3
masthead
15. listopadu 1913. Číslo 314
4
article
vá jiná otázka: jak vysvětliti, že mechanism
jehož nedostatečnost k výstižení života jest zřejmá
každému, přírodovědecky nepř edpo
jatému, přece se vtírá lidskému rozumu neod-
bytně, takže většina přírodozpytců trvá v pře-
svědčení, že život vzdor všemu jest pouhý mecha-
nism, což prokáže — pokročilejší věda budouc-
nost.
Tato otázka nenáleží již před přírodní vědu
nýbrž před kritiku lidského pozná vání
A ta osvětlila již poznávací klam, kterému
propadá, kdo se nedá varovali.
Uloží-li si přírodozpytec zkoumati živé tělo j en
jako přírodní předmět, smyslovým pozoro-
váním a rozumem, nemůže dospěti k jinému po-
znání, než jaké odpovídá poznávacím formám smy-
slů a rozumu. A to jest právě mecha n i s m.
Mechanism jest tedy přirozená theorie
organismu, pozorovaného a posuzova-
ného jako pouhý přírodní předmět.
Přednáší-li se však jako úplné vystiže ní
žívota, tu přestupuje meze smyslového a rozu-
mového poznávání a působí klam.
Přesvědčený mechanista nedá se ovšem ani
kritikou lidského poznávání vyvésti z tohoto kla-
ma. Odvětí: nemůžeme jinak poznávati než ve for-
mě mechanismu, poněvadž jsme sami me-
chanismy.
Život poznává se ještě jinak, než smyslovým
pozorováním: bezprostředním proží vá-
nim. Člověk svůj vlastní život ani jinak nepozná-
vá; nemůže sebe pozorovati jako přírodní ob-
jekt, ano nepoznal by se, kdyby sebe sama viděl
Zná se jen z bezprostředního proží-
vání. K vystižení života třeba obého poznání
z venku skrze smysly a rozum, i z nitra skrze
city a pudy. Obojí výzkum koná se v určitém roz-
sabu, ve fysiologii.
5
article
Tak zkoumá se na př. pohyb svalu ob-
jektivně; určuje se změna tvaru svalu za činnosti.
méří se závažím jeho smršťovací síla, určují se lát-
kové a energetické proměny v něm, i může se do-
spěti k mechanismu svalového pohybu. Avšak
svalový pohyb prožíváme též bezprostředně: po-
citujeme jeho rychlost, rozsah i úsilí. Cítíme
pohybovou činnost, a tento cit činno-
sti vyznačuje konaný pohyb jako n áš.
Tyto svalové pocity a cit činnosti tvoří
též základ výkonů smyslových, zvláště
zraku a hmatu, ony káží vztahovati světelný ne-
bo hmatový pocit na vnější předmět, určují ob
jektivaci pocitů. Cit činnosti vyznačuje
smyslový výkon i v tom, když sestrojuje z rozmani-
tých pbcitá vněm předmětu, a právě tento
cit činnosti jest zdroj jistoty, že vněm jest
skutečný a náš. Cit činností jest též základ
myšlení, drží a spojuje pojmy a představy v urči-
tém pořádku a tvoří jistotu, že myšlenky jsou
se
6
article
naše, ejověsl
o Tato tvůrčí činnost není zjevná objektiv-
ně, nepoznává se skrze smysly a rozum, nýbrž
prožívá se bezprostředně, Možno ji
poznávati, obrácením pozoru do vlastního
nitra, intuicí,bod ofhuankýv ši
Vlastní nitro jest arci mnohým lidem temná
komora, Intuitivní poznávání vyžaduje zvláštního
soustředění mysli. Purkyně proslavil se právě
mohutností své intuice, zejména v oboru smyslo-
vých výkonů. Vnitřní činnosti smyshfové
zůstávají u většiny lidí n epozorovány, jsou
takořka instinktivní Ale tvoří přece zá-
klad veškeré jistoty smyslového po-
zorovántm bvknuu j
Přes to však neuznává se intuitivní poznávání
za dostatečný základ vědy, a to vlivem přiro-
dovědnéhorintelekiualismu. Sama
psychologle,věda bezprostřední zkušenosti,
nedůvěřovala intuici a zkoušela zařídit se jako o b-
jektivní věda. Všechny dosavadní pokusy za-
ložiti vědu na intuici narazily na tvrdý odpor
všech, kdo neuznají, než co vidíc a hmatají, aniž
pomyslí, že právě tatlo jistota spočívá
na intulci.
Purkyně
7
article
V přítomné době však onastává přece obrat
myslí od pouhého intelektunlismu k intuicí. Člověk
unavený pouze iatelektnální civilisací, otupený
skvělými vynálezy, které jej již ani nepřekva pují
hledá pokoi od hlomozu mechanismů ve vlastním
nitru. Nestačí mu již sáma intelektušiní chy
trost, touži po moudrosti citu a vůle. Obra-
cení mysli do vlastního nitra znamená vždy obrat
olsoěeur nev nl
k lepšímu.
Intuitivní obrat myslí jeví se zvláště ve Fran-
cii i v Anglil, kde Bergsonova filosofie na-
chází nadšené stoupence, ale též rozhodné odpůr-
dan žeoněihňb o
ce. nk e úballonho
Spor mezi mechanismem a vitalismem má ne-
jen vědecký, nýbrž zvláště též mravní význam
v pochopování smyslu života.
Je-li život pouhý mechanism, veskrze určený
jen fysickými příčinami: tu nelze nic dělat, nen
svobody a tudíž ani povinnosti ke tvo-
ření lepšího. Člověk má tedy jen užívat
daného, vyžít se blaze. Jedáná mravní povinnost
jest, dopřáti i jiným štěstí života. To jest 1éž eſhik
objektivní vědy: co nejvíce štěstí co nejvíce lidem
Ale mnozí přesvědčenci mechanismu zarazil
ve přece nad jeho dalšími mravními důsledky
Aaglický mechanik-evolucionista Huxley trpě
rozporem mezi mechanismem a mravní snahou člo-
věka: posilivní věda, povzdechl si, nepovzbuzuje
naději, že lidské mravní touhy dojdou splnění. Až
zanikne zdroj energie na zemi a studená ruka smr-
li se položí na vše živé, tu zanikne i sláva lidského
díla a zapadnou lidské mravní ideály. A vzníkne-l
někde opět život z nerostné půdy, bude mu pro-
trpěti opět celou historii vývoje, a zas se sřítí do
propásti. Tak následují za sebou nové a nové vý-
vojové kráhy života do nekonečných časů, bez
vzájemné souvislosti, bez dědicíví.
Bergsonův
Huxley
Fran
Anglit
8
article
Docela jiný smysl dává životu vitalis m.
uznávající v něm tvůrčí sílu, pudicí neustále
k novému a lepšímu. Ve světle jntelektu jeví se
člověku životní pud k l-epšímu a dokonalejšímu
jako mravní pov ininost, plynoucí z vlastní
mysli, povinnost usilovati o z dokonalov án
člověčenství, od zvířeckosti k božslví.
Tužba: chci žit! dostává lu jingu odpověď. Ne.
uživejl nýbrž: dělej něco, tvoř, přispívej ke zdo-
konulení člověčenství, především vlastního, Av
tom jest i nejvyšší radost života, radosl z
dobrého díla, tvůrčí radost potvrzující, že ve tvo-
ření lepšího jest pravý smysl života.
Arijské mysli jest vlastní autonomie života,
věrnost sobě i druhu, z úcty k sobě; autonomie po-
čítujíci sice s poměry danými, ale vsilující o
vytvoření lepších, odhodlaná k obětem, bez
šidulod ol
kterých není pokroku.
A tu zase jest otázka, jaký smysl a cíl má vý-
vojové úsilí života, skončí-li život na zemi fysickou
zkázou? Věda prorokující tuto zkázu překračuje
své mezc. Není debře uzavírat ani účty světa bez
znalosti všech položek. Konečně uznává fysika za
posladní substanci other, jehož vlastnosti jsou
téměř duchové.
Vývoj není tedy snad jen zákon života; snad
vládne i vesmírem zákon vývoje, a pokrok usku-
tečněný životem na zemi přispěje ku pokroku vše-
lze
homfra a nezanikne se zkázou země.
vodo v q * onb šlžol
Ava
9
article
Mili občané akademičtil Nechtěl jsem vás pře-
mlouvati ko straně vitalismu a proti mechanismu
nýbrž jen ukázati, jaký spor jest mezi nimi. Pře-
svědčení plyne jen z vlastní mysli. Lidé rodí se
dle kteréhosi filosofa, buď jako platoniste.
s mysli obrácenou do vlastního nitra, nebo ako
aristotelist, s myslí obrácenou ku předmě-
tům vnějšího světa.
Potřeba nutila člověka pozorovat a poznávat
nejprye vnější svět, co by mohl od něho očekávat
a jak by jej mohl ovládnout. A tak většina
lidi přestává na smyslovém a rozumo-
vém poznáváni. Ale snad jste rádi slyšeli o
moderním obralu myslí odintelektualismu k intuici
a k vlastnímu konání. Mládí tihne přirozeně přímo
jednání, ke tvoření nového, k varlabilitě.
Intelektuální výzbroj a výcvik, přejímáni cizích
zkušeností a vědomostí, učení se, pocifuje jako
překážku vlastního jednání.—Avšak intelektuální
poznání, věda; osvětluje tmu, ve které by jednáni
tápalo, mnohdy v pověrečném strachu.
10
article
Veliké intelektuální dědictví, věda, musí být
převzato od mladého pokolení; a přejímání dědictv
bývá spojeno s nesnázemi. Dědičnosi ustaluie zá-
klad, na kterém teprve jest možný vývoj variabi-
litou, tvořením nového. Obého třeba ku pokroku
konservativního i pokrokového úsili.
Proto zůstane váš první úkol, pěstovali intelekt
a přejímati vědu jako veliké dědictví. A k tomu
přistupuje nyní i druhé, nač doba počiná klásti
váhu: pěstovat i cit a vůli, charakter, ke vlastnímu
tvůrčímu jednání. Obé jest váš úkol na univer-
sitě, určené ke všestranné kultuře člo-
věčenství.
Každý rok obnovujeme tu díky za to, že če-
skému národu bylo opět otevřeno toto jeho sta-
roslavné místo ku pěstění všestranné kultury. Ob-
novujeme i dnes tento dík v naději, že se národu
našemu dostane ještě z týchž milostivých
rukou takového místa druhého, jehož potřebuje
již nalchavě.
Ob
12
article
Poslanecká sněmovna.
Sehiůze 1v4
Poslanecká sněmovna.
Sehiůze 1v4
lalm
poslanecký sněmovna
13
article
Z Vídně, 14. listopadu.
Znavena desítihodinnými schůzemi, kte-
ré konaly se po 3 dny a byly věnovány skoro
výhradně rozpravě o stavu věcí v král. Če-
ském, odebrala se poslanecká sněmovna ve-
čer na trojdenní prázdeň, jíž užito bu-
de zase k uvolnění cesty pro malý finančn
plán vyrovnáním protiv v polském táboře sa-
mém a protiv mezi Poláky a Rusíny ve příči-
ně volební reformy haličské. Počátkem
příští schůze doufá místodržitel ryt. Kory-
towski, jenž Vídeň dnes opustil, ale s neděle
sem opět přijede, bude o věci ve Lvově vy-
jasněno. Dlužno vyčkati, splní-li se tato
prognosa.
Jak se dovídáme, byly katolickým bisku-
pům haličským a podolským velkostatkářům
učiněny ve volební reformě podstatné konce-
se, aby získáni byli pro ni nebo alespoň pro
setrvání v zasedací síni nového sněmu halič-
ského, až tam bude o ní hlasováno. Proslýchá
se, že bylo jim ustoupeno zejména pokud se
týká rozluky židovských a katolických volíčů
ve dvoumandátových městech. Počet židov-
ských poslanců bude rozmnožen a zabezpe-
čen oddělením židovských a katolických vo-
ličů, oddělením židovských a katolických man-
dátů, resp. poslanců, avšak také věc polského
lidu v Haličí a věc židovských obyvatelů této
korunní země nebudou sblíženy nýbrž oddě-
leny, nebudou asimilovány, nýbrž odcizeny
odloučeny — zajisté ne na prospěch společné-
ho postupu a soužití katolických a židovských
Polák
Rusín
Kory
Vídeň
Lvov
Halič
poslanecký sněmovna
14
article
Poláků, jakého sí přejí prozíraví muží mezi
křesťany i židy haličskými, kteří spatřují obou-
stranný zájem v součinnosti obou konfessí pro
společné cíle a účely. Zajímavý je výrok, jejž
učinila k nám polská excellence: „Mohu vám
sděliti paradoxní zjev, že většina haličských
židů jde ve příčině volební reformy ruku v ru-
ce s katolickými biskupy.“ Pokud týká se pak
nového zemskéhovýboru, trvají Polácí na
osmičlenném, ve kterém sami by měli přísedí-
cích šest, Rusíní dva. Po té stránce nepodaři-
lo se ještě přiměti Rusíny, by opustili svoje
stanovisko, podle kterého by v novém sněmu
bylo přísedících toliko sedm, ze kterých byli
by Rusíni dva. Poláků pět, ale tak, že by zem-
ský maršálek měl hlasy dva. Námitají, že jim
nemůže býti lhostejno, bude-li jim vésti bo
proti Polákům pěti či proti šesti, jakkolivse
jim slibuje náhrada za povolnost v záležitost
té, která by se jim poskytla v oboru, ležícím
mimo volební reformu.
Jen s největším politováním konstatujeme.
že českoněmecká debata třídenní vyzněla ne-
ladem. Posl. Stříbrnému uzdálo se záhod-
no útočit na náš list, na poslance národní stra-
ny svobodomyslné a české sociální demokra-
ty. Pravil, že češti sociální demokraté a po-
slanci národní strany svobodomyslné jsou pří-
přežemi absolutismu. Tomu smáli se nejen
Němci a Poláci, nýbrž také řečník sám. Poku
se týče výroků, jež učinil o našem zpravodaji.
eae
tento na ně nereagoval. eeo
Bylo již 9 hodin, když sněmovna se roze-
šla. Příští týden má slovo politika zahraniční
Jest zvláštní náhodou, že nebude vyřízení fi-
nančního plánu stejně na újmu jako mu nen
rusínská obstrukce, za které se zapomněl vše-
chen odpor proti dani lihové a proti finanční-
mu plánu vůbec.
Polák
Rusín
Posl
Němec
Pok
16
article
Debata o Stürgkhově odpovědi.
Posl. dr. Stránský prohlašuje za hanbu. za-
bývá-i se sněmovna daní ze šumivých vin a suto-
mobilů, když vláda rozbila nemotorno
rukou ústavu korunní země. Pravf-li se.
že obžalohou nebylo by se dosáhlo úspěchu, poně-
vadž v této sněmovně není dvoutřetinové většiny,
nepovažuje to za dostatečnou omluvu. Vláda pro-
vedla stální převrat. Neměla ji za to obžalovati
jedna strana, aní jeden národ. nýbrž celá sněmovna.
Důvod, který byl původně směrodatný pro něme-
ckou obstrukci, musí býti pečlivě rozlišován od
účelu, jehož dadatečně nabyla. Jako důvod uváděli
Němci odstrkování, jehož se jim dostalo při obsa-
zování zemských úřadů. Připouští, že při tom ne-
byl zajisté v neprospěch Němců záchován percen-
tušlní poměr, ale Čechové jednali by ihned o nej-
přesnější zachovávání klíče, kdyby Němci připu-
stili, aby týž klíč zachováván byl pro státní sprá-
vu. Němci zaměnili velmi brzy důvod obstrukce za
nový účel. Za nastávající nouze země chtěli vydí-
rati změnu zemského zřizení. Nedostatky zemského
zřízení, jehož tvůrci byli Němci, směřují proti Če-
chům. ne proti Němcům. Poněvadž čeští poslane
nedali se obměkčiti německou obstrukci, byla t-
stava rozbita. Taková politika je nevěenou a ne-
stoudnou politikou.
Stürgkhův
Posl
doktor
Stránský
Němec
Čecho
ústav korunní země
17
article
Naproti námitce, že rekriminace jsou zbytečný.
poněvadž vláda musila konečně něco učiniti, aby
zabránila veřejnému skandálu, bankrotu zeměa
odpomohla nouzi, dlužno se tázati, je-li nouze ně-
čím neobyčejným? Již s formálního hlediska jeví
se býti ministerský poukaz na nouzové právo ne-
správným a troufalým, postavi-li se min. předseda
před věc, vztahuje-li nouzi některé země na sebe
samého a řeší-li otázku v tom smyslu, aby nepo-
máhalo se zemi, nýbrž jemu. Vláda měla věas pro-
hlásiti svou polilickou insolvenci a neměla vyčká-
vati hospodářské insolvence země. Vláda přiznává,
že ústava byla porušena. Jak může tudíž před-
stoupiti před sněmovnu a říci, že přejímá zodpo-
vědnost? Vláda ví však velmi dobře, že nenajde
se ve sněmovně většína, jež uskuteční obžalobu
ministrů, a této nedostatečnosti ústavního smý-
šlení sněmovny tkví příčina velké politické zbědo-
vanosti státu. Po celou dobu neprojevila vláda
zebe menší zájem o znásilňování zemskáho sněmu
v Čechách, učinila všemožné, aby obstrukci kryla
a zastírala a nesvolávala zemský sněm. Naproti
tomu vychází via facti v oboru jazykové olázky
směrodatně vstříc pokynům a tužbám Němců a stará
Němec
Čechy
18
article
se soudcovským imenováním o přípravu k rezdě-
lení justiční správy. Němci žádanému. Némci za-
hubili ústavu. Vláda ji obětovala, Čechové se jí bez
boje vzdali. Se zřetelem na projevené včera sta-
novisko ústavní strany panské sněmovny, kteréžto
strany jest ministerský předseda členem, měl o
vyvoditi dásledky, které by byly jedině úslavní
slušné, že by totiž byl podal demisi. (Hlučný sou-
hlas řečníkových stoupenců.)
O rozsudku správního soudu dlužno
prý souditi, že byl objednán. Porušením zemská
ústavy v Čechách byla zasažena též páteř říšsk
ústavy. Také za parlamentem číhá patent. Stát
iehož úztava js res nullius, je nám léž res nullins.
Takovým státem jest behužel! Rakousko. Myšlence
pokujné součinnosti všech národů v Rakousku, jeho
dějinné myšlence plalí láska Čechůk Rakousku.
Němec
Čecho
Čechy
Rakousko
panská sněmovna
19
article
Nenávist Čechů proti nynějšímu systému jest jen
rubem jejich horoucí lásky k Rakousku. Český lid
jest dynastický. Zoulá vždy jen nad přitomností
Doufá však, ně byl stále a opět klamán, v lepší
budoučnost. Dr. Lodgman, jeden z nejintimnějšíc
stoupenců ministra spravedlnosti, ospravedlni
výtky, jež řečník po léta ministrovi spravedlnost
činil. Svolal by, na místě ministra spravedlnosti
národní svaz a tázal by se, kdo je kromě něh
vinen justíčními poměry v Rakousku. Kdo učini
ze soudců v severních Čechách zoudce, porušivš
Přísahu a křivopřísežné soudee, křivo-
přísežné holomky
Mistopředseda ryt. Pogaěnik: Pane poslan-
če, nemchu dovoliti takové výroky.
Posl. dr. Stránský: Pováží-li se, že vůdee
odbeje německých soudců cpatřuje česká rozhod-
nutí a vyřízení dvojjazyčným razfíkem a zastavi
tuto svou činnost jen na příkaz německé národn
rady, nelze jinak než užíti nejostřejších slov. Soud-
cové mají býti neodvislí, nejen nahoru, nýbrž i dolá
od německé národní rady. Byly to německé strany
v Čechách, jež naučily německé soudce, aby sta-
věli svou soudcovskou činnost do služeb stran.
Čecho
doktor
Lodgman
Posl
Stránský
Rakousko
Čechy
20
article
Sny o tabula rasa s minulostí se ještě dlouho
nesplní. Čechové jsou, má-li se na paměti jen sta-
novisko umírněných politiků, ochotni, vyjíti Něm-
cům vetříc, učiní-li tito v jazykově-právním oboru
konceše navzájem. Němci nechtějí však ničeho sly-
šeti o tomto junktím, čímž projevují jasně, že vy-
rovnání je marným počínáním a veřejnosti hází se
timto vyrovnáním jen písek do očí. Němci chtěií
míti čistě německé území tam, kde jsou v převážné
většíně, Čechové však za každou cenu — v tom
jsou všichni čeští poslanci za jedno — chtělí za-
chovati národaost českých menžini v severních Če-
chách. To jsou rozpory, které lze těžko spojiti.
Smiřovačky rozhíií se o minimální meritorní poža-
davky, jež vylknou Češi v otázce jazykové. Něme
šeznají jednou nejen z mravních a historických.
nýbrž také z hospodářských důvodů, že spása tkvi
jen v dvojiazyčností země.
Čecho
Němec
Čech
Německo
21
article
Pro stát není žádnou útěchou, že jest poď nad-
vládou Němců. Protest Slovanů neohrožuje Něm-
ce, záleží v rovnoprávnesti elovanských národů
Němci v Rakousku. K této rovnoprávnost
musí dojíti též bez vyrovnání na základě státních
základních zákonů. Rakousko jest — jak dokazuje
zahraniční politika — víc než ve vleku Němeů.
Řská se, že trojspolek vyžaduje, aby byl soulad
mezí zahraniční a vnitřní politikou Souladí tento
záleží v tom, že Češi jsou v říši utiskováni, a pro-
to musí též ve vnitřní politice platiti útraty něme-
cké nadvlády. Posl. Lodgman se mýlí, vyhrožuje-l
zasáhnutím zahraniční mocnosti. Prasové byli zde
již jednou, ale epěl odtáhli. Němci v říši jsou lí-
dem, jejž dlužno respektovali, nesmějí však býti
lotožňování s Rakušany. [Němcí hlučně pokřikulí.)
Němocký lid má Gnetha, ale nečte ho, má velké
myslitele, ale podíváme-li se na tuto blbloní Ví-
deň . . (Posl. Waber rozbořčeně pokřikuje
rovněž pesl. Pollauf a Kemetter.)
Posl. Kemetter Kdyby se to řeklo o Praze
jaký by se tu strhl pokřikl
Němec
Čech
Posl
Lodgman
Rakušan
Waber
Německo
Rakousko
Praha
22
article
Posl. dr. Stránský: Kdyby Praha jednou
oficiálně prohlásila, že nedovoli, aby německé dít
v Praze bylo přijate do německé školy a že ne-
smí existovati ani německá soukromá škola
[Němečtí posdanci hločně pokřikujít povyk.) Řeční
urejevil kenečně nadějí. že právo českého národ
dospěje k vitězstvi ne shnilým mírem, nýbrž vbitřn
sileu a rozvojem. Pochtafe - čěk. rád.)
Mistopředseda Juket odmitl ostře výroky
dra. Štránského proti koruně a volal he k pořádku
pro jeho výrok o Vídni. (Souhlas na levici; výkřiky
u českých radikálů.)
Posl. Kemetter odmítal nejprv výrek dra
Stránského o Vídni. Nynější debata by mohla mí
velkou cenu, kdybychomsi byli vědomi o jaké vel-
ká statký pro nás se jedná, kdybychom mohli vlá-
du příměli k rozhodnému přesvědčení, že může na-
lěhavé preblámy řešiti jen se zástupci svobodných
národů, a proto musí je s ními řešiti. [Souhlas n
levici.] Nejdůležitější otázkou, kterou třeha v Ra-
kousku řešiti, jest vyrovnání od národa k národu.
Státní správa musí zjednati spravedlnost, pocli-
vosí a upřímnost v zachárení se všemi národy, o-
dravění hospedářských poměrů, povznesení bla-
hdbylu lidu u všech nářodá a zahraniční politiku
jež postupuje shodou s vnitřní a hospodářskou po-
litikou. Obrození Rakouská — končil řečník
spatřuje v poctivě, vysoce vyvinuté demokracii.
Posl
doktor
Stránský
Praha
Vídeň
Ra
23
article
(Hlučná pochvala) o abssbolo lenajsinin
Posl. Choc litoval, že čeští poslanci nesouhla-
sili s podáním žaloby na ministry. Zřízení správní
komise je těžkým porušením ústavy. Čeští poslane
mohou projeviti radost nad tím, že vé svém těžkém
boji proti porušení ústavy nalezli u Poláků pod-
poru. Z Pešti a Berlína provádí se politika proli
rakouským Slovanům. Místo aby Češi se proti ta-
kové politice chradilí, mluví stále o vyrovnání,
k němuž prý muší za každou cenu dojítí. Jaké to
může býti vyrovnánt? České občanské slrany ne-
měly by se přidávati k heslu, vydanému Němci, ž
zemské záležitosti nesouvísí se záležilostmi říšský-
mi: neměli by naopak, dokud zemský sněm není
dělným. hlasovati v říšské radě pro žádnou vlád-
ní předlohu. Bude-li zemský sněm svolán, zemská
správní komise musí zmizeti. Zahaniční po
litika Rakouskav jest v první řaděn namlřena
pzeti Jihoslovaném a dál proti Čechům. Není ná-
hodou. že v Čechách etabloval se absolutiemus prá-
vě v tom okamžiku, kdy Rakousko poštvalo Bul-
harý k válce proti Srbům. Strana řečníkova žádá
aby porušení ústavy bylo odělněno vypsáním voleh
do zemského sněmu, jehož programem musí býti
pořízení volební reforny.
Choc
Polák
Čech
Němec
Čecho
Srba
Pešť
Berlín
Čechy
Rakousko
Slovan
24
article
Řečník končil apelem na Slovany, by se spojili.
poněvadž jen tak jsou s to odraziti drzý nápor
Němců. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. dr. Pitacco prohlásil, že výminečná op a-
třeníproti Vlachům nemohou býti vysvělle-
na ani nouzovým právem, ohrožujícím všeobecně
blaho, ani výkonnou neschopností obcí. Výnosy
terstského místodržitelství mají svůj důvod ve vli-
vu Slovinců v Terstu. Přijímání do obecních slu-
žeb cizích státních příslušníků, kteří nejsou pově-
řeni veřejnými úřadními funkcemi, není protizá-
konné. Je v největším zájmu Rakouska, aby po-
měr k Italii byl nezkalený. (Souhlas u Vlachů.)
Posl. Splnčič poukázal na poměry v Chorvat-
sku, kde sněm už po dvě léta pravidelně nezasedá.
Naděje ministerského předsedy, že v brzku bude
tam obnovena ústavnost, se doposud nesplnila.
Němec
Posl
doktor
Pitacco
Vlach
Slovinec
Splnčič
Chorvat
Terst
Rakousko
Slovan
Italia
25
article
Svědčí to, isk slabou je vláda a také rakouský
parlament naproti vládě a parlamentu v druhé po-
lovině říše. Řečník stěžoval si pak do poměrův
Bosně a Dalmncií a útišk slovanského obyvatelstva
v Isírii. Musí býti změněny vnitřní a zahraniční
politika a mocnářství postaveno na svoje hístorick
a přirozené základy. (Hlučná pochvala.) vola
Posl. dr. Glabiňski dovozoval, mají-li býti zjed-
nány normální poměry ve státě a zemi, že parla-
mení musí učiniti opatření, způsobilá učiniti jed-
nou pro vždy přítrž otřesům ústavy v říšské radě
a v zemích, dál pak nečinnosti a mdlobě zákono-
dárných těles následkem obstrukce. Proto má být
sjednána rovnováha mezi právy říšské rady a zem-
ských sněmů a sice tak, že zemský sněm není
en zdánlivě zákonodárným tělesem, nýbrž dostane
zšířený okruh samostatné působnosti v berních
áležilostech a vláda v tomto okruhu působnost
bude zodpovědna také zemskému sněmu. Přirozeně
musí býti zemský sněm postaven na širší základ.
Volební právo zemského sněmu má býti rozšířeno
na všechny vrstvy obyvatelstva.
Aby učlněna byla přítrž obstrukehy bylo by
nutno na jedné straně posterati se, aby zjednány
byly přiměřené ústavní záruky proti nezákonnému
zrrásilňováni menšin, a na druhé straně bylo by na
prosto nutno, aby také většiny byly chráněny
proti takovému znásilňování, aby všechny veřej
né korporace skutečně mohly konali své úkoly
Bylo by na čase, aby místo hašteření přikročil
se konečně k řešení těchto pro nás vitálních úkolů.
(Pochvala.)
K návrhu posl. Günthera debata uzavřen
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Renner proti
a Knirsch pro.
Posl
doktor
Glabiňski
Günther
Renner
Boseň
26
article
Posl. dr. Renner prohlásil, že státní převraty
staly se v Rekousku chronickým zjevem a státn
převrat výrazem všeobecné nezákonnosti. Pří-
činou všech dstavních převratů v Rakousku je
těžká vina národně chauvinisltickůý ch
stran. Sociální demokraté nikdy nepro-
hlašovali všeobecné volební právo za řešení ná-
rodní otázky, ýbrž jen za cestu k němu. Lid je
rozladěn jen neschopným vedením měšťáckých
stran. Sociální demokraté zastávají základní my-
šlenku práva národů. Slovo o odvaze k národnímu
míru bylo v této debatě proneseno drem. Šme-
ralem. My. němečtí soeinlní demokraté, zastáváme
se již dávno národmostního vyrovnání a byli jsme
za to rozkřičeni měHťáckými stranami jako národn
zrádci. Jeden ani druhý národ nemůže v národ-
nostním boji zínkati nic jiného, než vzájemné rány
a v poslední řadě abselutismus vlády. Žádná mě-
šfácká a žádná feudální vrstva není proti dělnictvu
tak zatvrzelá jako německo-měšťácké strany proti
německému dělnictvu. Národové v Rakousku mus
se konstituovati na podkladě národní autonomie
tím učiniti z Rakouska stát národů. Není horšíh
nepřítele rakouských národů, než autonomie korun-
ních zemí. Hřích Němců pozůstává v tom, že po
dlouhou dobu přinášeli největši oběti rakouské stát-
ni myšlence, aniž z toho něco měli. Po názoru so-
ciálních demokratě pozňstává národní autonemle
v národním chraničení ve spojení se skutečně de-
mokratickým krajským zříením jako nositelem se-
ciální sorávy. Němci musí se konečně přiznati l
myšlence národního práva, aby dospěli k jednet-
nému jasnému politickému efli. Pak budou míti
vedení ve státě, jinak budou odscuzení k národní
mdlobě a nedostanou se ze státních převratů
Posl
doktor
Renner
Němec
Rakousko
Lido
27
article
(Hlučná pochvala u socíálních demokratů.)
Posl. Knirsch: Německá dělnická strana byla
soc. demokraty prohlášená za stávkokaze nebo za
stranu, stojící ve službách měšťáctva, protože po-
tírá internacionalismus, jenž byl soc. demokraty v
Čechách téměř bezvýjimečně zastáván, a poněvadž
se pokouší organisovati dělniky na půdě rozumného
a zdravého nacionalismu a poněvadž je též orga-
nisovala. Socialní demokraté činili si před časem
posměšky z boje o národní samosprávu v Čechách
a prohlašovali za nesmysl provésti národnostní
samosprávu v korunních zemích. Německé měšťá-
cké strany jsnu sice odpůrcí všeobecného rovného
a přímého volebného práva též po provedené ná-
rodní autonomii — řečník lituje toho — avšak ne-
broflly nikdy proti rozšíření volehního práva, ale
stály stejně jako němečtí dělníci na stanovisku, že
se v Čechách smí přilročili ku provedení volebnt
refermy teprv,ož Němci dosáhnou zabezpečení své
národní existence změnou zemského zřízení. (Hluč-
ný souhlas německých naciprálů.] Sociální demo-
kraté nesplnili své povinnosti v posledním bojiv
Čechách. Německo-nacionální dělníci postavili se
však, poněvadž to považovali, aniž je kdo byl žádal
o spojenectví, za svoji povinnost vůči lidu a děl-
nické třidě, po bok měšťékům a podporavali je
obětavě v tomto boji v Čechách. Řečník ovfrá se
tvrzení. že jeho slrana chce připraviti dělníky o 18
mandátů v českém sněmu, jež navrhuje Beckova
osnova volební relormy. Zaujímá stanovisko, aby
nebyla zřízena kurie nezdaněných, nýbrž všeobecná
kurie, poněvadž to jest předchozím stupněm pro
všeobecné volební právo.
Posl
Němec
Beckův
Čechy
28
article
Posl. Glöcket: Proč to neřeknete, že se sám
neodvážjte oodstoupiti s námi boj v jedné kurií?
Posl. Knirsch: žádali jste opětně o pomoc
měšťáků v boji proti klerikálčm. Potřebujeme po-
moc měšťanských stran v hoji proti mezinárodním
Řečnjk aneluje konečně na, všechny. Němce, v aby
nečhali stratos všechny spony o pndřízeně otázky
a soustředili všechny síly na velký cd. Německo-
národní dělníci nevyhnou se společné práci a jako
dosud budou bez ohledu na všechny úteky plnit
své národní a dělnické povinnosti. (Hlučná pochva-
lao a pollesk.)
inali-
io Věcné oprav y
Posi. šl. Lodgman konstatoval proti vče-
rejšímu prohlášení ministra vnitra, že jeho vývod
neobsahovaly útoků na nějaký spud nebo na ně-
kterého samosoudce, nýbrž že podrobil soudnictví
tedy v Rakousku panující systém, jak připouští
velmi ostré, ale po všeobecném názoru naprosto
spravedlivé krilice.
Posl. dr. Schreiner polemisoval s vývody
poslance Ždárského.
Posl. Střibrný vyslovil politování, že pro sta-
novisko dra, Šmerala nevyzněla debata v jedno-
myslný protest všech českých a pokrokových
stran proti porušeni ústavy vládou. Jedinou vinou
poměry v Čechách je vláda, ne však Čechové
kteří nemohli ustoupiti před terorismem německé
menšiny. Ani ministerský předseda se neodvážil
obhajovati absolutistický režim takovým způsobem
jako dr. Šmeral. (Hlučné výkřiky českých sočišl-
ních demokratů.) Jediným východiskem z nynější
krise jest okamžité svolání zemského sněmu, pro-
vedení všeobecného volebního práva se zastoupe-
ním menšin. Požadavek vžeobecného volebního
práva zmizel z programu českých sociálních de-
mokratů. (Odpor českých sociálních demokratů.
Posl
Němec
Lodgman
doktor
Schreiner
Ždárský
Šmeral
Čecho
jítmokrat
Rakousko
Čechy
29
article
Řečník konstatoval dále, že zdráhání jcho strany
nezúčastniti se vyrovnavacích konferencí, dlužno
považovati za protest proti porušení ústavy vládou.
Posl. Šmeral pozbyl práva kritiky kartelem radi-
kálas Mladočechy, neboť právě on se snaží na-
hraditi radikály v kartelu sociálními demokraty
(Hlučné výkřiky a odpor českých sociálních de-
mokratů.j
Konečně konstatoval, že politika českých so-
ciálních demokatů podporuje reskční snahy, avšak
pro ústavní život a občanskou svobodu je největš
škodou. (Pochvala stoupenců řečníkových.)
Posl. Seliger polemisoval s poslancem Knir-
schem.
Po věcné opravě posl. Hetlingera prohlá-
si předseda debatu o odpovědí na dotaz za skon-
čenou.
Posl
Šmeral
jítmokrat
Seliger
Knir
30
article
Dotazy k předsedovi
Posl. Prunar pojednával o debatě v polském
Kole, za níž bylo útočeno na polské ministry, kteř
podepsali patent ze 26. července t r. Ministr pro
Halič sl. Dlugosz, jenž chtěl hájiti obviněně mi-
nistry a vládu, zdůraznil při tom, že nejčelnějš
politikové a zástupci nejrůznějších korporací
království Českém předstoupili před vládu se žá-
dostí, aby zabránila anarchii v autonomní zemsk
správě. Pan šl. Dlugosz pravil dále, že správni ko-
míse úřaduje bezvadné a že se snaží uspokojiii
veškeré obyvatelstvo a že obyvatelstvo přijalo ko-
misi klidně bez protestu a demonstraci. Všechaa
tato tři tvrzení ministrova jsou nesprávná. Buď ne-
zná nebo nechápe poměry, nebo mystifikoval pol-
ské poslance, aby kryl svůj podpis na patentě ze
dne 26. července. Správní komise nebyla nikterak
klidně přilata. V Čechách konalo se velice mnohe
protestních schůzí a táborů lidu. Jaká jest správní
komise, lze viděti z toho, že zaslala čistě českým
obeím německé přípisy. Řečník útočí prudce n
hr. Schönborna pro německý přípis, zaslaný měst-
ské radě plzeňské a táže se předsedy, je-li ocho-
ten přiměti ministerského předsedu, aby jmenoval
jména všech politiků a zástupců korporací v Če-
chách, které předstoupily před vládu v záležitost
zastavení ústavy, dále je-li ochoten učiniti opatření
aby ministr 5l. Dlugosz nerozšiřoval napřiště ne-
pravdivých zpráv o úřadování zemské správni ko
mise o nespokojenosti v Čechách.
Posl
Prunar
Dlugosz
Schönborn
Halič
Čechy
31
article
Předseda: Především musím zeela rozhodně
odmítnouti urážky a výrazy, jichž použil pan posla-
nec vůči nepřitomným a nečlenům poslanecké sně-
movny. Pokud však jde o dotaz ku předsedovi,
jej podá ve formě interpelace.
ai lesedsv e tmrns atrv
Posl. Starok tázal se předsedy, je-li ochote
vyzvati předsedu užšího sociálně-pojištovacího vý-
boru, aby podal sněmovně zprávu o stavu so-
cišlního pojištění, dále je-li ochoten působiti v kon-
venlu seniorů, aby zákon o úrazovém pojišťování
horníků byl co nejdříve dán na jednací pořad a aby
též zákon o báňských inspektorech byl projedná-
ván: konečně, je-li ochoten přiměti předsedu dra-
hotního výboru, aby svolal tento výber se zřetelem
na značnou drahotu potravin.
vsne
Posl. Reitzes apeloval na vládu, aby nepři-
hlížela klidně, aby židovské obyvatelstvo v Haliči
které dle svého počtu, inteligence a poplatnosti
má nárok na 30 mandátů, byl ona újmu říše a země
při haličské volební reformě poškozeno.
Konec schůze v 9 hodin večer; příští bude
v úterý dopoledne.
Posl
Starok
Reitzes
Halič
32
article
Poslanec L. Cech na schůzi
Poslanec L. Cech na schůzi
v Nuslich.v
V pondělí promluvil v Nuslích na schůzi, svo-
lané místními organisacemi národní strany svobo-
domyslné, o politické situaci p. poslanec L. Čec
před velmi četnými posluchači
Jednání schůze zahájil předseda schůze staro-
sta p. J. Veselík prohlášením, že pozvaný p.
posl. Vojna se nedostavil, načež udělil slovo p.
posl. L. Cechoví, jenž uvítán byl hlučným po-
tleskem a v řeči, trvající téměř dvě hodiny, za č-
stého souhlasu uvedli
„Těžko je v daném okamžiku mluviti o politi-
cké situaci. V říši tak pestré národnostně a zájmo-
vě jako Rakousko, je velmi těžko vládnouti. V ta-
kovém státě jest potřebí, aby všechny národnosti
měly stajná práva.
V této polovině říše však jsou to Němci, kteří
— i také naší vinou — nabyli nadvlády, v druhé
polovici říše dovedli nabýti rozhodujícího vlivu
Maďaři. Nenastane-li pořádek, jejž možno ziskat
jen rovnoprávností všech národů, pakě může sti-
hnouti tuto říši osud, jaký stihl nejednu říši sou-
sední
Neutěšené poměry vrhají odstin i na parla-
mentarismus. V parlamentě se pracuje těžko. Věř-
te také, že jest v této říši více zjevných i tajných
odpůrců párlamentarismu, než veřejnost myslo at
se radují z toho, že parlament přichází ad absur-
dum
Dělati obstrukei za každou cenu považuji ne
za poškozování vlády, nýbrž parlamentarisnitír
Nyní se projednává na říšské radě malý ii-
nanění plán. Není proti němu oposice, není věcného
odporu, poněvadž plán obsahuje mnoho populárního
a výhodného, avšak uzákonění jeho brání rusinská
obstrukce.
L Čec
J Veselík
Němec
Maďar
Nusle
Rakousko
organizace národní strana
33
article
Řečník obírá se podrobně malým finančním
plánem, vysvětluje výhody z něho plynoucí a po-
kračuje: „Uzákonění tohoto plánu přinese kýžené
splnění požadavků státního úřadnictva. My jsme
prohlásili, že budeme pro tento plán hlasovatia
my budemo proň hlasovati v zájmu poplatnictva
i úřadnictva.
Ostatní strany se však neprohlásily s celou
otevřeností pro tento plán, ano některé vyslovuji
se proti němu. Tak agrárníci oznamují, že budou
dělati oposicí. Číní tak z důvodu svého vlastního
prospěchu. Osobní daň z příjmů zatěžuje hlavně
města, nikoli agrárníky. Snad se také bojí daně
lihové.
Kdyby se tento fínanční plán neuskutečnil,
jest jisto, že by příští vláda přišla s novým a to
asi velkým finančním plánem, který by jistě zna-
menal výbody pro vládu, ale mohlo by se státi.
že by pak z něho nie neplynulo ani pro úřadni-
ctvo ani pro učitelstvo-
Nastává kritický týden. Finanční plán musí
býti hotov do počátku prosince, mají-li úřadnícia
učitelé dosíci výhod zákona. Kdybychom se posta-
vili proti němu a kdyby říšská rada byla rozpu-
štěna, rozpočet, literý vykazuje směšný a bezvý-
znamný přebytek 60.000 korun, by se schválil § 14.
34
article
A o všech těchto věcech jest u voličů našich ve-
líká nevyjasněnost. Leckterý mluvka najde u nich
větší ozvěny, než seriosní politik; jedině strana
sociálně-demokratická pracuje všínf úsilím na udr-
žění parlamentu
Okamžitě ohrožuje parlamentarismus otázk
rusínská a kdyby nebylo této, máme tu otázku
česko-německou. Dnes se Němci našeho rozmachu
bojí a snaží se zachrániti, co se dá. Smiřovačky.
jak známo, nevedly k cíli: Uskutečnění dohody
mělo by pro nás i Němce velký význam. Kdyby-
chom se s Němci dohodli, přesunulo by se těžisko
do severních zemí, čímž vliv našich zemí by se
více upla tnil
V Čechách odročením dohody dostoupila f-
nanění krise vrcholu a došlo po známém odmítnutí
komise, jež měla býti pouze přetitulovaným zem-
ským výborem, na správní lnomisí nynější. Všichni
čeští zástupcové měli by pracovatí k tomu, ab
byla komise ce nejdříve odstraněna. Radikálové
míní, že by se mělo usilovati o nový sněm. To
však není správné. Němci by obstruovali dále
byl by jen rok zmařen, neboť spekulují, že vlád
uzná za nutné učiniti pořádek třeba oktrojema
oniv něm spatřují splnění svých požadavků. Proto
chceme raději jednati dále. Dojde-li k oktroji, vlád
nevyhoví ani Němcům, ani Čechům úplně a na obou
stranách bude nespokojenost. Bylo by nesprávno,
aby celý český národ stál v oposici, Němci byli u
vesla, a vláda by pak přírozeně rozhodla v jejich
prospěch. Snad bychom pak donutili takovou vlá-
du k odslupu, ale povalení ministerstva nepoklá-
dáme za úspěch, není-li současně povalen systém
Musíme se vůbec naučiti hledět jinýma očima na
ministerstvo, výplod celkových politických poměrů.
Němec
Čecho
Čechy
35
article
Nevidím žádné zrady v tom, jde-li národ do vlády
a hledi-li co největší moc uchvátit. Přirozeně.
zeptáte se též, jaká je prognoša budoucnosti. To
Rakouaku lze vskušku těžko říci. Buď nastane
dohoda nebo oktroj a na to musíme býti připravení
a dle toho se zaříditi. Mluviti ostrá slova, která
by byla chválena, není žádné hrdinství, a neza brání
ani jednomu, ani druhému faktu. Je štěstí pro nás.
že Němci v posledních letech dělají politiku dosti
bezhlavou. Kdyby nežili z minulosti, která jim po-
máhá, jakož i ze silného svého finaněního podkla-
du a rozvitého průmyslu, byla by posice jejich do-
sti chabá. Naše politika musí býti opatrnější, ne-
smi býti tak proměnliva. My časbo ztrácíme rovno-
váhu pro lapalie, a často jdeme za pouhým heslem.
Lépe pracovati s rozumem než dle fantasie a snů.
Nesmíme při každé příležitosti ztráceti hned hlavu.
nesmíme ztráceti sebevědomí; vedeme válku a jsme
dosti silni, proto není dobře, po ztracené malé bit-
ce považovatí celou bitvu za prohránu. I když se
poměry nepříznivě vyvinuly, my máme svou národ-
ní vyspělost, která vždy nám bude záštitou. Náro
pilný a vyspělý se neztratí. Pak-li štěstím naším
jest hospodářský rozvoj, je povinností našich po-
slanců, aby se upřímně o něj v prvé řadě starali.
Vývody tyto byly přijaty neutuchajícím po-
Hleskem.
K slovu přihlásil se potom odborný učitel p.
V. Braun a p. V. Zoula, vrchní poštovní oficiál.
který vyláčil neutěšené poměry učitelstva, jakoži
vratkost přízně radikálních stran k tomuto a navrhl
resoluci ve prospěch učitelských požadavků, jež
byla přijata
Projev souhlasu shromáždění s vývody páně
poslancovými k dotazu předsedovu byl jednomy-
slný, čímž zdařilá schůze skončena.
Němec
V Braun
V Zoul
36
title
Politický přehled.
37
article
Země české.
Země české.
nioi
Úpěnlivé přání našich Němců.
šlnon
Nejzarytější štváč proti místodržiteli kníž.
Thunovi, jejž v tomto odboru zastiňuje jedině
„N. Fr. Presse“, děčínský „Nordb. Tagblatt“
přináší z Vídně se strany prý „obyčejně vý-
borně zpravené“ ujištění, že se co nevidět bu-
de jednali o vakanci pražského místodržitel-
ství. Kníže Thun nabažil prý se svého úřadu,
Němec
Thun
Vídeň