Strana 2.

LIDOVĚ

NOVINY

V Brně, 25. června

žiti třetí rok. Jde tudíž pouze o přechodné ustanovení. Rovněž i při šarži desátnické je projektováno zařízení déle sloužících poddů- stojníků, takže i tu počet mužstva, jež má být přidrženo k třetímu služebnímu roku, klesne při vojsku ze 168.000 na 163.000 a při zeměbraně s 5140 na 4340 mužů. Z toho vysvítá, že je ne- jen ve zvláštním zájmu vojenské správy do- sáhnouti co nejdříve plného počtu déle slouží- cích poddůstojníků, ale že je to i v zájmu k tře- tímu služebnímu roku přidržovaných vojínů, tudiž také v zájmu obyvatelstva. Ministr žádá tedy, aby co nejúsilněji byla podporována opa- tření, projektovaná k rychlému získání déle sloužících poddůstojníků. Ministr mluví o nemožnosti dalekosáhlých kompensací déle sloužícím vojákům, pokud se týče cvičení, ježto bylo by pak nutno úplně u- pustiti od evičení v dělostřelectvu a jizdě; není ani možno stanoviti hmotné odškodnění pro vojíny sloužící třetí rok a to pro veliké ná- klady. Naproti tomu je třeba zlepšiti hmotné postavení déle sloužících poddůstojníků, jakož i jejich vážnost, k čemuž je projektována řada opatření. Pokud se týče vzdělání déle slouží- cích poddůstojníků ke zvýšení kvality poddů- stojnického sboru, bude se toto vztahovati jed- nak na vojenský výcvik, jednak na všeobecné vědomosti, aby tím bylo poddůstojníkům uleh- čeno dosažení postavení v civilní službě. Na- děje, že opatření projektovaná v zájmu déle sloužících poddůstojníků budou míti plný úči- nek, je tím důvodnější, ježto již pouhé ohlášení jich přimělo mnohé poddůstojníky k další služ bě. Vůči námitce, že delší služební doba u ná- mořníků jest nespravedlivým poškozením krá- lovství dalmatského a pobřežních zemí, zdů- razňuje ministr, že válečné námořnictvo samo- zřejmě musí vyhledávati nejzpůsobilejší lidi.

totiž lidi zvyklé moři. K návrhům, aby částeč- ně byli k námořnictvu odvádění lidé ze všech částí říše, musí býti poukázáno k tomu, že ve vážném případě nebylo by snadno provésti rychlé nastoupení těchto záložníků ze vzdále- ných zemí. Právě tak jako nelze zneuznati, že rozpor mezi dvouletou službou a mezi 4letou službou u válečného loďstva, nutnou z techni- ckých a výcvikových ohledů, stává se tím vět- ší, nemůže býti také přehlédnuto, že branci po- volaní k válečnému námořnictvu z pobřežních zemí a ostrovů právě svojí vojenskou službou prospěšně se vzdělají pro svoje budoucí občan- ské povolání. Aby pozdější návrat námořního mužstva do jeho občanských poměrů byl ve své krutosti zmírněn, obrátila se námořní sprá- va k příslušným ústředním úřadům, aby při námořnictvu nejen poddůstojníkům, nýbrži mužstvu bez šarže byly poskytnuty hmotné příplatky, Pokud se týče stanovení kontingentu bran- ců na delší dobu, poukazuje ministr k tomu, že stabilisování kontingentu na delší periodu odpo- vídá nutnosti plánovitého a programového rozvoje vojska a námořnictva, že ze stano- viska vojenského jest to přímo příkazem, že ústavně je to přípustno a politicky nepováž- livo, ježto právo legislativy, povolati anebo odepříti brance, jest výslovně kodifikováno.

Pokud se týče rozdělení branců na vojenské teritoriální okresy, zásada obsažená v novém pranném zákonu znamená rozdělení břemen dle faktické výkonnosti, rozdělovaci míru, která nepopíratelně uznána jest pro ostatní veřejná břemena za nejspravedlivější. Pokud se týče obav, že by nemocní branci mohli býti přibráni k vojenské službě, poukazuje ministr k přísluš- ným kautelám v branných předpisech. Vůči ná- mitce, že práva autonomních sborů nebyla do- statečně respektována při ustanoveních o od- vodech, zdůrazňuje ministr, že nelze mluviti o nějakém zmenšení těchto práv. Bylo povin- ností vlády zabrániti tomu, aby nepřítomnosti nějakého obecního funkcionáře, povolaného k účasti na odvodech, nebyl odvod znemožněn. Vzhledem k obavám, že by demonstrativní a- nebo jné policejním předpisům odporující cho- vání na cestě k odvodu nebo od odvodu mohlo býti kvalifikováno jako »zlořády při odvodu. ubezpečuje ministr, že pro podobné případy není zajisté třeba výjimečných opatření. Ministr pojednávaje dále o ustanoveních.

týkajících se dehledu na brance, kteří útěkem za hranice chtějí se vyhnouti branné povin- nosti a zdůrazňuje, že nepomýšlí se na zostření stávajících ustanovení asi ve smyslu přísněj- ších předpisů článku 11. uher. zákona z roku 1909 o vystěhovalectví; při nové redakci pří- slušných ustanovení branných předpisů bude vzat zřetel nejen k zájmům branné moci, ný- brž i ke zvláštním hospodářským poměrům, které v jednotlivých správních obvodech bohu- žel až dosud nutí široké vrstvy obyvatelstva za výdělkem odebrati se za hranice. Ministr ospravedlňuje ustanovení o dopl- ňovací zkoušce pro dosažení jednoročního do- brovolnického práva poukazem na analogii růz- ných učebných ústavů a pojednává pak po- drobně o otázce vydržovatele rodiny. Vyklá- dá, proč nemohlo býti vyhověno různým pod- nětům. Bylo nemožno vypočítati taxativně ve- škery případy, v nichž bylo by možno tuto vý- hodu povoliti; § 32. skýtá právě záruku, že bude možno vyhověti ve případech hodných zřetele. Ministr pojednává pak o ustanoveních branné předlohy, týkajících se výběru přes- početných, která umožní náležitý zřetel na ty, kteří toho opravdu zasluhují. Řečník mluvío zárukách, aby nebyli odváděni nemocní a méně schopní a pojednává pak o imperativním při- držení učitelů k jednoroční dobrovolnické služ- bě v zájmu -tělesné výchovy jich žáků, jakož i k pozvednutí vlasteneckého a dynastického smýšlení mládeže. Pokud se týče žňových do- volených poukazuje ministr ke svým dřívějším prohlášením, opětně zdůrazňuje, že pokud to bude slučitelno s vojenskými ohledy, bude

možno pevné stanovení těchto dovolených za jistých poměrů, bude však třeba vzít pluý zře- tel na potřeby výcviku. V příčině zéměděl- ských kursů, které mají vesměs příznivý prů- běh, je při zeměbraně projektováno jejich roz- množení, při vojsku se již uvažuje o jejich za- vedení. Pokud se týče kontrolních shromáž- dění, může ministr prohlásiti, že nejen v tomto roce nebudou se konati kontrolní shromáždění, ale že pravidelné jich konání není vůbec pro- jektováno. Ministr v příčině lhůt pro cvičení ve zbrani poukazuje k vojenským ohledům, které nesmí býti zatlačeny do pozadí při ve- škeré snaze, vzíti zřetel na osobní zájmy osob povolaných ke cvičení. Třebas i bylo nutno většinu osob povinných ke cvičení následkem žňových dovolených a odpadnutím posledního cvičení na podzim povolati v době větších cvi- čení, přece se uvažuje, jak daleko by bylo možno provésti to, aby část byla již povolána v dubnu a květnu.

Ministr líčí kompensace, které v budouc- nosti poskytnuty budou co do počtu a délky vojenských cvičení vojínům, kteří sloužili déle než dvě leta a zdůrazňuje, že ve většině států je aspoň zákonně ustanovena delší doba vojen- ského cvičení než ona, která pravidelně vzhle- dem k dalekosáhlému zřetelu na přání obyva- telstva ve skutečnosti se dodržuje, jak tomu také až dosud u nás bylo. Již roku 1911 ministr války baron Schönaich zdůraznil, že nepomýšlí se na úplné využití doby vojenských cvičení. a tento názor je i nyní. Ministr resumuje svoje prohlášení, podané ve výboru o nové úpravě vojenských zaopatřovacích požitků a doufá, že bude moci v nedaleké době podati sněmovně příslušnou novelu. Vynasnaží se tuto záležitost úspěšně ukončiti, ježto je pro něj trapno, když při odpovědi na dotazy musí uváděti číslice zaopatřovacích požitků, které pro život jsou malé, pro hladovění velké, v každém případě nedůstojné kulturního státu. Ministr prohlašuje. kdyby objevily se nějaké krutosti při prová- dění branného zákona, nebudou ani jím ani ministrem války a že je si jist i souhlasem uherského ministra zeměbrany trvale a za všech okolností trpěny

Ministr žádá za přijetí předlohy Posl. Abramm žádá zavedení mili ce v Tyrolích. Lid je tam tak zanedbáván. že by uvítal Bavory s jásotem, kdy- by přišli. Posl. Vasilko vykládá obrat Rusínů cí- sařským listem. Průplavové předlohy budou Rusiní potírat. Dále mluvil posl. Laginja a dr. Fal- dutti, načež na návrh posl. Eisenhuta se debata končí. Poslanci dr. Heilinger. Iro, Fried- mann a Malik podávají četné resoluce. Generální řečník pro posl. Goll dokazuje nezbytnost branných předloh. Generální řečník proti posl. Pilipínský praví, že je nesvědomitostí, jestliže za nyněj- ších finančních poměrů rozmnožují se vojenské výdaje. Obrací se v poslední chvíli na vládní strany české, v jichž rukou je rozhodnutí, aby nezrazovaly zájmy i měšťáckých volíčů. V doslovu jako minoritní zpravodaj dr. Tres i č-P a vičič zabývá se zejména křivdami, které obyvatelstvu pobřežních zemí jsou ustanovením o čtyřleté vojenské službě způsobeny. Četní minoritní zpravodajové se vzdali slova. Na to se jednání přerušuje. Příští schůze zítra v 11 hod. dopol

Z Ruska. Sťavba nového loďst v a. Před volbami. Z Oděsy, 21. června. Říšská duma přijala většinou 208 proti 64 hlasům nový projekt zvětšení námořní síly Ruska stavbou nových dreadnoughtů, broněnosců, minonosek, podvodních lodic a upevněním přístavů a rozšířením lodě- nic. Tato maličkost bude Rusko stát 50 mil. rublů (1.275,000.000 korun) a to bě- hem nejbližších pěti let, kdy má býti celý tento »malý« plán, jak ho vládní kruhy teď nazývají, uskutečněn. K radosti obyvatel jde tentokráte pouze o »malý« projekt a »veliký« projekt tedy přijde později, až tento malý projekt buďe proveden. Do stavební horečky vá- lečných lodí vstupuje nyní též Rusko, jež těžce nese, že nemůže hráti v evropské politice onu úlohu, která mu vzhledem na jeho rozlohu a sílu patří.

A proto se bude teď rychle stavět a to i na Baltickém i na Černém moři, i na Tichém oceánu. Kdo zná však ruské po- měry a zejména kdo sledoval časté skan- dály a nepořádky v námořním minister- stvu, kdo má na paměti námořní bitvu u Cušiny, kde Rusové při několikanásobné převaze hanebně podlehli se ztrátou celé- ho baltického loďstva, ten zajisté poroz- umí, s jakou nedůvěrou byl tento náhlý projekt přijat. Není divu, že v rozpočto- vém výboru tací vládě věrní lidé jako Gučkov a Lutz hlasovali proti a oposice se zmenšila až teprve když vláda veřejně prohlásila, že nebude-li projekt okamžitě přijat, bude se parlament prostě ignorovat a potřebný úvěr opatří se para- grafem 87. (rakouský paragraf 14.). V anglickém ilustrovaném listě Gra- phic byl nedávno článek o stavbě vá- lečných lodí, v němž bylo poukazováno na to, že anglické dreadnoughty jsou ve stavbě nejdéle dva roky, kdežto ruské ještě v pěti letech nebudou úplně vyzbro- jeny. Počítáme-li, že život resp. boje- schopnost válečné lodi trvá 20 let, zname- ná to, že anglické lodě slouží říši 181 roku, kdežto ruské pouze 14, jestli ne méně, A co to při obrovských nákladech na dreadnouglty znamená, je pochopitel- no; při tom sluší ještě podotknouti, že vý- lohy stavební jsou v Rusku skorem dva- kráte větší než v Anglii. Leč ještě je jiný důvod, který zde padá na váhu, a to při dnešním rozvoji techniky důvod velni vážný. Ruské lodi nemohou nikdy pře- konati anglických, protože jsou příkš

dlouho ve stavbě a následkem toho nov- vynález. který prakticky je v Anglii 1 roku nejpozději využitkován vstupue v Rusku do života až po 6—7 letech. Pozoruhodno je, že nový ruský pro- jekt byl poslancům, jak prohlásil v Parla- mentě vůdce kadetů Miljukov, dřive znám z německého Jahrbuchu, než se - něm doma hovořilo. I to je pro ruské po měry typické. Vláda tak spěchala s povolením úvi ru, poněvadž ruská duma je v agoni- letos v září totiž vyprší její lhůta a budo. pak nové volby, o nichž se zatím přesné- ho nedá nic říci, než že by se nová dum- dostala k tomuto projektu, uplynul by nei. méně ještě rok. U nás před volbami je dosud skorem mrtvo. Pracují pouze vládní, krajně pravě strany, protože mají k disposici všechny prostředky. Ministerstvo vnitra posílá stále gubernátorům volební příkazy a z druhé strany i svatý synod pracuje, po- něvadž ruský klerikalism je tak vžíit, že se o něm dosud až na malé výjimky sko- rem nemluví; rozumí se sám sebou.

Kandidátní listiny nejsou ještě ani jed. nou stranou vyhlášeny a chovají se zatim v naprostém tajemství. Velký pokrok by znamenalo, kdyby se podařilo sjednotitj do voleb všechny oposiční strany na jed- notné kandidáty, aby se zbytečně netři- štily hlasy. Jisto je tolik, že to bude těžký boj. v němž se vláda nebude štítiti žád- ných prostředků, jen aby vyšla z voleb co nejsilnější. Zvláštního volebního ruchu asi ne- bude, protože třetí duma nedovedla poli- ticky zainteresovati voličské massy, ježto se ničím nevyznamenala. Neprovedla ai žádané agrární reformy, na kterou celé venkovské Rusko už tak dlouho čekáa kterou Stolypin někohkráte chtěl rozře šiti, ani nezavedla všeobecné vyučováni kterého je pro zvýšení kulturní úrovní Ruska tak nezbytně zapotřebí. Za to však vedla stále stranické boje a hrála si na ochránkyni ruské národnost tím, že stále jezdila po zádech oposicia neruským národnostem. Samotné říši tín ovšem velmi málo přispěla.

Bořivoj Dušek.

Revoluční výhuchy v Lisaboně Tel. - Z Londýna, 24. června. Zprávy anglických listů o událostec v Lisaboně nasvědčují tomu, že město by lo jevištěm revolučních výbuchů Aby tramway, která je majetkem anglické společnosti, byla chráněna, musily na- stoupiti celé pluky vojska. Silné oddíly jíz- dy doprovázely každý vůz. Kavalerie vjela několikráte mezi demonstranty. Vče- ra konala se velká schůze stávkujících pod širým nebem. Policie tasenou šavi snažila se davy rozprášiti. Pří tom došlo opět k velkým bojům a bylo stří- leno i z revolverů. Dvě osoby byly usmrceny a třicet zra- něno. Také pět pum vybuchlo. Tel. - Z Lisabonu, 23. června. Skoro všechny svazy dělníků v Lisa- boně vydaly protest proti uzavření syndi kátu a proti zatčení syndikalistů, uvolnění jmenovaných označují jako podmínku pro ukončení stávky. Policie jen stěži udržuje kild.

rem složení, který obecně »v dor- nech« sluje, stojící na Svratce a Svitavě, řekách, které se tam spojují — tehdy se tam spojovaly! — před městem Brnemi čtyři ovocné zahrady při samém mlýně a dva lány poplatné, z nichž úrok má se pla- titi klášteru sv. Benedikta, prodali jsme počestnému muži Janovi, řezníku, měšťanu brněnskému za 330 kop grošů pražských váhy moravské.« A v listině krále Václava II. ze dne 4. května 1305 prodej potvrzuje se v ten rozum, že řezníku Janovi, měšťanu brněn- skému právem náleží mlýn na Svratce a Svitavě, »v místě, které Dorneych sluje, i dva lány a jiné pole se zahradoou rovněž tam kolem řečeného mlýna ležící, která si za vlastní peníze přikoupili Rev- nerius, Apardus a Cyno k řečenému mlý- nu od jistých osob«. Jakkoli se Rainald jeví ze všech tří Florenťanů nejpřednějším a jich zástupcem, přece jméno jeho na všech těchto listinách, na každé napsáno jinak, dle jiné nedbalé tehdejší výslov- nostj cizích slov: Rařnald, Rainard, Rai- nand, Reynerins. Vedlo se mu zrovna tak, lako samému Dornychu. Ani tomu tenkrát nemohli hned přijíti na jméno, psali: »ves Dorneho«, »v Dornech«, konečně »Dor- neych«, naše Dornych.

Jméno »Dorn« bylo v Brně častější. I za odboje českého proti Habsburkům čteme o Hanuši Dornovi v Brně, který byl za Brno zvolen druhým členem odboj- ného 30členného direktoria a obstarával direktoriu německé dopisování. Byl od ví- tězů potrestán doživotním vězeníma uvězněn na zabaveném pro císaře Špilber- ku. Druhý člen direktoria za Brno, Eliáš Netolička, zatím zemřel. Čtenářky naše budou však nespoko- jeny, že začavše historii Dornychu naráž- kou na milostná dobrodružství krále Vá- clava II. (panoval od r. 1278 až do r. 1305) v Brně prožitá nekončíme tyto řádky také románkem. Románky z Dornychu historie nemá však zaznamenány, ač lze je z těch- to kupů vytušiti. Za to zcela zřejmě čteme v listinách z té doby, že papež Benedikt XI. listem ze dne 1. června 1304 prohla- šuje za hodna vysvěcení kněžského jistého klerika Jana z Brna, který se nezrodil z řádného lože manželského, jak právo církevní žádalo a žádá pro stav kněžský. Byl totiž synem otce ženatého a jedné ženy brněnské vdané. Vynikal prý však šlechetnými mravy přes to, že v Brně byli tehdy také lidé nevázaní »mezi mě- šťany« (?!) a ten jeho otec ženatý — byl králem... Zdi domu Alramova na bý- valém Rybním trhu mohly by prozradit, který král v jich ústraní sličnou brněn- skou paní objímal — ale už neprozradí. Jsou zbourány.

Umění, věda, literafura.

Hauptmannův »Potopený zvon« v přírodě. Činoherní soubor ředitele Bedřicha Jeřáb- ka, který tou dobou hraje v lázeňském divadle v Luhačovicích, provede v neděli 14. čer- vence o půl 3. hod. odpoledne v údolí »Gábor- ce« v Luhačovicích »Potopený zvon«. Roman- tické údolí bude nádhernou scenerií pohádkové hře. Nalezá se v místě, kde pohádka bude vy- pravena, malebné prostranství, hluboký lesa kamenný lom. Hlediště upraveno bude pro 1500 sedadel a 1000 míst k stání. O představení jeví se v Luhačovicích veliký zájem.

Z literárního a uměleckého trhu Nový portrét Frant. Palackého dle méně známého velmi vzácného originálu současníka Palackého portretisty Karla Purkyně provede- ný uměleckým světlotiskem zasílá nám právě Česká grafická akciová společnost »Unie«v Praze. Purkyně portretoval Palackého dle sku- tečnosti, dostává se tedy širší veřejnosti por- tretu velikého českého buditele i ve věrném souladu barev. Slavnost odhalení pomníku Fr. Palackého v Praze oživí zajisté památku Pa- lackého po všech vlastech našich i přijde por- trét tento všeobecně vhod. Výtisk stojí 12 kor. Kniha o ochraně památek. V nově založe- né knihovně Památky vyjdou jako I. sva- zek články o theorii a praxi ochrany památek; obsahují program a dějiny hnutí, výklad o me- thodě inventářů, technikách konservačních, vý- voj zákonodárství, rozbor souvislých otázek hospodářských, vývoj snah za Starou Prahu a j. Autory jich jsou: přís. z. v. K. Adámek, gen. kons. prof. dr. M. Dvořák, kons. J. Emler, r. z. v. dr. Franta, red. Vl. Hladík, dr. Al. sv. p. Helfert, prof. dr. K. Chytil, kons. dr. L. Je- řábek, Miloš Jiránek, spis. Vil. Mrštík, dr. Al. Riegl, arch. B. Štěrba, arch. Fr. Thoř, kons. r. Zd. Wirth. Rediguje Ješek Hofman. Úprava V. H. Brunnera. Přílohy: heliogravura dle lep- tu V. Strettiho, faksimily a světlotisky. Kniha v subskripci do 8. července t. r. je za 4 K 80 h. Podrobný prospekt zašle zdarma vydavatel red. J. K. Strakatý, Král. Vinohrady, Dobrov- ského ul. č. 8.

Tel. - Z Lisabonu, 23. června. Hloučky dělníků přepadávali včera vozy pouliční dráhy, převraceli je a roz- bíjeli. Policie byla přivítána kamením a o- jedinělými výstřely z revolverů. Několik osob bylo zraněno. Demonstranti jsou houí- ně zatýkáni. Pouliční doprava není přeru- šena

Slezská Nordmarka V těchto dnech konala slezská Nordmarka 18. valnou hromadu v Bruntále, v tělocvičně c. k. reálného gymnasia. Bylo na ní zastoupeno 155 odborů se 688 hlasy; toto uvádíme, aby- chom ukázali, jaký zájem jeví Němci o Nord- marku; na valné hromadě Matice Osvěty Li- dové se nesešla ani třetina. Mezi přítomnými byla celá řada státních úředníků, mezi nimi na př. okr. hejtman Stellwag z Karienů, zemští úředníci, na př. ředitel zem. nemocnice v Těšíně dr. Hinterstoisser a j. Toto uvádíme, abychom ukázali, že práce Nordmarky se nikterak ne- štítí němečtí státní úředníci a že se nebojí vy- stupovat jako členové tohoto germanisačního spolku, což mezi našimi není, ač M. O. L, je jen spolek čistě obranný; je-li v něm některý náš státní úředník, je v něm na zapřenou. Minulou neděli měla valnou hromadu če- ská Národní rada slezská. Bylo si v ní stěžo- váno, že se zanedbává užívání národního kol- ku ve Slezsku. Nordmarka prodala kolků, sirck a j. v. v minulém roce za 3438 K 72 hal. Klesl odbyt též, neboť v předminulém roce prodána 284.776 kolků v ceně 5089 K 10 hal., ale přes to vše se odbyt českého nedá s tímto srovnat. Na podporách vydala Nordmarka za m.r. 55.186 K 40 hal.; půjčila 4620 K 67 hal., ale do- bře pětkrát tolik půjček sprostředkovala. Jak známo, jde Nordmarka při germanisační práci ruka v ruce se Schulvereinem: ví, že školami se dá nejvíce získat pro německou věc. Proto pomáhala Schulvereinu při vydržování škol