duševníci
kolisí hrdinky mezi citem povinnosti a nově vzpla-
nuvší lásky. Drama má několik velmi pěkných, poe
tických scén, jež neminuly se účinkem.
* »Honoe Bpena« uveřejutlo úvahu o polském
překladě »Oněgina« p. L. Belmonta, o kterém
tomto listě bylo již pojednáno. List želi, že Poláci
málo znají literaturu ruskou, ač Rusové nemohou
se vykázati lepší znalostí literatury polské. Jest to
prý zvláštní zjev: oba národové žijí pod jedním
krovem, ale tak málo se navzájem znají. Co se týká
překladu ruské velebásně, chválí list jeho dokona-
lost a blízkost k originálu. Překladem svým p. Bel-
mont prokázal službu nejen ruské literatuře, ale i
otázce sblížení obou národností.
*O srbském národním školství do-
čítáme se zajimavých a podrobných zpráv v právě
vydané brožuře Ljub. M. Proliče »Naše narodne
prosvečívanje u školskoj 1901—2« (Bělehrad 1903)
Ze statistiky zde uveřejněné se dovídáme, že v Srb-
sku jest 1133 národních škol s 1151 učiteli, s 864
učitelkami a se 102.325 žáky a žačkami. Celkový
rozpočet vykazuje 4,966 335 80 dinárů. Spisovate
chváli srbské učitelstvo jako obětavé a nadšené pra-
covníky, nevybýbající se v kruhu své působnosti
žádné kulturní práci. Rozvoj školství dusí nedosta-
tek prostředků hmotných, činitel to, proti němuž
jinde marně bojují
* Štěpán Radié ukončil ve »Vienci« delš
studii »Franjo Ladislav Rieger kao učenjak i kan
češki kulturní organizator«.
Slavjanin.
Lucjan Rydl
Oněgin
L Belmont
Polák
Rus
Bela
Ljuba
M Prolič
Srb
Radié
Rieger
Lvov
Drama
Bělehrad
Honoe Bpen
16
article
* André Lefěvre, Germains et Slaves. Ori
gines et croyances. Avec 15 figures dansle
texte et un atlas de 32 cartes dressées par Alber
Lacroix et gravées par C. Ruckert el Cie
Paříž. C. Reinwald 1903.
Professor na pařížské l'école d'AnthropologieA
Lefěvre napsal pro sbírku „Bibliothěque d'histoire ei
de géographie universelles“ monografii o starožitno-
stech germánských a slovanských, která pohříchu ne-
svědčí o správném názoru auktorově. Pojednává sice
o thématě svém dosti obšírně a prokazuje i rozsáhlou
znalost látky, než nedostává se mu stejně objektiv-
ního citu pro oba národní kmeny, které od prvých
téměř svých dějinných počátků vedou spolu tuhý boj
existenční. Pan spisovatel neuvádí sice zdrojů, z nichz
čerpal údaje své, a toliko obecně v textu dovolává se
Tacita, Jornanda, Prokopia, ale přece zřejma závislos
jeho na příslušné literatuře německé. Setkáváme
s2 u něho se známým chauvinistickým velebením pů-
vodních mravův a válečných činů germánských ná-
čelníků, při čemž současné výkřiky hrůzy, vzbuzené
loupežemi a vraždami Vandalů, Suevů, Franků, Anglo-
sasů, Visigothů i j. jsou zakryty pláštíkem křesťan-
ského milosrdenství, rovněž jako ukrutnosti Karla Ve-
likého, jemuž tisíceré vraždy Sasů nebyly překážkou
svatořečení. Jaký proti tomu jest rozdíl Lefěvrova
soudu o Slovanech! Ti dle jeho názoru nijak nelišili se
od sveřepých Hunnův, Avarů, Bulharů, ba čtenář shle-
dává mezi řádky, že ani zlověstné loupeže maďarské.
po půl století hubivše střední a jižní Evropu, nezdály
se spisovateli býti tak hroznými, jako činy prvotních
Slovanů. „Slovan pojídal maso všech druhů zvířat“
praví Lefěvre, „ba i nečistých; ale pohanka a mléko
kobylí skládaly hlavní část jeho výživy. Popudy
mravní byly u něho ve stavu na výsost neurčitém
Lefěvre
Germains
Slaves
gines
Alber Lacroix
Ruckert
Reinwald
Anthropologie
Tacitus
Jornanda
Prokopios
Franek
Karel
Sas
Avar
Bulhar
Paříž
Evropa
Slovan
ei jít géographia
17
article
Společenství žen bylo pravidlem u větší části kmenův
a udrželo se zajisté dlouho ještě po zavedení křesťan-
ství.“ Slovan byl lenoch a přítel pohodlí, při tom
však pohostinný. Rád uvítal cizince a byl někdy anebo
spíše chtěl býti věrným svému slovu. Ale v oka-
mžiku bezcitnosti přešel k násilí a k ukrutnosti na
výsost nemilosrdné. Hruď maje nahou, tesák po boku.
běžel ke předu, mávaje svazkem dřevců jedem na-
puštěných...“ Na jiném místě praví Lefěvre o Slo-
vanech, že tam, kam přišli, nezůstala jediná duše na
živě. Největšími však ukrutníky byli Slované proti
válečným plenníkům, jež s osly a koni zavírali do
chlévů slamou obložených, ty pak zapalovali a srdce
jim přetékalo radostí z hudby, již působilo bědování
a lkání.“ Na jiném místě líčí Lefěvre surovost Bulha-
rův, ale přidává ihned, že prý jim Slované v ničem
neustupovali. Čtenář táže se, pro koho spis jest psán
Pro Francouze sotva, neboť těm dostává se přesněj
šího a objektivnějšího poučení odjinud.
Slovan
Francouz
Bulhrův
18
article
Že závislý jest spisovatel na literatuře německé
vidí se z četných věcných pochybení jeho. Byzantské
prameny udávají, že přišly Srbové a Chorvaté do
svých nynějších sídel z Bělochorvatska zákarpatského
Lefvre však k nim přidává i Srby lužické a míšeň-
ské. Patrně dle Bachmannovy theorie klade Lefěvr
příchod předků našich do této země teprve do V
slol., jakkoli alespoň v severovýchodní části Čech
zjištěno jest obyvatelstvo slovanské již za prvých dob
cisařských. Ze by byl císař byzaniský Héraklios I
ucházel se o spolek se Samem, překvapuje tím více
ježto literatura byzantská Sama vůbec nezná. Podařen
ješt výrok, že Arnulí východofrancký toužil po po-
kojn.ém sousedství se Svatoplukem! Také nevíme, od-
kud údaj Lefevrův, že Arnulí postoupil Svatoplukovi
jistá práva v Čechách a udělil mu korunu královskou
Králové frančtí od Karla Vel. až po Arnulía neměli
Srba
Chorvat
Bachmannův
V slol
Sam
Svatopluk
Lefevrův
Arnule
Svatopluk jistý
Karel Vela
Arnulía
Čechy
19
article
v Čechách práv žádných, nemohli tudíž jich postupo-
vati. Přemysla českého nazývá Lefěvre synem Kro-
kovým a klade jeho nastoupení do r. 722. R. 109g
prý Jindřich IV. udělil knížatům čaským hodnost krá-
lovskou a od r. 1558 prý jsou Čechy pod panstvím
rodu habsburského. Ukázky tyto, tušíme, objasňuji
povahu autorových pramenů.
Na štěstí jest spis v moderní literatuře francouz
ské zjevem ojedinělým
* Ludwig Hevesi, Oesterreichische Kunst im
neunzehnlen Jahrhundert. Lipsko. K. H
Seemann, 1903.
Mluviti o rakouském umění nemá v podstatě
smyslu, leda že by vyrozumíval spisovatel dějiny
uměleckého tvoření v obojím rakouském arcivěvod-
ství. Rakousko jest pojem čistě politický, smysl slova
nemá významu kulturního, tím méně uměnoslovního.
ježto v politických hranicích říše samostatně a své-
rázně vyvinuje se kolikerá kultura, na určitém
národním podkladě zbudovaná. Zjištěna-li sterilita
rakouských Němců ve vědách spekulativních a v tvo-
ření básnickém, tím větší ještě jest chudoba jejich
v oboru uměleckém, což ovšem nemůže naplniti podi-
vením, neboť železná jest pravda, že přistěhovalci do
cizí kulturní oblasti a živlové odnárodnělí nejsou
způsobilí k duševní samotvorné činnosti
Celkově tedy dílo Hevesovo má základní myšlen-
ku pochybenu. V podrobnostech nechceme spisovateli
křivditi. Jakkoli vyrostl a sestaral ve vídeňském ovzdu-
ší a vssál do sebe všechny předsudky dunajského
Přemysl český
Jindřich Iva
Hevesi
Jahrhundert
K H Seemann
Němec
Čechy
Lipsko
Rakousko
Oesterreichische Kunst
20
article
Babylona, přece nelze upříti, že hledí býti práv kul-
turní výši jednotlivých národů. Nás ovšem nejvíce
interessuje způsob, kterak o českém umění pojednává
Hevesi třídí umění XIX. stol. ve dvě doby, rozdělené
rokem 1848. Starší doba respektuje české umění velmi
skrovně, zaznamenávajíc solva Trenkwalda, Jaroslava
Čermáka a Jakuba Levého, Čermáka ovšem i Levého
s nevšedním uznáním. Lhola, Hellich, Wachsmann,
Javůrek, nejsou ani jmenováni, Seidmanovi zjednalo
zmínku toliko, že znova uvedl čmail do umění: také
neexistují pro autora ani Mocker ani Šmoranc, tím
měně zástupci umělecké živnosti. Viděti z toho, že
česká umělecká tvorba před r. 1875 utonula v moři
cizokrajném, z něhož jen zvláště vynikající zjevy svě-
rázností a nadáním dovedly se povznésti. Za to po-
jednávaje o novějším umění a zvláště o směru seces-
sionistickém, hledí autor vystihnouti i pravý význam
českého umění, jakkoli české umělce vrhá úmyslně
do jednoho koše s tak zvaným uměním českoněme-
ckým. Z velikého počtu českých umělců, jež Hevesi
šíře a s uznáním posuzuje, jména Brožík, Hynais, Mu-
cha, Márold. Radimský, Uprka a hojná jiná mají již
nyní širší zvuk a s výtvory jejich sefkáváme se ve
sbírkách nejpřednějších. Ze sochařů zvláště Myslbek
a Sucharda oceněni, z architektů Zílek. Zajisté jako
ve sterých jiných příčinách i tu bránilo vídeňské sta-
novisko uvésti jména ještě jiná
Hevesi
Čermák
Levý
Lhola
Hellich
Wachsmann
Javůrek
Mocker
Šmoranc
Brožík
Hynais
Radimský
Uprka
Myslbek
Suchard
21
article
Z cizich revul.
Z cizich revul.
* Energicky vystupuje japonská revue Yama-
gata Teizaburoproti výsadám šlechtickým. Na-
vrhuje, aby šlechtictví bylo v Japonsku buď zcela od-
straněno, nebo aspoň aby bylo zrušeno dědičné šlech-
tictví. Nejostřeji vyslovuje se revue proti nobilisaci fi
nančníků a vládních politiků, navrhujíc, by bylo na
příště udíleno doživotní šlechtictví pouze zasloužilým
mužům na poli věd, literatury a umění a politikům.
kteří obzvláště prospěli národu. Dodnes je v Japonsku
957 rodin šlechtických (11 princů, 38 markýzů, 100
hrabat, 396 zikomtů, 312 baronů).
Nová, vážná revue Revista Idéalista s
slibným obsahem začala právě vycházeti v Bukurešti.
Zdá se, že to bude dobrý informační list o věcech ru-
munských.
Přehlednou historii anglické školy otiskuje Ch
V. Langlois v Revuede Paris. V Anglii vyučování
bylo připoutáno ke kostelu. Teprve na počátku XIX
století připomněl si stát anglický, že má jisté povin-
nosti vůči mládeži. Roku 1833 zákonem byla ořiřčena
školství dobrovolná pomoc peněžitá. A přece ještě
r. 1869 bylo 11/2 millionu dětí beze školy. Teprv
zákon z r. 1870 povolil školy veřejné Board Schools.
odělené od kostelů. Škol takových zprvu bylo kolem
8 tisíc, r. 1902 docela už 14 tisíc (z těch pouze 1000
katolických). — Táž revue přináší dobrou studii ře-
ditele Antoina o mise-en-scěne.
V Langlois
Japonsko
Bukurešť
Anglie
Revuést Paris
22
article
*V Revue des deux Mondes pokračuje
G. d'Avenel ve své rozsáhlé a poutavé studii « mecha-
nismu života. Dospívá k prostředkům komunikačním
a zmiňuje se o netušeném zisku z podzemní městské
dráhy (metropolitaine). Jak známo, je vídeňská městská
dráha silně passivní: londýnská a berlínská se vyplá-
cejí, ale pařížská převýšila očekávání Projekt, městsk
dráhy podzemní v Paříži prosloven byl už r. 1855.
V prvém roce dopravila 140 millionů pasažérů, z toho
9 millionů jelo v první třídě; 395 vagonů nestačí stále
rostoucí potřebě.
* Bibliothěgue Universelle « Revue
Suisse přináší dokončení „Souveniers d'un Slavo-
phile“ od L. Legěra. V části této líčí vzácný náš přítel
svou návštěvu u biskupu Strossmayera v Dakově.
* V Mercure de France rozepisuje se J. de
Gaultier o „Bovarysmu, moderní filosofii illuse“. Bo-
varysm je schopnost, představovati si vše jinak, nežli
to skutečně je. Je to důsledný illusionismus. Modern
filosofie, počátek XX. století.
* La Plume uveřejňuje další odpovědi v otázce.
je-li umělecká výchova lidu nutnou. K. Groos přisvěd-
čuje rozhodně. R. de la Sizeranne praví, že lid nemá
smysl umělecký a že těžko vychovávati něco, co vůbec
neexistuje. M. Maeterlinek tvrdí, že umělecký smysl
lidu je dnes značně pokleslý vůči dřívějšku. Zjev ten
připisuje rozkvětu průmyslnictví. A výchovu uměle-
ckou lidu považuje za rozhodně nutnou.
* Mnoho zajímavého je v článku J. Stramnika
„Sociální podmínky soudobě ruské literatury“, jejž
přináší Revue Blanche.
L Legěra
Strossmayer
Dakův
J Gaultier
K Groos
Sizeranne
M Maeterlinek
J Stramnik
Blanche
Paříž
Mercure jít Franca
Bibliothěgue Universelle
Souvenier d ' uno Slavo
Le Plum
23
article
* Německé listy u přiležitosti stoleté památ-
ky úmrtí Klopstockova probírají kde jakou stránku
autora Messiady. Jeho vztah k ženám a ke sportu
nezůstal bez povšímnutí. Čtenářstvo zví aspoň, že
Klopstock byl stejně zábavným společníkem dam, jako
výborným plavcem, jezdcem, bruslařem a střelcem
* V La Revue causerie C. Faurova o „Duši
chirurga“; dámy zaujme článek Blanchonův „Par-
fumy květin“. Velmi informativním je článek R. Re-
musatův „Dánské divadlo“. Obecenstvo dánské vždy
jevilo živý smysl pro divadlo. V XVII. století založili
dva francouzští herci v Kodani divadlo, jež r. 177
stalo se jako „Královské dívadlo“ institucí státní. Po-
měr domácích her k cizím jest 15: 11. Vedle stální
scény je v Kodani „Dagmařino divadlo“, liberálnějšího
a pokrokového směru. Divadlo dánské vyzdvihl Hol-
berg (1684—1747) a Oehlenschläger (1779—1849). Hol-
berg snažil se vytlačiti vliv německý a nahraditi ho
francouzským, Ochlenschläger čerpal z mythů skandi-
návských. Skoro celé století bylo mezi oběma básníky
a tato perioda byla vyplněna střídavě vlivem něme-
ckým a francouzským. Diderot měl vliv trvalý. Hausen
vede tento vliv Diderotův až do dnešní tvorby. Vedle
toho Voltaire a Kotzebne zanechali své stopy v dra-
matické tvorbě dánské. Až do Björnsona obecenstvo
dánské hledalo v divadle zábavu. Teprve tvorba nor
ského básníka zlomila tento směr čistě zábavní a dala
divadlu vážnější ráz
*Le Tourdu Monde rozepisuje se o obratné
politice Ruska v ovládnutí Mandžurska, které dnes
je pouze provincií ruskou. V téže revui je studie o cha-
manismu a lamafsmu u Sibiřanů.
Mr. Penn.
Klopstockův
Klopstock
C Faurův
Duša
Blanchonův
Diderot
Diderotův
Voltaire
Kotzebne
Sibiřan
Kodaň
Rusko
dánský divadlo
Dagmařin divadlo
Oehlenschläger
24
article
Bibliografic.
Bibliografic.
* Anděl míru. Román Jakuba Arbesa. Seši
1., cena 30 h. Nakladatel J. Otto v Praze
*Potomstvo. Povídka. Napsal Jiři Sumín. Ceno
2 K. Nakladatel A. Píša v Brně.
* Kim. Román Rudyarda Kiplinga. Autor
překlad Pavly Moudré. Seš. 1., cena 24 h. Na
kladatel J. Otto v Praze.
Peklo. Napsal Dante Alighieri. Přeloži
Jaroslav Vrchlický. III. vydání. Cena 2
40 h. Nakladatel J. Otto v Praze.
* La mano negra — Černá ruka ve Španělsku
Přísučvek k anarchistické martyrologii. Napsal Bru-
tus. S obálkovou kresbou Jana Lamanna. Čena 30h
Nákladem časopisu „Nový Kult“ v Praze-Olšanech.
* Lesnická botanika. Pro posluchače ústavů les-
nických a ku potřebě praktickým lesníkům sepsa
prof. A. J. Bernard. S mnoha vyobrazeními. Cena
12 K. Nakladatel R. Promberger v Olomouci.
* Mistra Jana Husi Sebrané spisy. Z latiny pře-
ložil Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opa-
třil dr. V. Flajšhans. Sešit 1., cena 40 h. Nakladate
Jar Bursík na Král. Vinohradech.
* Nová pozorování o fototropismu zvířat. Podává
dr. Em. Rádl. S vyobr. Zvláštní otisky z Véstníku
Kr. č. spol. náuk. Cena 40 h. V komisi u Fr. Řivnáč-
v Praze-
* O samostatném vývoji čočsk bez přítomnes
očí. Napsal Emanuc! Menel. Práce z ústavu pro
zool., srov. anat. a embr. české univ. Zvláštní otisk
z Věstníku Kr. č. spol. náuk. Cena 60 h. V komisiu
Fr. ftivnáče.
*Obrazy z Alp. 40 litografických reprodukcí dl
olejových originálů, které maloval Jan Novopa-
cký, akad. malíř. Sešit 1., cena 3 K. Úplné vyjde
v 10 sešitech. Nakladatel B. Kočí v Praze
* Obytné místnosti. Z příkazu c. k. ministerstva
kultu a vyučování vydává oddělení učebných pomů-
cek při c. k. rakouském museu pro umění a průmysl
Sešit 1., cena 10 K. Nákladem c. k. dvorní a státn
tiskárny ve Vídni.
Arbes
Otta
Sumín
A Píša
Kim
Kipling
Pavel Moudrá
Dante Alighieri
Vrchlický
Br
Lamann
profesor
Bernard
R Promberger
Jan Hus
Svoboda
doktor
V Flajšhans
Bursík
Král
em
Rádl
Řivnáč
Emanuc
Novop
Praha
Brno
Španělsko
Olšany
Olomouc
Francie
Králové
Alpy
Vídeň
Nová Kult
ústav pro zool
25
article
* Půl roku v narské líši. Obrázky z Ruska. Na-
psal V. A. Jung. Cena 1 K 40 h. Nákladem „Času
v Praze
* Sondnictví porotní, jeho vývoj a oprávněnost
Kritické úvahy vzhledem k připravované reformě ti-
skového a trestního zákona. Napsal dr. E. Synek
Cena 1 K. Nákladem R. Prombergra v Olomouci.
* Státoprávní politika. Napsali dr. Lad. Ma-
chač. Ant. Hubka, dr. Ant. Kusý, dr. Ja
Kříž a dr. Ant. Hajn. (Knihovna „Samostatnosti“
sv. XI.) Cena 2 K 50 h. Nákladem „Samostatnosti“
v Praze
*Stručný právodce po Semilech a okolí. Napsa
J. Kamenický. Cena 40 h. Nakl. J. Glose v Se
milech.
Studijní nadání ne českých školách zeměděl-
ských. Sestavil Eduard- Srb. Cena 1 K 20 c h. Na-
kladatel Jaroslav Burian v Písku.
* Učubnice chovu domácího zvířectva. Díl II. Čás
podrobná. Sepsali J. Procházka, B. Macalík
J. Tebich, Ant. Stach, J. Bureš, A. Koplas
J. Minora, L. Sobotka, V. M yslivec. S četný-
mi vyobr. Čena 2 K, pro žactvo moravských hosp
škol a členy moravských hosp. spolků 1 K. Nákladen
českého odb. zeměd. rady pro markrabství moravsko
v Brně.
* Účetnictví pro rolníka. Cena 60 h. pro žáky
a rolnictvo moravské 40 h. Nákladem českého odb
zeměd. rady pro markrabství moravské v Brně.
* Závěť dra. Frant. Lad. Riegra ve věrných sním
cích s úvodní básní Jaroslava Vrchlického
s průvodním textem dra. Karla Mattuše, s do-
slovem dra, R. J. Kronbauera a s podobiznou
Riegrovou od M. Švabirského. Cena 1 K. Nakla-
datelské družstvo „Máj“ v Praze.
Jung
E Synek
R Prombergr
Hubka
doktor
Antonín
Kusá
Kříž
Hajn
svatý . XI
J Kamenický
J Glos
Eduard
Srb
Burian
J Procházka
Macalík
J Tebich
Stach
J Bureš
L Sobotka
V M
K Nákladen
František
Riegr
Vrchlický
Mattuš
R J Kronbauer
M Švabirský
K Nakl
Rusko
Praha
Olomouc
Ma
Semily
Písek
Brno
moravský hospodářský škola
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Sjezd českého rolnictva. Došlo nás toto pro-
volání: Na dny hospodářského výstavního trhu.
pořádaného Ústřední společností hospodářskou,
které dny staly se svátečními pro české země-
dělce — svolávají podepsané korporace s je z
českého rolnictva království če-
ského. Jest třeba, aby rolníci čeští, jež v tisí-
cích přicházejí v tyto dny do Prahy na výstavu
k vykonání přehlídky pokroku zemědělství na-
šeho, přehlídli také své řady, svou sílu a svou
moc. Sjezd tento budiž důstojnou jednotnou ma-
nifestací všeho lidu zemědělského, hrdého na
svůj stav a své povolání. Nechť neni jediné obce,
jež by v tyto dny nebyla zastoupena. Četnou, im-
penující návštěvou dáme na jevo nejen svou
sihu, ale také pevnou vůli, pracovati svorně na
záchranu ohroženého našeho zemědělství. Vzácné
porozumění a cítění pro stav náš nalezli jsme
u pánů professorů vysokých škol pražských, kteří
se vzácncu ochotou uvázali se u pořádání před-
nášek z oborů, jež nejblíže se nás dotýkají. Aby
účelnost návštěvy pro jednoho každého byla do-
sažena, sestaven byl a účelně rozvržen následu-
jící program pro dobu výstavní: 15. května
O 9. hod. dopol. slavnostní zahájení výstavy
O 10. hod. dopol. sjezd delegátů českého odboru
rady zemědělské v zasedaci sini rady zeměděl-
ské. O 2. hod. odpol.: Praktický kurs pro činov-
níky spořitelních a záložních spolků a hospod.
družstev na české technice. 16. května: .Od8.
do 9. hod. dopol.: Přednáška prof. dra. Č. Ho-
ráčka „O úvěru zemědělském“. Od 9.—10. hod.
dopol.: Prof. Hrázský „Uplavnění toků a účinek
jeho na melioraci zájmového územi“. Od 10. do
11. hod. dopol. Dr. Ot. Laxa: „O racionálním
zužitkování mléka“. Od 11.—12. hod. dopol.
profesor
doktor
Hrázský
Uplavnění
Otakar
Praha
Č . ho
výstav O 10
český odbor rada zemědělský
27
article
Dr. K. Polák: „Výměnek a starobní pojišťování“,
O 101/2 hodině dopolední Hospodářské druž-
stvo statkářů a nájemců svolává anketu do míst-
nosti Ústřední společnosti hospodářské, na které
jednáno bude o otázce: „Jakými prostředky dalo
by se lociliti toho, aby naše domácí pšenice do-
stoupla oné hodnoty a ceny jako pšenice cizo-
krajné, zejmena uherské“. Odpoledne o 2. hod.
na technice: Praktická cvíčení pro činovníky
spoř. a záložních spolků a hospod. družstev.
Večer manifestační sjezd rolnictva českého, na
kterém promluví dr. Alb. Bráf, prof. na české
universitě. 17. května: Dopoledne přednášky na
technice: Od 8.—9. hod. prof. dr. C. Horáček.
Od 9.—10. hod. prof. Hrázský. Od 10.—11.
hod. dr. Ot. Laxa. Od 11.—12. hod. A. Blažek:
„O budoucích úkolech hospod. družstev“. O 11.
hod. dopol. valná hromada Ústřední jednoty ře-
pařů na výstavišti v budově retrospektivní vý
stavy. Odpoledne hromadná návštěva výstavy
18. května: Přednášky na technice: Od 8.—9
hod. dopol. prof. Jedlička: „Zásobování hospo-
dářského statku hnací silou“. Od 9.—10. hod.
dopol. docent dr. Lukáš: „O některých právních
a společenských poměrech zemědělců“. Od 10
do 11. hod. dopol. adj. Andrlík: „O hnojení
k řepě cukrové“. Ústřední hospodářská společ
nost hospodářská ustanovila pořadatele výstavy
kteří jsou ochotni odborný výklad při prohlídce
výstavy podati. Bližší uvedeno bude na admini-
strativní tabuli na výstavišti. Český odbor rady
zemědělské. Sdružení českých zeměděleů
Ústřední společnost hospodářská. Ústřední jed
nota hospodářských společenstev. Ústřední jed-
nota řepařů. Hospodářské družstvo statkářů a
nájemců.
Bráf
profesor
doktor
C Horáček
Hrázský
Otakar
A Blažek
Jedlička
Lukáš
Český odbor rada zemědělský
28
article
Výrobci podrážkovýchi koží konali minulou ne-
děli schůzi, na které jednáno o četných otázkách or
ganisačních. Nepřítomní schválili učiněná snesení
písemně. Jako prvý krok ke zřízení ústřední pro-
dejny podrážkových koží, jejíž stanovené
zásady schváleny, usneseno zmenšiti výrobu. Prove-
dení příslušných opatření svěřeno uherskému a před-
litavskému komitétu, když byl schválen jedno-
hlasně normativ kontrolní. Předlilavský komitét vy-
pracoval potom pracovní program. Čeká nás tedyv
době nejbližší zdražení koží těchto.
Cukorní vývozní prémie lelošní kampaně. Dle
výpočtu orgánu ústředního spolku cukrovarnického
dosáhne obnos vývozních cukerních bonifikaci kam-
paně 1902—3 brutto 35,528.000 K. Vzhledem k tomu,
že maximální zákonný kontingent bonifikační činí 21
millionů korun, bude nutno vrátiti státu 14,528.000 K.
Z toho připadá na předlilavské závody 10.900.000
K a na uherské 3,618.000 K. Uvedených 10.900.000 K
bude rozvrženo takto: na surovarny 8,698.000 a na
rafinérie 2,202.000 K
Rakouský syndikát vidlí a tlačených lopat. Před
krátkým časem sdružilo se hlavních pěl r uských
výrobců zemědělských vidlí a tlačených lopat v kar-
tel, který má pracovati na zlepšení stavu tržního.
Zvýšení cenovému položena tím hráz, že kujné lo-
paty silně soutěží s tlačenými, jsouce také přes vyšší
náklady výrobní lacinějšími
Mezinárodní kartel vidlový. Před několika mě-
síci utvořen byl mezinárodní kartel vidlový, ke kle-
rěmu přistoupily německé a ruské závody, spolu pak
jedna rakouská továrna. Teplická továrna ke kartelu
tomu nepřistoupila. Účelem kartesu tohoto jest orga-
nisovati vývoz zemědělských vidlí na Balkán a do
Levanty.
Balkán
29
article
Návzh na vypovězení obchodních smluv. Konser-
vativní strana pruské panské sněmovny předložila
presidiu tento návrh: Panská sněmovna nechť se
usnese, aby naleháno bylo na výpověď platných
obchodních smluv ve lhůtě, těmi kterými smlouvami
stanoveně.
Různé zprávy. Na berlínské plodinové burse
stoupla cena kukuřice o 4 mk. Špatná
jakost letošního amerického dovozu způsobila ně-
kterým berlínským a hamburským domům značné
obtiže. — Na valné hromadě 1 vovsko- černo-
vícké železniční společnosti usneseno
platiti z výnosu po srážce 5% zúročení akciového
kapitálu, 4% zúročení prioritního kapitálu a po od-
pisu amortisační kvoty 71/2 K superdividendy na
akcii. Na nový účet má býti přenešeno 122.477 K.
Připada tedy na akcii za celý rok 271/2 K, t. j. na
kupon, splatný dne 1. května 171/2 K. — Vídeňská
společnost pro uhelný průmysl usnesla se ve valné
hromadě, aby bylo ziskové saldo 115.139 K odepsá-
no od přenosu ztráty 4.681.080 K a zbývající saldo
ztráty 4,565.941 K přenéstí na nový účet.
Hnědouhelná doprava labská. V druhé polovici
měsíce března klesl značně vývoz hnědouhelný po
Labi, což s uspokojením prvé spotřeby v obvodech
labských souviselo: na překladiště labská v Ústí do-
praveno v prvém týdnu březnovém 5702 vagonů uhlí,
v druhém týdnu 4916 vagonů, v prvé polovici března
10.618 vagonů, tedy denně 802 vagony: v druhé po-
lovici březnové 8321 vagonů, denně 594 vagonů. V mě-
síci březnu obnášela doprava hnědouhelná na překla-
diště labská 18.939 vagonů, v únoru 10.259 a v lednu
5389 vagonů, v prvém čtvrtletí tudíž celkem 34.787
vagonů. V dubnu zhoršila se na počátku měsíce splav-
nost Labe, ještě však před svátky dostoupilo Labe
zase výšky plněsplavné, již si udrželo až do 20.
K Připada
Ústí
panská sněmovna
30
article
Sazby dopravní zůstaly od března bez význačné změ-
ny na nízkém niveau, jež by bylo umožnilo zvýšení
dopravy labské, kdyby bylo bývalo dostatek poplávky.
Soutěž německých briket v odbytištích uhlí českého
jest tak značná, že prc letošek s určitostí předpově-
děti lze další klesnutí hnědouhelného vývozu lab-
ského; myslíme, že ani částečné snížení dopravních
sazeb z dolů k Labi, o kterém jednáno v poslední an-
ketě a jež v nejpříznivějším případě bude obnášeti
4 koruny na vagoně, klesání vývozu hnědouhelného
docela nezastaví. Že nynější dopravní sazby k Labi
jsou nepoměrně vysoké, patrno z toho, že na př. do-
prava 1 vagonu uhlí z Ústí po Labi do Magdeburku
(trať asi 316 km) obnáší 16 marek, z Duchcova do
Ústí k Labi asi 20 marek; v sazbě vodní zahrnut ještě
poplatek za překládání uhlí v Ústí asi 3 m., tak že
difference obnáší vzdor krátké trati (asi 32 km.) celých
7 marek! V prvé polovici měsíce dubna dopraveno na
překladiště labská v Ústí 7291 vagonů, denně průměr-
ně 600 vozů, v Rosavicích 1682 vagonů, v celku 8973
vozů. Ze záznamů o výšce vody labské uvádíme
v dubnu: 1. 5. 10. 15. 20.
centimetrů
v Praze . . — 10 + 22 + 44 + 102 + 54
na Mělníce . — 2 — 18 + 15 + 80 + 54
v Ústí . . . + 40 + 16 + 59 + 117 + 49.
Na burse ústecké znamenány tyto sazby dopravní:
v dubnu: 1. 5. 10. 15. 20.
Labe
Ústí po Labe
Magdeburk
Duchcov
Ústí
Praha
Mělník
km
+ 102 + 54
+ 80
31
article
fen za tunu (= 1000 kg)
— 145
do Drážďan
do Magdeburku . 170 175 — 160 160
do Hamburku . . 210 210 — 180 200
do Brandenburku. — 240 — — 830
do Postupimi . . —
Valná hromada Ústředního spolku českých kupců
pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. V neděli dne
26. dubna konal Ústřední spolek českých kupců v Pra-
ze svou řádnou valnou hromadu v místnostech Cho-
děrovy velkorestaurace. Jednání zahájil o 1/24. hod.
odpol. za četného účastenství členstva předseda spol-
ku, komorní rada p. Jan Mokráček. Po schvá lení
zápisníku poslední valné hromady, předložena ob-
šírná zpráva jednatelská, z níž vyjímáme: V záleži-
tosti zákona o moru kořalečním podniknuty
četné kroky na ochranu zájmů stavu kupeckého. Živ-
nostenskému výboru sněmovny poslanecké podána
prostřednictvím poslance p. Václava Karbusa obsáhlá
petice za uzákonění průkazu způsobilo sti
pro živnosti obchodní. V záležitosti „Ústřed-
ní prodejny cukerní ve Vdni“ podáno společně s dru-
hými zúčastněnými korporacemi memorandum ob-
chodní a živnostenské komoře pražské, v němž na
zhoubné následky tohoto opatření poukázáno. K
místodržiteli vyslána deputace v záležitosti neděl-
níhoklidu a domáhali se zástupci spolku v anketě
letos v dubnu pořádané, aby klid nedělní platil stejně
pro všechny obory. Výbor podal dále dobrozdánío
vykonávacích ustanoveních k zákonům ze dne 25.
února 1902 z. ř. č. 49. a zakročil v zájmu brzkého
projednání zákona o podomním obchodu. z
podpůrného fondu spolkového rozděleno bylo zchu-
dlým bývalým členům spolku v roce minulém 650 K
Mokráček
Karbus
Drážďany
Magdeburk
Hamburk
Brandenburk
Postupim
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
kg
32
article
Národním, vzdělavacím a dobročinným účelům vě-
nováno v téže době z výdajného jměn 295 K. Kromě
toho přisloupil spolek jako člen zakládající k Měšťan-
ské besedě pražské, věnoval 200 K Pražské vzorné
obchodní škole a 200 K českému agitačnímu výboru
pro volby do obchodní komory. Čistý přírostek spol-
kového jmění za minulý rok činí 1035.37 K. Zpráva
jednatelská, pokladní, účetní a podpůrného fondu
schválena a výboru po vyslechnutí revisorů účtů udě-
leno absolutorium. Památka dra. Fr. L. Riegra a z-
mřelých členů V. Baroubka a B. Kasalického uctěna po
návrhu předsedajícího povstáním. Přijaty návrhy
správního výboru, aby přispěvek na rok 1903 stanoven
byl pro členy činně i přispívající na šest korun ročně.
aby podpůrnému fondu věnováno bylo 300 K ze spol-
kového výdejného jmění a „Pražské vzorné obchodní
škole“ i pro tento rok 200 K. Dle zprávy skrulatorů
zvoleni: jako předseda p. Jan Mokráček; místopřed-
sedou p. Emanuel Placek; do výboru pp. V. Čuda, K
David, R. David, A. Dřeva, J. Fugl. J. Havlíček. P.
Hotěk, A. Hrabák, V. Krákora, P. F. Krejčí. J. Palma.
František
L Riegr
V Baroubek
Mokráček
Placek
V Čuda
David
J Fugl
J Havlíček
P Hotěk
A Hrabák
V Krákora
J Palma
33
article
V. Pánek. V. Pazderník, L. Rataj. J. Stoklasa, J. Špl-
rek, A. Wízek a J. J. Záluský. Jako náhradníci pp.:
B. R. Egert, F. Čermák, J. Studnička, A. Palliardi. Za
revisory účtů zvoleni pánové: J. Knůpfer a A
Kouba. Komorní rada pan J. Mokráček děkuje za
znovu projevenou důvěru a vybízí nový výbork
plodné součinnosti. Člen výboru pan Jan Špírek
odůvodňuje na to návrh, aby dopsáno bylo správní
radě první české akciové čistírny petroleje v Kolíně,
ža kupectvo české — stojíc v zásadě proti všem kar-
telům, jimiž důležité předměty denní spotřeby lich-
vářsky se zdražují — zrazuje od přístoupení k chysta-
nému kartelu petrolejovému, nejedná-li se pouzeo
umožnění existence tohoto domácího odvětví průmy-
slového. Po návrhu správního výboru přijata jedno-
myslně následující resoluce: „Valná hromada
Ústředního spolku českých kupců, podrobivši dů-
kladné úvaze poměry, jež zavládly na irhu cukerním
zřízením ústřední prodejny cukerní ve Vídni, pro-
hiašuje, že nestává žádného závažného důvodu k ná-
sitrému centralisování obchodu cukerního ve Vídni
a k zavedení nových krutých podmínek cukerních.
V Pánek
V Pazderník
L Rataj
J Stoklasa
J Špl
A Wízek
Záluský
B R Egert
F Čermák
J Studnička
A Palliardi
J Knůpfer
Kouba
J Mokráček
Špírek
Kolín
Vídeň
34
article
Připojujíc se k prvni části protestu Ústřední jednoly
řepařů pro království české ze dne 14. dubna 1903,
odsuzuje bezohledné jednání rafinerů a dovolává se
ochrany stavu obchodního a širokých vrstev konsu-
mentů zrušením cla na cukr rafinovaný.“ Stej-
ného přijetí dostalo se resolučnímu návrhu pánů Hro-
níka a spol. na rázné dovolávání se splnění kardinál-
ních požadavků stavu kupeckého. Předseda pan J.
Mckráček děkuje na to plesovému výboru a jeho
snaživému předsedovi p. Ant. Dřevovi, kteří mají
hlavní zásluhu o příznivý finanční stav spolku, dále
příznivcům podpůrného fondu sl. správní radě akc.
továrny na kávové náhražky v Kolíně, sl. správní
radě akc. továrny na cukrovinky (dříve A. Maršner), sl.
obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech a sl. Občan-
ské záložně v Karlíně. Součas. vzdává dík poslanci
p. V. Karbusovi za účinné Ulumočení spolkových ná-
vrhů, české žurnalistice za ochotné uveřejňtování za-
sílaných zpráv, načež po 6. hodině krátkým doslovem
valnou hromadu zakončuje.
Na členské schůzi premia obchodníků v Pardu-
bicích dne 26. dubna konstatováno, že kartelářský
způsob při obchodech vůbec a při prodeji cukru zvlášt
děje se na úkor stavu obchodního, na úkor konsumu-
jícího obecenstva a usneseno protestovati s oprav-
dovým rozhořčením proti svévolnému zdražování cu-
kru, jehož cena v ničem není přiměřena k poměru
J Mckráček
A Maršner
Král
V Karbus
Kolín
Vinohrady
Karlín