ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 3bcfc330-70b7-11dc-b7c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 34 celkem · entity: person 219, work 14, place 65, org 13
1 masthead
1. května 1908.
2 masthead
Příloha „Národníchh Listu
3 masthead
K číslu 1fg.
4 masthead
Strana9.
5 title
Z literatury.
6 article
Z nové spiritistické literatury. 52— Je tomu asi dvacet let, co se mi, mladému studentovi, dostala do rukou silná vrstva nových potištěných archů bez počátkua bez konce. Byly to asi vybrakované exempláře některé tiskárny, nějaké neprodejné knihy, ne vím do dnes jaké. Nepamatuji se ani mnoho na detaily obsahu, ale dosud utkvívá mi v mysli těžký, rozčilující dojem, kterým na mladou duš působily popisy vidění, přízraků, dvojníků, sdě- lení z onoho světa, vše to podávané tak apo- dikticky, s takovou jistotou a věrou jako kate- chismus. O shmotnělých duších, astrálních tělech. dvojí podobě téhož člověka, mluvilo se jakoo něčem, co se rozumí samo sebou a popisy pokusu fakirů, medií, hypnotiseurů, obsahovaly detaily tak přesvědčivě dokumentované, jakoby se nejednalo o hypothesy, domněnky, nové pravdy, ale o základní běžné pojmy mathematiky nebo zeměpisu.
7 article
Dnes po létech dostala se mi do rukou znovu podobná kniha, která chce dovésti své čtenářstvo před bránu vyšších světů,a knihovnou, v níž vychází, i způsobem, kterým je zvána, obrací se patrně k širokým vrstvám za účelem popularisace jistého učení o tajemném světě duchovním a záhrobním. Dojem z této populární knihy ovšem nebyl tak hluboký jako před léty, ale nacházím v ní tutéž schopnost suggerovat čtenáři nezvyklému na železnou kazajku vědecké logiky svůj obsah ne věcnou správnosti, ale formou, ve které ji podáván
8 article
Ocítáte se hned po prvních stránkách jakoby na jiném světě. Všechno se rozumi samo sebou. duchové chodí v rodině mezi lidmi, lidé létají vzduchem, vyskytují se najednou na dvou ml- stech, přízraky, zhmotnělé ruce duchů jsou cos tak všedního a běžného, jako by se zjevy po- dobné vyskýtaly každodenně, je těžko pochopiti sta- novisko spisovatelovo, nejedná-li se o propagační knihu určitého náboženství, za projev čistě souhrnného názoru jisté, třeba dosti rozsáhlé a rozšiřené skupiny věřících. Od knihy, která vy- chází v souboru knih, provádějících čtenáře »věděním a životem«, musíme žádati, aby psala objektivně, kriticky — a logicky. Zjevy spiriti- stické, pokusy s medii i historie spiritismu, která chce z buddhistických knih, i z biblea ze zpráv svatých Otců konstruovati důkaz, že styk se světem duchů v té formě, jak spiritism o něm učí, od věků existoval, to vše jistě není bez zajímavosti i pro širší vrstvy, jde však o to, aby nebylo to vše podáváno jako fakta dávno již ověřená a zasazená do celkového rámce našeho vědění. Celá kniha, o které píši, obrací svojí logikou, svými tvrzeními, svým celkovým názorem výsledky moderní vědy úplně na ruby a nestará se ani v nejmenším, aby věcí za fakta uváděné přivedla aspoň v nějakou souvislost s tím, co dnes vskutku positivně
9 article
A v tom vidím neobyčejně nebezpečí knih takovým způsobem psaných. Olisknete-li dnes na př. jako folkloristickou studii sbírku starých receplů na zařikání a mazání v takové formé, že je kupuje i lid, může sice některou lehko- věrnou duši svést k pokusu napodobení, ale celkem je neškodná. Vydá-li se však kniha, která o záhadách smrti, hallucinací, přízraků, tušení, zjevení, krátce o všem tom světě, který vkládáme za hranice běžného smyslového rozumového poznání, přináší zprávy ve formě dokumentů a přesvědčivých tvrzení, může mii v širších vrstvách, jež nezkoumají logiku autora a podléhají suggescí slova, jakmile působí na fanlasii a cit, neobyčejně zhoubný účinek. Není pochyby, že bychom měli míti pečlivě vypravenou knihu o spiritismu, která by histo- ricky vysvětlila jeho vývoj, soustavně vyložila problemy a určitě odloučila světlo od stínu, kriticky prosvětlila pokusy a zkoumání za fakta podávané. Kniha však, která nedávno vyšla chce dovésti čtenáře širších vrstev »před bránu vyšších světů«, nejen že kriticky jej nepoučí, ale je naopak schopna zbytečně rozrušiti a ke klamným pojmům svésti i soudného čtenáře. víme.
10 article
České spisy- * Jaroslav Vrchlický, Duše Mimosa (190 haž 1903). Souborné vydání, sv. L. Nakl. J. Otto Sbírka dovršuje již půl sta svazků básní našeho poety Snad jen nahodilou shodou okolností zanechává dojem jaksi slavnostní, jasnější a veselejší. Jeví se tu rados z tvoření, spokojenost z dosažených úspěchů bez trpkých vzpomínek na všední zápasy. Sbírka jest jaksi stručným obrázkem básnické činnosti autorovy. aspoň co se týče lyriky. V šesti oddílech, jichž poslední obsahuje roztomilých XII lyrických meziher, jeví se všecky stránky básníkova bohatého talentu. Václav Beneš-Třebízský, Z různých dob. Pořadí páté. Historické povídky. Druhé vydání Sebr. spisy, sv. XI. Nakl. F. Topič. Dvě povídky z nichž první „Mara Bočarovna“ z r. 1871 nález k nejrannějším dílům autorovým, jeví již znamenitý vypravovatelský talent i onu srdečnou vřelost, jež tak rychle získávala autoru jména a přízně. Druhá. delší povídka „Anežka Přemyslovna“, líčí jednu z nej- sympatičtějších a nejtklivějších postav prvního panov- nického rodu českého v bouřlivých dobách, plných útrap a strádání pro český lid, pro nějž autor jeví vždy tak vřelý, srdečný soucit. Uprostřed běd a zmatko jeví se Anežka jako jasný anděl slilování a míru. * Bohdan Kaminský, Rozházené kapitoly.
Vrchlický svatý Beneš Třebízský svatý . XI Anežka Přemyslovna Anežka Kaminskij duše Mimoso
11 article
Humoresky a satyry. Čítárna „Švandy Dudáka“, knihy rozmarné a vážné, pořádá Ign. Herrman n. Serie II.- sv. III. Nakl. F. Topič. Dvanáct rozmarných povídek a črt ze současného společenského života. Autor někdy toliko lehce dotkne se své látky, jinde zase vjede hlou- běji, líče říznou satyrou směšnosti a nedostatky, jež dovede vypozorovat na svém okolí bystrým okem Všude je zábavný, dovede vzbudit upřímný smícl i spokojený úsměv. Stručná forma jeho drobnýel obrázků pěkně mu sluší, konec se zaostřuje v břitkou pointu a autor zcela bezpečně dociluje svého záměru pobaviti čtenáře. * Alois Tuček, Rok v sámotách. Historie z vě zení. Nakl. Hejda a Tuček. Není to román, nemá také ambicí, být románem Autorovi šlo o to, podal pokud možno barvitě a přirozeně výrok reálného ži vota, podati čtenáři co jako vězeň v samovazbě cítil myslil a prožil. Čtenář cítí, že tu líčeno dle pravdy co ve skutečnosti zakuseno, vypravovatel nevydává se za románového hrdinu, nýbrž odhaluje upřímni i svoje slabosti. Líčení působí místy příkře, ale upouti dokonale. Ostatně vypravováno vše prostým slohem jenž se dobře hodí k formě denníku. * Jan V. z Finberka, Rudé jeřabiny. Nak Jos. R. Vilímek. Deset povídek opět z horského ovzduší. V této knize jeví se proti předešlým povídkám spisovatele pokrok ve směru a větší určitosti v líčeni postav i prostředí. Vystihnouti „vůni půdy“, duši lidu. jest v tomto případě nejdůležitějším úkolem autoro- vým. To se podařilo zejmena v poslední delší idyllce „Svatá trpělivost“ a v některých kratších.
Švanda Dudák Tuček Hejda Jan R Vilímek Seria Finberk Naka Jos svatý . III
12 article
Z českých listů. * Z Osvěty: O. Josek podává čtenářům Osvěly přehledný výtah z nového spisu Quisova: Korrespon- dence Karla Havlíčka Borovského. Nový doplněk ob- sahuje jeho článek, pokud se týče pobytu Havlíčkova v Německém Brodě 1844—5. Jsou to osobní vzpo mínky prof. Ningera, podávajíci živý obrázek o teh dejších ochotnických představeních a Havlíčkově účasti na nich. * Divadelní Listy mají interview redakťorův se Slukovem z nedávné doby jeho ředitelství »Uranie« v němž podány jsou zásady, jimiž se Slukov chtě při řízení divadla říditi a také řídil. * V Ženském Světě dokazuje K. Nevšímalova. že duševní práce žen a mateřství dá se sloučiti, ba naopak, že mnohé slavné spisovatelky právě svému mateřství děkují za nejkrásnější stránky svých knih Končí cítátem, že nejlepší chotí a nejlepší matkou století dvacátého slane se žena osvícená. * Z Českého časopisu historického: J. Pekař od povídá na námitky prof. Kalouska proti tvrzení, že Křišťanova legenda je nejstarší legendou českou. D- vody Pekařovy pro toto tvrzení jsou přesvědčivé rozhodujíci. V témž čísle počíná J. Fikerle zajímavý článsk: Čechové na koncilu kostnickém. * Přehled přináší článek o universitní knihovně pražské, v němž obsaženy jsou pozoruhodné úvahy o nedostatečně dotaci této knihovny a o způsobu Čtenář. její katalogisace.
Josek Osvět Quisův Havlíček Havlíčkův profesor Ninger Slukov K Nevšímalův J Pekař Kalousek Křišťanův J Fikerle Čecho Brod Korrespon Uranie
13 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * V Petrohradě zemřela vynikající žena ruskáa spisovatelka Marie Michajlovna Manase- jina, dcera proslulého archaeologa Korkunova. Ze- snulá ukončila ženský lékařský kurs a byla z prvních a nejstarších ruských lékařek. Z prací její značné popularitě těší se skvěle psaný spis 4O nocnuranin ttrei nepnue rou z«. Oslatní její práce směřují k fysiologii mozku, k fysiologii, pathologii, hygieně a psychologii spánku (»Com, Kaka rperi snu veonbna«) a pod. V poslední době mncho pracovala ve směru umělecké výchovy (»06z serern- eco nocunranim veronna«) a znajíc několik cizích jazyků pilně překládala vědecko . populární práce. Veřejné její přednášky, pořádané ob čas v So- ljanem Gorodku, byly vždy dostaveničkem četného intelligentního obecenstva. * Leon Bielski oživuje v »Kraji« vzpomínku na Marii Walewskou a na styky její s Napole onem I. Vyslovuje podiv, že látky télo nezmocnila se dosud krásná literatura, neboť celkový děj i jed- notlivosti tohoto historického románu vybízejí přímo k dramatickému nebo poetickému zpracování. Dějiny v tomto případě podávají řadu scén, jež se zdají plodem bohaté poetické fantasie, ale že dosud nikdo látky této se nezmocnil, toho příčinou snad jest okolnost, že k této pravdivé historii netřeba dodá- vati fantastických rysů a podrobností. Poláci v roz- tržení sňatku kněžny Walewské a v jejím spojení s Napoleonem viděli politický úspěch a sám kníže Jos. Poniatowski byl v té příčině jednatelem Napole- onovým a jeho poslíčkem lásky. Ovšem že se zkla- mali. Mezi Napoleonem a Walewskou vyvinul se in- timní poměr a kněžna nezapomínala naň ani ve vy- hnanství. Její syn Alexandr Walewskí byl vyslan- cem Napoleona III. u dvora neapolského a madrid- ského.
Manas Bielski Walewská Polák Poniatowský Napoleon Alexandr Walewskí Petrohrad Como Kako Jos
14 article
* Ve Lvově dobylo značného úspěchu nové drama Lucjana Rydla »Na zawsze«, čerpane z doby polského povstání Jest to historie nešťast- ného srdce ženy, která provdala se za vynikajícího, ale nemilovaného muže v přesvědčení, že vyvolený její zahynul v boji. Ale když nejméně se nadá, vy- volený tento stane před ní s žebráckou holí. Odtuc počíná drama, vybudované na prostotě duševníci kolisí hrdinky mezi citem povinnosti a nově vzpla- nuvší lásky. Drama má několik velmi pěkných, poe tických scén, jež neminuly se účinkem. * »Honoe Bpena« uveřejutlo úvahu o polském překladě »Oněgina« p. L. Belmonta, o kterém tomto listě bylo již pojednáno. List želi, že Poláci málo znají literaturu ruskou, ač Rusové nemohou se vykázati lepší znalostí literatury polské. Jest to prý zvláštní zjev: oba národové žijí pod jedním krovem, ale tak málo se navzájem znají. Co se týká překladu ruské velebásně, chválí list jeho dokona- lost a blízkost k originálu. Překladem svým p. Bel- mont prokázal službu nejen ruské literatuře, ale i otázce sblížení obou národností. *O srbském národním školství do- čítáme se zajimavých a podrobných zpráv v právě vydané brožuře Ljub. M. Proliče »Naše narodne prosvečívanje u školskoj 1901—2« (Bělehrad 1903) Ze statistiky zde uveřejněné se dovídáme, že v Srb- sku jest 1133 národních škol s 1151 učiteli, s 864 učitelkami a se 102.325 žáky a žačkami. Celkový rozpočet vykazuje 4,966 335 80 dinárů. Spisovate chváli srbské učitelstvo jako obětavé a nadšené pra- covníky, nevybýbající se v kruhu své působnosti žádné kulturní práci. Rozvoj školství dusí nedosta- tek prostředků hmotných, činitel to, proti němuž jinde marně bojují * Štěpán Radié ukončil ve »Vienci« delš studii »Franjo Ladislav Rieger kao učenjak i kan češki kulturní organizator«. Slavjanin.
Lucjan Rydl Oněgin L Belmont Polák Rus Bela Ljuba M Prolič Srb Radié Rieger Lvov Drama Bělehrad Honoe Bpen
15 article
Cizí spisy-
16 article
* André Lefěvre, Germains et Slaves. Ori gines et croyances. Avec 15 figures dansle texte et un atlas de 32 cartes dressées par Alber Lacroix et gravées par C. Ruckert el Cie Paříž. C. Reinwald 1903. Professor na pařížské l'école d'AnthropologieA Lefěvre napsal pro sbírku „Bibliothěque d'histoire ei de géographie universelles“ monografii o starožitno- stech germánských a slovanských, která pohříchu ne- svědčí o správném názoru auktorově. Pojednává sice o thématě svém dosti obšírně a prokazuje i rozsáhlou znalost látky, než nedostává se mu stejně objektiv- ního citu pro oba národní kmeny, které od prvých téměř svých dějinných počátků vedou spolu tuhý boj existenční. Pan spisovatel neuvádí sice zdrojů, z nichz čerpal údaje své, a toliko obecně v textu dovolává se Tacita, Jornanda, Prokopia, ale přece zřejma závislos jeho na příslušné literatuře německé. Setkáváme s2 u něho se známým chauvinistickým velebením pů- vodních mravův a válečných činů germánských ná- čelníků, při čemž současné výkřiky hrůzy, vzbuzené loupežemi a vraždami Vandalů, Suevů, Franků, Anglo- sasů, Visigothů i j. jsou zakryty pláštíkem křesťan- ského milosrdenství, rovněž jako ukrutnosti Karla Ve- likého, jemuž tisíceré vraždy Sasů nebyly překážkou svatořečení. Jaký proti tomu jest rozdíl Lefěvrova soudu o Slovanech! Ti dle jeho názoru nijak nelišili se od sveřepých Hunnův, Avarů, Bulharů, ba čtenář shle- dává mezi řádky, že ani zlověstné loupeže maďarské. po půl století hubivše střední a jižní Evropu, nezdály se spisovateli býti tak hroznými, jako činy prvotních Slovanů. „Slovan pojídal maso všech druhů zvířat“ praví Lefěvre, „ba i nečistých; ale pohanka a mléko kobylí skládaly hlavní část jeho výživy. Popudy mravní byly u něho ve stavu na výsost neurčitém
Lefěvre Germains Slaves gines Alber Lacroix Ruckert Reinwald Anthropologie Tacitus Jornanda Prokopios Franek Karel Sas Avar Bulhar Paříž Evropa Slovan ei jít géographia
17 article
Společenství žen bylo pravidlem u větší části kmenův a udrželo se zajisté dlouho ještě po zavedení křesťan- ství.“ Slovan byl lenoch a přítel pohodlí, při tom však pohostinný. Rád uvítal cizince a byl někdy anebo spíše chtěl býti věrným svému slovu. Ale v oka- mžiku bezcitnosti přešel k násilí a k ukrutnosti na výsost nemilosrdné. Hruď maje nahou, tesák po boku. běžel ke předu, mávaje svazkem dřevců jedem na- puštěných...“ Na jiném místě praví Lefěvre o Slo- vanech, že tam, kam přišli, nezůstala jediná duše na živě. Největšími však ukrutníky byli Slované proti válečným plenníkům, jež s osly a koni zavírali do chlévů slamou obložených, ty pak zapalovali a srdce jim přetékalo radostí z hudby, již působilo bědování a lkání.“ Na jiném místě líčí Lefěvre surovost Bulha- rův, ale přidává ihned, že prý jim Slované v ničem neustupovali. Čtenář táže se, pro koho spis jest psán Pro Francouze sotva, neboť těm dostává se přesněj šího a objektivnějšího poučení odjinud.
Slovan Francouz Bulhrův
18 article
Že závislý jest spisovatel na literatuře německé vidí se z četných věcných pochybení jeho. Byzantské prameny udávají, že přišly Srbové a Chorvaté do svých nynějších sídel z Bělochorvatska zákarpatského Lefvre však k nim přidává i Srby lužické a míšeň- ské. Patrně dle Bachmannovy theorie klade Lefěvr příchod předků našich do této země teprve do V slol., jakkoli alespoň v severovýchodní části Čech zjištěno jest obyvatelstvo slovanské již za prvých dob cisařských. Ze by byl císař byzaniský Héraklios I ucházel se o spolek se Samem, překvapuje tím více ježto literatura byzantská Sama vůbec nezná. Podařen ješt výrok, že Arnulí východofrancký toužil po po- kojn.ém sousedství se Svatoplukem! Také nevíme, od- kud údaj Lefevrův, že Arnulí postoupil Svatoplukovi jistá práva v Čechách a udělil mu korunu královskou Králové frančtí od Karla Vel. až po Arnulía neměli
Srba Chorvat Bachmannův V slol Sam Svatopluk Lefevrův Arnule Svatopluk jistý Karel Vela Arnulía Čechy
19 article
v Čechách práv žádných, nemohli tudíž jich postupo- vati. Přemysla českého nazývá Lefěvre synem Kro- kovým a klade jeho nastoupení do r. 722. R. 109g prý Jindřich IV. udělil knížatům čaským hodnost krá- lovskou a od r. 1558 prý jsou Čechy pod panstvím rodu habsburského. Ukázky tyto, tušíme, objasňuji povahu autorových pramenů. Na štěstí jest spis v moderní literatuře francouz ské zjevem ojedinělým * Ludwig Hevesi, Oesterreichische Kunst im neunzehnlen Jahrhundert. Lipsko. K. H Seemann, 1903. Mluviti o rakouském umění nemá v podstatě smyslu, leda že by vyrozumíval spisovatel dějiny uměleckého tvoření v obojím rakouském arcivěvod- ství. Rakousko jest pojem čistě politický, smysl slova nemá významu kulturního, tím méně uměnoslovního. ježto v politických hranicích říše samostatně a své- rázně vyvinuje se kolikerá kultura, na určitém národním podkladě zbudovaná. Zjištěna-li sterilita rakouských Němců ve vědách spekulativních a v tvo- ření básnickém, tím větší ještě jest chudoba jejich v oboru uměleckém, což ovšem nemůže naplniti podi- vením, neboť železná jest pravda, že přistěhovalci do cizí kulturní oblasti a živlové odnárodnělí nejsou způsobilí k duševní samotvorné činnosti Celkově tedy dílo Hevesovo má základní myšlen- ku pochybenu. V podrobnostech nechceme spisovateli křivditi. Jakkoli vyrostl a sestaral ve vídeňském ovzdu- ší a vssál do sebe všechny předsudky dunajského
Přemysl český Jindřich Iva Hevesi Jahrhundert K H Seemann Němec Čechy Lipsko Rakousko Oesterreichische Kunst
20 article
Babylona, přece nelze upříti, že hledí býti práv kul- turní výši jednotlivých národů. Nás ovšem nejvíce interessuje způsob, kterak o českém umění pojednává Hevesi třídí umění XIX. stol. ve dvě doby, rozdělené rokem 1848. Starší doba respektuje české umění velmi skrovně, zaznamenávajíc solva Trenkwalda, Jaroslava Čermáka a Jakuba Levého, Čermáka ovšem i Levého s nevšedním uznáním. Lhola, Hellich, Wachsmann, Javůrek, nejsou ani jmenováni, Seidmanovi zjednalo zmínku toliko, že znova uvedl čmail do umění: také neexistují pro autora ani Mocker ani Šmoranc, tím měně zástupci umělecké živnosti. Viděti z toho, že česká umělecká tvorba před r. 1875 utonula v moři cizokrajném, z něhož jen zvláště vynikající zjevy svě- rázností a nadáním dovedly se povznésti. Za to po- jednávaje o novějším umění a zvláště o směru seces- sionistickém, hledí autor vystihnouti i pravý význam českého umění, jakkoli české umělce vrhá úmyslně do jednoho koše s tak zvaným uměním českoněme- ckým. Z velikého počtu českých umělců, jež Hevesi šíře a s uznáním posuzuje, jména Brožík, Hynais, Mu- cha, Márold. Radimský, Uprka a hojná jiná mají již nyní širší zvuk a s výtvory jejich sefkáváme se ve sbírkách nejpřednějších. Ze sochařů zvláště Myslbek a Sucharda oceněni, z architektů Zílek. Zajisté jako ve sterých jiných příčinách i tu bránilo vídeňské sta- novisko uvésti jména ještě jiná
Hevesi Čermák Levý Lhola Hellich Wachsmann Javůrek Mocker Šmoranc Brožík Hynais Radimský Uprka Myslbek Suchard
21 article Z cizich revul.
Z cizich revul. * Energicky vystupuje japonská revue Yama- gata Teizaburoproti výsadám šlechtickým. Na- vrhuje, aby šlechtictví bylo v Japonsku buď zcela od- straněno, nebo aspoň aby bylo zrušeno dědičné šlech- tictví. Nejostřeji vyslovuje se revue proti nobilisaci fi nančníků a vládních politiků, navrhujíc, by bylo na příště udíleno doživotní šlechtictví pouze zasloužilým mužům na poli věd, literatury a umění a politikům. kteří obzvláště prospěli národu. Dodnes je v Japonsku 957 rodin šlechtických (11 princů, 38 markýzů, 100 hrabat, 396 zikomtů, 312 baronů). Nová, vážná revue Revista Idéalista s slibným obsahem začala právě vycházeti v Bukurešti. Zdá se, že to bude dobrý informační list o věcech ru- munských. Přehlednou historii anglické školy otiskuje Ch V. Langlois v Revuede Paris. V Anglii vyučování bylo připoutáno ke kostelu. Teprve na počátku XIX století připomněl si stát anglický, že má jisté povin- nosti vůči mládeži. Roku 1833 zákonem byla ořiřčena školství dobrovolná pomoc peněžitá. A přece ještě r. 1869 bylo 11/2 millionu dětí beze školy. Teprv zákon z r. 1870 povolil školy veřejné Board Schools. odělené od kostelů. Škol takových zprvu bylo kolem 8 tisíc, r. 1902 docela už 14 tisíc (z těch pouze 1000 katolických). — Táž revue přináší dobrou studii ře- ditele Antoina o mise-en-scěne.
V Langlois Japonsko Bukurešť Anglie Revuést Paris
22 article
*V Revue des deux Mondes pokračuje G. d'Avenel ve své rozsáhlé a poutavé studii « mecha- nismu života. Dospívá k prostředkům komunikačním a zmiňuje se o netušeném zisku z podzemní městské dráhy (metropolitaine). Jak známo, je vídeňská městská dráha silně passivní: londýnská a berlínská se vyplá- cejí, ale pařížská převýšila očekávání Projekt, městsk dráhy podzemní v Paříži prosloven byl už r. 1855. V prvém roce dopravila 140 millionů pasažérů, z toho 9 millionů jelo v první třídě; 395 vagonů nestačí stále rostoucí potřebě. * Bibliothěgue Universelle « Revue Suisse přináší dokončení „Souveniers d'un Slavo- phile“ od L. Legěra. V části této líčí vzácný náš přítel svou návštěvu u biskupu Strossmayera v Dakově. * V Mercure de France rozepisuje se J. de Gaultier o „Bovarysmu, moderní filosofii illuse“. Bo- varysm je schopnost, představovati si vše jinak, nežli to skutečně je. Je to důsledný illusionismus. Modern filosofie, počátek XX. století. * La Plume uveřejňuje další odpovědi v otázce. je-li umělecká výchova lidu nutnou. K. Groos přisvěd- čuje rozhodně. R. de la Sizeranne praví, že lid nemá smysl umělecký a že těžko vychovávati něco, co vůbec neexistuje. M. Maeterlinek tvrdí, že umělecký smysl lidu je dnes značně pokleslý vůči dřívějšku. Zjev ten připisuje rozkvětu průmyslnictví. A výchovu uměle- ckou lidu považuje za rozhodně nutnou. * Mnoho zajímavého je v článku J. Stramnika „Sociální podmínky soudobě ruské literatury“, jejž přináší Revue Blanche.
L Legěra Strossmayer Dakův J Gaultier K Groos Sizeranne M Maeterlinek J Stramnik Blanche Paříž Mercure jít Franca Bibliothěgue Universelle Souvenier d ' uno Slavo Le Plum
23 article
* Německé listy u přiležitosti stoleté památ- ky úmrtí Klopstockova probírají kde jakou stránku autora Messiady. Jeho vztah k ženám a ke sportu nezůstal bez povšímnutí. Čtenářstvo zví aspoň, že Klopstock byl stejně zábavným společníkem dam, jako výborným plavcem, jezdcem, bruslařem a střelcem * V La Revue causerie C. Faurova o „Duši chirurga“; dámy zaujme článek Blanchonův „Par- fumy květin“. Velmi informativním je článek R. Re- musatův „Dánské divadlo“. Obecenstvo dánské vždy jevilo živý smysl pro divadlo. V XVII. století založili dva francouzští herci v Kodani divadlo, jež r. 177 stalo se jako „Královské dívadlo“ institucí státní. Po- měr domácích her k cizím jest 15: 11. Vedle stální scény je v Kodani „Dagmařino divadlo“, liberálnějšího a pokrokového směru. Divadlo dánské vyzdvihl Hol- berg (1684—1747) a Oehlenschläger (1779—1849). Hol- berg snažil se vytlačiti vliv německý a nahraditi ho francouzským, Ochlenschläger čerpal z mythů skandi- návských. Skoro celé století bylo mezi oběma básníky a tato perioda byla vyplněna střídavě vlivem něme- ckým a francouzským. Diderot měl vliv trvalý. Hausen vede tento vliv Diderotův až do dnešní tvorby. Vedle toho Voltaire a Kotzebne zanechali své stopy v dra- matické tvorbě dánské. Až do Björnsona obecenstvo dánské hledalo v divadle zábavu. Teprve tvorba nor ského básníka zlomila tento směr čistě zábavní a dala divadlu vážnější ráz *Le Tourdu Monde rozepisuje se o obratné politice Ruska v ovládnutí Mandžurska, které dnes je pouze provincií ruskou. V téže revui je studie o cha- manismu a lamafsmu u Sibiřanů. Mr. Penn.
Klopstockův Klopstock C Faurův Duša Blanchonův Diderot Diderotův Voltaire Kotzebne Sibiřan Kodaň Rusko dánský divadlo Dagmařin divadlo Oehlenschläger
24 article Bibliografic.
Bibliografic. * Anděl míru. Román Jakuba Arbesa. Seši 1., cena 30 h. Nakladatel J. Otto v Praze *Potomstvo. Povídka. Napsal Jiři Sumín. Ceno 2 K. Nakladatel A. Píša v Brně. * Kim. Román Rudyarda Kiplinga. Autor překlad Pavly Moudré. Seš. 1., cena 24 h. Na kladatel J. Otto v Praze. Peklo. Napsal Dante Alighieri. Přeloži Jaroslav Vrchlický. III. vydání. Cena 2 40 h. Nakladatel J. Otto v Praze. * La mano negra — Černá ruka ve Španělsku Přísučvek k anarchistické martyrologii. Napsal Bru- tus. S obálkovou kresbou Jana Lamanna. Čena 30h Nákladem časopisu „Nový Kult“ v Praze-Olšanech. * Lesnická botanika. Pro posluchače ústavů les- nických a ku potřebě praktickým lesníkům sepsa prof. A. J. Bernard. S mnoha vyobrazeními. Cena 12 K. Nakladatel R. Promberger v Olomouci. * Mistra Jana Husi Sebrané spisy. Z latiny pře- ložil Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opa- třil dr. V. Flajšhans. Sešit 1., cena 40 h. Nakladate Jar Bursík na Král. Vinohradech. * Nová pozorování o fototropismu zvířat. Podává dr. Em. Rádl. S vyobr. Zvláštní otisky z Véstníku Kr. č. spol. náuk. Cena 40 h. V komisi u Fr. Řivnáč- v Praze- * O samostatném vývoji čočsk bez přítomnes očí. Napsal Emanuc! Menel. Práce z ústavu pro zool., srov. anat. a embr. české univ. Zvláštní otisk z Věstníku Kr. č. spol. náuk. Cena 60 h. V komisiu Fr. ftivnáče. *Obrazy z Alp. 40 litografických reprodukcí dl olejových originálů, které maloval Jan Novopa- cký, akad. malíř. Sešit 1., cena 3 K. Úplné vyjde v 10 sešitech. Nakladatel B. Kočí v Praze * Obytné místnosti. Z příkazu c. k. ministerstva kultu a vyučování vydává oddělení učebných pomů- cek při c. k. rakouském museu pro umění a průmysl Sešit 1., cena 10 K. Nákladem c. k. dvorní a státn tiskárny ve Vídni.
Arbes Otta Sumín A Píša Kim Kipling Pavel Moudrá Dante Alighieri Vrchlický Br Lamann profesor Bernard R Promberger Jan Hus Svoboda doktor V Flajšhans Bursík Král em Rádl Řivnáč Emanuc Novop Praha Brno Španělsko Olšany Olomouc Francie Králové Alpy Vídeň Nová Kult ústav pro zool
25 article
* Půl roku v narské líši. Obrázky z Ruska. Na- psal V. A. Jung. Cena 1 K 40 h. Nákladem „Času v Praze * Sondnictví porotní, jeho vývoj a oprávněnost Kritické úvahy vzhledem k připravované reformě ti- skového a trestního zákona. Napsal dr. E. Synek Cena 1 K. Nákladem R. Prombergra v Olomouci. * Státoprávní politika. Napsali dr. Lad. Ma- chač. Ant. Hubka, dr. Ant. Kusý, dr. Ja Kříž a dr. Ant. Hajn. (Knihovna „Samostatnosti“ sv. XI.) Cena 2 K 50 h. Nákladem „Samostatnosti“ v Praze *Stručný právodce po Semilech a okolí. Napsa J. Kamenický. Cena 40 h. Nakl. J. Glose v Se milech. Studijní nadání ne českých školách zeměděl- ských. Sestavil Eduard- Srb. Cena 1 K 20 c h. Na- kladatel Jaroslav Burian v Písku. * Učubnice chovu domácího zvířectva. Díl II. Čás podrobná. Sepsali J. Procházka, B. Macalík J. Tebich, Ant. Stach, J. Bureš, A. Koplas J. Minora, L. Sobotka, V. M yslivec. S četný- mi vyobr. Čena 2 K, pro žactvo moravských hosp škol a členy moravských hosp. spolků 1 K. Nákladen českého odb. zeměd. rady pro markrabství moravsko v Brně. * Účetnictví pro rolníka. Cena 60 h. pro žáky a rolnictvo moravské 40 h. Nákladem českého odb zeměd. rady pro markrabství moravské v Brně. * Závěť dra. Frant. Lad. Riegra ve věrných sním cích s úvodní básní Jaroslava Vrchlického s průvodním textem dra. Karla Mattuše, s do- slovem dra, R. J. Kronbauera a s podobiznou Riegrovou od M. Švabirského. Cena 1 K. Nakla- datelské družstvo „Máj“ v Praze.
Jung E Synek R Prombergr Hubka doktor Antonín Kusá Kříž Hajn svatý . XI J Kamenický J Glos Eduard Srb Burian J Procházka Macalík J Tebich Stach J Bureš L Sobotka V M K Nákladen František Riegr Vrchlický Mattuš R J Kronbauer M Švabirský K Nakl Rusko Praha Olomouc Ma Semily Písek Brno moravský hospodářský škola
26 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Sjezd českého rolnictva. Došlo nás toto pro- volání: Na dny hospodářského výstavního trhu. pořádaného Ústřední společností hospodářskou, které dny staly se svátečními pro české země- dělce — svolávají podepsané korporace s je z českého rolnictva království če- ského. Jest třeba, aby rolníci čeští, jež v tisí- cích přicházejí v tyto dny do Prahy na výstavu k vykonání přehlídky pokroku zemědělství na- šeho, přehlídli také své řady, svou sílu a svou moc. Sjezd tento budiž důstojnou jednotnou ma- nifestací všeho lidu zemědělského, hrdého na svůj stav a své povolání. Nechť neni jediné obce, jež by v tyto dny nebyla zastoupena. Četnou, im- penující návštěvou dáme na jevo nejen svou sihu, ale také pevnou vůli, pracovati svorně na záchranu ohroženého našeho zemědělství. Vzácné porozumění a cítění pro stav náš nalezli jsme u pánů professorů vysokých škol pražských, kteří se vzácncu ochotou uvázali se u pořádání před- nášek z oborů, jež nejblíže se nás dotýkají. Aby účelnost návštěvy pro jednoho každého byla do- sažena, sestaven byl a účelně rozvržen následu- jící program pro dobu výstavní: 15. května O 9. hod. dopol. slavnostní zahájení výstavy O 10. hod. dopol. sjezd delegátů českého odboru rady zemědělské v zasedaci sini rady zeměděl- ské. O 2. hod. odpol.: Praktický kurs pro činov- níky spořitelních a záložních spolků a hospod. družstev na české technice. 16. května: .Od8. do 9. hod. dopol.: Přednáška prof. dra. Č. Ho- ráčka „O úvěru zemědělském“. Od 9.—10. hod. dopol.: Prof. Hrázský „Uplavnění toků a účinek jeho na melioraci zájmového územi“. Od 10. do 11. hod. dopol. Dr. Ot. Laxa: „O racionálním zužitkování mléka“. Od 11.—12. hod. dopol.
profesor doktor Hrázský Uplavnění Otakar Praha Č . ho výstav O 10 český odbor rada zemědělský
27 article
Dr. K. Polák: „Výměnek a starobní pojišťování“, O 101/2 hodině dopolední Hospodářské druž- stvo statkářů a nájemců svolává anketu do míst- nosti Ústřední společnosti hospodářské, na které jednáno bude o otázce: „Jakými prostředky dalo by se lociliti toho, aby naše domácí pšenice do- stoupla oné hodnoty a ceny jako pšenice cizo- krajné, zejmena uherské“. Odpoledne o 2. hod. na technice: Praktická cvíčení pro činovníky spoř. a záložních spolků a hospod. družstev. Večer manifestační sjezd rolnictva českého, na kterém promluví dr. Alb. Bráf, prof. na české universitě. 17. května: Dopoledne přednášky na technice: Od 8.—9. hod. prof. dr. C. Horáček. Od 9.—10. hod. prof. Hrázský. Od 10.—11. hod. dr. Ot. Laxa. Od 11.—12. hod. A. Blažek: „O budoucích úkolech hospod. družstev“. O 11. hod. dopol. valná hromada Ústřední jednoty ře- pařů na výstavišti v budově retrospektivní vý stavy. Odpoledne hromadná návštěva výstavy 18. května: Přednášky na technice: Od 8.—9 hod. dopol. prof. Jedlička: „Zásobování hospo- dářského statku hnací silou“. Od 9.—10. hod. dopol. docent dr. Lukáš: „O některých právních a společenských poměrech zemědělců“. Od 10 do 11. hod. dopol. adj. Andrlík: „O hnojení k řepě cukrové“. Ústřední hospodářská společ nost hospodářská ustanovila pořadatele výstavy kteří jsou ochotni odborný výklad při prohlídce výstavy podati. Bližší uvedeno bude na admini- strativní tabuli na výstavišti. Český odbor rady zemědělské. Sdružení českých zeměděleů Ústřední společnost hospodářská. Ústřední jed nota hospodářských společenstev. Ústřední jed- nota řepařů. Hospodářské družstvo statkářů a nájemců.
Bráf profesor doktor C Horáček Hrázský Otakar A Blažek Jedlička Lukáš Český odbor rada zemědělský
28 article
Výrobci podrážkovýchi koží konali minulou ne- děli schůzi, na které jednáno o četných otázkách or ganisačních. Nepřítomní schválili učiněná snesení písemně. Jako prvý krok ke zřízení ústřední pro- dejny podrážkových koží, jejíž stanovené zásady schváleny, usneseno zmenšiti výrobu. Prove- dení příslušných opatření svěřeno uherskému a před- litavskému komitétu, když byl schválen jedno- hlasně normativ kontrolní. Předlilavský komitét vy- pracoval potom pracovní program. Čeká nás tedyv době nejbližší zdražení koží těchto. Cukorní vývozní prémie lelošní kampaně. Dle výpočtu orgánu ústředního spolku cukrovarnického dosáhne obnos vývozních cukerních bonifikaci kam- paně 1902—3 brutto 35,528.000 K. Vzhledem k tomu, že maximální zákonný kontingent bonifikační činí 21 millionů korun, bude nutno vrátiti státu 14,528.000 K. Z toho připadá na předlilavské závody 10.900.000 K a na uherské 3,618.000 K. Uvedených 10.900.000 K bude rozvrženo takto: na surovarny 8,698.000 a na rafinérie 2,202.000 K Rakouský syndikát vidlí a tlačených lopat. Před krátkým časem sdružilo se hlavních pěl r uských výrobců zemědělských vidlí a tlačených lopat v kar- tel, který má pracovati na zlepšení stavu tržního. Zvýšení cenovému položena tím hráz, že kujné lo- paty silně soutěží s tlačenými, jsouce také přes vyšší náklady výrobní lacinějšími Mezinárodní kartel vidlový. Před několika mě- síci utvořen byl mezinárodní kartel vidlový, ke kle- rěmu přistoupily německé a ruské závody, spolu pak jedna rakouská továrna. Teplická továrna ke kartelu tomu nepřistoupila. Účelem kartesu tohoto jest orga- nisovati vývoz zemědělských vidlí na Balkán a do Levanty.
Balkán
29 article
Návzh na vypovězení obchodních smluv. Konser- vativní strana pruské panské sněmovny předložila presidiu tento návrh: Panská sněmovna nechť se usnese, aby naleháno bylo na výpověď platných obchodních smluv ve lhůtě, těmi kterými smlouvami stanoveně. Různé zprávy. Na berlínské plodinové burse stoupla cena kukuřice o 4 mk. Špatná jakost letošního amerického dovozu způsobila ně- kterým berlínským a hamburským domům značné obtiže. — Na valné hromadě 1 vovsko- černo- vícké železniční společnosti usneseno platiti z výnosu po srážce 5% zúročení akciového kapitálu, 4% zúročení prioritního kapitálu a po od- pisu amortisační kvoty 71/2 K superdividendy na akcii. Na nový účet má býti přenešeno 122.477 K. Připada tedy na akcii za celý rok 271/2 K, t. j. na kupon, splatný dne 1. května 171/2 K. — Vídeňská společnost pro uhelný průmysl usnesla se ve valné hromadě, aby bylo ziskové saldo 115.139 K odepsá- no od přenosu ztráty 4.681.080 K a zbývající saldo ztráty 4,565.941 K přenéstí na nový účet. Hnědouhelná doprava labská. V druhé polovici měsíce března klesl značně vývoz hnědouhelný po Labi, což s uspokojením prvé spotřeby v obvodech labských souviselo: na překladiště labská v Ústí do- praveno v prvém týdnu březnovém 5702 vagonů uhlí, v druhém týdnu 4916 vagonů, v prvé polovici března 10.618 vagonů, tedy denně 802 vagony: v druhé po- lovici březnové 8321 vagonů, denně 594 vagonů. V mě- síci březnu obnášela doprava hnědouhelná na překla- diště labská 18.939 vagonů, v únoru 10.259 a v lednu 5389 vagonů, v prvém čtvrtletí tudíž celkem 34.787 vagonů. V dubnu zhoršila se na počátku měsíce splav- nost Labe, ještě však před svátky dostoupilo Labe zase výšky plněsplavné, již si udrželo až do 20.
K Připada Ústí panská sněmovna
30 article
Sazby dopravní zůstaly od března bez význačné změ- ny na nízkém niveau, jež by bylo umožnilo zvýšení dopravy labské, kdyby bylo bývalo dostatek poplávky. Soutěž německých briket v odbytištích uhlí českého jest tak značná, že prc letošek s určitostí předpově- děti lze další klesnutí hnědouhelného vývozu lab- ského; myslíme, že ani částečné snížení dopravních sazeb z dolů k Labi, o kterém jednáno v poslední an- ketě a jež v nejpříznivějším případě bude obnášeti 4 koruny na vagoně, klesání vývozu hnědouhelného docela nezastaví. Že nynější dopravní sazby k Labi jsou nepoměrně vysoké, patrno z toho, že na př. do- prava 1 vagonu uhlí z Ústí po Labi do Magdeburku (trať asi 316 km) obnáší 16 marek, z Duchcova do Ústí k Labi asi 20 marek; v sazbě vodní zahrnut ještě poplatek za překládání uhlí v Ústí asi 3 m., tak že difference obnáší vzdor krátké trati (asi 32 km.) celých 7 marek! V prvé polovici měsíce dubna dopraveno na překladiště labská v Ústí 7291 vagonů, denně průměr- ně 600 vozů, v Rosavicích 1682 vagonů, v celku 8973 vozů. Ze záznamů o výšce vody labské uvádíme v dubnu: 1. 5. 10. 15. 20. centimetrů v Praze . . — 10 + 22 + 44 + 102 + 54 na Mělníce . — 2 — 18 + 15 + 80 + 54 v Ústí . . . + 40 + 16 + 59 + 117 + 49. Na burse ústecké znamenány tyto sazby dopravní: v dubnu: 1. 5. 10. 15. 20.
Labe Ústí po Labe Magdeburk Duchcov Ústí Praha Mělník km + 102 + 54 + 80
31 article
fen za tunu (= 1000 kg) — 145 do Drážďan do Magdeburku . 170 175 — 160 160 do Hamburku . . 210 210 — 180 200 do Brandenburku. — 240 — — 830 do Postupimi . . — Valná hromada Ústředního spolku českých kupců pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. V neděli dne 26. dubna konal Ústřední spolek českých kupců v Pra- ze svou řádnou valnou hromadu v místnostech Cho- děrovy velkorestaurace. Jednání zahájil o 1/24. hod. odpol. za četného účastenství členstva předseda spol- ku, komorní rada p. Jan Mokráček. Po schvá lení zápisníku poslední valné hromady, předložena ob- šírná zpráva jednatelská, z níž vyjímáme: V záleži- tosti zákona o moru kořalečním podniknuty četné kroky na ochranu zájmů stavu kupeckého. Živ- nostenskému výboru sněmovny poslanecké podána prostřednictvím poslance p. Václava Karbusa obsáhlá petice za uzákonění průkazu způsobilo sti pro živnosti obchodní. V záležitosti „Ústřed- ní prodejny cukerní ve Vdni“ podáno společně s dru- hými zúčastněnými korporacemi memorandum ob- chodní a živnostenské komoře pražské, v němž na zhoubné následky tohoto opatření poukázáno. K místodržiteli vyslána deputace v záležitosti neděl- níhoklidu a domáhali se zástupci spolku v anketě letos v dubnu pořádané, aby klid nedělní platil stejně pro všechny obory. Výbor podal dále dobrozdánío vykonávacích ustanoveních k zákonům ze dne 25. února 1902 z. ř. č. 49. a zakročil v zájmu brzkého projednání zákona o podomním obchodu. z podpůrného fondu spolkového rozděleno bylo zchu- dlým bývalým členům spolku v roce minulém 650 K
Mokráček Karbus Drážďany Magdeburk Hamburk Brandenburk Postupim Čechy Morava Slezsko Praha kg
32 article
Národním, vzdělavacím a dobročinným účelům vě- nováno v téže době z výdajného jměn 295 K. Kromě toho přisloupil spolek jako člen zakládající k Měšťan- ské besedě pražské, věnoval 200 K Pražské vzorné obchodní škole a 200 K českému agitačnímu výboru pro volby do obchodní komory. Čistý přírostek spol- kového jmění za minulý rok činí 1035.37 K. Zpráva jednatelská, pokladní, účetní a podpůrného fondu schválena a výboru po vyslechnutí revisorů účtů udě- leno absolutorium. Památka dra. Fr. L. Riegra a z- mřelých členů V. Baroubka a B. Kasalického uctěna po návrhu předsedajícího povstáním. Přijaty návrhy správního výboru, aby přispěvek na rok 1903 stanoven byl pro členy činně i přispívající na šest korun ročně. aby podpůrnému fondu věnováno bylo 300 K ze spol- kového výdejného jmění a „Pražské vzorné obchodní škole“ i pro tento rok 200 K. Dle zprávy skrulatorů zvoleni: jako předseda p. Jan Mokráček; místopřed- sedou p. Emanuel Placek; do výboru pp. V. Čuda, K David, R. David, A. Dřeva, J. Fugl. J. Havlíček. P. Hotěk, A. Hrabák, V. Krákora, P. F. Krejčí. J. Palma.
František L Riegr V Baroubek Mokráček Placek V Čuda David J Fugl J Havlíček P Hotěk A Hrabák V Krákora J Palma
33 article
V. Pánek. V. Pazderník, L. Rataj. J. Stoklasa, J. Špl- rek, A. Wízek a J. J. Záluský. Jako náhradníci pp.: B. R. Egert, F. Čermák, J. Studnička, A. Palliardi. Za revisory účtů zvoleni pánové: J. Knůpfer a A Kouba. Komorní rada pan J. Mokráček děkuje za znovu projevenou důvěru a vybízí nový výbork plodné součinnosti. Člen výboru pan Jan Špírek odůvodňuje na to návrh, aby dopsáno bylo správní radě první české akciové čistírny petroleje v Kolíně, ža kupectvo české — stojíc v zásadě proti všem kar- telům, jimiž důležité předměty denní spotřeby lich- vářsky se zdražují — zrazuje od přístoupení k chysta- nému kartelu petrolejovému, nejedná-li se pouzeo umožnění existence tohoto domácího odvětví průmy- slového. Po návrhu správního výboru přijata jedno- myslně následující resoluce: „Valná hromada Ústředního spolku českých kupců, podrobivši dů- kladné úvaze poměry, jež zavládly na irhu cukerním zřízením ústřední prodejny cukerní ve Vídni, pro- hiašuje, že nestává žádného závažného důvodu k ná- sitrému centralisování obchodu cukerního ve Vídni a k zavedení nových krutých podmínek cukerních.
V Pánek V Pazderník L Rataj J Stoklasa J Špl A Wízek Záluský B R Egert F Čermák J Studnička A Palliardi J Knůpfer Kouba J Mokráček Špírek Kolín Vídeň
34 article
Připojujíc se k prvni části protestu Ústřední jednoly řepařů pro království české ze dne 14. dubna 1903, odsuzuje bezohledné jednání rafinerů a dovolává se ochrany stavu obchodního a širokých vrstev konsu- mentů zrušením cla na cukr rafinovaný.“ Stej- ného přijetí dostalo se resolučnímu návrhu pánů Hro- níka a spol. na rázné dovolávání se splnění kardinál- ních požadavků stavu kupeckého. Předseda pan J. Mckráček děkuje na to plesovému výboru a jeho snaživému předsedovi p. Ant. Dřevovi, kteří mají hlavní zásluhu o příznivý finanční stav spolku, dále příznivcům podpůrného fondu sl. správní radě akc. továrny na kávové náhražky v Kolíně, sl. správní radě akc. továrny na cukrovinky (dříve A. Maršner), sl. obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech a sl. Občan- ské záložně v Karlíně. Součas. vzdává dík poslanci p. V. Karbusovi za účinné Ulumočení spolkových ná- vrhů, české žurnalistice za ochotné uveřejňtování za- sílaných zpráv, načež po 6. hodině krátkým doslovem valnou hromadu zakončuje. Na členské schůzi premia obchodníků v Pardu- bicích dne 26. dubna konstatováno, že kartelářský způsob při obchodech vůbec a při prodeji cukru zvlášt děje se na úkor stavu obchodního, na úkor konsumu- jícího obecenstva a usneseno protestovati s oprav- dovým rozhořčením proti svévolnému zdražování cu- kru, jehož cena v ničem není přiměřena k poměru
J Mckráček A Maršner Král V Karbus Kolín Vinohrady Karlín