ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 37e00a90-71f8-11dc-a54d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 147, place 57, org 24, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. prosince 1904
4 masthead
Číslo 334.
5 article
ským tímlo clfovůním vlády jest rozhořčen v míře nejvyšší, cítě tuto blahovůli vůči českému kraji beztoho daněmi přetíženému! Podepsaní tedy tážou se: „Jak míní J. B. ospravediniti chování vlády k obci něchodské? A kdy konečně hodlá převzíti vyšší reálku náchodskou do správy státní? Jiné dotazy podali poslanci dr. Baxa a sp. po pronásledování českých radů v Jablonci n. N., již posílají své děti do české školy; — dr. Fiedlen a sp. po přijímání cizích dětí do škol kariínských; — Ellenbogen a sp. po novinových inserátech stát ních železnic: Které noviny dostaly inseráty o ren- tové konversí? Zachová se nynější ministr finanei jako jeho předchůdce? S kterými novinami jsou úmluvy o inserátech státních železnic a kolik se za ně platí? — Derschatta a sp. po přáních a po- žadavcích poštovních úřadníků, projevených na II. poštovním sjezdu; — Licht a sp. po pozemkových spekulacích na trati dunajsko-oderského průplavu: — Seitz a sp. po poměrech u obchodního gremia v Plzni; — Udržal a sp. po týrání brance Kon- ráda Nováka: — dr. Eisenkolba sp. po odpírání státního občanství rakouského evangelickým duchov- ním Němcům, zvoleným faráři a vikáři; —— Grössk a sp. po opatřeních proti cikánům; — Kaiser a sp. po stipendiích povolených studujícím na polském gymnasiu. Sněmovna rokovala dál o vládním pro- hlášení. Posl. Malik pohřešuje ve vývodech min. předsedy zmínku o zahraničné politice, stavu vyjednávání smluv s Německem a celní i obchodní smlouvě s Ilalií. Také o balkánské politice, v níž pracuje Rakousko pro Rusko, nestala se žádná zmínka. Jsou prý snad carské dary Černé Hoře pouhými projev zdvořilosti? Rakouským Němcům je lhostejno. vraždí-li se balkánští Slované. My — praví — ne- potřebujeme teď ani budoucně slovanského přímnožku a budeme rádi, zbudeme-li se jednou Dalmacie.
doktor Baxa Fiedlen Ellenbogen Seitz Udržal Novák Eisenkolba Němec Cikán Kaiser Posl Malik Slovan Jablonec Plzeň Německo Rakousko Rusko Kon
6 article
(Souhlas mezi Všeněmci.) Nedělností sněmovny není vinna česká obstrukce, nýbrž zbabělost kuratora Rakouska a poslanců. Doráží na německo-svobodo- myslné strany a zejmena něm. lid. stranu pro její postavení k uherskému vyrovnání, vyčítaje jí, že »nádenničí« v kuloirech předsedovi ministerstva. Př- miouvá se za úplnou rozluku s Uhrami a za sbl- žení s Německem. Pojednávaje o rekonstrukci kabi- netu, praví, že všichni a nejen někteří Rakousko obývající národové měli by míti své ministry krajany Úřad ministrů krajanů bude považovati za korupci dokud vláda neřekne, jaké úkoly má taký ministr Vyčítá předsedovi ministerstva, že využitkuje nouze obyvatelstva k svým osobním účelům. Popírá neomalenou německou agitaci v Inšpruku tamější nepokoje byly prý způsobeny drzým a vy- zývavým chováním se vlašských studentů. Jeho strana je rozhodně proti zřízení vlašské university. protože nesmějí se dělati žádné ústupky. Pojednav o štyrských poměrech v tamějším místodržitelství, kri- tisuje činnost některých jeho úřadníků, prohlašoval že hnutí »Pryč od Řima« neochabuje a ohražoval se proti štvanicím řimsko-katolického duchovenstva. Toužil na nespravedlnost soudů v Rakousku, zmi- ňuje se mezi jiným o Fischerově konkursu v Olo- mouci, jenž 6.4 mill. dluhů zníčil na sta rodin a byl potreslán — za patronance správce ministerstva spravedlnosti dr. Körbra — pouze týdenním věze- ním. Brojí pro neomalenému protekcionářství mezi úřadnictvem, připomínaje případ okr. hejtmana Hervave, jenž dosáhl svého vysokého úřadu po Sleté službě a žádal služební progmatiku pro úřad- nictvo. Končil prohlášením, že nynější vládní systém povede jistě k revoluci.
Fischerův doktor Körbr Hervave Rakousko Uhry Německo Ola mill
7 article
Posl. Šuklje dovozoval, že m.-p. dr. Körbrovi podařilo se jediným darem: uzavřením vlašské práv- nické fakulty upevniti vládní stranu a ukonejšio bouři rozhořčení mezi Němci. Bylo by zajímavo zvě- děti, co stane se s nádherně zařízenou budovou vlašské fakulty v Inšpruku, bude-li restaurována, nebo odevzdána komisi pro opatrování historických památek. Zvučné fráze Körbrovy pro svou jalovost na Slovince nepůsobily. Praxe dokazuje, že děje se opak. Rakouská administrace za Körbra je dražšía horší. Rakouskou byrokracii nedělila od obyvalelstra ještě nikdy větší propast než teď a nebylo ještě v Rakousku vlády, jež by rozuměla doši lidu méně, než nynější. Ukázalo se to o demonstracích, zejmena v Inšpruku. Vláda nepodnikla ničeho, aby odvrátila spousty. Je vědomou lží, mluví-li Němci o zachování své národní državy; chtěji kraje, jež jim nikdy prá- vem nepatřily. Nepodaří-li se odstraniti národnostní spory, je trvání říše ohroženo. Nesmyslem je naděje na dobrovolnou shodu mezi národy. Na straně Slovinců byli by k ní ochotni, ale na druhé straně je pravý opak. Bylo to viděti v minulé schůzi, kde poslane
Posl doktor Körbr Němec Körbrův Slovinec Inšpruk Rakousko vlašský fakulta Slovinec
8 article
Offermann mluvil o vyrovnání a rovnocennosti ná- rodnosti a byl prote bned justifikován. (Hlučná po- chvala a souhlas.) Stálý výbor moravský snad dospěje k cíli, avšak třeba Němci tam, kde jsou v menšině, povelovali ústupky, kde maji většinu, tam jistě nepovolí. Víme, jak chovaji se ke Slovincům v alpských zemích, ne- chlějíce jim povolit ani existenční minimum poli- tických práv. Kabinet je povinen dáti dle pevného, dobře rozmyšleného plánu každému národu, čeho potřebuje k svému kulturnímu pokroku, a nesmí se dáti zastrašiti nijakými protesly. Körbrův kabine nesmí svou nešťasinou formulí v národních věcech podnikati ničeho, nezjedná-li dřív shodu mezi národy. neboť stal se zajatcem a pozbyl svobodně akce.
Offermann Němec Slovinec Körbrův
9 article
Chorvatský výnos a slovanské parallelky ve Slezsku nejsou žádným ústupkem, nýbrž vznikly ze skutečné potřeby. Slýská si na kulturní a hospodářskou za- nedbanost slovinského národa a prohlašuje: Protože považujeme vládní politiku v národním ohledu za špatnou, byli jsme donucení postaviti se na slano- viště, jež budeme zaujímati také budoucně. Uznáváme oprávněnost vlašské university, vě- douce, jak se zachází na vysokých školách něme- ckých s naší mládeží. Vlašské a naše poměry jsou neudržitelny. Přimlouvá se za junktim mezi vlašskou a slovinskou universitou. Ohledně místa musí však prohlásiti, že Slovinci vzdor opravdového přání snášeti se s Vlachy, také při řešení této otázky vždycky budou míti na zřeteli úplné zachovánía legitimní vývoj slovinského obyvatelstva, jež má již sedm století svá stálá sídla na pobřeží Adrie. (Hlučná pochvala mezi Slovinci.) Předseda hrabě Vetter volá dodatečně k po- řádku poslance Malika, protože vinil předsedu ministerstva dra. Körbra přímo ze lži. Rokování přerušuje se. Předseda přikazuje — protože nečiní se žádné námitky — dnešní usnesení nouzového výborua a vládní předlohu nouzovou rozpočtovému výboru. Poslanec Erb v dotazu k předsedovi nalehá hy se podaly předlohy nového živnostenského řádu starobního a invalidního pojišťování a změna zá- kona o úrazovém pojišťování. Konec schůze o 3. hod. odpolední; příští bude v úterý.
Slovinec Vlach Adrie Vetter Malik Slezsko
10 article Z parlamentních výborů a klubů. Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.)
Z parlamentních výborů a klubů. Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.) Nouzový výbor sešel se před schůzí sně movny pojednati o pilném návrhu poslanet Kaisra, Peschky, Herzmanského a sou- druhů. Během jednání předseda ministerstva dr Körber učinil toto prohlášení: »Chceme pomoc obyvatelstvu trpícímu nouzí zajisté co nejrychleji tak jako páni řečníci předešlí. Vláda nebyla by všal a to vyplatiti obnos potřebný k zmírnění nouze kdyby zároveň nebyla zmocněna opatřiti si náhradu vydáním renty. Z té příčiny musily by se podané nebo ještě chystané návrhy a vládní předloha, po- jednávající o téže záležitosti, která předchází tyto návrhy, ještě přikázati rozpočtovému výboru. Ale nerad nechal bych ctěný výbor v pochybnostecl o tom, že vláda také tam trvati bude při celém ob- sahu zmocnění, za něž v předloženém zákoně žádá, poněvadž obnosu jim požadovaného jest potřebí jak k uhražení výloh na zmírnění nouze v tomto roce tak k vyrovnání obnosů, vzatých k témuž účelu loňského roku z pokladních hotovostí, konečně však také k zamezení schodku v běžném hospodářství. Přidržujeme se přesně způsobu, téměř pravidelně zachovávaného a v zákoně ustanoveného, abychom zabránili takové, tou dobou velmi pravděpodobné eventualitě a nehodláme dopustiti, aby v hospodářství státním nastal opět sehodek. Kdyby rozpočtový výbor shledal, že jest lépe spojiti vydání umořovací renty
Kaiser Peschek Herzmanský Körber Vídeň
11 article
se zatímným rozpočlem, jsme ochotni přijati tento návrh. Ale myšlili jsme tehdy, podávajíce nouzovou předlohu a prosíce za rychlé její projednání, že opozdění výpomoci v nouzi, až bude tento zatímný rozpočet ústavně vyřízen, nesrovná se s úmysly parlamentu a proto pojali zmocnění k vydání umo- řovací renty do nouzové předlohy. Kdyby bylo po- staráno v zatímném rozpočtu o úhrady takového druhu, příslušné usnesení parlamentu mohlo by býti předloženo k císařskému schválení, arci jen sou- Časně. Během debaty ujal se předseda ministerstva dr. Körber opětně slova. Na Wagnerovo a Kaiserovo přání stran určitého základu pro vyměřování nouzo- vých podpor, pravil, že těžko ustanovovati pevné normy a generalisace není možná, protože majitel velké usedlosti je někdy více postižen, než malo- sedlák, avšak vždy bude se dbát, aby přispělo se těm, kdo skutečně potřebují pomoci. V tom smyslu dány opětně rozkazy správním úřadům, jež jednají zcela korrektně beze všech zámyslů. Při tom budou spolupůsobiti obecní představenstva, jež podávají zá klad podělování. Konečně přijat tento referentský návrh Výbor usnes se, aby pilný návrh poslaneů Herzman- ského a spol., pokud týká se budžetní úhrady, by přikázán rozpočtovému výboru k nejpilnějšímu pro- jednání, aby předsednictvo bylo požádáno vyřídit toto usnesení co nejrychleji, jak to jen jednací řád dovoluje a aby návrh posl. Königa a spol. (stran zvýšení nouzového úvěru z 15.5 na 20 mill. K) by příkázán také rozpočtovému výboru.
doktor Körber Wagnerův Kaiserův Herzman König
12 article
Z Vídně, 2. prosince. Ve schůzi nouzového výboru posl. dr. Dyk tlu močil stesky rolnictva ze svého volebního okresu zejmena z okresu kralovického a klatov- ského, týkající se krutého vymáhání daní a při- pomenul, že berní úřady na všecky stesky se vy- mlonvají, že jednají na rozkaz z Vídně Ministerský předseda dr. Körber na to pro- hlásil, že tato výmluva je nesprávná a konsta- toval, že vláda vydala v srpnu všeobecné nařízení, aby se v okresech nouzí postižených exekuční vymáhání daní zastavilo.
doktor Dyk Körber Vídeň
13 article
Volné průmyslové sdružení posla necké sněmovny jednalo včera se zřetelem k potře- bám a zájmům průmyslu o parlamentní situaci. Ob- jevila se jednomyslnost v posuzování účinku parla- mentních poměrů na politiku hospodářskou a bylo konstatováno, že letos znova uplatňuje se přemocný vliv agrárníků na parlament. Proti povolení nouzo- vého úvěru posliženým občanským zemědělcům ovšem nic se nenamítá, ale poukazuje se k potřebě rozdělit podpory účelně se zřetelem k domácímu průmyslu malých živnostníků živelní pohromon spolu postiže- ných. Dále bylo nazváno podivným, že zejmena v prohlášení předsedy ministerstva nestala se zmínka o uvolnění dráhy pilnému parlamentnímu projednání nejdůležitějších hospodářských předloh, vyrovnání a předloh celního tarifu. Důrazně ukazuje se k tomu, že vyřízení celního tarifu jest nezbylnou podmínkou pro uzavření obchodních smluv. Ústavní vyřízení celního tarifu nebuď pokládáno za věc politickou. nýbrž za nutnost hospodářskou. Dělnosti sněmovny, jíž jest potřebí také k vyřízení odložených pilných předloh hospodářských a vnitropolitických, docilí s semknulím vážných živlů různých stran, kteří chtějí konečně vyříditi vyrovnání a celní taril jako pod- mínky naší politiky obchodní. Posleze ukazuje se na škodlivost vlády § 14. a uvádějí se různé případy chikanování daněmi.
Ob necký sněmovna
14 article
Immunilní výbor usnesl se doporučiti vy- dání posl. Breitera, Bromby, Fresla, Aug. Sehnala hr. Šternberga a odepříti vydání posl. dra. Baxy. Rozpočtový výbor bude míti schůzi úterý o 10. hod. dopol. před sněmovní schůzí. Městská rada pražská o represen- tačním domě. Po usnesení staročeských členů sboru obecníc starších, aby svolány byly parlamentní komise obou největších sdružení, sešli se včera dopoledne členové obou parlamentárek na staroměstské radnici. Byl tam z klubu svobodomyslných pp. dr. Groš, dr. Černo- horský, Mellan a Hubáček, ze Starečechů pp. Voill Vlček a dr. Štych. Od usnesení této společné parla- mentárky záviselo, zda otázka stavby representač- ního domu u Prašné brány má být položena na jednaci pořad včerejší městské rady a pondělní schůze sboru obecních starších. Byl projeven názor, že by se doporučovalo, aby celá záležilost byla odročena. Po delší debatě většinou hlasů usneseno, aby věe jednou již byla vyřízena, ať již kladně nebo záporně. A tak na program večerní schůze městské rady dostal se návrh, aby na pozemku obecním u Prašné brány byl poslaven obecní dům dle alfernativy V., nákla- dem 3 mill. korun.
Bromba Fresl Aug Šternberg Baxa doktor Groš Černo Mellan Hubáček Štych tační dům
15 article
Předsedající náměstek p. dr. Groš sdělil,že za účelem jednání o stavbě obecního domu na po- zemku u Prašné brány pozval do schůze též členy dozorstva, zabývajícího se dosavadními přípravami sice pp. arch. Balšánka, cís. r. Jahna, arch. Polívku. arch. Roštlapila, řed. Slibrala a prof. vl. r. Schulze Členům měsíské rady rozdána byla litografovaná zpráva (v listě našem včera ráno uveřejněná) a refe- rent mag rada p. Hrnčíl přednesl siručný historický nástin věci, končící návrhem technické komise: 1. aby obec pražská svým nákladem postavila na po- zemku u Prašné brány budovu dle nového projektu varianty „V“ a na stavbu, uměleckou výzdobu a za- řízení povolila náklad 3 milliony korun; 2. aby náklad tento byl uhražen výpůjčkou u městské spořitelny pojištěn této na pozemku; 3. aby rada městská byl sborem obecních starších zmocněna, uby stavbu pro- vedla a honorář za práci projednala.
Groš Balšánek Jahn Polívka Roštlapil Schulz Člen obecní dom
16 article
Ke slovu přihlásil se nejprve m. r. p. Weiss jenž vzhledem k pochybnostem, ve veřejnosti prone- seným prohlásil, že Měšťanská beseda stojí ve slově platiti obci zaručený obnos z místnosti pro ni určené K tomu namitl m. r. pan Kasalický, že jes to pouze usnesení výboru a nikoli valné hromady načež p. Weiss prohlásil, že valná hromada usne- sení výboru zajisté schválí. M. r. pan dr. Podlipný připomenul své do- savadní důsledné stanovisko proti stavbě obecního domu, dovolával se toho, že předpovědi jeho se splnily akcentoval, že pro representaci obce jest především a výhradně radnice a jest hlavním a svatým úkolem obce slavbu radnice provésti. Místo u Prašné brány arcitť nutno zachovati a účely zajisté se najdou, bu divadlo, buď jiné účely kulturní — a ohledně toho účelu zajisté pak bude docíleno shody. M. r. pan dr. Ed. Baštýř souhlasil se zá- klady názorů, projevených p. drem. Podlipným, avšal jich dedukcím opíral se z důvodů finanční ekonomie Divadlo na př. bylo by stálým břemenem obci, vyža- dovalu by toliž subvenci. Řečník chová plnou důvěru v nynější projekt a nebude-li jiného programového návrhu, hlasuje přímo pro projekt M. r. pan Brož vyslovil se proli projektu, pře devším vzhledem k finančním poměrům obce, dále prolo, že za representaci obce lze považovati vý- hradně radníci a na stavbu télo dlužno především p- matovati. Konečně vyslovil náhled, že nynější pro jekt není v pravdě representační.
Weiss Podlipná doktor Ed Baštýř Brož obecní dom bu divadlo
17 article
M. r. pan Jirousek vroucími slovy promluvi na prospěch stavby obecního domu. Stavbu divadla by obec nemohla na se vzíti a v tomto místě by di- vadlo nebylo účelně, nehot je to ve dne budov mrivá. Míslo to je střediskem života obchodníhe české obchodnictvo a živnostnictvo potřebuje repre- sentačních krámů, jichž se mu zde vhodně dostan M. r. pan dr. Scharí vyslovil se proti stavbě ježto odpadly důvody, které dříve jej projektu naklo ňovaly: budova není representační a dle nynějších plánů nepřejímá povinnosti radnice, což dříve uím, že by se tu byly poskytly rozličné velké místnosti, bylo by stavbu radnice usnadnilo. Divadlo nepovažuje za mrivou budovu a břemenu jeho obec jistě neujde. Pe- staví-li se druhé divadlo, jistě obec bude mu posky tovati suhvenci. Pro stavbu promluvil pak pan Weisa, pouka- zuje na příznivé stránky kalkulační. Proti stavě mluvíl p. dr. Holubovský, jenž se rovněž odvolával na finanční poměry obce a na velké úkoly jak hospodážské (assanace, kanalisace pilná voda), tak represenlační (slavba radnice). O vý- nosnosti podniku pochybuje a k representaci mimo radníci má obec Žofín a ten s menším nákladem může upraviti.
Jirousek doktor Scharí Weiso Holubovský Žofín obecní dom
18 article
M. r. pan Lada připojil se k důvodům proli stavbě uvedeným a považuje za vhodnější, postaviti u Prašné brány menší budovu, ale nádhernou. — M. r. pan dr. Pinkas vyžádal si vysvětlení o původ- ních rozpočtech a kalkulu, k čemuž odpověděl referení a arch. Polivka. — M. r. p. dr. Podlipný navrbhl. aby sestavena byla praesidiem komise která by pra- covala o novém programu pro stavbu. — Proti tomu vyslovil se p. dr. Baštýř, jenž nepovažoval to z návrh dosti blízký k řešení a znovu horlivě se při- mlouval za zastavení pozemku u Prašně brány českou budovou representační. Pan Kasalický považuje stavbu obecníh domu za zbytečné obrovské zalížení finanční. Po- ukazoval na význam Žofina, podporoval návrh p. dra. Podlipného a připojil k tomu návrh na tříměsíční lhůtu. Dojde-li ke hlasování o stavbě, navrhuje hla- sování dle jmén. — M. r. pan Jirousek vyvracel vývody řečníků proti stavbě pronesené a důrazně žádal za uskutečnění stavby vzhledem k velkému vý- znamu národnímu. K němu připojil se p. c. r. Voitl Pan c. r. Jahn stručně naznačil postup přípravných prací, slavební program nynějšího projektu; pouka- zoval na nemožnost stavby divadla, doloženou zku- šenostmi, dále poukázal na slabé návštěvy činohry a na blízkost stavby divadla na Král. Vinohradech.
Lada doktor Pinkas Podlipná Baštýř kasalický Podlipný Jirousek Voitl Jahn Král stavba divadlo
19 article
Dovozoval výhodnost podníku a správnost kalkulů a přimlouval se za brzké řešení věci. — Konečně po- dal některá vysvětlení maz. r. p. Hrnčíř ohledně stavby radnice (konkurs na plány vypsán do konce března). Ohledně stavby divadla uvedl, že o pozemel dcházelo se družstvo Národního divadla, sbor pro zří- zení Národního divadla a Tylovo sdružení. Avšak jmění těchto korporací obnáší dosud sotva pětinu ob- nosu ke stavbě potřebného, nehledě k nákladu udržovacímu. Předsedající náměstek p. dr. Groš přikročil po tom k hlasování. Návrh pana dra. Podlipného za- mítnut byl 12 proti 8 hlasům. Po přání p. Kasa lického bylo hlasováno dle jmén o návrhu na vysta- vení obecního domu. Pro návrh blasovali městš radní: pp. náměstek Seifert, Voitl, Eim, Portík, dr Štych, Stárka, Koubek, dr. Pinkas, Romováček, Ji rousek, dr. Baštýř a Weiss; proti stavbě domu hlasovali pp.: K. Vlček, Hubáček, Kasalický, Brož Lada, Kovařovic, dr. Podlipný, dr. Holubovský a dr Scharí. Návrh na slavbu obecního deme byl tedy přijat 12 hlasy proti 9. (Dva čle- nové městské rady (p. Filip a Patočka) scházeli a před- sedajíci náměstek p. dr. Groš nehlasoval. Pro stavbu obecního domu hlasovalo tedy 8 Staročechů a 4 sve- bodomyslní, proli slavbř 6 svebodomyslných aa Staročeši. V pondělí rozhodne sbor obecních starších o téte otá zce.
Hrnčíř doktor Groš Podlipný Kasa Seifert Voitl Eim Portík Štych Stárek Koubek Pinkas Romováček Baštýř Weiss K Vlček Hubáček Kovařovic Podlipná Holubovský Scharí Filip Patočka národní divadlo Tylův sdružený obecní dom Brož Lada
20 article O zavodňování a nilských zdý- madlech v Egyptě.
O zavodňování a nilských zdý- madlech v Egyptě. Zajímavou a poučnou přednáškou vyplnil včerej večer ve Spolku architektů a inžený ru inspektor stálních dráh, inž. p. Josef Neumann. Po- uživ své letošní dovolené k cestě po Egyptě, inter- essoval se jako odborník nejvíce o důmyslne stavby, polízené v dobách novějších Angličany n Nilu, jimiž regulováno jest přírozené zavodňování této požehnané řeky, datující se již od dob staroegytských mythů. Po sděleních praesidiálních, jež učinil před- seda spolku in2 R. Jahn, ujal se slova pan před- nášející a promluvil asi takto: „Tam, kde v dobách Faraonů vytvořeny byly ohromným nákladem a neobyčejné fysické práce, jiz musilo vykonati slalisíce otroků a poddaného lidu, velkolepé a věkopamátné stabvy staroegyptské, právé to divy světa — tam dnes po většině zeje čirá poušt a rozvalina; vidime to na březích Nilu u pyramid, světoznámých vykopanin a slaveb sakarských, na sfingách, žulových chámech, na hrobech dynastie a podobně, což vše dnes zaváto ještě z větší části pískem a s nákladem nemalým se odhaluje...
Ing Josef Neumann Angličan Jahn Egypt Nil spolek architekt spolek in 2 R
21 article
Jediný Nil, uctyhodná tato řeka Egypta a hlavn jeho tepna, zůstal v blahodárné své působnosti ne změněn; ba nyní, více než kdy jindy, v dobách no vějších různými účelnými stavbami v řece samé pro- vedenými pozdvižen byl blahobyt země měrou ne- tušenou a usnadněny existenční podmínky obyvatel- stva egypiského... Kam voda Nilu nezasáhne, tam všude čirá pustina, Sahara, pou-t Ve vatikánských sbírkách je velkolepá, kolosáln skupina sousoší „boha Nila“ se šestnácti dětmi, je nejsou ničím jiným, než obrazným znázorněním oněch 16 loktů, o něž musil Nil za dob Hero- dotových v Kahýře býti vyvýšen, aby záplava a úrod byla příznivou; bylo-li rozvodnění nižším. naslala v mnohých krajinách neúroda, hlad a nouze: po- trhaly-li se opět hráze, byla úroda zničena. Měření výše Nilu dálo se na míře, jež dosud umístěna na ostrově Rhodu v Kahýře, odčítání prováděli úřadnici státní, neboť již dle výše zátopy nilské vyměřovala se předem daň. Přístup k „niloměru“, osmihrannému to sloupu ve vodojemu, měli pouze důvěrníci vládní, což mělo často za následek předepsání vysoké daně — aniz by se udávala správná zátopa výše.. Tak se pro- váděly podvody, až do nedávných dob, kdy inžený francouzští je odhalili a založili nový „niloměr“ každému přistupný, se stupnicí čísel arabských a řím- ských. Neúnavná snaha egyplské vlády zvláště v druhé polovici minulého století vedla k tomu, že se pomýšlelo na to, aby nilská voda, která v dob občasných povodní z horního Egypla přichází, způ- sobem co nejvýhodnějším byla využitkována a to za pomoci umělých staveb, které měly vodu zdýmati přiměřený odtok její regulovati.
Nil Egypt Rhodos Kahýř bůh Nil
22 article
Pan přednášející zmiňuje se po té o poměrecl Egypta a přistupuje k popisu Nilu. Po řece Missisipp jest největší řekou na světě. Délka jeho obnáší 5920 kilometrů a jest splavným asi v délce 5200 km. Oblast povodí Nilu jest 80kráte větší Čech. Nil přijímá pouz jednu řeku: Altbary. V pravěkých dobách měl Ni sedm ústí; časem tato zmizela a zůstala toliko dvě přirozená ramena rosetské a damietské. Rozvodnění a vystoupení Nilu z břehů nastáv následkem tak zv. zenitálních dešťů v oblasti velkých tropických jezer Alberta a Viktorie ve Střední Africe, jakož i následkem deštů na vyso- činách abessynských, které nastávají na jezerech pravidelně v únoru, v druhých oblastech v dubnua trvají až do srpna, ano i do konce Míjna. Z uve- dených jezer odtéká nadbytečná voda do Nilu a ta do Chartumu dorazí za 49, do Assuanu za 75 dnů; z Assuanu obyčejně za dvanáct, při velké povodni z 5 dní do Kahýry; takže do moře potřebuje 90 event 50 dni. Dle starých zápisů a dle zkušenost bývá ze 150 rozvodnění 64 dobrých, 31 slabých, i6
Albert Egypt Nil velký Čechy Afrika Viktoria km
23 article
nuzných a 39 přílišných. Rozvodněný Nil má vodu kalnou, nasycenou zeminami a různými látkami hno- jivými. a minerálnými. Tyto vody kalné mají své před- zvěsti a sice jakmile se po deštích okolo 20. máje hnou vody z bahnisek jižně od Chartumu, ve kterých se obyčejně množství alg a vodních rostlin nachází, ob- jeví se v Assuanu počátkem června a v Kahýře okolo 20. června v Nilu voda zelená, což jest jistou před- zvěstí brzké záplavy či zátopy nilské. Teprve okolo 15. července přijdou červenavé kalné vody do Ka- hýry, jichž k zovodňování se používá. Tato obdohná pravidelnost uspokojuje veškeré obyvatelstvo, které s toužebností a vypočílavostí n povodeň čeká. Protěkající množství Nilu při normální voděu Kahýry obnáší za vteřinu 3230 m2; za povodně 5280 m', v srpnu a v září asi 7000 m'. Nejvíce kalu přináší nilská voda v červenci, kdy obsahuje 19 setin kalu a 9% hnojiva. Účinek zavodňování Nilu patrným jest po odpad- nutí, neboť ne některých místech nachází se po stalei usazená a zhnojená prsť na 10 m. Proto některé staro- egyplské památky nacházejí se hluboko pod nivenu Za starých dob dálo se zavodňování tím, že pře- bytečné vody odváděly se do jezera Moiris; v minu- lém století pak anglický inženýr Wilcok zavedl umělé zavodnění délty nilské — o kterou zvláště šl — lím způsobem, že zařízena zdýmadla, jimiž na- držená voda rychle se rozváděla. Mezi oběma ra- meny i vedle nich zřízeny kanály Behera, Menufia. Tewfikia a jiné, jež opětně mezi sebou spojeny byly rameny. Mimo děltu jsou kanály Hrohynův. Josefův atd. Celé území rozděleno jest hrázemi, se stavidly a propustmi, jež nacházejí se pod státním dozorem.
Hrohynův Josefův Nil Ka m 2
24 article
Nejprimitivnější zavodňování dálo se jednak volným odtokem, jednak t. zv. soukolím čili korečníky hlíně- nými, jež nabírají na několika kolech vodu a přená- šejí ji do koryt. Jiný způsob jsou dutá kola, zvířecí měchy, (na způsob našich okovů), čerpání z cisteren šnek, pumpy a konečně i parní stroje. Aby i za sucha se mohlo zavodňovat, zřízena zdýmadla. První po- řízeno r. 1835 a vyžadovalo nákladu 30 millionů fr Přepažovalo Nil v délce 1 km a leželo 17 m nad středo- zemním mořem. Voda se dala zdvihnout na 3 m, což stačilo úplně, aby se průplavy mezi déltou napájely. V r. 1863 přišlo se na chyby jeho a v r. 1867 úplně bylo zanedbáno. Teprve r. 1882 provedena jeho re- konstrukce a zavedno s vodou důkladné státní hospo- dářství. Zdýmadlo — barrage záleží z velikých mo- stových staveb, o nesčetných obloucích se značným rozpjetím. Mezi oblouky jsou slavidla, jež mohou vodu zdvihnouti o 4 m. Stavidla zdvihají se pojezdnými jeřáby. Při kanálech jsou komorová plavidla, u břehů nilských jsou rozvírací holandské mosty, jež propou- štějí lodi jednoduchým stažením řelězu. Zdivo barrage je cihelné, obloženo vápnem; oblouky jsou slabě gothické a činí velice malebný dojem. Sem v tato místa pořádají se z Kahýry veliké výlety, neboť pořízeny jsou v okolí zdýmadel nádherné parky z tropických rostlin, restaurace, zábavní místnosti a pod. Barrage jest 31/2 km dlouhá a slouží i komunikaci.
km
25 article
Výsledek zařízení tohoto zdýmadla byl znamenitý a tu Angličané, vidouce, jak se racionální zařízení vyplácí, vystavěli celou řadu nových barragí. Tak zbudována velkolepá stavba v Siutu, zřízená již mo- derně v létech devadesátých nákladem 20 millionů korun. Třeti a největší barragí jest zdýmadlo assuan- ské, největší na světě na prvním kataraktu nilském pod Kahýrou. Jest 1970 m dlouhé a 40 m vysoké, při čemž šířka zdi obnáší na několika místech 35 metrů.
Angličan
26 article
Zdýmadlo má dvě poschodí otvorů, první počtem 140 o šířce 7 metrů, druhé poschodí 40 otvorů o šířce 3.5 m. U tohoto zdýmadla pořízena jsou čtyři komo- rová plavidla. Přehradní zeď, jež patří k nejvělším stavbám světa, může vzedmout 1,065.000 m2 vody Jezero, jež nad hrází se ulvoří, má 240 km délky. tedy asi jako z Prahy do Brna. Náklad obnášei 84,000.000 K, jež hradila anglická firma Aird a spol. jež udělala s vládou výhodnou smlouvu. Provedení stalo se dle plánů inženýra anglického Wilcoka, Ko- nečně ještě navržena jest jedna veliká přehradau Zavodňování děje se nyní výhradně pod správou státní. Před každým zavodňováním prohlásí se ve- rejně program kultivační, vypracovaný státním úřa- dem. Ministerstvo veřejných prací, v němž rozhodují Angličané, jest velmi důmyslně organisováno. Akce zavodňovacích prací ještě není dokončena. Vypočtěno že k zavodňování celé oblasti zapotřebí ještě ohromné množství vod, jež lze dostat umělým zadržováním vod z jezer Alberla a Viktoria, Na projektech těchto se horlivě pracuje. Přednáška, jež provázena Eyla Bedlivou pozer- ností, odměněna byla bouřlivým polleskem. Inž. p. Fišer poukázav na podnikavost angli ckou na Nilu, vyslovil přání, aby také u nás ukáza. se podobný ruch slavební. Inž. Müller zmínil se, že stavby nilské jsou pracemi melioračními, jež velmi byly usnadněny přiz- nivými poměry. Cilu.
Angličan Ing Fišer Müller Cila Praha Brno Nil Aird ko Viktoria m 2 voda jezero km
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Boj o moravskou universitu vede s tou dobou po způsobu veselé vojny, kteráž ostatně není k smíchu přiliš radostnému, mezi Brnem a Olomoucí. Nikoli ovšem mezi městy samotnými, nýbrž mezi novinářskými represen- tanty obou názorů v českém táboře moravském, z nichž na jedně straně p. J. Svozil láme kop v pražském radikálně-pokrokovém listě pro Brno kdežto za Olomoue dřevce drtí tamní pokrokový or gán. Němečtí držitelé radnice a moci v obou mě stech vzpírají se slále i pouhé myšlence na českou universitu všemi končetinami a zvláště německo- nacionální hrdlořezové v Brně slibují uspořádati pro případ zřízení české university v moravském Manchestru podobnou výpravu jako proti vlašské fakultě v Inšpruku. Vede se česká hádka o to, kde má příští druhá česká universita státi v hádce té vycházejí mnohdy na jevo argumenty. kteréž se se zralou úvahou sotva asi pokmotřily Zápas nabyl nejnověji té podoby, že olomoucký mluvčí nastupuje cestu zdánlivé resignace, popřává moravskou universitu velkomyslně Brnu, dodává však, že »pochybuje vážně, že by způsob tako- véhoto řešení otázky universitní byl ku prospěchu české věci na Moravě a české věci vůbec«.
J Svozil Brno Olomouc Morava moravský univerzita velkomyslně Brno
28 article
Jeden jest prý zvláště těžký blud ve vývodeel prolivnikových. Brno není prý a nikdy býti ne může střediskem moravského života, vždy zů stane Moravě cizím a bude jen »předměstím Vídně«. A také by nebylo prý české věci na Moravě zdravým, chtíti pro tak různorodé kraje, jakými jsou Haně, Slovácko, Valašsko, Ostravsko a sev. Morava, vnucovati nějaké centrum. To jsou ohlasy divných melodií, c nichž jsme v Če- chách za to měli, že se na Moravě již nikdy neozvou. Nejméně bylo by asi české věci n Moravě zdrávo, kdyby vzplanul mezi oběma tak důležitými středisky českého života na Moravě ostřejší nějaký spor pro universitu, kterou přece ještě nemáme, byl by to první, zajisté pramálo vítaný prospěch z ní a co nejhoršího, snadno by mohl ohroziti zdar společných o ni snah. A konečně co to za názory o různoro- dosti Hanáků, Slováků a Valachů a jinýeh snad ještě »národnosti« na Moravě?! Totě už separatismus na několikátou mocnost! Či snad budou uvedení jednotliví kmenové moravští na universitu jako druhdy »nationes« na universitu v Praze, anebo bude jedna fakulta hanácká, druhá slovácká, třetí valašská ?l — Jak jsou Němci utiskování. K našemu článku, uveřejněnému dne 24. listopadu 1904 o domnělém „utiskování“ Němců v Prazea v předměstích, pokud jde o školství, uvádíme data, týkající se obce karlínské. Na české školy v Karlíně věnuje se dle rozpočtů a účtů ročně 52.509 K 46 h, na německé 31.223 K 98 h. Uvážíme-li, že jest v Karlině dnes a
Hanák Slovák Valach Němec Karlin Brno Morava Vídeň Slovácko Valašsko Ostravsko český věc můj Morava Praha Karlín
29 article
22.000 obyvatelů a z těch necelých 10%, to jes asi 2200 Němců, jest na bíle dni, že dle tohoto poměru obyvatelstva měli by němečtí obyvatelé karlínští nárok na příspěvek na školy ve výši asi 5750 K, tak že školství německé jest zde poměrně 5—6kráte lépe dotováno, než české. Mohlo by se namítnouti, že počet obyvatelstva nemá nic společného s počtem dětí, školou po- vinných a proto i v tomto směru vedeme důkaz. Nejprve měli bychom od počtu německého žactva v Karlíně odečísti asi 100 dětí, které do karlínských škol německých nepatří a neprávem tam do německých škol chodí, jsou to děti z Prahy, ze Žižkova a z Libně, jichž vyloučeni obec karlínská instanční cestou se domáhá. Po- něvadž ale dnes děti ty skutečně v Karlíně do školy chodí a ježto nechceme Němectvo o tuto sumu připraviti, bereme i těchto 100 dět do počtu. Dle letošního stavu chodí do českých škol v Karlíně 2099 dětí, do německých 592 dětí a dle tohoto poměru mají Němci kar- línští nárok na školy nejvýše v sumě 15.000 K — ve skutečnosti do- stávají však 31.223 K 98 h, tedy poměrně jsou dvakráte lépe dotováni než Češi, pokud jde o školy české.
Němec Čech Karlín Praha Žižkov Libeň obyvatel Němec
30 article
— Klub voličů novoměstských Konal včera večer v zahradních místnostech Choděrova re- staurantu schůzi, již opět věnoval záležitostem řemeslnickým. Účastenství na schůzi bylo velmi četné, důkazem to, že otázky probírané těší se značné pozornosti v kruzích členstva klubu. Na schůzi včerejší měl poutavou přednášku in- spektor technol. musea p. L. Veigner „O ře- mesle jindy a nyní“. Z názorů jeho, svědčících šíroké znalosti otázky živnostenské, zmiňu jeme se o tomio: Řečník nepokládá trvání na průkazu způsobilosti u řemeslnictva za krok zpátečnický, ač nevidí v něm snad úplné vyléčení z dnešních hospodářských tísní. Z téhož důvodu nelze vždy rozehřáti se pro boje o různá oprávnění živno- stenská, jež často vedou k spletitostem daleko- sáhlým. Pakliže ale trvá živnostnictvo na prů- kazu způsobilosti, pak jest potřebí věnovati větší a pronikavější pěči o výchovu dorostu, jak po stránce výcviku technicky i obchodně odbor- ného, tak i po stránce mravní. To ovšem před- pokládá též i zvýšení úrovně vzdělání všeobec- ného. Stav živnostenský musí viděti v mládeži
Choděrův L Veigner
31 article
řemeslnické vzdělané příslušníky své. Nic by nebyly živnostnictvu platny snahy po zlepšení svého stavu, kdyby nestála za ním dobře vycho- vaná mládež, která by dnešní živnostnictvem podjatý a dosud nedokončený boj za něj nepře- vzala a k cíli toužebnému nepřivedla. V dalším dotýká so řečník snah, jež stopuje podpůrná akce maloživnostenská, upozorňuje na význar kursů odborných, účetních, na výstavy, jež jsou vzpružinou soutěže a práce a podněcují našl podnikavost. Po hospodářské stránce zmiňuje se o výdělkových a hospodářských družstvech, do- týká se příčin, jež zaviňují tak smutné v po- slední době úpadky jich a jež často v nepocti- vosti mají svůj zárodek. Touží po úpravě pod- mínek platebních v malých živnostech a přeje si, aby poskytnutí úvěru i jednotlivcům věno- vána byla větší pozornost. Jest toho názoru, že při větší poctivosti a větším dbaní povinnostíi po této stránce nastati by musila brzo lepší bu- doucnost. Živnostnictvo právem naříká, že neni zákonného zabezpečenía ochrany práce ře- meslné proti nesvědomítým zákazníkům, ačv poslední době četné křiklavé poměry volají o po- moc. Právem naříká se na množící se výpro- deje, jež zdravé konkurenci a přirozenému roz- voji obchodu a řemesel jsou jen na obtiž a jež ničí celé řady snaživých a pilných živnostníků.
hospodářský družstvo
32 article
Řočník touží po tom, aby nastalo pravé poznání dnešních poměrů, aby stav živnostenský nalezl větší ochrany se strany státu, aby odložena byla stará naše nemoc, zášť a závisť, jež hlodá na našem národním těle, a končí slovy Palackého, který v odkazu povzbuzuje národ ku podnika- vosti, k ztrojnásobnění přičinlivosti, abychom co nejvíce možná v roveň s jinými národy, kteří podnikavostí svou opanovali kraje světa, posta- viti se mohli. Řemeslnictvo musí míti na zřeteli slova básníkova, že „ne z mutného oka, ale z ruky pilné naděj kvitne“. Nic nepomohou nářky na špatné časy, vzpomínka na klidné kdysi doby cechovního řemesla, nýbrž třebav dnešních složitých a spletitých poměrech znova dobýti si práva k existenci. — Hlučný potlesk byl řečníkovi odměnou za poutavou jeho před- nášku. — Z Hořic. (Úmrtí.) Primář zdejší okresní nemoenice, bývalý starosta města Hořic, pan MUDr. Alois Tomsa, raněn byl dne 1. pro- since o 9. hod. več. mrtvicí a krátce na to skonal. Město i okres ztrácí ve zvěčnělém muže vysoce zasloužilého, který pro svou horlivost při obětavé práci na prospěch zájmů veřejných i své upřímné vlastenectví požival všeobecné úcty a vážnosti. Budiž česť jeho památce! — Osobní. Místopředseda a ředitel zemského finančního ředitelství pan Josef Tersch navrátil se z Vídně a převzal zase vedení úřadních záleži- tostí. — V minulé schůzi zemského výboru král. českého byl dosavadní adjunkt pomocných úřadů pan František Pallek jmenován zástupcem před- nosty odboru pomocných úřadů. — Slečna Mari Mrázkova, dcera okresního lékaře v Praze—III., podrobila se státní zkoušce z jazyka anglického s vyznamenáním a slečna Kamila Veisbachova z Krásného Března n. L. s velmi dobrým pro- spěchem.
Palacký MUDr Tomsa Tersch Pallek Mrázkův Veisbachův Hořice Vídeň Praha Krásný Březno
33 article
— Úmrií. V Žižkově zemřel pan Jindřich Za- hrádka, zlatník, ve věku 53 let. Pohřeb koná s v neděli o 3. hod. odpol. z domu v Prokopově ulici č. 572. — Dne 1. prosince skonal zde po dloubé, zákeřné chorobě známý knihkupec a nakladatel pan Jaroslav Klouček, společník a spolumajitel firmy Höfer a Klouček, v 49. roce věku svého. Zesnulý byl členem výboru gremia knihkupců a nakladatelo, jakož i spolku českých knihkupců a nakladatelů, za- kládajícím členem spolku knihkupeckých českoslovan- ských účetních, člen Měšťanské a Úmělecké besedy a Sokola pražského atd. atd. V mladých letech svých zúčastnil se činně ruchu spolkového; odbornými vě- domostmi svými působil platně v roce 1877—79 při sestavování »Slovanského katalogu bibliografickéhoe a v roce 1889 při vydání »Přehledu překladů z ja- zyka francouzského do češtiny«. Pro svou bodreu povahu byl všeobecně ctěn a vážen. Česká obe knihkupecká ztrácí v něm dobrého a zkušeného od- borníka. Pohřeb koná se dues v sobotu o 1/28. hod odpol. z chrámu sv. Šlěpána. — Včera zemřel zde pan Jan Ebermann, obchodník, v 56. roce věku svého. Pohřeh bude zejtra v neděli o 3. hod. odpel. z chrámu sv. Jindřicha na olšanský hřhitov. — V Příbrami zemřel dne 30. listopadu po krátké ne- moci pan František Pleticha, měšťan, mistr ko- minický, bývalý dlouholetý člen obecního a okrer- ního zastupitelstva, člen mnoha vlasteneckých a do- bročinných spolků, v 86. roce věku svého marasmem. Pochován bude dnes v sobotu o 1/94. hodině odpol. na místní běbitov. — Starosta měst pražských ve Vídni. Z Vídně se telefonuje: Starosta pan dr. Vladimír Srb dnes tady meškal a měl poradu s drem. Körbrem, drem. Koslem, drem. Hartlem a drem. Ran-
Jindřich Klouček svatý . Šlěpat Ebermann Pleticha doktor Vladimíra Srb Hartl Žižkov Prokopův ulice Olšanský Příbram Vídeň Rana Höfer Úmělecký beseda Sokol