3
masthead
12. listopadu 1913. Číslo 311.
4
article
Poláci i Rusíni byli spokojeni v Haliči, čím
více ruská politika ve svém polském pohra-
niči a na Ukrajině rozsévala nespokojenost.
A nyní se ukázalo, že v této Haliči je neoby-
čejně rozšířeno vyhýbání se vojenské službě
pomocí vystěhovalectví, že to vyvážení bran-
ců provádí se systematicky od agentur, v jichž
čele stojí poslanci, za tichého souhlasu úřadů,
na něž nemají vlivu zemské úřady, obsazené
politiky, kteří okresní hejtmany pro provádění
voleb ve smyslu svých stran potřebují. Doku
správní úřady prováděly jen divoké volby,o
nichž pak byly konány vzrušující debaty ve
sněmovně, nikdo se nepozastavoval nad tímto
způsobem veřejné správy. Když však nyni
přes území spojence našeho, přes Němecho,
prováděno systematicky vyvážení branců
úřady v Haliči dělaly taký jako by to neviděly.
když ze spousty materiälu, zabaveného v úřa-
dovnách a agenturách paroplavebních společ-
ností vyšlo na jevo, jak rozsáhlé a do jakých
úřadů sahající bylo toto „spiknuti“, směřující
k vyvážení mladých, zdatných lidí, není divu.
že vojenské kruhy jsou rozčarovány nad timto
nadšením pro armádu a službu v ní právě
v zemi, která byla celou správou státní hýčká-
na, aby v ní byla spokojenost a nadšení pro
boj proti ruskému sousedu.
A tak otázka volební reformy pro Hali
dostala zvláštní příchut vystěhovaleckou afé-
rou a může vésti ku překvapujícím opatřením
v Haliči, která by vrhla svoje stíny také do
vídeňského parlamentu.
Polák
Rusín
Halič
Ukrajina
5
article
A jak chová se k tomu videňský parla-
ment? Již samo jeho složeni, v němž Němcůn
dána veliká převaha číselná, nemůže býti zá-
rukou zdárné práce. V něm stělesněna je přek
všeobecné, rovné právo hlasovací přece zase
ona falešná starorakouská idea, že tato polo-
vice říše má býti ovládána německou menši-
nou. Všeobecné právo hlasovací nepřineslo
po této stránce nijaké nápravy. U Němců ne-
vylvořila se strana, která by upřímně a ote-
vřeně hlásala a prováděla program v mnoho-
národním státě jediné možný, totiž program
národnostní spravedlnosti a smíru, progran
nutné spoluúčasti národů na správě a zákono-
dárství. Naopak, souručenství německé v ně-
mecko-národním svazu, znacionalisování kře-
sťanských sociálů, kteří ve Vídni provozuji
proti Čechům politiku stejně hrubého násilí.
jakého jsme co den svědky v našich menši-
nách, oddálily možnost novorakouské politiky
proti dřívějšku. V německých buržoasních
stranách není strany nacionálně umírněné.
která by byla ochotna provésti důsledky z to-
ho, že síce není možno v Rakousku vládnouti
bez Němců, ale že také není možno, aby vládl
Němci sumi bez ostatních národů. Naopak
fakt, že při složení parlamentu není možno
vládnouti bez Němců, vedl u buržoasních
stran přimo k nesnášelivosti, k velikášství
nikoli ke státnické umírněnosti, kterou může
míti ten, kdo je zabezpečen pro všecky pří-
pady tím, že nelze proti němu vládnout.
Němec
Čecho
Vídeň
Rakousko
Němcůn
národní svaz
6
article
Tato přesila německá a její nestátnické
využívání k ústrkům a dráždění jiných národů
jest tím zhoubnější pro stát i parlament, že
také německá sociální demokracie nestojív
národnostních sporech na výši situace a po-
tácí se mezi nacionalismem a zamhuřováním
oči před možným, z poměrů a daného stavu
plynoucím řešením národnostních problémů
Rakousku. A tak celý tábor německý sloučen
byl v jediný celek. Nemůže býti proto řeči
o nějaké pracovní, pevně zkloubené většině
ve vídeňském parlamentě, poněvadž německý
nacionalismus dává potravu jen radíkalismu
u stran slovanských a bere důvěru v možnost
trvalého soužití v nějaké většině parlamentní
Dalším důvodem úpadku parlamentu jes
§ 14. Nejenom proto, že dává vládě moc k
mimořádným opatřením, nýbrž proto, že uleh-
čuje demagogii. Kdykoli přijde nepopulární
předloha do parlamertu, slyšíte povzdechu
poslanců: „Proč si ji vláda raději neuděla
paragrafem 14.?“ Je snadno pak bouřiti proti
předloze, obstruovati ii, když se ví, že konec
konců nestane se žádné neštěstí, že vláda si
ji provede paragrafem 14. Toho dokladem je
projednávání rozpočtu a pak ten zlev, že cí-
sařská nařízení dle § 14. vydaná vláda sice
předložila vždy do 4 neděl parlamentu, ale
ani jedno nebylo parlamentem schváleno nebo
změněno, vyjma novelu o převodních poplat-
cích. Je zřejmo, jak odpor parlamentu proti
předlohám těm byl jen dělaný, jen na oko.
§ 14. je vítán nejenom vládě, nýbrž i oněm
póslancům, kleří z nedostatku smyslu pro zod-
povědnost bojí se hlasovati pro věci nepopu-
lární.
Rakousko
7
article
To vše vzalo vážnost parlamentu. Jeho
nezpůsobilost ke skutečné plodné práci, jeho
zanedbávání nejdůležitějšího práva budžet-
ního, rozmnožilo jen vliv vly na život státní
a zbavilo parlament vážnosti nahoře i — dole
mezi lidem.
Te, co naše strana hlásá: že třeba posi-
tivně pracovat ve sněmovně i ve veřejné sprá-
vě, dochází čím dále tím většího ohlasu. I so-
ciální demokracie musila se zamyslíti, zda
vystačí s pouhým odporem proti měšťá-
ckému státu, či nemá-li povinnosti váž-
nější pro zachránění parlamentu všeobecného
hlasovacího práva. A tak není pochyby, že
myšlenka positivní politiky naši
stranou hlásaná jest na postup
v Čechách, že uznává se, že lze je
positivní prací ve sborech zá-
konodárných i ve správě docílít
vlivu, který našemu národu ná-
leží. (Dlouhotrvající potlesk.) Po řeči dra.
Rašína rozvinula se debata, v níž přitomnými
byly ve formě rozhovoru probrány všecky
otázky, jichž posl. dr. Rašín se dotkl a dále
otázka učitelských platů, uvedená p. učitelen
Šebesťou na přetřes, došla všestrannéh
objasnění.
Rašín
doktor
Čechy
8
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
„Svatá válka jindy a nyní.
že bude napácháno mnoho nechutenstva
slovem i tiskem německým u příležitosti vý-
ročí lipského osvobození Německa, dalo se
očekávati a očekávání to bylo vrchovatou
měrou splněno. Pomalu dochází aspoň per
metonymium splnění slovo onoho německého
knížete ducha, který před dvěma lidským
věky uvítal myšlenku postaviti porážce Napo-
leonových vojsk u Lipska pomník návrhem
aby každý pošetilec v Německu uhnětl ze své
hlouposti cihlu, že bude stavebního materiálu
k pomníku nadbytek. Takovou troškou přispě
v těchto dnech i jeden z řečníků na komersu
pražské buršácké „Germanie“ v přednášee.
kterou proslovil pod heslem „Svatá válka jindy
a nyní“. Byl to proslulý pan posl. dr. šl. Mühl-
werth z Vídně, jenž připomínaje Lipska z
r. 1813 a činů Bismarkových r. 1870, s pýchou
upozorňoval na to, kterak německé jméno jest
v celém světě ctěno, toliko prý v Rakousku
netěší se německé jméno už té platnosti jako
druhdy, vinou prý Němců z většiny, a sice
vlažností a svárlivostí mezi sebou, což musí
přestat, mají-li Němci dostáli svému úkolu
předních Všeněmecka stráží v Ostmarce.
„Také nám jest“ — pravál dr. Mühlwerth —
„ve staré Ostmarce věsti svatou válku, maloválku
v jistém smyslu, v níž zadávají se rány jehlami na
místě bodáky, avšak přece jen vážnou válku.
Bismarkův
Němec
doktor
Mühlwerth
Německo
Napa
Lipsko
Mühl
Vídeň
Rakousko
9
article
Kdybyste měli v této válce kdy ochabovati, vzpo-
meňte si na svou krásnou domovinu a její bohatou
živnostenskou píli a řeknete si, že lid tak výkonný.
který má tak krásnou domovinu, nemůže trvale
býti zbaven svých práv. Jako hrdinům z r. 1813
budiž nám svatá válka zkušebným kamenem síly
a zdatnosti. A protož nechť zví národmostní protiv-
nik, že se války nebojíme. Slovu Berty Suttnenové-
„Zbraně dolů!“ odpovíme slovy Dahnovými: Zbrani
vzhůru. Budeme-li držeti pohromadě, může přijsl
deset Thunů a deset správních komisí a nic s námi
nepořídí.
Německý referent poznamenává na tomte
místě „Kypící bouřlivá pochvala“
že německým buršům „Germanie“ nézkysl
plzeňské od takových řečnických splašek
Hle, jak se vychovávají svati bojovnici s je-
hlami v Čechách! Jaký pak dtv, že vracejíce
se z takových nabádavých duševních hodů v
ranním šeru, vidí v staré ženě anebo v tram-
vajovém konduktéru nepřitele, jejž dlužno podle
vzoru hrdin z r. 1813 pro německou jednotu
osvobození potírati! Ostalně ani sama něme-
cká magnificence nemluvila mnohem lépe, než
vídeňský Všeněmec, myšlenkový pochod byl
týž i v řeči faráře dra. Mahnerta z Marburku
v Prusku a řečí berlínského spisovatele Föll-
mera, který komilitonům v „Germanií! citoval
slovo „Země, do kteréž německý orel zatne
své spáry, pro kterou tekla německá krev, ta
země musí zůstat němekou pro věky!“
Tak a podobně polítisovalo se také o le-
tošním komersu pražské „Germanie“ — mar-
ně. Neboť nic už nenadme dnešní bezvýznam-
nost buršácké bojechlivosti pražské na bý-
valou veličinu, rozhodující někdy tak neslý-
chanou měrou i o politických osudech Prahy
jenom příčíněním české nerozvahy a dráždi-
vosti. Neboť taktika české nevšímavostí jest
nejlepší obranou protí theoretickému i prakti-
ckému bombastu této mládeže německé i jejich
pěstitelů.
Suttnenová
Dahnový
Mahnert
Prusek
Čechy
Praha
Germanie
10
article
Jest ovšem pamětihodno, že ve fantasi
našich Němců, reminiseencemi z r. 1813 roze-
hřáté, my Češi hrajeme úlohu tehdejších Fran-
couzů. Tak na slavnosti vídeňských Němeu
z Čech, pořádané na oslavu lipského vítězsvi
duševní blíženec Mühlwertův býv. zem. posl
Kriegelstein takto se naparovalij
„Také dnes udeřila vážná hodina, ve kteréž
německý lid se seslupil a sání sebe mašel. Ně-
mecké kraje v Čechách, tuto nádhernou zemi, kter
viděla naše dětství, hroby nášich rodičů a předků
tuto zemi chtějí nám uloupiti, a chce nám ji ulou-
piti národ, který vyčhován jest feudály naší do-
moviny, a dnes nadírá se jako povýšenec v palá-
cích, v nichž kdyni sidlelo německé umění a věda.
V těchto dnech nejtrpčí nouze našcho lidu vyskvtli
se chladní zchytralci, ji chžihrady hvdě z hl1-
žejí na německý labský proud a tážou
se: Corjest němectví, co jest německý lid?! Třeba
i knížecí klobouk dnes tvou hlavu zdobil, nikdy
nepoznal's, co jest nám největší, nejsvětější na
světě — němectví“ atd.
Bezpříkladné sic žvanění, ale pomyslí-
se, že tato apostrofa platí muži, jehož praděd.
lipský vítěz, své choti psal domů, jak jest hrd
na to, že patří k těm českým lvům, kteří svou
tvrdošíjnou neohrožeností lipské vítězství roz-
hodli — musíme se smáti humoru dějin, kteréž
připustily takového Kriegelsteina k slovu.
Němec
Čech
Mühlwertův
Čechy
Němeo
11
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
ne
Tvrdošijný odpor Podoláků a Všepoláků
proti relormám v Haliči odsuzuje co nejostřeji
demokratická „Nov. Ref.“. V celé akci této
oposice nešlo — prý — ani o prospěch ná-
roda, ani o prospěch země, leč jedině o bez-
mezné sobectví podolských velkostatkářůa
tupé sektářství všepolské, které ve svém cel-
ku daly obstrukci, perfidnou v cílech
zločinnou v účincích. Sedm let trvá ta ob-
strukce proti rozumu, proti národu, proti ze-
mi, proti státu a proti koruně. Neboť všichni
tito činitelé uznali už dávno potřebu zmoder-
nisování snému za neodvratnou a nutnou. Jen
pánové Cienští, Starzyňští a Abrahamovič
zažrali se do svého „votum separatum“, které
provádějí s bezpříkladnou zaslepenosti. Jak-
míle byla zdemokratisována říšská rada, musí
se nezbytně zdemokratisovati laké zemský
sněm. Vynikající vůdcové konservativní stra-
ny (krakovské!) uznali, že umělá převaha
šlechtické kasty a zatlačování měst a ven-
kova pomocí zastaralého volebního řádu nedá
se nadále udržetí. Ale podolská šlechta cho-
pila se obstrukce doma a Ukrajínci za to ob-
struují ve sněmu i na říšské radě. Sobotní re-
soluce protireformních stran, v níž se žádaji
„konkretní návrhy“ volební opravy po všec
dávno již hotových, projednaných a většinou
sněmu přijalých návrzích jest cynické přizná-
ní, že Podoláci jsou zarputilí odpůrci kaž-
dé opravy a netoliko takové, jaká byla
smluvena. „N. R.“ končí slovy: „Národ mus
odpor podolských pánů zlámat a rozdrtit stůj
co stůj a za všech podmínek. Obstrukce v ná-
rodě proti životu národa, proti jeho nejpilněj-
ším potřebám, proti jeho postavení v tomto
státě a proti jeho budoucnosti nesmí se trpěti.
Vliv podolské šlechty musí býti zlomen. Vy-
máhá toho Polsko všemi svými zájmy a úkoly,
vymáhá toho dnes rozhodněji, než kdykol
tne
Tvrdošijný
Podolák
Všepolák
Ref
Cienský
Starzyňský
Abrahamovič
RakouskoUhersko
Halič
Polsko
12
article
Halíčská krise.
13
article
jindy. 0o
Uherský tiskový zákon.
Uherská sněmovna počala dnes projedná-
vati předlohu o novém tiskovém zákoně. Pro-
ti předloze té vznikla oprávněná bouře v ča-
sopisech i ve spolcích novinářských. Poně-
vadž však proti předloze brojí také orgány
bývalé koalice, nynější oposíce, uchystal jim
vládní „Pester Lloyd“ nepříjemnou, ale dobře
zaslouženou, studenou sprchu. Oznámili jsme
již před časem, že v archivu ministerstva
spravedlnosti zachoval se návrh nového tisko-
vého zákona, připravený ministrem spravedl-
nosti Güntherem v koaličním ministerstvě
Wekerlově, v němž zasedali mimo jiné take
hr. Andrássy, hr. Apponyi a Košut. „Pester
Lloyd“ v předvečer sněmovní schůze, v níž se
počíná projednávati nový tiskový zákon, uve-
řejnil obšírnou stať, v níž klade vedle sebe
text nynější předlohy a text návrhu Günthro-
va a ukazuje, že nynější vláda prostě opsala
starý koaliční projekt, jen že jej v některých
místech zmírnila, poněvadž koaliční ná-
hubek na tisk byl ještě mnohiem surovější, nej
nynější. „Pest. Lloyd“ ptá se zlomyslně opo-
sičních listů, je-li poctivé nazývati dnes rdou-
sením tisku to, co vypracovaly ony strany
osoby, když byly u vlády, kterým oposičn
tisk nyní slouží. Po takovém úvodu do debaty
bude oposičním hrabatům dosti těžko potírati
svůj vlastní elaborát, i když jej sněmovně
předkládá vláda Tiszova.
Lloyd
Günther
Andrássy
Apponyi
Košut
14
article
Oposiční členové uherské delegace.
Oposiční strany ústavní, lidová a strana
neodvislosti usnesly se, jak již známo, přijati
letos mandáty do delegace. Vládní strana jim
vyhradila sedm mandátů a sice lidovcům je-
den, ústavní straně dva a straně neodvislost
čtyři. Stranu ústavní bude zastupovati hr. Jl
Andrássy s jedním svým spolupracovní-
kem, stranu lidovou Štěp. Rakov szky
strana neodvislosti jmenovala pak svými kan-
didáty hr. Apponyiho, hr. Michala Káro-
lyiho, posl. Lovlaszyho a demokrata
Vázsonyiho, který má býti v delegae
hlavním mluvčím strany neodvislosti. Poně-
vadž na jeden mahdát v delegacích činíl si
nároky býv. koaliční ministr spravedlnosti.
Polonyi, strana však jeho kandidaturu za-
mítla, chce Polonyi se synem vystoupiti ze
strany neodvislosti.
Andrássy
Štěp
Apponyi
Michalus Kára
Vázsonyi
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rakousko a Srbsko. Rusko a Srbsko
Dobrá vůle Pašičova, aby poměr mer
Rakousko-Uherskem a Srbskem lépe bylu-
praven než dosud, rozbijí se o houževnalý ná-
zor vídeňské diplomacie a žurnalistiky, že
Srbsku nic jiného nezbývá, než před Rakou-
sko-Uherskem kapitulovati, že tedy netřeba
mařiti čas vyjednáváním, které by mohlo ra-
kousko-uherskou politiku svésti na nepravé
koleje.
Rakouská diplomacie pracuje nyní k to-
mu, aby Srbsko se všech stran obklopila ne-
přáteli: Bulharskem, Tureckem, Albanií, a ny-
ní její úsilí směřuje k tomu, aby rozbilo myšlen-
ku balkánského čtyřspolku, v němž by Ru-
munsko nahradilo Bulharsko, a spojilo tato
dvě království mezi sebou.
V Srbsku doufali, že se jim dobrým příte-
lem ukáže Německo, ale zklamali se. Německý
konsul, který upřímně přál Srbsku a pracoval
k tomu, aby obchodní dodavatelství do Srb-
ska, do nedávna obstarávané Rakousko-Uher
skem, bylo přeneseno na Německo. Ale p
stížnosti z Vídně Německo konsula odvolalo
jestliže také ruský zahraničný ministr oddá-
val se myšlence, že možno Německo v bal-
kánské politice od Rakousko-Uherska oddě-
lit, byl nedávno v Berlíně poučen, že Ně-
mecko bude reformní politiku Ruska v t-
recké Armenii podporovati s podmínkou, že
Rusko uzná vliv Rakouska v Srbsku.
Pašičův
Srb
Rakousko
Srbsko
Rusko
Uhersko
Bulharsko
Turecko
Albánie
Německo
Uhry
Vídeň
RakouskoUhersko
Berlín
RakaskýUhersko
16
article
Zkušenosti, kterých Rusko na Balkáně na-
bylo v posledním roce, ukázaly mu jasně, že
jeho vliv na Balkáně, chce-li jej vůbec míta
stojí-li o něj, musí se opřít o Srbsko a Černou
Horu, a zvláště o bližší Srbsko. Nejde tu ovšem
jen o šachovní hru diplomatů, nýbrž i o zřetele
vojenské. Srbsko, tak skvěle zvítězívší nad
Turky, Bulhary i Albanci, jeví se srbskému
chorvatskému obyvatelstvu v rak.-uh. sou-
státí, i v zemích zabraných v takové slavozáři
že z toho mohou v případě války rakousko-
ruské vzejíti veliké svizele. Neni tedy divu, ž
se v Rusku hustěji a hustěji ozývají hlasové.
přesvědčující diplomacii, že musí Srbsku vě-
novati větší pozornosti než dosud, ano že na
ně musí soustřediti všechny sympatie, které
dosud rozptylovalo po balkánském poloostro-
vě, ano ještě více. „Golos Moskvy“ pronáší
myšlenku, aby Rusko se Srbskem u-
zavřelo smlouvu na věčné časy, ji-
nak že Rakousko-Uhersko neupustí od svého
vsahování na Srbsko. Ujišťuje, že takový spo-
lek stejně radostně bude uvítán ruským i srb-
ským národem, a doufá, že snad mezi ruskými
diplomaty nevyskytnou se hlupáčkové, kteři
by lehkomyslně vycházeli vstříc přáním Vídně
a Berlína.
Turek
Bulhar
Golos
Rusko
Balkán
Srbsko
Černá Hora
Moskva
Rakousko
Vídeň
Berlín
17
article
Bulharské ultimatum Řecku
Sofijská „Politika“ oznamuje, že bulhar-
ská vláda podala skrze francouzské vysla-
nectví v sobotu 8. t. m. řecké vládě o smi.
denní ultimatum, kterým důrazně žádá:
1. aby v těch místech a krajích, kterých
Řecko nabylo mírem londýnským a bukurešt-
ským, přestalo každé pronásledování bulhar-
ského obyvatelstva řeckými úřady
2. aby byli na svobodu propuštění všichni
Bulhaři, kteří úpí v řeckých žalářích, ti pak
kteří jsou internováni v Řecku, aby byli vrá-
cení své vlasti,
3. aby Řekové nepřekáželí návratů do vla-
sti těm Bulharům, kteří před jejich sveřepost-
mi utekli do ciziny
4. aby Řecko zaručilo bulharskému oby-
vatelstvu pod svou vládou úplnou samosprávu
církve a školy.
Nevyhoví-li Řecko těmto podminkám
dané lhůtě, Bulharsko hrozí, že je donutí.
Jiné listy sofijské nenazývají akt, o kte-
rém je řeč, ultimatem, nýbrž notou.
že však poměr mezi Bulharskem a Ře-
okem znova je napiatý, vidno z úřadní zprávy
bulharské, že Řekové soustřeďují ko-
lem Kavaly veliká vojska, a vyszě-
tlují to strachem Řecka, aby nebylc
Bulharskem přepadeno.
Bulhar
Řek
Řecko
Bulharsko
18
article
Nová sněmovna italská.
Z číslic, které byly po parlamentních volbách
Italii uváděny, pokud jde o počet jednotlivých
stran, nelze si posud učiniti správný obraz o pří-
štím složení sněmovny, neboť ve skutečnosti se hra-
nice mezi jednotlivými stranami a skupinami posu-
nuly, takže nelze usuzovati dle dřívějších poměrů
Na přiklad mluví se o ústavní oposici, čímž s
míní skupina Sonninova, tato skupina však nen
žádnou vyhraněnou stranou a také neprovádí sku-
tečnou oposici, nýbrž sblížila se již se svými dřívěj
šimi odpůrci. Sonnino sám ve svém programu ne
odsuzoval politiku nynější vlády v jejím celku, ný-
brž splše poukazoval na to, co se má činiti, aby s
v ní pokračovalo, a žádný poslanec tentokráte ne-
kandidoval přímo jako sonninovec.
Dále není posud známo smýšlení všech zvole-
ných, na než budou míti účinek různé veřejné
tajné závazky, učiněné volebním výborům, voličům
i vládě. Při tom se nesmí zapomínati, že letos přijde
do sněmovny velký počet nových poslanců, jejichi
programy byly tak neurčité, že se ještě neví, při-
jdou-li do Říma potirat nebo podporovat vládu
Velmi příznačnou je v tom směru polemika, která
vznikla mezi oficiosní „Tribunou“ a „Giornaledi
Sicilia“, pokud jde o poslance sicilské. „Tribuna“
počítá, že čtyřicet sicilských poslanců je pro vlá-
du, „Giornale di Sicilia“ však tvrdí, že je z nich
vládních jen dvacetl
Nejvýznamnějším zjevem je úspěch socialistů
rozmnožení sil krajní levice i úspěch katoliků, a t
nejen vlastních katoliků, nýbrž i jistých liberálů
o nichž se všeobecně ví, že se spojili s katoliky
šíření volebního práva posílilo skutečně krajn
lci i krajní pravici, jak se očekávalo. Nesnadne
však jest zodpověděti otázku, měla-li větší úspěel
pravice nebo levice.
Giornaledi Sicilius
Giornale Sicilius
Řím
Nová sněmovna
Sonninov
Italia
19
article
Přibližně možno počet poslanců levice odhad
nouti asi takto: 55 socialistů, 25 reformních sociali-
stů, 70 radikálů, 17 republikánů, a konečně 27 de-
mokratů, celkem 185 poslanců
K pravici možno počítati 30 katolíků, dále
nacionalistů, kteří jsou rozhodnými odpůrci proti-
klerikálů a pak ony umírněné a liberální poslance
kteří podepsali smlouvu se stranou katolickou, zva-
nou pakt Gentiloniho dle vůdee katolické strany
zavázavše se za hlasy katolíků potírati návrhy zá-
konů, jež Vatikán pokládá za protináboženské. Po
čet jejich uvádí se různě, ale kdyby se jich po
čítalo jen 150 (ač se objevila s katolické strany
čislice 228), byla by síla katolické pravice i proti
klerikální levice asi stejná, takže za těchto okol-
nosli nelze prováděti uni politiku protiklerikální
ani klerikální, ježio střed dle všeho vůči rovno-
váze sil na krajních stranách se postaví proti každě
bojovně politice.
Takovouto sněmovnu bude ovšem nesnadno ří-
diti, a všeobecně se soudí, že Giolitti je k tom
nejzpůsobilejší pre svou obratnost, znalost osob
poměrů a pro osobní prestiž. Není tudíž pravdě-
podobno, že odstoupí, jak se ohlašovalo.
jítmokrat
Giolitti
Vatikán
20
article
Veřejné vystoupení
mezinárodního družstva Č. O. S.
ve Vinohradském divadle.
Na mezinárodní závody, jež obesilá Česk
obec sokolská již po čtvrtě, nelze pohlíželi jen se
stanoviska výlučně odborného, tělocvičného. Jsou
jedním článkem soustavné práce, kterou si vytklo
české Sokolstvo za úkol, aby totíž pro svůj náro
hledělo získati v cizině přízně a srdcí národů ostat-
ních. Je celá řada malých a nejmenších národli
v Evropě, kteří právě tím, že svoji životnost př
každé příležilosti demonstrovali a že stále uka-
zovali na svoji vyspělost a práci, dovedli se udržet
v řudě kulturních a svobodných národů.
Č . O . S
Evropa
21
article
Když čeští Sokolové v roce 1889 poprvé vy-
stoupili v Paříži, a byl jich dosti četný hlouček
musili přimo zoufale bojovati o zprávy ve fran-
couzských novinách o našich snahách národních
a o našem boji. Bylo jich tenkráte přes 100 a po
3 hodiny vlckli se Pařiží, neznámi a nepovšim-
nuti. A dnes? Jsou známi nejen po celé Francii.
ale i po všech zemích evropských, ba pokládají s
za nejpřednější representanty tělesné výchovya
nejnebezpečnější konkurenty při všech závodech
mezinárodnich. Dnes hraji i v mézinárodním Sva-
zh důležitou úlghů, která zjednává národům slal
vanským přízeň ostatního světa, dnes, bez nad-
sázky řečeno, mezinárodní závody stávají se svým
významem mezinárodními jen proto, že se jich
Čechové účastní. Kdyby Čechové účast při nícl
odřekli, ztratí závody na svém významu i přítak-
livosti nejméně 50 9.
Celý boj a zápas soustřeďuje se vlastně kolem
Čechů. Zmocnili se primálu, uchvátili svojí vyspě-
lestí prvou cenu v Praze roku 1907 a udrželi j
i v Turiniě ri 1911; jsou nejobávanějšími konku-
renty, s nimiž hodlají svésti rozhodný boj Fran-
couzi, Italové i Belgové, nejvyspělejší to národov
na poli tělesné výchovy v Evropě. Každý z niel
činí si nárok na cenu prvou a bedlivě stopuje každe
hnutí, každý krok závodního družstva českého.
K vůli Čechům, respektive k jejich poráže
byla předepsána až příšerně oblížná cvičení na
nářadích, Čechové však zmohli jejich nesnadnost.
Sokol
Čecho
Italos
Belg
Paříž
Francie
Praha
Evropa
22
article
Proti Čechům předepsány byly výkony tělocviku
prostého, hraničící téměř na rekordy. Čechové však
čestně obstáli i v tomto oboru. Proto zvolili letos
jiný postup a snížili nejen klasifikaci výkonů
prostých (běhu, skoku atd.) tak, že vyníkajíci
výkon v tomlo oboru platí polovici výkonu nářa-
dového, nýbrž snížili i obtížnost jejich. Tím maji
býti podraženy železné nohy, na kterých stáli do-
sud čeští borci, ovládajíce stejně nářadí, jako
eviky prosté, a tím má býti i usnadněno postavení
Francouzů. Italů a Belgů, talentovaných více pro
nářadí, nežli rro tělocvik prostý
Oputření toto zmenšuje vyhlídky druž-
stva č. O. S. na čestný úspěch. Kdyby nebyle
tohoto osudného rozhodnutí, které se stalo Jnn-
ského roku v Paříži, jistě byla by Č. O. S. záv o
mezinárodní vůbec neobcsílala, po-
něvadž účelu svého dosáhla, zvítězivší už po dva-
kráte, ale — — zdaž možno dopustiti, a b
následkem těchto nepříznivých po-
měrů mohlo se říci, že český Soko
z boje utíkal? Nikdy — napsal před časem
náčelník Č. O. S. dr. Vaniček — napneme vše chny
síly své k přípravě nebývalé, půjdeme v závod a
buď zvítězíme anebo čestně podlehneme.
Čechové jdou tedy do zápasu, vypsaného meri-
národním Svazem evropských tělocvičných sdru-
žení. Byl založen r. 1897 v Bruselu z popudů Bel-
gičanů a prvými jeho členy byli: Belgie. Francie.
Čecho
Francouz
Italos
Belg
Paříž
Č . O . S
Brusel
Bela
Belgie
Francie
národní svaz evropský tělocvičný
23
article
Holandsko, Lucemburk a Češi. K vůli Čechům
přijata byla zásada, že členem Sv azu
může býti národ a nikoliv celý stát.
takže z několikajazyčné říše může býti členem
Svazu i několik národů nesamostatných. Dnes jsou
členy Svazu Belgie, Česká obec sokolská
Hrvatski sokolski savéz, Slovenska sokol-
ska zveza, Sajuz na bulgarskile gymn. dru-
žestva Junak. Zwinzek polskich gymn. towarzy-
stew sokolich v Austryji. Sojuz ruskevo Sokol-
stva, Savez sokolakich družsteva Dušan Silný
Bělehradě, Sokolská župa Fruškogorskí
ve Slavonii. Sokolská župa v Bosně, dále Dán-
sko, Francie, Britanie, Italie, Lucem.
bursko, Uhry. Nízozemí. Norsko, Ru-
munsko, Švédsko, Finsko a Portugaly
Mimo Svaz stojí jen Němci a Švýcari
Předsedou Svazu je Belgičan N. J. Cuperus
Antverp, místopředzedou Charles Cazalet z Bor-
deaux a tajemníkem Alois Kayser z Roodlu. Sv a
sdružuje přes 6000 spolků tělocvič-
ných a přes milion členů
Závod pařížský jest šestým od založení Svazu
Prvý byl r. 1903 v Antverpách II. r. 1905 v Bor-
deaux, III. r. 1907 v Praze. IV. r. 1909 v Lucem-
burku a V. r. 1911 v Turině. Češi obesilají závod
teprve od r. 1907. Při všech dosavadních závodech
vítězili franconzšli gymnasté, jen v Praze a v Tu-
rině vybojovali prvou cenu — Čechové: v Lucem-
burku zástali toliko o 9 bodů za Francouzy.
V závodu pařížském, jenž se koná v neděli
a pro nějž dovedli Francouzi zainteresovati celou
Francii i jejího presidenta, přihlásili se ze Svazu
jen národové nejvyspělejší, Francouzi. Vlaši
Belgičané, Lucemburští, Slovincia
Češi, tedy 6 národů, ale závod sám poutá svoj
povahou i složením pozornost celého světa tělo-
cvičného.
Nebývalou pozornost vzbudil však též u nás
jak ukázalo včerejší veřejné vystoupení závodníhe
Čech
Čecho
Dušan
Němec
Belgičan
Cuperus
Charles Cazalet
Kayser
Francouz
Vlach
Holandsko
Lucemburk
Belgie
Slovensko
Bělehrad
Slavonie
Boseň
Dánsko
Francie
Británie
Uhry
Norsko
Švédsko
Finsko
Antverpy
Praha
Luc
Turin
sokolský Hrvatski
Sokolstva
Tropez
sokolský župa Fruškogorskí
24
article
družstvo Č. O. S. v Městském divadle vinohrad-
ském. Divadlo nemá sice mnoho mí st.
aleita byla během 24 hodin rozebrá na.
Ba šla tak na dračku, že rozšířily se po Praze
i zcela neodůvodněné pověsti, že lístky byly ne-
známými „obchodníky“ prý skoupeny a pak s zžiem
rozprodávány. Nepodařilo se však ani jediný při-
pad zjistiti.
Avšak útulným jest divadlo vinohradské a po-
hostinnou jest i jeho správa, jež s roztomilou ocho-
tou vyšla vstříc Č. O. sokolské. Ba dala k disposíce
i plný orchestr, jenž řízen jsa skladatelem a mi-
strem Čelanským přednesl úchvatné symfonie
Smetanovy. Byl to koncert jediný svého druhuý
neboť uplatňoval dokonalou harmonii poesie hudby
a krásy těla
Hlediště naplnilo se už před 8. hodinou, na
kterou položen byl začátek, do posledního míste-
čka. Byli tu všichní předáci sokolští, starostové
náčelníci jednot i žup. řady cvičenců a cvičenek,
též mnoho vynikajících osob ze společnosti. Pře-
vládali Sokolové s typickými odznaky kovovými
Pořad zahájil orchestr slavnostní ouverturou k
opeře Libuši, jež vyvolala nekonečný potleska
bouřlivou pochvalu. Dirigentu p. Čelanskému po-
dali Sokolové v kroji velký vavřínový věnec se
stuhami národními.
Vstupuje družstvo České Obce Sokolské bři.
Czada, Starý, Steiner, Sýkora, Douda.
Čelanský
Smetanův
Sokol
Libuše
Czada
Stará
Steiner
Sýkora
Douda
Č . O . S
Praha
divadlo vinohrad
25
article
Svoboda, Pražák a Pardubský. Cvičenci
obdivuhodných těl a postav, jsou v tvářích vyhubli
a pobledlí. Stojí před soudem svého lidu, na jehož
úsudku jim mnoho, velmi mnoho záleží. Jeho u-
znání a pochvala bude jim nevyčerpatelnou posilou.
A posily této dostalo se jim v plné míře, nebot
po celý večer byli předmětem bouřlivých ovací
výkony jejich odměňovány strhujícím polleskem
a voláním,
Rozestavují se ke cvičením prostným (třem od-
dílům) a provádějí dle povelu svého vůdce bratra
Erbena. Češi jsou mistry ve. cvičeních proslných
a takovými ukázali se borci, určení k závodu pa-
řížskému. Pohyby jsou přesné a úsečné, postoje
bezvadné, jistota cviků obdivuhodná
A tentýž výcvik ukázal se i na bradlech.
V hledišti panuje příšerné ticho, jež při některém
vrcholovém cviku ševelí širou prostorou divadeln
nesmělé ah“. Teprve uyní uplatňuje se zjev ně-
kterých závodníků a budí obzvláštní pozornost.
Starý, s černou páskou na oku, překvapuje mo-
hutnou konstrukci tělesnou i svalovou. Sýkora,
Pražák a Pardubský svými skromnými, ale
ušlechtilými postavami, Steiner a Svoboda
propracovaností svalstva. Czada elegantním zje-
vem vyškoleného závodníka, Na bradlech stejné
jako později na hrazdě, koni a kruzích, cviči se
jedno cvičení povinné (předepsané) a jedno volně.
Erben
Čech
Sýkora
Pražák
Steiner
Pražák
26
article
Volná cvičení, při nichž uplatňuje se individualita
každého závodníka, vzbuzovala včera všestranný
—úžas. Obecenstvo dalo se mnohdy i mezi cviče-
ním strhnouti ku pollesku, zejména při výkonech
Starého. Czudy, Sýkory a Pardubského.
Na hrazdě [železné) zacvičil si se svým
družstvem i bratr Erben. Ukázal, že by čestně
obstál i jako člen družstva závodního, třeba že by
mu už čtyřicítka seděla na krku. Dojem vrcholo-
vých cvičení na hrazdě značně zvyšovalo i ladně
upravené jeviště, proměněné v útulný sad, krásné
letní cvičiště. Na tomto nářadí vybil se vlastně
zimniční zájem odborného obecenstva, jež téměř
úžasu nevycházelo. Czada a Erben překvapili svým
saltem na zad, avšak překonal je Pardubský saltem
napřed (při zákmihu) prohnutě. Sýkora činí dojem
ptáčka, poletujícího s větvičky na větévku s lehko-
ští jarního vánku.
Na koni na šiř hýří cvičenci krásnými mely
s obraty i bez obratů, nad sedlem, nad krkem
hřbetem, pozpátku i popředu. Steiner provádí celé
obraty nad koně, metaje při tom bez únavy a bea
přerušení, Czada jakoby se nni madel nedržela
Douda, fento nedostižný „koňař“, strhuje svojí ele-
ganci, klidem a jistotou.
Na kruzích, na nichž zůstanou Češi jistě
nedostižitelnými, uplatnil se opět br. Pražák
Plzně. Předvedl dlouhou sestavu, kterou ukonči
téměř minutovým, čistým rozporem, to jest visem
v upažení. Obecenstvo, stržené Pražákovým výko-
nem k nekonečnému pollesku, s údivem pozoruj .
že Pražák vyčkává v této nekonečně těžké posici.
až poilesk — utichne.
Czuda
Sýkora
Erben
Czada
Steiner
Douda
Čech
Pražáková
Pražák
Pražák Plzeň
27
article
Mezi jednotlivými cvíčeními koncertoval or-
chestr divadelní a přednesl úchvatně Smetanovy
symfonické básně „Vltava“. „Vyšehrada
„Tábor“, plné historických motivů bojovných.
Když skončili závodnící poslední cvičení n
kruzích, zanotoval orchestr vítěznou tuš.
Závodníci opustili jeviště za nekonečných
ovací
Shrnujeme na konec svůj ús ade
o družstvu. Pokud se týká výcviku nářaďového.
neměla Č. O. S. dosud nikdy družstva
tak vyspělého a dokonalého. Docílí jistě
80 všech dosažitelných bodů a tím prvé ceny
bude-lí však v pořadí prvým, nemůžeme bezpeč-
ně tvrditi, poněvadž nehodu při cvičení (pád, úraz)
není nikdy vyloučena, nehledíce ani k tomu, že ne-
známe vyspělosti protivníků. Avšak je nejlepší na-
děje, že družstvo bude, nerli prvým, tož jistě dru-
hým. Na nářadí může ztratiti nejvýše 12—15 bodů.
které však snadno získá při skoku, šplhu na laně
a ve zvedání břemen, ačkoliv následkem snížení
počtu bodů za tyto výkony ztrácí jistých 120 bodů.
Zitra nastupuje družstvo cestu do. Pařížea
neděli podstupuje závod, jehož výsledek ozná-
Dr. H.
míme v pondělním čísle poledním.
Smetanův
doktor
Vltava
Tábor
symfonický báseň
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ke zprávě o cestě presidenta správni
komise hr. Schönborna do Vídně dovídáme
se dále, že současně s ním odjel také finanční
referent dv. rada Kvěch se sekretářem
drem. Maschkem. Účelem porady ve Vídni
jest mimo jiné také dohoda s vládou o výši
obnosu, který má býti zařazen
na úpravu učitelských plati
v r. 1914, jež záležeti bude hlavně od toho,
v jakých terminech bude požadovati vláda
obnosy, které jest dlužno království Česk
státu.
— Příčina realistického štvaní studentstva. z
kruhů studentských se nám piše: Na čtvrteční schů-
zi studentské ve „Hvězdě“, kterouž ve svorném
objetí pořádaly studentské organisace strany státo-
právní, realistické a nár. spciální, štvalo se prot
Mladočechům jen což. Příčinu tohoto štvaní u stu-
dentstva realistického známe. Je to odcho
jejich nejlepších mladých lidí ze
strany. Vystoupili toliž v poslední době ze stra-
ny realistické: JUC. Cyril Čechrák, jeden ze za-
kladatelů studentské organisace a redaktor „Stu-
dentské Revue“, JUC. V. Hladký, člen výboru stu-
dentské orý. č. s. p., IngC. J. Hrbek, předsed
stud. org. č. s. p., JUC. F. S. Ježek, předseda
Svazu a zakladatel Federace, IngC. J. Kroupa.
sekretář společ, klubu „Slavia“, JUC. Evžen Štern.
zakladatel stud. org. a aufor knihy o prof. Masary-
koví, PhC. L. Žuvníšková, člen výboru org. č.
s. p. a více jiných. Při tom o střední generaci (dr.
Schönborn
Kvěch
Maschek
Čechrák
V Hladká
J Hrbek
F S Ježek
J Kroupa
Štern
Masar
Phc
L Žuvníšková
Vídeň
Česk stát
strana státoprávní
svaz a zakladatel
Slavia
29
article
Stelníeld atd.) ani nemluvíme. S tím ostatně sou-
vísí i zjev, že letos zvolen předsedou stud org. JUC
Miloš Wurm, takto propagátor pacifického hnute.
který až dosud vůbec o politiku se nestaral. Nent
tedy lidí. Proto nutno je získat štvanim. Nedopadne
to zrovna naopak?
— Vše pro dra, Hochenburgera! Sdělili jsme, že
spolek německých advokátů z Čech na poplašné
zprávy o nastávajícím pádu ministra spravedlnosti
— které vyšly z kruhů německých — „přes
vídeňský případ soudce dra. Ertla, usnesl se vyzvati
německé poslance, aby se nedali svěst k útoku prot
Wurm
Hochenburger
Ertl
Čechy