3
masthead
7. prosince 1900
5
article
užívati zjevných nepravd, aby pro dra. Baxu
činil »náladu«.
Za předsedu schůze navržení nejprve pan
dr. Drozen, pak inženýr pan Fanta, však
oba prohlásili, že volbu nepřijímají, poněvadž
hodlají zúčastniti se debaty. Předsednictvo při-
padlo pak jednomu z přátel dra. Baxy, panu
Klicperovi.
Pan dr. Baxa chopiv se slova, vykládal,
že vybídnut byl svými přívrženci, aby v kolínské
skupině ucházel se o mandát říšský. Program
svůj prý vykládati nebude, poněvadž jest vo-
ličstvu znám. Běží o to, aby mandáty svěřeny
byly mužům nepodajným, důsledným a takovým
mladočoští poslanci prý nejsou. Do vleku Kaizla
a Kramáře dáti se nemožno a proto radikálové
zamitli vstoupení s Mladočechy do společného
klubu. Svornosti rozumějí prý radikálové jinak.
než posianci mladočeští. Voličstvo nesmí se dá
dosavadní vedoucí stranou komandovati. Na
voličstvu jest, aby zvedlo poznovu státoprávní
prapor, který prý Mladočeši zahodili, a aby
bezohlednou obstrukci učinili ústřední parlament
nemožným. Všechny tyto politické tirady přednesl
dr. Baxa svým obvyklým trhavým, nesouvislým
způsobem, opepřiv je místy pathetickým bom-
bastem, který — patrné to svědectví o střízlivé
vyškolenosti posiuchačstva — však vyzněl
většinou na prázdno.
Řečník polemisuje na to, v tonu místy až
vášnivěm, proti jilovské řeči dra. Fořta, v kteréž
týž nazval výstřední radsalism dětinstvím nek
šílenstvím, dovodiv, že pohnutky takového vý-
středního radikalismu nemohou se prýštit ze
zdrojů ryze vlasteneckých a obecně prospěšných.
Baxa
doktor
Drozen
Fanta
Klicpera
Kaizl
Kramář
6
article
Potom jal se pan dr. Baxa vykládati tak zvaný
»hospodářský« program svě frakce, mluvě v
všeobecných, na mnoze hluchých rčeních o nedo-
statečné podnikavosti atd., načež nabubřelým
slovy reklamoval pro svoji frakci výhradný
patent na heslo »Svůj k svému«. Když skonči
svou celohodinnou řeč, odměnili jej přivržene
jeho demonstrativním polleskem.
Za všeobecného napjetí ujal se pak slova
kandidát národní strany svobodomyslné a bývalý
poslanec měst skupiny kolinské dr. Fořt. Vy-
slovíl politování, že p. dr. Baxa opomenu
rozvinout svůj program a obmezil se jen na
útoky proti poslancům dosavadním. Činí li se
pokus, aby dosud semknuté politické řady naše
byly rozbity, nutno přec udat věcné to h
příčiny, aby voličstvo mohlo uvažovati, zda
jest opravdu v zájmu české věci záhodno, aby
do posavadní jednotné organisnce házen byl
dynamit rozkolu. Pan dr. Baxa měl říci, co si
vlastně mysli pod »opětným zvednutím praporu
státoprávního«, jak si představuje podstatu
státoprávních snah a jakými cestami hodlá
k uskutečnění jejich pracovati. Pak by se uká-
zalo, byl-li jílovský výrok o dětinství výstřed-
ního radikalismu správný čili nic. Nikdo, tim
méně p. dr. Baxa, nemá státní právo výhradně
v nájmu. Životní snaha, proudici se ze živé po-
třeby českého lidu po vymanění se z dosavadní
politické poroby a dosažení vlastního života stát-
ního, snaha tato jest příliš vzácným, ba
doktor
Baxa
Fořt
7
article
svatým klenotem, než aby zneu-
žita a zlruktifikována býti směla
k agitacím jednotlivých frakcí,
které nemají tolik sebezapření, aby osobní své
choutky podřídily zájmu celkovému. Ze státo-
právnictví p. dra. Baxy jest zrna pouze a je-
dině agitačního, vysvítá z celé řady logických
přemetů, kterými jak jeho řeči tak i články
jeho orgánu oplývají. Když na poslední schůzi
delegací posl. dr. Edv. Grégr vyslovil se v ten
smysl, že národ český neustane od nynějšího
zápasu svého dřív, dokud nepřátelská nám ústava
nebude změněna v útvar a utonomisticko-
federativní, povstal v českém sněmu pan
dr. Baxa, volaje emfaticky, to že nám nestačí.
nýbrž že »musíme žádati plnou státn
samostatnost zemí koruny české.e
Takovéto vývody jsou přímým útokem na
soudnost, jakož i na paměť střízlivého volič-
stva. Což jest jediného mezi upřímnými Čechy.
kdož by si zřízení samostatného státu zemí
koruny české nepřál? Myslí však pan dr-
Baxa, že státoprávní boj náš trvá teprve o
včírka? Zdaž se domnívá, že voličstvo již za-
pomnělo, co všechno se dálo v letech šedesá-
tých a sedmdesátých, kterak šeslnáctiletý pas
sivní odpor skončil bohužel úplnou naši poráž
kou, kterak si během bludné této politiky ně
mecký centralism prosincovou ústavou a při
Baxa
doktor
Edv
Grégr
8
article
Coudenhova zdál snad pouhým masopustním
žertem, ale urozený pan autor nejen že nežer-
tuje, on naopak nápad svůj hájí s velkou hou-
ževnatosti a výmluvností. V čem tedy věz
vlastní »vtip« jeho myšlenky?
Ano, »vtip«, neboť to je vlastně nejzají
mavější: hr. Condenhove chce ruštinou zabít .
panslavismus! Činnost panslavismu jest
úžasná a vražedná. Ohniskem pak jeho »dobro-
činný slovanský výbor« v Petrohradě
Chybou jenom je, že my panslavisté o tomto
výboru tak málo toho víme. Když nedávno ko-
nána slavnost čtvrtstoletého jeho trvání, ohrno-
vali jsme nos nad ubohými »veterány«, kteř
jmenem ruského národa na myšlenku slovanskou
za dvacet pět let věnovali skorem půl millionu
rublů a to způsobem pokud možná nejnevhod-
nějším, na podpory různým bludným duším, ale
to je patrně jen tak na oko. Ve skutečnosti
ruští »veteráni« jsou zcela jiní veteráni, než
naši veteráni; jestli si »Alldeutseher Verein«
velmi nepřispíší a nerozdá Rakousko mezi své
přiznivce, učiní to slovanský dobročinný spolek.
Alespoň pan hrabě Coudenhove jest o tom př
svědčen a proto také Rusům ani na jmeno ne-
může přijíti. Rusové vlastně nejsou žádní Slo-
vané, nýbrž — Finotataři, násilná sebranka
vedle nichž ovšem Prnšáci jsou čistokrev ní,
dobromyslní Němečkové. Že východní polovice
Německa obydlena je poněmčenými Slovany, na
tom panu hraběti Coudenhovovi pranic nezáleží
ale — Rusové nejsou Slované a to plati!
Bývaly ovšem doby, kdy česká šlechta
jako mocný, sílný živel vévodila životu národa
českého. Tehdy ovšem kořeny moci a slávy
šlechty české tkvěly také v životě národa. Nen
vinou národa, že kořeny ty vysehly. Dokud
rostly dolů, měly dostatek živné šťávy; žily
vlastní silou a ne z mílosti.
Coudenhove
Ohnisko
Rus
Němeček
Slovan
Petrohrad
Rakousko
Německo
Alldeutsehry SF
9
article
Ignát Hořica.
Ignát Hořica.
mými volbami nastavěl mocné proti nám bašty,
kterak, když po punktacích národ opětně sjedno-
cený jal se krok za krokem pracovati během
minulého de setiletí na rozviklá
ní centralistické soustavy, veškeré
němectvo jalo se proti nám hnáti generálním
útokem, a kterak útok tento překotem rostoucí
ideou velkoněmeckou jest podporován ? Co
považuje pan dr. Baxa voličstvo za tak
naivní, aby nebylo si toho vědomo, že cestou
Legální jest tou dobou zřízení samoslatného
státu zemí koruny české holým fantomem, po-
něvadž i tak zvané kruhy »autonomistické« jsou
v té příčině proti nám, nehledě ani k rozváš-
něnému odporu 9 millienů Němců, kteří drží
dosud Moravu a zvláště Slezsko ve svých
rukou — a že cesta násilná z důvodu na
snadě ležících úplně jest vyloučena ? Což
neví, nelze-li okovy rozbíti kladi
vem, že nutno sáhnout k pozvolne
práci pilníkem? Jest to věru pouh
dětinství, brojí-li dnes druh proti druhu, že ten
»chce« víc a onen míň, když oba do-
hromady nemaji na ten čas pra-
nic a národ kromě toho vývojem zápasu ny-
nějšího odkázán jest na hájení na-
hého svého života! Svědčí podobné
radamontady o politické zralosti ? Může z nich
prýštiti mravní síla, kleré jest potřebí, aby-
chom v těžkém boji svém obstáli? Máme se
k vůli heslům na ten čas hluchým tříštiti
v atomy, rozsévati rozkol, buditi zmatky a klam,
vedoucí jen k novému flasku a zklamání?
Hořica
doktor
Baxa
Němec
Morava
10
article
Podobně jako v programatické části, tak
i po stránce taktické jsou hesla dra. Baxy
dětinským rámusením. Prohlašujeť, že v tak-
tice obstrukční musíme pokračo-
vat tak dlouho, dokud odumíraji c
ústřední parlament nebude no-
hama vzhůru. Přejeme si tohoto cíle
všichni a na této základní taktické my
šlence založen byl náš postup jak za Windiseh-
grätze-Plenera, tak i průběhem poslední třileté
obstrukce německé, jež pak vystřídána byla ob-
strukcí českou. Však jen přepjatost neb slepota
může se domnívati, že by obstrukce stálá
obstrukce za každou cenu mohla být je-
diným samospasitelným prostředkem. Obstrukce
jest jedním ze šípů, které máme ve svém toule
a který vystřeliti možno se zdarem pouze v pravý
čas, kdy trefíme do živého. Obstrukce jest trumí
jejž vyhoditi eluší, když jím lze přebit. Obstruke
musíme provozovat tehda, když poslouží nám
nikoli slepě vždy a všude, bez ohledu, nabéh
neme li soupeři na nůž čili nic.
Baxa
Plener
11
article
Řečník na to obrací se k hospodářskému
programu radikální frakce »státoprávní« a pro-
hlašuje, že žádná vážná strana podobné miktum
compositum nemůže bráti za své. Páni radiká
lové jednoduše vyposlouchali jednollivá přání
hesla, ozývající se v různých vrstvách výrob
ních, sebrali je všechna, hez kritiky a ohledu.
odporují-li si vespolek čili nic a sešrotovalí vš
dohromady, čímž vznikla mlhavými slovy vy
špikovaná smíšenina, pravá to všehochuť, v níž
každý stav má nalézti něco, co mu lahodí. Rol-
níkům se slibuje odstranění daně pozemkové.
živnostníkům zrušení daně výdělkové a všech
daní spotřebních, střednímu a velkému průmyslu
činí se vyhlídka na »zdravý rozvoj«, obchodu
se zaručuje »zdravá volnost«, řemeslům průkaz
způsobilosti a zbraně k svilězné soutěží s velko-
kapitalistickou výrobou«, a korunou všeho jes
slib, daný dělnictvu a vrcholící v zákonném za-
ručení »nejmenší přípustné mzdy ve
stejné výši pro muže i ženy a za-
jištění téže mzdy i pro případ ne-
zaviněné nezaměstnanosti.«
Což pro bůh — táže se řečník — vzdě-
lání národohospodářské u nás dosud tak malé
zapustilo kořeny, že podobné »hospodářskée
programy možno soudnému lidu předkládati
aniž by lid celou tuto naivnost neprohlédl ? Co
mluvil dr. Baxa o svépomoci a heslu »Svuj
k svému«, jest s jistými výhradami dobré, všal
hesla ta nevynašli radikálové, neboť smysl pro
hospodářskou pospolitost zájmů pěstí se již řadu
desítiletí, nikoli arci za účelem osobní reklamy
vždyť ani nebožtíku Šimáčkovi, ani celo
řadě jiných dotyčných propagatorů nenapadlo
ve snách, užívati hesla toho k osobním agi
tacím.
Rol
Baxa
Šimáček
12
article
Řečník na to líčí význam posledních tři
letých politických bojů ve Vídni proti něme-
ckému souručenství a dovozuje, kdyby na místě
poslanců dřívějších byli seděli sami nejčerve-
nější radikálové, nebyli by mohli, majíce pro-
spěch české věci na mysli, jednati ve velkém
celku jinak. Staly se snad některé chyby,-
ani pan dr. Baxa se snad za neomylného ne
považuje — však chyby ty byly samým vývo-
jem věcí odčiněny a povinnosti všech upřím
ných vlastenců bude, aby se neopakovaly. Nen
tedy ani vzhledem k minulosti, ani vzhledem
k programatickým cílům, ani vzhledem ke zře-
telům taktickým naprosto žádné pří
činy, aby rozkolem nynější jed-
nota byla rozbíjena. Vyjde-li však rozkoh
z nynějšího zápasu volebního jakožto vítěz,
čekají politiku českou těžké doby. Vitězný
rozkol poroste dál; byliť by radikálové
bláhovci, aby se pak s troskami mladočeské
strany smířili, vidouce, kterak lid ja ko
třtina větrem se klátící obrací se
k těm, kdož více křičí, více sli-
bují a ryčným lomozem na sebe
upozorňují. Chuť poroste při jídle, po ny-
nějších vítězlcích radikálních předbojnících
přijdou ještě radikálnější epigoni, a celý ná-
rod na několik roků bude roze-
štván. Positivní, energická sic,
však při tom přece ostražitá
střízlivá politika stane se na ně-
kolik let nemožnou.
doktor
Baxa
Vídeň
Nen
13
article
Mezi tím však přenesou se přes hlavy naše
mraky, hrozící nám pohromou, která
může být snad mnohem větší, než jaká nán
postihla, když po šestnáctiletém passivním od-
poru shledali jsme, že, kráčejíce cestami blud
nými, provokovali jsme vlastní porážku.
Odmitneli naproti tomu voličstvo pokus
nynějšího rozkolu, může záhy nastat žádoucí
soustředění všech českých sil ku
společné práci proti Vídní. Pan dr.
Baxa, shledá-li, že nemůže být samostatným
vůdcem, uchýli se snad od podvratné své
činnosti nynější a spokojí se s úlohou podvůdce
v šiku společném.
doktor
Baxa
Vídeň
14
article
Řečník končí za všeobecné pozornosti vř
lými akcenty, nabádaje k bratrství
vzájemné snášelivosti a se be-
zapření v zájmu celku, nebo
dámeli těmto mravním vzpruhám
ze srdeí svých výhost, nezasluhu-
jeme nic jiného, než abychom
jako plemeno skutečně inferiorn
na věky jen otročili!
Bourlivý souhlas zaburácel po řeči dra
Fořta, jenž mluvil přes půl druhé hodiny.
Pan dr. Baxa chopil se na to slova
k replice velice podrážděné. Pravil, že vývody
dra. Fořta o státoprávních snahách vykopaly
propast mezi ním a radikalismem. Teď prý
voličstvo aspoň ví, jakým jest dr. Fořt radi
kálem, když snechce samostatného státu zem
koruny českée.
Dr. Fořt v krátké, však řízné duplice
prohlásil, že radikálem ve smyslu p. dra. Bary
nikdy nebyl a nebude. Zná jenom jeden radi-
kalism, zná jen jednu opravdovost a proníkavost
totiž radikalism v neunavné práe
a ve vlasteneckém sebeza přen
v ohledu programatickém a taklickém jest všal
jeho heslem energie a soudná střízli
vostl
Shromáždění, vytrvavší v pohnuté schůz
téměř do 1312. hodiny noční, rozeházelo se
v mocném vzrušení. Výsledek volby ukáže, č
slova nalezla si k srdeím voličstva cestu.
Bourlivý
Fořt
doktor
Baxa
Bary
15
article
Výsledek voleb volitelů
Výsledek voleb volitelů
Volby volitelů na Král. Vinohradeoh
vykonány byly včera a skončily skvělým vílězstvím
národní strany svobodomyslné, jejíž kandidát
obdrželi převelikou většinu hlasů proti kandi-
dátům sociální demokracie, která s napjetím
všech sil pracovala. O způsobu boje volebního
svědčí výjev, který se stal o 2. hod. odpol.
na Komenského náměstí. Tam několik sociálních
demokratů napadlo dva obecní zřízence a vy
hrožovalo jim tak, že napadení musili se ukrýu
v jednom obchodé. Útočníci pak se rozprchli
Výsledek voleb jest následující:
Zvoleno bylo všech 69 volitelů svobodo
myslných, kteří se zavázali voliti za poslanee
p. Václava Karbusa.
V první sekci odevzdáno 869 hlasů
z nichž dostali kandidáti svobodomyslní 772
hlasy a sociální demokraté pouze 97.
Ve druhé sekei odevzdán 921 hlas
z nichž obdrželi kandidáti svobodomyslní 785
hlasů a sociální demokraté 138. Národní dělníc
odevzdali sedm lístků prázdných.
Ve třetí sekci odevzdáno 888 listk
a z těch dostali kandidáti národní strany svo-
bodomyslné 793 a socialisté 95 hlasů.
Ve čitvrté sekci z odevzdaných 77
hlasů připadlo kandidátům svobodomyslným
635 hlasům a socialistům 143.
Úhrnem soustředila kandidátní listina ná
rodní strany svobodomyslné 2985 hlasů, sociální
demokraté obdrželi 473 hlasy. Proti volbám
v roce 1897 znamená to pro stranu svobodo-
myslnou přírostek 448 hlasů a pro sociáln
demokraty úbytek 163 hlasů.
Král
Karbus
Komenský náměstí
16
article
Výsledek voleb v Žižkově bude znám
teprve dnes, kdy vykoná se skrutinium. Blize
volebních místností panoval čilý ruch, zejmena
v hodinách odpoledních, ačkoliv při panující
vichřici nebylo nikterak přijemno na ulici pro-
dlévati. Sociální demokratě pustili se do voleb-
ního zápasu s největší zařivostí. Sehnali své
stoupence z nejrůznějších končin, jen aby do-
sáhli více hlasů. Sedm sociálních demokratn
pro pokus falešného volení bylo předvedeno na
žižkovské policejní komisařství. Z těch jeden
byl z Vršovie, druhý ze Smíchova, další z Bu
benče atd. Trestní řízení proti nim jest za-
vedeno. V Žižkově byla vykonána rozsáhilá poli-
cejní oputření. Sestlené hlídky pěších i jizdních
policistů procházely ulicemi, pokoj však vážněj
nebyl porušen.
Po ukončení volebního aktu na Komenského
náměstí v Žižkově shromáždilo se as 500 osob.
policie však zamýšlené demonstrace zamezila.
Dle předběžného, soukromě provedenéh
skrutinia bylo v Žižkově odevzdáno hlasovacích
lístků: v první sekci 993 (většinu mají prý
sociální demokraté), ve druhě sekci 747 (většinu
mají volitelé svobodomyslní), ve třetí sekci 85
a ve čtvrté sekci 1075 (výsledek nerozhodnutý)
Ze Cvrčovic. Při volbě volitelů v V. kurii v
spojených obcích Volšany-Brandýsek, Cvrčovice
Holous dostavili se 384 voliči z 514 oprávněných
Kandidáti národního dělnictva obdržeti 195 hlasů
sociální demokraté 189 hlasů. Ze cvrčovických rol-
níků se k volbě většina nedoslavila.
Holous
Žižkov
Smíchov
Komenský náměstí
Cvrčovice
VolšanyBrandýsek
17
article
Z Pardubic, 6. prosince. (Zvl. telef. zpráv
»Nár. Listů«.) Při volbě volitelů v V. kurii odevzdáno
v I. sekci 367 hlasovacích listků. Volitelé spojených
stran svobodomyslné a konservativní obdrželi 22
až 230 hlasů, národního dělnietva 85—90 a sociál-
ních demokratů 46 hlasů. Zvoleno tudíž 12 volitel
stran svobodomyslné a konservativní. — Ve II. sekci
která volila rovněž 12 volitelů, odevzdáno 396 hlaso-
vacích lístků: kandidáti stran svobodomyslné a konser-
vativní obdrželi 161—168, národního dělnictva 117 a
126 a sociáiních demokratů asi 100 hlasů. Jest tedy
třeba užší volby mezi kandidáty spojených stran
svobodomyslné a konservativní a kandidáty národ-
ního dělnictva.
Pardubice
18
article
Z Libušína, 6. prosince. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Volba ve všeobecné kurii dne 3. prosince
vykonaná má tento výsledek: Ze 760 příšlo k volbě
608 voličů, 2 lístky byly prázdné. Národní strana
obdržela 319 hlasů, sociální demokraté 287 (v r. 189
měli sociální demokraté většinu 150 hlasů.) Volbave
venkovské kurii dne 6. prosince: ze 191 voličů volil
119. Národní kandidáti obdrželi 102 hlasy, sociální
demokratě 17 hlasů.
Ze Štveřína u Turnova. Při volbě volitel
v V. kurii byli dne 4. t. m. zvoleni ve Štveříne
u Turnova pp. Jan Hofení, starosta obce a Josei
Drbohlav, brašnář, sloupenci národní strany svobodo
myslné. Před 4 roky zvoleni v obci této volitel
sociálně-demokratičtí, kteří také letos úsilovně agi
tovali.
Z Unhoště. Při volbě volitelů do páté kurie
zvoleni velkou většinou kandidáti strany národně
sociální a kandidáti mladočeští. Kandidáti strany
sociálně demokraticé obdrželi 48 hlasů, kandidál
národní 244 hlasů.
Z Hronova. Při volbě IV. kurie zvoleni z6
odevzdaných hlasů: Antonín Jirásek 67, Adolí
Klikar 65, Robert Žid 66, Josef Foglar 67, MUD
Novák 53, kandidáti to národní strany svobodo
myslné. V páté kurii z taktických místních poměrů
nepostavila národní strana svobodomyslná kandidátů
zádných. Odevzdáno bylo pro stranu národně sociáln
145, pro radikálně pokrokovou 159, pro křesťansko
sociální 106, pro sociálně demokratickou 49 hlasů
Užší volba v této kurii jest ustanovena na středu
12. t. m. Všech voličů v městě je v V. kurii 714
ve IV. kurii 159.
Jan Hofení
Josei Drbohlav
Jirásek
Robert Žid
Foglar
Novák
Libušín
Štveřín u Turnov
Štveříne u Turnov
Unhošť
Hronov
Klikar
sloupenec národní strana svoboda
národní strana svoboda
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konflskace. Ranního vydání včerejšího
čísla »Národních Listů« archová příloha pro
padla konfiskaci. Vykonali ji z rozkazu státního
zastupítelstva zřízenci pražské policic. Závadnou
shledána třířádková věta denní zprávy: »Ger-
manisace s hůry«. Kdo chce znáti jeji
obsah, může v kterékoli pražské veřejné míst
nosti, kde jsou vyloženy krajinské časopisy
přečísti si právě vydané nekonfiskované
číslo budějovického »Budivoje«, z něhož otiskl
jsme onu stať, v níž státní zastupitelstvo, s pa
nem Morstadtem v čele, shledalo čin trestní
Pražští abonenti našeho listu dostali včera ráno
číslo kusé, bez přílohy. Zásilky na venkov a do
ciziny byly zadrženy jednak na pražských ná
dražích, jednak k telegrafickému rozkazu n
jednotlivých poštách. Uspořádali jsme zvláštn
přílohu, v níž některé nezávadné stati zabav-
ného čísla ranního jsou opakovány. Přílohu tuto
obdrží dnes všichni pp. předplatitelé našeho listu
na venkově. Proti konfiskaci podáme námitky
— Volební ruch mezi Němci. Třeba po-
všimnouti si též volebních událostí u našich mi-
lých krajanů druhého jazyka. Nejzajímavějším
zjevem v jejich táboře je, že v nynějším voleb-
ním reji zmizela téměř úplně celá jedna a siee
důležitá strana — němečtí nacionálové
Morstadt
Němec
Gera
20
article
Těch, již s největším hlukem vždy si počínal
na politickém jevišti a reklamovali pro sebe ve-
dení německých zástupů, dnes, pokud tohot
království se týče, jako by nebylo. Jak možno.
že právě v Čechách je pojednou na tak slabýei
nohách německá strana, jež v parlamentě nej-
četnější? Dá se to vysvětliti snadno. Jednaks
němečtí pokrokáři v Čechách do té míry sblížil
ve všem s nacionály, že mezi nimí není již roz-
dílu a němečtí nacionálové na druhé straně zmou-
dřeli tak velice, že by vůbec bylo obtížno
oba couleury rozeznat. Jen v Liberci ješt
dělají mezi oběma distinkci a je zajímavo,že
německo nacionální orgán v tomto městě, tedy
orgán páně Pradův, pokrokáře zle potírá
Sehönererovcům půdu urovnává, kdežto chel
tohoto listu jde téměř ve všem s nimi a proto.
jak známo, od Schönererovců byl napadán
Tak se daří ale každé straně, jež v prudkém
zápasu staví se do prostřed. Němečtí nacio
nálové neměli kuráže říci B, když řekli A at
je v Čechách aspoň příčinou jejich neúspěchů.
Neměli totiž odvahy doznati přímo, že jsou —
vlastně Prušáci. Zle daří se též sociálním de-
mokratům a možno-li věřiti německým listům
pozbudou aspoň dvou mandátů, ne-li více. Jes
vůbec pozorovati v dělnicívu v Čechách —
českém i v německém — jakés vystřizlivění z
sociálně-demokratického blouznění, dělníci obou
kmenů znenáhla ve společnost národní se vracejí
Pokud jde o národnost při nastávajících volbách.
sveden bude boj jen v Budějovicích, a v páté
kurii rovněž v tomto jihočeském volebním
okresu. Jak známo, byl poslancem v tomto
okresu v minulém období statkář Herbst, sy
bývalého professora a státníka, tentokráte kan-
diduje tam notář Schreiner z Plzně. Kdyby
budějovičtí sociální demokraté dali hlas svů
kandidátu českému, bylo by vítězství jeho za-
jišténo.
Pradův
Prušák
jítmokrat
Herbst
Schreiner
Čechy
Liberec
Budějovice
Plzeň
21
article
— České divadlo zemské a divadlo
německé. Naplněna zuřivostí rozepsala se včera
»Bohemia«, jak jsme se již o tom zmínili v
včerejším odpoledním čísle, k vůli tomu, jak
naložil zemský výbor se žádostí německého re-
ditele Neumanna o zvýšení subvence. Tak jako
by již dekretováno bylo a nezvratně usta-
noveno, že Němcům třeba jen si dupnouti, aby
se jím dostalo čeho chtějí a jakoby český člověk
neměl jiného úkolu, než opatřovati Němcům co
si usmyslí a po čem zatouží. Jaká neomalenost
to na straně německé, ukázalo by se nejlépe.
kdyby rozevřela se ona veliká kniha, v níž za-
neseno, co z potu čoského lidu pru-
během tohoto věku, jenž v něko-
lika dnech skončí, věnováno byl
k účelům německým: kulturním, hospo-
dářským, k jakýmkoli a čeho naproti tomu do-
slalo se nám Čechům. Až do šedesátého roku
jako by národa našeho v této zemi nebylo.
Všechno strkáno Němcům. Jako otrhánek stá
tu národ český, odsouzený, aby se dřel v potu
tváři, by tím skvěleji zíti a roztahovati se zde
mohl dobrý soused Němec. Co obětováno na
naše školství? Nic. Co ku podpoře vědy naší?
Nic. A co umění našemu a literatuře ? Opě
nic. Nanejvýš, že vídeňská obmezenost vypovídá
a pod policejní dozor dává české spisovatele.
A když v roce 1860 prolomil se led, čeho do-
stalo se, pokud divadla se týče, nám odstrko
vaným? Malinkého divadélka asi za sto tisíc. Na
to velké čekati jsme musili déle než dvacet let
poněvadž nám napadlo, abychom si byli velk
slušné divadlo, na jaké jsme měli nároky
dali darovati zemí, jako to učinili praktičt
Němec
Čecho
Český divadlo
Bohemia
22
article
Némci. Ne, my jako nerozumné děti, nezna-
jíce ceny peněz, pro něž měli jsme věru
dost místa jiného, jsme po krejcaru na své di-
vadlo sbírali; poněvadž na místě, abychom se
ozvali kurážně, spíše jsme si libovali v naivním
sentimentalismu a v myšlenee, že jsme náro
chudý, který na místě aby sáhl do zemské po-
kladny, již svými přirážkami plnil a dosu
plní, musí si divadlo své po krejcárku vy-
žebrati. Nezoufali jsme ani když nám sho-
řelo a sbírali znova, spokojivše se s příspěkem
země, jenž neobnáší ani sedminu sumy, kterouž
divadlo naše stálo. Němci »sbírali« ovšem
taky. »Sbírka« jejich byla ovšem pohodlna
jednoducha. Co kdo dal, to dal, zbytek do-
plnila »Česká« spořitelna a sice zase jen hlavně
z peněz českých. A tak se stalo, že Němei
jichž je v Praze a v předměstích asi 40.000
v celé zemi 2,100.000, mají zde dvě velká
nádherná divadla, my Čechové, jichž je ve velké
Praze 400.000, tedy desetkrát tolik co Němeů
a v Čechách 4,000.000, že máme divadlo
jedno. A to ještě není Němcům po chuti, pan
Neumann musí vydělati více anebo »Theater
Vercin« či »Česká spořitelna«, což prý je jedno.
musí dosaditi méně. Z toho třeba posouditi smě-
lost a nenasytnost německou, která nemá ješte
dost. Dnes jde u nás o zřízení druhého českého
divadla, jehož nezbytně je zapotřebti Rokuje s
jen o tom, kde vzlt peníze. Což nem á me
Němec
Čecho
Něme
Neumann
Praha
Čechy
Theater Vercin
Český spořitelna
23
article
práva žádati, aby země nám dala
divadlo aspoň takové, jaké dala
Němcům? Jedno dal si národ sobě,
druhé ať národu dá země. Na dar ten
máme právo na základě svého počtu i své po-
platnosti, na dar ten má ale právo též Praha,
jež do zemského fondu přispívá obnosem
3,500.000 zl. ročně, tedy 20% všech daní, jež
plynou do pokladny zemské. A z peněz těchs
Praze téměř pranic nevrací. Kdyby na stavbu
nového divadla věnovala země jednou pro vždy
z výnosu zemské přirážky pátý díl, měli bychom
na druhé divadlo dost. A nebylo by třeba ai
sbírat, ani zřizovat podnikatelská družstva,
s nimiž po zkušenostech v jiném oboru asi
také to nepůjde.
Němec
Praha
24
article
— Kluby občanské. Schůze výboru
staroměstského občanského klub
v Praze koná se dnes 7. prosince o 8. hod.
večer v restaurantu p. Sochůrka v »Kopmance«.
Na programu jest mimo jiné důležitý rozhovor
o přípravách k volbám do rady říšské. P.T.
pp. výboři, jakož i členové se žádají, by s
dostavili v hojném počtu. — Malostra ns ký
občanský klub v Praze. Dne 10. prosine
jest o 8. hod. večerní členská klubo vá
sehůze v restauraci pivovaru u sv. Tomáše,
na níž jednati se bude o kandidaturáchi pp.
Václ. Březnovského a Jana Kaft a n
do říšské rady. Přitomnost všech pp. členů
důležita.
— Úmrtí. V neděli dne 2. prosince o 2. hod.
odpol. zemřela v Praze paní Marie Vlčková roz.
Jeřábkova z Hory Kutné, manželka vrchního číšníka
a starosty nemocenské pokladny »Ústřudního spolku
číšníků« ve věku 38 roků. Skonala po delší trapné
nemoci ochrnutím plic.
Sochůrek
Tomáš
Václ
Jan Kaft
Vlčková
Jeřábkův
Praha
Kutná
staroměstský občanský klub
ký občanský klub
25
article
— Doplňovací volba do městské rady
pražské. Poněvadž čtyři členové skupiny Fričovy
a sice pp. dr. Groš, dr. Frič, Sokol a Kasalický r-
signovali na členství v radě městské, ustanovil sta-
rosta p. dr. Srb doplňovací volbu, která se bude ko-
nati dnes po 3. hod. odpolední na staroměstské
radnici. Voleni budou čtyři členové rady městské z
Nové město.
— Sté narozeniny slovinského básníka
Franceta Prešerna oslaví literární odber Umělecké
bosedy v sobotu dne 8. prosince večírkem, při němž
laskavě účinkovati budou členové Národního divadl
pp. Inemann a Bohumil Pták, dále pí. Lid. Ineman-
nová-Lvova, akad. maliř p. Josef Germ a sbor slo-
vinských akademiků. Večírek konati se bude v be-
sední dvoraně a mají k němu bezplatně přistup čle-
nové Besedy a jich dámy na průkaz legitímaci. Za-
čátek o 1/28. hod.
— Okresní zastupitolatvo smíchovské v
včerejší schůzi schválilo rozpočet na rok 1901a
usneslo se vypsati k uhražení schodku přirážku 12
ke všem přímým daním.
Fričův
doktor
Groš
Frič
Srb
Francet Prešerna
Inemann
Pták
Lido
Ineman
Germ
Nová město
Lvov
Sokol
26
article
— Městská zdravotní komise konala před-
včírem večer na staroměstské radnici schůzi za před-
sednictví starosty p. dra. Srba. Po vyřízení formalii
sdělil fysik p. dr. Záhoř příkaz místodežitelský z roku
1897 a 1900, aby vodárenská kancelář nepouštěla
do města říčnou vodu nefiltrovanou. Při pobybu jn-
fekčních nemocí bylo uvedeno, že byl pobyb na-
kažlivých nemocí po celý rok 1900 velice příznivý;
význačněji vystupoval pouze tyfus břišní, dosáhnuv
v máji 101, v červnu 57 případů, v ostatních pak
měsících jevil normální neb subnormální slav. Čel-
ková číslice tyfn břišního od 1. ledna do 30. listo-
padu obnáší 387 případů. Povážíme-li, že obnáší
průměrná roční onemocnění tyfem břišním 500 pří-
padů a že jsme měli při tom ještě zdvižení tytu,
souvisící hlavně s povodní na jaře panovavší, přece
zdvižení jarní číslice se nezvětšilo. Třeba prohilásile,
že stálá kontrola vody studniční okresními lékařia
zkušebnou stanicí velice pomáhá k obmezení dal-
šího se šíření tyfu bříšního. Tomuto obmezení tyfa
také velice bude na prospěch, když vodojemy pravi-
delně měsíčně badou čistěny a jenom fiitrovaná
voda říčná po městě bude rozváděna; ovšem za-
niknutí tyfu lze jenom tehdáž očekávati, bude-l
v brzku bezvadná voda pitná zavedena. Z ostatních
nemocí jeví vyšší stoupání v říjnu a listopadu na-
štovíce ovčí čili plané a v listopadu začínají se je-
viti spalničky. Fysikus rozdal na to výkaz doprar-
ních prostředků obce pro nemocné. Vobecním
dvoře staroměstském jsou:4 vozíky dvouko-
lové na pérách s nosítky, 5 nosílek z dutého železa
s příslušenstvím, 1 nosítka železná nepromokavou
plachtou potažená s přísl., 1 truhla k nošení zne-
šťastnělých, I nosítka sedací (stolice) uvnitř častečně
Srba
doktor
Záhoř příkaz
Fysikus
27
article
vyčalouněná, 1 máry z měkkého dřeva k nození
mrtvol, 3 vozíky dvoukolové s nosítky rozkládacími
s přísl. (majetek výpomocného komitélu pro raněné
vojíny). — V obecním dvoře novoměst-
ském: 2 kočáry pro osoby nemocné, 1 kočár čívř-
sedadlový, 1 vůz čtyřkolový krytý (malý omnibus) pro
neštovičné, 2 vozíky s nosílky s košatinou na pé-
rách, 2 vozíky dvoukolové na pérách, s vyčalounova-
nými otvíracími nosílky se žíněnkami, 1 nosítka do
vozu pro infekční nemoci, 3 nosílka pevná z dulého
železa s plátěným poviakem na popruzích, I stolic
k nosení nemocných, 1 rakev kovová k převážení
mrtvol infekční nemocí zemřelých. V obecním
dvoře malostranském: 3 vozíky dvoukolové
na pérách s nosítky s přísl. (jeden z nich pro Hrad-
čany), 1 nosítka skládací z dutého železa na po-
pruzích s přísl., 1 stolice k nosení nemocných, 2 n-
sítka z dutého železa s přísl., 1 košík s nosidiy
k vozíku pro znešťastnělé. V obecním dvoř
holešovickém: 1 kočár čtyřsedadlový, 2 vozíky
na pérách s košatinou pro nemocné, 2 nosítka z du-
tého železa s přísl. Na to referoval fysikus p. dr.
Záhoř o klassifikaci příčin úmrtí dle Bertillona. —
K žádosti statistické komise podal fysikus pražský
21. června 1900 vyjádřaní o této klasifikaci Bertillona,
jenž předložil opětně trojí nomenclaturu příčin úmrtí
k posouzení statistickým úřadům ve svazku mezi-
národním se nalezajícím. Posudky tyto byly zaslány
ku mezinárodnímu hygienickému sjezdu do Paříže.
doktor
Záhoř
Paříž
1 košík
28
article
Bertillonovo rozdělení příčin úmrtí bylo předmětem
porady, při čemž bylo posudku fysikova náležitě po-
všimnuto. Koncem října 1900 zaslal schválené roz-
dělení Bertillon s protokolem sjezdu a 2 brošurami
jednajícími o témž předmětu statistické kanceláři za
tím účelem, aby komise na toto názvosloví přistou-
pila, předmět byl odevzdán fysikovi ku prozkou-
mání. Bertillon předkládá čtyří schválené vzorce;
dva první jsou sobě velice podobné, první jedná
o nemocnosti a druhý o úmrinosti (obsahují 179
příčin nemocí), třetí vzorec je zkrácený pro bulletiny
(obsahuje 35 příčin), a čtvrtý se týká příčin úmrti
intrauterinárního. Při zpravodajství o úmrtnosti ne-
panuje nikde jednotné zpracování: v Německu vládne
rozdělení Virchowa, rozpadajicí se na 8 hlavních od-
dělení, u nás a jinde jednotného zpracování není;
okresní lékaří pražští užívají vzorce vyšíého ze
zvláštní porady znalců. Fysikus vytknul výhody.
vzorce jednotného klasifikování úmrtnosti a zárovei
nedostatky, pokud některé nemoci nakažlivé při
onemocnění místním uvedeny jsou, celkem však se
vyslovuje, aby na nákladě klasifikace Bertlilonovy
pracováno bylo i ve statistické kanceláři pražské.
Bertillonův
Německo
29
article
Debaty o předmětu se zúčastnili pp. dr. Pečírka
prof. Reinsberg; fysykův posudek byl pak jedno-
myslně schválen.
— Změna ve správě poštovní spořítelny.
Z Vídně nám telefonují: Zprávy, že ředitel poštovní
spořitelny, rytíř Wacek, se odebere na odpočinek
že na jeho místo bude jmenován rada v ministerstvu
obchodu dr. Kozel, se polyrzují. Ke změně této
dojde 10. t. m.
— Přovoz mrtvoly. Dne 25. listopadu byly
ve Vysokém Mýtě pohřbeny tělesné pozůstatky pana
Karla Josetyho, professora gymu. z Král. Víno-
hradů, zemřelého dne 27. lislopadu 1899, které ulo-
ženy byly prozatímně v zapůjčné hrobce n
Olšanech
— Upozornění českým umělcům. Umělecký
závod F. Topičův v Praze byl dožádán, aby u požorni
české umělce na výstavu plakátů, již pořádá ředitel-
ství herny v Monte Carlu, kde udělena bude zároven
cena 2000 franků za nejlepší plakát. Jelikož češt
doktor
Pečírka
profesor
Reinsberg
Wacek
Kozel
Přovoz
Josety
Král
F Topičův
Vídeň
Vysoký Mýto
Olšany
Praha
Monte Carlo