1
article
vento rozkošný kus, jejž vám ihned přečtu, mohl
míti za 14 dnů rozhodný úspěch, jejž očekávám.«
— A neotáleje dále, jal se milý divadelní ředitel
předčítati svůj kus: »100.000 franků a má dcera,«
vaudeville v 5 aktech.
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nepříjemné připomenutí. Roztomil
národní odpůrci naší jsou po každé rozčileni,
kdykoli se jim připomene, že my Čechové jsme
na politické šachovnici evropské také činitelem,
zejmena ale je jim protivné každé připomenute
v tom směru, že přes Králové Hradec, přes
Sedan, přes pana generalissima Walderseea,
jenž si libuje až příliš nápadně v úloze Palikaa
druhého, Němci přece jen nejsou těmi národ-
ními giganty, za jaké byli snad pokládáni. Také
Vídeň těžce nese, zejmena jako nejvěrnější člen
trojspolku, když se tu i tam v cizině pochybuje
nepřemožitelnosti, »nejtrvalejší a nejbezpečnější zá-
ruky míru.« Cítí se býti uraženo — v Německu.A
přece se cizina pranic nad tím nepozastavuje a je
tak odvážná pronášeti soud nejen o politických
poměrech aktualních, nýbrž také o tom, jak
v budoucnosti se vyvinou. Té doby velice po-
dráždil Němce na Sprévě i na Dunají státník
anglický — sir Robert Brennerha ss,
jenž v »National review« uveřejnil článeko
blízké budoucnosti Evropy, v němž dokazuje,
že pánem na této pevnině stane se — o hrůzo
hrůzoucí — Slovanstvo, které prý rychlým
krokem spěje ke svému sjednocení a kterýžto
proces přes zdánlivé a skutečné překážky, které
překonati musí, nezadrží žádná moc. Na Bal-
káně prý učiněn byl již počátek. A třeba že
se Rakousko a spojené s ním Německo sebe
více namahalo ovládnouti v těchto zemích, Rusko
stalo se tam přece jen vítězem. Dnes Srbsko
i Bulharsko nalezá se v bezpečném vleku
Ruska a marnými byly milliony, které
Rakousko vyházelo na allotria Milanova.
Čecho
Němec
Brennerh
Milanův
Hradec
Sedan
Walderseea
Vídeň
Německo
Spréva
Evropa
Bala
Rakousko
Rusko
Srbsko
Bulharsko
3
article
Popud ku idei sjednocení — a to děsí nepřá-
tele Slovanstva tím více — učiněn prý bude
Slovanstvem rakouským. Nedávno prý byli
ještě Poláci odpůrci jednoty slovanské, však
brutální útisk, jejž snášeti musejí v Pruskua
naproti tomu hospodářský rozkvět Polsky, po-
kud tato je částí državy ruské, prý také v tomto
směru způsobily obrat. Sir Robert Brennerhass
sám přikládá hlavní úkol nám Čechům v udá-
lostech příštích a to ovšem bolí naše nepřátele
nejvíce. Z důvodů policejně-tiskových nemůžeme
citovati článek z britské revue doslovně, ani ne
výtahy, jež přinášejí listy německé, však tolik
připomínáme, že anglický státník neodkazuje
snahy naše po plné autonomii v říši utopickou,
nýbrž že prohlašuje naši samostatnost za otázku
doby. Třeba prý dohody Ruska s Anglií a proti
trojici anglo-rusko-francouzské, jíž by nápomocna
byla celá řada států větších a menších, prý by
trojspolek marně čelil. — Řekne se, že jsou to
melodie budoucnosti a politické povídky Hoff-
mannovy. Nejsme také tak naivními, abychom
jim snad přikládali význam s logickou nezbyt-
ností chystajících se událostí, a na jejichž zá-
kladě bychom snad budovat chtěli nynější svou
politiku, ale co tak zvané »znamení doby«, jako
charakteristický zjev ve vlnobití politickém za-
sluhují tyto hlasy nejen pozornosti ale i ocenění.
Aspoň tolik by se jimi naši nepřáteté mohli po-
učiti, že ignorovati a bagatellisovati nás, mohlo
by se jim stát taktikou osudnou.
Polák
Brennerhass
Čecho
Hoff
Polsko
Rusko
Anglie
4
article
— Vášnivý výbuch oficialní »Wiener
Abendposu« proti francouzskému tisku, před
několika dny uveřejněný a do celého světa
úřadně telegrafovaný, zavdal včerejšímu večer-
níku »Prager Tagblattu« příležitost k opozděné
sice, ale přes to přece jen rozkošné denunciaci.
Laskavě vytýká Mercyův list vídeňskému úřad-
nímu večerníku, že opomenul uvésti také inspi-
ratory článků francouzského tisku, Rakousku
nepřátelských. Vedle »ruskopanslavských« kruhů
jsou prý to vůdcové slovanských stran v Ra-
kousku, kteří prý francouzský tisk inspirují
k článkům domněle nepřátelským rakouské mo-
narchii, Mladočeši dosadili prý zvláštní národní
radu, jejímž hlavním úkolem bylo francouzský
tisk inspirovati ve smyslu poslovanění Rakouska
atd. atd. Naprotitomulze »Prager Tagblattu«, kterýž
všude vidí jen samé a- in- a conspirace, připo-
menouti jen tolik, že jest přece celému světu
známým tajemstvím, že program Všeněmcůo
připojení bývalých německo-spolkových zemí
rakouských k německé říši byl sice konfiskován,
ale nálezy tří vysokých soudních instancí
rakouských od konfiskáce nejen očistěn, ale za
zcela přípustný prohlášen až na odstavec o
loyalitě. Mluví-li tudíž o takovémto — — rozuzlení
nynějších kritických stavů v mocnářství rakou-
ském také francouzský tisk, je to při nejmenším
pošetilostí se strany oficiální publicistiky rakou-
ské polemisovati proti přetřásání politických
těchto záležitostí zvláště když je nepopíratelnou
povinností všech aktivních i zodpovědných stát-
níků, zabývati se každou eventualitou, kteráž
Wiener
Prager
Mercyův
Rakousko
Ra
vídeňský úřad
5
article
znamená pro vlastní stát — rozuměj francouz-
ský a ruský — pohromu, kterou dlužno zamezit
za každou cenu. Naprostou bezhlavostí a také
— nečestností jest pak předstírání a vyhledá-
vání slovanských nebo českých inspiratorů k ta-
kovým úvahám, vždyť probůh nesvěřují se osudy
politické — ve Francii a na Rusi aspoň — po-
litickým slepcům. Nestalo se ostatně nic vícea
nic méně, než co bylo v »Národních Listech«
dávno předvídáno, česká otázka stala se otázkou
světové politiky — díky bohu! O to přičinil
se češti politikové svou nezlomnou vytrvalostí,
celý národ svou hrdinnou houževnatostí, ale také
v míře nemalé protivníci národa českého, zvláště
v poslední době Všeněmci svou hodrou upřím-
nosti, kteráž zaznamenala nejnovější a nejpro-
slulejší výkřik Steinův na říšské radě: o an-
nexi Pruskem. To jsou ti praví a nejspolehli-
vější inspiratoři francouzští a ruští!
— Lehká pomoc. Podle sdělení olomou-
ckých a brněnských českých listů připadlo
zemské finanční ředitelství moravské na geniální
prostředek, jakýmž lze odpomoci stížnostem mo-
ravských Němců na »počešťování finanční správy«
na Moravě a ve Slezsku. Jak se z pramene
spolehlivého zjistilo, zakázalo finanční ředitelství
zcela prostince podřízeným úřadům na příště
přijímati finanční praktikanty — české národnosti.
Jakkoli nelze upříti tomuto opatření uznalosti,
že jest velmi racionálním prostředkem k docílení
účelu, t. j. zamezení českého uřadnictva vef-
nančních úřadech moravskoslezských, přece
však bude nutno optati se na místech ještě
kompetentnějších než jsou nejkompetentnější
brněnské kruhy finanční správy, zda-li se to
shoduje s intencemi vlády — zvlášť za ny-
nějších dob, aby se na Moravě zaváděl proti-
český hakatismus!
Steinův
Němec
Francie
Rus
Prusko
Morava
Slezsko
6
article
— Místodržitel hr. Coudenhove včera o 1/210.
hod. večer vrátil se z Vídně do Prahy.
— Osobní. Spolek pro chov drůbeže a ochranu
ptactva v Kralupech nad Vltavou jmenoval svého do-
savadního starostu p. Františka Hájka, mly
náře v Kralupech za zásluhy, jež si o spolek získal
prvním svým čestným členem.
— Promoce. Pan MUC. Zdeněk Foustka
z Prahy bude prohlášen doktorem veškerého lékař-
ství zejtra v sobotu dne 23. t. m. o 12. hod. pol. ve
velké aule českého vysokého učení Karlo-Ferdinan-
dova v Praze.
— Úmrtí. Ve středu odpoledne zemřela v Praze
po krátké nemoci paní Jobanna Czechová
v 46. roce věku svého. Pohřeb konán bude v sobotu
dne 23. t. m. o 4. hod. odpol. z farního chrámuu
sv. Štěpána na hřbitov olšanský
— Druhý ferialní kurs pro učitele pokra -
čovacích škol obchodních pořádán bude kura-
toriem obchodní akademie v Chrudimi o příštích
prázdninách v budově obchodní akademie. Skvěl
výsledek loňského kursu přiměl kuratorium, aby ža-
datelům, již v loni se hlásícím, vyhověno býti mo-
hlo, že kurs ten opakován bude ještě pro letos v týchž
rozměrech. Kurs je přístupný zdarma. Na pomůcky
obnáší poplatek pouze 5 K. O stipendia na různé
korporace jest již zadáno. Bližší oznámeno bude ža-
datelům, jakmile osnova ministerstvem kultu a vyučo
vání bude schválena. Žádosti za přijetí do kursu toho
adresovány buďtež na ředitelství obch. akademie
v Chrudimi a jsou bez kolku.
Coudenhove
Hájek
Foustka
Štěpán
Vídeň
Praha
Kralupy nad Vltava
Kralupy
Olšanský
Chrudim
vysoký učený KarlaFerdinany
obchodní akademie
7
article
— Nová telefonická státní stanice v Praze
zřízená při c. k. poštovním a telegrafním úřadě
17 v Praze, Komenského náměstí, nároží Sokolské
třídy, byla otevřena dne 14. t. m. a lze jí použiti
v úřadních hodinách od 8 hod. ráno nepřetržitě do
6 hodin večer. Okolnímu obecenstvu, jež na nedo-
statek telefonního spojení si nejednou stěžovalo,
bude tímto opatřením vyhověno.
— Zřízenci pražských elektrických pod-
niků konali po půlnoci na dnešek v sále konvikt-
ském veřejnou schůzi, která byla velmi četně na-
vštívena. Na programu nalezal se rozhovor o kandi-
dátní listíně do pensijního fondu zřízenců elektri-
ckých dráh. Po sestavení kandidátní lístiny byla
schůze o třetí hodině ranní skončena.
— Obrovské dělo dohotoveno bylo právě ve
Škodově továrně v Plzni a vyzkoušeno bylo v těchto
dnech na tovární střelnici u Třemošné u přítomnosti
víceadmirála bar. Minutella, vrch. inž. Jedličkya
námoř. poručíka Kittela. Dělo jest 12 metrů dlouhé.
V předu obnáší světlost jeho otvoru 24 ctm., průměr
zadní části děla měří metr. Dělo nabíjí se 27 kgr.
prachu rourkového a projektilem vážícím 251 kg. a
1 metr dlouhým. Cena děla, na kterém pracováno
celý rok, obnáší asi 250.000 K. Děla těchto rozměrů
zhotovována byla dosud pouze u Kruppa v Essenu
Na zkoušku s dělem Škodovým povoleno bylo třicet
ran; stála tudíž hezké peníze.
— Nehoda ve výčepu. František Svačina,
35letý cibulář z Ovčár (okres karlinský), včera večer
přišel do výčepu hostince »u města Hamburku«
v Karlíně. Osudnou náhodou tam sklouzl a pádem
poranil se na levé noze tak, že musil být odvezen
do všeobecné nemocnice.
— Nebezpečně popáleni při výbuchu
petrolejové svitilny. Vážná příhoda stala se
včera po 9. hodině ranní v příbytku krejčího pana
Škodův
Ing
Kittel
Nehoda
Svačina
Praha
Komenský náměstí
Plzeň
Třemošná
Essen
Ovčáry
Hamburk
Karlín
Krupp
všeobecný nemocnice
kg
8
article
Josefa Kučery v čís. 932 v Zižkově. V tu dobu vy
buchla petrolejová svítilna na šicím stroji posta-
vená a plameny zasáhly záslony i látky, blíže okna
pověšené. Syn krejčího, 28letý zámečnický pomoc-
ník Josef Kučera a 22letá dcera Marie usilovali
oheň uhasiti, utrpěli však při tom velmi nebezpečných
popálenin na rukou. Po poskytnutí první pomoci
lékařské byli oba odvezeni do všeobecné nemocnice.
Druhá dcera krejčího utrpěla rovněž popálenín,
ale menšího rázu, tak že byla ponechána v domá-
cím ošetřování. Když v příbytku plameny stále se
šířily, přikvapili na pomoc četníci, v tomtéž domě
ubytovaní a za jejich přispění byl oheň za nedlouho
uhašen.
— Náhlé úmrtí na ulici. V čís. 94 v Nové
Libni u své matky bydlící 24letý dělník Josef Vendyš,
zaměstnaný v Ringhoffrově továrně na Smíchově,
včera odpoledne doprovodil mrtvolu svého soudruha
na hřbitov na Malvazinkách. Na zpáteční cestě stalo
se Vendyšovi nevolno a klesl na dlažbu. Kolem-
jdoucí odnesli ho do průjezdu domu č. 835 a když
jej ukládali na zemi, k nemalému překvapení shledali,
že je mrtev. Poněvadž lékař p. dr. Prošek nemohl
příčinu smrti zjistiti, byla mrtvola odvezena do patho-
logického ústavu.
— Záhadná smrť učně. Za příznaků otravy
zemřel včera Bartoloměj Hujer, 15letý knihařský
učeň ze Železného Brodu, zaměstnaný u knihaře
p. Plesnivého v Karlíně č. 263. Učeň onemocněl dne.
16. března záhy po obědě, poživ bramporovou kaši
a kousek párku. Městský lékař p. dr. Hanuš léčil učně,
jehož stav zhoršil se tak, že z nařízení lékaře byl
dne 19. března odvezen do nemocnice Milosrdných
bratří. Včera učeň zemřel za příznaků otravy. Mrtvola
byla převezena do pathologického ústavu za účelem
vykonání soudní pytvy.
Kučera
Marie
Vendyš
doktor
Prošek
Hujer
Hanuš léčit
Nová Libeň
Smíchov
Železný Brod
Karlín
9
article
= Král saský komorní skladatel zastře-
len — Pražankou. K sensační vraždě, která se
předvčírem v Drážďanech přihodila, o čemž přinesli
jsme v dnešním ranním vydání stručný telegram,
sdělují se dnes následující podrobnosti z Drážďan;
Vrabyně Jahnelová, 49letá, jest rodilá Pražanka, dříve
jmenem Neumannova i studovala na pražské konser-
vatoří. Skladatele Gunkela, který byl teprve 34 let
stár, pronásledovala poloviční tato stařena neustá-
lými návrhy milostnými a když její naléhání nemělo
žádného účinku a Gunkel s jinou se zasnoubil, uza-
vřela jej zavražditi. Po předvčerejším představení
opery »Nausikaa« ve dvorní opeře drážďanské, vstou-
pil sklaďatel Gunkel do vozu městské dráhy, jedou-
cího do Blasewitz, kdež Gunkel bydlel u svých ro-
dičů. Vůz byl hojně obsazen a mezi cestujícími na-
lézala se také paní Jahnelová, rovněž v Blasewitzi
bydlící, rozvedená choť nynějšího ředitele severozá-
padní paroplavební společnosti v Ústí n. Lab. Když
tramway blížila se ke skladišti tramwayovému, vy-
škočila Jahnelová, kteráž byla dříve usedla na místo
od Gunkela vzdálené a v největším rozčileníc vy-
táhla dva revolvery, ve veliké kytici ukryté a dříve
Pražanka
Jahnelová
Neumannův
Gunkel
Drážďany
Blasewitz
10
article
než jí mohlo býti v tom zabráněno, vypálila přes
hlavy sousedů svých na Gunkela dvě rány. Jedna
kule zasáhla nebohého skladatele do záhlaví, prora-
zila obě stěny lebeční kosti, takže zo hlavy vylítla
poblíže oka a ještě prorazila i stěnu tramwayového
vagonu. Jahnelová pokusila se potom o sebevraždu,
bylo jí však v tom zabráněno a kule, kterouž pro
sebe ustanovila, letěla mimo a zaryla se do stropu
vagonu. Vrahyně byla ihned odevzdána dvěma čet-
níkům. Mrtvola Gunkelova, jenž hned po smrtí-
cím výstřelu klesl bezducha, zůstala ve vagoně
a byla dopravena do Blasewitz a uložena po-
tom v tamní márnici. Jahnelová jest nepochybně
z nejzvrhlejších ženských tvorů. Před čtyřmi nebo
pěti lety zamilovala se nesmyslně do Gunkela a opu-
stila svého chotě i dítky a žijíc odloučena od své
rodiny, pronásledovala Gunkela zuřivým svým chtí-
čem ... Ostatně nebyl ani Gunkel lepší — potvrdí-li
se pověst o něm rozšiřovaná — neboť prý po celá
ta léta lásku Jahnelové »opětoval«, přijímaje za to
bohaté dary. Byl prý k milostným pletkám velice
náchylen. Jahnelovou ovšem milovati nemohl, poně-
vadž je to ženština malá, nevzhledná, ano i ohyzdná,
Gunkelův
Gunkel
Jahnel
Jahnelův
11
article
Na veřejnosti objevovala se vždy s přehnaným
množstvím skvostů, takže ji — známou to jinak
figuru — obyvatelstvo drážďanské přezdilo »brillan-
tová královna«. — Zavražděný Gunkel jest syn
vídeňského krejčího, kterýž se přestěhoval do
Drážďan, kdež se stal dvorním oděvníkem. Gunkel
vstoupil v roce 1884 do královské kapely a r. 1897
jmenován byl komorním virtuosem. Byl to nejen vý-
tečný houslista, nýbrž i znamenitý skladatel, opera
»Attila«, z jejíhož provozování se právě vracel, jest.
jeho dílem. Byl také hledaným učitelem hudby mezi
cizinci v Drážďanech usedlými a nepochybně učil
i v rodině ředitele Jahnela. Dnešní »Dresdener Nach-
richten« vypravují, že Jahnelová po dlouhou dobu
bydlila v témž domě s Gunkelovými ve velmi dů-
věrných stycích. Později, když již poměr Jahnelové
s mladým Gunkelem byl zrušen, vyhrožovala Jahne-
lová častěji, že svého milence zastřelí. Gunkel se
těchto výhrůžek zcela vážně obával a radil se
s advokáty, co činíti. Ti jej upokojili a zvláště jej
zrazovali, aby nezačínal žádných skandálních pro-
cesů. Ještě v úterý poslala Jahnelová Gunkelovi
dary, jež však bylv rodinou jeho zamítnuty« Čin
Gunkel
Attila
Jahnel
Jahnelová
Jahn
Drážďany