Strana 6. Číslo 77.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 20. března 1900.

že se vzdalovala všeho snažení, které leží mimo obor vědy. Osvědčilo prý se také na práci aka- demie, že vědou sláva Boží a prospěch člověčen- stva stále se zvětšuje. »Aby se tak vždycky dáloe — končil císař — »tomu nechť Vám dopomáhá požehnání Boží také v novém století.« Když císař domluvil, provolal mu profesor Anvers trojnásob- nou slávu a oznámil pak jména dopisujících členů, které akademie jmenovala. Z Berlína, 19. března. (T. k.) Druhá slav- nost akademie věd na oslavu století konala se dnes v poledne v Bílé dvoraně královského zámku s velikou nádherou. Ministr kultu ujal se slova, aby poukázal na bližší styk akademie se zahra- ničními akademiemi, který zejména nedávno za- loženou mezinárodní jednotou byl sesílen, a pře- četl pak císařský výnos, jímž se počet míst pro řádné členy zvyšuje v každé třídě ze 27 na 30 Ministr sdělil dále velikou řadu udělených řádů. Mezi jiným obdržel Mommsen řád červeného orla I. třídy, Adolf Kirchhof týž řád II. třídy s dubo- vými listy. Ze Stockhoimu, 19. března. (T. k.) Druhá sněmovna radila se o obnosech, žádaných na stavbu pevností. Ministerský předseda a ministr války prohlásili, že odstoupí, neukáže-li sněm žádnou ochotu vůči opevnění Norrlandska. Dle dosavadního hlasování obou sněmoven jest povo- lení žádaných obnosů ve společném hlasování obou sněmoven pravdě podobno. Z Paříže, 19. března. (T. k.) Nejvyšší vo- jenská rada odbývala dnes dopoledne pod před- sednictvím presidenta Loubeta v Elysejích schůzi. Z Kalkuty, 19. března. (T. K.) Vrchní ve- litel v Iudii Lockhart zemřel zde dnes v noci.

Uherská sněmovna. Z Pešti, 19. března. (T. k) Sněmovna jednala o rozpočtu ministra orby. Posl. hr. Karolyi mluvil o poměrech na obilní burse. Ministr orby Daranyi mluvil o uherském veterinářství a o poměru Uher k Rakousku v této otázce a pravil, aby se stávajícímu sporu nepřičítala příliš veliká důležitost, neboť loyálnost rakouské vlády jest nad každou pochybnost povýšena a vláda rakouská jest odhodlána provésti vyrovnání bez proměny. (Hlučný souhlas a »Eljen!« v celé sněmovně)

Zprávy

»Blahobyt« rolníctva v Čechách. Dle úředního listu »Pražských Novin« bylo v Čechách v měsíci únoru dáno 262 nemovitostí do dražby. Od 1. ledna do 28. února 1900 bylo v Čechách exu- kučně prodáno 668 nemovitostí, jichž cena odhadnuta byla na 7 milionů korun. Vydání exekuční činily 140.000 korun. Taký je »blahobyt« v Čechách. Velkostatek Třiblice. Obecní rada města Mostu koupila od barona Raucha, osoby v kraji třebe- nickém velmi známé, velkostatek Třiblice za 590.000 zlatých. Radost Němců nad tímto lovem jest obrovská. Tak pozbýváme na národnostních hranicích půdy soustavně kus za kusem. Zde máme důkaz, že jsme skutečně národem znemravnělým a zbankrotělým, který zraje neodvratně pro prušácký žaludek. L8. Raiffeisenovy záložny v Dalmacii. V celém snad Rakousku nejsou tak smutné poměry týkající se půjčování peněz malým majetníkům jako v Dalmacii. Tu si musí vypůjčovati majetníci, ač ručí celým svým majetkem, peníze od lichvářů, kteří ještě dnes půjčují na 20—120 procent. Dlužní úpisy jsou sestaveny s takovou prohnaností, že majetník mnohdy pozbude majetku v ceně 1200 zl. pro dluh 100 zl. Teprve v posledních letech začalo se se zakládáním Raiffeisenových záložen, a důvěra k nim stále roste. Zvláštní zásluhu o rozvoj Raiffeisenových záložen v Dalmacii má velkostatkář dr. Frant. Karaman ve Splitu svou brožurou o jmenovaných záložnách. Prvá Raiffeisenovka byla založena pro Split a okolí r. 1896, která již v prvém roce svého působení půjčila 17.000 zlatých malým majetníkům na 5 procent úroků, ve druhém roce pak 20.000 zl. Půjčky byly v prvém roce vráceny všecky; druhý rok byla špatná úroda, a proto byla vrácena pouze jedna šestina půjček.

Dle tohoto příkladu založil pan Petr Kovačič druhou Raiffeisenovku v městysi Pučišče. Také tu se půjčky splácely velmi svědomitě a úvěr rostl. Třetí Reiffeisenovka byla založena ve Vrlici r. 1897 od faráře J. Barlice Záložna tato nemohla nikde do- stati peněz, poněvadž měla mnoho nepřátel; obrátila se tudíž na »Národní záložnu v Lublani«, která jí s velikou ochotou přispěla ku pomoci. Čtvrtá záložna byla založena r. 1898 v Jesenicích farářem Fr. Iva- ničevičem. Jest si přáti, aby dle vzoru těchto čtyř Raiffeisenovek se založily též jinde podobné ústavya tím způsobem se zničilo lichvářství, které v Dalmacii dosud tak bujně kvete. Jarní kurs. Při škole Ženského výrobního spolku českého v Resslově ulici č. 1940 začal právě oblíbený jarní kurs pro úpravu klobouků, který potrvá až do 16. června a v němž se vyučuje úpravě, opravě i čistění a přešíván všeho druhu klobouků a jiných toiletních předmětů. Zápis ještě denně do dne 22. t. m. Stavební ruch ve Vídni. Během r. 1899 bylo ve Vídni vystavěno 603 nových domů, 197 domů bylo přestavěno a na 458 domech provedeny byly přístavby. Počet domů ve Vídni byl koncem r. 1899 úhrnem 33.054. V těchto domech byly zřízeny 381372 byty s 514.041 světnicí, 261.309 menšími pokojíky, 87.886 předsíněmi a 356 649 kuchyněmi Německo se nemůže samo uživiti. Pru- ský generál »van der Goltz« pravil na říšském sněmu německém:. Německo sklidilo r. 1888—1897 obilí, jehožto množstvím možno bylo uživiti pouze 42 mi- lionů lidí, ostatních 8 až 10 milionů lidí, Německo obyvajících, musilo se uživiti obilím cizím. Roku 1899 bylo dokonce 12 milionů lidí v Německu odkázáno na cizí obilí. Německo kupuje prostřednictvím Anglie ročně za 500 milionů marek potravin a z Ruska a z Francie za 1000 milonů marek.

Hnůj drůbeže. Již za starověku známa byla veliká cena hnoje holubů a slepic. V Italii a Francii upotřebují ho hlavně v zelinářských zahradách, pro len, ve vinicích, zvláště však při pěstění melounů, okurek a tykve. I když jsou poměry u nás jiné, tolik jest přece jisto, že jest cena holubího hnoje větší, nežli se obyčejně domníváme. Dr. Baldamus píše ve své výtečné knize o domácí drůbeži, že používáním holubího hnoje dokázal velikých úspěchů při zelenině všeho druhu, okurkách, bobulovitých keřích, ale také při rostlinách, jak ve volné přírodě, tak i ve světnici, a to použil velmi rozředěné hnojůvky ze sušeného a co možná pročištěného hnoje holubího. Nesmí se však užívati příliš mnoho suchého hnoje nebo jeho hnojůvky. Právě okolnost, že se ho potřebuje málo, činí holubí hnůj laciným. Totéž mé platnost o slepičím hnoji, jenž smíšen jsa s vápnem, dává výtečné hnojivo. Smísen jsa se stej- ným asi dílem holubího hnoje, vyrovná se skutečně hnoji mořských ptáků (guanu). Dr. Baldamus shledal, že jest tato smíšenina zvláště působivá pro trávu, jetel a vojtěšku, rozsype li se v pozdní zimě na sníh. Také zředěného louhu z ní užil často s prospěchem zvláště způsobilým jest pro těžkou, studenou půdu. Nemusí se ani připomínati, že se holubí a slepičí hnojivo musí sušiti a chrániti před vyloužením deštěm. Dříve než jej roztlučeme, musíme z něj odstraniti slámu, klestí atd., což však není nutno při vyrábění louhu.

Vídeňská peněšní buran. Dne 19. března [Závě- rečné kursy.) Květnová renta 99.30. Rak. kor. renta 99 50. Stříbrná renta 99.10. Rak. zlatá renta 98.10. Uher, zlatá renta 96.95. Uherská kor. reuta 93.60. Losy z r. 1860 celé 136.— Losy z r. 1860 pět. 159 75. Losy z roku 1864 200.50. Losy kreditní 396.50. Losy z roku 1854 164.—. Komunalní loe; 390 50. Tieské losy 141.20. Turecké losy 122.75. Úvěrní akcie 235.40. Anglobanka 124.50. Unionka 154.—. Banka pro země rak. 117.25. Uherské kreditky 188.—. Bankovní jednota 135 75. Mstav pro úvěr pozem. 251.00. Unionky pražské 133.—. Živnostenská banka —.—. Lvov-Černo vická —.—. Státní dráha 135.80. Lombardy 26.10. Št. H Köfl. —.—. Severní dráha 294.—. Severozáp. dráha 119.5 Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 123.50. Česká sev dráha —.—. Buštěhradská A)—.—. Buštěhradská B) 302 50 Pražsko-duchcovská dráha —.—. Ducho.-Podmokelská 142.— Ústecko-Teplická —.—. Vídeň. tramwayky 135.25. Nové víd tramwayky 130 25. Dunaj. paroplavba 73 50. Tur. tabák rež. 15250 Tov. na zbraně 186 50. Alpinky 263.—. Rin- Muráňské 313.—. Pražské železářské 565.—. Záp.- české uhelné —.—. Sev. české uhelné —.—. Mostecké uh. 399 50 Česká montaní spol. 399.50. Napoleony 19.27. Paříž 96.35. Londýn 242 75. Německá města 118.52. Ruble papír. 256.— Z Vídně, 19. března. (T. k.) Následkem částečného skončení uhelné stávky trh velmi čilý. Montánní papírya tabákové akcie čileji kupovány, na konec byl obchod v těchto následkem prodejů arbitráže slabší. — Eskontní sazby 45/1 až 43/4. Pražská plodinová bursa. Dne 19. března 1900.

Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenie váhy 76—80 kg. na 1 hektolitr 8.15- 8.90. Žito 70—74 ka. těžké 7.10—7.50. Ječmen výhěr 8.00—0.00, obyčejný 6.70 až 6.80. Oves bílý 5 90—6.—, obyčejný 5.60—5.70. Kukt- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.35—3.50, nelisované 3.75—4.—. Sláma cepy mlácená 1.75—2.—, sláma ku stlaní 1.25—1.50. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg. Pšeničná mouka čís. O: 29.00—30.00, č. 1: 28.00—29.00, č. 2: 26.50—27.50, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23.50—00.00 č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 19.50—00 00, č. 7: 17.50—18.00, č. 8: 14.00—00.00. Žitné mouka za 100 kilo č. I.: až 22.50 00.C0, č. II.: 21.50—(0.00, č. III.: 18.00—00.00, č. IV: 14.00—00.00. Pšeničné otruby 00 00—11.00, žitné otruby 11.50—11 60. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 900—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.25—10.50, k vaření zelený 10.25—11.50 Čočka 14 00 až 23.—. Zemčata k jídlu 2.35—2.45, k pálení lihu 1.40 až —1.70. Olejnatá semena: Řepka 13 15—13.30. Mák 25.50—26 50, Kmín 33 00—34.00. Sušené ovoce; Švestky 15.00—19.00, hrušky 12.00—25.—, křížaly 9 50 až 12.—. Jetelová semena červená 49.00—81.—, bíla 25.— až 45.—. Sušená čekanka: 8.20—8 30. Cukr. V Praze, 19. března. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 26.45 - 26.55, na březen K —.- až —.—, na říjen-pros. 24.65—24.75. Káva. V Hamburku, 19. břetna. Platilo se na březen 36.75, na duben —.—, na květen 37.—, na září 37.75, na prosinec 38.25 marků. Líh. V Praze, 19. března. Za 10.000 litrů stupň. pohot. zboží líhu čistěného K 111.50 až 112.00. Surového bramborového 38.75 až 39.25, surového melasového 38.25 až 38.75. V malém K 1.— až 1.50 a výše. (Zasláno.)

Katolickým spolkům českoslovanským V úctě podepsaný pojal myšlénku, aby znázornil rozvoj spolkového života katolického a křesťansko- sociálního v zemích českoslovanských, sestaviti album z pohlednic sídelních míst jmenovaných spolků. Proto obrací se na spolky, po případě na jednotlivce s ucti- vou prosbou, aby jemu laskavě zaslali po jedné po- hlednici oněch míst, aneb aspoň korrespond. lístek. s poznamenáním na nich jména spolku, rok založení. počet členstva a jméno předsedy. Za každý zaslaný lístek takový jest v úctě podepsaný ochoten poslat opět p. t. zasílateli pohlednici Jindř. Hradce s po- dobným soupisem. Album stane se majetkem zdejšího katolického lidového spolku a užije se ho při křesťansko-sociáln výstavce, kterou zdejší katolický lidový spolek co nejdříve uspořádati hodlá, aby širší veřejnost sezná- mená byla s naším katolickým a křesťansko-sociálním hnutím. Poněvadž tímto krokem jedná se o roz- šíření myšlénky křesťansko-sociální, doufá v úctě podepsaný, že oslyšen nebude. »Zdař Bůh !« Jan Fenzl, hostinský v Jindřichově Hradcia důvěrník strany křesť.-sociální.

(Zaslán o.)

Výbor družstva Vlasť koná schůzi ve středu, dne 21. března o 3. hodině odpoledne, k níž pány členy výboru uctivě zvu. V Praze, dne 19. března 1900. Dr. Rud. Horský, předseda. Listárna redakční. Vom v Jič. Za těch podmínek není nám možno uveřejniti. — Lit. Ovoce protest. a starokat. hnutí bude uveřejněno. Král. české zemské dívadlo v Praze Národní divadlo, V úterý, 20. března. 171. hra (3. čtvrt.) v předpl. Premiera na vsl. Žert o 3 jednáních. Napsal Josef Šmaha. Vystavil regisseu pan Josef Šmaha. Konec po 9. hod Začátek o 7. hod

(Zasláno.) ole

Dp. P. Ant. Odstrčilíkovi, knězi z řádu Tov. Ježíšova u sv. Ignáce. City vděčnosti jsouce nabádány, osmělujeme se Vaší Důstojnosti vysloviti oddané díky a upřímné „Žaplať Bůh!“ za nezměrnou obětavost, jakou jste nám, ženám a dívkám křesťanským za duchovní cvičení v kostele u sv. Ignáce laskavě projevil. Bůh milostivý nechť odmění Vás za Vaše poutavé přednášky, jimiž jste nás povzbuzoval k řádnému plnění povinností našich nadchnul. Nechť símě dobré v duše naše vseté přináší užitek stonásobný Marianský spolek křesť. dcer v Praze, dne 15. března 1900. Jos. Havlíková, t. č. starostka.

Svata zene,

Pouť v obrazích z Betléma na Golgotu še slovesným doprovodem prof. V. Müllera. Nádherné toto dílo, jež se s originálními literár- ními vložkami právě tiskne, tvořiti bude album nej- krásnějších pohledů na svatá místa, v nichž narodil se, působil a trpěl Spasitel náš Ježíž Kristus. Předběžně je celé dílo rozpočteno asi na 200 celostranných illustrací čtvrcového formátu, po způ- sobu děl »Letem Světem«, »Arround the World« a p. Vycházeti bude ve lhůtách 14denních v sešitech po 30 kr. (60 haléřích) o 12 obrazech, tištěných na křídovém papíře po jedné straně. Celému nákladu bude přidána umělecká ba- revná premie, představující: Ukřižování Ježíše Krista s panoramou na Jerusalém. Na dílo tak nádberné stanovena cena neoby čejně nízká, takže subskripce bude nejširším vrstvám pří- stupna. Poněvadž podobného díla v moderní úpravě se stručným, populárním, na výši doby stojícím dopro- vodem ani v jazyce českém, ani německém nemáme, očekáváme od celé veřejnosti, že dílo naše uvítá se zaslouženým nadšením. První sešit vyjde počátkem příštího měsíce. Přihlášky přijímá každé řádné knihkupectví (na 10 sešitů předplácí se zl. 3.—, poštou zl. 3.30) zvláště:

Cyrillo-Methodějská knihtiskárná

V. Kotrba, Praha, 200—II.