1
masthead
16. ledna 1904. Číslo t6.
4
article
stranami dánohined v záhajovaéíschůzi výboru.
Stanovisko Němců jest také, pokud se týče po-
řadu a předmětů a věcného jednání správno.
Nesdilejí-li stanovisko podobné Čechové, také
nová akce vyrovnací na Moravě bude marnou
mír v zemi bude ještě měně možným, nežl
dosud.“
Vlaští studenti dru. Stránskému,
Z Vídně, 15. ledna. Delegáta dra. Strán-
ského došel dnes za příčinou řeči, kterou mě
ve výboru rozpočtovém delegace cislajtanské
o poměru Rakouska a Italie a o zapuzení prof.
Gubernatisa z Inšpruku, telegram vlašských po-
sluchačů university tohoto města, ve kterém se
mu vyslovuje vřelý dík. V telegramu se pravít
Vlaští studenti na inšprucké universitě děkuj
Vám co nejsrdečněji za sympatie, jež jste osvěd-
čil opětně pro naše universitní snahy, které spo-
čivají na stejném právu, na kterém spočívají
i snahy Čechů po nabytí vysokých škol.
Haličský výnos jazykový.
K. Ze Lvova, 15. ledna. Vzhledem na různé
zprávy ve příčině obsahu výnosu ministra dra.
Körbra jako správce ministerstva spravedlnosti
vrchním zastupitelstvům ve Lvově a v Krakově
dovídáme se z bezpečného pramene, že výno
ten týká se jazyka státních zastupitelství při zma-
tečních stížnostech. Dosud tyto, nechať obžalo-
vaný byl jazyka jakéhokoliv, sepisovaly se vý
hradně německy. Ministerstvo justice nařídilo
nyní, aby na příště státní zastupitelstva své
vlastní stížnosti zmateční, tolikéž pak námitky
své při stížnostech, podaných stranami, vyhoto-
vila oním jazykem zemským, ve kterém sepsán
jest nález, v odpor vzatý.
Němec
Čecho
Stránský
profesor
Gubernatiso
Inšpruka
Morava
Vídeň
Rakousko
Lvov
Krakov
5
article
Ministr Pleve.
ov. Z Petrohradu, 15. ledna. Ke zprávám
o demissi. Plevově se nyní tvrdí, že se
vůbec nepomýšli na změnu v ministerstvu
vnitra. Pleve těsí se úplně důvěře panovníkově.
Za to se očekává, že odstoupí prý dva pomocnie
ministra Pleve.
Persekuce Poláků v Prusku.
cz. Z Poznaně, 15. ledna. Polským gymna
sistům v Poznani bylo pod přísným trestem za-
kázáno navštěvovati polské vědecké přednášky.
jež se pořádají každé nedělo.
Prolipolská politika v rozpočtově komisi říš-
ského sněmu německého.
Z Berlína, 15. ledna. Protipolská politika
vládní utrpěla dnes v rozpočtové komisi říš-
ského sněmu citelnou porážku. Pruská posla
necká sněmovna povolila tak zvaný »příplatek«,
určený za odměnu administrativním úřadníkům
za jich snahy germanisační. Vláda chtěla
nyní též do říšského rozpočtu vložíti půl mil-
lionu korun na podobný příplatek pro poštovn
úřadníky. Tato položka byla však dnes koalici
středu se svobodomyslnými poslanci zamítnuta.
Plenum říšského sněmu zajisté toto usnesení
schválí. Rozhodujících kruhů dotklo se usne-
sení toto velice nemile, poněvadž spatřují v tom
nedůvěru v nynější protipolskou politiku.
Pleve
Plevův
Petrohrad
Prusko
Poznaň
Berlín
6
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Uherská sněmovna.
Z Pešli, 15. ledna. (C.-B.) Sněmovna po
kračuje v povšechném rokování o druhé bra-
necké předloze. Košutovec Bakonyi polemi-
suje se včerejší řečí ministerského předsedyo
výrocích ministra vojenství. Slova se chápe
hr. Apponyi a dovozuje, že řeč ministr
vojenství dotýká se uherského vojenského pro-
gramu. Aby se poznai význam slov vojenského
ministra, musí se uvážiti, v jakém prostředí byl
pronesena. Rozpočtový výbor nacházel se ve vá-
lečné náladě, když se ministr uchopil slova.
Mluvilt před ním dr. Bärnreither, jenž vyzval
ministra, aby vysvětlil své stanovisko vzhledem
k vojenskému programu uherskému, a že dra.
doktor
Bärnreither
7
article
Bärnreithra k vyzvání tomu nevedla přílišná
láska k Maďarům, jest zřejmo. Na to jiný vynika-
jící rakouský politik, dr. Derschatta podal návrh,
týkající se výsostných práv. Ať si rakouské kruhy
smýšlejí a se usnášejí jakkoliv o těchto výsost-
ných právech, našeho státního práva dotknouti
se nemohou. Jest však přece charakteristické, že
korporace, která není k tomu ni-
kterak kompetentní, vměšuje se ve vý-
sostná práva uherské koruny. Je-li správno, že
dle rakouského státního práva císař provádí svá
práva vzhledem k armádě bez odpovědnosti
svých rádců legislativy, jest také nepochybno
že u nás mohou se tato výsostná práva prováděti
pouze pod ústavnou kontrolou. Theorie o společ
né armádě jest tedy noudržitelna a fakta se státo
právního stanoviska dementují všechny theorie
o této společné armádě. Řečník se pak diví, že
výroky Pitreichovy uspokojily hr. Tiszu. Rád
by zvěděl, kdo ministru vojenství rozumí špatně
zda řečník, neb hr. Tisza. Ministr vojenství mlu
vil pravý opak toho, co je obsaženo v zásadách
liberální strany. Nejasnost základních bodů státo-
právních zásad uherských musí býti konečně od-
straněna. Za nejasnost tu nechce činit odpověd-
ným hr. Tiszu, který jest teprve krátký čas
u vládního vesla. Ale přes to musí poukázati na
to, že hr. Tisza včera prohlásil, že názory vojen-
ského ministra o vojenském vychování shodují
se s tím kterým odstavcem vojenského programu
liberální strany, ač to není pravda. Rečník vy
zývá tedy vládu, aby se snažila dosavadní ne
jasnosti odstraniti a appelluje na obstrukci, aby
nerušila pravidelného jednání sněmovního.
Maďar
doktor
Derschatt
Tisza
Pitreichův
8
article
Ministerský předseda Tisza praví, že
míní přičiniti jen několik poznámek k Appo-
nyově řeči, a že připojuje se toužebně k zá
věrečnému přání jeho, abychom se vydali ko-
nečně na pole činů (Hluk v levo) a aby sně
movna mohla se konečně zabývati otázkami, jež
jí náležejí, jakož i delegací, řešením reforem
otázek s nimi spojených. Přijímá rád urgenci
takou i kritiku, není-li až příliš přísná.
Řečník přede mnou správně poznamenává,
že prohlášení, jež byla podána v rakouské dele-
gaci od nezodpovědných činitelů, byť vycházela
od osobností sebe ctihodnějších, pro nás ze
státoprávního stanoviska jsou lhostejna a proto
nenásleduji také pana poslance na půdu jeho
poznámek, jež se týkají činitelů oněch. Účelem
mých výroků jest jen to, bych k předvčerejší
řeči společného ministra vojenství připojil ně-
kolik ještě stručných poznámek.
Pan poslanec pravil, že řečí ministra P-
reicha byla spokojena rakouská delegace i já
konstatoval pak rozdil v pojímání státoprávních
otázek v rakouské delegaci i u nás a tázal se,
jak činitelé s tak různým státoprávním pojí
Appa
Tisza
9
article
máním mohou jisté výroky přijati stejně klidně.
Ale pan řečník opomněl, že ministr vojenstn
nepřetřásal státoprávní zásady nebl otázky. (Hlasy
v pravo: Tak jest ! Hluk v levo.)
V státoprávním ohledu jest ještě různost
Především v stálním právu obou států samých
jak pan řečník velmi správně to označil. V pří-
čině výsadních práv odlišuje se stanovisko
uherského státního práva od stanoviska rakou
ského státního práva. (Hlasy v pravo: Tak
jest !) To by samo o sobě nebylo ještě zlem
ani nebezpečím, kdyby v praxi nedružila se
k tomu nevýhoda, že pak někteří lidé v Ra-
kousku své vlastní státoprávní pojímání přejí si
přenésti v obor uherského státního práva.
(Hlasy v pravo: Tak jest !) To jest ale zlo po-
mijivé, neboť doufám, že v Rakousku každý
vážný faktor přesvědčí se o tom, že jako my
nechceme oktroyovati své státoprávní zásady
základní tím, že jest i nemožno na základě
zásad rakouského státního práv
modifikovati pojímání uherskéh
státního práva a že při tako vém
pokusu měl by každý proti so bě
celý uherský národ.
Hlas v levo: Pitreich chce tak učiniti.l
Baron Feilitsch volá k levici: Vám
se to také nelíbí !?
Feilitsch
Rakousko
10
article
Tisza: Tato politování hodná věc jest
skutkem a proto právě bylo by velmi nesnadno
představiti si, jak by státoprávní rozpravy
rakouské a v uherské delegaci zároveň mohly býti
stejnou pochvalou přijímány. Ale co jsem již
včera řekl, opakuji i dnes: ministe vojenstvl
chtěl vyloučiti právě z řeči své každou roz-
pravu státoprávního rázu a přistoupiv na zá-
konný podklad, kterýž vyrovnací zákony utvo-
řily, chtěl se zabývati všemí otázkami se
vyskytnuvšími jedině a výhradně s odborného
stanoviska vojenského, se stanoviska vojenské
účelnosti. (Pohnutí v levo.)
Posl. Ivonka: To nesouhlasí s tím, co
Apponyi pověděl. (Pohnutí.)
Tisza: Toto neporozumění předchozího
pana řečníka táhne se i ostatními jeho poznám-
kami. Chci ve příčině té upozorniti sněmovnu
ještě na dvě věci: Pan poslanec zmínil se o mlstě
řeči Pitreichovy, že vojsko nemůže býti ani ně-
mecké, ani uherské, ani české; tvrdil, že mi-
nistr Pitreich definoval tu právní ráz armády.
Já jsem přesvědčen ale, že definování takove
Pitreichovi ani z daleka nenapadlo, neboť doí
nici takou podává zákon. On mluvil o tom, ž
z rámce společné armády dlužno vyloučiti ně-
které protivy a třenice, a sice tím, že ve spo-
lečném vojsku se všemi čásťmi armády stejněse
nakládá, že tu žádný jednotlivý národ nesmí po-
tlačovati druhý. Učinil tak tedy docela v jin
souvislosti myšlenkové. (Pohnutí a odpor v levo.)
Ugron volá: Ale němčinou děje se po-
kořováníl
Hlasy v pravo: Slyšte ! Slyšte ! (Hluk
v levo.)
Předseda opětně zvoní.
Posl
Ivonka
Apponyi
Tisza
11
article
Tisza (pokračuje): A aniž bych chtě
brániti jednotlivé výroky, totiž, že tu rozdíl mez
národem a národnostmi šetřen jest, konstatuj
opětně, že není tu všeobecně žádného porušení
práva, jež bylo by nastalo, kdyby se tak bylo
dělo za státoprávní diskusse.
Baron Haas: Bylo to osudné zasáhnutí
Tisza: Konečně pan poslanec vytkl už
po třetí ve příčině velicí řeči rozdíl, jenž jest
mezi výroky Pitreichovými a programem liberáln
strany. Já soudím, že stanovisko ministrovo se
stanoviskem liberální strany jest úplně totožné
v tom, že ten i tato zachování nynějšího stavu
odůvodňují pouhou účelností.
Ugron: To jest zneužilí věci.
Tisza: Společný ministr odůvodnil stav
ten účelnosti po stránce vojenské, liberální strana
účelností po stránce politické. Těžiště jest ale
v tom a tak bylo k rozptýlení všeliké dvojsmysl-
nosti zapotřebí, že se konstatuje, že ovšem
uherské zákonodárství má právo
způsobiti tu změnu a že nepoužívá práva
toho z důvodné účelnosti, nikoli ale pro právní
námitky. (Odpor v levo.) O podrobnostech Ap-
ponyem uvedených nechei se dnes vyjádřiti ..
Poslanec Ivonka: Až po volbách!
Tisza (pokračuje): .. . poněvadž si sán
přeji, by nastala co možná brzy příležitost, by-
chom se mohli těmito a podobnými otázkami
zabývati.
Baron Haas
Ivonka
Tisza
Tisza
12
article
Poslanec Ivonka (volá opětně): Až p
volbách !
Tisza: Jak vidím, trpl pan poslane
monomanil a nemůže se sprostit utkvělé my-
šlénky na volby. (Živá veselost a pochvala
pravo.) Myslím, že není na prospěch věci, ani
na prospěch úrovně parlamentu uherského, když
při otázkách tak vážných a ve chvíli, kdy jmé-
nem vlády mám hr. Apponyovi odpovídati, pro-
náší se takový výkřik politický z tak vysok
úrovně. (Živá, dlouhotrvající pochvala v pravo-
Poslanec Ivonka: Zde fráse a zkruco
vání jsou nadarmo. (Hl uk.)
Hlasy v pravo: Kdo jest hlavní pře-
krucovač? Předseda ministerstva má úplně
pravdul
Tisza: Opakuji, rozprava o všech po-
dobných otázkách, spojených s touto prací re-
formní, díti se musí ex asse zde na pravém
místě pro ně. Proto právě nechci dnes tím se
zabývati. (Hluk v levo.) Ale dovolte mi (Hluk
v levo.), rád o věcech těch promluvím, jak
bude k tomu čas a příležitost.
Poslanec Czavolszky: Zde jest místo
pro tol
Tisza: Sněmovna nechť mi dovolí, bych
citoval jeden odstavec z řeči, kterouž společný
ministr právě před hodinou v rozpočtovém vý
boru rakouské delegace pronesl.
Hlasy: Slyšte, slyšte ! (Hluk v levo.)
Poslanoc Kaas: Vzájemné pojišťování se.
Ivonka
Czavolszky
Tisza
Poslanoc Kaas
13
article
(Hluk v levo.)
Tisza: Nechci předčitati celé prohlášení,
neboť poslanci budou míti příležitost, v brzku ho
seznati. Tenor celého prohlášení jest (jak jsem
i nepochyboval, že se tak stane), že společný
ministr prohlašuje, že respektuje zákonný stav
i práva země a že z ryze vojenských důvo-
dův .. . (Hluk v levo.)
Hlasy v pravo: Vy jste právě o ton
pochybovali! (Veliký hluk.)
Hlasy v levo: Jaký div
Tisza: Prosím, není to žádný div! Pro
sím o prominutí. Když jste o tom pochyboval
a když v listech a řečech tvrdí se opak, m
každý poctivý člověk nejen právo, nýbrž i po-
vinnost, dáti pravdě průchod. (Pochvala v pravo.)
Dále prohlašuje společný ministr, že bylo ho
daleko, dotýkati se státoprávního postavení Uhen
a státního jazyka uherského aneb je chtíti ob-
mezovati. (Velký hluk v pravo.)
Toto úplně korrektní prohlášení posiluje
mne v mínění, že byl jsem na pravé cestě tehdy,
když za rozhodující jsem pokládal nikoli jedno-
tlivě vytržené výroky, nýbrž celek, celé stano-
visko společného ministra vojenství . ..
14
article
Ugron: I to jest zlé a ošklivěl
Tisza (pokračuje) . . . a korrektní zá-
mysly v jeho výrocích obsažené. (Živá pochvala
v pravo.)
To mne posiluje u vědomí, že prokazuji
zemi službu, když na cestě té dále pokračuji
měl-li tu jeden z vyrušujících pánů za vhodně,
již dříve tu hlásati, že musím ministra vojen-
ství hájiti, tož pravím na to jen, že pro osobu
svou znám jen jedno »musí« a — to jest hlas
mého svědomí. Ale toto »musí« budu vždy ná-
sledovati, ať se to pánům poslancům líbí čili
nic. (Živá pochvala a potlesk v levo.)
Když byl Tisza ukončil řeč svou, promlu-
vil ještě posl. František Daranyi (lidová
strana.)
Na to přijala sněmovna prostým hlasováním
návrh Tiszův na prodloužení schůzi svýcho
jednu hodinu pro dobu projednávání předlohy
rekrutní, jež jest nyní na jednacím pořadu. Ko-
nec schůze ve 3 hod. odpol.
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 15. ledna. (C.-B.) Sněm přijal
Frankův návrh na dosazení čestného soudu
parlamentního pro narčení, že on (Frank) byl
podplacen býv. banem hr. Khuenem.
Posl. Pliverič měl doslov k svému pil-
nému návrhu na urychlení jednání o vyrovnání
s Uhrami.
Schůze ukončena poznámkou vládního zá
stupce.
Skupština.
Z Bělohradu, 15. ledna. (C.-B.) Skupština
zamítla článek tiskové novely, jímž vy-
soké duchovenstvo bralo se do ochrany před
novinovými nájezdy.
Před hlasováním prohlásil mini str
vnitra, že zůstavuje sněmovně, chce-li článek
přijati nebo zamítnouti. Považoval jen za svou
povinnost upozorniti skepštinu na neslušné vý-
pady některých novin.
Tisza
Daranyi
Frankův
Frank
Khuen
Posl
Pliverič
ko
Záhřeb
Uhry
Bělohrad
15
article
Francouzský parlament
Z Paříže, 15. ledna. (C.-B.) Sněmovna
rokovala o dotazech po výsledku vyšetřovánío
vtržení policie do pracovní bursy.
Socialističtí poslanci Bagnol a Cou-
tant kárali brutální postup policie a doráželi
na policejního prefekta.
Posl. Sembat (socialista) protestoval též
proti policejní provokaci a uvedl, že to nebyli
dělníci, ale dvě jiné osoby, jež házely s bal-
konu na policii.
Ministerský předseda Comble s dovozoval
že při obou demonstracích raněno mnoho poli-
cistů. Vyšetřováním shledalo se, že policie vírhla
do budovy teprv, když na ni bylo házeno. Poli-
eisté tasili zbytečně zbraň a dali se strhnout
k politováníhodným činům. Kdyby se bývalo
zjistilo, kdo byli, bývali by pohnáni k zodpo-
vědnosti. Policejní prefekt nenařídil, aby stráž-
níci vnikli do bursy. Ministerský předseda lituje
že prefekt ve schůzi municipální rady, kdy na-
cionalisté doráželi na ministra vnitra, neprote-
stoval proti takému jednání a prohlašuje, že
vláda je povinna starati se o pořádek všude,
avšak bude bdit, aby policie konala svou službu
rozvážně, taktně a mírně. (Pohnutí na různých
lavicích.)
Posl. Sembat trvá na opatřeních prot
prefektu Lepinovi; — Ferrette (nat.) na-
vrhuje, by se přijal prostý jednací pořad, čemuž
vyhověno za velkého pohnuti 309 proti 126
hlasům.
Pravice tleská a volá: At žije Ferrettovo
ministerstvo.
Posl. Sembat navrhuje vyzvati vládu,
aby nařídila policistům úctu před zákonemo
právu shromažďovacím a zárukách daných ob-
čanstvu.
Ministerský předseda Combes uznává,
že při vtržení do bursy nedbáno zákona, ale
budoucně bude náležitě zachováván.
Posl. Ribot vyčítá vládě, že se skrývá.
Nemá mravní autority vnitř ani na venek. A
Combes prohlásí, chrání-li Lépina nebo ne.
Bagnol
Ca
Posl
Sembat
Ribot
Paříž
Ata žít Ferrettův ministerstvo
16
article
Posl. Maujean navrhuje jednací pořad,
jímž vyslovuje se vládě důvěra a její prohlá-
šení bere na vědomí.
M.-p. Combes přijímaje tento jedna
pořad, prohlašuje, že opustí sněmovnu, jen
republikánskou většinou. Při předešlém hlaso-
vání nepřevzal zodpovědnost proto, že činí rozdí
mezi politickými a taktickými otázkami. Bud
bude míti republikánskou většinu, nebo zadáza
propuštěnou. (Pochvala.)
Maujeanův návrh přijat 295
proti 234 hlasům a schůze skončena.
Před hlasováním prohlásil m. p. Combes
některým poslancům na jejich poptávky, že
nechá policejního prefekta Lé-
pina na jeho místtě.
Pro hádku ve dnešní sněmovní schůzi
posl. Sembat poslal posl. Boutar do
své svědky.
Audience rakouského vyslance.
Z Madridu, 15. ledna. (C.-B.) V koruno
vační síni královského zámku rakousko- uher-
ský vyslanec hr. Welsersheim měl slav-
nou audienci u přítomnosti královské rodiny.
vlády a vrchních dvořanů. Přijel do paláce
s vyslaneckým personálem ve čtyřech kočárech.
Oddíl osobní stráže královské doprovázel vy-
slancův kočár. V zámku vzdána vyslanci vo
jenská pocta. Po officiálních proslovech král
rozmlouval s vyslancem, který polom za týchž
obřadností vrátil se do svého paláce.
Švédský sněm.
Ze Štokholmu, 15. ledna. (B.-B.) Říšský
sněm sešel se dnes. Král jmenoval dosavadní
předsednictvo.
Posl
Combes
Maujeanův
Sembat
Madrid
17
article
Vilém II.
Z Berlína, 15. ledna. (C.-B) Vílém II. zů-
častnil se dnes slavnosti kapitoly řádu Černého
orla a investoval prvě jmenované rytíře, °prince
nizozemského Jindřicha, dědičného prince Ho-
henzollerského a státního ministra Kotlera.
Rozhodčí nález o venezuelské afféře.
Z Říma, 15. ledna. (C.-B.) Hlavní tajemnik
rozhodčiho soudu haagského oznámil dle » Italies
italskému delegátu, senatoru Pierantonovi,že
sezval zástupce mocnosti okružníkem, aby dosta-
vili se 27. února do Haagu a vyslechli nálezo
venezuelské afféře.
Nepokoje v republice Uruguay-
Z Řima, 15. ledna. (Zvl. tel.) V depešiz
Montevidea líčí se situace ve státě Uruguay
jako vážná. Všechny obchody jsou zavřeny.
Časopisy podlehají předchozí censuře. Všichn
přístavní dělníci stávkují. 15.000 mužů jest
soustředěno v Montevideu za tím účelem, aby
zamezili revoluci. Vládní vojsko prý bylo pora
ženo; ztratilo 25 mrtvých a 45 raněných.
Vilém II
Jindřich
Kotler
Berlín
Řím
Haag
Uruguay
Montevideo
18
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 15. ledna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 8000 metr. centů
o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 70k
K 8.321, 79 5 kg K 8.25, 78 kg K 8.—,
stolno bělehradská 77 kg K 7.90, peštská 85 k
K 8.25, 78 kg K 8.—, bačská 78 kg K 8.129.
skladní 76 3 kg K 7.771% na čtvrt léta; ž ito
(— 5 h) K 6.35—6 40; oves K 5.40—5.70;
ječ-men ke krmení K 5.65; kukuřice
nová K 4.90—4.95; červená k K 65.—
Terminový obchod byl z prvu
mdlý, k večeru na politické zprávy se upevnil.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.85, na říjen K 7.67, žito na duben K 6.61,
oves na duben 5.50, kukuřiee na květen
K 5.25, řepka na srpen K 11.75.
Sádlo smluveno po K 64 50; jiné zboží
bez odbytu a změny.
Počasí mírné.
Z Nového Yorku, 16. ledna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. — Znamenala
pšenice květen 91.—, na červenee 87 1/%.
kukuřice na květen 54/4, cnkr (Fair
Muscovados) 27/s, —.—, bavlna 13.80.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
velmi vléklé.
Slosování a tahy.
Z Vídně, 15. ledna. Při dnešním tahu Salm
ských losů připadla hlavní výhra 84.000 K na
čís. 9316; 8400 K vyhrává čís. 1395 a 4200
čís. 45.030.
Platil
Terminový
Sádlo
Salm
Pešť
K 8.321
Nový York
Vídeň
kg
fair Muscovado
19
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
O levných, vhodných a zdravých
bytech pro úřadníky.
(Dokončení.)
Při vyhledávání míst pro rodinn
domky mimo vlaslní jádro obce praž
ské budiž přihlíženo k tomu, aby kraj byi
zdravý a blízkým hájem nebo lesem, s příležitostí ke
koupání v čisté, tekoucí vodě, aby pozemek měl slu-
neční zvýšenou polohu a byl chráněn přirozeně prot
straně větrné, aby tu byl dobrý základ, prostý spod-
ních vod. Dobrá voda pitná a voda pro domáci po-
třebu v dostatečném množství a zvláště též blizkost
příležitých spojovacích prostředků s městem nesmí
chyběti. Kdyby prostředky komunikační
zdokonalily a rozšířily se tou měrou,
že by bylo možno těměř v každé dob
levně a rychle docíliti spojení s nej-
bližším okolím města, pak bude možnov
dohledné době bydliti zdravěji a volněji v otevřeném
kraji v rodinném domku poblíž města. Ovšem i k ta-
kovému vzdálenému bytu bude zapotřebí vělších pe-
něžních prostředků, které jednotlivci nelze najednou si
opatřiti. Za tou příčinou bude třeba založiti a kcio-
vou, úspornou a stavebn společnost
úřadníků, která by přijímala vklady jednotlivců
na přiměřený úrok a vydala podíly, jež by si mohl
opatřiti každý, ať soukromník nebo úřadník. Tato
20
article
společnost zakoupila by v čas příhod-
né pozemky a postavila by na nich ro-
dinné, nebo činžovni domky, které by pak
svým členům a podílníkům stavu úřadnického bud
na splátky prodávala aneb toliko pronajímala. Aby
společnost tato v brzku mohla zahájiti svou činnost
bylo by třeba, aby majetní členové podily své v brzku
splatili za účelem získání dostatečného jměn
a úvěru. Úřadníci mohli by k tomu účelu složiti sv
kauce, které, jak známo, budou jim vráceny. Měně
majetní mohli by podíly své spláceti měsíčně po část-
kách, čímž stali by se rovněž řádnými členy společ-
nosti a měli by po čase dle pořadu a losu nárok
na pronájem nebo koupi rodinného domu na pří-
hodných místech v městě nebo v okolí Velké Prahy.
Pro prvý čas, dokud by nebyl ještě dostalečný kapilál
a úvěr pro zakoupení pozemků a stavbu domů, bylo
by nuíno uložiti peníze ve státních nebo v jiných
jistějších papírech. Čím více bude členů a podílníků,
tím lépe pro zdar podniku, ježto tím větší bude
jmění a úvěr a tím více úřadnických bytů bude možno
zříditi. Měsíčními nebo čtvrtletními splátkami nepře-
sahujícími výši příbytečného toho kterého úřadníka.
bylo by usnadněno po určité řadě let zapraviti celý
obnos za domek. Vzhledem k častému přesídlení
státních úřadníků bylo by snad lépe rodinné domy
toliko pronajímati. V tom případě mohly by se stavěti
domy větší, jednopatrové a s podkrovním bytem, čím
mohl by se pozemek lépe využitkovati. V takovém
domě mohly by pak bydleti 2—3 rodiny, každá v j-
ném patře. Podílem svým ručil by kupec nebo ná-
jemce za řádné placení nájemného a za udržování
bytu v tom stavu, v jakém jej přijal.
Velká Praha
21
article
Pro ty, kteří by na vlastní dům nereflektovali a z růz-
ných příčin raději v městě poněkud levněji a pohodl
něji než dosud bydliti chtěli, bylo by nutno postavili
domy činžovní s byty úplně pro sebe odnělenými
při čemž by na patro připadaly nejvýše dva byty.
Pro takové domy s úřadnickými byty bylo by nutno
vyhledati tiché ulice, kde domy na zad pokud možno
do uspořádaných zahrad směřují. Nebudiž volena
strana severní. V tom případě, že by nebyla možno
této straně se vyhnouti, nebuďtež obývaci místnosti
navrhovány do ulice, nýbrž na stranu sluneční do
společných dvorů a zahrad, kdež vzhledem k větší
hloubce bloků než obnáší šířka ulice, dostává sei
přízemním místnostem více světla a vzduchu než
v úzkých ulicích se člyřpatrovými domy. Pěkným
čistým, stejnorázným uspořádáním dvorů a zahrad je
pak i pohled do těchto krásnější než do úzké ulice.
tichý ulice
22
article
Kromě toho prach a hluk z ulice nemohou sem vni-
kati a byty na tuto sluneční, domy uzavřenou stranu
budou též teplejší.
Aby nájemné mohlo býti co nejmenší, bude nutne
hledati pozemky levné a tyto využitkovati co nejvíce
avšak vždy tak, aby nepovstaly tím závady zdravotní
Před koupí pozemků bude třeba zjistiti jakost půdy.
aby snad základy nebyly pak příliš drahé, což v ná-
sypu nebo při vysoké spodní vodě státi se může. I při
levných pozemcích musí býti domy vícepatrové, aly
pozemek dal se lépe využitkovati. Nutno žádati pro
tyto domy stavebni úlevy, pokud neutrpí tím stabilila,
výtopnost a požární bezpečnost budov. Volbou menších
výšek pater dá se rovněž náklad stavební zmenšili.
Při zřizování úřadnických kolonií s rodinnými domy
dá se též na levnější úpravě cest, chodníků a na od-
vodnění domů mnoho ušetřiti. Zvláště však nutno
žádati pro domy úřadnické o slevu na daních a při-
rážkách.
Spolek úřadníků měl by se obráliti v čas na
obec pražskou, aby při upravovacích plánech pama-
tovala též na zřízení úřadnických kolonií, jak tomu
jest nejen ve větších městech Německa, ale i v Ra-
kousku, zejmena v Pešti a ve Vídni. Také c. k. erár
mohl by postoupením svých pozemků k to-
muto účelu vykonati blahodárný čin ve prospěch svéhe
úřadnictva
Německo
Pešť
Vídeň
23
article
Po referátě p. inž F. Vellcha rozpředla se ve
lice čilá debata. Pan dr. Polák upozornil, že nejen
v Praze, ale i v četných našich městech venk ovských
je nedostatek vhodných bytů úřadnických a doporu-
čoval, aby se na základě svépomoci přistoupilo k or
ganisování stavby úřadnických domků vůbec
Pan prof, dr. Hráček pravil, že řešení dě-
ležité otázky bytově naráží na zájmy soukromých
vlastníků domů, jichž odpor při nynějším jich vlivu
a výtečné organisaci činí řešení celé otázky velice
nesnadným.
Pan doc. dr. Gruber má za lo, že zde nejde
o žádnou akci hunanitní, při niž by kterýkoliv č-
nitel něco doplácel, nýbrž o akci čistě podnikatelskou.
Upozorňuje na okolí šárecké a údolí povitavské, jek
by se k účelu tomu velice dobře hodilo, ovšem musíla
by se tam zřídití levná a pohodlná komunikace. Kdyby
se podniku toho ujala některá banka, mohl by se zna
vypláceti.
Pan dr. Mildsehuh není rovněž pre požadave
snížení daní pro byty úřadnickě.
Vellch
doktor
Polák
Hráček
docent
Gruber
Mildsehuh
Praha
Ing F
24
article
Přednosta p. Šetlík vytýká, že jsou u nás ná-
klady stavební nepřiměřeně velké, poněvadž se slaví
velice těžkopádně. V cizině staví se všude mnohem
levněji, Upozorňuje na Podel, kde by bylo po pro-
ražení tunelu, vystavení nábřeží a zavedení tramwaye
i spojení komunikační příznívé a kde místa stavebn
jsou dosud laciná.
Pan dr. Molenda má za to, že celá ta otázk
předpokládá materiální povznesení našeho úřadnictva
vůbec, jehož poměry nejsou dosud ovšem nikterak
skvělé. Pochybuje, že by vzdálenější kolonie úřadnická
setkala se s úspěchem, neboť rodiny bezdětné by zů-
staly asi v Praze, poněkud lépe situované rodiny s dět-
mi zůstaly by asi rovněž z důvodů vzdělání dítek
Praze nebo v předměstích a sehnati potřebný kapital
z příbytečného a z kauci rodin nemajetných byl
by velice obtižno
Pan docent dr. Gruber míní, že platy úřadnické
jsou celkem přece jen takové, že by dovolovaly pla-
titi úřadníkům splátky a to uím spíše, že by byly
splátky ty jen o málo vyšší než je dosavadní činže
a že by po čase bylo obydlí majetkem Úřadníka.
Šetlík
doktor
Molenda
Gruber
Praha
Podel
25
article
Upozorňuje dále pak na stráň vyšehradskou, jež by
se k účelu tomu dobře hodila.
Pan ředitel Procházka konstatuje, že n
úsporách národa jest úřadnictvo zúčastněno procentem
nejvyšším. Kdyby se zřídilo stavební družstvo a zí-
skalo v pravý čas na periferii města, kde je dostatek
spojení, pozemky, bylo by zajislé s dostatek podpo-
rováno velice širokými vrstvami úřadnickými. Kdyby
se i jen každý 20. nebo 30. úřadník zúčastnil jediným
podílem, povstalo by zde veliké úřadnické městn,
které by si zajisté v krátké době vymohle školy obecně
a měšťanské a snad i střední. Byl by to nový druh
spořivosti, který by se zajisté v úřadnictvu ujala
který by mohl vyvolati mohutné stavební družstvo-
úřadnické v život, jež by mělo jistou vniterní sílua
způsobilost úvěrní.
Vedle banky hypoteční, obou spořitelen a pojišto-
ven, které poskytují zápůjčky hypoteční, mohla by dáli
Úrazová pojišťovna na běžný úrok k disposici znač-
nou čásť svých millionových fondů, neboť valná čásí
úřadnictva jsou také pojištěnci
Panu doc. dru. Grubrovi zamlouvale by s
lépe, kdyby některá banka koupila jako podnikatel
pozemky, postavila domy a prodala je pak úřadníkům
na splátky. V témž smyslu mluvil také p. dr. Fill-
bauer, jelikož banka může si lépe vypočlsti rizike
a rentabilitu než úřadníci.
Pan prof. dr. Horáček uznává, že svépomioe-
ným družstvům schází odborná znalost, ale na druhé
straně jsou zase banky i záložny v první řadě ústavy
výdělkovými a to by vedlo opěl ke spekulaci s po-
zemky. Kdyby se mohly celé záležitosti ujati banky
veřejné nespočívající na momentu výdělečnosti, bylo
by ovšem jinak, ale ty dle svých stanov nemohou to
dělati.
Procházka
docent
doktor
Fill
profesor
Horáček
26
article
Pan řed. Procházka vyslovuje se pro drul
stvo, které by samolné vše vedlo. Má-li se zachovali
výhoda levnějších bytů, je třeba, aby úřadnictvo samo
zasáhlo v podnikavost.
Po další debatě, jíž se zúčastníli ještě pp. d
Krejčí, dr. Gruber, dr. Pillbauer, offici
Partl, řed. Procházka a prof. dr. horáček.
pravil referent pan inž. F. Velich v doslovu, ž
v cizině, kde se ustavily společnosti pro stavbu lev-
ných bytů, stavěly domy samy.
Ve společnosti mohou vždy zasedali znalci,
kteří dovedou půdorysy a rozpočty stavby posoudit
a kteří by se úkolu toho také nezištně ujali. Mohou-l
společnosti řemeslníků a živnostníků v Německu sta-
věti si levné domy, může tak tím spíše učiniti společ
nost úřadníků, v níž je mnoho stavebních technikůa
inženýrů i úřadníků bankovních. Pokud se týče ko-
munikací, nejsou Podol, Dejvice, fortifikační pozemky
na Petříně, na Vyšehradě, na Marianských hradbách
neb za Strahovskou branou tak vzdáleny od středu
Prahy, aby musili obyvatelé těchto míst do Prahy
dojížděti.
Poděkováním předsedy p. dra. Grubra releren-
toví p. inž. Velichovi za pěkný jeho referát a všem
účastníkům za zájem, který na diskussi jevili, byl
zdařilá tato schůze skončena. Na programu příštiho
večera (ve středu dne 20. t. m.) jest rozhovor o vý-
střelcích krajinského výstavnietvív
Čechách, který zahájí p. řed. Rössler a týden
potom přednášeti bude p. řed. Precházka o há-
jení české půdy-
Z pražského trhu obilníhe. Obchod na včerejšl
pražské burse, jež byla velice slabě navštívena, byl
skrovný, ceny i smýšlení zůstaly celkem nezměněny.
doktor
Gruber
Pillbauer
Partl
profesor
horáček
Ing
Moha
Velich
Rössler
Německo
Podol
Dejvice
Petřín
Vyšehrad
Praha
Čechy
pro stavba lev
27
article
Nabídka pšenice byla poněkud lepší, ale koupěchtivosl
naproti tomu chabější. Ceny zůstaly přes to nezmě-
něny K 8.00—8.60 za 50 kg. Pro žilo bylo smýšlení
chabé a ceny spíše klesaly. Prodej byl velice oblížný
a nebylo nesnadno docíliti slevy 5 h. Z Prahy Byl
placeno K 6.90—7.15. Obchoď s ječmenem byl stále
ještě čilý. Poptávka jest silnější než nabédka, odbyt
byl snadný za poslední ceny. Záznam K 7.20——8.15
zůstal v platnosti nezměněn. S ovsem byl zermnální;
při klidném smýšlení zůstaly v platnosti ceny úlemi.
Z krajin postižených krupobitím byl hledán oves
k selí. Z Prahy byl placen K 6.05—6.25, zboží k sell
K 6.50—6.75. Uherská vikev byla prodávána na do-
dání z Prahy za K 7.00—7.25. Kukuřice je dobře upev-
něna a platí se z Vídně K 5.50. S jetelem byl obcho
slabý, ale smýšlení i ceny byly dobře upevněny.
S ostatními druhy obilí nebyl obchod vůbec žádný.
ceny zůstaly nezměněny.
Dividondové odhady rakouských železářskýchi spo-
lečností. Píše se nám z Vídně: Dividenda alpaké
báňské společnosti dosud stanovena neni, v olficiálníci
kruzích pokládá se však dividenda 16 K (= 8 %) z
pravděpodobnější než 18 K. Česká báňská bude pla-
titi asi 80 K (15% proti 1476 předloňským). Huť Pol
dina bude bilancovati asi o 300.000 příznivěji než
předloni, protože se vývozní poměry průmyslu oce
lových nástrojů přece jen o něco zlepšily« positivně
neznamená to ovšem mnoho, protože předloni měla
společnost schodek asi 300.000. Přes to čeká se čistý
zisk — dividenda ovšem placena nebude.
Pol
Praha
Vídeň
kg
28
article
Želozniční stavby. Během tohoto roku Bude do-
končena přestavba brněnského nádraží
Stavba vypravena je úplně moderně. Jak známo, jde
o sťavbu, jež sloužiti má současně dvěma společno-
stem (severní dráze cís. Ferd. a spol. státní dráhy)a
která se provádí na pozemcích obou těchto podniků
Otázka tato řešena tím způsobem, že každá z uvede-
ných společností staví na svých pozemcích úpsně sa-
mostatně, na zůročení budou obě společnesti přispé-
vati dle poměru užívání. Dosud vynaloženo za tim
účelem 8 mill. K. — Severní dráha cís. Ferdinanda
provedla v minulém roce přestavbu bohumínské-
ho nádraží. Pro rok 1904 bude vedle přestavby brněn-
ského nádraží, o níž jsme se již zmínili, provelene
položení druhé koleje z Osvěčíma do Trze-
bíně. Politická pochůzka byla již vykonána, minister-
stvo železnic vyhradilo si ještě schválení některých
staveb, tak zvláště mostu přes Vislu a to vzhledem
ke slavbě dunajsko-oderského průplavu. Výkup po-
zemků jest již zahájen. — A co bude s plestav-
bou četných nádraží v král. českém, kde
daný stav stává se již pomalu skandálem?
Vývoz petrolejový. V několika dnech bude podána
žádost o koncessi k založení akciové rakouské vývozní
společnosti petrolejové. Koncessionáři jsou některé
veliké rafinerie (Fanto, Schodnica a p.). Akciový ka-
pitál 1 mill. K (který možno zvýšiti na 3 mill. K) m
býti věnován na investice, na zalození společných vý-
vozních zařízení. Dle toho možno souditi, že zatím
bude utvořena úplně samostatná vývozní společnost
Obrátí zření svě zvláště do Německa, kde čeká nal
Ferdinand
Fanta
Schodnica
Visla
Německo