ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 36bd6090-7108-11dc-aa2d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 77, place 43, org 8, work 6
1 masthead
16. ledna 1904. Číslo t6.
2 masthead
NÁRDNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
stranami dánohined v záhajovaéíschůzi výboru. Stanovisko Němců jest také, pokud se týče po- řadu a předmětů a věcného jednání správno. Nesdilejí-li stanovisko podobné Čechové, také nová akce vyrovnací na Moravě bude marnou mír v zemi bude ještě měně možným, nežl dosud.“ Vlaští studenti dru. Stránskému, Z Vídně, 15. ledna. Delegáta dra. Strán- ského došel dnes za příčinou řeči, kterou mě ve výboru rozpočtovém delegace cislajtanské o poměru Rakouska a Italie a o zapuzení prof. Gubernatisa z Inšpruku, telegram vlašských po- sluchačů university tohoto města, ve kterém se mu vyslovuje vřelý dík. V telegramu se pravít Vlaští studenti na inšprucké universitě děkuj Vám co nejsrdečněji za sympatie, jež jste osvěd- čil opětně pro naše universitní snahy, které spo- čivají na stejném právu, na kterém spočívají i snahy Čechů po nabytí vysokých škol. Haličský výnos jazykový. K. Ze Lvova, 15. ledna. Vzhledem na různé zprávy ve příčině obsahu výnosu ministra dra. Körbra jako správce ministerstva spravedlnosti vrchním zastupitelstvům ve Lvově a v Krakově dovídáme se z bezpečného pramene, že výno ten týká se jazyka státních zastupitelství při zma- tečních stížnostech. Dosud tyto, nechať obžalo- vaný byl jazyka jakéhokoliv, sepisovaly se vý hradně německy. Ministerstvo justice nařídilo nyní, aby na příště státní zastupitelstva své vlastní stížnosti zmateční, tolikéž pak námitky své při stížnostech, podaných stranami, vyhoto- vila oním jazykem zemským, ve kterém sepsán jest nález, v odpor vzatý.
Němec Čecho Stránský profesor Gubernatiso Inšpruka Morava Vídeň Rakousko Lvov Krakov
5 article
Ministr Pleve. ov. Z Petrohradu, 15. ledna. Ke zprávám o demissi. Plevově se nyní tvrdí, že se vůbec nepomýšli na změnu v ministerstvu vnitra. Pleve těsí se úplně důvěře panovníkově. Za to se očekává, že odstoupí prý dva pomocnie ministra Pleve. Persekuce Poláků v Prusku. cz. Z Poznaně, 15. ledna. Polským gymna sistům v Poznani bylo pod přísným trestem za- kázáno navštěvovati polské vědecké přednášky. jež se pořádají každé nedělo. Prolipolská politika v rozpočtově komisi říš- ského sněmu německého. Z Berlína, 15. ledna. Protipolská politika vládní utrpěla dnes v rozpočtové komisi říš- ského sněmu citelnou porážku. Pruská posla necká sněmovna povolila tak zvaný »příplatek«, určený za odměnu administrativním úřadníkům za jich snahy germanisační. Vláda chtěla nyní též do říšského rozpočtu vložíti půl mil- lionu korun na podobný příplatek pro poštovn úřadníky. Tato položka byla však dnes koalici středu se svobodomyslnými poslanci zamítnuta. Plenum říšského sněmu zajisté toto usnesení schválí. Rozhodujících kruhů dotklo se usne- sení toto velice nemile, poněvadž spatřují v tom nedůvěru v nynější protipolskou politiku.
Pleve Plevův Petrohrad Prusko Poznaň Berlín
6 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Uherská sněmovna. Z Pešli, 15. ledna. (C.-B.) Sněmovna po kračuje v povšechném rokování o druhé bra- necké předloze. Košutovec Bakonyi polemi- suje se včerejší řečí ministerského předsedyo výrocích ministra vojenství. Slova se chápe hr. Apponyi a dovozuje, že řeč ministr vojenství dotýká se uherského vojenského pro- gramu. Aby se poznai význam slov vojenského ministra, musí se uvážiti, v jakém prostředí byl pronesena. Rozpočtový výbor nacházel se ve vá- lečné náladě, když se ministr uchopil slova. Mluvilt před ním dr. Bärnreither, jenž vyzval ministra, aby vysvětlil své stanovisko vzhledem k vojenskému programu uherskému, a že dra.
doktor Bärnreither
7 article
Bärnreithra k vyzvání tomu nevedla přílišná láska k Maďarům, jest zřejmo. Na to jiný vynika- jící rakouský politik, dr. Derschatta podal návrh, týkající se výsostných práv. Ať si rakouské kruhy smýšlejí a se usnášejí jakkoliv o těchto výsost- ných právech, našeho státního práva dotknouti se nemohou. Jest však přece charakteristické, že korporace, která není k tomu ni- kterak kompetentní, vměšuje se ve vý- sostná práva uherské koruny. Je-li správno, že dle rakouského státního práva císař provádí svá práva vzhledem k armádě bez odpovědnosti svých rádců legislativy, jest také nepochybno že u nás mohou se tato výsostná práva prováděti pouze pod ústavnou kontrolou. Theorie o společ né armádě jest tedy noudržitelna a fakta se státo právního stanoviska dementují všechny theorie o této společné armádě. Řečník se pak diví, že výroky Pitreichovy uspokojily hr. Tiszu. Rád by zvěděl, kdo ministru vojenství rozumí špatně zda řečník, neb hr. Tisza. Ministr vojenství mlu vil pravý opak toho, co je obsaženo v zásadách liberální strany. Nejasnost základních bodů státo- právních zásad uherských musí býti konečně od- straněna. Za nejasnost tu nechce činit odpověd- ným hr. Tiszu, který jest teprve krátký čas u vládního vesla. Ale přes to musí poukázati na to, že hr. Tisza včera prohlásil, že názory vojen- ského ministra o vojenském vychování shodují se s tím kterým odstavcem vojenského programu liberální strany, ač to není pravda. Rečník vy zývá tedy vládu, aby se snažila dosavadní ne jasnosti odstraniti a appelluje na obstrukci, aby nerušila pravidelného jednání sněmovního.
Maďar doktor Derschatt Tisza Pitreichův
8 article
Ministerský předseda Tisza praví, že míní přičiniti jen několik poznámek k Appo- nyově řeči, a že připojuje se toužebně k zá věrečnému přání jeho, abychom se vydali ko- nečně na pole činů (Hluk v levo) a aby sně movna mohla se konečně zabývati otázkami, jež jí náležejí, jakož i delegací, řešením reforem otázek s nimi spojených. Přijímá rád urgenci takou i kritiku, není-li až příliš přísná. Řečník přede mnou správně poznamenává, že prohlášení, jež byla podána v rakouské dele- gaci od nezodpovědných činitelů, byť vycházela od osobností sebe ctihodnějších, pro nás ze státoprávního stanoviska jsou lhostejna a proto nenásleduji také pana poslance na půdu jeho poznámek, jež se týkají činitelů oněch. Účelem mých výroků jest jen to, bych k předvčerejší řeči společného ministra vojenství připojil ně- kolik ještě stručných poznámek. Pan poslanec pravil, že řečí ministra P- reicha byla spokojena rakouská delegace i já konstatoval pak rozdil v pojímání státoprávních otázek v rakouské delegaci i u nás a tázal se, jak činitelé s tak různým státoprávním pojí
Appa Tisza
9 article
máním mohou jisté výroky přijati stejně klidně. Ale pan řečník opomněl, že ministr vojenstn nepřetřásal státoprávní zásady nebl otázky. (Hlasy v pravo: Tak jest ! Hluk v levo.) V státoprávním ohledu jest ještě různost Především v stálním právu obou států samých jak pan řečník velmi správně to označil. V pří- čině výsadních práv odlišuje se stanovisko uherského státního práva od stanoviska rakou ského státního práva. (Hlasy v pravo: Tak jest !) To by samo o sobě nebylo ještě zlem ani nebezpečím, kdyby v praxi nedružila se k tomu nevýhoda, že pak někteří lidé v Ra- kousku své vlastní státoprávní pojímání přejí si přenésti v obor uherského státního práva. (Hlasy v pravo: Tak jest !) To jest ale zlo po- mijivé, neboť doufám, že v Rakousku každý vážný faktor přesvědčí se o tom, že jako my nechceme oktroyovati své státoprávní zásady základní tím, že jest i nemožno na základě zásad rakouského státního práv modifikovati pojímání uherskéh státního práva a že při tako vém pokusu měl by každý proti so bě celý uherský národ. Hlas v levo: Pitreich chce tak učiniti.l Baron Feilitsch volá k levici: Vám se to také nelíbí !?
Feilitsch Rakousko
10 article
Tisza: Tato politování hodná věc jest skutkem a proto právě bylo by velmi nesnadno představiti si, jak by státoprávní rozpravy rakouské a v uherské delegaci zároveň mohly býti stejnou pochvalou přijímány. Ale co jsem již včera řekl, opakuji i dnes: ministe vojenstvl chtěl vyloučiti právě z řeči své každou roz- pravu státoprávního rázu a přistoupiv na zá- konný podklad, kterýž vyrovnací zákony utvo- řily, chtěl se zabývati všemí otázkami se vyskytnuvšími jedině a výhradně s odborného stanoviska vojenského, se stanoviska vojenské účelnosti. (Pohnutí v levo.) Posl. Ivonka: To nesouhlasí s tím, co Apponyi pověděl. (Pohnutí.) Tisza: Toto neporozumění předchozího pana řečníka táhne se i ostatními jeho poznám- kami. Chci ve příčině té upozorniti sněmovnu ještě na dvě věci: Pan poslanec zmínil se o mlstě řeči Pitreichovy, že vojsko nemůže býti ani ně- mecké, ani uherské, ani české; tvrdil, že mi- nistr Pitreich definoval tu právní ráz armády. Já jsem přesvědčen ale, že definování takove Pitreichovi ani z daleka nenapadlo, neboť doí nici takou podává zákon. On mluvil o tom, ž z rámce společné armády dlužno vyloučiti ně- které protivy a třenice, a sice tím, že ve spo- lečném vojsku se všemi čásťmi armády stejněse nakládá, že tu žádný jednotlivý národ nesmí po- tlačovati druhý. Učinil tak tedy docela v jin souvislosti myšlenkové. (Pohnutí a odpor v levo.) Ugron volá: Ale němčinou děje se po- kořováníl Hlasy v pravo: Slyšte ! Slyšte ! (Hluk v levo.) Předseda opětně zvoní.
Posl Ivonka Apponyi Tisza
11 article
Tisza (pokračuje): A aniž bych chtě brániti jednotlivé výroky, totiž, že tu rozdíl mez národem a národnostmi šetřen jest, konstatuj opětně, že není tu všeobecně žádného porušení práva, jež bylo by nastalo, kdyby se tak bylo dělo za státoprávní diskusse. Baron Haas: Bylo to osudné zasáhnutí Tisza: Konečně pan poslanec vytkl už po třetí ve příčině velicí řeči rozdíl, jenž jest mezi výroky Pitreichovými a programem liberáln strany. Já soudím, že stanovisko ministrovo se stanoviskem liberální strany jest úplně totožné v tom, že ten i tato zachování nynějšího stavu odůvodňují pouhou účelností. Ugron: To jest zneužilí věci. Tisza: Společný ministr odůvodnil stav ten účelnosti po stránce vojenské, liberální strana účelností po stránce politické. Těžiště jest ale v tom a tak bylo k rozptýlení všeliké dvojsmysl- nosti zapotřebí, že se konstatuje, že ovšem uherské zákonodárství má právo způsobiti tu změnu a že nepoužívá práva toho z důvodné účelnosti, nikoli ale pro právní námitky. (Odpor v levo.) O podrobnostech Ap- ponyem uvedených nechei se dnes vyjádřiti .. Poslanec Ivonka: Až po volbách! Tisza (pokračuje): .. . poněvadž si sán přeji, by nastala co možná brzy příležitost, by- chom se mohli těmito a podobnými otázkami zabývati.
Baron Haas Ivonka Tisza Tisza
12 article
Poslanec Ivonka (volá opětně): Až p volbách ! Tisza: Jak vidím, trpl pan poslane monomanil a nemůže se sprostit utkvělé my- šlénky na volby. (Živá veselost a pochvala pravo.) Myslím, že není na prospěch věci, ani na prospěch úrovně parlamentu uherského, když při otázkách tak vážných a ve chvíli, kdy jmé- nem vlády mám hr. Apponyovi odpovídati, pro- náší se takový výkřik politický z tak vysok úrovně. (Živá, dlouhotrvající pochvala v pravo- Poslanec Ivonka: Zde fráse a zkruco vání jsou nadarmo. (Hl uk.) Hlasy v pravo: Kdo jest hlavní pře- krucovač? Předseda ministerstva má úplně pravdul Tisza: Opakuji, rozprava o všech po- dobných otázkách, spojených s touto prací re- formní, díti se musí ex asse zde na pravém místě pro ně. Proto právě nechci dnes tím se zabývati. (Hluk v levo.) Ale dovolte mi (Hluk v levo.), rád o věcech těch promluvím, jak bude k tomu čas a příležitost. Poslanec Czavolszky: Zde jest místo pro tol Tisza: Sněmovna nechť mi dovolí, bych citoval jeden odstavec z řeči, kterouž společný ministr právě před hodinou v rozpočtovém vý boru rakouské delegace pronesl. Hlasy: Slyšte, slyšte ! (Hluk v levo.) Poslanoc Kaas: Vzájemné pojišťování se.
Ivonka Czavolszky Tisza Poslanoc Kaas
13 article
(Hluk v levo.) Tisza: Nechci předčitati celé prohlášení, neboť poslanci budou míti příležitost, v brzku ho seznati. Tenor celého prohlášení jest (jak jsem i nepochyboval, že se tak stane), že společný ministr prohlašuje, že respektuje zákonný stav i práva země a že z ryze vojenských důvo- dův .. . (Hluk v levo.) Hlasy v pravo: Vy jste právě o ton pochybovali! (Veliký hluk.) Hlasy v levo: Jaký div Tisza: Prosím, není to žádný div! Pro sím o prominutí. Když jste o tom pochyboval a když v listech a řečech tvrdí se opak, m každý poctivý člověk nejen právo, nýbrž i po- vinnost, dáti pravdě průchod. (Pochvala v pravo.) Dále prohlašuje společný ministr, že bylo ho daleko, dotýkati se státoprávního postavení Uhen a státního jazyka uherského aneb je chtíti ob- mezovati. (Velký hluk v pravo.) Toto úplně korrektní prohlášení posiluje mne v mínění, že byl jsem na pravé cestě tehdy, když za rozhodující jsem pokládal nikoli jedno- tlivě vytržené výroky, nýbrž celek, celé stano- visko společného ministra vojenství . ..
14 article
Ugron: I to jest zlé a ošklivěl Tisza (pokračuje) . . . a korrektní zá- mysly v jeho výrocích obsažené. (Živá pochvala v pravo.) To mne posiluje u vědomí, že prokazuji zemi službu, když na cestě té dále pokračuji měl-li tu jeden z vyrušujících pánů za vhodně, již dříve tu hlásati, že musím ministra vojen- ství hájiti, tož pravím na to jen, že pro osobu svou znám jen jedno »musí« a — to jest hlas mého svědomí. Ale toto »musí« budu vždy ná- sledovati, ať se to pánům poslancům líbí čili nic. (Živá pochvala a potlesk v levo.) Když byl Tisza ukončil řeč svou, promlu- vil ještě posl. František Daranyi (lidová strana.) Na to přijala sněmovna prostým hlasováním návrh Tiszův na prodloužení schůzi svýcho jednu hodinu pro dobu projednávání předlohy rekrutní, jež jest nyní na jednacím pořadu. Ko- nec schůze ve 3 hod. odpol. Chorvatský sněm. Ze Záhřeba, 15. ledna. (C.-B.) Sněm přijal Frankův návrh na dosazení čestného soudu parlamentního pro narčení, že on (Frank) byl podplacen býv. banem hr. Khuenem. Posl. Pliverič měl doslov k svému pil- nému návrhu na urychlení jednání o vyrovnání s Uhrami. Schůze ukončena poznámkou vládního zá stupce. Skupština. Z Bělohradu, 15. ledna. (C.-B.) Skupština zamítla článek tiskové novely, jímž vy- soké duchovenstvo bralo se do ochrany před novinovými nájezdy. Před hlasováním prohlásil mini str vnitra, že zůstavuje sněmovně, chce-li článek přijati nebo zamítnouti. Považoval jen za svou povinnost upozorniti skepštinu na neslušné vý- pady některých novin.
Tisza Daranyi Frankův Frank Khuen Posl Pliverič ko Záhřeb Uhry Bělohrad
15 article
Francouzský parlament Z Paříže, 15. ledna. (C.-B.) Sněmovna rokovala o dotazech po výsledku vyšetřovánío vtržení policie do pracovní bursy. Socialističtí poslanci Bagnol a Cou- tant kárali brutální postup policie a doráželi na policejního prefekta. Posl. Sembat (socialista) protestoval též proti policejní provokaci a uvedl, že to nebyli dělníci, ale dvě jiné osoby, jež házely s bal- konu na policii. Ministerský předseda Comble s dovozoval že při obou demonstracích raněno mnoho poli- cistů. Vyšetřováním shledalo se, že policie vírhla do budovy teprv, když na ni bylo házeno. Poli- eisté tasili zbytečně zbraň a dali se strhnout k politováníhodným činům. Kdyby se bývalo zjistilo, kdo byli, bývali by pohnáni k zodpo- vědnosti. Policejní prefekt nenařídil, aby stráž- níci vnikli do bursy. Ministerský předseda lituje že prefekt ve schůzi municipální rady, kdy na- cionalisté doráželi na ministra vnitra, neprote- stoval proti takému jednání a prohlašuje, že vláda je povinna starati se o pořádek všude, avšak bude bdit, aby policie konala svou službu rozvážně, taktně a mírně. (Pohnutí na různých lavicích.) Posl. Sembat trvá na opatřeních prot prefektu Lepinovi; — Ferrette (nat.) na- vrhuje, by se přijal prostý jednací pořad, čemuž vyhověno za velkého pohnuti 309 proti 126 hlasům. Pravice tleská a volá: At žije Ferrettovo ministerstvo. Posl. Sembat navrhuje vyzvati vládu, aby nařídila policistům úctu před zákonemo právu shromažďovacím a zárukách daných ob- čanstvu. Ministerský předseda Combes uznává, že při vtržení do bursy nedbáno zákona, ale budoucně bude náležitě zachováván. Posl. Ribot vyčítá vládě, že se skrývá. Nemá mravní autority vnitř ani na venek. A Combes prohlásí, chrání-li Lépina nebo ne.
Bagnol Ca Posl Sembat Ribot Paříž Ata žít Ferrettův ministerstvo
16 article
Posl. Maujean navrhuje jednací pořad, jímž vyslovuje se vládě důvěra a její prohlá- šení bere na vědomí. M.-p. Combes přijímaje tento jedna pořad, prohlašuje, že opustí sněmovnu, jen republikánskou většinou. Při předešlém hlaso- vání nepřevzal zodpovědnost proto, že činí rozdí mezi politickými a taktickými otázkami. Bud bude míti republikánskou většinu, nebo zadáza propuštěnou. (Pochvala.) Maujeanův návrh přijat 295 proti 234 hlasům a schůze skončena. Před hlasováním prohlásil m. p. Combes některým poslancům na jejich poptávky, že nechá policejního prefekta Lé- pina na jeho místtě. Pro hádku ve dnešní sněmovní schůzi posl. Sembat poslal posl. Boutar do své svědky. Audience rakouského vyslance. Z Madridu, 15. ledna. (C.-B.) V koruno vační síni královského zámku rakousko- uher- ský vyslanec hr. Welsersheim měl slav- nou audienci u přítomnosti královské rodiny. vlády a vrchních dvořanů. Přijel do paláce s vyslaneckým personálem ve čtyřech kočárech. Oddíl osobní stráže královské doprovázel vy- slancův kočár. V zámku vzdána vyslanci vo jenská pocta. Po officiálních proslovech král rozmlouval s vyslancem, který polom za týchž obřadností vrátil se do svého paláce. Švédský sněm. Ze Štokholmu, 15. ledna. (B.-B.) Říšský sněm sešel se dnes. Král jmenoval dosavadní předsednictvo.
Posl Combes Maujeanův Sembat Madrid
17 article
Vilém II. Z Berlína, 15. ledna. (C.-B) Vílém II. zů- častnil se dnes slavnosti kapitoly řádu Černého orla a investoval prvě jmenované rytíře, °prince nizozemského Jindřicha, dědičného prince Ho- henzollerského a státního ministra Kotlera. Rozhodčí nález o venezuelské afféře. Z Říma, 15. ledna. (C.-B.) Hlavní tajemnik rozhodčiho soudu haagského oznámil dle » Italies italskému delegátu, senatoru Pierantonovi,že sezval zástupce mocnosti okružníkem, aby dosta- vili se 27. února do Haagu a vyslechli nálezo venezuelské afféře. Nepokoje v republice Uruguay- Z Řima, 15. ledna. (Zvl. tel.) V depešiz Montevidea líčí se situace ve státě Uruguay jako vážná. Všechny obchody jsou zavřeny. Časopisy podlehají předchozí censuře. Všichn přístavní dělníci stávkují. 15.000 mužů jest soustředěno v Montevideu za tím účelem, aby zamezili revoluci. Vládní vojsko prý bylo pora ženo; ztratilo 25 mrtvých a 45 raněných.
Vilém II Jindřich Kotler Berlín Řím Haag Uruguay Montevideo
18 article
Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 15. ledna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 8000 metr. centů o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 70k K 8.321, 79 5 kg K 8.25, 78 kg K 8.—, stolno bělehradská 77 kg K 7.90, peštská 85 k K 8.25, 78 kg K 8.—, bačská 78 kg K 8.129. skladní 76 3 kg K 7.771% na čtvrt léta; ž ito (— 5 h) K 6.35—6 40; oves K 5.40—5.70; ječ-men ke krmení K 5.65; kukuřice nová K 4.90—4.95; červená k K 65.— Terminový obchod byl z prvu mdlý, k večeru na politické zprávy se upevnil. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.85, na říjen K 7.67, žito na duben K 6.61, oves na duben 5.50, kukuřiee na květen K 5.25, řepka na srpen K 11.75. Sádlo smluveno po K 64 50; jiné zboží bez odbytu a změny. Počasí mírné. Z Nového Yorku, 16. ledna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala pšenice květen 91.—, na červenee 87 1/%. kukuřice na květen 54/4, cnkr (Fair Muscovados) 27/s, —.—, bavlna 13.80. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu velmi vléklé. Slosování a tahy. Z Vídně, 15. ledna. Při dnešním tahu Salm ských losů připadla hlavní výhra 84.000 K na čís. 9316; 8400 K vyhrává čís. 1395 a 4200 čís. 45.030.
Platil Terminový Sádlo Salm Pešť K 8.321 Nový York Vídeň kg fair Muscovado
19 article Národní hospodář.
Národní hospodář. O levných, vhodných a zdravých bytech pro úřadníky. (Dokončení.) Při vyhledávání míst pro rodinn domky mimo vlaslní jádro obce praž ské budiž přihlíženo k tomu, aby kraj byi zdravý a blízkým hájem nebo lesem, s příležitostí ke koupání v čisté, tekoucí vodě, aby pozemek měl slu- neční zvýšenou polohu a byl chráněn přirozeně prot straně větrné, aby tu byl dobrý základ, prostý spod- ních vod. Dobrá voda pitná a voda pro domáci po- třebu v dostatečném množství a zvláště též blizkost příležitých spojovacích prostředků s městem nesmí chyběti. Kdyby prostředky komunikační zdokonalily a rozšířily se tou měrou, že by bylo možno těměř v každé dob levně a rychle docíliti spojení s nej- bližším okolím města, pak bude možnov dohledné době bydliti zdravěji a volněji v otevřeném kraji v rodinném domku poblíž města. Ovšem i k ta- kovému vzdálenému bytu bude zapotřebí vělších pe- něžních prostředků, které jednotlivci nelze najednou si opatřiti. Za tou příčinou bude třeba založiti a kcio- vou, úspornou a stavebn společnost úřadníků, která by přijímala vklady jednotlivců na přiměřený úrok a vydala podíly, jež by si mohl opatřiti každý, ať soukromník nebo úřadník. Tato
20 article
společnost zakoupila by v čas příhod- né pozemky a postavila by na nich ro- dinné, nebo činžovni domky, které by pak svým členům a podílníkům stavu úřadnického bud na splátky prodávala aneb toliko pronajímala. Aby společnost tato v brzku mohla zahájiti svou činnost bylo by třeba, aby majetní členové podily své v brzku splatili za účelem získání dostatečného jměn a úvěru. Úřadníci mohli by k tomu účelu složiti sv kauce, které, jak známo, budou jim vráceny. Měně majetní mohli by podíly své spláceti měsíčně po část- kách, čímž stali by se rovněž řádnými členy společ- nosti a měli by po čase dle pořadu a losu nárok na pronájem nebo koupi rodinného domu na pří- hodných místech v městě nebo v okolí Velké Prahy. Pro prvý čas, dokud by nebyl ještě dostalečný kapilál a úvěr pro zakoupení pozemků a stavbu domů, bylo by nuíno uložiti peníze ve státních nebo v jiných jistějších papírech. Čím více bude členů a podílníků, tím lépe pro zdar podniku, ježto tím větší bude jmění a úvěr a tím více úřadnických bytů bude možno zříditi. Měsíčními nebo čtvrtletními splátkami nepře- sahujícími výši příbytečného toho kterého úřadníka. bylo by usnadněno po určité řadě let zapraviti celý obnos za domek. Vzhledem k častému přesídlení státních úřadníků bylo by snad lépe rodinné domy toliko pronajímati. V tom případě mohly by se stavěti domy větší, jednopatrové a s podkrovním bytem, čím mohl by se pozemek lépe využitkovati. V takovém domě mohly by pak bydleti 2—3 rodiny, každá v j- ném patře. Podílem svým ručil by kupec nebo ná- jemce za řádné placení nájemného a za udržování bytu v tom stavu, v jakém jej přijal.
Velká Praha
21 article
Pro ty, kteří by na vlastní dům nereflektovali a z růz- ných příčin raději v městě poněkud levněji a pohodl něji než dosud bydliti chtěli, bylo by nutno postavili domy činžovní s byty úplně pro sebe odnělenými při čemž by na patro připadaly nejvýše dva byty. Pro takové domy s úřadnickými byty bylo by nutno vyhledati tiché ulice, kde domy na zad pokud možno do uspořádaných zahrad směřují. Nebudiž volena strana severní. V tom případě, že by nebyla možno této straně se vyhnouti, nebuďtež obývaci místnosti navrhovány do ulice, nýbrž na stranu sluneční do společných dvorů a zahrad, kdež vzhledem k větší hloubce bloků než obnáší šířka ulice, dostává sei přízemním místnostem více světla a vzduchu než v úzkých ulicích se člyřpatrovými domy. Pěkným čistým, stejnorázným uspořádáním dvorů a zahrad je pak i pohled do těchto krásnější než do úzké ulice.
tichý ulice
22 article
Kromě toho prach a hluk z ulice nemohou sem vni- kati a byty na tuto sluneční, domy uzavřenou stranu budou též teplejší. Aby nájemné mohlo býti co nejmenší, bude nutne hledati pozemky levné a tyto využitkovati co nejvíce avšak vždy tak, aby nepovstaly tím závady zdravotní Před koupí pozemků bude třeba zjistiti jakost půdy. aby snad základy nebyly pak příliš drahé, což v ná- sypu nebo při vysoké spodní vodě státi se může. I při levných pozemcích musí býti domy vícepatrové, aly pozemek dal se lépe využitkovati. Nutno žádati pro tyto domy stavebni úlevy, pokud neutrpí tím stabilila, výtopnost a požární bezpečnost budov. Volbou menších výšek pater dá se rovněž náklad stavební zmenšili. Při zřizování úřadnických kolonií s rodinnými domy dá se též na levnější úpravě cest, chodníků a na od- vodnění domů mnoho ušetřiti. Zvláště však nutno žádati pro domy úřadnické o slevu na daních a při- rážkách. Spolek úřadníků měl by se obráliti v čas na obec pražskou, aby při upravovacích plánech pama- tovala též na zřízení úřadnických kolonií, jak tomu jest nejen ve větších městech Německa, ale i v Ra- kousku, zejmena v Pešti a ve Vídni. Také c. k. erár mohl by postoupením svých pozemků k to- muto účelu vykonati blahodárný čin ve prospěch svéhe úřadnictva
Německo Pešť Vídeň
23 article
Po referátě p. inž F. Vellcha rozpředla se ve lice čilá debata. Pan dr. Polák upozornil, že nejen v Praze, ale i v četných našich městech venk ovských je nedostatek vhodných bytů úřadnických a doporu- čoval, aby se na základě svépomoci přistoupilo k or ganisování stavby úřadnických domků vůbec Pan prof, dr. Hráček pravil, že řešení dě- ležité otázky bytově naráží na zájmy soukromých vlastníků domů, jichž odpor při nynějším jich vlivu a výtečné organisaci činí řešení celé otázky velice nesnadným. Pan doc. dr. Gruber má za lo, že zde nejde o žádnou akci hunanitní, při niž by kterýkoliv č- nitel něco doplácel, nýbrž o akci čistě podnikatelskou. Upozorňuje na okolí šárecké a údolí povitavské, jek by se k účelu tomu velice dobře hodilo, ovšem musíla by se tam zřídití levná a pohodlná komunikace. Kdyby se podniku toho ujala některá banka, mohl by se zna vypláceti. Pan dr. Mildsehuh není rovněž pre požadave snížení daní pro byty úřadnickě.
Vellch doktor Polák Hráček docent Gruber Mildsehuh Praha Ing F
24 article
Přednosta p. Šetlík vytýká, že jsou u nás ná- klady stavební nepřiměřeně velké, poněvadž se slaví velice těžkopádně. V cizině staví se všude mnohem levněji, Upozorňuje na Podel, kde by bylo po pro- ražení tunelu, vystavení nábřeží a zavedení tramwaye i spojení komunikační příznívé a kde místa stavebn jsou dosud laciná. Pan dr. Molenda má za to, že celá ta otázk předpokládá materiální povznesení našeho úřadnictva vůbec, jehož poměry nejsou dosud ovšem nikterak skvělé. Pochybuje, že by vzdálenější kolonie úřadnická setkala se s úspěchem, neboť rodiny bezdětné by zů- staly asi v Praze, poněkud lépe situované rodiny s dět- mi zůstaly by asi rovněž z důvodů vzdělání dítek Praze nebo v předměstích a sehnati potřebný kapital z příbytečného a z kauci rodin nemajetných byl by velice obtižno Pan docent dr. Gruber míní, že platy úřadnické jsou celkem přece jen takové, že by dovolovaly pla- titi úřadníkům splátky a to uím spíše, že by byly splátky ty jen o málo vyšší než je dosavadní činže a že by po čase bylo obydlí majetkem Úřadníka.
Šetlík doktor Molenda Gruber Praha Podel
25 article
Upozorňuje dále pak na stráň vyšehradskou, jež by se k účelu tomu dobře hodila. Pan ředitel Procházka konstatuje, že n úsporách národa jest úřadnictvo zúčastněno procentem nejvyšším. Kdyby se zřídilo stavební družstvo a zí- skalo v pravý čas na periferii města, kde je dostatek spojení, pozemky, bylo by zajislé s dostatek podpo- rováno velice širokými vrstvami úřadnickými. Kdyby se i jen každý 20. nebo 30. úřadník zúčastnil jediným podílem, povstalo by zde veliké úřadnické městn, které by si zajisté v krátké době vymohle školy obecně a měšťanské a snad i střední. Byl by to nový druh spořivosti, který by se zajisté v úřadnictvu ujala který by mohl vyvolati mohutné stavební družstvo- úřadnické v život, jež by mělo jistou vniterní sílua způsobilost úvěrní. Vedle banky hypoteční, obou spořitelen a pojišto- ven, které poskytují zápůjčky hypoteční, mohla by dáli Úrazová pojišťovna na běžný úrok k disposici znač- nou čásť svých millionových fondů, neboť valná čásí úřadnictva jsou také pojištěnci Panu doc. dru. Grubrovi zamlouvale by s lépe, kdyby některá banka koupila jako podnikatel pozemky, postavila domy a prodala je pak úřadníkům na splátky. V témž smyslu mluvil také p. dr. Fill- bauer, jelikož banka může si lépe vypočlsti rizike a rentabilitu než úřadníci. Pan prof. dr. Horáček uznává, že svépomioe- ným družstvům schází odborná znalost, ale na druhé straně jsou zase banky i záložny v první řadě ústavy výdělkovými a to by vedlo opěl ke spekulaci s po- zemky. Kdyby se mohly celé záležitosti ujati banky veřejné nespočívající na momentu výdělečnosti, bylo by ovšem jinak, ale ty dle svých stanov nemohou to dělati.
Procházka docent doktor Fill profesor Horáček
26 article
Pan řed. Procházka vyslovuje se pro drul stvo, které by samolné vše vedlo. Má-li se zachovali výhoda levnějších bytů, je třeba, aby úřadnictvo samo zasáhlo v podnikavost. Po další debatě, jíž se zúčastníli ještě pp. d Krejčí, dr. Gruber, dr. Pillbauer, offici Partl, řed. Procházka a prof. dr. horáček. pravil referent pan inž. F. Velich v doslovu, ž v cizině, kde se ustavily společnosti pro stavbu lev- ných bytů, stavěly domy samy. Ve společnosti mohou vždy zasedali znalci, kteří dovedou půdorysy a rozpočty stavby posoudit a kteří by se úkolu toho také nezištně ujali. Mohou-l společnosti řemeslníků a živnostníků v Německu sta- věti si levné domy, může tak tím spíše učiniti společ nost úřadníků, v níž je mnoho stavebních technikůa inženýrů i úřadníků bankovních. Pokud se týče ko- munikací, nejsou Podol, Dejvice, fortifikační pozemky na Petříně, na Vyšehradě, na Marianských hradbách neb za Strahovskou branou tak vzdáleny od středu Prahy, aby musili obyvatelé těchto míst do Prahy dojížděti. Poděkováním předsedy p. dra. Grubra releren- toví p. inž. Velichovi za pěkný jeho referát a všem účastníkům za zájem, který na diskussi jevili, byl zdařilá tato schůze skončena. Na programu příštiho večera (ve středu dne 20. t. m.) jest rozhovor o vý- střelcích krajinského výstavnietvív Čechách, který zahájí p. řed. Rössler a týden potom přednášeti bude p. řed. Precházka o há- jení české půdy- Z pražského trhu obilníhe. Obchod na včerejšl pražské burse, jež byla velice slabě navštívena, byl skrovný, ceny i smýšlení zůstaly celkem nezměněny.
doktor Gruber Pillbauer Partl profesor horáček Ing Moha Velich Rössler Německo Podol Dejvice Petřín Vyšehrad Praha Čechy pro stavba lev
27 article
Nabídka pšenice byla poněkud lepší, ale koupěchtivosl naproti tomu chabější. Ceny zůstaly přes to nezmě- něny K 8.00—8.60 za 50 kg. Pro žilo bylo smýšlení chabé a ceny spíše klesaly. Prodej byl velice oblížný a nebylo nesnadno docíliti slevy 5 h. Z Prahy Byl placeno K 6.90—7.15. Obchoď s ječmenem byl stále ještě čilý. Poptávka jest silnější než nabédka, odbyt byl snadný za poslední ceny. Záznam K 7.20——8.15 zůstal v platnosti nezměněn. S ovsem byl zermnální; při klidném smýšlení zůstaly v platnosti ceny úlemi. Z krajin postižených krupobitím byl hledán oves k selí. Z Prahy byl placen K 6.05—6.25, zboží k sell K 6.50—6.75. Uherská vikev byla prodávána na do- dání z Prahy za K 7.00—7.25. Kukuřice je dobře upev- něna a platí se z Vídně K 5.50. S jetelem byl obcho slabý, ale smýšlení i ceny byly dobře upevněny. S ostatními druhy obilí nebyl obchod vůbec žádný. ceny zůstaly nezměněny. Dividondové odhady rakouských železářskýchi spo- lečností. Píše se nám z Vídně: Dividenda alpaké báňské společnosti dosud stanovena neni, v olficiálníci kruzích pokládá se však dividenda 16 K (= 8 %) z pravděpodobnější než 18 K. Česká báňská bude pla- titi asi 80 K (15% proti 1476 předloňským). Huť Pol dina bude bilancovati asi o 300.000 příznivěji než předloni, protože se vývozní poměry průmyslu oce lových nástrojů přece jen o něco zlepšily« positivně neznamená to ovšem mnoho, protože předloni měla společnost schodek asi 300.000. Přes to čeká se čistý zisk — dividenda ovšem placena nebude.
Pol Praha Vídeň kg
28 article
Želozniční stavby. Během tohoto roku Bude do- končena přestavba brněnského nádraží Stavba vypravena je úplně moderně. Jak známo, jde o sťavbu, jež sloužiti má současně dvěma společno- stem (severní dráze cís. Ferd. a spol. státní dráhy)a která se provádí na pozemcích obou těchto podniků Otázka tato řešena tím způsobem, že každá z uvede- ných společností staví na svých pozemcích úpsně sa- mostatně, na zůročení budou obě společnesti přispé- vati dle poměru užívání. Dosud vynaloženo za tim účelem 8 mill. K. — Severní dráha cís. Ferdinanda provedla v minulém roce přestavbu bohumínské- ho nádraží. Pro rok 1904 bude vedle přestavby brněn- ského nádraží, o níž jsme se již zmínili, provelene položení druhé koleje z Osvěčíma do Trze- bíně. Politická pochůzka byla již vykonána, minister- stvo železnic vyhradilo si ještě schválení některých staveb, tak zvláště mostu přes Vislu a to vzhledem ke slavbě dunajsko-oderského průplavu. Výkup po- zemků jest již zahájen. — A co bude s plestav- bou četných nádraží v král. českém, kde daný stav stává se již pomalu skandálem? Vývoz petrolejový. V několika dnech bude podána žádost o koncessi k založení akciové rakouské vývozní společnosti petrolejové. Koncessionáři jsou některé veliké rafinerie (Fanto, Schodnica a p.). Akciový ka- pitál 1 mill. K (který možno zvýšiti na 3 mill. K) m býti věnován na investice, na zalození společných vý- vozních zařízení. Dle toho možno souditi, že zatím bude utvořena úplně samostatná vývozní společnost Obrátí zření svě zvláště do Německa, kde čeká nal
Ferdinand Fanta Schodnica Visla Německo