Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 16. prosince 1911.

Chrudim

3

číslo 12.

4

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě.

hospodářský průmysl

5

S přílohou „Česká hospoduně“

6

S přílohou „Česká hospoduné“

7

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo v Chrudimi. 550.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji. — Správa insertní části „Hosp. Listů“ při redakci v Chrudimi.

Chrudim

8

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hospodářské školy v Chrudimi. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojenské školy hospodářské v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zimní hospod. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, ředitel úřadu okr. zastup v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řiditel z. hospodář. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hospod. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, ředitel lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hospod. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj. dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hospodářské akademie v Táboře. — B. Procházka, prof. střed. hospodář. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. —- J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střední hospodářské školy v Chrudimi. — Jose? Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. — Fr. Úher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá E Černá V Černá J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall V Ježek F Jirsík L Jozek JUDr profesor hospoda Ing Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Procházka Prokůpek Ruml J Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Pašinka Kolín Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Rečica Tábor Mýto Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Jos Litovel Dolní rovný Francie Chotutice Pečky Kopřivnice český hospodářský akademie střední hospodářský škola v Chrudim hospodářský . škola v Prostějov

9 article Svýcarské Výrobní svazy v boji proti kartelu obchodní ků.

Svýcarské Výrobní svazy v boji proti kartelu obchodní ků. výcarští obchodníci sýrem utvořili kartel za tím účelem, aby mohli ceny sýrů libovolně snižovati a zvy- šovati. Utváření cen sýrů má pro švýcarské rolnictvo nemalou důležitost, neboť ceny sýrů mají značný vliv na cenu mléka vůbec. Cena vyvezeného sýru ob- náší více než 60 mil. fr. (frank = K 0.95) a cena kondensovaného (zhuštěného) mléka 30 mil. fr. Jaký význam má mlékařství pro švýcarské rolnictvo, to nejlépe doka- zuje číslice výroby mléka, která přesahuje 20 mil. hl a jeho cena páčí se na 400 mil. tr. Prodej sýrů ve Švýcarsku děje se za zvláštních okolností, a s velikou rychlostí, tak asi jako prodej chmele. V srpnu bývá veškerá zásoba a výroba velké části roku v málo týdnech, ano často v několika dnech prodána. Většina mlékařských a sý- rařských družstev ve Švýcarsku má své sýrárny pronajaty a své mléko prodávají nájemcovi za určitou cenu. Velikou však část mlékáren a sýráren vedou družstva sama ve vlastní režii. Producenti mléka mají tudíž na utvoření cen sýrů velký zá- jem, neboť dle cen sýrů řídí se i ceny mléka. Tak jako u nás se dohodují ře- paři s cukrovarníky, zrovna tak dohodo- vali se švýcarští producenti mléka s ob- chodníky a vyměňovali své náhledy v po- měrech na trzích a rozpravy tyto měly také značný vliv na utváření cen sýrů.

10 article

Koncem července a začátkem srpna 1911 konaly se zase podobné rozpravy a tu zdůvodňovali producenti mlékaa sýrů nutnost zvýšení cen mléka i sýrů. Zásoby byly nepatrné a všeobecné sucho musilo míti za následek značný úbytek mléka nejen ve Švýcarsku, nýbrž téměř ve všech zemích evropských, kdežto spo- třeba čím dál tím více stoupá. Proto od- poručoval Selský Svaz producentům, aby trvali na ceně 104—106 K za 50 kg netto, nebo, jelikož v Bernu se obchoduje se srážkou 6%, tam od 110—112 K se 6 / vlastní váhy. Obchodníci však nechtěli o zvýšení cen mléka a sýrů ani slyšeti a když producenti zvěděli, že obchodníci sýrem uzavřeli dohodu, která měla za účel odstraniti vliv producentů na tvoření cen, takže by se obchodníci byli stali pány

Švýcarsko Bern kg

11 article

Říšský agrární poslanec A. Donát, velkostatkář v Pavlově. trhu, dále že již dříve se význačné firmy sloučily ve svaz, jehož účelem mělo býti společné hájení zájmů obchodníků a sta- novení postupu při nákupu a také dohod- nutí o ceně, když tedy viděli, že utvořen byl vlastně kartel proti producentům,a že se firmy kartel tvořící zavázaly kupo- vati jen za nejnižší ceny, tedy za ceny nižší než si producenti přáli, a že svaz obchodníků založil akciovou společnost, která by držela v šachu firmy, které ku kartelu nepřistoupily, které by jim zboží vykupovaly přeplácením a odbyt jim ztě- žovaly nabízením zboží za nižší cenu, tu teprve producenti prohlédli a chystali od- vetu. Nastal boj. Ve schůzích a v novi- nách protestovali proti vylučování volné soutěže. Jména firem, které ku kartelu ne- přistoupily, uveřejňována a producenti vy- bízeni, aby jen těmto firmám své výrobky prodávali.

A Donát Pavlov

12 article

Když pak skartelované firmy skutečně nakupovaly za ceny teprve později stano- vené a producenti viděli se nuceni pro- dávati, jelikož neměli dostatečných skladišť, tu usnesli se zástupci producentů posta- viti proti organisaci obchodníků podob- nou pevnou organisaci producentů. Selský sekretariát a Čentrální svaz švýcarských družstev mlékařských usnesly se, že zřídí akciovou společnost producentů, která by měla provésti nákup sýrů a odbyt doma i v cizině. Během 4 dnů podařilo se mlé- kařům sehnati kapitál 700.000 fr. a sou- časně uvedena v život Švýcarská vývozni společnost ementálského sýra. Účelem nové akciové společnosti jest podporování zpe- něžení ementálského sýra doma a v cizině a potírání všech nekalých zjevů v obchodě sýrem. Společnost má býti zároveň regu- látorem a kontrolním místem. Základní kapitál obnáší 1 mil. fr. ve 2000 akciích po 500 fr., z toho vydáno již 1400 akcií. Kapitál akciový může však dle stanov býti zvětšen. Akcionáři jsou mlékařská a sýrařská družstva, pak místní družstva producentů a jednotlivci. Několik dní po tak rychlém založení zahájila společnost svou činnost, zbudo- vala skladiště, navázala styky s cizinou a zasáhla do trhu. Z počátku nakupovala 2 fr. nad cenu již platil kartel, a přece zaznamenává již značné výsledky a bylo vždy více prodejů po 109—110 fr. za 50 kg, tedy asi za cenu jíž se producenti do- máhali, uzavřeno. Vývozní kartel byl vý- vozci, kteří tam chtěli novou společnost poškoditi, zrušen a kartel stal se takto hodně méně nebezpečným. Následkem úspěchů přidružili se i sýrařské svazy, které až do té doby stály stranou.

Čentrální svaz kg